Buňky

Izraelský profesor Alon Monsonego z Ben Gurionovy univerzity v Negevu tvrdí, že objevil skupinu imunitních buněk, které by potenciálně mohly skrývat tajemství prodloužení života. Jeho tým odhalil, že určitá podskupina tzv. T pomocných lymfocytů může hrát důležitou roli v tom, jak tělo zvládá stárnutí. Podobné krevní buňky se navíc vyskytují např. u stoletých lidí v oblasti s očekávanou vysokou délkou života v Japonsku.

Černé díry mohou mít pravděpodobně i miniaturní rozměry a mohou se tak pohybovat zcela neviditelné prostorem. Takže se hypoteticky mohou setkat i s lidským tělem. Americký fyzik Robert Scherrer se na tuto možnost podíval blíže.

Šedivění je obranný mechanismus těla proti buňkám s poškozenou DNA. Buňky se raději obětují (zešediví), než aby se staly rakovinnými. Karcinogeny ale mohou tento ochranný proces zablokovat a způsobit melanom.

Cestu k přesnější diagnostice a cílené léčbě nádorů či zánětlivých onemocnění otevírá nová metoda, kterou objevili vědci působící v Curychu a Olomouci. Umožňuje spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH, která vyjadřuje, zda je prostředí kyselé či zásadité.

Chapadla medúzy se mohou oceánem táhnout až na desítky metrů. A může jich mít až dvanáct set. Právě tohoto tvora nafilmoval zcela zblízka kanadský potápěč John Roney v chladných vodách Tichého oceánu.

V hlubinách rybníků a potůčků žije tvor, který se odmítá podřídit smrti. Nezmar. Malý zázrak přírody, který vědcům vzdoruje už desítky let. Co jeho nesmrtelnost říká o nás – o bytostech, které vědí, že čas se krátí?

Tým britských vědců dokázal pomocí implantovaného čipu a umělé inteligence obnovit ztracené schopnosti číst a rozpoznávat lidské tváře několika desítkám pacientů. Zařízení se bude dále testovat.

Alkohol je v Evropě jedním z hlavních spouštěčů rakovinného bujení. Lékaři varují, že pro vznik rakoviny neexistuje žádná bezpečná dávka. Veřejnost o rizicích neví, proto WHO navrhuje povinné varovné štítky.

Lidský mozek spotřebuje milionkrát méně energie než stejně výkonný počítač. Proto se teď švýcarská laboratoř pokouší vyvinout specializované mozkové tkáně nazývané organoidy, jež mohou fungovat podobně jako počítače.

Vědci z britské Univerzity v Cambridgi si připisují nemalý úspěch. S využitím kmenových buněk lidí vypěstovali v laboratoři struktury podobné embryu, které pak produkovaly lidské krevní buňky. Tento průlom otevírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání.

V září jsme tak trochu zapomněli na Světový den antikoncepce. Když ale člověk tak trochu zapomene na tu antikoncepci… ne, to si necháme na jindy. S Magdou si dnes budeme povídat o tom, jak se množí ne motýli a včelky, nýbrž buňky.

Mezinárodní spolupráce přinesla nový nadějný přípravek, který by mohl v budoucnu pomoci s bojem proti pandemii Alzheimerovy choroby. Zatím sice jen u myší, podle vědců ale nic nebrání tomu, aby lék fungoval i u lidí.

Američtí vědci poprvé vytvořili raná lidská embrya pomocí manipulace s DNA, kterou odebrali z kožních buněk lidí a poté ji de facto oplodnili spermií. Technika by mohla překonat neplodnost z důvodu vyššího věku či nemocí. Metoda by teoreticky mohla umožnit mít geneticky příbuzné dítě i stejnopohlavním párům. Ovšem výzkumníky čeká ještě mnoho let úsilí.

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.

Nejnebezpečnější druhy rakoviny mají velmi nízkou míru pětiletého přežití. Jejich největší hrozbou je pozdní diagnóza kvůli nenápadným prvotním příznakům. Klíčem k úspěšné léčbě je prevence a moderní screeningové metody.

Mezinárodní výzkum popsal, jak vypadá proces rozhodování v mozku myši. Na základě analýzy stovek tisíc neuronů vědci prokázali, že to je mnohem složitější, než se jevilo doposud. Detaily popsal v rozhovoru pro ČT24 americký vědec českého původu.

Vědci oznámili, že implantovali buňky slinivky břišní upravené technologií takzvaných genetických nůžek CRISPR člověku s cukrovkou 1. typu. Experimentální studie skončila úspěchem – buňky po dobu několika měsíců vyráběly spolehlivě hormon inzulin, který řídí hladinu cukru v krvi. Výzkum se ale zároveň potýká s problémy a nejistotou.

Podle vědců může pobyt ve vesmíru způsobovat stárnutí, protože v takovém prostředí se u kmenových buněk snižuje schopnost obnovy a regenerace. Postupně se tak vyčerpají. Výzkumníci plánují pracovat na protiopatření.

