Eurozóna

Ještě před 20 lety práce ve státním sektoru v Řecku znamenala vyložený „kauf“. Erár byl rozsáhlý, dobře placený a politicky chráněný. Jenže řecký hypersocialistický ráj, který by nepřipustili ani pravověrní komunisté, musel jednoho dne zkolabovat.

Stoupající výrobní náklady, za nimiž stojí růst cen ropy a energií, vedou výrobce ke zvýšení prodejních cen. Ty tak rostou nejrychlejším tempem za déle než tři roky.

Syndrom pomalu vařené žáby označuje metaforu stavu, kdy víme, že situace není nic moc, zároveň ale není tak zlá, aby nás nutila na ni reagovat. Je to zvláštní stav, který se dá poměrně jednoduše aplikovat na politiku, na práci i na vztahy.

Řecko bylo poslední zemí eurozóny mimo kategorii vyspělých trhů. To se teď mění.

Válka v Íránu žene ceny energií nahoru a inflace v eurozóně to pocítila okamžitě. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v březnu na 2,5 procenta z únorových 1,9 procenta, uvádí rychlý odhad statistického úřadu Eurostat. Míra inflace tak překročila dvouprocentní cíl Evropské centrální banky.

Brusel - Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu zrychlil na 2,5 procenta z únorových 1,9 procenta. Míra inflace je tak nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat.

Podle rychlého odhadu Eurostatu dosáhla meziroční inflace v eurozóně v březnu 2,5 %. V únoru se ceny zvýšily jen o 1,9 %. Evropa tak začíná pociťovat důsledky vysokých cen ropy kvůli uzavření Hormuzského průlivu.

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.

Paříž - Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.

Světová ekonomika čelí rostoucímu riziku energetického šoku, který by mohl výrazně urychlit inflaci v eurozóně a to více než rozsáhlá invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Varovala před tím prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ve středečním projevu ve Frankfurtu, píše server Euractiv. Celý projev najdete zde.

Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.

Dle některých ekonomů by se měli lidé a firmy připravit na stagflaci. Ta spojuje stagnaci ekonomiky, vysokou nezaměstnanost i inflaci.

Ekonomická aktivita v eurozóně v březnu výrazně zpomalila, ukázal předběžný index nákupních manažerů. V eurozóně klesl na nejnižší úroveň za posledních deset měsíců a jen těsně nad padesátibodovou hranici stagnace. Údaj byl horší, než očekávali analytici, a naznačil, že hospodářský růst v regionu výrazně ztrácí na dynamice. A Evropě moc nevěří ani velké investiční banky v čele s Goldman Sachs.

Březnové indexy PMI z průmyslové oblasti (Index nákupních manažerů, pozn. red.) pozitivně překvapily jak v Německu, tak i eurozóně jako celku. Zde se již zřejmě pozitivně odráží německý fiskální balíček.

Během posledních pěti let prošly některé sportovní disciplíny významnou ekonomickou proměnou. Finanční odměny, klíčový ukazatel popularity a investic do sportu, výrazně vzrostly.

Článek na SNOW.CZ: Během posledních pěti let prošly některé sportovní disciplíny významnou ekonomickou proměnou. Finanční odměny, klíčový ukazatel popularity a investic do sportu, výrazně vzrostly. Na druhé straně misky vah je však inflace, která v rámci eurozóny a švýcarského franku rovněž narostla, takže se snižuje reálná hodnota těchto příjmů. Jsou tedy současní sportovci v plusu, nebo prodělávají?

Z ropného trhu se během okamžiku negativní nabídkový šok z velké části vypařil a cena ropy propadla o 13 procent. Euro k dolaru posílilo, koruna a zlotý k euru oslabily a forint k euru posílil.

Ve věku 88 let zemřel bývalý francouzský premiér Lionel Jospin. Informovaly o tom v pondělí agentury AFP a Reuters s odkazem na francouzská média a rodinu bývalého předsedy vlády. Socialista Jospin stál v čele kabinetu v letech 1997 až 2002 za vlády středopravicového prezidenta Jacquese Chiraca. Po šokující porážce v prezidentských volbách v roce 2002 se stáhl z politického života.

Vývoj konfliktu na Blízkém východě začíná psát spíše pesimistické scénáře pro globální ekonomiku. Všechno závisí na délce bojů a jejich brzký konec je v nedohlednu. Donald Trump navíc hrozí zničením íránské energetické infrastruktury, pokud Teherán neumožní bezpečnou dopravu v Hormuzském průlivu. Jsme v patové situaci, říká Tomáš Pfeiler ze společnosti CYRRUS.

Česko je připraveno na přijetí společné evropské měny. Jsme totiž extraligový hráč, kterého by v té evropské soutěži chtěli, říká nový člen Národní rozpočtové rady Luboš Komárek.

