Civilizace

Automatizace fyzické práce za průmyslové revoluce byla podnětem vzniku socialismu. Po další vlně automatizace už nás elity nemusí potřebovat. Dokáže dnešní levice přijít s řešením?

Cestovatel Jan Styblík žije už řadu let na jihovýchodě Asie, kde zažil nespočet dobrodružství. A mimo jiné se stal svědkem, jak se oblast postupně proměňuje vlivem turismu, který otupuje tradiční kulturu.

Vesmírné agentury by měly přijmout přísná opatření, aby vzorky půdy z Marsu nebo vracející se astronauti nezavlekli na Zemi choroboplodné zárodky.

Karavan si spousta lidí pořizuje, aby mohla ujet před civilizací. Když jsme připravovali tenhle test, nečekali jsme, že dostane tak trochu postapokalyptický (nebo předapokalyptický?) nádech. Opouštět těsně předkaranténní Prahu s obytňákem naloženým zásobami byl zvláštní zážitek a přinesl spoustu nervózních vtípků o možném (ne)návratu. V dobách pandemie je kempování s karavanem možná ještě aktuálnější téma než jindy. Jak ji taky přečkat lépe než někde na opuštěném místě, daleko od všech?

Zakladatel kanadské kryptoburzy Bull Bitcoin, Francis Pouliot, vyzval Elona Muska, aby vybral Bitcoin pro novou meziplanetární civilizaci. Naléhal také na to, aby opustil degenerované fiat měny.

Naštěstí je pořád spousta silných myšlenek – č. 13 (polovina 90. let).

„Angguruk–Wamena–Angguruk!“ křičí do vysílačky mladík z kmene Jaliů v odletové hale pralesního letiště ve vesničce Angguruk, v srdci Západní Papuy, indonéské části Nové Guiney. Pravda, termín odletová hala je pro malou boudu s váhou, na níž se v Česku váží brambory, se stolem, židlí a jedinou vysílačkou poněkud nadnesený, ale tady, mezi Papuánci, není asi nic normální.

Západně od pobřeží Libanonu archeologové narazili na vraky lodí pocházejících z různých století. Perlou mezi nimi je obří osmanská loď plná zboží pocházejícího ze 14 různých kultur a civilizací.

Je to poměrně zajímavá záhada, posuďte sami. Antičtí umělci ze starého Řecka vyobrazovali opice, které žijí pouze v Africe, a to ještě jen v několika oblastech. Nikdy je neviděli, přesto je ztvárňovali. Archeologové se pokusili této záhadě přijít na kloub.

Žádná civilizace není věčná, ani ta naše. V minulosti civilizace zanikaly z různých důvodů. Některé ale velmi rychle. Jejich osudy pro nás můžou být poučením. I ty nejslavnější a nejmocnější říše se jednoho dne zhroutily. Podívejme se, co přivodilo jejich pád.

Koronovirová pandemie tvrdě zasáhla do zavedeného života moderní lidské společnosti a civilizace vůbec. V celé řadě zemí dokázala pozhasínat světla velkoměst, nákupních a zábavních center, letišť, hotelů, kanceláří, škol, sportovišť, divadel, kin, výstavních i hudebních síní, průmyslových oblastí i pečovatelských domovů - aby svým "mementem mori" poukázala na život lidí v neustálém shonu a stresu, často ve znečištěném životním prostředí, s nevhodným stravováním a nedostatkem času k aktivnímu pohybu - zato s pasivním ukládáním si přemíry podkožního tuku.

Přesně před rokem shořela střecha pařížské katedrály. V listopadu Benátky zatopila jedna z nejhorších povodní. A od března sužuje celý svět vir.

Robert Huneš je ředitelem Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích a zároveň prezidentem Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče. V rozhovoru s INFO.CZ popisuje, jak může současná pandemie koronaviru ovlivnit mezigenerační vztahy i změnit pohled lidí na konec života. A říká: smrt jsme vytěsnili ze života, přemýšlejme o ní víc a jinak!

