Eurozóna

Podle prvních odhadů Eurostatu se stavební produkce v prosinci 2025 po sezónním očištění meziměsíčně zvýšila o 0,9 % v eurozóně a o 1,2 % v EU. Listopad 2025 přitom v obou oblastech přinesl pokles o 1,5 %. V meziročním srovnání byla produkce v eurozóně nižší o 0,9 %, zatímco v EU zůstala stabilní. V průměru za celý rok 2025 ve srovnání s rokem 2024 zůstala produkce v eurozóně beze změny a v EU vzrostla o 0,5 %.

Únorový PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) průzkum signalizuje pokračující růst ekonomiky eurozóny a celkový výsledek je dokonce lepší, než co očekával finanční trh. Kompozitní PMI indikátor v únoru dle předběžných výsledků vzrostl z 51,3 bodu na úroveň 51,9, zatímco trh očekával nárůst na 51,5 bodu.

Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v únoru překonal odhady. Dominantní sektor služeb ale mírně zaostal za očekáváním.

Zavedení digitálního eura bude stát evropské banky podle odhadu ECB 4 až 6 miliard eur během čtyř let. Samotné vytvoření infrastruktury pro novou digitální měnu má vyjít zhruba na 1,3 miliardy eur.

V eurozóně dnes zhruba dvě třetiny karetních plateb protékají americkými sítěmi Visa a Mastercard. Evropská centrální banka to považuje za hrozbu.

Christine Lagardeová zřejmě nezůstane ve funkci předsedkyně Evropské centrální banky až do konce svého mandátu v říjnu 2027. Podle informací z jejího okolí zvažuje odchod ještě před francouzskými prezidentskými volbami, které se mají konat příští rok v dubnu.

Většina obyvatel sice stále váhá, ale ministryně financí už připravuje analýzu.

První odhady Eurostatu naznačují, že průmyslová produkce na konci roku 2025 meziměsíčně oslabila: v prosinci oproti listopadu klesla v eurozóně (EA20) o 1,4 % a v EU o 0,8 %. O měsíc dříve se průmysl v eurozóně zvýšil o 0,3 %, zatímco v EU se snížil o 0,1 %.

Švédsko se v nejbližších letech k euru nepřipojí, uvádí agentura Bloomberg. Ministryně financí Elisabeth Svantessonová v Bruselu uvedla, že přijetí společné evropské měny neočekává „v příštích několika letech“. Přesto debata o vstupu do eurozóny znovu nabírá na síle.

Švédská vláda zahájila přípravu analýzy možného vstupu do eurozóny. Diskuze se vrací více než dvacet let po referendu, ve kterém voliči společnou měnu odmítli, a odráží změnu geopolitické i ekonomické reality.

Šéfka EK von der Leyenová připustila dvourychlostní EU, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.

Jak si v pondělí vedly akcie na burzách v Evropě, jak se v závěru loňského roku dařilo průmyslu v eurozóně a čemu lidé ve Spojených státech, Německu a Spojeném království přikládají největší význam? To vše musíte vědět.

Úvod týdne přinesl v podstatě pouze jediný relevantní ekonomický ukazatel, a to prosincovou průmyslovou výrobu v eurozóně. Jeho důležitost ale snižuje fakt, že většina zemí, včetně těch velkých, již data za své ekonomiky zveřejnila.

Meziroční míra inflace na Slovensku v lednu zrychlila na čtyři procenta z tempa 3,8 procenta v prosinci. Byla tak nejvyšší od loňského září. Podle dřívějšího odhadu evropského statistického úřadu Eurostat v rámci eurozóny spotřebitelské ceny v prvním letošním měsíci rostly nejrychleji právě na Slovensku.

Evropská unie se nachází v bodě zlomu, kdy by se země neměly schovávat za národní zájmy, prohlásil dnes před jednáním ministrů financí zemí eurozóny v Bruselu německý ministr financí Lars Klingbeil. Německo je podle něj připraveno učinit kompromisy. Schůzka se koná jen několik dní po neformálním summitu EU, po kterém šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila možnost dvourychlostní Evropy, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.

Švédsko zvažuje, že po více než dvaceti letech znovu otevře otázku přijetí eura. Největší ekonomiku severní Evropy k tomu vedou změny geopolitické situace a snaha pevněji se ukotvit mezi partnery v Evropské unii. Informovala o tom agentura Bloomberg. První opatrný krok učinila vláda na konci minulého měsíce.

Spotřebitelské ceny v České republice v lednu 2026 meziročně vzrostly o 1,6 %. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se jednalo o nejnižší meziroční růst od listopadu 2016. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 %; zboží zdražilo o 0,7 % a služby o 1,0 %.