Vysoký krevní tlak může překvapivě pramenit v mozku, nikoli v ledvinách. Nadměrný příjem soli v něm spouští zánět a poškozuje mozkové buňky. Objev otevírá cestu k vývoji zcela nových léků na hypertenzi.

Mozek nestárne sám. Potřebuje výživu, podněty i klid. Tato malá kapesní příručka není jen o prevenci. Je o tom, jak žít dlouho a přitom zůstat sami sebou.

Zuby by se mohly v budoucnu, alespoň do jisté míry, tak nějak opravovat samy. Zatím to zní jako sci-fi, ale první krok k tomu byl již učiněn. Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky tvořící zubní tkáň.

Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň.

Experimentální očkovací látka proti dvěma druhům rakoviny dokázala při testování výrazně prodloužit délku dožití pacientů. Vědci proto projekt posouvají do další fáze a naznačují široké možné uplatnění.

Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.

Zamilovat se, to je jako jezdit na horské dráze emocí. Motýlci v břiše, srdce buší, nespíme, nemůžeme jíst, pořád myslíme na „něj“ nebo „na ni“. Ale víte, že láska ovlivňuje i váš imunitní systém? Americká studie přináší překvapivý objev, když se zamilujeme, naše tělo začne upravovat obranné reakce na buněčné úrovni. Jinými slovy, zamilovanost mění způsob, jakým naše tělo bojuje s viry.

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.

Některé léky mohou nevratně poškodit citlivé vláskové buňky ve vnitřním uchu. Riziko představují životně důležité léky i běžné léky proti bolesti. Případné potíže se sluchem vždy neprodleně konzultujte se svým lékařem.

Jak se z neživé hmoty zrodily živé buňky? Vědci možná dosáhli klíčového kroku v pochopení toho, jak vznikl na život na Zemi.

Mělo to být provizorní řešení na dva, možná tři roky. Když se v polovině devadesátých let postavilo nové autobusové nádraží, na zázemí už nezbyly peníze. A tak se na sebe postavily stavební buňky s tím, že nové zázemí se postaví později. Jenže buňky nakonec vydržely celých třicet let. A sloužit budou i po demontáži.

Už ve středu 16. července mají z autobusového nádraží v Liberci začít definitivně mizet „dočasné“ buňky, které tu desítky let sloužily jako zázemí pro odbavení cestujících. Od února však cestující autobusy nacházejí zázemí ve vedlejším objektu nově zrekonstruované budovy Uranu a stavební buňky tak ztratily využití. Ve šrotu ale neskončí. Město je daruje Hokejbalovému spolku Liberec, Českomoravskému svazu chovatelů poštovních holubů a část jich využije jako zázemí pro své technické služby.

Vědci detailně zmapovali imunitní reakci těla na transplantovanou prasečí ledvinu. Byly identifikovány klíčové buňky a časová osa procesu odmítání orgánu. Tento průlom umožňuje vývoj cílených zákroků pro potlačení imunitní reakce.

Genetické nůžky poprvé odstranily přebytečný chromozom u Downova syndromu. Buňky po opravě obnovily své funkce a vykazovaly mnohem lepší kondici. Zvýšení účinnosti metody je však spojeno s velkým rizikem vzniku rakoviny.

Buňky z mrtvých organismů se mohou reorganizovat do nových funkčních celků. Lidští antroboti bez genetické úpravy dokážou opravit poškozenou nervovou tkáň. Celý proces je zřejmě řízen bioelektřinou, která funguje jako buněčný software.

Hemoglobinové vezikuly nahrazují darovanou krev s univerzální kompatibilitou. Klinické testy v Japonsku ověřují bezpečnost s cílem nasazení do roku 2030. Umělá krev řeší nedostatek dárců a logistiku při nehodách nebo katastrofách.

Každoročně je v České republice diagnostikováno přes 87 000 nových případů zhoubných nádorů a více než 27 000 lidí na toto onemocnění zemře. I přes pokroky v léčbě zůstává nejdůležitějším faktorem prevence.

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.

Do konce května mají z autobusového nádraží v Liberci definitivně zmizet „dočasné“ buňky, které tu desítky let sloužily jako zázemí pro cestující. To se však v únoru přesunulo do nově zrekonstruované budovy sousedního Uranu a stavební buňky tak ztratily využití. Od dubna jsou z nich odstraňovány technologie, do konce května pak budou z autobusového nádraží odvezeny. Ve šrotu ale neskončí. Město je daruje Hokejbalovému spolku Liberec, Českomoravskému svazu chovatelů poštovních holubů a část jich využije jako zázemí pro své technické služby.

Nízký příjem sacharidů obnovuje schopnost slinivky produkovat inzulin. Studie prokázala zlepšení β-buněk bez nutnosti úbytku tělesné hmotnosti. Reakce na dietu se mezi afroamerickými a evropskoamerickými pacienty liší.

