Herečka, disidentka, spolupracovnice StB, signatářka Charty 77, symbol Sametové revoluce. Vlasta Chramostová by vydala na tři různé životy — a všechny stihla v jednom. Příběh ženy, která uměla hrát na jevišti i v životě, přišla o syna, přežila sedmnáct let zákazu a nakonec napsala pravdu o sobě samé — bez omluv a bez příkras.
Nenápadný, uzavřený a podle přátel spíš melancholik. Přesto právě Oldřich Lipský vytvořil některé z nejmilovanějších českých komedií. Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela nebo Čtyři vraždy stačí, drahoušku dodnes dokazují, že skutečný humor nestárne.
Hrála po boku tehdejších hvězd a měla našlápnuto k velké kariéře. Přesto Eva Gerová zmizela z filmového světa téměř stejně rychle, jako do něj vstoupila. Proč se talentovaná herečka vzdala slávy a zbytek života strávila jako obyčejná knihovnice?
Juraj Herz možná patří k méně často vzpomínaným debutantům šedesátých let (vedle Formana, Chytilové, Němce a dalších), leč rozhodně ne právem. Stojí za nejlepšími pohádkovými horory české kinematografie (Panna a netvor, Deváté srdce) i jedním z nejlepších tuzemských filmů všech dob (Spalovač mrtvol). Mezi jeho mistrovská díla patří rovněž tip pro dnešní den – adaptace Petrolejových lamp.
Může se zdát, že česká kinematografie se zaměřuje především na rodinná témata – mezilidské vztahy a emoce. Má to svůj důvod a tím je finanční dostupnost takových témat a jejich univerzálnost. Diváci se s výsledkem snadno ztotožní a menší tuzemský trh tvůrcům neumožňuje si moc vyskakovat.
Jeden z nejvýznamnějších současných českých filmových, televizních a divadelních režisérů má na svém kontě tři České lvy a nominaci na Oscara za film Musíme si pomáhat. Natočil více než dvě desítky celovečerních filmů, podílel se na televizních i filmových seriálech. Věnuje se rovněž dokumentárním a krátkometrážním filmům a režijně se podílí na divadelních inscenacích v divadle Pod Palmovkou.
Ze záhonů, kompostu a práce na zahradě dokáže šikovný režisér udělat příběh s duší národa. S tím jdou ruku v ruce také oblíbené, často vtipné hlášky, které pak používají celé generace. Znáte narážky ze zahradnického prostředí? Zkuste si náš kvíz.
Jen několik dní po 95. narozeninách Jiřiny Bohdalové čekají dnes polokulaté oslavy další velkou hereckou legendu – Ivu Janžurovou. Jedna z největších a nejaktivnějších českých hereček se pohybuje před kamerou už od počátku 60. let a jen výčet všech jejích rolí by vystačil na tři dlouhé články. Pojďme si u příležitosti jejích 85. narozenin připomenout sedmičku nejlepších rolí, které naplno ukazují její neuvěřitelný herecký rozsah.
V úterý 19. května se dožívá svých pětaosmdesátých narozenin herečka Iva Janžurová. I když o sobě tvrdí, že nemá smysl pro humor, je těžké jí to uvěřit, bez přehánění ji lze považovat za královnu českých komiček.
Byla nádherná, elegantní a muži jí leželi u nohou. Přesto herečka Irena Kačírková prožila život plný bolesti, nenaplněných lásek a strachu. Česká Sophia Loren se nikdy nedočkala velké role ani skutečného štěstí. Nakonec ji zničila rakovina, cigarety a samota.
„Filmová režie je řemeslo, které se může, když ho děláte poctivě a s vášní, stát uměním,“ říká režisér Jan Hřebejk. Rozhovory vedené novinářkou Veronikou Bednářovou sledují Hřebejkův tvůrčí vývoj od raných děl přes Pelíšky až po mezinárodně oceňované snímky. Jaké bylo jeho dětství a dospívání? Točí raději komedie, nebo dramata? Jak se mu pracuje s Petrem Jarchovským? Rozhovor plný historek z natáčení odhaluje osobnost známého umělce a ukazuje, jak jeho filmová estetika odráží proměny české společnosti.
Když vstoupí na jeviště, publikum se začne usmívat ještě dřív, než promluví. Není to jen její hlas nebo typická dikce. Iva Janžurová má vzácný dar — působí současně jako komická mistryně i člověk, který v sobě nese cosi křehkého a lidského.