Evropská centrální banka bude muset zvážit zvýšení úrokových sazeb již příští měsíc, pokud se cenové tlaky kvůli válce v Íránu zvýší. Agentuře Bloomberg to řekl člen Rady guvernérů ECB a šéf německé centrální banky Joachim Nagel.

Americko-izraelská válka proti Íránu prudce zvedla ceny energií a tím způsobila inflaci. To by mohlo centrální banku v budoucnu donutit ke zpřísnění měnové politiky.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v únoru zrychlil na 2,1 procenta z lednového tempa dvou procent.

Aktuální týden je co do počtu zasedání centrální bank nabitý. Ve čtvrtek bude o nastavení úrokových sazeb rozhodovat Evropská centrální banka (ECB) – v podmínkách vysoké nejistoty a nových proinflačních rizik očekáváme stabilitu sazeb na dvou procentech. V komunikaci ECB ale čekáme zřetelně jestřábí tón, který má dát najevo, že banka nechce opakovat chyby z let 2022–2023.

ECB nechce za žádnou cenu opakovat chyby z let 2022-2023.

Skutečný účel skupiny E6. V čem spočívá to, že je „evropským jádrem“ – a o tom, že nemá být alternativou EU, ale jejím posílením.

Stablecoiny mohou v budoucnu změnit fungování bank i měnové politiky v eurozóně. Studie Evropské centrální banky upozorňuje, že pokud by se výrazně rozšířily, mohly by ovlivnit úvěry, vklady i kontrolu nad finančními podmínkami.

Evropská ekonomika čelí po ruské invazi dalšímu geopolitickému šoku, který tentokrát přichází z Perského zálivu. Uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války mezi USA a Íránem vyhnalo ceny zemního plynu o 60 % vzhůru a ropa Brent atakovala hranici 100 dolarů za barel. Nejde pouze o drahé energie.

Průmyslová výroba v zemích Evropské unie se v lednu ve srovnání s předchozím měsícem snížila o 1,6 procenta. Pokles tak zrychlil z prosincového tempa o 0,1 procenta. V samotné eurozóně se výroba snížila o 1,5 procenta, v prosinci klesla o 0,6 procenta, uvedl v pátek evropský statistický úřad Eurostat. V Česku se výroba v lednu propadla o 2,6 procenta, zatímco v prosinci o 1,1 procenta vzrostla.

Brusel - Průmyslová výroba v zemích Evropské unie se v lednu ve srovnání s předchozím měsícem snížila o 1,6 procenta. Pokles tak zrychlil z prosincového tempa 0,1 procenta. V samotné eurozóně se výroba snížila o 1,5 procenta, v prosinci klesla o 0,6 procenta, uvedl dnes evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se výroba v lednu propadla o 2,6 procenta, zatímco v prosinci o 1,1 procenta vzrostla.

Velmi často, když jsou aktéři evropské integrace vystaveni hrozbě nedohody ohledně zásadního tématu a riziku paralýzy integračního projektu, objeví se na stole koncept dvourychlostní (či dokonce vícerychlostní) Evropy.

Jedna z největších evropských ekonomik bez eura – Švédsko – začíná opět uvažovat o změně. Česko by se mělo poučit. Náklady na udržování korunového ostrova už jsou nápadně velké.

Na Blízkém východě přituhuje. Ropa již dosáhla v důsledku paralýzy Hormuzského průlivu 110 dolarů za barel a plyn v Evropě s vysokou pravděpodobností také zamíří vzhůru. Další vývoj konfliktu těžko odhadovat. Poslední dny ovšem nasvědčují tomu, že se spíše rozšiřuje napříč regionem. Američtí diplomaté například kvůli útokům z Jemenu opouštějí svá pracoviště v Saudské Arábii. I proto jsme se na konci uplynulého týdne rozhodli vypracovat citlivostní analýzu, odhadující dopady výraznějšího „energetického šoku“ do globální i české ekonomiky. Toto jsou naše hlavní závěry.

Německo bylo dlouhá léta synonymem růstu a silné ekonomiky s vyrovnaným rozpočtem jako hlavním pilířem. V posledních letech se však potýká se stagnací a strukturální krizí, což vedlo k zavedení fiskálního balíčku zaměřeného na infrastrukturu a obranu. Bude tento krok pomocí i pro Evropu v době, kdy globální trhy zpomalují a jsou v nejistotě? První data a průzkumy naznačují optimismus.

Stablecoiny - digitální měna navázaná a krytá americkým dolarem dělá vrásky už i bankám v Evropě.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v lednu klesla o 0,1 procentního bodu na 5,8 procenta.

Euro ve středu vůči dolaru mírně korigovalo ztráty, které utrpělo v první polovině týdne v souvislosti s rozpoutáním války v Íránu a destabilizaci celého regionu Blízkého východu. Oproti předchozím dnům středa neznamenala významnější eskalaci konfliktu.

Debata o tom, zda umělá inteligence připraví lidi o práci, pokračuje. Podle ekonomů ECB však firmy s AI zatím zaměstnance spíše hledají než propouštějí. Ukazuje to průzkum mezi podniky v eurozóně. Dlouhodobý dopad technologické revoluce na pracovní trh ale zůstává otevřený.

