Břetislav I.

Příběh z roku 1021 o tom, jak levoboček knížete Oldřicha a perucké pradleny Boženy legitimizoval svůj nárok na dědictví, patří k jedněm z nejromantičtějších v našich dějinách.

Nehybný vzduch ve Schweinfurtu náhle protne zběsilý dusot kopyt. Stěny kláštera obvykle slyší jen tiché modlitby, teď je ale prořezává řinkot oceli a smrtelný chropot stráží. Břetislav I. (* kolem 1002 – † 1055) nehodlá ztrácet čas. Jde ve stopách svého otce, knížete Oldřicha, který kdysi Boženě nedal na výběr a prostě ji unesl. Břetislavovy ambice ale míří mnohem výš.

Přemyslovský kníže Oldřich se vyznačoval nekonvenčním stylem života. Nabyté moci využíval naplno a rozhodně se nenechal ničím svazovat. Dokázal být i velmi krutý. Odvrátil nebezpečí vymření vládnoucího rodu a dobyl pro Přemyslovce Moravu.

Představte si, že jste mladý ambiciózní šlechtic, který má sice svaly jako ze žuly, ale v rodokmenu pořádnou kaňku. Břetislav přesně tohle prožíval, když si uvědomil, že jako syn prosté pradleny Boženy u dvora díru do světa neudělá. Potřeboval nutně něco, co by mu vylepšilo reputaci a zajistilo uznání.

Vzduch u potoka v Peruci voní mokrým kamením a čerstvě vypraným prádlem. Statná a krásná Božena se sklání nad valchou, netušíc, že ji z nedalekého křoví pozoruje nejmocnější muž v zemi. Kníže Oldřich (*po 975 – †9. listopadu 1034) nedýchá.

Bitva u Brůdku, která se odehrála 22.–23. srpna 1040, byla bitva mezi českým knížetem Břetislavem I. a římsko-německým králem Jindřichem III. Černým. Jak probíhala?

Vina či nevina se u soudu ve středověku dokazovala za pomocí tzv. ordálů. Obviněni byli nuceni brát do rukou žhavé železo, byli potápěni do vody nebo spolu museli bojovat.

Nejen branou do Železných hor je Chrudim. Za návštěvu toto město na úpatí zmíněného horstva rozhodně stojí, jeho turistická nabídka je jedním slovem – bohatá.

Církev sice vždy brojila proti alkoholismu, dříve ale bývaly kláštery největšími výrobci piva, vína i destilátů. Mniši se alkoholickými nápoji nalévali denně.

České pivo je celosvětový fenomén. Nejde jen o nápoj jako takový, ale o celou svébytnou kulturu, která se s ním pojí. Tohle jsou některé zajímavé střípky z její dlouhé historie.

Zlatý mok má v našich končinách tradicí delší než tisíc let. Od prvního vaření v klášteře do plzeňského ležáku uplynulo hodně pěny.

Kosmas sice zemřel před devíti sty lety, ale jeho Kronika Čechů žije v tuzemské kultuře, mentalitě i mýtech dál. Národní knihovna teď nabízí jedinečnou příležitost se na tuto kroniku a její různé podoby podívat.

Postavy českých knížat a králů raného středověku jsou pro nás mnohdy zamlžené a informace o nich omezené na základní klišé. Nebyly to žádné pohádkové figurky, většinou šlo o muže velice tvrdé, inteligentní a bezskrupulózní. Proti všemu, proti všem.

Láska mezi přemyslovskými bratry byla vyhlášeným pojmem. Před necelými padesáti lety si láskyplně vypichovali oči a kastrovali. Ve druhé polovině jedenáctého století se již pouze vyháněli ze země nebo věznili. Byl to velký pokrok v humanitě.

Na skalnatém ostrohu nad soutokem Dyje a Želetavky se tyčí hrad Bítov, jenž po staletí střežil moravskou hranici, čelil obléháním, inspiroval legendy o lsti i pokladech a stal se svědkem dramatických střetů i temných pověstí.

Spytihněv se stal novým českým knížetem. Předáky z Moravy na oslavu svého uvedení k moci nepozval. Přijeli by až za několik dní a jemu se zřejmě nechtělo čekat, nejspíš se obával nečekaných komplikací.

Na konci srpna roku 2014 se výzkumníkům z Archeologického ústavu Akademie věd ČR podaří zásadní archeologický objev. V útrobách Vyšehradu odhalí pozůstatky gigantického kostela. Kdo ho postavil? Za jakým účelem?

