Centrum pro výzkum veřejného mínění

Pouze zhruba čtvrtina Čechů věří, že se v příštích měsících zlepší situace kolem šíření onemocnění covid-19. Lidé jsou tak mnohem pesimističtější, než byli ještě loni na jaře.

Jen zhruba čtvrtina Čechů věří, že se situace kolem šíření nemoci covid-19 v Česku v příštích měsících zlepší. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) z loňského listopadu a prosince. Češi jsou výrazně pesimističtější, než byli ještě třeba v červnu 2021. Tehdy očekávaly zlepšení situace více než tři pětiny lidí. Češi se kvůli epidemii covidu-19 bojí například omezení zdravotní péče.

Vláda chystá další protiepidemická opatření, část z nich už nakousl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: „Režim pracovní karantény je, že místo do karantény domů, půjde člověk do karantény do práce“, pravil ministr. Brněnský hantec, na který Válek častou nesrozumitelnost svých promluv odkazuje, fakt dokáže divy.

Jasná většina obyvatel České republiky nevěří prezidentovi Miloši Zemanovi. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu CVVM. Podle něj 60% obyvatel země prezidentovi nevěří.

Nejvyšší důvěru mají u Čechů i nadále starostové a obecní zastupitelstva. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z listopadu a prosince loňského roku. Starostům podle něj důvěřuje 70 procent lidí, obecním zastupitelstvům zhruba tři pětiny. Prezidentovi vyslovilo důvěru 36 procent respondentů, podobně jako v předchozím průzkumu.

Podle pravidelného šetření CVVM důvěřovalo prezidentovi koncem loňského roku 36 procent lidí. To je významný pokles proti minulým obdobím, kdy hlava státu požívala důvěry nadpoloviční většiny Čechů. Nejvyšší důvěře se z ústavních institucí dlouhodobě těší starostové (70 procent) a obecní zastupitelé (61 procent).

Zatímco některá povolání Češi vnímají jako velmi užitečná a přínosná, například práci lékařů a vědců, jiných si neváží, přestože jsou neméně důležitá. Mezi nejméně prestižní profese patří uklízeč(ka), ostraha nebo stavební dělník. Ve srovnání s ostatními zeměmi si také méně vážíme politiků.

Z vybraných veřejných institucí Češi nejvíce důvěřují policii (70 procent) a armádě (69 procent)

Další rozvoj jaderné energetiky podporují dvě třetiny obyvatel. Za půl roku přitom podpora vzrostla o šest procent. Vyplývá to z průzkumu agentury IBRS. Důvodem je zejména aktuální energetická krize spojená s dramatickým nárůstem cen.

Vlastní rajčata, okurky, brambory, jahody či třeba bylinky pěstuje zhruba polovina českých domácností.

Evropa je vyspělým kontinentem, který má v podstatě všeho dost. To se mimo jiné projevuje i tím, že si nedokážeme vážit jídla a zbytečně ho vyhazujeme. Stačí, aby paprika byla lehce oschlá nebo, abych už neměl chuť na zbytek od oběda a vše končí v odpadkovém koši a následně na skládce.

V Evropě skončí každý rok na smetišti 88 milionů tun jídla. Pro představu: zmíněné množství by nakrmilo 200 milionů lidí. Desetinu odpadu přitom tvoří naprosto nezávadné a pro konzumaci vhodné potraviny. Důvod, proč je lidé vyhazují, je přitom podle průzkumu bizarní: lidé si pletou dva obvyklé názvy na obalech - „minimální trvanlivost do“ a "spotřebujte do“. Platí to i pro zákazníky v České republice. Podle nedávného průzkumu CVVM téměř polovina Čechů mezi termíny nerozlišuje.

Podle průzkumu končící Babišova vláda příliš neobstála. Nespokojenost převažuje ve všech oblastech. Kabinet Petra Nečase však dopadl ještě hůř.

Pokud chce Andrej Babiš kandidovat na prezidenta a mít úspěch, musí změnit svůj současný způsob chování. Naznačují to průzkumy, z nichž lze vyčíst, proč prohrál v říjnu volby o premiérské křeslo.

Prezidentovi důvěřuje podle průzkumu CVVM z přelomu září a října 35 procent lidí. Nejvyšší důvěře se z ústavních činitelů těší dlouhodobě starostové a obecní zastupitelstva, jimž důvěřuje 62, respektive 60 procent lidí.

