Centrum pro výzkum veřejného mínění

Rozhodování politiků podle Čechů nejvíc ovlivňují úplatky a lobbisti. Vliv korupce ale nyní podle lidí mírně klesá a aktuálně je nejnižší za téměř dvě desetiletí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) z přelomu února a března. Nejmenší vliv na politiky mají církve a sami občané, uvádí průzkum.

Míra tolerance je dlouhodobě sledovaným fenoménem. V Česku je poměrně stabilní vyjma skupiny lidí, které mohou být spojovány s projevy radikálního islamismu v Evropě.

Lidé dál odmítají jako sousedy drogově závislé, bydlet by vedle nich nechtělo 86 procent lidí. Na dalších místech v pořadí nejméně oblíbených skupin lidí v sousedství se objevili lidé s kriminální minulostí, alkoholici a nově zařazení muslimové. Poslední větší averze se vztahuje také k psychicky nemocným lidem, které by za sousedy nechtělo mít 59 procent dotázaných. Naproti tomu nejmenší výhrady mají lidé dál k mladým, starým, chudým nebo bohatým sousedům. Vyplývá to z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), míru tolerance zjišťuje od roku 2003.

Z národnostních skupin žijících v ČR se největší přízni Čechů těší jednoznačně Slováci, s odstupem pak následují Maďaři. Naopak největší nesympatie vzbuzují Romové a Arabové, kteří si ale od loňského roku mírně polepšili. Vyplývá to z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Za nejpalčivější problémy Česka považují lidé korupci, hospodářskou kriminalitu a také zdravotnictví. Příliš je naopak netrápí situace v kultuře. Nejvíce spokojení jsou Češi s nabídkou zboží a služeb. Vyplývá to ze dvou aktuálních průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oba se uskutečnily ještě před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronavirové epidemii.

Armáda, policie a soudy se těší největší důvěře lidí od roku 1994. Vojákům a policistům věří tři čtvrtiny Čechů, soudům 63 procent. Nejméně lidé důvěřují církvi a politickým stranám a hnutím. Vyplývá to z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Centrum průzkum provedlo mezi 29. únorem a 11. březnem, tedy před vyhlášením nouzového stavu kvůli šíření koronaviru. Oproti průzkumu z loňského září si všechny zkoumané veřejné instituce polepšily až na politické strany, u nich důvěra stagnovala na 26 procentech. Výrazně stoupla důvěra u všech typů médií.

Politickou kulturu představitelů SPD vidí jako dobrou 27 procent dotázaných, jako špatnou 57 procent. Podobně dopadla TOP 09.

Průzkum CVVM však nereflektuje zavedení mimořádných opatření ani boj s koronavirem v posledním měsíci.

Politickou kulturu mají podle Čechů nejlepší představitelé místních samospráv a politici hnutí ANO. Nejhůře lidé v tomto směru hodnotí politiky SPD a TOP 09, zjistil březnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Uskutečnil se ještě před vyhlášením nouzového stavu, který vláda aktivovala kvůli šíření nového typu koronaviru.

Prezidentovi Miloši Zemanovi na začátku března důvěřovala polovina Čechů, vládě pak 45 procent lidí. Nejlépe si z ústavních institucí tradičně vedli starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejnižší důvěru občanů měla Poslanecké sněmovna. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se uskutečnil ještě před vyhlášením nouzového stavu.

Prezidentovi Miloši Zemanovi na začátku března důvěřovala polovina Čechů, vládě pak 45 procent lidí. Nejlépe si z ústavních institucí tradičně vedli starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejnižší důvěru občanů měla Poslanecké sněmovna. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se uskutečnil ještě před vyhlášením nouzového stavu.

Ve volebním průzkumu prováděném ještě před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru vedlo stále hnutí ANO premiéra Andreje Babiše s výrazným náskokem na ostatní strany. Na přelomu února a března by ANO získalo ve volbách do Sněmovny 33 procent hlasů, zatímco druhá ODS zhruba dvakrát nižší podíl. Volební průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ale začal ještě před výskytem prvních případů koronaviru v Česku a skončil před začátkem nouzového stavu a řady vládních preventivních opatření. Některé kroky Babišovy vlády v koronavirové krizi jsou ale kritizovány, například kvůli nedostatku ochranných prostředků.

Průzkum CVVM probíhal v období mezi 29. únorem a 11. březnem. Hnutí ANO by podle něj získalo 33 procent hlasů.

