Buňky

Cholesterol se stal symbolem civilizačních chorob. Tento strašák z krevních testů je však zároveň nepostradatelnou molekulou, bez níž by tělo nefungovalo. Nezačneme proto tím, jak ho snížit, ale tím, co v těle vlastně dělá.

Káva nabízí víc než jen kofein. Vědci stále častěji zkoumají i kyselinu chlorogenovou, která by podle dosavadních výzkumů mohla pomáhat chránit pokožku před projevy stárnutí.

Zkraje října 2135 budeme moci na území Česka pozorovat úplné zatmění slunce. Tedy jev, který naposledy zažili naši předci už poměrně dávno – v květnu roku 1706. Máme pro vás ale jednu špatnou zprávu.

Víte, jak funguje vaše tělo? Od mikroskopických buněk až po složité orgánové soustavy - lidský organismus je fascinující zázrak přírody. Otestujte své znalosti z biologie v našem lehkém kvízu a zjistěte, jak dobře znáte sami sebe.

Pseudospermie, které experti poprvé vytvořili v laboratorním prostředí, jsou těm opravdovým podobné na 97 procent. Vědci je chtějí využít zatím hlavně na výzkum poruch plodnosti a také pro vývoj nových léků.

Stres se neodehrává jen v hlavě. Nová studie naznačuje, že může narušit ochrannou bariéru střev, otevřít bakteriím cestu až k nádoru a vytvořit prostředí, které rakovině nahrává.

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.

Když se 5. července 1996 ve skotském Roslin Institute narodila ovce Dolly, málokdo tušil, že změní biologii na desítky let dopředu. Její představení světu vyvolalo obavy z klonování lidí. Ve skutečnosti ale Dolly otevřela cestu k výzkumu, který dnes pomáhá rozvíjet regenerativní medicínu i moderní buněčné terapie.

Příjem potravy, růst, kopírování vlastního genetického materiálu, dělení a dokonce i soutěž o zdroje: to vše dělá SpudCell, buněčný systém, který nepochází z žádného živého organismu, ale byl sestaven kousek...

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.

Více než 85 % nukleosomů v myších kmenových buňkách vykazuje nějaký stupeň vnitřní otevřenosti DNA. Desítky let platný model „zapnuto/vypnuto“ dostává konkurenci.

Vápník není jen stavební materiál kostí. Vědci zjišťují, že jeho rovnováha uvnitř buněk může ovlivňovat rychlost stárnutí, zdraví mozku i délku života.

Oficiálně začala jedna z nejočekávanějších klinických studií letošního roku. Jejím cílem je „omladit“ oční buňky a zabránit tak nevratné ztrátě zraku související se stárnutím. Za experimentem stojí firma Life Biosciences. Pokud uspěje, může to mít dalekosáhlé dopady. Znamenalo by to, že to samé můžeme zopakovat i na jiných částech těla. Možná bychom mohli omlazovat i orgány a tkáně. Odborníci si kladou za cíl zpomalit stárnutí očí pomocí aktivace tří genů v gangliových buňkách sítnice, jejichž axony vytvářejí nerv přenášející informace ze sítnice do mozku.

Nemá nervovou soustavu, oči ani mozek. Přesto se dokáže pohybovat, hledat potravu a řešit problémy, se kterými si lámou hlavu i počítačové algoritmy. Hlenky vypadají nenápadně, ale skrývají jedno z největších překvapení přírody.

Vedra nejsou jen otázkou nepohodlí, ale i zdravotního rizika. Horko může urychlovat biologické stárnutí a zatěžovat mozek i srdce. Tělo varuje často až pozdě.

Imunitní systém prochází s přibývajícími lety procesem, který se nazývá imunosenescence. Jde o postupné slábnutí obranyschopnosti organismu, kdy tělo produkuje méně nových bílých krvinek. Ty stávající ale reagují na přítomnost virů a bakterií pomaleji. Senior se tak stává náchylnějším k infekcím a samotný průběh nemocí bývá komplikovanější.

Kdykoliv se do lidského těla dostane nějaký potměšilý patogen nebo třeba cizorodá látka, zasahují proti nim buňky, jejichž historie sahá (přinejmenším) do doby před "Zemi sněhové koule". Mají k dispozici starobylé genetické mechanismy, které zdědily od tehdejších jednobuněčných organismů v příšeří starohorního oceánu.

Malá medúza umí něco, co zní jako trik proti smrti: vrátit se do mladšího stadia života. Vědci dnes zkoušejí podobně odvážnou myšlenku realizovat u lidských buněk. O nesmrtelnost zatím nejde.

