Centrum pro výzkum veřejného mínění

Většina Čechů s příjmy zatím vystačí, lidí s finančními problémy ale meziročně přibylo. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu, který letos v květnu až červenci provádělo Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Snadno s příjmy vychází 53 procent českých domácností a obtížně 45 procent. Hůře jsou na tom podle průzkumu hlavně důchodci, dělníci a ženy v domácnosti.

Situace byla zatím nejhorší v roce 2012, kdy končila hospodářská krize.

Těžko předjímat, jak by podobný průzkum dopadl v Česku, ruské výsledky však navzdory tvrzením státního úřadu vyvolávají přinejmenším údiv. Víra tamějšího obyvatelstva v pseudovědecké konstrukce je rozhodně nezanedbatelná.

Většina Čechů s příjmy zatím vystačí, lidí s finančními problémy ale meziročně přibylo. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu, který letos v květnu až červenci provádělo Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Snadno s příjmy vychází 53 procent českých domácností a obtížně 45 procent. Hůře jsou na tom podle průzkumu hlavně důchodci, dělníci a ženy v domácnosti.

Maloobchodní tržby se v červnu v Česku opět citelně propadly, meziročně o šest procent. Propad odráží klesající důvěru českých spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku a ve vlastní finanční budoucnost.

Maloobchodní tržby se v červnu v Česku opět citelně propadly, meziročně o šest procent. Propad odráží klesající důvěru českých spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku a ve vlastní finanční budoucnost. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003. Češi utrácí méně než před rokem za všechny základní druhy zboží a služeb, s výjimkou často svoji povahou nezbytného zboží drogistického a lékárenského.

Za krizí se z hlavy státu stává důležitá figura, která může stmelovat a uklidňovat společnost. Prvním Středoevropanům se to daří. S jednou výjimkou.

Novinář David Klimeš okomentoval pro Český rozhlas průzkum, z něhož vyplývá, že lidé čím dál tím méně věří vládě, sněmovně, ale i prezidentovi. Avšak důvody, které podle něj současný stav ...

Vládě Petra Fialy věří podle nového průzkumu pouze 28 procent obyvatel. Tak málo lidí bylo spokojeno s vládou například za Babiše v době nejtvrdších covidových restrikcí. Kde udělala vláda, kterou tvoří celkem pět stran, chybu?

Nový výzkum CVVM na téma důvěry ve státní instituce vyznívá pro Fialovu vládu tragicky. Nevěří jí už ani tradiční voliči a pokud bude v nastoleném stylu vládnutí pokračovat, předčasné volby nám brzy zaklepou na dveře. A přitom to není o tom, že by stát spravovala úplně špatně, jen to neumí lidem vysvětlit. Navíc řeči o potřebě šetřit a uskromnit se vyznívají od profesora v drahém značkovém obleku spíš jako výsměch. A na ten jsou Češi alergičtí.

Pravidelný výzkum CVVM dotazující se na míru důvěry v ústavní instituce přinesl znepokojivou zprávu: Fialově vládě věří pouhých 28 procent lidí. Ještě hůře je na tom Miloš Zeman.

Důvěra Čechů v ústavní instituce od jara klesla. Nejvíce, o deset bodů, si pohoršil prezident, kterému věří 28 procent lidí. V současné době má tak menší důvěru než Senát, který se těší důvěře třetiny veřejnosti. Vládě věří stejný počet lidí jako hlavě státu (tedy 28 procent) a nejhůře opět dopadla Sněmovna, důvěřuje jí 26 procent lidí. Nejdůvěryhodnější pro občany zůstávají starostové a obecní zastupitelstva. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu, který od poloviny května do poloviny…

Důvěra Čechů v ústavní instituce od jara klesla. Nejvíce, o deset bodů, si pohoršil prezident, kterému věří 28 procent lidí. V současné době má…

Důvěra Čechů v ústavní instituce od jara klesla. Nejvíce, o deset bodů, si pohoršil prezident, kterému věří 28 procent lidí. V současné době má tak menší důvěru než Senát, který se těší důvěře třetiny veřejnosti. Vládě věří stejný počet lidí jako hlavě státu a nejhůře opět dopadla sněmovna, důvěřuje jí 26 procent lidí. Nejdůvěryhodnější pro občany zůstávají starostové a obecní zastupitelstva.

Prezidentovi Miloši Zemanovi a vládě důvěřuje jen 28 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného ve středu. Nejméně dotázaných ale věří Poslanecké sněmovně.

Nejdůvěryhodnější pro občany zůstávají starostové a obecní zastupitelstva.

