Cyril Höschl

Tvůrci filmu Promlčeno lákají na mimořádně napínavý thriller, nečekané zvraty a spoustu emocí. Krom toho snímek poukazuje na citlivé společenské téma. Promlčecí doba u vraždy se u nás pohybuje od 15 do 30 let. Jsme jedním z několika států v Evropě, který stále institut promlčení udržuje. Na téma, které není v české společnosti příliš rozšířené, se zaměřil režisér Robert Sedláček. Karel Roden se v hlavní roli objeví po dlouhých pěti letech. Film Promlčeno vstoupí do kin 28. dubna.

Tvůrci filmu Promlčeno lákají na mimořádně napínavý thriller, nečekané zvraty a spoustu emocí. Krom toho snímek poukazuje na citlivé společenské téma. Promlčecí doba u vraždy se u nás pohybuje od 15 do 30 let. Jsme jedním z několika státu v Evropě, který stále institut promlčení udržuje. Až 94 procent Čechů však s touto podobou zákona nesouhlasí!

Češi nepřestávají pomáhat Ukrajině. Kdo může, stále nabízí ubytování, daruje oblečení nebo posílá peníze neziskovým organizacím. Těm Češi darovali už přes tři miliardy korun. Na sociálních sítích se ale objevují nejen soucitné reakce a názory.

Psychiatr Cyril Höschl v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS varoval před ústupem solidarity k Ukrajincům, kteří do Česka uprchli před válkou v jejich zemi. Podle experta se vše rychle obrátí, situaci přirovnal k dění po invazi v Československu v srpnu 1968.

Tahle holka je úchvatná, řekla v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS zpěvačka Petra Černocká o ruské novinářce, která s protiválečným transparentem narušila vysílání tamní státní televize. Její krok, za který může jít v krajním případě až na 15 let do vězení, ocenili i psychiatr Cyril Höschl a bývalý fotbalista ruského Petrohradu Pavel Mareš.

Volba hlavy státu, k níž dojde za necelý rok, se stává tématem debat ve veřejném prostoru. Připomínám, že bude projevem přímé demokracie, určitým referendem, v němž obyvatelstvo vybírá mezi dvěma osobami.

Šibenice jako symbol nesouhlasu je absolutně nepřijatelná, prohlásil ve Zprávách Plus politolog Pavel Šaradín. I když se tento symbol historicky používal i v minulosti, podle něj do politiky nepatří. S jeho názorem souhlasí i novinář Ondřej Leinert. Šibenice se minulý týden objevila před Sněmovnou a později i před domem hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka (ANO).

Přinesli před Poslaneckou sněmovnu šibenici s výhružným nápisem. Podle demonstrantů na ní skončí všichni vlastizrádci. Kritika směřovala k poslancům, kteří měli projednávat nový pandemický zákon. Činy demonstrantů u Malostranského náměstí odsoudila část veřejnosti i mnoho politiků. Je šibenice s výhružkami za hranou? O tom se ve vysílání CNN Prima NEWS rozpovídal psychiatr Cyril Höschl.

Jsme vnímáni jako poměrně homogenní etnikum nepřijímající cokoli nezvyklého a odlišného, lidová xenofobie se však rázem promění až v přátelský vztah, když dojde k osobnímu seznámení a jakési asimilaci, říká psychiatr Cyril Höschl.

Z psychiatrické léčeny v Bohnicích ji propustili, protože ji nepovažovali za nebezpečnou. Aby lékaře přesvědčila, že je schopná i vraždy a zajistila si tak…

Očkování mělo být tečkou za koronavirem a lidem mělo přinášet i výhody. Jenže teď jich dost ubývá a na Česko se řítí mutace viru omikron. Ani ti, kteří mají dvě nebo dokonce tři dávky vakcíny, se testům v práci nevyhnou.

Přes obrazovku samozřejmě nejde dělat psychologické či psychiatrické vyšetření. Naposledy to předvedl doktor Matýs, když – asi v přípravě na svůj plánovaný vstup do politiky – diagnostikoval na základě několikaminutového vystoupení Gretu Thunberg. Tento trumf nekompetentnosti mu vynesl takovou profesní ostudu, že raději rezignoval z odborných profesních funkcí. Ale konkrétní způsob chování samozřejmě přes monitor ohodnotit lze. A Daniel Landa předvedl zcela typické paranoidní chování. To ale nemusí znamenat, že se opravdu „zbláznil“ a vypukla u něho psychóza – možností je víc.