Iva Janžurová už několik desetiletí patří k českým herečkám, které jsou v očích publika zároveň kulturními institucemi. Popularita jejích komediálních rolí ale často překrývá mimořádně přesnou práci s mimikou, hlasem, rytmem. Její nejlepší role nestojí jen na humoru, ale na schopnosti vystihnout člověka v okamžiku nejistoty, těkání a tápání.
Česká televize již tradičně čas od času připomíná velká výročí velikánů filmu speciálním programem a nečekaným obratem ve svém harmonogramu. Je to skvělý způsob, jak si své oblíbené filmové tvůrce připomenout a oslavit jejich umělecký život. Celý květen tak třeba patří jedné z nejvýraznějších a nejoriginálnějších hereček české kinematografické historie. Většina katalogu patří jejím ztřeštěným komediím, 19. května však humor přejde na velice černou notu. Česká televize si pro nás totiž chystá lahůdku, která utěší hlad po kvalitním humoru.
Slavnosti sněženek jsou jedním z nejlepších příkladů spojení literární předlohy Bohumila Hrabala s režisérským uměním Jiřího Menzela. Film nabízí nejen komediální zážitky, ale i lyrické a tragické momenty, které vytvářejí jedinečnou atmosféru malebné chatové osady Kersko.
Obrázek plačícího klauna je dnes již možná klišé. Dobře však ukazuje reálný život mnoha komiků. Skutečně dobří herci totiž svůj reálný život na stříbrném plátně nikdy nedají najevo. Před kamerou tak mohou působit naprosto k popukání a v soukromí se přitom potýkat s nepředstavitelnými démony. Takový byl například i tragický osud herce Robina Williamse, který si v roce 2014 sáhl na život. Podobně smutné příběhy však má i česká kinematografie.
Ne každá pohádka u dětí vyvolá úsměv na tváři. Své o tom v minulosti věděli i tvůrci filmového příběhu, ze kterého doteď některým dětem běhá mráz po zádech. Tuto pohádku jim už raději nepouštějte, protože se nad ní v současnosti stahují temné mraky.
Otakar Vávra natočil padesát filmů během pěti politických režimů a vychoval Formana, Menzela i Chytilovou. Cena za to, že se dokázal přizpůsobit komukoli, byla pro českou kulturu vysoká.
Když Jan Svěrák dobyl svět s Koljou, netušil, že jeho další vysněný projekt poslouží jako šablona pro americký trhák. Přečtěte si příběh o tom, jak Hollywood sebral české hrdiny z RAF a proč se v nerovném souboji s mocným studiem nedalo vyhrát.
Česká kinematografie zahrnuje řadu filmů, které definovaly pozdější kariéry našich dnes už legendárních herců. Vystřelily je vzhůru mezi nejoslnivější hvězdy nebo je určitým způsobem zaškatulkovaly. Níže pro vás máme několik příkladů snímků, které významně ovlivnily další dráhu populárních herců.
Snímek otce a syna Svěrákových je dodnes mnohými pokládán za ideální model velkého českého filmu, který působí moderně a zároveň staromilsky, mezinárodně i ryze lokálně. V českých kinech měl premiéru 15. května 1996.
Ten chlapec to neměl doma jednoduché. Podobně jako jiným budoucím hereckým hvězdám, i jemu mluvili do výběru povolání rodiče. Jenže přesně opačně, než bývalo obvyklé.
Eva Zaoralová začínala jako překladatelka a filmová novinářka, kdy se zaměřovala na frankofonní a italskou kinematografii. Do nejširšího povědomí ale vstoupila jako umělecká ředitelka karlovarského filmového festivalu, který formovala patnáct let. Vzpomínat na ni bude její kolega a nástupce, Karel Och.
Nová kniha zkušené novinářky Veroniky Bednářové přináší otevřený, osobní a místy velmi zábavný rozhovor s jedním z nejvýraznějších českých režisérů posledních dekád Janem Hřebejkem. Publikace U mě pořád dobrý mapuje jeho životní i tvůrčí cestu od dospívání přes první filmové úspěchy až po mezinárodně oceňované snímky a zákulisí české filmové scény.
Oscarová sezona ještě ani pořádně nezačala, a přesto se už mezi filmovými nadšenci šíří jedno české jméno. Muž, který si před lety vysloužil devět Českých lvů za jediný film a soutěžil v Benátkách, teď dokončil snímek přímo v srdci Hollywoodu.
