Cirkulární ekonomika

Na Vypichu se tento týden otevře první stálé dobrodružné hřiště v Česku. Děti zde budou mít palety, prkna, lana, sítě či staré záclony a skutečné nářadí, jako kladiva, pily a hřebíky. Pod dohledem dospělých si mohou samy budovat bunkry nebo domečky.

Jarní slunce každoročně motivuje obyvatele metropole k důkladné revizi sklepů, půd a domácností. V loňském roce dosáhla návštěvnost deseti sběrných dvorů provozovaných druhou největší městskou společností historického maxima 282 tisíc návštěvníků.

První výročí fungování slaví první evropská cirkulární továrna britského zastoupení automobilky Toyota v Burnastonu v hrabství Derbyshire.

Budou se v budoucnu stavět domy z opotřebovaného textilu nebo konopí? Budeme je izolovat deskami vyrobenými z ohraných tenisových míčků nebo odpadního skla? V Praze se tento týden představily české startupy a inovační projekty pro udržitelné stavitelství.

Jednorázové pleny patří mezi největší ekologické problémy moderní společnosti.

Po loňském úspěchu se SWAP Festival vrací. Od 20. do 26. dubna 2026 se po celém Česku znovu rozjede týden výměn, setkávání, opravování a sdílení. Druhý ročník celostátní akce propojí stovky lokálních pořadatelů v desítkách měst a obcí, kteří dají věcem ze skříní, knihoven nebo garáží šanci na nový příběh.

BMW i3 nové generace staví na platformě Neue Klasse a přináší úplně novou elektrickou architekturu i pohon BMW eDrive šesté generace. Z hlediska každodenního používání je hlavní novinkou 800V soustava a výrazně vyšší nabíjecí výkon. U verze BMW i3 50 xDrive se uvádí možnost dobít energii na dojezd až 400 kilometrů během 10 minut na ›››

Zamezit klamavému informování o dopadech výrobků na životní prostředí, takzvanému lakování nazeleno, má novela, kterou dnes v prvním kole schvalování podpořila Sněmovna. Novela o ochraně spotřebitele, která do českého právního řádu promítne směrnice EU, například zakazuje prezentovat zboží jako šetrné k přírodě, aniž by to výrobce patřičně doložil, nebo záměrně omezovat jeho životnost takzvanými kazítky.

Výrobky nabízené na českém trhu by mohly být v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí, mělo by je jít třeba lépe opravit nebo recyklovat. Předpokládá to návrh zákona o ekodesignu udržitelných výrobků, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Vláda navrhla zrychlené schválení zákona již v prvním čtení. Tento postup ale zablokovaly kluby STAN, KDU-ČSL a TOP 09. Zákon bude mít dopady na podnikatelské prostředí a je nutné jej projednat standardně, uvedl předseda lidoveckých poslanců Tom Philipp (KDU-ČSL).

Skupina Mattoni 1873 navýšila v roce 2025 tržby na rekordních 25,2 miliardy korun. Meziročně je to zhruba o 200 milionů korun víc. Největší středoevropský výrobce minerálních vod a nealkoholických nápojů s 3750 zaměstnanci a 11 výrobními závody uvedl, že se mu vloni dařilo ve všech oblastech podnikání. Mezi ně patří přírodní a ochucené minerální vody, nealko nápoje, snacky i prodejní automaty.

Značka AORA přichází s ambiciózní vizí změnit standardy v kosmetickém průmyslu. Staví na jednoduchém, ale důležitém principu. Vytvářet kvalitní make-up bez zbytečné ekologické zátěže. Její produkty proto kombinují vysoký výkon s udržitelným přístupem. Nabídka nového hráče beauty scény je totiž zcela bez plastu a stoprocentně recyklovatelná.

Pražský magistrát ušetřil za rok v pilotním projektu dynamického svozu skla na Jižním Městě dva miliony korun. Do 200 nádob na sklo instaloval čidla, která měří množství odpadu uvnitř, a podle míry zaplnění kontejnerů pak objednával jejich svoz. Úřad spolu s Pražskými službami a městskou firmou Operátor ICT (OICT) nyní připravuje rozšíření projektu do Horních Měcholup a části Hostivaře, následně do Uhříněvsi, uvedla Zuzana Zadražilová z odboru ochrany prostředí magistrátu a Ondřej Šárovec z OICT.