Každá krize vyvolává v lidech úzkost, beznaděj, a tedy i sklon podléhat fámám či bludům. V tom se lidé za tisíce let ani nezměnili.

Česká společnost je rozdělena. A může za to pandemie a opatření proti ní. Proti sobě stojí zastánci a odpůrci očkování a protiepidemických opatření. Povinné očkování pro určité skupiny nebo nouzový stav, tedy kroky, které zvažuje vláda, rozdělí podle psychologů oba tábory pravděpodobně ještě víc. Důvodem rostoucího napětí je prý mimo jiné i to, že restrikce už trvají příliš dlouho, neustále se mění a samotný konec je v nedohlednu.

Kdo se nechce očkovat a onemocní covidem, měl by si zdravotní péči platit sám. V pořadu Interview na CNN Prima NEWS to řekla česká herečka Daniela Kolářová.

Možná nikdy v existenci samostatné České republiky jsme nebyli v tak vážné situaci. To jsou slova nastávajícího premiéra Petra Fialy. Nedělá si iluze, počítá s tím, že budoucí vláda nebude mít žádnou dobu hájení, protože problémy jsou takové, že je potřeba je řešit hned.

Koncem října se v pražském Semaforu uskutečnil koncert k 75. narozeninám zpěvačky Marthy Elefteriadu. Vystoupily Martha a Tena s kapelou Professor, zahráli řečtí hudebníci, Marthu…

Pražský hrad o diagnóze hlavy státu mlčí. Miloš Zeman podle vícero zdrojů trpí jaterní encefalopatií. Oslovení experti popisují, jaké může mít choroba dopady na lidské zdraví.

U těch, kdo covid prodělali, se mohou v horizontu týdnů až měsíců objevit problémy se spánkem, deprese nebo úzkosti. Spojitost přitom funguje i obráceně.

Jedna z kauz premiéra Andreje Babiše, zapletení vlastního syna do případu Čapí hnízdo a jeho následný únos na Krym, má další dějství. Babiš junior se snaží přes sociální sítě i média prokázat záměrné zmanipulování své lékařské diagnózy a rád by také vypovídal v obou kauzách na policii. To vše činí údajně proto, aby očistil své jméno a otevřel Čechům oči. Státní orgány prý jeho výzvy vyhodnocují a premiér k prohlášením sveřepě mlčí. Že by už existoval další plán, který zlobivého syna opět umlčí?

Možná jste už slyšeli o různých motivačních citátech, které si má člověk opakovat, aby byl pozitivně naladěný a zdravý. Někdo k uzdravení z nemoci potřebuje lékaře, jiný modlitbu nebo třeba magickou formulku ve znění: „Každý den se cítím lépe a lépe…“

Tento citát zná skoro každý v Česku. „Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. Těmto lidem, a je to polovina národa, uniká mnohotvárnost a mnohoznačnost světa, a co z tohoto světa v jejich očích zbývá, lze rozdělit na celkem jednoduché, většinou protipólné elementy. Někdy se tomu říká černobílé myšlení.“

Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) povede Petr Winkler (38). Do funkce ho dnes jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Winkler, který uspěl v otevřeném výběrovém řízení, se řízení ústavu ve středočeských Klecanech ujme ve středu, oznámilo dnes ministerstvo zdravotnictví. Ve funkci nahradí psychiatra Cyrila Höschla, který rezignoval počátkem dubna.

Český startup Time is Ltd. získal další mezinárodní investici. Od celkem šesti investorů posbíral 5,6 milionu dolarů. Toto investiční kolo navázalo na tři miliony eur získané v roce 2019. Mezi investory jsou Mike Chalfen, Accel, Acequia Capital nebo Illuminate Financial. Chalfen byl v obou kolech vedoucím investorem. Time is Ltd. se snaží řešit problém firem s produktivitou a efektivitou. Cloudový nástroj sbírá informace z různých firemních systémů (Slack, Google Suite, Office 365, Salesforce…

Ministerstvo zdravotnictví rozpustilo Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES). Učinilo tak poté, co skupinu odborníků kritizovali přední čeští lékaři a vědci, v čele s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou nebo kardiologem Janem Pirkem.

