Centrum pro výzkum veřejného mínění

Češi podle průzkumu také v budoucnu očekávají negativní dopady brexitu na Česko.

Prezidentovi v prosinci podle šetření CVVM důvěřovalo 51 procent lidí. Nejvyšší důvěře se z ústavních institucí dlouhodobě těší starostové a obecní zastupitelé, jimž důvěřují zhruba dvě třetiny lidí.

Za velkou hrozbu pro mír a bezpečnost pokládá více než polovina Čechů teroristy, mezinárodní organizovaný zločin a uprchlíky z jiných zemí. Méně se lidé obávají cizích zpravodajských služeb, krajně pravicových a levicových skupin a cizinců, kteří v Česku žijí. Vyplývá to z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Žijeme v úspěšné zemi, kde soudní řízení trvá dvacet let a stavební řízení trvá zhruba stejně dlouho jako v Burkině Faso. Tak nějak by se dalo shrnout vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana. Nového nezaznělo moc. Hlava státu zahájila projev obvyklým makroekonomickým souhrnem, který už několik let nemusí na tváři státníkově budit výraznější chmury.

Více než polovina Čechů má z něčeho obavy. Lidé se nejčastěji bojí migrace, vlastního zdraví a zhoršování životního prostředí. Pocit bezpečí v ČR a v místě svého bydliště má téměř 90 procent dotázaných, což je stejný výsledek jako v předchozích dvou letech. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

O životní prostředí i o vlastní zdraví má strach 19 procent lidí, migrace se obává 21 procent Čechů. Výrazně roste pocit bezpečí v Česku.

Leden bude pro českou opozici zásadní měsíc. V době, kdy je vyzývána ke spolupráci a společnému postupu ve volbách, si tři opoziční strany vyberou nové vedení. A podle zvolených předsedů bude spolupráce opozice vypadat. Volební kongres čeká ODS, volební fórum Piráty a volební sjezd lidovce. To vše během ledna nového roku.

Hnutí ANO by nyní volilo 29,5 procenta lidí, tedy zhruba stejně jako o měsíc dříve.

Od posledního výzkumu z roku 2016 se výsledky výrazněji neliší, dlouhodoběji ale počet zastánců odsunu klesá.

Z veřejných institucí mají největší důvěru veřejné vysoké školy.

Šéf klubu Pirátů Jakub Michálek přitvrdil svoji kritiku směrem k TOP 09 a předsedovi poslanců topky Miroslavu Kalouskovi. Ve Sněmovně novinářům řekl, že Kalousek by se měl stáhnout do ústraní, protože je nedůvěryhodným politikem.

Policie vyšetřuje čím dál víc zločinů z předsudečné nenávisti. Roste rasismus mezi běžnými občany? Podle politologa Jana Charváta jsme si pouze některých případů nevšímali.

Nejdůvěryhodnější politickou osobností je pro Čechy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. V mezinárodním žebříčku se jako jediná těší důvěře nadpoloviční většiny (54 procent) respondentů. Na druhém místě je český prezident Miloš Zeman, jemuž důvěřuje 46 procent dotázaných a na třetím místě s odstupem skončil francouzský prezident Emmanuel Macron s podporou 34 procent. Plyne to z šetření CVVM.

Podle shromážděných dat se 64 procent českých občanů obává dopadů změny klimatu. 53 procent z nich si myslí, že dopad klimatické změny na Českou republiku bude špatný. O tom, že lidé vlastním chováním a aktivitami mohou přispět ke zmírnění změny klimatu, je přesvědčena nadpoloviční většina (54 procent) dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které zveřejnilo aktuální postoje české veřejnosti ke změně klimatu na zemi.

V dnešní sváteční den jsou v hlavní roli umělci, politici, politologové, novináři, ale hlavně občané. Z každé strany se na nás valí heslo, že svoboda není samozřejmost. Možná to bude znít jako klišé, ale svoboda opravdu není samozřejmost a měli bychom si jí vážit, měli bychom ji chránit, měli bychom ji opečovávat.

Češi každoročně vyhodí do popelnic výrazně více potravin, než jsou si ochotni připustit. Dokládá to mimo jiné i aktuální výzkum Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zjistil, že v koších skončí až 33 kilogramy potravinového odpadu.

Pověstně frustrovaní a letargičtí Češi věří svým ústavním institucím tak moc, až je to nápadné. Senátu dokonce jako nikdy dřív. Sami výzkumníci z CVVM se říjnových výsledků zalekli a připustili, že by mohlo jít o „náhodný výkyv způsobený výběrovou chybou měření“.

Komentář Jiřího Pehe: Průzkumy veřejného mínění z poslední doby, jakož i výsledky voleb, v nichž zejména starší postkomunistická generace volí neliberální strany a populisty, naznačují, že možná budeme nuceni vyprávět jinak než dosud příběh sametové revoluce a následné transformace autoritářského systému. Dosavadnímu narativu totiž dominovala interpretace, kterou po roce 1989 přijaly nové elity.

Krátce před 30. výročím 17. listopadu se objevily dva průzkumy s obdobnými trendy. Vládní ANO posiluje, levice zastavila propad, všem ústavním institucím stoupla důvěra.

Důvěra v prezidenta se po několika měsících opět dostala nad hranici 50 procent. Aktuálně mu podle říjnového šetření CVVM důvěřuje 56 procent dotázaných. Nejvyšší důvěře z ústavních institucí se dlouhodobě těší starostové (70 procent) a obecní zastupitelé (69 procent).

Hnutí ANO si o 3,5 procenta polepšilo, posílili také piráti a ODS.

