Chřipka

V závodu o vakcínu proti koronaviru se vynořila nečekaná překážka. I když se podaří očkovací látku rychle vyvinout, hrozí nedostatek skla pro výrobu miliard ampulí potřebných k proočkování světové populace.

Velké obavy nejsou zatím namístě, ale na pozoru bychom měli být před lokálními ohnisky, říká ve Výzvě imunoložka Blanka Říhová. Snahu vyvíjet vlastní českou vakcínu na koronavirus považuje za neprofesionální.

Vědci odhalili v Číně nový kmen chřipky, který by mohl způsobit celosvětovou pandemii. Virus se údajně zatím šíří pouze mezi prasaty, v několika případech však došlo i k přenosu na člověka. Podle vědců navíc lidé proti viru nejspíše nemají dostatečnou imunitu, píše BBC.

Čínští vědci objevili u prasat nový typ viru, který má všechny charakteristiky nutné k tomu, aby v budoucnu vyvolal pandemii. Píše se to ve studii, která byla v pondělí otištěna ve sborníku americké akademie věd (PNAS). Vědci virus označili jako G4 s tím, že je geneticky příbuzný s virem H1N1, který vyvolal v roce 2009 pandemii prasečí chřipky a zabil na 18.000 lidí.

Odborníci varují, že nemocní s vážným průběhem chřipky i vážným průběhem covidu-19 potřebují v nemocnicích stejná lůžka s kyslíkem nebo plicními ventilátory. Může jich být proto při souběhu případné druhé vlny pandemie koronaviru a sezonní chřipky nedostatek.

Herec Sacha Baron Cohen zase provokuje. Ve Washingtonu se infiltroval na setkání pravicových extremistů a na pódiu zpíval rasistické písně.

Ideální proočkovanost by přitom podle Evropské unie měla činit 75 procent populace.

Letos na podzim by mohlo být v Česku proti chřipce očkováno zhruba devět procent lidí. Od výrobců má ČR přislíbeno jen asi 900 000 dávek, řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

Letos na podzim by mohlo být v Česku proti chřipce očkováno zhruba devět procent lidí. Od výrobců má ČR přislíbeno jen asi 900.000 dávek, řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Evropská unie doporučuje, aby míra očkování proti chřipce v populaci dosáhla 75 procent. V České republice podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) na chřipku ročně umírá asi 1500 lidí. Podle ČT se proti chřipce nechává očkovat asi osm procent lidí, v rizikových skupinách jde zhruba o pětinu.

Očkování proti chřipce Češi podceňují. Každý rok ho využije jen malý zlomek lidí, včetně rizikových. Dopady se můžou projevit i letos na podzim.

Protože nikdo neví, kdy a kam se pandemie vrátí, jeví se jako jediné eso proti koronaviru očkování. Ne každý Čech by ho ale podstoupil, hostem Výzvy Seznam Zpráv byl vakcinolog Roman Chlíbek z Univerzity obrany v Hradci Králové.

V neděli přibylo 61 lidí nakažených nemocí covid-19, přičemž bylo provedeno pouze 1798 testů. Proto podíl nakažených na otestovaných vyskočil na 3,39 procenta, což je nejvíc od 11. dubna. Podle Duška to způsobila lokální ohniska a důvod k obavám není.

Vakcíny proti chřipce má ČR od výrobců přislíbeno asi o 70.000 dávek víc než loni, kdy bylo 800.000. Na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to řekla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Stát chtěl očkování v příští chřipkové sezóně podpořit, aby nedošlo k souběhu s covidem-19. Podle bývalého náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly ale souběh obou nemocí zřejmě nebude celou chřipkovou epidemii.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek věří, že přes Česko na podzim nepřejde nekontrolovaná vlna COVID-19. Zároveň ale podotkl, že koronavirus nezmizí. Prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka zase upozorňuje na "kolizi" nového typu koronaviru s chřipkou, což se na podzim stane.

Pokud rádi léčíte různé neduhy přírodní cestou, neměl by vám doma chybět lipový květ. Jeho léčivé účinky jsou opravdu velmi široké. Navíc z něj můžete připravit nejen klasický čaj, ale i různé oleje, tinkturu nebo likér.

Jsou vakcíny, které když dneska začnete připravovat, tak trvá třeba rok, než se naplní do stříkaček, říká epidemiolog Roman Chlíbek.

Počet lidí, kteří jsou v Česku očkováni, je na bídné úrovni. Například v případě chřipky je to jen pár procent populace. Nechráněnému člověku to může způsobit problémy například v okamžiku, kdy onemocní současně touto nemocí a koronavirem covid-19. Komplikace v ten okamžik mohou mohou být pro jeho organismus i kritické.

