Eroze

Zemědělci se přou o zmírnění podmínek protierozní ochrany na zemědělské půdě. Záměr se objevil ve vládním materiálu.

Za pět měsíců přichystala koalice ANO, SPD a Motoristů pět kroků, které vracejí české zemědělství hluboko do minulosti.Navíc „betonují“ stav vyhovující úzké skupině agrokorporací.

Na vyhlídce skalního městečka pod Smolným vrchem v Rychlebských horách na Jesenicku najdete pozoruhodné útvary. Říká se jim Venušiny misky a podle všeho mají kouzelnou moc. Žulové skalní městečko, které patří k českým unikátům, nabízí kromě jiného nádherný výhled do okolní krajiny.

Naše hospodářské lesy mají problém. Většina z nich není schopna efektivně zadržovat vodu, což vede jak k jejich vysychání, tak k bleskovým povodním. Miroslav Kubín s týmem platformy AQUA INOVA má jednoduché, levné a praxí ověřené řešení.

Ikonické sochy moai, kterými se pyšní Velikonoční ostrovy, se drolí. Vědci a místní komunita nasazují moderní technologie k záchraně památek.

Na ministerstvech zemědělství a životního prostředí vznikne nový pracovní tým, který má mimo jiné připravit úpravu pravidel k ochraně půdy před erozí. Oba ministři se shodují na tom, že ochranu půdy je potřeba nastavit racionálně. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) už dříve uvedl, že vláda má ambici do budoucna upravit rozsah půdy, na které platí pro zemědělce protierozní opatření.

Česká republika zaostává za standardy ochrany půdy a především majetkových práv oproti třeba Německu a Rakousku, kde je ochrana výrazně přísnější. I česká půda by si zasluhovala zpřísnění pravidel ochrany, řekl prezident Petr Pavel při brífinku v České zahradnické akademii v Mělníku. Navštívil ji během dvoudenní cesty po Středočeském kraji.

Metoda zakládání křovin, mezí či biokoridorů pomocí mrtvé, tudíž odpadové dřevní hmoty.

Příběh Jadava Payenga působí téměř jako paralela k novele Jeana Giona Muž, který sázel stromy. Stejně jako Elzéard Bouffier, i on dokázal vytrvalou prací proměnit nehostinnou krajinu v „zemi Kanaánskou“ – s tím rozdílem, že jeho příběh je skutečný.

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří v Česku mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Opírají se o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle vědců by bylo vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, která by dokázala těmto ničivým událostem předcházet.

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Svá zjištění opírají o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle odborníků jsou přitom přírodní rizika v některých horských oblastech stále podceňována a bylo by proto vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, řekl mluvčí Přírodovědecké fakulty OU Stanislav Janalík.

Eroze odnáší každý rok z českých polí miliony tun ornice. Nové nařízení má podle ministerstva ochranu zpřehlednit a zefektivnit, ekologické organizace ale upozorňují, že ochrana půdy může naopak oslabit.

Chcete mít mělké zpracování půdy pod kontrolou i v době, kdy se čím dál víc řeší omezení herbicidů a odolné plevele? Pöttinger posílá do nové sezóny svůj tažený mělký kypřič PLANO s několika novinkami, které mají v praxi přinést čistší povrch, lepší rozložení rostlinných zbytků a přesnější práci bez zbytečného „tahání do hloubky“. Stroj je stavěný na přesné mělké zpracování cca 3–15 cm, takže se hodí na mechanickou regulaci plevelů, ochranu proti erozi, přípravu seťového lůžka i zapravování meziplodin.

Nápor větru a deště nepřežila geologická formace na jihovýchodním pobřeží Itálie, která si díky své kráse vysloužila přezdívku „Klenba zamilovaných“. O pádu oblíbeného cíle domácích i zahraničních turistů informuje britský web The Guardian. Ten podotýká, že bouře ve Středozemí už letos pustošily pobřeží Apeninského poloostrova a jeho eroze čím dál více ohrožuje oblasti obydlené lidmi.

Italský inženýr přišel s teorií, že pyramidy v Gíze jsou staré přes 20 000 let. Jeho metoda zkoumá erozi kamenů. Archeologové však mají jasné důkazy proti.

Zářezy v červenavé hlíně, prudké svahy a desítky metrů hluboké jizvy v krajině. Procházet se tu je zážitkem a pohled je to mimořádný. Proto také Kaňony v Providence v severoamerické Georgii navštíví ročně na 300 000 turistů. Zdaleka ne všichni jsou si vědomi, že se tu nekoukají na dílo přírody.