Podle primáře I. kliniky tuberkulózy a respiračních potíží VFN Praha Jiřího Votruby je současná společnost slabá a nedokáže čelit výzvě jako je koronavirová pandemie. Prohlásil to v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS a dodal, že kvůli strachu obézní lidé jen tloustnou. Podle psychiatra a ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla stoupl ve společnosti počet lidí s depresemi, sebevražednými sklony a domácím alkoholismem.

Pandemie výrazně pozastavila standardní zdravotnickou péči. Například lékař a senátor za ČSSD Jan Žaloudík upozornil na přibývající počet pacientů s onkologickou nemocí v pokročilém stadiu. I přesto se v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS snažil české občany uklidnit, že se blýská na lepší časy. Za špatný zdravotní stav si podle něj mohou i samotní pacienti.

Dvanáct lékařů včetně rektora UK Tomáše Zimy nebo kardiochirurga Jana Pirka kritizuje přetrvávající opatření proti epidemii covid-19, zejména plošné testování. Vadí jim také, že se na rozhodování podílí skupina Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), kterou vytvořil člen Rady vlády pro zdravotní rizika, epidemiolog Petr Smejkal.

Kauza syna českého premiéra, Andreje Babiše juniora, má hororový rozměr. Bohužel nejde jen o jednu děsivou či strhující dějovou linku jako ve filmu Alfreda Hitchcocka. Není to ani banální konflikt otce se synem o to, zda je syn nemocný (jak uvádí otec) a zda se otec pokoušel ovlivnit svého syna jakožto svědka ve své trestní kauze (jak to plyne ze synova vyjádření). Jde především o skandální směs zcela viditelného selhání na straně některých lékařů – psychiatrů, vyšetřovatelů policie a potažmo státních zástupců a v neposlední řadě i několika novinářů, kteří premiérovi pomohli před dvěma a půl lety se marketingově vybabrat z kauzy, která by každého jiného politika, obvykle za sebou nemajícího průmyslový holding a mediální impérium, ihned položila.

Skupina odborníků se postavila proti plošným testům na koronavirus. Stejně tak navrhují lidi vyléčené z covidu-19 očkovat jen jednou dávkou vakcíny. Proti jejich tvrzením jsou však některá data.

Na internetu se objevila stránka podepsaná uživatelem jménem „Bohdan Švarc“, která podporuje Andreje Babiše ml. Ten v korespondenčním rozhovoru pro iRozhlas potvrdil, že informace z těchto stránek správně objasňují jeho kauzu zavlečení na Ruskem okupovaný Krym, aby nemohl vypovídat jako svědek v trestní kauze jeho otce a českého premiéra Andreje Babiše. Závažnost těchto sdělení je taková, že úvodní část textu zde přinášíme s odkazem na další informace.

Někoho zabijete, ale nic se vám nestane. Nevěříte? Stačí, aby vás odhalili „dostatečně“ pozdě a zločin byl už tzv. promlčen. Přesně tak dnes fungují tuzemské zákony. Promlčení závažných trestných činů je ve velké části Evropy tabu, česká legislativa ale stále vrahům nabízí vyhnout se po patnácti či dvaceti letech bezúspěšného vyšetřování trestu. Nejde přitom o nějakou okrajovou záležitost: aktuálně hrozí, že do roku 2026 bude promlčeno nejméně šestnáct vražd.

Stres, nejistota a sociální izolace – to vše často podpořené zvýšenou spotřebou alkoholu – obrázek typický pro nejednu českou domácnost. Koronavirová krize se podepisuje na celé společnosti, a ne všichni jedinci mají nad svým chováním kontrolu.

Dlouhodobá omezení kvůli koronaviru mají na psychiku lidí nedozírné dopady. Málokdo se dokáže obavám z dlouhodobého vývoje ubránit a zachovat si zdravou mysl. Češi jsou stále víc agresivní, a to nejen na veřejnosti, ale i v izolaci ve svém domácím prostředí.

Už více než rok jsme omezeni kvůli koronavirové pandemii. To má samozřejmě vliv na lidskou psychiku. Málokdo se dokáže obavám z dlouhodobého vývoje ubránit a zachovat si zdravou mysl. Jak se ukazuje, Češi jsou stále víc agresivní, a to nejen na veřejnosti, ale i v izolaci ve svém domácím prostředí.

Psychiatr Cyril Höschl se obává, že obvinění z rasismu bez jakéhokoliv důkazu může vést ke zničení kariéry. Zmiňuje přitom případ fotbalisty pražské Slavie Ondřeje Kúdely, který měl údajně před časem rasisticky urazit záložníka Glasgow Rangers tmavé pleti Glena Kamaru. Kúdela dostal trest od UEFA na deset utkání a navíc se jej chystá obvinit skotská policie, přestože proti němu stojí jen Kamarovo obvinění.