Nejhorší pandemie koronaviru je, dá se říct, pomalu za námi. Většina z nás má ale strach z druhé vlny, která má podle některých epidemiologů přijít...

Zemřelo mnoho lidí příliš brzo. Švédsko mělo na počátku udělat více opatření proti šíření koronaviru, sypal si popel na hlavu ve švédském rozhlase Ekot hlavní epidemiolog Anders Tegnell. Švédsko se na rozdíl od zbytku evropských zemí vydalo liberálnější cestou. Byla založena na dobrovolném udržování bezpečných odstupů a dodržování základních hygienických pravidel. Školy, restaurace, kadeřnictví, kosmetiky a firmy normálně fungovaly.

Citronová tráva se hojně objevuje v jihoasijské kuchyni, ale najdete ji také v čajích, parfémech nebo čisticích prostředcích. Kromě toho, že dobře chutná a nádherně voní, má také léčivé účinky a vypadá hezky i na pohled. A ačkoliv jde o exotickou rostlinu, snadno si ji vypěstujete ze semínek i doma.

Návrat do práce po týdnech strávených doma je pro náš organismus zatěžkávací zkouškou. Po domácí izolaci opět trávíme většinu dne v uzavřených místnostech plných lidí. Koronavirová krize sice naštěstí odeznívá, ale i tak na nás v kancelářích číhá množství virů. Jak co nejefektivněji podpořit imunitní systém, abychom po pár dnech neskončili doma třeba s chřipkou?

Covid-19 je v Česku na ústupu. Vzniká tak prostor pro úvahy, jak se bránit případné druhé vlně a čemu v péči o zdraví věnovat pozornost - slabin je celá řada.

Zdravotníci se mohou radovat – lidé už se začali vracet ke svým praktickým lékařům. Lékaři se podle svých slov již začínají připravovat na podzimní očkování proti chřipce. Čekají zvýšený zájem, ale není jisté, zda dostanou více vakcín, aby vystačily pro všechny zájemce.

Na jednu stranu až hysterický strach z nákazy covid-19 a nedočkavé vyhlížení vakcíny, na stranu druhou petice proti očkování, ještě než bylo vůbec vyvinuto – to jsou dva extrémní postoje, které dnes vytyčují pole toho, jak (nejen) v Česku vnímáme vakcinaci.

Experti se obávají, co se stane, pokud se na podzim k nákaze přidá i klasická chřipka. Nejen o tom včera debatovali na konferenci Univerzity Karlovy a Deníku.

Ať už koronavirus nebo běžná chřipka, viróza v domácnosti není nic příjemného. Navíc se často stává, že si ji členové rodiny mezi sebou předávají téměř do nekonečna.

Epidemie nemoci covid-19 v Česku odeznívá, dosavadní rozvolňování plošných omezení se na vývoji negativně neprojevilo. Hygienici se proto nyní zaměří na lokální ohniska a rizikové profese. Nákaza se teď nejvíc šíří na Karvinsku mezi zaměstnanci Dolu Darkov a jejich příbuznými, několik lokálních ohnisek je v Praze. Ministerstvo zdravotnictví pracuje na přípravě doporučeného postupu pro léčbu pacientů s covidem-19 a připravuje kampaň na podporu podzimního očkování proti chřipce, aby se zamezilo souběhu chřipkové a koronavirové epidemie.

Ministerstvo zdravotnictví se chystá podpořit podzimní očkování proti chřipce. Zvažuje i kampaň pro veřejnost. Zabránit chce případnému náporu dvou epidemií naráz - chřipkové a druhé vlny koronavirové nákazy. Na dnešním kulatém stolu Hospodářské komory a Zdravotnického deníku o zdravotní péči po pandemii to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Česko patří k zemím s nejnižším podílem očkovaných proti chřipce.

Ministerstvo zdravotnictví pracuje na aktualizaci strategických dokumentů, jako je pandemický plán. Vzniká také jednotný národní doporučený postup pro léčbu pacientů s covidem-19. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by bylo také třeba před případnou druhou vlnou epidemie podpořit proočkovanost proti chřipce, která je v Česku každoročně velmi nízká.

Kapitalismus v Česku má, jak vidno, jednu vadu: Dostane-li chřipku, volá po socialismu. Když je hej, provolávají se hesla, že stát je špatný hospodář a nejlepší je všechno prodat a nechat co nejvíc liberální režim nabídky a poptávky. Jenže sotva se to zadrhne, hned to má být stát, jenž koupí krachující leteckou společnost. Přitom dříve národního přepravce, strategický to podnik, nedávno za babku prodal.

