Centrum pro výzkum veřejného mínění

Nesouhlas Čechů s výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany klesl. Staví se proti ní devět procent lidí, zatímco před rokem to bylo 16 procent. Naopak čtyři pětiny veřejnosti výstavbu nadále podporují. O pět procentních bodů na 11 procent ale přibylo lidí, kteří k této otázce nemají jasné stanovisko. Současně se snížily obavy občanů z používání jaderné energie, na druhou stranu méně důvěřují vládě při rozhodování o jaderné energetice. Vyplynulo to z červnového zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Lidé v České republice jsou ohledně cílů Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, skeptičtější než před rokem. Za dosažitelné je pokládá 19 procent lidí, což je o devět procentních bodů méně než před rokem. Sedm z deseti Čechů si nadále myslí, že unijní dohoda o klimatických cílech

Lidé v České republice jsou ohledně cílů Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, skeptičtější než před rokem. Za dosažitelné je pokládá 19 procent lidí, což je o devět procentních bodů méně než před rokem. Sedm z deseti Čechů si nadále myslí, že unijní dohoda o klimatických cílech negativně dopadne na ceny energií. Nicméně lidí, kteří o ní mají dostatek informací, ubylo. Vyplynulo to ze zveřejněných výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Ačkoli mediální domy musí odolávat tvrdé konkurenci sociálních sítí, jejich role ve společnosti je pořád významná. Dokládá to i několik kauz z posledních měsíců, které pořádně rozhýbaly český „politický rybníček“ – třeba případ Filipa Turka.

I Kverulant si dnes s hrdostí připomíná 17. listopad 1989, kdy jsme se konečně zbavili komunistické totality. Sametové revoluce se tehdy aktivně zúčastnili tehdejší disident a nynější člen Kverulantovy správní rady Jan Urban a tehdejší studentský vůdce a nynější ředitel a zakladatel Kverulanta, Vojtěch Razima.

Prezident Petr Pavel má velmi slušnou šanci svůj mandát obhájit, zjistil říjnový průzkum agentury STEM/MARK. Určitě nebo možná by ho volilo 58 procent lidí. Důležitost prezidentského úřadu ve vnímání lidí od jara vzrostla, dvě pětiny dotázaných by byly pro posílení prezidentských pravomocí.

Česká veřejnost zůstává dlouhodobě pasivní v boji proti systémovým problémům. I přes více než tři desetiletí svobody se občanská participace na politice a v neziskových organizacích pohybuje na nízké úrovni. To vytváří ideální podmínky pro rozšíření korupce.

V Česku je výrazně více lidí, kteří jsou spokojeni se sousedskými vztahy než naopak. Naopak nespokojení jsou lidé například s výstavbou nových bytů.

Jen polovina voličů hnutí ANO podporuje demokracii a každý pátý Čech by dal přednost silnému vůdci. To je jeden ze závěrů povolebního průzkumu agentury NMS pro Novinky.cz. Dvě třetiny Čechů ale věří, že demokracie je nejlepší způsob vlády. Zároveň jsou u lidí značné rozdíly podle toho, jakou stranu volí.

V české společnosti stále poměrně výrazně přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny v Česku jsou nyní dvě třetiny občanů, naopak 30 procent lidí s přijetím eura souhlasí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čtvrtina dotázaných

Kvůli nedávné změně metodologie výzkumů CVVM není možné aktuální výsledky srovnat s předchozími průzkumy, negativní názor většiny Čechů k zavedení eura nicméně dlouhodobě ukazují i zjištění jiných agentur.

V české společnosti stále poměrně výrazně přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny v Česku jsou nyní dvě třetiny občanů, naopak 30 procent lidí s přijetím eura souhlasí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

V české společnosti stále poměrně výrazně přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny v Česku jsou nyní dvě třetiny občanů, naopak 30 procent lidí s přijetím eura souhlasí, uvedl průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění.

V české společnosti stále poměrně výrazně přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny v Česku jsou nyní dvě třetiny občanů, naopak 30 procent lidí s přijetím eura souhlasí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky dnes agentura zaslala ČTK.

Praha - V české společnosti stále poměrně výrazně přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny v Česku jsou nyní dvě třetiny občanů, naopak 30 procent lidí s přijetím eura souhlasí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky agentura zaslala ČTK.