Evropští lídři ztrácejí trpělivost s čekáním na souhlas i toho posledního Orbána a apelují na hledání shody v EU na jiném půdorysu. Pro Česko to není bez rizika.

Česko si v lednu v evropském žebříčku inflace o dvě příčky polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 12. nejnižší, zatímco v loni v prosinci byla 14. nejnižší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Podle údajů Českého statistického úřadu se spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně zvýšily o 1,6 procenta proti prosincovým 2,1 procenta.

Česko si v lednu v evropském žebříčku inflace o dvě příčky polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 12. nejnižší, zatímco loni v prosinci byla 14. nejnižší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Podle pátečních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně zvýšily o 1,6 procenta proti prosincovým 2,1 procenta.

Praha - S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za 15 let. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura v Česku. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Přesto zůstává česká veřejnost k podobě a fungování EU převážně kritická, hlavní překážkou hospodářského rozvoje je podle Čechů těžkopádnost unie, uvedla agentura.

V tuhle chvíli žádná slabá místa bank v EU z hlediska připravenosti na řešení krizí nevidíme. V exkluzivním rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to konstatuje bankéř Radek Urban. Od loňska je jako vůbec první Čech členem vedení evropského Jednotného výboru pro řešení krizí. Jaké jsou pravomoci výboru, když někde krachuje banka? A je výhoda, nebo nevýhoda, že Česko není členem eurozóny a tím ani evropské Bankovní unie?

Od prvního letošního zasedání Evropské centrální banky (ECB) se toho příliš nečekalo a čtvrteční jednání Rady guvernérů to v zásadě potvrdilo. Hlavní úroková sazba setrvala na dvou procentech, kde se nachází od poloviny minulého roku.

Evropská měnová politika zůstává opatrná. Navzdory zpomalující inflaci a relativně odolné ekonomice eurozóny dává centrální banka přednost vyčkávací strategii a upozorňuje na řadu rizik, která mohou další vývoj rychle změnit.

Evropská centrální banka ve čtvrtek popáté v řadě nechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba zůstává na 2,15 % a depozitní na 2,00 %. ECB uvedla, že současný vývoj inflace ani širší ekonomické podmínky neodůvodňovaly změnu politiky na tomto zasedání, a varovala, že výhled zůstává těžko předvídatelný.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil z prosincových 1,9 na 1,7 procenta v lednu. Předběžný odhad lednové inflace tak dopadl v souladu s tržním konsensem. Hlavním důvodem lednového snížení meziroční inflace hlouběji pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB) byla energetická složka, jejíž pokles zrychlil z -1,9 na -4,1 procenta meziročně.

Pomohl zachránit jednotnou evropskou měnu, nyní se snaží zachránit celou Evropskou unii. Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi vyzval k rychlé federalizaci evropského bloku. V opačném případě hrozí sedmadvacítce úplný zánik.

Meziroční míra inflace v lednu klesla na 1,7 procenta. V prosinci tempo růstu spotřebitelských cen činilo 2,0 procenta. Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny mělo v lednu podle dostupných údajů Slovensko.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle našeho odhadu ponechá úrokové sazby beze změny. Inflace se nyní nachází mírně pod dvouprocentním cílem ECB, což se centrální bance podařilo již v minulých měsících dobře odkomunikovat.

Brusel - Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zpomalil na 1,7 procenta z prosincového tempa 2,0 procenta, uvedl dnes v rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Inflace se tak vrátila na nejnižší úroveň od dubna 2021, kde byla i v září 2024. Sestoupila rovněž pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB). Údaje za celou Evropskou unii, tedy ani za Českou republiku, první rychlý odhad neobsahuje.

I kdyby EU vytvořila potřebné instituce, těžko by mohla rychle světu nabídnout služby spojené s mezinárodní rezervní měnou, jíž stále je a ještě dlouho bude dolar.

Lednový PMI průzkum, čili index nákupních manažerů, signalizuje pokračující růst ekonomiky eurozóny, celkový výsledek je nicméně slabší, než co očekával finanční trh. Kompozitní PMI indikátor v lednu dle předběžných výsledků průzkumu stagnoval na úrovni 51,5 bodu, zatímco trh očekával nárůst na 51,9 bodu.

Důvěra v ekonomiku eurozóny se na začátku roku zlepšila. Souhrnný indikátor za leden se oproti prosinci zvýšil o 2,2 na 99,4 bodu, což je nejvyšší hodnota od ledna 2023. To bylo taženo především zlepšením sentimentu v průmyslu, ale v menší míře i ve službách a mezi spotřebiteli.

Počet nezaměstnaných v Německu vzrostl nad tři miliony. To je nejvyšší lednová hodnota od roku 2014.