Oregano neboli dobromysl je kořením, které snad všichni máme v kuchyni a pravidelně jej používáme. Chodí se na maso, do polévek nebo i salátů, má všestranné využití a velmi příjemnou chuť. Jenže oregano se nehodí jen na vaření, již starověké národy nedaly na tuto bylinku dopustit a používaly ji k léčbě mnoha zdravotních problémů.

Vakcinologové varují před dopady toho, kdyby se příští vlny koronaviru spojily s epidemií chřipky nebo sezónou pneumokoka. Vyzvali lékaře, ať už teď vyhledávají a přesvědčují rizikové pacienty a také ať jsou proti chřipce a pneumokoku očkováni hlavně zdravotníci.

Je docela smutné, že si farmaceutické firmy prosadily zákaz uvádět zdravotní účinky bylin. Různí prodejci bylin a jejich směsí tak mají problém potřebné informace k nám lidem dostat.

Přestože dosud nikdo neví, co od COVIDu-19 přesně čekat, zdá se, že většina odborníků souhlasí s tím, že jen tak brzy nezmizí. Nová zpráva naopak odhaduje, že pandemie bude pravděpodobně trvat asi dva roky.

Počet obětí koronaviru se v Itálii blíží ke třiceti tisícům. Situace na Apeninském poloostrově je stále vážná, ne všichni ji ale vidí tak tragicky, jak je prezentována v médiích. Ostře se proti vládním zákazům a přísné karanténě vyjádřil také český fotbalový reprezentant Antonín Barák (25), který působí v italském Lecce. "Je to de facto nějaká chřipka, která je tu s námi nejspíš už delší dobu," myslí si fotbalista.

Český reprezentant Antonín Barák je aktuálně v karanténě se svou těhotnou snoubenkou a netrpělivě čeká na uvolnění opatření. Barák nepovažuje covid-19 za tak závažný problém, jak se prezentuje.

Fotbalista Lecce Antonín Barák není stoprocentně přesvědčený o správnosti vládních nařízení během koronavirové pandemie.

Od počátku pandemie koronaviru se na celém světě porovnává nákaza koronavirem s tím, kolik obětí si ročně vyžádá „obyčejná“ chřipka. Právě v porovnání s klasickou chřipkou se podle řady laiků i odborníků hrozba koronavirové nákazy zbytečně zveličuje. O tom, proč je koronavirus nebezpečnější a z jakého důvodu proti němu bojujeme s větším nasazením než proti chřipce, jsme hovořili s Janem Kynčlem, vedoucím oddělení epidemiologie infekčních nemocí Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu.

Jako první pacient s koronavirem v Česku dostal experimentální lék Remdesivir, který mu zachránil život. Stav nejznámějšího taxikáře u nás je už stabilizovaný a v pondělí možná půjde domů. Musí mu vyjít negativně poslední test. Když mu nemoc Covid-19 zjistili, doktorka prý situace zlehčovala!

Ačkoliv se řada opatření, zákazů, příkazů a doporučení v souvislosti s pandemií COVID-19 v poslední době rozvolňuje. Nicméně senioři jako nejohroženější skupina by se měli podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha stále držet spíše doma.

Když někdo z našich přátel či rodinných příslušníků vážně onemocní, často je to pro nás jistá zkouška. Přitom právě naše reakce na příchod, průběh či následky onemocnění může být naprosto klíčová jak v rámci samotné léčby, tak pro psychiku pacienta. Vždyť o kolik snáze se bojuje s nepřízní osudu, když nás drží za ruku blízký člověk. Zároveň je ale dobré vědět, že tento vliv působí oběma směry. Neboť nikdo další neprožívá naše onemocnění tak intenzivně jako naši blízcí.

Hlavní symptom čínské chřipky: zapomnětlivost.

To, že pandemie koronaviru neutichne ze dne na den, je všem jasné. Čínští vědci ale varují před tím, že se z covidu-19 stane sezónní záležitost, stejně jako je tomu u běžné chřipky. S odkazem na Čínu o tom informuje britský deník Daily Mail.

Rizika nákazy koronavirem jsou často bagatelizována, či naopak zveličována ve srovnávání s dalšími chorobami, z nichž některé se v populaci vyskytují relativně běžně, ale zároveň mohou mít fatální následky. Lidé si někdy stěžují, že o obětech jiných nemocí se ve srovnání s oběťmi koronaviru vůbec nemluví. Jaké jsou tedy ve skutečnosti počty nemocných a zemřelých v případě chřipky či tuberkulózy?