Obří radioteleskopy nepřetržitě naslouchající zvukům kosmu v druhé polovině března zachytily nezvykle pravidelný signál z oblasti kolem hvězdy Alnitak v mlhovině Koňská hlava. Při rozboru signálu vychází najevo, že se v něm nachází šifrovaná zpráva, kterou musela vyslat inteligentní civilizace na pokročilé technologické úrovni.

Důvodem, proč na některé země udeřil koronavirus s větší intenzitou, není jen nedostatek ochranných opatření. Souvisí to s povahou dnešního světa a vztahů v něm.

O čem a jak budou jednou psát historici, až se dostanou k roku 2020 a ke koronavirové pandemii? Dojdou opět k tomu, že se všechny problémy světa v různých obměnách dokola opakují? Můžeme díky historii přijít na to, jak je řešit a zabránit kolapsu civilizace? Profesor Miroslav Bárta, archeolog, egyptolog a prorektor Univerzity Karlovy, se právě těmto tématům dlouhodobě věnuje. I my, jako lidstvo, podle něj můžeme mít velké problémy, pokud nezačneme globální problémy řešit celosvětově. Bárta nám ale věří, všechny krize totiž podle něj člověk vždy v historii překonal. Následuje velký rozhovor, původně chystaný do nového časopisu „I“.

V současné době si zcela přirozeně klademe otázku: Je schopná naše civilizace aktuální krizi přežít?

Zdravé prostředí, nezávislost na civilizaci a soběstačnost láká stále více lidí. Tento mladý pár se rozhodl žít úplně jinak, než je dnes běžné.

Po úvodu o tom, co jsou Kyklady zač, zkusím letmo představit velice dávnou a nečekaně rozvinutou titěrnou civilizaci, po které nám zůstala řada velice pohledných artefaktů. Sice jim skoro nerozumíme, ale to nevadí. Jako zdroj výtvarné inspirace (přímo i nepřímo) i poetické inspirace (samozřejmě jen nepřímo) fungují. Silnému umění se nemusí teoreticky rozumět.

Egyptolog Miroslav Bárta a dokumentarista Petr Horký v současné době dokončují snímek Civilizace s podtitulem Dobrá zpráva o konci světa, který točili pět let v různých zemích. Shodou okolností bude film v kinech v době, kdy svět čelí koronavirové pandemii. Dokument měl být původně uveden až na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech a do kin se měl dostat v září. S touto informací přišel web Info.cz

Egyptolog a archeolog profesor Miroslav Bárta a dokumentarista Petr Horký dokončují v těchto dnech celovečerní film Civilizace s podtitulem Dobrá zpráva o konci světa. Točili jej pět let ve 30 různých zemích s jasnou otázkou: „Jak daleko od své zásadní transformace je současná globální civilizace?“ Snímek, v němž vystupují i takové osobnosti, jako jsou zooložka Jane Goodall, mořeplavec Thor Heyerdahl nebo egyptolog Zahi Hawas, vstoupí shodou okolností do kin v časech světové koronavirové pandemie. Což je ale náhoda, dlouhodobě se plánovalo, že dokument bude poprvé uveden na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. V běžné kinodistribuci by pak měl být od září.

Zní to přímo neuvěřitelně – v době, kdy všechny komunikační kanály chrlí nejnovější zprávy prakticky nonstop, se najednou objeví chlápek, kterého překvapí, že svět je uprostřed pandemie.

Humankind je strategická hra o vývoji civilizace, která se nápadně podobá králi této oblasti, sérii Civilization. Vašek si ji loni na Gamescomu vyzkoušel a z jejích podobností, ale ani odlišností nebyl zrovna nadšený. Inu, to už je dávno, Humankind je stále ve vývoji a posouvá se. Třeba jednoho dne půjde o výbornou konkurenci Civilizace. Teď na videu přibližuje, jak se rozvíjejí její města.

Nechcete mít žádné sousedy a máte rádi přírodu, ale bydlení někde v divočině kilometry do civilizace vás neláká? Pak si pořiďte stylový dřevěný dům, ke kterému nevede žádná cesta, jako lidé v dnešním článku.

