Buňky

Koleno po dávném úrazu. Kyčel, která se ozve až po padesátce. Artróza možná nevzniká jen opotřebením. Vědci čím dál víc mluví o starých zraněních a procesech, které kloub ničí zevnitř.

Správnou komunikaci ke svému úspěšnému fungování potřebují i buňky v lidském těle. Pokud ji nemají, může se situace vymknout kontrole, což může skončit i zhoubným bujením, tedy rakovinou. Vědci z institutu CEITEC s kolegy z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně nyní popsali klíčový moment této komunikace, která rozhoduje o dalším směru vývoje v buňce. Může to pomoci objevit cestu, jak rakovinu zpomalit nebo zastavit.

Buňky v lidském těle podle nového výzkumu neustále vyhodnocují signály ze svého okolí a podle nich se rozhodují, zda se začnou dělit, růst nebo naopak zůstanou v klidu..

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.

Daraxonrasib je nový experimentální lék cílící na zmutované proteiny typu RAS. Tento lék téměř zdvojnásobil průměrnou délku přežití pacientů s rakovinou slinivky. Americký úřad FDA by mohl tuto revoluční léčbu schválit do letošního léta.

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.

Mezinárodní tým vědců identifikoval něco, co nikdo nečekal, že najde v jednom z nejprozkoumanějších biologických procesů v historii: zcela nový typ buněk, který existuje pouze během těhotenství a po jeho skončení mizí. Tento objev, který byl právě publikován v časopise Nature, by mohl změnit způsob, jak chápeme komplikace těhotenství, a zároveň odhaluje, že lidské tělo má i v 21. století stále svá tajemství.

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.

Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně vzniklo špičkové výzkumné pracoviště Creatic, které se bude zabývat buněčnou a genovou terapií, jež dává šanci na účinnější léčbu pacientům se závažnými vzácnými nemocemi. Jde o jediné zařízení svého druhu v Česku.

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.

Objevte, proč buněčná membrána ovlivňuje vaši energii, náladu a vitalitu. Dozvíte se, jak funguje, proč pomáhá zpomalovat stárnutí a co jí prospívá, aby vaše buňky byly zdravé a odolné.

Barvy na vlasy používají miliony lidí. Málokdo ale ví, jaké chemické reakce při barvení probíhají – a jak mohou působit na lidské tělo. Věda dnes upozorňuje i na méně známá zdravotní rizika.

Globální oteplování a změny v chování spotřebitelů vedou odborníky k hledání alternativních způsobů produkce některých potravin. Experimentují například s laboratorním kultivováním masa (úspěšně) a nyní se zaměřili na čokoládu.

Nejrozsáhlejší analýza dat ukazuje, že vegetariáni mají nižší riziko řady nádorů. U veganů se však objevila vyšší pravděpodobnost rakoviny tlustého střeva a jícnu. Rozhoduje kvalita i složení stravy.

Vědci objevili 37 proteinů spojených s pomalejším stárnutím. Století jedinci překvapivě vykazují nižší hladiny obranných antioxidantů. Genetika ovlivňuje dlouhověkost částečně, velký vliv má stále životní styl.

Ultramaraton a extrémní běh mění tělo víc, než se zdá. V krvi, srdci i ledvinách se rozběhnou procesy připomínající stárnutí buněk. Kde končí přínos pro zdraví a začíná riziko?

Stárnutí už dávno není v očích vědců jen pasivní chátrání. Nový objev ukazuje, že naše buňky se během života aktivně přestavují – reorganizují své struktury a pomocí selektivní recyklace chrání svou rovnováhu. Klíčový hráč? Proces zvaný ER-fagie, který by mohl otevřít cestu k delšímu a zdravějšímu životu.

Buňky ve vašem těle umí požírat vlastní poškozené části. Jen jim k tomu musíte dát prostor.

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.

Šedivé vlasy nemusí být podle vědců definitivní. Nová studie, o které informoval server Earth, naznačuje, že proces šedivění by mohl být v budoucnu zvratitelný přímo na buněčné úrovni. Vědci se zaměřili na buňky zodpovědné za pigmentaci vlasů a na to, proč s věkem přestávají fungovat.

Revoluční způsob léčby rakoviny nespoléhá na ničení nádorových buněk. Využívá jejich „přeškolení“ na jiné buněčné typy. Mohou se tak proměnit na buňky zdravé, a tudíž neškodné. Vědci ale také zkoušejí rekvalifikaci rakovinných buněk na buňky imunitního systému, které následně nádor likvidují.