Sametová revoluce stála za to, myslí si většina Čechů. Kladný hlas listopadovým událostem z roku 1989 dalo v nejnovější anketě Centra pro výzkum veřejného mínění 73 procent tazatelů. Obyvatelé Česka také tehdejší události vnímají lépe než Slováci. Tím ale úplně dobré zprávy v podstatě končí.

Vyplývá to z unikátního průzkumu k 30. výročí sametové revoluce v Česku a na Slovensku.

Na sametovou revoluci v listopadu 1989 nahlíží pozitivně dvě třetiny Čechů a nadpoloviční většina (56 procent) Slováků. Češi jsou kritičtější vůči předlistopadovému režimu. Plyne to ze společného průzkumu, který provedly Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a sociologické ústavy obou zemí. Změna režimu stála za to podle 73 procent Čechů a 59 procent Slováků.

Sametovou revoluci v roce 1989 hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska. Pro Slováky má větší význam například Slovenské národní povstání a vznik samostatného státu.

Větší zapojení sociální pracovníků a postavit systém na nejlepším zájmu dítěte. Tak si představuje změny v pravidlech inkluze ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy (ANO). S plánovanou novinkou ostře nesouhlasí europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se tématu dlouhodobě věnuje. Podle něj tento návrh nesmí nikdy projít.

V české armádě mají jasno: kybernetický útok je možné za určitých okolností považovat za válečný akt. „Dnes vám kybernetický útok může zničit více infrastruktury než bombardování,“ podotýká plukovník Miroslav Feix, který stojí v čele nedávno zřízeného velitelství kybernetických a informačních operací. Dnes by jej měl prezident Miloš Zeman na návrh vlády povýšit do hodnosti generála.

Češi se při hodnocení vlastní politické orientace nejčastěji hlásí k myšlenkám sociální demokracie a liberalismu. S odstupem následuje konzervatismus a ekologický směr. Plyne to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného ve čtvrtek.

V Ostravě nějaký chytrák poničil památník Rudé armády. Podobnému ataku čelil nedávno i pomník ruskému generálu Koněvovi v Praze. O jeho pozitivní úloze v osvobození Československa a negativní roli při brutálním potlačení maďarského povstání v roce 1956 se dá obšírně diskutovat - o tom, že zejména Rudá armáda osvobodila moravskoslezskou metropoli nikoli. To je prostě fakt. Asi by se mělo dějepisu na školách věnovat více pozornosti.

Proti povinné maturitě z matematiky se vyslovilo v průzkumu 58 procent respondentů.

Více než polovina Čechů je nadále přesvědčena o tom, že kvalita výuky na českých školách je dobrá. Nejlépe z hodnocení vycházejí stejně jako v předchozích letech gymnázia a základní školy. Na opačném konci žebříčku jsou odborné školy, přesto se jejich hodnocení od loňského roku mírně zlepšilo. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

Podle dat z dlouhodobé studie Pivo v české společnosti připravované Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM), pije pivo v ČR téměř devět z deseti mužů a skoro polovina žen.

Krátce po ustavujícím sněmu nového hnutí Trikolora vydalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zprávu, že z představitelů parlamentních stran věří Češi nejvíce právě předsedovi Trikolory a poslanci Václavu Klausovi ml. Překvapivě tak přeskočil celou skupinu politiků, včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), který v těchto průzkumech drží dlouhodobě prvenství.

Týden po ustavujícím sjezdu v Brně trávili Václav Klaus a jeho první místopředsedkyně Zuzana Majerová na cestách, v autě, s nímž objíždějí okresy a zkoušejí vzbudit zájem o své hnutí. Zatím je Trikolóra v průzkumech pod pěti procenty, nicméně její předseda se podle CVVM stal nejdůvěryhodnějším politikem v zemi. Kde na politickém spektru se chce Trikolóra usadit? V programu má vedle klasicky pravicových a konzervativních hesel i teze, na něž mohou slyšet voliči levice.

O vstupu do některé z politických stran uvažovalo v posledních deseti letech osm procent Čechů. Více než dvě třetiny veřejnosti se domnívají, že strany rozdělují společnost a pouze v době voleb se zajímají o to, co si lidé myslí. Navzdory kritickým názorům je ale současný postoj Čechů k politickým stranám jeden z nejkladnějších od roku 2005, kdy Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s podobným průzkumem začalo.

Nejvyšší důvěře ze stranických představitelů se v září podle šetření CVVM těšil Václav Klaus mladší, který si po vyloučení z řad ODS založil hnutí Trikolóra. Klausovi deklarovalo důvěru 42 procent lidí. Na druhém místě skončil lídr ANO Andrej Babiš (38 procent).

Nejvyšší důvěře se u lidí v Česku z ústavních institucí těší tradičně starostové a obecní zastupitelstva, jimž podle šetření CVVM věří 66, respektive 64 procent lidí. S odstupem následuje prezident Miloš Zeman s důvěrou 49 procent lidí.

Největší podpoře se i v září podle Centra pro výzkum veřejného mínění nadále těšilo hnutí ANO se 30 procenty, v porovnání s předchozím červnovým šetřením si o jeden procentní bod polepšilo. Druzí piráti a třetí ODS si naopak během léta o tři až čtyři procentní body pohoršili. O dva procentní body shodně posílily ČSSD a SPD.

Studentská iniciativa Svobodný listopad, která koordinuje aktivity Univerzity Karlovy k výročí událostí 17. listopadu, zveřejnila výsledky průzkumu.

Důvěra veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana v květnu mírně klesla. Věří mu 49 procent oslovených, což je o tři procentní body méně než v dubnu. Klesla i důvěra ve vládu, věří jí 41 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění v ústavní instituce, které vypracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejvyšší důvěře se těší obecní zastupitelstva a starostové.