Myslíte, že pořád bude aktuální v architektuře heslo „postavit jednou“? V době, kdy se vlivem technologií i ekologických požadavků stavební prostředí mění rychlostí, která je až zarážející, vstupujeme nejspíš do éry, kdy i budovy budou vnímány jako snadno opravitelné a opakovaně využitelné.

Automobilový průmysl prochází největší transformací za poslední století. Zatímco dříve řidiči řešili především spalovací motor, dnes je to čím dál častěji trakční baterie. A právě proto přichází nové nařízení ve formě digitálních pasů.

Čísla potvrzují rostoucí poptávku po repasované elektronice. Platforma refurbed zároveň expanduje do dvanácti dalších evropských zemí.

Lidé stále více nakupují i prodávají na online secondhandech. Obchody jako ThredUp, Vinted nebo Sellpy rostou v Česku i globálně dvoucifernými čísly, s fungováním těchto platforem pomáhá i AI. Pro cirkularitu je to dobrá zpráva, ale pouze, pokud tyto nákupy nahrazují nakupování v běžných obchodech. Nesmí jít o takzvaný rebound efekt.

Ekodesign, digitální pasy, zákaz minibalení a re-use jako vítěz The post Nakládání s odpady v ČR: co se změní pro obce, firmy a spotřebitele? appeared first on Samosebou.cz.

Český designér Ladislav Škoda navrhl pro českou značku Plastia hrnečky na kávu pro opakované použití ReCap. Vyrobený je sice z plastu, ale jako příměs v sobě má kávovou sedlinu., díky které je barvený. Má promyšlený ergonomický design, čtyři velikosti, je certifikovaný a vyrobený v Česku. Vydrží více jak tisíc cyklů mytí a na konci životnosti je opět stoprocentně recyklovatelný. „ReCap je řada cirkulárních kelímků – udržitelné alternativy

Třinec se stal centrem evropského aplikovaného výzkumu. V rámci odborné konference o budoucnosti recyklace a cirkulární ekonomiky zástupci obou stran slavnostně podepsali smlouvu o strategické spolupráci mezi společností Materiálový a metalurgický výzkum (MMV) a německou organizací Fraunhofer-Gesellschaft. Za českou stranu partnerství stvrdil jednatel MMV Jakub Švrček, za německou pak Trinidad Fernandez, která ve Fraunhoferově institutu vede strategie pro klimatickou tranzici.

Elektronický obchod stále více ovlivňuje svět obalů, od designu přes materiál až po logistiku a zákaznický zážitek. Neplatí už jen „ochrana produktu“, ale také udržitelnost, efektivita a komunikace značky. Jedním z nejvýraznějších trendů posledních let je tlak na ekologicky šetrné materiály a cirkulární design. Spotřebitelé i regulace nutí značky a výrobce obalů minimalizovat dopad na […]

KRÁTCE: Většina kovových sudů na pivo se z restaurací vrací zpět do pivovarů, aby do nich mohli stočit další várku. V některých zařízeních ale jejich recyklaci pojímají také jinak a nechávají si z nich vyrobit pánské pisoáry. V tomto případě pak zůstává zachován nikoli koloběh sudů, ale samotného piva. Úsměvný nápad realizovali už v mnoha restauracích na světě, zapojit se do této „cirkulární ekonomiky“ mohou například hosté podniku Sky Zone v Saigonu.

Vaše ranní káva a večerní sklenka vína už dávno nejsou pouhým rituálem pro smysly. Vědci dnes v kávovém „logru“ a vylisovaných hroznech nacházejí drahocenné suroviny, které dokážou pohánět městské autobusy nebo dodávat životadárnou energii chytrým telefonům. Zapomeňte na odpad v tradičním slova smyslu. Vítejte v éře, kde se hranice mezi špičkovou gastronomií a revoluční energetikou definitivně stírá v rytmu cirkulární ekonomiky.