Mohl by existovat jediný lék, který bude předcházet rakovině, obezitě a cukrovce, prodlouží život a současně sníží riziko srdečních i jaterních nemocí? Není to sci-fi, právě na takové látce pracují vědci v Praze. V rozhovoru pro ČT24 ji přiblížila vedoucí týmu z IKEMu Soňa Štemberková Hubáčková.

Zajistit lidem delší život ve zdraví, to je cíl vědců z pražského IKEM. Vyvinuli totiž nové látky proti stárnutí buněk. V budoucnu by z nich mohli profitovat pacienti s obezitou, diabetem, ale i s rakovinou. Teď výzkumníci požádali o patent a současně dokončují studie na zvířecích modelech.

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.

Složitý život na Zemi je o miliardu let starší, než jsme si mysleli. Buňky budoucích rostlin, hub i lidí se začaly formovat už před třemi miliardami let, ukázala nová studie v časopise Nature.

Rozsáhlá mezinárodní studie vedená vědci z Telavivské univerzity odhalila mechanismus, který umožňuje rakovině prsu metastazovat do mozku – což je vysoce smrtelný jev, pro který v současné době neexistuje účinná léčba. Podle autorů by to mohlo umožnit vývoj nových léků a také zlepšit schopnost včas metastázy odhalit.

Naše tělo není jen schránkou pro život, ale také detailním deníkem všeho, čím jsme si prošli. Studie publikovaná v časopise Nature odhalila, že každá sklenice alkoholu, každá vykouřená cigareta i život zachraňující chemoterapie zanechávají v našich zdravých tkáních trvalé „mutační jizvy“.

Jemné částice prachu snadno pronikají hluboko do plic a krve. Vyšší expozice smogu výrazně zvyšuje hladinu antinukleárních protilátek. Obyvatelé znečištěných oblastí mají o polovinu vyšší riziko výskytu těchto protilátek.

Uživatelé solárií mají téměř třikrát vyšší riziko vzniku kožního nádoru. Buňky uživatelů solárií vykazují dvojnásobné množství genetických mutací. Umělé záření poškozuje DNA buněk plošně na celém povrchu těla.

Dárce nevědomky předal téměř dvěma stovkám dětí nebezpečnou genetickou mutaci. Poškozený gen způsobuje u potomků 90% riziko vzniku rakoviny v mládí. Neexistující mezinárodní limity umožnily nekontrolované šíření rizikového spermatu.

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.

Izraelský profesor Alon Monsonego z Ben Gurionovy univerzity v Negevu tvrdí, že objevil skupinu imunitních buněk, které by potenciálně mohly skrývat tajemství prodloužení života. Jeho tým odhalil, že určitá podskupina tzv. T pomocných lymfocytů může hrát důležitou roli v tom, jak tělo zvládá stárnutí. Podobné krevní buňky se navíc vyskytují např. u stoletých lidí v oblasti s očekávanou vysokou délkou života v Japonsku.

Černé díry mohou mít pravděpodobně i miniaturní rozměry a mohou se tak pohybovat zcela neviditelné prostorem. Takže se hypoteticky mohou setkat i s lidským tělem. Americký fyzik Robert Scherrer se na tuto možnost podíval blíže.

Šedivění je obranný mechanismus těla proti buňkám s poškozenou DNA. Buňky se raději obětují (zešediví), než aby se staly rakovinnými. Karcinogeny ale mohou tento ochranný proces zablokovat a způsobit melanom.

Cestu k přesnější diagnostice a cílené léčbě nádorů či zánětlivých onemocnění otevírá nová metoda, kterou objevili vědci působící v Curychu a Olomouci. Umožňuje spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH, která vyjadřuje, zda je prostředí kyselé či zásadité.

Chapadla medúzy se mohou oceánem táhnout až na desítky metrů. A může jich mít až dvanáct set. Právě tohoto tvora nafilmoval zcela zblízka kanadský potápěč John Roney v chladných vodách Tichého oceánu.

V hlubinách rybníků a potůčků žije tvor, který se odmítá podřídit smrti. Nezmar. Malý zázrak přírody, který vědcům vzdoruje už desítky let. Co jeho nesmrtelnost říká o nás – o bytostech, které vědí, že čas se krátí?

Tým britských vědců dokázal pomocí implantovaného čipu a umělé inteligence obnovit ztracené schopnosti číst a rozpoznávat lidské tváře několika desítkám pacientů. Zařízení se bude dále testovat.

Alkohol je v Evropě jedním z hlavních spouštěčů rakovinného bujení. Lékaři varují, že pro vznik rakoviny neexistuje žádná bezpečná dávka. Veřejnost o rizicích neví, proto WHO navrhuje povinné varovné štítky.