Prezidentovi a vládě na přelomu září a října důvěřovala zhruba třetina lidí, tak jako o měsíc dříve. Snížila se důvěra v Senát a v místní i regionální zastupitelstva a jejich představitele. Největší důvěře se ale nadále těšili starostové (62 procent) a obecní zastupitelstva (60 procent). Nejmenší důvěru měla Sněmovna (28 procent). Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které jeho výsledky poskytlo ČTK.

Mínění o nahraditelnosti klasických zdrojů v průzkumu vyjádřila zhruba polovina dotázaných, z toho 14 procent je o tom přesvědčeno rozhodně.

Češi se neshodnou na tom, zda je možné nahradit výrobu elektřiny z klasických zdrojů, jako jsou tepelné elektrárny spalující uhlí nebo plyn, jaderné elektrárny či velké přehradní vodní elektrárny, výrobou elektrické energie z větrné energie, slunečního záření nebo ze spalování biomasy. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Hodnocení dosluhujícího kabinetu se výrazně zhoršilo. Spokojenost lidí s vládou klesla od loňského roku zhruba o deset procent.

S činností vlády, jejím složením i s premiérem Andrejem Babišem (ANO) bylo v září nespokojeno více než 60 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Od února 2020 se hodnocení kabinetu výrazně zhoršilo, tehdy ale v Česku ještě nebyla epidemie koronaviru.

S činností vlády, jejím složením i s premiérem Andrejem Babišem (ANO) bylo v září nespokojeno více než 60 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

S činností vlády, jejím složením i s premiérem Andrejem Babišem (ANO) bylo v září nespokojeno více než 60 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

S činností vlády, jejím složením i s premiérem Andrejem Babišem (ANO) bylo v září nespokojeno více než 60 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Od února 2020 se hodnocení kabinetu výrazně zhoršilo, tehdy ale v Česku ještě nebyla epidemie koronaviru. V téměř všech aspektech byla v září Babišova vláda hodnocena podobně jako vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v únoru 2017, byla na tom ale výrazně lépe než kabinet Petra Nečase (ODS) v letech 2012 a 2013. Babišova vláda je od minulého týdne v demisi.

Vikingové, drsní válečníci a mořeplavci, znali sílu přírody. Změny klimatu se proto staly součástí vikinské mytologie.

Na sociálních sítích českých samospráv vzrostl za necelé dva roky počet nenávistných příspěvků, polopravd nebo tendenčně zkreslovaných informací o 380 procent. Nejvíce se situace dotýká velkých měst a krajských metropolí. Vyplývá to z analýzy Asociace moderně komunikujících samospráv facebookových stránek 100 obcí a 120 měst.

Na sociálních sítích českých samospráv vzrostl za necelé dva roky počet nenávistných příspěvků, polopravd nebo tendenčně zkreslovaných informací o 380 procent. Nejvíce se situace dotýká velkých měst a krajských metropolí. Vyplývá to z analýzy Asociace moderně komunikujících samospráv facebookových stránek 100 obcí a 120 měst.

V minulých dnech jsme oslavili mezinárodní den stromů, což poukazuje na to, jak významnou roli stromy po celém světě v lidské společnosti hrají. Jaká je povaha tohoto vztahu v české společnosti, co nejvíce Češi na stromech oceňují? A jak hodnotí lidé staré a suché stromy, jejichž ekologická hodnota je v přírodovědných disciplínách v poslední době široce diskutována?

Jako záruku demokratických poměrů vidí lidé v Česku nejčastěji hnutí STAN, lidovce a ODS, nejmenší zárukou demokracie ze stran zastoupených v minulé Sněmovně jsou komunisté, SPD a ANO. Žádná ze stran se výrazně neprofiluje jako záruka právního řádu a bezpečnosti občanů, relativně nejlépe jsou zde hodnoceny STAN a KDU-ČSL. V průzkumu na přelomu srpna a září, tedy v době před sněmovními volbami, to zjistilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Více než čtyři pětiny občanů pokládají míru zadlužení státu za vysokou. Osm z deseti Čechů vnímá zadlužení státu jako závažný problém.

Málokdo si jí váží, málokdo ji chce dělat. Peněz také moc nevydělá a v žebříčku povolání podle prestiže tato práce končí vždy na posledním místě.