Důvěra Čechů v ústavní instituce od jara klesla. Nejvíce, o deset bodů, si pohoršil prezident, kterému věří 28 procent lidí. V současné době má tak menší důvěru než Senát, který se těší důvěře třetiny veřejnosti. Vládě věří stejný počet lidí jako hlavě státu a nejhůře opět dopadla Sněmovna, důvěřuje jí 26 procent lidí. Nejdůvěryhodnější pro občany zůstávají starostové a obecní zastupitelstva. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, který od poloviny května do poloviny července provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Důvěra občanů k prezidentu Miloši Zemanovi k červenci klesla na historické minimum. Zhoršilo se i hodnocení vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Vyplývá to z aktuálního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Jak si vedou další politické instituce?

Prezidentovi Milošovi Zemanovi i vládě věří 28 procent Čechů, ukazuje to reprezentativní šetření CVVM. Sněmovna má pak důvěru 26 procent, Senát 32 procent veřejnosti. Nejvyšší důvěře (62 %) se těšili starostové obcí s obecními zastupitelstvy (61%).

Začlenění Ukrajiny do Evropské unie podporuje 58 procent českých občanů, víc než čtvrtina je proti. V otázce členství Kyjeva v Severoatlantické alianci je společnost rozdělená víc, pro zapojení Ukrajiny do NATO se vyslovilo 41 procent lidí, stejná část s ním nesouhlasí. Vyplývá to z průzkumu, který od konce března do začátku května provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Začlenění Ukrajiny do Evropské unie podporuje 58 procent Čechů. Pro vstup Ukrajiny do NATO je 41 procent lidí, stejná část s ním nesouhlasí.

Začlenění Ukrajiny do Evropské unie podporuje 58 procent českých občanů, víc než čtvrtina je proti. V otázce členství Kyjeva v Severoatlantické alianci je společnost rozdělená víc, pro zapojení Ukrajiny do NATO se vyslovilo 41 procent lidí, stejná část s ním nesouhlasí. Vyplývá to z průzkumu, který od konce března do začátku května provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Začlenění Ukrajiny do Evropské unie podporuje 58 procent českých občanů, víc než čtvrtina je proti. V otázce členství Kyjeva v Severoatlantické alianci je společnost rozdělená víc, pro zapojení Ukrajiny do NATO se vyslovilo 41 procent lidí, stejná část s ním nesouhlasí. Vyplývá to z průzkumu, který od konce března do začátku května provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

S přijímáním uprchlíků z Ukrajiny souhlasí tři čtvrtiny Čechů. Pro možnost jejich trvalého usazení v České republice je ale jen deset procent obyvatel. Z výsledků je patrné, že se česká veřejnost staví k přijímání běženců před ruskou invazí vstřícněji, než jak se v minulosti stavěla k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky.

Až 75 % českých občanů souhlasí s přijímáním uprchlíků z Ukrajiny, ale jen desetina je pro možnost jejich trvalého usazení, vyplývá z průzkumu.

S přijímáním uprchlíků z Ukrajiny souhlasí tři čtvrtiny Čechů. Pro možnost jejich trvalého usazení v České republice je ale jen deset procent obyvatel. Vyplývá to z v pátek zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z výsledků je patrné, že se česká veřejnost staví k přijímání běženců před ruskou invazí vstřícněji, než jak se v minulosti stavěla k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky.

S přijímáním uprchlíků z Ukrajiny souhlasí tři čtvrtiny Čechů. Pro možnost jejich trvalého usazení v České republice je ale jen deset procent obyvatel. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

O vývoj na Ukrajině se zajímají více než tři čtvrtiny Čechů. Čtyři z pěti obyvatel zároveň považují nynější válku vyvolanou invazí Ruska za hrozbu pro evropskou bezpečnost. Vyplývá to z posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR. O vývoj situace na Ukrajině se nyní zajímá nejvíce lidí od února 2014, kdy CVVM tuto otázku do průzkumu poprvé zařadilo.

S členstvím Česka v Severoatlantické alianci (NATO) jsou spokojeny skoro tři čtvrtiny Čechů, což je největší podíl od vstupu země do aliance v roce 1999. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Pro většinu Čechů je NATO zárukou míru v zemi i v Evropě. Průzkum provádělo CVVM od poloviny letošního března, tedy již v době, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu.

S členstvím Česka v Severoatlantické alianci (NATO) jsou spokojeny skoro tři čtvrtiny Čechů, což je největší podíl od vstupu země do aliance v roce 1999. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Pro většinu Čechů je NATO zárukou míru v zemi i v Evropě. Průzkum provádělo CVVM od poloviny letošního března, tedy již v době, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu. NATO je pakt tří desítek států, které se navzájem vojensky podporují a spolupracují.

Slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové důvěřuje až 60 % Čechů.

Z osobností světové politiky Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, naopak nejvyšší nedůvěru mají mezi českou veřejností vládci…

Z osobností světové politiky Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Nejvyšší nedůvěru mezi českou veřejností naopak mají vládci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko. Vyplývá to z průzkumu, který od letošního března do května provádělo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Za Čaputovou a Zelenským skončil francouzský prezident Emmanuel Macron, který měl 42 procent důvěřujících a 27 procent těch, kteří mu spíše nevěří.

Z osobností světové politiky Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, naopak nejvyšší nedůvěru mají mezi českou veřejností vládci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko. Vyplývá to z průzkumu, který Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provedlo od letošního března do května.

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nedůvěřuje 84 procent Čechů. Nejvyšší důvěře z vybraných světových politiků se těší slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Věří jí 60 procent lidí. Putinovi 10 procent, přičemž nižší důvěru vykázali v průzkumu CVVM pouze turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (7 procent) a běloruský diktátor Alexandr Lukašenko (5 procent).

Poslední průzkum vrcholných politiků odhalil, že lidé nejvíc věří premiérovi a předsedovi ODS Petru Fialovi (58) a šéfovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi (67). Oběma vyslovilo důvěru 39 procent dotázaných. Fialovi současně 48 procent lidí vyjádřilo nedůvěru, jeho předchůdci v čele vlády nevěří 53 procent účastníků průzkumu, uvádí zpráva Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ze začátku června. Pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil oba politiky šéf hnutí Přísaha a bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta (50). Následně pak zdůvodnil, kdo je jeho pohledem v současnosti nejslabší ministr.

Politickým stranám důvěřuje necelá pětina Čechů.

Důvěra Čechů v policii a armádu roste, policii důvěřují téměř čtyři pětiny lidí a armádě 73 procent. Naopak nejnižší důvěru ze sledovaných veřejných institucí mají politické strany a hnutí, důvěřuje jim necelá pětina Čechů. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Důvěra v policii vzrostla oproti poslednímu průzkumu z loňského srpna o devět procentních bodů na 79 procent, což je podle autorů průzkumu dosud nejvyšší hodnota od počátku měření, tedy od roku 1994. V případě armády důvěra stoupla o čtyři procentní body, vrátila se tak na úroveň z roku 2020.

Lidé nejvíce z vrcholných českých politiků důvěřují premiérovi a předsedovi ODS Petru Fialovi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). U všech zkoumaných politických představitelů však víceméně převažuje nedůvěra nad důvěrou.

Z vrcholných politiků lidé nejvíc věří premiérovi a předsedovi ODS Petru Fialovi a šéfovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi. Oběma vyslovilo v aktuálním průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) důvěru 39 procent dotázaných. Fialovi současně 48 procent lidí vyjádřilo nedůvěru, jeho předchůdci v čele vlády nevěří 53 procent účastníků průzkumu.

Nejvyšší důvěře se mezi politiky těší premiér Petr Fiala (ODS) a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, zjistilo poslední šetření CVVM. Oba shodně oceňuje 39 procent lidí, Babiš odsouvá na druhé místo naopak vyšší nedůvěra. Třetí skončil v průzkumu prezident Miloš Zeman, jemuž aktuálně věří 35 procent lidí.

Premiérovi Fialovi a jeho předchůdci důvěřuje čtyřicet procent lidí. Pro více než polovinu Čechů je ale Andrej Babiš zároveň nedůvěryhodný.

Z vrcholných politiků lidé nejvíc věří premiérovi a předsedovi ODS Petru Fialovi a šéfovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi. Oběma vyslovilo v aktuálním průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) důvěru 39 procent dotázaných. Fialovi současně 48 procent lidí vyjádřilo nedůvěru, jeho předchůdci v čele vlády nevěří 53 procent účastníků průzkumu. Nedůvěra více či méně významně převažuje nad důvěrou u všech zkoumaných politických představitelů, uvedli sociologové. Největší nedůvěru zaznamenal ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš, kterému nyní nevěří 63 procent respondentů.

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) koronavirus, lidé se ale při výběru strany orientovali více na sociální jistoty, ekonomiku a důchody. Koalice Spolu ve volbách podle agentury STEM bodovala v regionech s vyšší nadějí na dožití a větším podílem živnostníků, hnutí ANO a SPD tam naopak ztratily. Zástupci obou agentur to dnes uvedli na konferenci, kterou uspořádaly Sociologický ústav Akademie věd a Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR.