Lidský mozek spotřebuje milionkrát méně energie než stejně výkonný počítač. Proto se teď švýcarská laboratoř pokouší vyvinout specializované mozkové tkáně nazývané organoidy, jež mohou fungovat podobně jako počítače.

Vědci z britské Univerzity v Cambridgi si připisují nemalý úspěch. S využitím kmenových buněk lidí vypěstovali v laboratoři struktury podobné embryu, které pak produkovaly lidské krevní buňky. Tento průlom otevírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání.

V září jsme tak trochu zapomněli na Světový den antikoncepce. Když ale člověk tak trochu zapomene na tu antikoncepci… ne, to si necháme na jindy. S Magdou si dnes budeme povídat o tom, jak se množí ne motýli a včelky, nýbrž buňky.

Mezinárodní spolupráce přinesla nový nadějný přípravek, který by mohl v budoucnu pomoci s bojem proti pandemii Alzheimerovy choroby. Zatím sice jen u myší, podle vědců ale nic nebrání tomu, aby lék fungoval i u lidí.

Američtí vědci poprvé vytvořili raná lidská embrya pomocí manipulace s DNA, kterou odebrali z kožních buněk lidí a poté ji de facto oplodnili spermií. Technika by mohla překonat neplodnost z důvodu vyššího věku či nemocí. Metoda by teoreticky mohla umožnit mít geneticky příbuzné dítě i stejnopohlavním párům. Ovšem výzkumníky čeká ještě mnoho let úsilí.

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.

Nejnebezpečnější druhy rakoviny mají velmi nízkou míru pětiletého přežití. Jejich největší hrozbou je pozdní diagnóza kvůli nenápadným prvotním příznakům. Klíčem k úspěšné léčbě je prevence a moderní screeningové metody.

Mezinárodní výzkum popsal, jak vypadá proces rozhodování v mozku myši. Na základě analýzy stovek tisíc neuronů vědci prokázali, že to je mnohem složitější, než se jevilo doposud. Detaily popsal v rozhovoru pro ČT24 americký vědec českého původu.

Vědci oznámili, že implantovali buňky slinivky břišní upravené technologií takzvaných genetických nůžek CRISPR člověku s cukrovkou 1. typu. Experimentální studie skončila úspěchem – buňky po dobu několika měsíců vyráběly spolehlivě hormon inzulin, který řídí hladinu cukru v krvi. Výzkum se ale zároveň potýká s problémy a nejistotou.

Podle vědců může pobyt ve vesmíru způsobovat stárnutí, protože v takovém prostředí se u kmenových buněk snižuje schopnost obnovy a regenerace. Postupně se tak vyčerpají. Výzkumníci plánují pracovat na protiopatření.

Vysoký krevní tlak může překvapivě pramenit v mozku, nikoli v ledvinách. Nadměrný příjem soli v něm spouští zánět a poškozuje mozkové buňky. Objev otevírá cestu k vývoji zcela nových léků na hypertenzi.

Mozek nestárne sám. Potřebuje výživu, podněty i klid. Tato malá kapesní příručka není jen o prevenci. Je o tom, jak žít dlouho a přitom zůstat sami sebou.

Zuby by se mohly v budoucnu, alespoň do jisté míry, tak nějak opravovat samy. Zatím to zní jako sci-fi, ale první krok k tomu byl již učiněn. Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky tvořící zubní tkáň.

Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň.

Experimentální očkovací látka proti dvěma druhům rakoviny dokázala při testování výrazně prodloužit délku dožití pacientů. Vědci proto projekt posouvají do další fáze a naznačují široké možné uplatnění.

Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.

Zamilovat se, to je jako jezdit na horské dráze emocí. Motýlci v břiše, srdce buší, nespíme, nemůžeme jíst, pořád myslíme na „něj“ nebo „na ni“. Ale víte, že láska ovlivňuje i váš imunitní systém? Americká studie přináší překvapivý objev, když se zamilujeme, naše tělo začne upravovat obranné reakce na buněčné úrovni. Jinými slovy, zamilovanost mění způsob, jakým naše tělo bojuje s viry.

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.

Některé léky mohou nevratně poškodit citlivé vláskové buňky ve vnitřním uchu. Riziko představují životně důležité léky i běžné léky proti bolesti. Případné potíže se sluchem vždy neprodleně konzultujte se svým lékařem.

Jak se z neživé hmoty zrodily živé buňky? Vědci možná dosáhli klíčového kroku v pochopení toho, jak vznikl na život na Zemi.