Vláda má ambici do budoucna upravit rozsah půdy, na které platí pro zemědělce protierozní opatření. Po jednání vlády to tento týden řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Protierozní opatření, která musí farmáři dodržovat, aby se vyhnuli odnosu části půdy vlivem srážek, se aktuálně týká zhruba 65 procent půdy v ČR. Někteří zemědělci už dříve upozorňovali, že se jedná o jeden z nejpřísnějších standardů uvnitř EU, kde se protierozní opatření týkají průměrně 40 procent půdy.

Velká pyramida v Gíze je mnohem starší, než jsme si mysleli, naznačuje kontroverzní výzkum. Na základě eroze pyramidy studie tvrdí, že mohla být postavena kolem roku 22 916 př. n. l.

Pokud budete někdy brouzdat aplikací Google Maps po území Kanady, konkrétně po provincii Alberta, můžete narazit na neuvěřitelný výjev. Nedaleko města Medicine Hat na jihovýchodě provincie spatříte dokonalý obraz indiánského bojovníka v jílovité půdě.

Za pouhých pět tisíc liber (139 tisíc Kč) je k mání dvoupokojový rekreační dům na jihoanglickém ostrově Wight s úchvatným výhledem na moře, jak zdůrazňuje prodejce. Pozemek, na němž stojí, se však nachází na silně erodovaném útesu, z nějž povážlivě ukrajují sesuvy půdy.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.

Vláda v pondělí projedná změny v pravidlech pro hospodaření na erozně ohrožených plochách, takzvaný standard DZES 5. Nařízení, který předkládá ministerstvo zemědělství, má snížit administrativní zátěž zemědělcům, zjednodušit kontroly a zároveň zachovat dostatečnou úroveň ochrany zemědělské půdy. Vyplývá to z důvodové zprávy k nařízení vlády.

V Šibámu, v údolí Hadramaut v Jemenu, se zvedají z pouště věže z hlíny a slámy už stovky let. Město proslulo jako „Manhattan pouště“ a dodnes ukazuje návštěvníkům, že stavět do výšky se dá i bez betonu. Jeho domy však dnes ohrožují povodně, eroze i válka.

Earthquakes and the resultant landslides can potentially increase the rate of carbon export from mountainous regions by eroding organic carbon stored in hillslope soils and transporting it to rivers. The 2008 Mw7.9 Wenchuan Earthquake generated the largest volume of landslides in recent history, providing a unique opportunity to quantify carbon flux driven by a mega-earthquake. GFÚ researcher, […] The post Earthquakes act as carbon ‘capacitors’ appeared first on Domů.

Odborníci v Dalešicích na Jablonecku představili návrh opatření, která mají obyvatele obce v budoucnu ochránit před vodou a bahnem z polí. Počítá s vybudováním protierozních úprav, která přijdou na několik milionů korun. Pokud vše dobře půjde, měla by být hotová do dvou až tří let. Financování bude na bedrech státu, řekl po veřejné diskusi s obyvateli obce ČTK náměstek libereckého hejtmana Jiří Klápště (Spolu).

Skalní útvar Al Naslaa v Saúdské Arábii fascinuje dokonalým řezem uprostřed. Vypadá jako práce laseru, ale vědci sázejí na mráz a vítr. Kde je pravda?

Když se člověk zadívá na pískovcové věže a úzké soutěsky, napadne ho, kolik času příroda potřebovala. Některé vrstvy se ukládaly v době, kdy Evropu zaplavilo moře. Jiné vznikaly v krajině plné řek. Jak dlouhá cesta vedla k dnešním skalním městům?

Lépe porozumět zranitelnosti krajiny v měnících se klimatických podmínkách a navrhnout taková opatření, která jí umožní zvládnout i extrémy počasí. Takové jsou cíle projektu, který zahájil Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK) na jaře roku 2025. Zapojené obce v povodí říček Bělé a Vidnávky na Jesenicku díky němu získají podrobný rozbor krajiny ve svém okolí a návrhy konkrétních opatření, které mají posílit její odolnost a zvýšit v ní retenci vody. Důležitou součástí projektu je spolupráce s místními obyvateli. „Místní znalost je klíčová – nikdo nezná krajinu lépe než ti, kdo v ní žijí,“ uvádí autoři projektu.

Porosty na březích dvou jihomoravských potoků, Lovčického a Slatinského i s přítoky, letos obnovily Lesy ČR v rámci dvou projektů spolufinancovaných čtyřmi miliony korun Evropskou unií. Jejich součástí je i podpora biodiverzity a následná pětiletá péče o vegetaci. Cílem je zmírnit dopady klimatické změny. Tyto porosty budou zároveň fungovat jako větrolamy proti větrné erozi.