Až do 25. dubna probíhá v Olomouci výstava Designed Globally – Made Locally, která přibližuje díla od designérů z různých koutů světa jako je Japonsko, Maďarsko, Španělsko, České republika nebo Argentina. Spojuje je technologie 3D tisk, v níž navrhují převážně funkční produkty jako jsou například lampy, mísy nebo třeba vázy. Jejich výtvory se však vyrobí a prodávají až v místě, které může být kdekoliv na světě. „V

Jablonecké re-use centrum se zapojilo do celostátní iniciativy Březen – měsíc čtenářů a připravilo pro návštěvníky mimořádnou nabídku. Celý měsíc nabízí knihy za symbolickou korunu. Kupující mohou navíc zdarma získat půlroční členství v městské knihovně.

Po loňském úspěšném prvním ročníku se v českých městech a obcích i letos uskuteční SWAP Festival. Od 20. do 26. dubna 2026 se po celém Česku znovu rozjede týden výměn, setkávání, opravování a sdílení. Druhý ročník celostátní akce propojí stovky lokálních pořadatelů v desítkách měst a obcí, kteří dají věcem ze skříní, knihoven nebo garáží šanci na nový příběh.

Luxusní sektor vstupuje po letech dynamického růstu do nové fáze. Podle společnosti Deloitte se trh posouvá k uvážlivějším investicím a skutečné hodnotě. Lídři sektoru se více soustředí na posílení značek, na efektivitu a hlubší vztahy se zákazníky. Zásadní roli v tom budou hrát umělá inteligence, cirkulární modely a udržitelnost vnímaná jako zdroj inovací, je jenom jako odpověď na regulaci.

Rychlá móda chrlí obrovské množství odpadu a recyklace nestíhá. Největší oříšek představují směsové látky, typicky polybavlna (cotton + polyester), které nejdou jednoduše rozdělit. Aktuálně dává šanci na řešení problému postup, který umí obě složky zpracovat postupně a s vysokou výtěžností – a to i v pilotním provozu.

Luxusní průmysl vstupuje po letech dynamického růstu do nové fáze. Podle studie společnosti Deloitte s názvem Global Powers of Luxury 2026 se firmy stále více zaměřují na skutečnou hodnotu pro zákazníky, efektivitu a posilování značek místo rychlé expanze. Průzkum vychází z odpovědí 420 vrcholových manažerů z deseti zemí.

Po letech bezprecedentního růstu a honby za nárůstem objemu prodejů se luxusní segment ocitá v bodě zlomu. Nejnovější studie ukazuje, že odvětví vstupuje do fáze uvážlivého luxusu. Klíčem k přežití už není jen prestižní adresa, ale schopnost propojit řemeslnou autenticitu s generativní umělou inteligencí.

Nechat si znovu naplnit lahev, místo aby skončila v popelnici, se stalo oblíbeným způsobem, jak lidé snižují množství odpadů - malý, ale hmatatelný krok v reakci na větší ekologické problémy. Ale to, jestli bezobalová výměna skutečně přináší změnu, závisí na tom, jak se tyto systémy využívají a co nahrazují. V posledních letech vzniklo mnoho bezobalových obchodů, protože maloobchodníci a zákazníci hledají nové způsoby, jak snížit množství odpadu, uvedla agentura AP.

Toyota posiluje oběhové hospodářství a v Polsku připravuje nové centrum pro zpracování vozů na konci životnosti. Zaměří se na posuzování dílů pro repasi a druhotné využití i na získávání surovin, které se mohou vracet zpět do výroby nových aut.

Jedna země, dvě města a tisíce mladých lidí, kteří potřebují bezpečné místo na setkávání a rozvoj svých dovedností.

Na moderním bojišti nebude hlavní pouze to, kdo má nejpokročilejší technologii, ale kdo ji dokáže opravovat a znovu postavit ve chvíli, kdy se globální dodávky zadrhnou.Jedním z nástrojů, jak zvýšit soběstačnost obranného průmyslu, je opětovné využívání vzácných materiálů.

Automobilka Toyota s ambiciózním cílem posílit cirkulární ekonomiku v Evropě oznámila otevření své druhé recyklační továrny na stará vozidla. V polském Wałbrzychu, kde již má zavedenou výrobní základnu, vzniká moderní zařízení s kapacitou zpracování až 20 000 vozidel ročně. Cílem je získávat zpět cenné komponenty a suroviny, včetně baterií, a minimalizovat tak ekologickou stopu výroby nových automobilů.