Češi v době krize věří vládě a oceňují práci zdravotníků. Očekávají v řádu týdnů obrat k lepšímu. Závěry exkluzivního průzkumu agentury STEM pro Seznam Zprávy. U koho nejvíc kabinet boduje a jak zvládáme karanténu? Ve Výzvě Seznam Zpráv odpovídal ředitel agentury Martin Buchtík.

Prezidentovi Miloši Zemanovi v únoru věřilo 51 procent lidí, stejně jako předchozí dva měsíce.

Prezidentovi Miloši Zemanovi v únoru věřilo 51 procent lidí, stejně jako předchozí dva měsíce. Vládě nyní důvěřuje 43 procenta občanů, což je o tři procentní body méně než v lednu, vyplývá z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Největší podporu mezi politickými stranami si nadále udržuje ANO.

Ruský Sputnik nás ve své české verzi obohacuje pozoruhodnými názory. Teď přispěl komunista Jan Klán, který je tam označen jako „známý sociolog“.

V Česku přibylo lidí s pocitem, že si za své příjmy mohou koupit meziročně méně věcí či služeb. Tento názor sdílí 44 procent Čechů, což je o osm procentních bodů více než loni v lednu. Současně se o osm bodů na 43 procent snížil počet těch, kteří tvrdí, že jsou na tom v porovnání se situací před rokem zhruba stejně. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které jeho výsledky poskytlo ČTK.

Pro nikoho by nemělo být překvapením, že z průzkumu CVVM vyšel Miloš Zeman dobře v kategorii „je v kontaktu s občany a zná jejich problémy“. Trvale mu za to dává dobré hodnocení okolo 60 procent respondentů, zatímco u jeho předchůdce Václava Klause tato cifra klesala od 44 procent až po 21 procent na konci jeho funkčního období. Také u Václava Havla spadla ze 41 procent v roce 1997 na 23 procent v roce 2002.

Minulý pátek vyšel průzkum popularity politiků od CVVM. Nepřekvapí, že nejvíc sympatizantů má pořád premiér Babiš a Václav Klaus ml., zajímavější je ale jiná kolonka ve výzkumu – známost. Lídry opozičních stran víc než třetina lidí vůbec nezná, předsedu ODS Fialu po 6 letech v čele strany nezná 18 %, zatímco mladého Klause jen 5 %. Jak vznikají tak propastné rozdíly?

Prezident Miloš Zeman je podle většiny Čechů v kontaktu s občany a zná jejich problémy, plní také funkce, které mu svěřuje ústava. Většina lidí se ale domnívá, že špatně dbá o důstojnost prezidentského úřadu, negativní hodnocení převažuje i u toho, jak Zeman reprezentuje zemi v zahraničí. Vyplývá to z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Proti loňsku se mírně zhoršilo vnímání toho, jak prezident reprezentuje Česko navenek.

Převažuje však podíl lidí, kteří předsedům hnutí ANO a Trikolóra nedůvěřují, vyplývá z průzkumu CVVM.

Klíčovou roli hrají premiér, ministři a prezident, jenže ti často pomoc odmítají, zabředávají do nacionální starosti pouze o sebe. Lidé je kopírují.

Důvěra v prezidenta se v lednu nezměnila a zůstala na úrovni 51 procent. Ostatní ústavní instituce se ve srovnání s loňským prosincem nepatrně polepšily, uvedlo v pondělí CVVM. Nejvyšší důvěře se již tradičně těší starostové a obecní zastupitelstva.

Parlamentních voleb by se v lednu podle svého vyjádření zúčastnilo 65 procent Čechů, 30 procent lidí svoji účast vyloučilo.

Učitelé se umisťují hned za lékaři a vědci. Jenže pro velkou část rodičů je učitel někdo, kdo má spoustu volna, a učí jen proto, že nic jiného neumí.

Se zdravotním systémem v Česku jsou spokojeny více než dvě pětiny lidí, 22 procent Čechů je nespokojeno a zhruba třetina se přiklonila k odpovědi „ani spokojena, ani nespokojena“. Vyplývá to z prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Meziročně spokojenost lidí se zdravotním systém v Česku klesla. Z problémů ve zdravotnictví čeští občané hodnotí nejzávažněji nedostatek sester a lékařů.

Češi podle průzkumu také v budoucnu očekávají negativní dopady brexitu na Česko.