Kolik peněz člověk skutečně potřebuje, aby si v České republice mohl říct, že je bohatý? Nová data a analýzy ekonomů ukazují, že hranice mezi běžným a luxusním životem je silnější, než se zdá. Zatímco průměrný plat už v některých regionech nestačí ani jako bezpečná jistota, podle odborníků existuje konkrétní částka, kdy nemusí lidé počítat každou korunu a mohou si užívat život.

Žijeme v moderní době. Ženy se v mnoha věcech vyrovnaly mužům. Krom práce často zvládají i péči o rodinu. Občas brblají, že toho mají moc a ztrácí potřebu poskytovat full servis svým mužům.

Předseda strany PRO Jindřich Rajchl na Facebooku zveřejnil příspěvek, podle nějž „62 % Němců požaduje, aby se bojeschopní Ukrajinci vrátili zpět do své země“ a „66 % žádá, aby se zastavilo vyplácení sociálních dávek ukrajinským migrantům“. Dodává, že neoblíbenost Ukrajinců tedy není jen český problé

„Vzniká koalice, která bude středopravá se sociálním citem,“ popsal jednání s Motoristy a SPD místopředseda ANO Karel Havlíček. K pravému středu se hlásí i dosluhující vláda. Znamená to, že volby v tuzemské politice nic nezměnily?

Nejvíce lidí spokojených s životním prostředím žije v nejmenších obcích do 2000 obyvatel, s větší velikostí obce naopak roste nespokojenost. Vyplývá to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Spokojenost s úrovní životního prostředí v místě bydliště pak podle něj převyšuje nad celkovým stavem v České republice.

Nejvíce lidí spokojených s životním prostředím žije v nejmenších obcích do 2000 obyvatel, s větší velikostí obce naopak roste nespokojenost. Vyplývá to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Spokojenost s úrovní životního prostředí v místě bydliště pak podle něj převyšuje

Nejvíce lidí spokojených s životním prostředím žije v nejmenších obcích do dvou tisíc obyvatel, s větší velikostí obce naopak roste nespokojenost. Vyplývá to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Spokojenost s úrovní životního prostředí v místě bydliště pak podle něj převyšuje nad celkovým stavem v Česku.

V době, kdy se veřejně probírá nová kauza Filipa Turka s jeho staršími příspěvky na sociálních sítích, které se týkají i Romů, vyšel reprezentativní průzkum o soužití s romskou menšinou. Většina Čechů ho považuje za špatné, i když polovina voličů Motoristů ho vnímá pozitivně.

Česká veřejnost hodnotí soužití s romskou menšinou nejlépe za posledních téměř třicet let. Podle aktuálního výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) označilo soužití s Romy za dobré 34 % respondentů, z toho 1 % jako velmi dobré a 33 % jako spíše dobré. Oproti poslednímu měření v roce 2023 tak došlo k mírnému zlepšení a celkově se jedná o nejvyšší podíl pozitivních odpovědí od roku 1997, kdy se tento ukazatel začal měřit. Negativně – tedy jako velmi nebo spíše špatné – hodnotí soužití 61 % lidí, přičemž podíl těch, kteří volí kategorii „velmi špatné“, mírně klesl na 12 %. Zbývajících 5 % odpovědělo, že neví.

Zásadní NE říkají Češi společnému vzdělávání mentálně postižených a ostatních dětí ve třídě, nechtějí rušit devítky a také nechtějí prodloužit povinnou školní docházku na 10 let (systém 8+2). Pojďme se podívat na zajímavá čísla z nového průzkumu.

Se začleněním dětí s mentálním postižením do běžných školních tříd nesouhlasí 72 procent lidí, pro je 23 procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd, který se zaměřil na postoje lidí k inkluzivnímu, tedy společnému vzdělávání a k různým opatřením ve vzdělávání. Většina Čechů souhlasí se společným vzděláváním žáků z chudých a bohatých rodin. Zároveň více než čtvrtina lidí nesouhlasí s tím, aby byly do běžných tříd začleňovány děti s…

Svoboda slova je podle stínového ministra spravedlnosti Radka Vondráčka (ANO) v Česku pod největším tlakem od pádu komunismu. V podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka řekl, že „svoboda slova je základ demokracie. A tahle vláda ji omezuje nejvíc“.

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech. Článek Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Kabinet Petra Fialy si v průzkumech oblíbenosti na pravicovou vládu vede nad očekávání dobře. Nicméně ve finále se volební výsledky vždy řídily spíš jinými ukazateli.

Nová zjištění nabízejí pohled na to, jak Češi vnímají klimatickou změnu a zda k ochraně životního prostředí nějak přispívají i ve svém každodenním životě. Z výsledků vyplývá, že ekologické uvědomění je u většiny přítomné, ale často spíše povrchní.