Koleno po dávném úrazu. Kyčel, která se ozve až po padesátce. Artróza možná nevzniká jen opotřebením. Vědci čím dál víc mluví o starých zraněních a procesech, které kloub ničí zevnitř.

Správnou komunikaci ke svému úspěšnému fungování potřebují i buňky v lidském těle. Pokud ji nemají, může se situace vymknout kontrole, což může skončit i zhoubným bujením, tedy rakovinou. Vědci z institutu CEITEC s kolegy z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně nyní popsali klíčový moment této komunikace, která rozhoduje o dalším směru vývoje v buňce. Může to pomoci objevit cestu, jak rakovinu zpomalit nebo zastavit.

Buňky v lidském těle podle nového výzkumu neustále vyhodnocují signály ze svého okolí a podle nich se rozhodují, zda se začnou dělit, růst nebo naopak zůstanou v klidu..

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.

Daraxonrasib je nový experimentální lék cílící na zmutované proteiny typu RAS. Tento lék téměř zdvojnásobil průměrnou délku přežití pacientů s rakovinou slinivky. Americký úřad FDA by mohl tuto revoluční léčbu schválit do letošního léta.

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.

Mezinárodní tým vědců identifikoval něco, co nikdo nečekal, že najde v jednom z nejprozkoumanějších biologických procesů v historii: zcela nový typ buněk, který existuje pouze během těhotenství a po jeho skončení mizí. Tento objev, který byl právě publikován v časopise Nature, by mohl změnit způsob, jak chápeme komplikace těhotenství, a zároveň odhaluje, že lidské tělo má i v 21. století stále svá tajemství.

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.

Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně vzniklo špičkové výzkumné pracoviště Creatic, které se bude zabývat buněčnou a genovou terapií, jež dává šanci na účinnější léčbu pacientům se závažnými vzácnými nemocemi. Jde o jediné zařízení svého druhu v Česku.

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.

Objevte, proč buněčná membrána ovlivňuje vaši energii, náladu a vitalitu. Dozvíte se, jak funguje, proč pomáhá zpomalovat stárnutí a co jí prospívá, aby vaše buňky byly zdravé a odolné.

Barvy na vlasy používají miliony lidí. Málokdo ale ví, jaké chemické reakce při barvení probíhají – a jak mohou působit na lidské tělo. Věda dnes upozorňuje i na méně známá zdravotní rizika.

Globální oteplování a změny v chování spotřebitelů vedou odborníky k hledání alternativních způsobů produkce některých potravin. Experimentují například s laboratorním kultivováním masa (úspěšně) a nyní se zaměřili na čokoládu.

Nejrozsáhlejší analýza dat ukazuje, že vegetariáni mají nižší riziko řady nádorů. U veganů se však objevila vyšší pravděpodobnost rakoviny tlustého střeva a jícnu. Rozhoduje kvalita i složení stravy.

Vědci objevili 37 proteinů spojených s pomalejším stárnutím. Století jedinci překvapivě vykazují nižší hladiny obranných antioxidantů. Genetika ovlivňuje dlouhověkost částečně, velký vliv má stále životní styl.

Ultramaraton a extrémní běh mění tělo víc, než se zdá. V krvi, srdci i ledvinách se rozběhnou procesy připomínající stárnutí buněk. Kde končí přínos pro zdraví a začíná riziko?

Stárnutí už dávno není v očích vědců jen pasivní chátrání. Nový objev ukazuje, že naše buňky se během života aktivně přestavují – reorganizují své struktury a pomocí selektivní recyklace chrání svou rovnováhu. Klíčový hráč? Proces zvaný ER-fagie, který by mohl otevřít cestu k delšímu a zdravějšímu životu.

Buňky ve vašem těle umí požírat vlastní poškozené části. Jen jim k tomu musíte dát prostor.

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.

Šedivé vlasy nemusí být podle vědců definitivní. Nová studie, o které informoval server Earth, naznačuje, že proces šedivění by mohl být v budoucnu zvratitelný přímo na buněčné úrovni. Vědci se zaměřili na buňky zodpovědné za pigmentaci vlasů a na to, proč s věkem přestávají fungovat.

Revoluční způsob léčby rakoviny nespoléhá na ničení nádorových buněk. Využívá jejich „přeškolení“ na jiné buněčné typy. Mohou se tak proměnit na buňky zdravé, a tudíž neškodné. Vědci ale také zkoušejí rekvalifikaci rakovinných buněk na buňky imunitního systému, které následně nádor likvidují.

Mohl by existovat jediný lék, který bude předcházet rakovině, obezitě a cukrovce, prodlouží život a současně sníží riziko srdečních i jaterních nemocí? Není to sci-fi, právě na takové látce pracují vědci v Praze. V rozhovoru pro ČT24 ji přiblížila vedoucí týmu z IKEMu Soňa Štemberková Hubáčková.