Mezi nejméně prestižní profese patří v Česku i ve světe uklízeč či uklízečka, ostraha a stavební dělník. Nejvíce si lidé cení práce lékařů a vědců. Vnímání prestiže jednotlivých povolání v ČR a ve světě se příliš neliší, i když určité rozdíly tu jsou. Proti jiným zemím si Češi výrazně méně váží zákonodárců. Vyplývá to z žebříčku, který pravidelně sestavuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR na základě dotazování obyvatel.

Mezi nejméně prestižní profese patří v ČR i ve světe uklízeč či uklízečka, ostraha a stavební dělník. Nejvíce si lidé cení práce lékařů a vědců. Vnímání prestiže jednotlivých povolání v ČR a ve světě se příliš neliší, i když určité rozdíly tu jsou. Proti jiným zemím si Češi výrazně méně váží zákonodárců. Vyplývá to z žebříčku, který pravidelně sestavuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR na základě dotazování obyvatel.

Ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně usedne na ustavující schůzi začátkem listopadu 102 nových zákonodárců. Pro některé bylo zvolení příjemným překvapením, když díky preferenčním hlasům – kroužkování – přeskákali kandidáty na vyšších pozicích. Možná si ani neuvědomují, že právě nastupují do profese, která má z pohledu české veřejnosti nejhorší image. Dokonce i uklízečky nebo členové ostrahy jsou na tom lépe.

Vnímání prestiže jednotlivých povolání u nás a ve světě se příliš neliší, i když určité rozdíly tu jsou – oproti jiným zemím si výrazně méně vážíme zákonodárců. V jiných aspektech se se světem shodujeme, mezi nejméně prestižní profese patří uklízeč/ka, ostraha či stavební dělník, nejvíce si ceníme práce lékařů a vědců.

"Babišova kniha funguje a lidé neřeší, jestli to, co se v ní píše, je pravda. Jarmarky jsou skvělý tah," říká Denisa Hejlová z Univerzity Karlovy.

Přestože v Česku působí přes milion OSVČ, ve volebních programech nejsilnějších stran, hnutí a koalic jsou řešeny jen okrajově.

Budějcká Drbna postupně představí všechny jihočeské lídry stran, které se ve volebním modelu CVVM umisťují nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Své programové priority jako další představuje lídryně kandidátky Přísahy pro Jihočeský kraj Ivana Kerlesová.

Parlamentní volby jsou za rohem a s nimi také datum, od kterého se nesmí uveřejňovat předvolební průzkumy. Počínaje třetím dnem před hlasováním tudíž skončí pravidelná snaha sociologů stanovit výsledek co nejpřesněji, pokud možno vědeckým způsobem, neboť sociologie podle mnohých z nich věda je a má cenné údaje.

Prostě se stane. Rozděláte si lahodný mok, zapomenete na něj, nebo ho jen nestihnete vypít, a on vám zvětrá. Co s ním? Žádná kapka by neměla přijít nazmar, i teplé a jinak nepoživatelné pivo vám ještě skvěle poslouží!

„Nevěřím žádnému průzkumu, který jsem sám nezfalšoval,“ je výrok připisovaný Winstonu Churchillovi. A před volbami se na nás valí jeden průzkum za druhým a každý jiný. Jsou průzkumy dělané na zakázku, nebo jim můžeme věřit? Jak je možné, že jedna agentura tvrdí, že ANO dosáhne na 23 % a pár dnů poté jiná přijde se 32 %. Není 1 000 respondentů málo, nekážou průzkumy bludy?

Již za 14 dní bude rozhodnuto o novém složení Poslanecké sněmovny. V České republice tak momentálně vrcholí předvolební kampaň a průzkumy veřejného mínění odhadují, že bojovat se bude o každý hlas. Hlavním favoritem je podle všech agentur hnutí ANO, ale hrozí mu, že nebude mít s kým vládnout. Agentury se totiž také shodují, že kolem 5% hranice bude letos poměrně plno.

Budějcká Drbna postupně představí všechny jihočeské lídry stran, které se ve volebním modelu CVVM umisťují nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Své programové priority jako další představuje lídr ČSSD Ondřej Veselý.

Budějcká Drbna postupně představí všechny jihočeské lídry stran, které se ve volebním modelu CVVM umisťují nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Své programové priority jako další představuje lídr koalice Piráti a Starostové Lukáš Kolářík.