Koalice Spolu se znovu pokouší volby vylíčit jako souboj Petra Fialy a Andreje Babiše, jako souboj o demokracii v Česku. Šance na podobný úspěch jako před čtyřmi lety jsou ale malé. Pouze hodnotová kampaň nebude stačit na celkové vítězství „demokratického bloku“. Pravděpodobně s ní Spolu ani nezíská mnoho potenciálních voličů Pirátů a STAN.

Čeští teenageři jsou nejméně tolerantní věkovou skupinou. Výzkum i BIS varují, že radikalizace mladých může ohrozit soudržnost společnosti.

Slevy jsou pro mnoho Čechů neodmyslitelnou součástí každodenních nákupů. Málokdo však tuší, co všechno se může skrývat za lákavými cedulkami a cenami. Právě na to se v poslední době zaměřily úřady.

Z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že skupina lidí mezi 15 a 19 lety z osmi sledovaných kategorií vyšla jako nejméně tolerantní ve třech případech. To je vůbec nejhorší výsledek ve srovnání se zbytkem populace.

Klima na Zemi se mění, myslí si 94 procent lidí v Česku. Šest z deseti lidí v tom vidí výrazný vliv lidské činnosti a má ze změn obavy, zjistil průzkum CVVM.

Klima na Zemi se mění, myslí si 94 procent lidí v Česku. Šest z deseti lidí v tom vidí výrazný vliv lidské činnosti a má ze změn obavy, zjistil červnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Osobní zodpovědnost za změny klimatu cítí necelá třetina populace. Špatné dopady na Česko

Klima na Zemi se mění, myslí si 94 procent lidí v Česku. Šest z deseti lidí v tom vidí výrazný vliv lidské činnosti a má ze změn obavy, zjistil červnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Osobní zodpovědnost za změny klimatu cítí necelá třetina populace. Špatné dopady na Česko předpokládá téměř polovina dotázaných. Výsledky průzkumu dnes CVVM zveřejnilo na webu.

Praha - Klima na Zemi se mění, myslí si 94 procent lidí v Česku. Šest z deseti lidí v tom vidí výrazný vliv lidské činnosti a má ze změn obavy, zjistil červnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Osobní zodpovědnost za změny klimatu cítí necelá třetina populace. Špatné dopady na Česko předpokládá téměř polovina dotázaných. Výsledky průzkumu dnes CVVM zveřejnilo na webu.

Za nejhorší sousedy považují Češi narkomany, alkoholiky a kriminálníky. Naopak jim nevadí majetkové poměry sousedů.

Nejméně vítanými sousedy jsou pro Čechy drogově závislí, bydlet by vedle nich nechtělo téměř devět z deseti lidí. Závislé na alkoholu odmítají jako sousedy téměř tři čtvrtiny, lidi s kriminální minulostí téměř dvě třetiny.

Za nejhorší sousedy považují Češi závislé na drogách, alkoholiky a kriminálníky a vadí i muslimové. Naopak nemají problém s chudými či bohatými.

Podle čerstvého šetření Sociologického ústavu AV ČR má největší podporu právo homosexuálů uzavřít registrované partnerství, se kterým souhlasí více než čtyři pětiny Čechů a Češek. Čtyři pětiny by podpořily i adopci dítěte partnera či partnerky, dvě třetiny pak manželství osob stejného pohlaví.

Praha - Celkem 64 procent Čechů a Češek míní, že gayové a lesby by měli mít právo uzavírat sňatek. Dvě třetiny dotázaných by homosexuálním mužům a ženám přiznaly právo adoptovat děti z ústavů. Ukázal to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z přelomu května a června, do něhož se zapojilo 1712 lidí nad 15 let. Zjištění jsou reprezentativní. Agentura výsledky dnes poskytla ČTK. CVVM postoje Čechů sleduje dlouhodobě. Kvůli změně metodologie ale nynější zjištění nejsou s těmi předchozími přímo srovnatelná, upřesnili autoři.

Z vládních úřadů lidé nejlépe hodnotí Kancelář prezidenta republiky, která od nich dostala za svou činnost v uplynulých 12 měsících průměrnou známku 2,75. Na těsném druhém místě skončilo ministerstvo kultury, nejhůře si vedl rezort financí. Vyplynulo to z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

Politika inkluze dětí se speciálními potřebami do běžné výuky se příliš nepovedla a způsobuje ve školách problémy. Shodují se na tom mladí kandidáti do sněmovny, včetně těch nejliberálnějších z hnutí STAN či Pirátů. Političtí experti na školství pro Echo24 řekli, že je potřeba systém změnit, mluví především o speciálních třídách a posílení pravomocí ředitelů škol.