Jak se blížil konec loňského roku, evropská ekonomika začala brzdit. Ve čtvrtém čtvrtletí její růst zpomalil na 0,3 procenta z 0,4 ve třetím čtvrtletí. Podle sezonně upravených údajů to v pátek oznámil Eurostat. Česká ekonomika zpomalila na 0,5 procenta z tempa 0,8 procenta o čtvrtletí dříve, ukázala v pátek data Českého statistického úřadu.

Brusel - Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v prosinci podle sezonně přepočtených údajů činila 5,9 procenta. Zůstala tak na stejné hodnotě jako v listopadu i v prosinci 2024. Ve své dnešní zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se míra nezaměstnanosti ve srovnání s předchozím měsícem snížila o 0,1 procentního bodu na 3,1 procenta. Česko tak mělo nejnižší nezaměstnanost z celé unie. Eurostat ale používá odlišnou metodiku než Úřad práce ČR.

Brusel - Růst ekonomiky Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí podle sezonně upravených údajů zpomalil na 0,3 procenta z tempa 0,4 procenta ve třetím čtvrtletí. V rychlém odhadu to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Růst hrubého domácího produktu (HDP) České republiky zpomalil na 0,5 procenta z tempa 0,8 procenta o čtvrtletí dříve, ukázala dnes data Českého statistického úřadu (ČSÚ), s nimiž Eurostat pracuje.

Česká ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o skoro dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je také nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.

Podle Eurostatu reálná spotřeba domácností na obyvatele ve 3. čtvrtletí 2025 vzrostla mezičtvrtletně v eurozóně o 0,4 % a v EU o 0,5 % (v obou případech po stejném růstu v předchozím čtvrtletí). Reálný příjem domácností na obyvatele se ve stejném období zvýšil o 0,1 % v eurozóně a o 0,2 % v EU, po vyšším růstu ve 2. čtvrtletí 2025.

Eurozóna se pomalu, ale jistě rozšiřuje. Pojďme si projít novinky.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Jan Frait v úterý v rozhovoru pro agenturu Reuters otevřeně přiznal, že na únorovém zasedání může bankovní rada vážně zvažovat snížení úrokových sazeb.

Holubičí výrok viceguvernéra Fraita výrazně zvyšuje pravděpodobnost snížení úrokových sazeb v ČR letos, i když domácí inflační tlaky zůstávají klíčovým faktorem rozhodování ČNB.

Zatímco v Bruselu se stále vedou debaty o budoucnosti rozšiřování, Černá Hora pozvolna uzavírá jednu vyjednávací kapitolu za druhou. V pondělí přidala do sbírky kapitolu 32 – finanční kontroly. Není to žádná okrajová záležitost. Jde o mechanismy, které mají zajistit, že veřejné peníze – ať už národní, nebo unijní – neskončí v černé díře korupce nebo nekompetence.

Digitální euro umožní občanům eurozóny převádět peníze ze svého běžného bankovního účtu do digitální peněženky přímo podporované Evropskou centrální bankou. Skupina sedmi desítek evropských ekonomů ale varuje, že Evropský parlament může schválit výrazně oslabenou verzi digitálního projektu, kvůli kterým nezbyde z původních ambicí nic.

Polská ekonomika letos poroste výrazně rychleji než většina zemí eurozóny. Podle aktuálních odhadů Evropské komise má Polsko dosáhnout růstu kolem 3,5 %, zatímco ekonomiky používající euro v souhrnu porostou jen zhruba o 1,2 %. Polský ministr financí Andrzej Domański v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že tento fakt podporuje argument pro Polsko s vlastní měnou.

Polsko nespěchá se vstupem do eurozóny. Usiluje nyní spíše o získání křesla ve skupině největších ekonomik světa G20. V rozhovoru s listem Financial Times to uvedl polský ministr financí Andrzej Domański. "Naše ekonomika si zjevně vede lépe než většina těch, které mají euro," uvedl Domański. "Máme k dispozici čím dál více údajů, výzkumů a argumentů k zachování polského zlotého," dodal.

Přijetí eura není jen technická změna peněz v peněžence, ale je to krok, který může ovlivnit ekonomiku, každodenní život i způsob, jak přemýšlíme o své zemi, práci a budoucnosti. Některé efekty se projeví rychle, jiné se ukážou až za několik let, a některé jsou spíš psychologické než čistě ekonomické.

Polsko nespěchá se vstupem do eurozóny. Usiluje nyní spíše o získání křesla ve skupině největších ekonomik světa G20. V rozhovoru s listem Financial Times to uvedl polský ministr financí Andrzej Domański.

