Česká národní banka

Výjimečný krok pro výjimečnou dobu, hodnotí guvernér ČNB plán ministryně financí zmrazit na půl roku splácení všech půjček.

Podpora ekonomiky ze strany státu je nyní tím nejpodstatnějším, i za cenu vysokého schodku státního rozpočtu. Shodli se na tom hosté Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Štěpána Jurajdy musí být v oblasti hospodářství reakce podobná reakci epidemiologů na koronavirus. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula volá po tom, aby stát proplácel pojištění zaměstnanců a zastavil insolvence. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok upozorňuje, že i přes všechna opatření tuzemská ekonomika neprojde krizí beze ztrát a stát nakonec může jen pomoci, ale situaci nevyřeší.

Prakticky každá země světa už přišla s balíkem fiskálních opatření pro boj s ekonomickými dopady šíření koronavirové nákazy. Výše rozpočtové podpory se poměrně citelně liší zemi od země, jak vyplývá z aktuálních dat Mezinárodního měnového fondu (MMF). České republika nedopadá vůbec špatně.

V současné krizi není na místě řešit, jak velký bude státní dluh, důležité je zachránit životy a co nejvíce potenciálně postižených osob. Shodli se na tom guvernér ČNB Jiří Rusnok s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou. Podle vedoucího výzkumného pracovníka Národohospodářského ústavu AV ČR Štěpána Jurajdy je teď nejdůležitější investovat do testování a stát potřebuje stejně efektivně rozhýbat i analýzu ekonomickou. Řekli to v pořadu ČT Otázky Václava Moravce

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce prosadit půlroční moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Uvedla to dnes v pořadu Partie televize Prima. Po dobu přerušení splácení by měly banky snížit i úrok na symbolickou výši, pokud ho budou chtít účtovat.

Ministryně financí Alena Schillerová navrhne ve středu vládě nová opatření vztahující se ke splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Mělo by se tak jednat o další pomoc státu v boji s finanční nestabilitou způsobenou bezpečnostními opatřeními kvůli pandemii koronaviru.

V novele se uvažuje o snížení pokut za případné nesplácení úvěrů.

Dvě třetiny českých firem by ocenily, pokud by Česká národní banka zasáhla formou intervencí a podpořila oslabující korunu. Vyplývá to bleskového online průzkumu ČSOB mezi více než stovkou firemních klientů.

Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů o "nějakou symbolickou výši".

Ministryně Alena Schillerová (za ANO) navrhne ve středu vládě moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Uvedla to dnes v pořadu Partie televize Prima. Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů o „nějakou symbolickou výši“.

Ministryně Alena Schillerová (za ANO) navrhne ve středu vládě moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Uvedla to dnes v pořadu Partie televize Prima. Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů o "nějakou symbolickou výši". Podle ministryně by to nemělo ohrozit banky ani nebankovní poskytovatele úvěrů.

Pokud se nechceme probudit nejen v hluboké, ale i dlouhé depresi, budeme muset zachránit firmy. Vláda bude muset nalít do ekonomiky řádově více než nyní a Česká národní banka ji v tom bude muset podpořit nákupem státních dluhopisů. Anebo bude se záchranou firem pomáhat sama ČNB nákupem firemních dluhopisů. Bude to drahé, ale utáhneme to.

Itálie je šestým nejdůležitějším obchodním partnerem Česka. Loni přesáhla vzájemná obchodní výměna 340 miliard korun, což je nový historický rekord.

Celých 11 let, kdy bylo makroekonomicky správné budovat infrastrukturu, jsme promarnili debatami o korupci na stavbách. Budeme hořce litovat, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Vláda má masivně podpořit ekonomiku tehdy, když ji svírá strach, takže nikdo moc nechce investovat a utrácet. Což byl částečně případ před jedenácti lety. A má ji podpořit také tehdy, když by sice kdekdo investovat a utrácet chtěl, ale prostě nemůže. Což je dnešní případ.

Poslední dobou se zvětšuje skupina výrobků a surovin, jejichž cena jde strmě nahoru. Dnes se zaměříme na to, s čím můžeme ještě v průběhu tohoto roku počítat. O kolik se zdraží běžné produkty? A které to budou? Na to si zkusíme dnes odpovědět a vývoj odhadnout.