Hnutí ANO podle lednového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v porovnání s prosincovým průzkumem posílilo. Volilo by jej 32 procent lidí. ODS se s 15 procenty vrátila na druhou příčku před Piráty (13,5 procenta). Pod stupni vítězů by přes mírný pokles skončily ČSSD a KSČM, těsně nad pětiprocentní hranicí byly STAN, KDU-ČSL a TOP 09. Hnutí SPD by jako jediné ze sněmovních uskupení získalo méně než pět procent hlasů. Výsledky v pátek CVVM zveřejnilo na svém webu.

Hnutí ANO podle lednového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v porovnání s prosincovým průzkumem posílilo. Volilo by jej 32 procent lidí. ODS se s 15 procenty vrátila na druhou příčku před Piráty (13,5 procenta). Pod stupni vítězů by přes mírný pokles skončily ČSSD a KSČM, těsně nad pětiprocentní hranicí byly STAN, KDU-ČSL a TOP 09. Hnutí SPD by jako jediné ze sněmovních uskupení získalo méně než pět procent hlasů.

Výrazná většina lidí v Česku nadále odmítá poplatek u lékaře a za recept v lékárně, snížení počtu lůžek v nemocnicích a úbytek specializovaných pracovišť. Vzrostl souhlas s příplatkem na stravu a lůžko v nemocnici a postupně se zvyšuje podpora dělení zdravotní péče na standardní a placenou nadstandardní. Většina lidí ale stále příplatek na stravu ani placený nadstandard nechce. Vyplývá to z prosincového průzkumu, jehož výsledky poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Prezidentovi v prosinci podle šetření CVVM důvěřovalo 51 procent lidí. Nejvyšší důvěře se z ústavních institucí dlouhodobě těší starostové a obecní zastupitelé, jimž důvěřují zhruba dvě třetiny lidí.

Za velkou hrozbu pro mír a bezpečnost pokládá více než polovina Čechů teroristy, mezinárodní organizovaný zločin a uprchlíky z jiných zemí. Méně se lidé obávají cizích zpravodajských služeb, krajně pravicových a levicových skupin a cizinců, kteří v Česku žijí. Vyplývá to z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Více než polovina Čechů má z něčeho obavy. Lidé se nejčastěji bojí migrace, vlastního zdraví a zhoršování životního prostředí. Pocit bezpečí v ČR a v místě svého bydliště má téměř 90 procent dotázaných, což je stejný výsledek jako v předchozích dvou letech. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

O životní prostředí i o vlastní zdraví má strach 19 procent lidí, migrace se obává 21 procent Čechů. Výrazně roste pocit bezpečí v Česku.

Leden bude pro českou opozici zásadní měsíc. V době, kdy je vyzývána ke spolupráci a společnému postupu ve volbách, si tři opoziční strany vyberou nové vedení. A podle zvolených předsedů bude spolupráce opozice vypadat. Volební kongres čeká ODS, volební fórum Piráty a volební sjezd lidovce. To vše během ledna nového roku.

Hnutí ANO by nyní volilo 29,5 procenta lidí, tedy zhruba stejně jako o měsíc dříve.

Od posledního výzkumu z roku 2016 se výsledky výrazněji neliší, dlouhodoběji ale počet zastánců odsunu klesá.

Z veřejných institucí mají největší důvěru veřejné vysoké školy.

Nejdůvěryhodnější politickou osobností je pro Čechy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. V mezinárodním žebříčku se jako jediná těší důvěře nadpoloviční většiny (54 procent) respondentů. Na druhém místě je český prezident Miloš Zeman, jemuž důvěřuje 46 procent dotázaných a na třetím místě s odstupem skončil francouzský prezident Emmanuel Macron s podporou 34 procent. Plyne to z šetření CVVM.

Šéf klubu Pirátů Jakub Michálek přitvrdil svoji kritiku směrem k TOP 09 a předsedovi poslanců topky Miroslavu Kalouskovi. Ve Sněmovně novinářům řekl, že Kalousek by se měl stáhnout do ústraní, protože je nedůvěryhodným politikem.

Podle shromážděných dat se 64 procent českých občanů obává dopadů změny klimatu. 53 procent z nich si myslí, že dopad klimatické změny na Českou republiku bude špatný. O tom, že lidé vlastním chováním a aktivitami mohou přispět ke zmírnění změny klimatu, je přesvědčena nadpoloviční většina (54 procent) dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které zveřejnilo aktuální postoje české veřejnosti ke změně klimatu na zemi.