Zajistit lidem delší život ve zdraví, to je cíl vědců z pražského IKEM. Vyvinuli totiž nové látky proti stárnutí buněk. V budoucnu by z nich mohli profitovat pacienti s obezitou, diabetem, ale i s rakovinou. Teď výzkumníci požádali o patent a současně dokončují studie na zvířecích modelech.

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.

Složitý život na Zemi je o miliardu let starší, než jsme si mysleli. Buňky budoucích rostlin, hub i lidí se začaly formovat už před třemi miliardami let, ukázala nová studie v časopise Nature.

Rozsáhlá mezinárodní studie vedená vědci z Telavivské univerzity odhalila mechanismus, který umožňuje rakovině prsu metastazovat do mozku – což je vysoce smrtelný jev, pro který v současné době neexistuje účinná léčba. Podle autorů by to mohlo umožnit vývoj nových léků a také zlepšit schopnost včas metastázy odhalit.

Naše tělo není jen schránkou pro život, ale také detailním deníkem všeho, čím jsme si prošli. Studie publikovaná v časopise Nature odhalila, že každá sklenice alkoholu, každá vykouřená cigareta i život zachraňující chemoterapie zanechávají v našich zdravých tkáních trvalé „mutační jizvy“.

Jemné částice prachu snadno pronikají hluboko do plic a krve. Vyšší expozice smogu výrazně zvyšuje hladinu antinukleárních protilátek. Obyvatelé znečištěných oblastí mají o polovinu vyšší riziko výskytu těchto protilátek.

Uživatelé solárií mají téměř třikrát vyšší riziko vzniku kožního nádoru. Buňky uživatelů solárií vykazují dvojnásobné množství genetických mutací. Umělé záření poškozuje DNA buněk plošně na celém povrchu těla.

Dárce nevědomky předal téměř dvěma stovkám dětí nebezpečnou genetickou mutaci. Poškozený gen způsobuje u potomků 90% riziko vzniku rakoviny v mládí. Neexistující mezinárodní limity umožnily nekontrolované šíření rizikového spermatu.

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.

Izraelský profesor Alon Monsonego z Ben Gurionovy univerzity v Negevu tvrdí, že objevil skupinu imunitních buněk, které by potenciálně mohly skrývat tajemství prodloužení života. Jeho tým odhalil, že určitá podskupina tzv. T pomocných lymfocytů může hrát důležitou roli v tom, jak tělo zvládá stárnutí. Podobné krevní buňky se navíc vyskytují např. u stoletých lidí v oblasti s očekávanou vysokou délkou života v Japonsku.

Černé díry mohou mít pravděpodobně i miniaturní rozměry a mohou se tak pohybovat zcela neviditelné prostorem. Takže se hypoteticky mohou setkat i s lidským tělem. Americký fyzik Robert Scherrer se na tuto možnost podíval blíže.

Šedivění je obranný mechanismus těla proti buňkám s poškozenou DNA. Buňky se raději obětují (zešediví), než aby se staly rakovinnými. Karcinogeny ale mohou tento ochranný proces zablokovat a způsobit melanom.

Cestu k přesnější diagnostice a cílené léčbě nádorů či zánětlivých onemocnění otevírá nová metoda, kterou objevili vědci působící v Curychu a Olomouci. Umožňuje spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH, která vyjadřuje, zda je prostředí kyselé či zásadité.

Chapadla medúzy se mohou oceánem táhnout až na desítky metrů. A může jich mít až dvanáct set. Právě tohoto tvora nafilmoval zcela zblízka kanadský potápěč John Roney v chladných vodách Tichého oceánu.

V hlubinách rybníků a potůčků žije tvor, který se odmítá podřídit smrti. Nezmar. Malý zázrak přírody, který vědcům vzdoruje už desítky let. Co jeho nesmrtelnost říká o nás – o bytostech, které vědí, že čas se krátí?

Tým britských vědců dokázal pomocí implantovaného čipu a umělé inteligence obnovit ztracené schopnosti číst a rozpoznávat lidské tváře několika desítkám pacientů. Zařízení se bude dále testovat.

Alkohol je v Evropě jedním z hlavních spouštěčů rakovinného bujení. Lékaři varují, že pro vznik rakoviny neexistuje žádná bezpečná dávka. Veřejnost o rizicích neví, proto WHO navrhuje povinné varovné štítky.

Lidský mozek spotřebuje milionkrát méně energie než stejně výkonný počítač. Proto se teď švýcarská laboratoř pokouší vyvinout specializované mozkové tkáně nazývané organoidy, jež mohou fungovat podobně jako počítače.