Toyota Motor Europe (TME) zakládá novou cirkulární továrnu pro auta na konci jejich životního cyklu v polském Valbřichu (Wałbrzych). Recyklační a výrobní závod se bude rozkládat na ploše 25 000 metrů čtverečních a každý rok zpracuje bezmála 20 000 vozidel s ukončenou životností.

Toyota Motor Europe zakládá recyklační továrnu ve Valbřichu. Ta je už druhou svého druhu v Evropě. Nabídne roční kapacitu téměř 20 000 aut.

Evropská unie (EU) plánuje od února 2027 změnit pravidla pro baterie v elektronice.

Bezdrátové mikrofony, drobné kamery nebo třeba chytré prsteny. Trendem poslední doby je neustále se zmenšující elektronika. Pro běžného uživatele je to praktické, problém ale nastává, když zařízení doslouží. Drobné přístroje jsou totiž konstrukčně stále složitější a jejich rozebírání i následná recyklace je technologicky náročná. O to důležitější však je, aby neskončily ve směsném odpadu. Každý správně zpětně odevzdaný kus elektroniky totiž pomáhá šetřit cenné suroviny i životní prostředí.

Minulý ročník potvrdil, že lidé chtějí měnit své spotřebitelské chování, ale potřebují k tomu pozitivní zkušenost. Po loňském úspěchu se SWAP Festival vrací. Od 20. do 26. dubna 2026 se po celém Česku znovu rozjede týden výměn, setkávání, opravování a sdílení.

Česká potravinářská společnost z. s. a Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Vás zvou na odbornou akci pořádanou v rámci potravinářských úterků, která se koná dne 24. 2. 2026 od 14:30 hod. v Klubu techniků na Novotného lávce č. 5, v Praze 1, v místnosti č. 318 ve 3. p. na téma: NOVÉ SMĚRY V […]

Máte doma věci, které už nevyužijete, ale je vám líto je vyhodit? V Praze přibyly další Reuse pointy, kde je můžete zdarma předat i získat něco nového.

Řekněte mi, kolik druhů plastů se používalo, když jste se narodili, a já vám povím, kolik je vám let. Asi tušíte, že u těch nejstarších mezi námi to bude nejjednodušší. Začínali bychom totiž u bakelitu, prvního plně syntetického plastu. Dnešní sortiment těchto materiálů čítá již na tisíce druhů. Ovšem problém s plasty není ani tak v tomto počtu, jako především v množství stále rostoucí produkce a na ní navazující likvidaci použitých plastových výrobků.

V Hradci Králové odstartovala služba, která potěší peněženku i svědomí. Zákazníci si díky ní mohou dopřát kvalitní pokrmy z místních podniků za polovinu původní ceny. Tento nápad, který už slaví úspěchy v zahraničí, propojuje restauratéry a jiné podniky s lidmi, kterým není lhostejné, kolik jídla zbytečně končí v odpadkových koších. Výsledkem je praktické řešení, které dává smysl všem zúčastněným stranám i životnímu prostředí.

Plné skříně, přeplněné garáže a chuť změnit zaběhlé návyky. Jeden dubnový týden nabídne po celé republice výměnu věcí, setkávání i nové zážitky – bez nakupování.

Hlavní město začátkem roku 2026 přidalo dvě nové Reuse pointy v Praze 3 a Praze 14. Nové stanice umožňují obyvatelům zdarma předávat zachovalé věci k dalšímu využití.

V městských částech Praha 3 a Praha 14 začaly nově fungovat takzvané Reuse pointy ve sběrných dvorech, tedy místa, kde mohou lidé bezplatně odevzdávat zachovalé věci k dalšímu využití. Pražský magistrát tím rozšířil jejich síť, která nyní čítá celkem 12 těchto míst v metropoli. ČTK o tom informoval mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Holandsko, Německo či Dánsko upcyklují vysloužilé lopatky z větrných elektráren – dělají z nich designová hřiště, městské lavičky, v Polsku dokonce vznikl z lopatky most. Česká republika zatím tyto designové urbanistické prvky neinstaluje, zaměřuje se na průmyslové využití rozdrcených lopatek. Vyrábí se z nich například poklopy na kanály nebo příměs do betonu.