V Praze existuje jedno místo, které za posledních devadesát let zažilo víc dramatu než kterékoliv české divadlo. Prošli tudy herci, po kterých pojmenováváme ulice, i režiséři, jejichž snímky obdivují diváci i v Los Angeles. Jenže kdo tam dnes přijede poprvé, bude chvilku zmateně přešlapovat a přemýšlet, jestli nezabloudil.
Nová kniha zkušené novinářky Veroniky Bednářové přináší otevřený, osobní a místy velmi zábavný rozhovor s jedním z nejvýraznějších českých režisérů posledních dekád Janem Hřebejkem. Publikace U mě pořád dobrý (Vyšehrad) mapuje Hřebejkovu životní i tvůrčí cestu od dospívání přes první filmové úspěchy až po mezinárodně oceňované snímky a zákulisí české filmové scény.
Doba socialismu patří mezi největší kapitoly naší moderní historie. Čtyřicet let trvající sovětská okupace je v některých aspektech našeho života cítit stále. Doba cenzury a tvrdé perzekuce opozice slouží jako jedna z největších inspirací dnešních filmařů. V historii české kinematografie však existují i skutečně temné příběhy umělců, které režim pro jejich názory cíleně umlčoval. Jedním z největších příkladů je režisér Karla Kachyni a jeho film z roku 1970. V trezoru skončil na 20 let!
Jiřina Bohdalová je herečka a dabérka, kterou máme spojenou s mnoha postavami. Ať už kreslenými, filmovými či divadelními. Letos oslaví 95. narozeniny a na scéně stojí už víc než sedm desetiletí. Vybavíte si její vůbec nejlepší a neznámější role?
Letos, konkrétně již v únoru, uplynulo neuvěřitelné čtvrtstoletí od chvíle, kdy do kin vtrhl populární muzikál Rebelové. Jeden z nejlepších snímků Filipa Renče je poctivou a stylovou poctou 60. letům s parádní vizuální stylizací i největšími hity tehdejší doby. Jak dobře si oblíbený muzikál pamatujete?
Komedie Adéla ještě nevečeřela natočená v roce 1977 režisérem Oldřichem Lipským jako parodie na filmy o neohrožených detektivech a jejich všehoschopných protivnících, se zařadila do zlatého fondu české kinematografie. Co se dělo během natáčení a v zákulisí?
Ponořte se s námi do světa české kinematografie a její nezapomenutelné hudby. Víte, ve kterých filmech zazněly ikonické písně jako „Sladké mámení“ nebo „Severní vítr“? Otestujte své znalosti a zjistěte, jestli jste pravý filmový fanoušek.
Vysoký elegán s uhrančivýma očima a jemným přednesem nás svou přítomností na obrazovkách těší již více než čtyřicet let. Do povědomí veřejnosti se dostal nejprve rolemi princů v několika legendárních pohádkách a později zazářil v desítkách filmů všemožných žánrů. Od komedií po detektivky. Může se také pochlubit velmi bohatou divadelní kariérou. Dnes je znám hlavně jako jedna z hlavních hvězd Ordinace v růžové zahradě. V soukromí se však především v mládí herec potýkal s ohromným tlakem okolí, o kterém dlouho veřejně nemluvil. V dnešní době přemýšlí, jestli se jeho mladická očekávání od budoucnosti splnila.
Patřila k nejkrásnějším tvářím české kinematografie čtyřicátých let. Odešla na západ, život se jí ale nesmírně zkomplikoval sňatkem s arabským lékařem. Nakonec se znovu provdala, žila v Americe, kariéru však již neobnovila.
Juraj Mravec je uznávaný zvukový designér a střihač zvuku, který působí v české, slovenské i mezinárodní kinematografii. Patří ke špičce ve svém oboru a jeho práce získala řadu prestižních uznání, nejnověji Českého lva za film Sbormistr. Českého lva získal i za snímek Kuky se vrací a za seriál Koruna byl nominovaný na cenu Emmy.
V barrandovských ateliérech a České televizi strávila víc než třetinu svého života, a i když už byla dávno v důchodu, pořád na něčem pracovala. A to i přes to, že ji nemoc připravila o zrak. Dramaturgyně Marcela Pittermannová stála u zrodu desítek dětských filmů a pohádek. Mezi ty nejznámější patří Tři oříšky pro Popelku, Pan Tau, O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Chobotnice z druhého patra.