Centimetr půdy se formuje někdy až sto let. Pak zafouká vítr a celá práce přijde vniveč. I proto by půdu měla ochránit nová protierozní vyhláška Ministerstva životního prostředí.

MŽP připravilo novelu protierozní vyhlášky. Původní verze z roku 2021 řešila pouze vodní erozi, která ohrožuje téměř polovinu zemědělské půdy v Česku. Novela nyní vyhlášku rozšiřuje také o větrnou erozi. Cílem je lépe chránit nejcennější zemědělskou půdu před ztrátami způsobenými změnou klimatu, a s

Zemědělci by mohli mít nově povinnost chránit půdu také před větrnou erozí, ne jen před vodní erozí jako dosud. Vyplývá to z novely vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Větrná eroze podle úřadu výrazně ohrožuje šest procent půdy v Česku, v případě vodní eroze je to násobně více. Účinnost novelizované vyhlášky MŽP navrhuje od 1. července 2027, informoval úřad. Prezident Agrární komory Jan Doležal dnes ČTK řekl, že návrh novely je chaotický a může vést k právní nejistotě. Opatření proti erozi podle něj také musí být celkově upravena tak, aby odpovídala zemědělské praxi.

Tisková zpráva – MŽP připravilo novelu protierozní vyhlášky. Původní verze z roku 2021 řešila pouze vodní erozi, která ohrožuje téměř polovinu zemědělské půdy v Česku. Novela nyní vyhlášku rozšiřuje také o větrnou erozi. Cílem je lépe chránit nejcennější zemědělskou půdu před ztrátami způsobenými změnou klimatu, a s tím spojeným suchem a extrémními projevy počasí. Novela sjednocuje […]

Novela protierozní vyhlášky, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP), se kromě vodní eroze soustřeďuje i na větrnou erozi.

Reportáž z ruské Arktidy o objevech pozůstatků prehistorických zvířat a mumií zakonzervovaných ve věčně zmrzlé půdě permafrostu. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na konec světa a zpět 1.

Půda je základní podmínkou života. Je to prostor, kde se rodí naše potraviny, kde se ukládá uhlík a kde se odehrává neviditelný, ale zásadní život miliard mikroorganismů. Světový den půdy nás učí, že půda není nevyčerpatelný zdroj, ale křehký systém, který musíme chránit.

Půda je život. Tento živý organismus přímo pod našima nohama poskytuje potravu a obživu miliardám lidí na celém světě. Přesto je půda globálně degradována znečištěním, erozí, odlesňováním, nadměrnou pastvou a nešetrným zemědělstvím. Zdravá půda je v krajině nezbytná pro potravinovou bezpečnost a stabilitu ekosystémů. Proto se zaměřujeme na její ochranu po celém světě a podporujeme místní v jejich snaze chránit svoji zemi.

V Německu roste tlak na zásadní obrat v evropské energetické politice. Šéfové parlamentních klubů CDU a CSU přijali v Paříži dokument, který volá po rovnosti mezi obnovitelnými zdroji a jadernou energií. Opuštění „ideologických preferencí“ a návrat k tzv. technologické neutralitě má být zároveň součástí nového strategického partnerství v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku, tedy Německa, Francie a Polska. Podle oslovených expertů by jakákoliv změna v tomto smyslu byla úspěchem, posílení jádra a plynu je podle nich nezbytné.

Dnes je Světový den půdy a tak je dobré si připomenout, jak moc je pro nás cenná a jak ji můžeme chránit a zkvalitňovat.

Půda je základní podmínkou života. Je to prostor, kde se rodí naše potraviny, kde se ukládá uhlík a kde se odehrává neviditelný, ale zásadní život miliard mikroorganismů. Světový den půdy nás učí, že půda není nevyčerpatelný zdroj, ale křehký systém, který musíme chránit. Každý rok slavíme 5.

Půda je život. Tento živý organismus přímo pod našima nohama poskytuje potravu a obživu miliardám lidí na celém světě. Přesto je půda globálně degradována znečištěním, erozí, odlesňováním, nadměrnou pastvou a nešetrným zemědělstvím. Zdravá půda je v krajině nezbytná pro potravinovou bezpečnost a

Letní fotografie moře a pláží se možná z portrétu nostalgie po minulosti stanou svědectvím o tom, co jsme ztratili. Alespoň takový je závěr dvou nezávislých studií, které doplňují rostoucí počet vědeckých důkazů: písečné pláže, jak je známe dnes, by se mohly stát ohroženým druhem.

Až polovina pláží po celém světě zanikne kvůli změnám způsobenými lidmi. Naléhavý globální problém ovlivní oblíbené turistické destinace. Počátek zkázy vědci pozorují už v současnosti.