Pozemský život vůbec nemusel vzniknout na naší planetě. Mohl k nám být zavlečen jako infekce, například z Marsu. Hypotéza postavená na nálezu kamene v Antarktidě vypadá divoce, ale poutavě.

Sallah, „nejlepší kopáč v Egyptě“, kamarád Indiana Jonese, je posledním velkým arabským hrdinou v západních filmech, říká John Rhys Davies, aka Gimli, aka Stromovous, aka Michael Malone.

V éře po lidech se začnou budovy, silnice a další stavby rozpadat, satelity budou hořet v atmosféře... Vědci se v pozoruhodné studii zabývali tím, co by po nás našli hypotetičtí badatelé za miliony let.

Při cestování po světě můžete často narazit na zajímavé přírodní, ale i uměle vytvořené objekty. Mezi ty rozhodně patří i záhadné geoglyfy, kterých po světě naleznete opravdu mnoho. Ať už jsou to Bílí koně v Británii, Velký los na Uralu nebo ztvárnění různých zvířat a obrů v Amazonii. Dávné civilizace nám zanechaly dědictví, které se v moderních dějinách snažíme rozluštit.

Tragikomický, výborně vizuálně stylizovaný, ale i velmi zneklidňující je film Americká fabrika (American factory, 2019), který získal Oscara za nejlepší dokument. Přibližuje kulturní střet mezi čínským investorem v USA a jeho americkými zaměstnanci. K vítězství v prestižním klání mu podle všeho pomohlo i to, že je to první filmové dílo exprezidenta Baracka Obamy a jeho ženy Michelle, které vzniklo v jejich společnosti Higher Ground Productions. A toho se dá politicky, marketingově i společensky dobře využít.

Většina archeologů dosud předpokládala, že minojskou civilizaci, která obývala řecký ostrov Kréta, zničilo zemětřesení a vlna tsunami po erupci sopky Théra, k níž došlo v letech 1642–1540 př. n. l. Vypadá to ale, že všechno je trochu jinak.

Současná nová fáze krize na Blízkém východě soustředila pozornost na Írán a jeho roli a ambice v celém současném dění v tomto regionu. V záplavě článků, komentářů, hodnocení a analýz, které se na téma dnešního Íránu vyrojily v našich i zahraničních médiích, se ukazuje, jak přes empatii stavěnou na odiv, respekt a okázalou vstřícnost k asijským a africkým zemím a jejich obyvatelům převládá většinou v západních pohledech arogantní ignorance, neznalost a předsudky.

Vědcům se v Etiopii podařilo odkrýt základy starověkého Aksumského města. Tato říše prosperovala od prvního do osmého století našeho letopočtu a zdrojem jejích příjmů byl především obchod.

Příběh jako z románu ale vůbec nezačal šťastně.

100 let české egyptologie. Fenomenální objevy, pot a krev   Kredit českých vědců v Egyptě jakoby sahal na špičku pyramidy. Zatímco staří Egypťané potřebovali tisíce let na vytvoření dějin, čeští egyptologové je rozkrývají zhruba půlstoletí.

Na sklonku reálného socialismu, v době marné „přestavby“, byli obyvatelé tehdejšího východního bloku zásobováni nekonečnými filmovými a televizními obrazy úpadku civilizace i hroutícího se přírodního ekosystému. Aktuální „environmentální žal“ související s klimatickou krizí měl již před zhruba čtyřiceti lety svého předchůdce.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro iDNES.cz uvedl, koho by rád viděl na hradě nebo že si nepřeje, aby lidé jako Greta Thunbergová zničili naši civilizaci.

Severokorejci se pochlubili městem Samčijon, které je podle nich ztělesněním moderní civilizace. Podle agentury KCNA může město pojmout 4000 rodin, které se mohou těšit na nové byty, lyžařský svah, sportovní stadion a další vymoženosti. To vše díky práci trestanců odsouzeným k nuceným pracím.