Policie vyšetřuje čím dál víc zločinů z předsudečné nenávisti. Roste rasismus mezi běžnými občany? Podle politologa Jana Charváta jsme si pouze některých případů nevšímali.

V dnešní sváteční den jsou v hlavní roli umělci, politici, politologové, novináři, ale hlavně občané. Z každé strany se na nás valí heslo, že svoboda není samozřejmost. Možná to bude znít jako klišé, ale svoboda opravdu není samozřejmost a měli bychom si jí vážit, měli bychom ji chránit, měli bychom ji opečovávat.

Češi každoročně vyhodí do popelnic výrazně více potravin, než jsou si ochotni připustit. Dokládá to mimo jiné i aktuální výzkum Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zjistil, že v koších skončí až 33 kilogramy potravinového odpadu.

Pověstně frustrovaní a letargičtí Češi věří svým ústavním institucím tak moc, až je to nápadné. Senátu dokonce jako nikdy dřív. Sami výzkumníci z CVVM se říjnových výsledků zalekli a připustili, že by mohlo jít o „náhodný výkyv způsobený výběrovou chybou měření“.

Krátce před 30. výročím 17. listopadu se objevily dva průzkumy s obdobnými trendy. Vládní ANO posiluje, levice zastavila propad, všem ústavním institucím stoupla důvěra.

Důvěra v prezidenta se po několika měsících opět dostala nad hranici 50 procent. Aktuálně mu podle říjnového šetření CVVM důvěřuje 56 procent dotázaných. Nejvyšší důvěře z ústavních institucí se dlouhodobě těší starostové (70 procent) a obecní zastupitelé (69 procent).

Hnutí ANO si o 3,5 procenta polepšilo, posílili také piráti a ODS.

Vyplývá to z unikátního průzkumu k 30. výročí sametové revoluce v Česku a na Slovensku.

Komentář Jiřího Pehe: Průzkumy veřejného mínění z poslední doby, jakož i výsledky voleb, v nichž zejména starší postkomunistická generace volí neliberální strany a populisty, naznačují, že možná budeme nuceni vyprávět jinak než dosud příběh sametové revoluce a následné transformace autoritářského systému. Dosavadnímu narativu totiž dominovala interpretace, kterou po roce 1989 přijaly nové elity.

Na sametovou revoluci v listopadu 1989 nahlíží pozitivně dvě třetiny Čechů a nadpoloviční většina (56 procent) Slováků. Češi jsou kritičtější vůči předlistopadovému režimu. Plyne to ze společného průzkumu, který provedly Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a sociologické ústavy obou zemí. Změna režimu stála za to podle 73 procent Čechů a 59 procent Slováků.

Sametovou revoluci v roce 1989 hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska. Pro Slováky má větší význam například Slovenské národní povstání a vznik samostatného státu.

Větší zapojení sociální pracovníků a postavit systém na nejlepším zájmu dítěte. Tak si představuje změny v pravidlech inkluze ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy (ANO). S plánovanou novinkou ostře nesouhlasí europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se tématu dlouhodobě věnuje. Podle něj tento návrh nesmí nikdy projít.

Češi se při hodnocení vlastní politické orientace nejčastěji hlásí k myšlenkám sociální demokracie a liberalismu. S odstupem následuje konzervatismus a ekologický směr. Plyne to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného ve čtvrtek.

Proti povinné maturitě z matematiky se vyslovilo v průzkumu 58 procent respondentů.

Více než polovina Čechů je nadále přesvědčena o tom, že kvalita výuky na českých školách je dobrá. Nejlépe z hodnocení vycházejí stejně jako v předchozích letech gymnázia a základní školy. Na opačném konci žebříčku jsou odborné školy, přesto se jejich hodnocení od loňského roku mírně zlepšilo. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

Podle dat z dlouhodobé studie Pivo v české společnosti připravované Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM), pije pivo v ČR téměř devět z deseti mužů a skoro polovina žen.

Krátce po ustavujícím sněmu nového hnutí Trikolora vydalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zprávu, že z představitelů parlamentních stran věří Češi nejvíce právě předsedovi Trikolory a poslanci Václavu Klausovi ml. Překvapivě tak přeskočil celou skupinu politiků, včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), který v těchto průzkumech drží dlouhodobě prvenství.