Vědci zkoumáním kmenových buněk odhalují fascinující paralely s tisíciletými náboženskými symboly nesmrtelnosti. Je možné, že dávné mýty nebyly fantazií, ale intuitivním popisem procesů, které dnes pozorujeme pod mikroskopy?

Novou mikroskopickou techniku pro rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s vysokým rozlišením vyvinuli vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.

Určitě jste slyšeli o červeném světle, které regeneruje, pomáhá proti dalším neduhům. Ale jak to doopravdy funguje? A není to snad pouze nějaký výmysl? Naštěstí ne. Ošetření červeným světlem, má už i vědecké základy. Používá se ve zdravotnictví, dermatologii a sportovní farmacii. A stále častěji i doma jako součást zdravotní péče. Celý proces je jednoduchý, neinvazivní a bezpečný.

Na trhu dnes najdete velké množství produktů s takzvanými kmenovými buňkami. Víte, co to vlastně kmenové buňky jsou?

Americká firma Colossal Biosciences tvrdí, že vytvořila klony pravlků obrovských.. Vědci varují, že tato zvířata jsou jen genetickým napodobením.. Obnova vyhynulých druhů vyvolává etické otázky a nejasnosti.

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.

O pokožku bychom se měli starat průběžně po celý rok. Nicméně jarní péče má několik specifik. I kůže totiž potřebuje jakýsi detox a samozřejmě ochranu. A určitě bychom neměli zapomínat kontrolovat si kožní znaménka, zda se nějak nezměnila. Jaro je na to ideální doba.

Vědci dosud předpokládali, že široká škála různých typů stresu spouští v buňkách savců jedinou, tzv. integrovanou stresovou odpověď (ISR). Odborníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR přispěli nyní do studie, která prokázala, že má jednu donedávna neznámou odnož.

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.

Jeden z procesů v lidském těle, který je zásadní pro běžné fungování organismu, umí rakovina využít, aby se snadněji šířila. Popsal to nový český výzkum. Zjištění podle vědců však může přispět k vývoji nových přístupů v protirakovinné léčbě.

Přestože má dnes moderní medicína účinné léky a postupy, jak se vypořádat s rakovinou, stále patří mezi závažné diagnózy měnící životy pacientů a jejich rodin. Zvládnout náročnou léčbu není jednoduché. O to horší je, když se po čase nemoc vrátí. Proč vlastně k recidivě dochází a jaké jsou naděje na úplné vyléčení?

Vědci zjistili, že geny v mitochondriích mohou hrát důležitou roli při rozvoji vysoké hladiny cukru v krvi, obezity nebo snížené citlivosti organismu na inzulin. Tyto příznaky spadají pod takzvaný metabolický syndrom, který zvyšuje riziko rozvoje cukrovky druhého typu. Objev by do budoucna mohl přispět k lepším možnostem prevence a léčby tohoto onemocnění.

Více než měsíc mrtvý samec šimpanze čego Dingo má novou naději na další mláďata. Vědcům se totiž povedlo získal jeho spermie a somatické buňky. V budoucnu se tak díky vědě může geneticky velmi cenný samec znovu zapojit do budování pojistné populace šimpanze čego v lidské péči.

I po zhubnutí si tělo ponechává „památku“ na obezitu přímo v tukových buňkách, tvrdí nový výzkum, který podle jeho autorů může napovědět, proč je pro většinu lidí tak těžké udržet si po zhubnutí zdravou váhu.

Výzkumný tým z Telavivské univerzity zjistil, že protein Ly6a „brzdí“ imunitní systém, což ukazuje cestu k léku na jisté druhy rakoviny, včetně těch, které jsou odolné vůči stávající imunoterapii. Studie byla publikována v září v časopise Nature Communications.

Živočišné buňky získávají energii štěpením živin, rostlinné ze světla. Vědci teď ale dokázali toto základní pravidlo přepsat, když naučili buňky křečka, aby částečně fotosyntetizovaly. Mohlo by to pomoci například při transplantacích.

Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity v nové studii popsali mechanismus, kterým enteroviry způsobující běžná nachlazení i dětskou obrnu pronikají do buněk. Zatímco starší teorie předpokládaly, že si vytvoří vlastní specifické struktury, aby prolomily membránu, podle výzkumníků využívají přirozené buněčné mechanismy. Pochopení napadání buněk otevírá možnosti vývoje léčiv blokujících infekci, uvedla univerzita.

Americká černoška Henrietta Lacksová se nedobrovolně stala jednou z nejpřínosnějších postav v dějinách vědy. Zemřela chudá na rakovinu a netušila, že vzorky jejího těla povedou k objevům za miliardy.

To, že se v ústech nachází mnoho bakterií, ať už prospěšných či nikoli, pro některé z vás jistě není žádnou novinkou. Věděli jste však, že se mezi těmito bakteriemi nachází i některé, které jsou schopny rozložení se až na 14 buněk najednou?