I malé změny dokážou během pár týdnů znatelně zlepšit výsledky. Darina Šeděnková z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) vysvětluje, co přesně ukáže odpadová analýza na stadionu, kde kluby nejčastěji ztrácejí potenciál a proč se vyplatí začít jednoduše – nastavením systému uvnitř klubu, který se pak přirozeně přenese i na fanoušky.

Český nábytkářský průmysl dnes nemůže soupeřit cenou. Výrobce z Rousínova proto sází na cirkulární ekonomiku, lokální materiály a digitální výrobu. Ve spolupráci s univerzitami vyvíjí nábytek z konopí, recyklovaných plastů i starých skříní. „Pokud se všechno posuzuje jen podle nejnižší ceny, není to dlouhodobě udržitelné,“ říká v rozhovoru Michal Navrátil, CEO společnosti Dřevodílo.

Jeden přepisuje digitální budoucnost, druhý dává nový smysl odpadům. Oba ale spojuje globální ambice, odvaha a poctivý kus práce. Praha a Středočeský kraj už znají své podnikatelské šampiony roku 2025.

Zmizela za bílého dne, přesně v den svozu odpadu. Popelnice z jablonecké Květinové ulice se vypařila beze stopy a její majitele přivedla k volání policie. Ještě větší překvapení ale přišlo hned další ráno – reakce města byla rychlá a nečekaná.

North Macedonia tackles various environmental issues and other problems mainly concerning young people.

Měla to být výkladní skříň elektrických Volkswagenů. Jenže továrna ve Cvikově, kde se kdysi dělaly Trabanty, nedosahuje takových čísel, jaká si německý koncern maloval. Začal proto hledat cesty, jak vytížení závodu zvednout. Jisté je, že vedle výroby nových aut se tam brzy začnou ve velkém auta také rozebírat na součástky.

Volkswagen Zwickau se s rokem 2026 stává centrem pro cirkulární ekonomiku koncernu. Investice přes 2,25 miliardy korun umožní systematickou demontáž vozidel, získávání surovin a opětovné využití komponent. Cílem je do roku 2030 zpracovat až 15 000 vozidel ročně, což posílí udržitelnost a sníží závislost na zdrojích.

Evropská unie směřuje k ambicióznímu cíli – do roku 2040 zásadně snížit emise, transformovat energetiku a přejít na cirkulární ekonomiku jako klíčový pilíř klimatické neutrality. Zkušenost některých členských států však ukazuje, že legislativa, investice a technická infrastruktura samy o sobě nestačí.

BMW Group spolu s Encory oficiálně spustila nové kompetenční centrum pro recyklaci bateriových článků (CRCC) v Salchingu, kde se testuje inovativní metoda přímé recyklace. Technologie umožňuje mechanickou demontáž baterií a vrací získané suroviny přímo do výrobního cyklu bez energeticky náročného chemického zpracování.

Transportní obaly, jejichž hlavní funkcí je ochrana zboží při přepravě, se dnes musí vyrovnat s nároky na ekologickou zodpovědnost, efektivitu materiálového využití a recyklovatelnost. Obalový průmysl v posledním desetiletí prochází dynamickými změnami, které jsou důsledkem rostoucích požadavků na udržitelnost, legislativních tlaků Evropské unie a rozvoje e-commerce. Podniky investují do ekodesignu, který zahrnuje optimalizaci konstrukce, minimalizaci […]

Recyklace, automatizace a efektivita rozhodnou o budoucnosti obalů. Martin Hejl z THIMMu vysvětluje, jak se firmy připravují na přísnější evropská pravidla a proč udržitelnost musí dávat ekonomický smysl.

Když jí bylo třináct let, rozstříhala nové lyžařské rukavice, aby zjistila, z čeho jsou ušité. Dnes Marie Rysulová z Jilemnice stojí za lifestylově-outdoorovou značkou Marylu, která vyrábí spodní prádlo z odpadového mléčného proteinu.