Kůň byl tahounem naší civilizace. Ladné zvíře však zajímalo už mysl prehistorických lidí.

Egyptolog Miroslav Bárta formuloval na základě studia dlouhých časových řad a srovnávacího studia vývoje civilizací teorii sedmi obecných zákonů. Sice ani s její znalostí nejspíš nemůžeme úplně předejít kolapsu, kterému podle řady indicií jako civilizace budeme čelit, můžeme ale náš vývoj alespoň částečně určit. „Můžeme zjistit, v jakém stádiu se nacházíme, a dlouhodobé trendy či problémy identifikovat. Poprvé v dějinách máme znalosti, technologie, komunikace a dostatečnou energii, a mohli bychom tak mít ambici náš vývoj ovlivnit,“ představuje prorektor Univerzity Karlovy Bárta svou teorii, právě formulovanou v knize Civilisations: Collapse and Regeneration.

Většina příběhů je už v dnešní době větší či menší kopírka něčeho, co se dochovalo od počátku písemnictví. Najít zcela originální motiv je prakticky nemožné, a tak nám nezbývá než se pokusit alespoň o originální pojetí. Proto autoři stále častěji sahají po hrdinech, kteří nejsou, aspoň na první pohled, lidé. Naštěstí nám příroda nadělila velké množství nádherných zvířat, která je snadné přenést do role filozofujících a trpících charakterů, aniž by musela mluvit. Stačí vzít takového vlka a zasadit ho do dechberoucího světa. Na úspěch je zdárně zaděláno.

Pokud jste kdysi hráli Age of Empires II, jistě máte svoji oblíbenou civilizaci. Jsou to Frankové a jejich neporazitelná těžká jízda? Britové a jejich excelentní dlouhé luky? Nebo snad Hunové z rozšíření The Conquerors, díky kterým jste si nemuseli lámat hlavu se stavěním baráčků pro vesničany? Ať to byl, kdo to byl, můžu vám skoro stoprocentně zaručit, že si mezi čtyřmi novými civilizacemi Age of Empires II: Definitive Edition najdete nového favorita. Tak, jako jsme si ho našli my.

Profesor Miroslav Bárta je pokračovatel slavné tradice české egyptologie, která si letos připomíná sté výročí založení. Na lokalitě Abúsír se svým týmem odkrývá střípky dávnověku, aby mohl složit jeho celistvý obraz. Díky zkoumání dlouhých časových řad také předkládá teorii kolapsu a regenerace civilizací. Opírá se přitom o Herakleitův zákon, jenž praví, že to, co je přivádí na vrchol, vede i k jejich pádu. Prorektor Univerzity Karlovy a ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta dnes převezme Národní cenu vlády Česká hlava.

Už jsme tu dlouho neměli válku, přeme se o kraviny, říká režisér Jiří Strach v rozhovoru s šéfredaktorem Konzervativních novin Matyášem Zrnem. V čem podle něj spočívá problém západní civilizace? Za co kritizuje Tomáše Halíka? A proč současná Evropská unie připomíná socialismus?

Politika je konfliktní řemeslo. Tento konflikt ale musí být demokratický, protože přestat spolupracovat na globální úrovni je sebevražda naší civilizace, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz bývalý premiér, předseda ČSSD a dnes ředitel sociálnědemokratické Masarykovy demokratické akademie Vladimír Špidla. Podle něj nyní opět přichází čas pro sociální demokracii.

Kočky si během dějin opanovaly celý svět. Máme civilizace, které jsou doslova prodchnuté kočičí kulturou – ať už je to středověký Siam nebo starověký Egypt. Pak jsou ale místa a epochy, kde bychom možná na první pohled kočky nečekali. V případě vikinské Evropy jde ale opravdu jen o ten první pohled. Fanoušci nelítostných seveřanů totiž vědí, že kočky hrály v jejich mytologii i životě důležitou roli.