Odhodlaný výraz, pevně zatnuté pěsti, úzký modrý rolák. Hnutí ANO vytáhlo do předvolebního boje s novými billboardy, na nichž se šéf hnutí a premiér Andrej Babiš snaží o image drsného lídra. Billboardy s textem „Budu vás bránit před nelegálními migranty“ se objevily v posledních dnech na hlavních tazích tuzemských silnic.

Globální oteplování považuje za problém 80 procent Čechů. Je to téměř o 20 procentních bodů více než před osmi lety. Za nejpalčivější problémy ale Češi pokládají hromadění odpadů a znečišťování pitné vody. Odpovědělo tak 92 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Podle analýzy Asociace moderně komunikujících samospráv stoupl na sociálních sítích českých samospráv počet polopravd nebo tendenčně zkreslovaných informací za necelé dva roky o neuvěřitelných 380 % – tedy skoro pětinásobně.

Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční v pátek 8. a v sobotu 9. října, jsou tak v podstatě už za rohem. Podle volebních modelů agentur Median, CVVM a STEM by v červenci volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO. To má podle politologa velkou základnu voličů v řadách osob starších 65 let. Věkový rozdíl voličů se na volbách výrazně podepisuje, mladí lidé se totiž od ANO spíše odklánějí ke koalici, která je v průzkumech nejčastěji na druhém místě. "ANO je zjevně subjekt, který bude u starších lidí velmi pravděpodobně nejúspěšnější. Co se týká mladých, tak tu máme Piráty," řekl pro ŽivotvČesku.cz politolog Lubomír Kopeček.

Klimatické změny vnímá čím dál více lidí. Málokomu je lhostejný osud planety, zejména když má děti. Podle nejnovějších průzkumu tato problematika zajímá asi polovinu české veřejnosti.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejnilo průzkum celospolečenských témat, která Čechy v červenci trápila nejvíce. Více než polovina dotázaných si myslí, že naším nejnaléhavějším problémem je stav veřejných financí. Následuje zdravotnictví a pandemie onemocnění covid-19.

Ve srovnání s předchozími průzkumy se poměr důvěry a nedůvěry u žádné ze zařazených institucí výrazněji nezměnil.

Většina Čechů má důvěru v Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) či ombudsmana. Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ), Bezpečnostní informační službě (BIS) a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pak věří méně než polovina lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Průzkum se konal na přelomu června a července, tedy ještě předtím, než prezident Miloš Zeman obvinil BIS, že odposlouchává spolupracovníky hlavy státu.

Nový výzkum CVVM ukázal, jak jsou Češi spokojení v EU, jejich názor na euro i integraci v rámci unie.

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění si tři pětiny dotázaných myslí, že je jejich měsíční příjem nižší, než si zaslouží. Kolem 72 % Čechů je spokojeno se svým zaměstnáním, s výší platu už však ne.

Dvě pětiny obyvatel Česka se obávají zhoršení situace okolo pandemie koronaviru. Vyplývá to z čerstvého průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Optimismus Čechů tak v červenci značně opadl.

Optimismus Čechů ohledně vývoje pandemie nemoci covid-19 v červenci značně opadl. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). V červnu čekaly zlepšení situace ještě více než tři pětiny lidí, zatímco o měsíc později už jen zhruba čtvrtina.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru varovala před volbou Strany zelených. Podle ní jde o hlas vyhozený z okna.

Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

Nejpalčivějšími problémy jsou podle Čechů stav veřejných financí, zdravotnictví a řešení epidemie koronaviru. Podle šetření CVVM je za velmi naléhavé považuje nadpoloviční většina lidí.

Za nejpalčivější problém současnosti považují lidé v Česku stav veřejných financí a také zdravotnictví a pandemii koronaviru. Řešení těchto otázek je velmi naléhavé podle víc než poloviny dotázaných v červencovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Ubylo zájmu lidí o korupci a zejména o migraci, kterou nyní za velmi naléhavý problém k řešení vidí jen třetina účastníků průzkumu. Jeho výsledky CVVM poskytlo ČTK.

V Česku by se měl řešit podle obyvatel země hlavně stav veřejných financí a pandemie nemoci covid-19. Zájem o migraci nebo korupci oproti loňsku značně klesl. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR z přelomu června a července. Za nejméně naléhavé považují lidé řešení situace v kultuře, nabídce zboží a služeb nebo armádě.