Dlouhodobá omezení kvůli koronaviru mají na psychiku lidí nedozírné dopady. Málokdo se dokáže obavám z dlouhodobého vývoje ubránit a zachovat si zdravou mysl. Češi jsou stále víc agresivní, a to nejen na veřejnosti, ale i v izolaci ve svém domácím prostředí.

Česká televize uvede dokument o mimořádně nadaných dětech.

V čele Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve středočeských Klecanech skončí psychiatr Cyril Höschl, vedl ho od založení v roce 2015. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po vzájemné domluvě přijal jeho rezignaci.

Ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Cyril Höschl odstupuje ze své pozice. K odchodu podle svých slov směřoval už několik let, ale byl opakovaně požádán, aby napřed dokončil některé úkoly. S výměnou ministra zdravotnictví jeho krok prý nesouvisí. Jeho rezignaci v pátek po vzájemné domluvě přijal ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

K odchodu se rozhodl podle svých slov sám, s výměnou ministra jeho rozhodnutí nesouvisí.

V čele Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve středočeských Klecanech skončí psychiatr Cyril Höschl, vedl ho od založení v roce 2015. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po vzájemné domluvě přijal jeho rezignaci, informovalo ministerstvo v tiskové zprávě. Höschl dnes ČTK řekl, že k odchodu směřuje už několik let, ale byl několikrát požádán, aby dokončil některé úkoly. S výměnou ministra zdravotnictví jeho krok nesouvisí, uvedl.

V čele Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve středočeských Klecanech skončí psychiatr Cyril Höschl, vedl ho od založení v roce 2015. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po vzájemné domluvě přijal jeho rezignaci, informovalo dnes ministerstvo v tiskové zprávě.

Česko si prochází už třetí vlnou pandemie a během roku koronavirové krize zažívá druhý lockdown, který je na rozdíl od toho jarního spjatý s doposud nejtvrdšími restrikcemi. Dopady pandemie na duševní zdraví se ukázaly už po první vlně, která byla v porovnání s těmi následujícími mnohem mírnější. Zatímco na jaře hrál roli především strach z neznámého, po roce pandemie se tím největším stresorem stává neustálé strašení, říká v rozhovoru pro deník Echo24 psychiatr Cyril Höschl.

V pondělí 15. března začal 22. ročník festivalu Týden mozku. Přináší sérii přednášek, kupříkladu na téma spánkové medicíny či vzniku bolesti, rovněž workshop trénování paměti, různé virtuální prohlídky a filmy. Akce, která potrvá do neděle 21. března, je letos kvůli pandemii poprvé kompletně online.

Pandemie nemoci covid-19 bude mít dlouhodobé následky na duševní zdraví lidí, problémy se mohou projevovat ještě dlouho po odeznění pandemie. Psychické obtíže už nyní pociťují i zdravotníci, lidé ve středním věku, z nízkopříjmových skupin či děti a dospívající. Řekli to účastníci konference o vlivu pandemie covidu-19 na duševní zdraví, kterou pořádal Zdravotnický deník.

Trénink paměti, přednášky o spánkové medicíně nebo chemii a možném využití psychedelik nabídne program festivalu Týden mozku. Akce bude letos kvůli koronaviru on-line, začne v pondělí a potrvá do 21. března.

Na téma distanční výuka existují velké diskuse. O adolescentech se v souvislosti s pandemií a uzavřenými školami ale nemluví skoro vůbec. Děti od páté, šesté třídy až do třetího ročníku na gymnáziu, jako by neexistovaly. Jaké dopady na ně může současná situace mít? Přečtěte si názory dvou odborníků, psychologa Radka Ptáčka a psychiatra Cyrila Höschla.

Uzavření škol je jedním z největších hříchů, který byl na naší společnosti napáchán, uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček. Podle něj se z adolescentů stává zapomenutá generace. Psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl upozornil, že vývoj dětí bude narušen a že u nich narůstá obezita.

Společnost je vedena chaoticky a nedůvěryhodně, proto je div, že se lidé nechovají ještě hůř. Jsou zahnaní do kouta a nevědí, co dělat, řekl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček. Psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl ale podotkl, že vidí světlo na konci tunelu.