Problém s ekologickým alarmismem je, že jakákoliv rozprava o něm připomíná hovor hluchého se slepým: Hluchý v něm znakuje rukama o koze a slepý v něm vykládá o voze. A tudíž je celé téma odsouzené k tomu, aby bylo pomýlené už od samého začátku. Pokud něco tuhle podstatu alarmismu obnažilo v celé nahotě, pak to byla „okupační stávka“ na Karlově univerzitě, která před pár dny skončila.

Politika je konfliktní řemeslo. Tento konflikt ale musí být demokratický, protože přestat spolupracovat na globální úrovni je sebevražda naší civilizace, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz bývalý premiér, předseda ČSSD a dnes ředitel sociálnědemokratické Masarykovy demokratické akademie Vladimír Špidla. Podle něj nyní opět přichází čas pro sociální demokracii.

Aljaška. Život ve srubu stranou civilizace. Místo, které je opravdové a kde se také dá prožít skutečná hrůza. Právě s ní jsou konfrontovány hrdinky románu Velká samota americké spisovatelky Kristin Hannahové, který v českém překladu Kláry Šumové nedávno vydalo Argo.

V rozhovoru Radůza mluví o své nové pohádce pro děti, lidské hlouposti a opakování těch samých chyb.

Na vývoj kultur měl vliv přístup církví ke sňatkům mezi příbuznými, tvrdí nová studie evolučních biologů.

Češi odjakživa milují chaty a chalupy. Rádi odjíždějí v pátek ven z města a tráví víkend uprostřed přírody. Už dávno ale pobyt na chalupě neznamená víkend strávený obděláváním zahrádky a zvelebováním chalupy. Stále více lidé tráví volný čas daleko od ruchu města a dál od civilizace odpočinkem. Chaty a chalupy jsou čím dál luxusnější a dokážou poskytnout komfort a hledané útočiště, kde může člověk strávit klidný víkend s knížkou v ruce nebo procházkami po okolní přírodě. Jako například v ukryté chatě, kterou dnes navštívíme.

Nejznámější africký veletok – řeka Nil – je podle nejnovějších výzkumů více než 30 milionů starý. Nil byl velmi důležitý již v dobách starověké civilizace, kdy na něm závisela existence tehdejších obyvatel, a není opomíjený ani v současnosti, kdy slouží především jako dopravní tepna a zdroj pro zavlažování.

Galilejské jezero ležící na okraji izraelských Golanských výšin je už samo o sobě cennou historickou lokalitou, kterou několikrát zmiňuje i Bible. V současnosti ale badatele zajímá hlavně obrovské těleso, které sonary zachytily na jeho dně. Jde o kamennou stavbu dávné civilizace?

Francouzský prezident Emmanuel Macron přednesl na shromáždění francouzských velvyslanců 27. srpna 2019 zásadní programový projev. V Česku byl v podstatě ignorován. Neprávem. Macron předložil programový manifest pro novou éru velmocenské politiky. A úvodem mu cíleně bylo setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve francouském Fort de Brégançon a summit skupiny zemí G7 v Biarritzu.

Všechno v životě se mu hroutilo. Pak přišlo nečekané rozhodnutí, které mu život od základů změnilo. Dneska z Honzy vyzařuje obrovská pozitivní energie a chuť rozdávat ji ostatním. Přečtěte si vyprávění ztraceného bílého muže, který se s pochroumaným psem vydal do světa.

Není dobrodružství jako dobrodružství. Každý si pod tím představuje něco jiného.

Nová studie naznačuje, že silné solární bouře mohly zemi zasáhnout už ve starověku. Tehdy však lidé neměli takové technologie, které by bouře vyřadily z provozu. Dnes by následky mohly být katastrofální.

Cenu Francouzské akademie za román získal se svou nejnovější knihou Civilizations (Civilizace) také v Česku známý spisovatel Laurent Binet. Tentokrát vypráví alternativní historii, kdy Evropu v 16. století obsadí dobyvatelé z říše Inků. O ocenění informovalo nakladatelství Grasset, jež Binetova díla vydává ve Francii.