Ve věku 93 let zemřela dramaturgyně ČT Marcela Pittermannová. ČTK to sdělila její dcera Barbora Vrážková. Pittermannová se podílela na vzniku mnoha filmů a pohádek, jako Pan Tau, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Vlčí bouda nebo Chobotnice z II. patra. Pracovala také jako vedoucí tvůrčí skupiny pro děti a mládež ve Filmovém studiu Barrandov.
Historie naší kinematografie je plná hvězdných herců, kteří v dobách největší slávy lákali diváky do kina. Postupem času však tato slavná jména začala upadat v zapomnění a dnes jsou známá spíše jen užším skupinám pamětníků, zatímco mladší generace o nich možná vůbec neslyšely.
Tvář brněnského rodáka Oldřicha Velena znají diváci z bezpočtu filmů, ale v hlavní roli stanul jen jednou. Stalo se to v komediálním seriálu Slovácko sa nesúdí, jehož natáčení sám označil za životu nebezpečné.
Natáčení klasiky s Janem Werichem provázely nečekané události. Herci tajili zranění, popíjeli skutečné víno a do textu pašovali skryté politické vtipy.
Dnes ho lidé znají jako herce, tanečníka a muže, který už působí klidně a vyrovnaně. Jeho začátky ale byly mnohem tvrdší a chvíli to vypadalo, že o normální budoucnost přijde dřív, než vůbec začne.
Zita Kabátová, jedna z nejvýznamnějších českých hereček, byla rozenou umělkyní, a to doslova. Herečkou byla opravdu od narození až do smrti. Ať už hrála…
Oblíbená filmová pohádka Rumburak skrývá nejedno produkční tajemství. Během natáčení se tvůrci museli vypořádat s agresivními ptáky i s omylem překladatele.
Do kin vstupuje svérázná komedie Ovce žerou první, kterou jako svůj debut natočil scenárista a herec Jan Musil Přejmenovaný. Cynická komedie o nástrahách motivačního řečnění se vyznačuje agresivní vizuální stránkou i znepokojivými momenty. O nich, o tom, jak se správně dělá komedie, i o tom, proč Zdeněk Svěrák nemá laskavý humor, povyprávěl redakci Kinoboxu.
ROZHOVOR: Koncem května se v kinech objeví nová komedie režiséra Jana Svěráka. Nechybělo mnoho a nový film by nevznikl. Nakonec je ale na světě a tvůrci se netají svými ambicemi. „Mám velká očekávání, myslím, že film zaplňuje díru na trhu pro generaci třicet plus a pro ni je málo příležitostí jít na něco do kina,“ řekl serveru PrahaIN.cz režisér Jan Svěrák, držitel Oscara a tří Českých lvů.
Osudová, nevšedně krásná a tajemná. Taková byla herečka Emma Černá, která se do dějin české kinematografie zapsala především jako sudetská Němka Adelheid ze stejnojmenného Vláčilova filmu.
Výrazná krása spolu s tajemně znějícím jménem z ní udělaly jednu z nejpopulárnějších hereček tehdejšího Československa. Bronislava Livia byla opravdovou filmovou hvězdou, přesto zemřela v naprostém zapomnění.
„Venku se udělalo hezky, tak pojďme rychle na to, ať si to sluníčko ještě stihneme užít,“ vítá mě v kavárně svého domovského Divadla pod Palmovkou Pavla Gajdošíková. V přírodě se cítí nejlíp, zároveň je ale pevně ukotvená ve své profesi. Aktuálně ji můžeme vidět v hlavní roli filmu Tanec s medvědem, kde její postava čelí zásadnímu mateřskému dilematu.
Přes čtyřicet let na scéně, Český lev, zlatá cena z Cannes a desítky nezapomenutelných rolí. Ivana Chýlková je fenomén - herečka, která nikdy nehrála pohodlné postavy.
Na Netflix míří pravá venkovská zabijačka neboli rodinná sešlost jako prase! U něčeho takového nesmíte chybět, takže si koncem dubna nezapomeňte pustit drama Mord režiséra Adama Martince. Snímek, který vám možná připomene Hrabalovy Slavnosti sněženek, uspěl i na filmovém festivalu ve Varech a získal