„Věřící“. Tak jednoduše a prostě se říká ohromujícím sádrovým sochám, které tiše sedí nebo postávají v lavicích kostela sv. Jiří v Lukové u Manětína. Nevšední umělecká instalace vyvolá mrazení po zádech a vytváří skutečně děsivou a ponurou atmosféru.

Člun s Helenou Vondráčkovou (*1947) a Václavem Neckářem (*1943) se pomalu vzdaluje od břehu. Za zády hereckého dua se rýsuje nádherný zámek Blatná. Tipnete si, o jakém filmu je řeč? Kromě Blatné je natáčený i na Bojnickém zámku.

Pokud máte rádi romantická a tajemná místa s bohatou historií, navštivte zámecký komplex Dětenice. Tato barokní perla, obklopená bohatou historií, se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Jičín.

Historické mince nejsou jen staré kusy kovu – jsou to svědkové dávných příběhů a zrcadlo doby, ve které vznikly. Právě to chce ukázat výstava Mince Přemyslovců, kterou společně pořádají Česká numismatická společnost a Zlaťáky.cz. Až do 24. března mohou návštěvníci ostravské prodejny Zlaťáky.cz obdivovat vzácné denáry, brakteáty i legendární pražské groše, které kdysi proudily rukama našich předků.

V souvislosti s touto pověstí je datována úplně první písemná zmínka o Brně , a to v Kosmově kronice, která podává zprávu o obležení Brna vojsky Vratislava II.

Podle pověsti byl klášter založen sv. Vojtěchem a synem knížete Boleslava I., synovcem sv. Václava, Boleslavem II. Pobožným.

Poté, co „český Achilles“ Břetislav I. pohněval nového římskoněmeckého krále Jindřicha III., vtrhla do Čech početná německá vojska. Kníže byl však dobře připraven a podařilo se mu zasadit nepříteli bolestivou porážku. V klíčové chvíli jej však podle všeho zradili dva významní muži – poustevník Vintíř a bílinský kastelán Prkoš. Co se ve skutečnosti stalo?

Příjemnou tradicí se stal Pilsner fest, svátek na počest vyrobení první várky slavného plzeňského piva Pilsner Urquell. Stalo se tak 5. října 1842, kdy plzeňský sládek Josef Groll uvařit úplnou novinku, kterou dosud nikdo neznal – světlý spodně kvašený ležák, který se nechává 30 dní zrát, tedy ležet, a odtud také má svůj název. Získal si své příznivce a zajistil si nebývalou proslulost. Celý svět nové pivo převzal. Groll bez nadsázky provedl revoluci ve výrobě piva.

V povědomí veřejnosti je Zlatá bula sicilská zapsaná jako důležitý státoprávní dokument zaručující navždy dědičnost českého královského titulu a následnictví nejstaršího syna (primogenituru). To není přesné. Ve skutečnosti je v ní něco trochu jiného.

Klášter založil kníže Břetislav I. už v roce 1045 a pracoval na něm i J. B. Santini.

Hrad Veveří nedaleko Brna je monumentální stavbou, která uchvátí nejen milovníky historie, ale i ty, které zajímá tajemno. Jeho areál patří k nejrozsáhlejším v Česku a od roku 1964 si vysloužil statut národní kulturní památky. Ukrýval také poklad, který se podařilo odhalit jen díky náhodě.

Co mohlo někoho v dávné minulosti přimět k tomu, aby své drahocenné věci pohřbil hluboko do země a už se pro ně nikdy nevrátil? Záhady historie se často skrývají pod zemí a čekají na své odhalení. Jedna taková záhada byla odhalena při zdánlivě obyčejné procházce se psem v Písku.

Řeka Sázava má svůj půvab v každém ročním období, zima není výjimkou. Můžete se projít po březích a dát si nějaký cíl. Nádherným cílem je Sázavský klášter. Jeho brány vás uvítají v zimě.

Kníže Břetislav I., zvaný český Achilles a nemanželský syn knížete Oldřicha, nebyl předurčen k tomu, aby se stal vládcem. A byl to nakonec právě Břetislav, kdo české vévodství znovu pozvedl, získal mu respekt a vydobyl mu pevné postavení.

O prvním českém králi Vratislavovi se v učebnicích obvykle píše, že dostal korunu jen pro svou osobu za službu císaři Jindřichovi. Jenže to není úplně pravda. Císař by možná nic nenamítal, kdyby se koruna dědila, ale proti se postavili čeští předáci.

Příběhů nešťastné lásky je mnoho. Tento si lidé z Posázaví pamatovali dlouho. Kvůli krutosti otce zámecké slečny, který se dceři pomstil i po smrti.

