Energetická náročnost budov

Nejméně 18 změn zákonů letos předloží ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na jednání vlády. Z toho polovinu hned v únoru. Mezi tyto rychlé body patří transpozice evropské směrnice o energetické náročnosti budov nebo další novela energetického zákona, jejímž cílem je zlepšení ochrany před manipulací s energetickým trhem.

Po návratu do Česka viděla v oblasti bydlení obrovské rozdíly. Po několika měsících se rozhodla o své zkušenosti veřejně promluvit.

Nová Zero Carbon Roadmap 2.0 ukazuje, že přestože se Česku daří snižovat celkové emise, bez výrazně rychlejších renovací budov se klimatické cíle splnit nepodaří.

Na českém nemovitostním trhu se dá najít zboží, které zdražuje výrazně pomaleji než ostatní. Zatímco ceny bytů podle posledního vydání ČSOB Indexu bydlení rostly ve třetím čtvrtletí meziročně o 14,5 procenta a u domů o více než devět procent, pozemky přidaly jen šest procent. Důvodem je slabší poptávka.

Zateplení patří k nejúčinnějším krokům, jak snížit náklady na vytápění i celkovou energetickou náročnost bytového domu. Jenže v euforii z příslibu dotace a úspor se může výbor SVJ snadno nechat nachytat. Stačí jediná „výhodná“ nabídka a dům se ocitne v pasti, v divadelním přestavení s názvem: Předem připravené výběrové řízení.

Rok 2026 přinese na hypoteční trh větší důraz na individuální situaci klienta a dlouhodobou udržitelnost financování. Po letech, kdy rozhodovalo především srovnání úrokových sazeb, se do popředí dostávají další faktory – flexibilita splácení, stabilita příjmů, energetická náročnost nemovitosti nebo schopnost reagovat na změny v životě domácnosti. Výběr hypotéky se tak stává komplexním rozhodnutím, které vyžaduje širší pohled než dříve.

Brno - Spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně rostla. Ve srovnání s rokem 2024 se spotřebovalo o 3,2 procenta elektřiny více, po očištění o vliv počasí to bylo o 2,5 procenta. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka růst spotřeby kopíruje i růst ekonomiky. Uvedl to v tiskové zprávě.

Evropská energetická politika vstoupila do fáze, kdy se začíná promítat do každodenní ekonomiky domácností.

Zlínský kraj chystá významnou investici na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Cíl je jasně daný – snížit náklady na vytápění i celkový provoz školy a zároveň zlepšit prostředí pro studenty i pedagogy. Hejtmanství je připraveno vynaložit na jeho dosažení více než 41 milionů korun. Veškeré stavební úpravy mají ve výsledku přinést snížení energetické náročnosti budovy uměleckoprůmyslové školy.

Úsilí o snižování energetické náročnosti budov v praxi někdy naráží na odpor památkářů. Řada nemocničních budov i jiných staveb v majetku veřejného sektoru totiž podléhá památkové ochraně. Už jen pouhá výměna oken se stává velkým problémem, upozornil jednatel poradenské firmy DS Energy Consulting Radim Kohoutek. The post Tahanice o každé okno a solární panel. Dojednat opravu s památkáři má úskalí appeared first on Česká justice.

Evropská unie letos v březnu schválila novou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD IV), která se dotkne novostaveb i stávajících domů. Česká republika ji nyní musí převést do svých zákonů. Na první pohled to může působit složitě, v praxi ale půjde hlavně o to, jak domy navrhujeme, stavíme a jak se bude posuzovat jejich energetická náročnost.

Bouřlivé připomínkové řízení má za sebou návrh novely vyhlášky o požadavcích na výstavbu, který předložilo ministerstvo pro místní rozvoj vedené Petrem Kulhánkem (STAN). Například jen Hospodářská komora ČR vznesla 81 zásadních připomínek. Komora varuje, že výsledkem této novely bude další zdražení bytů a domů.

Citlivým, až výbušným tématem se stává zavedení emisních povolenek, které od roku 2027 zdraží benzin, naftu a zemní plyn o desítky procent. Ale to není vše. Chystá se další zásah, který spoustě lidí přidělá starosti a zvýší náklady. Řeč je o nové evropské směrnici o energetické náročnosti budov.

Energetický štítek domu, to je laické označení průkazu energetické náročnosti budov (PENB). Je důležitý nejen pro majitele nemovitostí, ale měl by zajímat i ty, kdo se chystají koupit či si pronajmout byt nebo dům. Jaká jsou pravidla a proč je to klíčové?