Bulharsko se od ledna stalo 21. zemí eurozóny. Obchodníci či samotní turisté tak v zemi nově využívají společnou evropskou měnu. Přišlo kvůli tomu zdražení, jak se obávají kritici měny v Česku? Zdraží se letos dovolená v oblíbené destinaci? A čím to, že země na jihovýchodě Evropy má nejrychleji rostoucí ekonomiku v EU? O tom v rozhovoru pro Aktuálně mluvil bulharský ekonom Adrian Nikolov.

Německo bylo po dlouhá léta tahounem ekonomiky starého kontinentu. Po několika skromnějších letech mělo být letos motorem evropského oživení, čelí ale hluboké strukturální krizi. Nejde už o běžné zpomalení v rámci dlouhodobého hospodářského cyklu, ale o rozpad dosavadního ekonomického modelu.

KOMENTÁŘ / Kongres občanských demokratů otevřel nečekané téma - euro. Přestože právě ODS je dlouhodobě stranou, která přijetí společné evropské měny brzdí, někteří členové ji o víkendu veřejně podpoři…

KOMENTÁŘ / „Zemím eurozóny prý ECB schvaluje státní rozpočet, a proto buďme rádi, že v eurozóně nejsme.“ To tvrdí Andrej Babiš. Ponechme nyní stranou, že jde o jeden z jeho dalších bludů. Pokud by se…

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zpomalil na 2,3 procenta z listopadového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zpomalil na 2,3 procenta z listopadového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace zůstala na 1,8 procenta, a byla tak pátá nejnižší v EU. Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky o 0,2 procentního bodu na 3,3 procenta. Uvedl to v pondělí v aktualizaci svého podzimního výhledu. Negativní vliv změn v obchodní politice kompenzuje prudký růst investic do technologického sektoru. Měnový fond v této souvislosti zmiňuje hlavně umělou inteligenci (AI).

Český premiér u sousedů zjistil, že státy eurozóny nemohou sekat dluhy podle libosti. Nic takového pro sebe nechce. A přesně proto bychom dohled potřebovali.

Kdo jsou nejžhavější kandidáti na nástupce Christine Lagarde v čele Evropské centrální banky? A jak by se pod jejich vedením proměnila měnová politika eurozóny?

Růst HDP nad třemi procenty a inflace, která se naopak udrží pod touto hranicí. Tak by mělo letos vypadat české hospodářství. Minulý rok byl plný překvapení a různých konfliktů, v tomto roce by se měla situace naopak spíše uklidňovat, věří David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Dokumentační a informační Zpravodaj MF pro vás připravuje odbor Vnější vztahy a komunikace MF. Aktuální číslo přináší shrnutí nově uvedených informací na internetových stránkách MF za měsíc duben 2025. Z produkce Ministerstva financí upozorňuje na: Makroekonomická predikce - duben 2025, Jednání Výboru pro rozpočtové prognózy dne 17.4.2025, Čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu České republiky - 1. čtvrtletí 2025, Čtvrtletní přehledy o stavu a vývoji státního dluhu (1. čtvrtletí 2025), Financování udržitelnosti, Doplňující stanovisko k problematice označování zboží měrnými cenami při prodeji balených výrobků spotřebiteli od 1. ledna 2025, Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2024, Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 12. 2024, Plnění státního rozpočtu ČR za leden až březen 2025, Výčet konsolidovaných jednotek státu a dalších subjektů, Priority zadávání ekologických zakázek, Stav návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, Stanovisko CHJ č. 1/2025 k přezkoumávání hospodaření u DSO, které zahájily nebo ukončily svou činnost či vstoupily do likvidace v průběhu roku, a nebo které v daném roce nevyvíjely žádnou činnost, Legislativa a metodická podpora územních rozpočtů, Finanční gramotnost nové generace: Global Money Week 2025 přinesl rekordy!, Vysvětlení plánovaných změn v systému výběru daní u brigádníků a dohodářů, Místní poplatky, Fondy EHP a Norska úspěšně zakončily třetí programové období a další témata. EU a zahraničí : Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou – 2025, Národní strategie na ochranu finančních zájmů EU, Metodický pokyn pro finanční toky programů spolufinancovaných z EFRR, ESF+, FS, FST a ENRAF 2021-2027 (s účinností od 1. 1. 2022), Přehled platných smluv, Studijní návštěva expertů z Černé hory 9. - 11. 4. 2025, Roční souhrnná zpráva o stavu zahraničních pohledávek ČR v roce 2024 a jiné. Kalendář akcí upozorňuje mimo jiné na: Kariérní den „Účetnictví, kontrola a audit ve veřejné správě“, Ministr financí a lidé MF v médiích a jiné.