Koruna v pátek oslabila vůči euru i dolaru. K euru ztratila proti čtvrtku 14 haléřů a den uzavřela na 27,34 Kč/EUR. Čtvrteční nálada, kdy v reakci na snížení sazeb Českou národní bankou posílila, jí tak nevydržela. Vůči dolaru oslabila o čtyři haléře na 24,72 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na webu Patria Online. Pražská burza opět umazala část předchozích zisků.

Vláda má masivně podpořit ekonomiku tehdy, když ji svírá strach, takže nikdo moc nechce investovat a utrácet. Což byl částečně případ před jedenácti lety. A má ji podpořit také tehdy, když by sice kdekdo investovat a utrácet chtěl, ale prostě nemůže. Což je dnešní případ.

Firmy prakticky v celém světě čelí tlaku, aby kvůli koronaviru preventivně nevyplácely dividendy. Ve Francii o to státní podniky žádá vláda, doporučení zdržet se jejich výplaty vydávají i centrální banky a bankovní asociace, některé podniky k tomu pak tlačí ekonomická nutnost a potřeba udržet si dostatečný kapitál pro časy očekávané hospodářské recese.

Zdravotní pojištění se řadí mezi povinné daně, které každý z nás musí v pravidelných měsíčních intervalech odvádět. Za zaměstnance je odvádí zaměstnavatel, živnostníci a podnikatelé tuto výdajovou složku řeší svépomocí. Jak ovšem odhlásit platby ze zdravotního pojištění a proč k takovému kroku vůbec přistoupit? Nebojte, to se dozvíte hned záhy.

Česká národní banka (ČNB) na včerejším měnově politickém zasedání snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75 bb (bazických bodů, tedy 0,75 % - pozn. red.). To bylo v souladu s tržními očekáváními, avšak pod odhadem analytiků, kteří v průměru čekali snížení pouze o 50 bb. Hlavním důvodem pro další uvolnění měnové politiky byl i nadále se zhoršující výhled české ekonomiky v důsledku koronavirové nákazy.

V reakci na vládní opatření proti nekontrolovanému šíření koronavirové nákazy a jejich dopad na české hospodářství se Česká národní banka zřejmě inspirovala u amerického Federálního rezervního systému. Bankovní rada ČNB totiž v úvodu března, jen pár dní po amerických centrálních bankéřích, během mimořádného zasedání taktéž snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. V dalším snižování byli čeští centrální bankéři trochu trpělivější, když na rozdíl od svých amerických kolegů alespoň vyčkali na řádné zasedání.

Podle analytiků ani očekávané snížení hypotečních úvěrů nepřiměje lidi, aby si vzali hypotéku. Z bytů pak budou zlevňovat jen předražené "ležáky".

Koruna v reakci na razantní krok centrální banky oslabila z úrovně kursu k euru pod 27,45 na 27,55, vzápětí ale svoji ztrátu částečně korigovala. Devizové obchodníky tak tedy krok ČNB bezprostředně nijak zásadně nepřekvapil.

Za poslední týden zrychlilo globální tempo denních přírůstků nakažených virem COVID-19 mimo Čínu a výrazně se rozšířila karanténní opatření napříč Evropou i Spojenými státy. V řadě evropských zemí již není zasažen pouze sektor služeb, ale viditelně i průmysl.

Pro nemalou skupinu Čechů může mít současná koronavirová krize velký tvrdé následky. Bezmála pětina lidí totiž se svými úsporami nevystačí ani měsíc. Vyplývá to z průzkumu Češi a finanční rezervy, který pro Modrou pyramidu provedla nezávislá výzkumná agentura Ipsos.

Tuzemské banky zatím nereagují na dnešní rozhodnutí České národní banky o snížení úrokových sazeb. Některé tvrdí, že snižování úročení není nyní kvůli vyšší rizikovosti na pořadu dne. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími bankami. Bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento.

Česká měna ve čtvrtek opět posílila, a smazala tak velkou část ztrát nasbíraných od začátku minulého týdne. Koruna k euru posílila k 17:00 oproti předchozímu závěru o 36 haléřů na 27,20 Kč/EUR a k dolaru o 75 haléřů na 24,68 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Pražská burza po dvou dnech růstu zaznamenala pokles.

V budoucnu pravděpodobně nebudeme čelit rychlému růstu cen, ale rychlému propadu naší ekonomiky. Česká národní banka (ČNB) proto dvakrát za sebou výrazně snížila úrokové sazby, aby podpořila naše hospodářství.