Mít svou oázu klidu a odpočinku mimo ruch města je snem mnoha Čechů. Chataření a chalupaření je fenomén, který se u nás drží velmi dlouho. Změní tento životní styl chystané změny EU?

S dotačními programy, ať už jde o Novou zelenou úsporám (NZÚ), nebo třeba kotlíkové dotace, se v posledních letech roztrhl pytel. I méně majetní tak získali příležitost nechat si od státu proplatit významnou část nákladů na rekonstrukce svých příbytků, případně dostávali příspěvky na stavbu nových.

České domy čekají v příštích letech masivní rekonstrukce. Díky zateplení či novým oknům mají ušetřit na energiích, ale kompletní renovace vyjdou i na miliony. Splnit požadavky tak může být zejména pro starší vlastníky problém.

Téma zateplování je často diskutované a zdůrazňuje se, že je zásadním krokem při snižování energetické náročnosti domů, tedy cestou k tomu, jak ušetřit za vytápění v zimě a chlazení v létě. Jestli bydlíte v domě, který ještě zateplen není, je nejvyšší čas o tom uvažovat. Co byste měli dopředu vědět?

Domácnosti musí tempo energeticky úsporných renovací minimálně ztrojnásobit. Jinak Česko nedosáhne do roku 2050 na cíl mít budovy uhlíkově neutrální, říká šéf Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.

ANALÝZA. Statisíce obytných domů potřebují zateplit. Aby se tak do roku 2050 stalo, rychlost renovací se musí ztrojnásobit. Jinak Česko nesplní požadavky na energetickou náročnost budov, které stanovuje Evropská unie.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) minulý týden oznámilo změny v programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Do programu, který domácnostem finančně přispívá na opatření zlepšující energetickou náročnost budov, alokuje dalších deset miliard korun z Modernizačního fondu.

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov, která povede k rozsáhlým renovacím veřejných i soukromých budov, může zlepšit i vnitřní prostředí, zejména z pohledu vlhkosti a plísní. Někteří odborníci se ale obávají, že budovy naopak nebudou „dýchat“.

Klimatické změny otřásají nejen okolním světem, ale také právními řády. Jedním z příkladů legislativní reakce na klimatické změny je velmi rozsáhlý balíček různých předpisů přijímaný pod taktovkou Evropské unie, souhrnně nazvaný Fit for 55. Jednou z oblastí je také bezemisní budoucnost budov, které se věnuje aktuální díl právního podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s advokátní kanceláří PRK Partners.

Místo zateplení speciální nátěr? Vědcům z americké univerzity se podařilo vytvořit barvu, která dokáže v zimě snížit množství energie potřebné na vytápění o 36 %. Využití barvy se podle autorů studie nemusí omezovat pouze na domy.

Novostavby v Evropské unii mají být od roku 2030 bezemisní, nové úřední budovy dokonce o dva roky dříve. Spotřeba energií by měla klesnout o 11,7 procenta. Změna však bude nákladná a v některých případech i nereálná.

Kupujete nemovitost? Pozor, pokud zjistíte, že má dům skryté vady nebo nesedí průkaz energetické náročnosti, nápravy se domůžete těžko. Dokonce i když místo moderní dřevostavby dostanete žrouta energie s vadnou statikou.

V prosinci 2021 Evropská komise vydala revizi směrnice o energetické náročnosti budov v rámci balíčku Fit for 55, který má za cíl posunout Evropskou unii ke klimatické neutralitě a maximalizovat její nezávislost na zdrojích.

Takřka nulové spotřeby energie musí od letošního roku dosahovat všechny nově vznikající budovy. Toho nejde docílit jinak, než složitými stavebními úpravami a drahými zařízeními. To v konečném důsledku prodraží nové byty až o stovky tisíc korun, slibované úspory ale přijít nemusí.

O nutnosti snížit spotřebu energie se hovoří už řadu let. V tomto duchu vede členské státy i Evropská unie. Letos se požadavky na energetickou náročnost budov opět o něco zpřísnily.

Posledních pár měsíců na zahájení stavby rodinného domu mají ti, kteří chtějí ušetřit. Od nového roku je totiž výstavba vyjde o stovky tisíc korun dráž. Může za to evropská směrnice o energetické náročnosti budov, která se od příštího roku bude týkat všech novostaveb bez výjimky. Stavební povolení od 1. ledna 2020 získají jen takové stavby, které jsou energeticky nulové. U rodinného domu s průměrnou cenou 3,5 milionu korun bude muset stavitel připlatit 350 až 525 tisíc korun.