Berlín reaguje na stagnaci rozsáhlými investicemi do infrastruktury a obrany. První data z průmyslu i průzkumy mezi investory naznačují oživení, otázkou zůstává udržitelnost růstu a širší dopad na Evropu.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v únoru překvapivě zrychlil, z lednového tempa 1,7 procenta se dostal na 1,9 procenta. Inflace se nicméně udržela pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB).

Brusel - Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v únoru překvapivě zrychlil, z lednového tempa 1,7 procenta se dostal na 1,9 procenta. Inflace se nicméně udržela pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Analytici podle agentury Reuters předpokládali, že inflace zůstane na 1,7 procenta.

Po celé roky byl standardní investiční přístup evropských investorů jednoduchý, dívat se na Západ. To udělalo z indexu S&P 500 výchozí cíl pro kapitál. Jak se však posouváme rokem 2026, začínají se v této strategii objevovat trhliny v podobě vysokých nákladů.

Šestice největších ekonomik Evropské unie zvažuje užší spolupráci ve vybraných oblastech. Státy si od toho slibují zlepšení rozhodovacích procesů a oživení unijní ekonomiky. Podle českého europoslance…

Omezení dovozu do Spojených států mělo oslabit čínský vývozní sektor. Data však ukazují, že místo kolapsu přišla rychlá adaptace a přesměrování obchodních toků do jiných regionů.

Ekonomika eurozóny vstoupila do roku 2026 s lepším výkonem než na konci loňského roku.

Stovky Čechů kupují byty u moře. Nejde jen o slunce, ale i o plán B a úspory.

Kdo je připraven, není překvapen. Tak přemýšlí stále více Čechů, kteří nenechávají věc náhodě a pro jistotu si pořizují druhý domov za hranicemi naší země.

Při odhalování slabých míst nedávno schválené hospodářské strategie Česka se kritika dosud zaměřovala především na financování. Pochopitelně. Zmíněný objem tří bilionů korun, potřebných během čtyř let k naplnění strategie, představuje téměř polovinu odhadované tvorby fixního kapitálu celé české ekonomiky.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v lednu zpomalil na 2,0 procenta z prosincového tempa 2,3 procenta. Ve své to uvedl statistický úřad Eurostat.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v lednu zpomalil na 2,0 procenta z prosincového tempa 2,3 procenta. Ve své zprávě to uvedl Eurostat. V Česku inflace klesla na 1,2 procenta, a byla tak pátá nejnižší v EU. Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v lednu zpomalil na 2,0 procenta z prosincového tempa 2,3 procenta. Ve své zprávě to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace klesla na 1,2 procenta, a byla tak pátá nejnižší v EU. Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Brusel - Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v lednu zpomalil na 2,0 procenta z prosincového tempa 2,3 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace klesla na 1,2 procenta, a byla tak pátá nejnižší v EU. Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Financial Times odhadl, že prezidentka ECB pobírá v přepočtu 1,5 milionu korun měsíčně. K tomu ale má i další miliony příjmů.

Evropské akcie vstoupily do nového týdne poklesem, když se investoři museli vyrovnat s obnovenou nejistotou kolem americké obchodní politiky.

Hlavní index PMI pro zpracovatelský průmysl je nyní na nejvyšší úrovni od června 2022. Sektor služeb letos jako jediný ztrácí na dynamice.

Data z eurozóny tento týden potvrdila opatrné zlepšování ekonomického sentimentu, zatímco růst mezd postupně zpomaluje a stává se více konzistentním s inflačním cílem Evropské centrální banky (ECB).

Podle prvních odhadů Eurostatu se stavební produkce v prosinci 2025 po sezónním očištění meziměsíčně zvýšila o 0,9 % v eurozóně a o 1,2 % v EU. Listopad 2025 přitom v obou oblastech přinesl pokles o 1,5 %. V meziročním srovnání byla produkce v eurozóně nižší o 0,9 %, zatímco v EU zůstala stabilní. V průměru za celý rok 2025 ve srovnání s rokem 2024 zůstala produkce v eurozóně beze změny a v EU vzrostla o 0,5 %.

Únorový PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) průzkum signalizuje pokračující růst ekonomiky eurozóny a celkový výsledek je dokonce lepší, než co očekával finanční trh. Kompozitní PMI indikátor v únoru dle předběžných výsledků vzrostl z 51,3 bodu na úroveň 51,9, zatímco trh očekával nárůst na 51,5 bodu.

Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v únoru překonal odhady. Dominantní sektor služeb ale mírně zaostal za očekáváním.

Zavedení digitálního eura bude stát evropské banky podle odhadu ECB 4 až 6 miliard eur během čtyř let. Samotné vytvoření infrastruktury pro novou digitální měnu má vyjít zhruba na 1,3 miliardy eur.