Česká národní banka (ČNB) očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek roku. Vývoj tak podle centrálních bankéřů celkově vede k potřebě dalšího významného snížení sazeb v průběhu roku. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání rady to uvedl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Tomáš Holub.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním řádném měnověpolitickém zasedání snížila základní úrokovou sazbu více, než se čekalo, a to rovnou o 0,75 procentního bodu. Navazuje tak na snížení základní sazby z minulého týdne, které bylo nejvýraznější od února 2009. Dnešní snížení sazby o 0,75 procentního bodu je nejvýraznější redukcí dokonce od listopadu 2008, tedy od doby kdy vrcholila světová finanční krize.

Česká národní banka rozšiřuje svůj arzenál v boji s ekonomickými dopady celosvětové pandemie koronaviru. Na dnešním zasedání rozhodla snížit hlavní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů, navíc snížila i požadavek proticyklické kapitálové rezervy. Prognózovat vývoj české ekonomiky je, jak uvedl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký, velmi složité. Jasný je ale směr - podle odhadu centrální banky spadne česká ekonomika během letošního roku do recese.

Bankovní rada České národní banky jednala o nastavení úrokových sazeb.

V době mimořádných opatření sledujeme a zveřejňujeme aktuální firemní zpravodajství související s pandemií koronaviru Covid-19. Přečtěte si ty nejnovější aktuality.

Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Již 16. března rada snížila sazby o 0,5 procentního bodu.

Bankovní rada České národní banky dnes bude jednat o nastavení úrokových sazeb.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Oznámila to mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Už na mimořádném jednání 16. března rada snížila sazby o půl procentního bodu, aby zmírnila ekonomické dopady světové pandemie nemoci Covid-19 a vládních opatření proti jejímu šíření.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a guvernér České národní banky Jiří Rusnok ve čtvrtek v rámci konferenčního hovoru jednali s předsedy sněmovních stran o novele zákona o ČNB. Tu se vládě nepodařilo ve Sněmovně projednat ve zrychleném řízení. Cílem novely je dát ČNB pravomoc kupovat státní dluhopisy s delší splatností.

Bankovní rada České národní banky dnes snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Naposledy rada snížila sazby na mimořádném jednání 16. března, a to o půl procentního bodu. Cílem bylo zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti.

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok si v loňském roce vydělal přes 4,077 milionu čistého. Jeho roční hrubá mzda dosahovala téměř 5,69 milionu korun. Vyplývá to z roční zprávy o výsledku hospodaření centrální banky. Všichni členové bankovní rady si za rok vydělali více než 2,7 milionu čistého a jejich hrubá mzda přesahovala 3,8 milionu korun.

Vývoj kurzu eurokoruny se po zběsilé jízdě zklidnil a vyčkává na další impulz, který dnes zřejmě přijde z České národní banky. Technické indikátory se tento týden vrátily do neutrálních teritorií. Dočasné zmírnění strachu na trzích ale koruně nepomohlo, a tak domácí měna zůstává pod tlakem.

Koalice se v lednu dohodla na předběžných plánech na takzvané zálohované výživné. Na čem se shodla. Jak by takové dávky mohly vypadat? A o co v principu vlastně jde? Na všechny tyto otázky se dnes budeme snažit odpovědět.

Bankovní rada České národní banky dnes bude jednat o nastavení úrokových sazeb. Podle odhadů analytiků rada zřejmě dále sníží úrokové sazby, a to o půl procentního bodu. Rada ČNB naposledy snížila jednomyslně úrokové sazby nečekaně na mimořádném jednání v pondělí 16. března. Základní úroková sazba tehdy klesla o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta.

Přerušený kontakt klientů s makléři, nemožnost podepisovat osobně rezervační a kupní smlouvy, konec prohlídek bytů. Přísná opatření v souvislosti s celosvětovou pandemií koronaviru zásadně dopadají také na prodej nemovitostí a realitní trh vůbec.

Praha - Potřetí v tomto týdnu se dnes uskuteční jednání vlády. Na mimořádném zasedání by měli ministři probírat další možná mimořádná opatření k omezení dopadů šíření nového typu koronaviru v České republice. O epidemii dnes bude prostřednictvím videokonference jednat také Ústřední krizový štáb.