Porodila tři děti, vystudovala tři vysoké školy a bez tří let žije se stejným mužem už čtyři desetiletí. Zdálo by se, že Karla Mráčková, již si možná pamatujete z televize jako „rosničku“, vede poklidný život bez velkých kotrmelců. Opak je ale pravdou. S přibývajícím věkem totiž nemá problém přijmout zajímavou pracovní či životní výzvu.

Liberecký kraj nechal zmapovat lokality nejvíc ohrožené erozí zemědělské půdy. Impulzem bylo květnové zaplavení Dalešic na Jablonecku bahnem z polí, řekl dnes novinářům náměstek hejtmana Jiří Klápště (Spolu). Analýza ukázala, že podobně je ohroženo dalších 42 míst, zejména na Českolipsku a Semilsku.

Liberecký kraj nechal zmapovat lokality nejvíc ohrožené erozí zemědělské půdy. Impulzem bylo květnové zaplavení Dalešic na Jablonecku bahnem z polí, řekl novinářům náměstek hejtmana…

Liberecký kraj nechal zmapovat lokality nejvíc ohrožené erozí zemědělské půdy. Impulzem bylo květnové zaplavení Dalešic na Jablonecku bahnem z polí, řekl náměstek hejtmana Jiří Klápště (Spolu). Analýza ukázala, že podobně je ohroženo dalších 42 míst, zejména na Českolipsku a Semilsku. U každé lokality vznikly přehledné mapy, které ukazují, odkud voda přitéká, jak je území ohrožené a jaké množství hlíny voda z polí odnáší.

Ve 42 lokalitách kraje hrozí zvýšené riziko půdní eroze a v konečném důsledku zaplavení obcí a měst bahnem. Vyplývá to z analýzy erozního ohrožení zemědělských půd, kterou si nechal u Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP), oddělení půdní služby, zpracovat Liberecký kraj. Cena za zpracování činila 36 300 korun včetně DPH.

V programovém prohlášení vlády bude nejspíš napsáno, že se zruší protierozní zóny. Motoristé už dříve avizovali, že chtějí rušit protierozní vyhlášku. Zároveň europarlament navrhl, aby zemědělci nemuseli brát ohled na erozi, když žádají o evropské dotace. Jenže co se stane, když přestaneme řešit erozi? A chceme to vůbec?

Eroze v severním Bangladéši každoročně vytlačuje tisíce lidí z říčních ostrovů. Mnoho rodin v severním Kurigramu se muselo opakovaně přesídlit. Úbytek půdy podél hlavních toků, která v posledních letech eroduje rekordním tempem, urychluje především tání pevninských ledovců a nepravidelné monzuny.

Iráčtí představitelé varují před erozí a klimatickými změnami, které ohrožují tisíce let stará města na severu Iráku, kolébky jedné z nejstarších civilizací světa. Drsné, suché počasí zvyšuje salinitu půdy a ničí tak historické památky v ruinách měst, jako je Ur, rodiště biblického patriarchy Abraháma, nebo Babylon, kdysi skvostná metropole řady starověkých říší, napsala agentura Reuters.

Evropští poslanci vyzvali členské státy, aby Budapešť přišla o hlasovací práva v Radě EU, protože stále porušuje zásady právního státu. Výbor pro občanské svobody schválil zprávu, která označuje Maďarsko za „hybridní autokracii“. Kritizuje také Radu za přílišnou pasivitu, protože nedokázala zabránit erozi právního státu v zemi, které už 15 let vládne Viktor Orbán.

Starobylým městům na jihu Iráku hrozí zánik. Tisíce let staré památky čelí erozi v důsledku klimatických změn. S rostoucím suchem se půda více zasoluje a soli následně ničí starobylé památky.

Iráčtí úředníci bijí na poplach. Varují, že jedny z nejstarších památek v kolébce lidské civilizace jsou ohrožené. Tisíce let historie mohou podle nich zaniknout, protože starověká jižní města Iráku čelí erozi v důsledku klimatických změn.

Motoristé chtějí rušit protierozní vyhlášku. Zároveň europarlament navrhl, aby zemědělci nemuseli brát ohled na erozi, když žádají o evropské dotace. Jenže co se stane, když přestaneme řešit erozi? A chceme to vůbec?

Česká krajina čelí problémům, které ovlivňují její schopnost plnit funkce nezbytné pro lidskou společnost. Jedním z problémů je úbytek biodiverzity a eroze ohrožující úrodnost půdy, nedostatečná schopnost zadržovat vodu zase škodí během sucha i povodní. Právě dlouhodobé zlepšování stavu krajiny je