Pokud by prestiž profesí byla olympiáda, lékaři*lékařky by si letos odnesli zlato. Podle čerstvého průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který probíhal na přelomu května a června, si právě toto povolání drží největší respekt české veřejnosti.

Tato data potěší nejen čtenáře, ale i přírodu. Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad. Vlastní tašku si na nákupy nosí 90 procent nakupujících, více než polovina lidí se také vyhýbá jednorázovým plastovým výrobkům a nosí si znovu použitelnou láhev na pití. Informoval o tom server Ekolist.

Pro političky a politiky kandidující v podzemních volbách do dolní komory parlamentu to není dobrá zpráva. Pokud budou zvoleni, lidé se na ně bude dívat skrz prsty. Poslancování je totiž v očích české veřejnosti nejméně prestižním povoláním. Jinými slovy: Lidé si ho vůbec neváží.

Češi považují zdravotnické profese za nejvíce prestižní, zatímco na opačném konci najdeme politiky nebo novináře. Žebříček povolání zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Podle sociologů to ale vypovídá spíše o názorech populace než o hodnotách jednotlivých povolání.

Žijeme v době, kdy máme více než kdy dřív stabilní práci, rostoucí mzdy, technologie na dosah ruky. Přesto si neustále stěžujeme na politiku, ceny nebo třeba sousedy. Proč je tomu tak, když podle průzkumů tři čtvrtiny z nás jsou se svým životem spokojeny?

Konflikt takového rozsahu a v takové blízkosti, jako je válka na Ukrajině, nemůže českou společnost neovlivnit, řekl bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl. U lidí lze pozorovat aktivaci obranných me…

Polovina Čechů vnímá nově příchozí občany jiných národností za problém pro Českou republiku jako celek. Pouze pětina lidí se ale domnívá, že cizinci jsou problémem v místě jejich bydliště. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Statistici upozornili, že aktuální výsledky nelze kvůli změně metodiky srovnávat s podobnými průzkumy v minulosti.

Z národnostních skupin Češi nejlépe vnímají Slováky, Vietnamce a Poláky. Naopak nejméně sympatií chovají k Romům, Rusům a Arabům.

Až 81 procent Čechů uvedlo, že by bránilo svou zemi, pokud by byla napadena. Podle výzkumů patříme k zemím, které by se bránily cizí vojenské okupaci. Čím dál více se tím vzdalujeme Slovákům a dalším zemím, jako jsou Maďarsko, Rumunsko nebo Bulharsko.

Berou nám Ukrajinci práci, nebo naopak zachraňují naši ekonomiku? Tato otázka rozděluje českou společnost, zatímco data ukazují jasný obraz – přes 158 tisíc Ukrajinců pracuje v odvětvích, kde Češi chybí.

Češi jsou k příchodu a usazování cizinců v České republice tolerantní. Pokud splní určité podmínky, nemá s jejich příchodem problém 87 procent lidí. Podle poloviny lidí (51 procent) je počet cizinců, kteří zde pobývají, přiměřený, naopak podle 43 procent jich zde žije příliš mnoho. Ukázal průzkum CVVM.

Pro české občany jsou nejméně sympatické tři národnosti: Rusové, Romové a Arabové. Ke všem třem skupinám cítí antipatie většina Čechů. Nejhůře jsou na tom ale Rusové, kteří v tomto ohledu dokonce přeskočili dlouhodobě nejméně sympatické Romy, kteří jsou nyní na druhém místě.

Romové, Arabové a Rusové jsou v Česku nejméně sympatickými národnostními skupinami, ukazuje aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR. Největší sympatie mají Češi, Slováci a Vietnamci. Postoj vůči Ukrajincům je nejčastěji neutrální.

Z národnostních skupin Češi nejlépe vnímají Slováky a pak Vietnamce a Poláky. Naopak nejméně sympatií chovají k Romům, Rusům a Arabům.

Z národnostních skupin v Česku jsou nejméně populární Romové, po nich následují Arabové a Rusové. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Vztah obyvatel Česka k Ukrajincům, jejichž podíl v zemi v posledních letech stoupl kvůli příchodu lidí prchajících před ruskými okupanty, je většinou neutrální. Nejvíce pozitivních hodnocení v průzkumu mají Češi a po nich Slováci.