Všeobecně se očekává, že Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek sníží své úrokové sazby, a to rovnou o další půlku procentního bodu. Během jediného měsíce by tak měly centrálněbankovní sazby sklouznout dolů z 2,25 procenta na 1,25 procenta.

Vlastníci investičních bytů, a to nejen ti z Airbnb, se snaží na dobu, než se nákaza přežene, pronajmout je za hubičku. I ceny dlouhodobých nájmů se ale tlačí dolů, protože mnoho nájemníků je skokově bez příjmů a celkově prudce vzrostla nabídka volných bytů.

Nový koronavirus je závažnější než chřipka. Smrtnost tohoto virového onemocnění (počet úmrtí z nakažených osob – pozn. aut.) je výrazně vyšší než u chřipky všech typů. Vzhledem k závažnosti situace a rozsahu pandemie je zřejmé, že dopad bude mít i na pojistný trh. Jedním z důvodů je skutečnost, že pojišťovny část pojistného (tzv. zajistné) obvykle odvádějí zajišťovnám, kterým se zjednodušeně říká „pojišťovny pojišťoven“. Zajištěním si pojišťovny snižují vlastní finanční riziko.

Opatření, která mají pomoci podnikatelům a firmám zasaženým nařízeními proti šíření koronaviru, jsou pouze dílčí a nesystémová. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká daňový poradce a senátor Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21). Jediné řešení, které by ekonomiku udrželo na místě, kde se zastavila, je dle něj přímá podpora státu ve formě nahrazení tržeb firem. „Samozřejmě to vyžaduje obrovskou částku, ale ta by se rychle zúročila a stát by dostával i svoje odvody,“ říká senátor.

Sedm bodů: S ekonomem Filipem Matějkou o tom, proč je kromě pacientů důležité zachránit i ekonomiku.

Česká měna dnes znovu posilovala vůči oběma světovým měnám. K euru zpevnila proti úterý o 17 haléřů na závěrečných 27,56 Kč/EUR, pondělní výraznou ztrátu ale stále nesmazala. K dolaru už pondělní ztrátu dohnala, přes den posílila o 25 haléřů na 25,43 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na webu Patria Online. V pondělí se koruna ocitla k euru na nejslabší hodnotě od ledna 2015 a k dolaru byla nejslabší od ledna 2017. Dařilo se i pražské burze, i když méně výrazně než v úterý. Index PX dnes zpevnil o 1,62 procenta na 807,65 bodu. Dařilo se hlavně Avastu a Monetě.

Koronavirová krize bude mít kromě poražených i své vítěze. Do této pozice se nyní dost energicky tlačí Česká národní banka.

Ministerstvo financí dnes ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 53,4 miliardy, což je několikanásobně více než původně plánovalo. Vyplývá to z informací na internetových stránkách České národní banky. Podle původních plánů MF chystalo prodat v dnešních třech aukcích dluhopisy za maximálně 12 miliard korun.

Americké akcie v pondělí zažily největší růst od roku 1933, ve středu burzy napříč světem opět rostou.

Epidemie koronaviru zlevní hypotéky, odhadují finanční experti. Dočkat se můžeme i nového historického minima. Úrokové sazby hypoték by se v dohledné době mohly dostat i na hodnoty kolem 1,5 procenta ročně.

Vládě v úterý nevyšel záměr rychle schválit novelu zákona o České národní bance (ČNB), aby mohla v budoucnosti podpořit stát při vydávání dluhopisů. Návrh projednat novelu ve zrychleném řízení nenašel mezi poslanci dostatečnou podporu, a tak se k ní Sněmovna vrátí až v polovině dubna.

Ministerstvo financí ve středu prodalo státní dluhopisy za víc než 53 miliard korun, několikanásobně více proti plánům. Pomohl vývoj na trzích a oznámení o možném rozšíření nákupů ČNB. O výsledku aukce informovala na svých stránkách centrální banka.

Kvantitativní uvolňování se plně zabydluje v zemích střední a východní Evropy. I v těch, které nesdílí euro, jako je Polsko, Rumunsko, Maďarsko nebo Česko. Vlády a centrální banky těchto zemí podnikají legislativní kroky k tomu, aby ke kvantitativnímu uvolňování mohlo docházet, případně už takové opatření přímo provádějí či signalizují.