Častým argumentem proti podzvižení, které na světě vyvolala pandemie nového koronaviru, je poukaz na to, kolik lidí nepřežije „obyčejnou” chřipku, přičemž se o tom údajně nemluví. V USA už přitom nový koronavirus skosil za necelé dva měsíce daleko víc životů než kolik sezonní chřipka za pět měsíců od října 2018 do února 2019. Mnohem smrtelnější účinek nového viru vyplývá z údajů Centra pro kontrolu nemocí (CDC) v Atlantě.

Štípe, bolí, rychle se šíří a na kráse rozhodně nepřidá. Věděli jste, že nepříjemný opar je vlastně virové onemocnění, jemuž se nejlépe ubráníte posilováním imunity?

Lidé si často pletou chřipku s jinými nemocemi, třeba i s obyčejnou rýmou nebo nachlazením. Studie ukazují, že některé druhy potravin mohou pomoci zmírnit příznaky běžného nachlazení a někdy dokonce zkrátit jeho průběh.

Občas srovnáváme nynější pandemii se španělskou chřipkou. Jenže to byla jiná nemoc i jiný svět. Ukazují to unikátní snímky z let 1918-1920.

Chřipková období trápila obyvatelstvo všech států pravidelně každé jaro i na podzim. Během letošního roku ale k rozvoji epidemie chřipky nedošlo. Důvodem není nic jiného, než přijatá izolační opatření z důvodu ohrožení infekcí koronavirem. Nejméně případů diagnostikované chřipky z evropských zemí hlásí Dánsko, kde letošní výsledky předčí desítky dosavadních let.

Bývalý silniční profesionál Rik Verbrugghe má za sebou podle všeho boj s nemocí covid-19.

Z dálky vypadá největší dům v São Paulo jako vlna. Masivní betonová konstrukce s 1 160 byty je zároveň největší obytnou budovou v celé Latinské Americe. Dům o velikosti města, který byl navržen jako sociální experiment v 50. letech, má dokonce své vlastní PSČ. Jak vypadá tohle podivné město ve městě během pandemie koronaviru?

Nikdo přesně neví, kolik lidí je skutečně infikováno COVID-19. Přesto, že nás média denně informují o další novinkách, ani ta ani testy nám nedokáží podat skutečnou představu o stavu věcí. Kromě toho je stále testován velmi malý počet lidí a stále chodí po ulicích mnoho osob, které nevykazují žádné příznaky, přestože jejich tělo COVID-19 již napadl. Největší panika tak vzniká z nepřesných čísel.

Pandemie z roku 1918 zabila 50 až 100 milionů lidí. Odkud pocházela, jaký měla průběh a jak na ni jednotlivé země reagovaly?

Vláda by měla být v rozvolňování restriktivních opatření ještě odvážnější, míní profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Bojí se jejich dopadu na ekonomiku. Chybí mu taky jasná kritéria, podle kterých se vláda rozhodovala a která by mohla třeba vracení života do normálu zpomalit.

Když se vrátil před třemi týdny z pětidenní konference ze španělské Grenady, měl parazitolog z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích Zdeněk Paris tíživý pocit na prsou a mírnou horečku. Jeho obavy se vzápětí potvrdily a byl pozitivně testovaný na covid-19. Měl štěstí, průběh byl v jeho případě mírnější než u chřipky. Teď je v týmu biologického centra, který provádí testy na koronavirus.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula je přesvědčen, že u příznakových průběhů onemocnění COVID-19, kterou způsobuje nový koronavirus, je smrtnost větší než u obyčejné chřipky. Reagoval tak na některé případy, které zaznamenala Jižní Korea. V exkluzivním rozhovoru pro eXtra zmínil i skutečnost, že se nepřiklání k tomu, aby byla školní docházka odložena až do června.

První slunečné dny tě táhnou ven jako magnet. Přece jen bys ale neměla podceňovat oblékání, protože slunce sice hřeje, ale studený vítr může být nebezpečný. Venku tě momentálně nemusí pronásledovat pouze koronavirus, ale také jiná respirační onemocnění.

Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).

Bývalý olympionik a lékař Lukáš Pollert pracuje na motolské kardiochirurgii a momentálně na jednotce intenzivní péče, kde leží pacienti s nemocí Covid-19. Pollert v rozhovoru pro Deník N vyjadřuje svůj údiv nad tím, jak se lidé koronavirové nákazy děsí, a upozorňuje, že nemoc má stejný průběh jako chřipka, která přitom zabíjí víc lidí. Včetně dětí.

Ministerstvo obrany pokračuje v rychlých nákupech nedostatkových ochranných prostředků. Pro své lékaře i studenty pořizuje jednorázové pláštěnky i bezdotykové teploměry.