Poslední květnový průzkum celkem jasně ukázal, že z ústavních institucí mají Češi nadále největší důvěru v obecní zastupitelstva. Věří jim téměř dvě třetiny obyvatel - podobně jako starostům. Následují krajská zastupitelstva a hejtmani. Důvěru v prezidenta má 38 procent obyvatel a ve vládu 35 procent. Nejnižší důvěře veřejnosti se těší obě komory Parlamentu České republiky. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Pro redakci ŽivotvČesku.cz zhodnotil právě současnou vládu Petra Fialy (58) bývalý zkušený politik Miroslav Kalousek (61), kdy poukázal na 3 dobré věci a 1 špatnou, kterou by současné vládní pětikoalici vytkl.

S prezidentem je podle průzkumu Kantaru spokojeno jen 20 procent lidí. "Pokoušel se být lidovým prezidentem, ale fatálně selhal," míní politolog.

Z ústavních institucí mají Češi nadále největší důvěru v obecní zastupitelstva. Věří jim téměř dvě třetiny obyvatel, podobně jako starostům. Následují krajská zastupitelstva a hejtmani. Důvěru v prezidenta má 38 procent obyvatel a ve vládu 35 procent. Nejnižší důvěře veřejnosti se těší obě komory Parlamentu. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Vládě Petra Fialy (ODS) důvěřuje podle průzkumu agentury CVVM 35 procent Čechů. O moc lépe na tom není ani prezident Miloš Zeman se 38 procenty. Nejvíce lidé důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům.

Prezidentu Miloši Zemanovi na jaře důvěřovalo 38 procent lidí, ukázalo aktuální šetření společnosti CVVM. Nejvyšší důvěře z ústavních činitelů se tradičně dlouhodobě těší obecní zastupitelé (35 procent) a starostové (63 procent).

V první fázi krize jsme až nečekaně dobře obstáli. Teď nás čeká druhá. A nic by Putinovi neudělalo větší radost, než kdybychom v ní selhali.

Věříme v sebe a svou rodinu. Když jde o osobní život, jsme optimisté. Bojíme se ale zdražování a válek. Když přijde řeč na budoucnost lidstva, měníme se v pesimisty.

Na 70 procent českých obyvatel je přesvědčeno o tom, že současný důchodový systém je nutné změnit. Vyplývá to ze zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které instituce zveřejnila na svém webu. Z nabízených variant se Češi nejvíce přiklání k rozdělní důchodu na první a druhý pilíř, druhým nejčastěji podporovaným opatřením je zvýšení sociálního pojištění, případně navýšení daní.

Většina Čechů je stále přesvědčena o nutnosti změny důchodového systému. Podobně jako uplynulých devíti letech si na 70 procent lidí myslí, že je potřeba stávající systém důchodů změnit. Největší podporu z nabízených opatření má nadále rozdělení důchodů na první a druhý pilíř a druhým nejčastěji podporovaným opatřením je zvýšení sociálního pojištění, případně daní pro udržení výše důchodů. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z přelomu loňského listopadu a prosince.

Češi mají srdce na pravém místě a nezapomínají na své slovenské bratry. Ze 13 různých zemí je našim občanům nejsympatičtější Slovensko. Na druhém místě je Rakousko, následované Francií a Británií.

V Česku přibývá lidí, kteří pozitivně hodnotí zdravotní péči a školství. Za dobré je považuje zhruba sedm z deseti Češek a Čechů nad 15 let. Naopak nejhůře lidé vnímají zajištění na stáří a podporu bydlení. Špatné jsou podle zhruba dvou třetin dotázaných. Zjistilo to Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Loni v listopadu a prosinci se ptalo 874 lidí nad 15 let. Výsledky jsou reprezentativní. Stejné otázky lidé dostali po dvou letech.

Projev názorů a vůle veřejnosti může mít různou podobu. Vybíráme si zboží v obchodech, školy pro své děti, volíme zaměstnání, záliby, televizní programy a také politiky, kteří pak vykonávají moc v naší zemi. Jsem šetřivý typ a když jsem v létě nestíhal číst noviny, které odebírám, schovával jsem si je.

Obavy Čechů z různých hrozeb se zvýšily. Na konci loňského roku je pociťovalo 64 procent občanů, což je o deset procentních bodů více než…

V pohledu na budoucnost Evropy a lidstva převažují v Česku pesimisté, tento pohled sdílí zhruba tři pětiny dotázaných.