Ostatky nalezené v roce 2017 v malované dřevěné truhle v sakristii kaple Klášterního Hradiska v Olomouci patří přemyslovským knížatům Otovi I. a Otovi III. a jejich manželkám. Potvrdily to výzkumy za pomoci DNA a radiouhlíkové metody datování, do kterého se zapojilo několik desítek vědců.

Pražský biskup z rodu Přemyslovců, syn knížete Břetislava I. a nejvyšší říšský kancléř.

Břetislavova ulice, malá a nenápadná ulička klikatící se srdcem Prahy, spojuje Jánský vršek s Tržištěm. I přesto, že má pouhých 150 metrů, má tato ulice historii, která sahá do dávných časů a odhaluje příběhy řemeslníků, epidemií a ponurých zvyků.

Město Postoloprty chce ještě letos spustit svou největší investici v historii. Týká se proměny centrálního Mírového náměstí. Předpokládaná hodnota zakázky bez DPH je 78 milionů korun.

Český kníže, nejstarší syn Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu.

Chceme-li prý pokácet dub, tak mu to musíme nejdříve říct, aby o tomto našem chystaném činu věděl. Kácet dub by se mělo pouze za ubývajícího měsíce.

Mohl rytíř před šesti stoletími zajít do hospody na pivo s měšťanem? A museli se tam obávat mravního poklesku, zlodějů, vyhlášeného rváče či příliš lakotného hostinského, který by je ošidil – jak nám to dnes líčí popkultura?

Mocný řád templářů a jejich ukrytý poklad. Fascinující dobrodružství, které nás přivádí na moravský hrad Veveří. Skrývá se tu skutečně vzácný poklad posledních templářů, prchajících před mstou francouzského krále?

Zrzavý mok považují Češi za národní nápoj už od středověku. Vždyť patron naší země svatý Václav je i patronem piva a pivovarníků. Na úterý pak připadá Den českého piva, který Český svaz pivovarů a sladoven vyhlásil poprvé v roce 2013.

Historický pietní průvod prošel ve středu centrem Olomouce. Byl připomínkou krále Václava III., posledního panovníka z dynastie Přemyslovců, který byl právě 4. srpna ve městě před 715 lety úkladně zavražděn.

Pietní průvod k uctění památky krále Václava III. projde tuto středu historickým centrem Olomouce, kde byl poslední panovník z dynastie Přemyslovců před 715 lety úkladně zavražděn. Organizátoři akce chtějí v Olomouci založit novou tradici k uctění památky posledního Přemyslovce Václava III a jeho rodu.

Na severovýchodě českých zemí řádili před třemi stoletími zbojníci. Nejslavnějším z nich byl Ondráš, skutečná postava, ovšem zahalená příkrovem pověstí a neuvěřitelných zkazek

Pietní průvod k uctění památky krále Václava III. projde příští týden ve středu historickým centrem Olomouce, kde byl tento poslední panovník z dynastie Přemyslovců před 715 lety úkladně zavražděn.

Skupina milovníků historie buduje už přes 20 let ve Vítkově nedaleko Chrastavy na Liberecku repliku středověkého velmožského sídla.

Břetislav I. byl vládcem silným, sebevědomým, spravedlivým i moudrým. Ne nadarmo! Pro mnohé jeho činy a povahové rysy, jej kronikář Kosmas tituloval přezdívkou „český Achilles“. Některé jeho akce a způsoby by z něj snad mohly učinit i předlohu pro jednu z postav ve Hře o trůny. A přestože nevykonal činy takového rázu jako Achilles z řecké mytologie, vládl českým zemím zdatně a obratně. Nebyl dokonce ani nesmrtelný, což je také důvodem, proč si dnes připomínáme výročí úmrtí tohoto významného vládce z rodu Přemyslovců.

Archeologové objevili na poli u Sepekova na Písecku poklad stříbrných mincí ze 13. století, z doby krále Přemysla Otakara II. Je to 700 až 800 mincí, dobře zachovaných.

Jde o 700 až 800 mincí, které pravděpodobně vlastnil šlechtic nebo církevní hodnostář.

Vládl český Achilles Břetislav I., jeden z nejstatečnějších vévodů přemyslovského rodu. Vybojoval vítěznou bitvu v Polsku a nezalekl se ani německého císaře: sbor německé šlechty rozdrtil u Domažlic. Druhý proud německého vojska ale mezitím zpustošil severní Čechy. Kdo to měl na svědomí?

Koncem 11. století by se zřejmě v Evropě nenašel významnější konflikt, do kterého by se nezamíchal český kníže Vratislav II., později náš první, i když nedědičný, král. Jak k tomu došlo?