Eva Jiřičná

/FOTOGALERIE/ Jednadvacet nastoupaných pater kvůli nefunkčním výtahům za sebou má trojice potenciálních investorů, kteří projevili zájem o návštěvu zchátralého výškového domu v Ostrčilově ulici, přezdívaného "ostravský mrakodrap". Deník byl u toho. Podívejte se, jak to v dosud nejvyšší ostravské budově vypadá léta léta po uzavření.

Ostrava zpřístupní příští pátek potenciálním investorům budovu takzvaného Ostravského mrakodrapu v Ostrčilově ulici. Město nyní pro modernizaci věžového domu v blízkosti Nové radnice hledá investora.

Jak jsme vás již informovali, Ostrava bude rekonstruovat unikátní výškový dům v centru města a chce k tomu znovu využít unikátní model, kdy uzavře partnerství se soukromým investorem. Ten dům opraví a město pak část domu odkoupí. V příštím týdnu je v plánu prohlídka pro investory.

Poté, co na svém prosincovém zasedání schválili zastupitelé města záměr prodeje výškové budovy na ulici Ostrčilova a příslušné smlouvy, rozhodla rada města 14. prosince 2021 o zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky s názvem „Ostravský mrakodrap.“ Zájemci mohou své nabídky podávat až do konce března příštího roku. Rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavření příslušných smluv se předpokládá v průběhu měsíce května, nejpozději června 2022.

Po dvou letech rekonstrukce jsou rytířské sály pardubického zámku znovu přístupné veřejnosti. V úterý tam začaly prohlídky. Jak řekl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek, na stěnách lidé uvidí unikátní renesanční malby, které svým rozsahem a dochováním nemají ve střední Evropě obdobu.

Jak již z našeho zpravodajství víte, Ostrava rozhodla, že nechá opravit zchátralý mrakodrap na Ostrčilově ulici nedaleko nové radnice. Novinkou je, že pro tento záměr chce najít investora, se kterým se podělí o náklady. Investor zaplatí rekonstrukci a město pak část bytů a parkovacích míst odkoupí.

Záměr Ostravy zrekonstruovat známou výškovou budovu na ulici Ostrčilova a obnovit její původní funkci bydlení, podle návrhu světoznámé architekty Evy Jiřičné a jejího partnera Petra Vágnera, postupuje do další fáze. Zastupitelstvo schválilo základní podmínky pro výběr investičního partnera.

Český národní pavilon v Dubaji je opravdu značně v kurzu. Jeho expozici totiž navštívilo za první měsíc 70 tisíc lidí, což je v současné době opravdu velmi úctyhodné číslo. Všeobecná světová výstava EXPO 2020, což je mimochodem první akce tohoto druhu pořádaná v arabské zemi, si náš národní pavilon Czech Spring a expozici The Country for the Future evidentně velmi oblíbila.

FOTOGALERIE/ Světově známá architekta Eva Jiřičná přijela v pátek do Zlína, aby si prohlédla univerzitní aulu Univerzity Tomáše Bati, na jejíž rekonstrukci se sama osobně podílí. Je autorkou architektonické studie.

Lanová dráha na Petřín tvoří už skoro 130 let neodmyslitelnou součást nejen pražské veřejné dopravy, ale i genia loci města. Ta současná je třetí generací tohoto dopravního prostředku na svém místě. Každá vydržela v provozu okolo třiceti let, než dostala novou podobu a byla nahrazena modernějšími vozy.

Rčení o zlatých českých ručičkách je stále ještě pravdivé. A dokazujeme to i v zahraničí. Poslední událostí v tomto směru je třeba to, že pavilon pro Expo 2020 podle architektonického návrhu mladých českých architektů se dostal do výčtu 14 nejúžasnějších národních “stánků”.

Aktivních seniorů přibývá. A netýká se to jen trávení volného času a koníčků, mnozí dál naplno pracují, přestože by už mohli jít dávno do penze. Vybrali jsme pro vás deset známých českých osobností z různých oborů, kteří dál aktivně působí, přestože už oslavili sedmdesátku. Podívejte se, pro koho je věk jen číslo…

Za celoživotní podporu umění obdrželi na den svatého Václava Pavel a Ondřej Zatloukalovi, ředitelé Muzea umění Olomouc, Stříbrnou pamětní medaili předsedy Senátu ČR. Oba řídili muzeum v jiné době, ale v kritickém období. V minulosti mělo muzeum vážné spory například s tehdejším ministrem kultury Antonínem Staňkem.

Mrakodrapy, luxusní hotely, obytné čtvrti i urbanistické celky – nejen tato díla slavných českých architektů najdete po celém světě od Číny přes Karibik až po Kanadu.

Pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, architektka Eva Jiřičná a dramatik, skladatel, textař a režisér Jiří Suchý patří mezi 15 osobností, které v úterý v Senátu získaly stříbrnou medaili předsedy horní komory. Ocenění, které bylo udělováno už podesáté, jim předal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Ocenění, které bylo udělováno už podesáté, předal předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

Poveřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, architektka Eva Jiřičná a dramatik, skladatel, textař a režisér Jiří Suchý patří mezi 15 osobností, které v úterý v Senátu získaly stříbrnou medaili. Ocenění, které bylo udělováno už podesáté, jim předal předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

Čtyřleté bádání nad historií bronzového vědra z 9. století před naším letopočtem přineslo nečekaný závěr. Nádoba z doby bronzové sloužila k vaření piva z prosa a hořkých bylin. Na výzkumu dějinného odkazu nejstaršího piva v Evropě se podíleli také vědci z Univerzity Palackého, chemik Lukáš Kučera dokonce zkusil recept obnovit a starodávný nápoj uvařil.

Developerská společnost podnikatele Luďka Sekyry zahájila přestavbu Rohanského ostrova v Praze. Za 13 let vystaví přes 3000 bytů. Kromě nich na ostrově upraví park, který se rozlohou podobá pražské Stromovce.

Na Rohanském ostrově v Praze dnes začíná stavba nové čtvrti. Developer Sekyra Group plánuje na rozhraní Karlína a Libně postavit asi 3200 bytů, osm administrativních budov a základní školu. Celkové náklady odhaduje na 18 miliard korun, uvádějí dnešní Hospodářské noviny (HN). Výstavba čtvrti Rohan City potrvá v pěti etapách do roku 2035.

Utekl před komunisty i před sebou, aby se jednou mohl vrátit. Domů i před zrcadlo.

Jak už jsme vás informovali, Ostrava se rozhodla, že nebude bourat známý mrakodrap na Ostrčilově ulici v centru, ale že jej opraví podle návrhu architekty Evy Jiřičné. Pro tento projekt chce město získat soukromého investora. Vybraný partner provede rekonstrukci za své peníze a město pak část domu odkoupí.

Nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Podle vítězů se brněnské nádraží stane novou branou do města a pozitivním impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. Výsledky mezinárodní soutěže o návrh nádraží představilo ve středu vedení města. Stavba dopravního uzlu má stát odhadem 45 až 48 miliard korun.

Brno dnes odhalilo rozhodnutí o podobě dlouho řešeného nového hlavního nádraží. Vítězem architektonické soutěže se stal nizozemský ateliér Benthem Crouwel Architects, který má za sebou projekty nádraží v Rotterdamu či v Amsterdamu. Dokončení nové budovy se předpokládá mezi lety 2032 a 2035.

Nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Podle vítězů se brněnské nádraží stane novou branou do města a pozitivním impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. Výsledky mezinárodní soutěže o návrh nádraží dnes představilo vedení města. Stavba dopravního uzlu má stát odhadem 45 až 48 miliard korun.

Ostravský mrakodrap v Ostrčilově ulici je již od roku 2013 kvůli technickým problémům prázdný. Město se v posledním roce rozhodlo objekt nebourat, ale zachovat ho jako jednu z unikátních výškových dominant města a vrátit mu jeho původní účel. Návrh rekonstrukce připravilo české studio světoznámé architektky Evy Jiřičné, AI Design. Pro rekonstrukci se teď hledá investiční partner.

Ostravský mrakodrap v Ostrčilově ulici je již od roku 2013 kvůli technickým problémům prázdný. Město se v posledním roce rozhodlo objekt nebourat, ale zachovat ho jako jednu z unikátních výškových dominant města a vrátit mu jeho původní účel. Návrh rekonstrukce připravilo české studio světoznámé architektky Evy Jiřičné, AI Design. Pro rekonstrukci se teď hledá investiční partner.

Jak učinit cenově dostupné bydlení v České republice? Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy toho lze dosáhnout splněním třech kroků. Řešením číslo jedna pochopitelně mnohem rychlejší a rozsáhlejší nová výstavba, tedy zejména vhodný nový stavební zákon.

Řešením číslo jedna je pochopitelně mnohem rychlejší a rozsáhlejší nová výstavba, tedy zejména vhodný nový stavební zákon. Hlavně v Praze jsou pak za růst cen bydlení odpovědní také památkáři a organizace typu UNESCO. Výšková budova na pozemku dané velikosti totiž pochopitelně obsáhne více bytů než budova nižší.

Ostrava se chystá překročit průmyslovou minulost. Architektura může být nástrojem.

Dlouho očekávaný originální projekt rozvlněných výškových budov z dílny architektky Evy Jiřičné na pražském Žižkově ve své současné podobě nevyroste. Stavby s výškou až do sta metrů se podle sdělení developera neshodují s požadavky UNESCO. To prý totiž požaduje, aby budovy nepřesahovaly okolní zástavbu.

Návrh rozvlněných věží s výškou až 100 metrů v projektu Centrum Nového Žižkova v Praze 3 musí architektka Eva Jiřičná změnit. Rozhodla o tom světová organizace UNESCO. Ve svém stanovisku požaduje, aby nové stavby na místě dřívějšího areálu Telecomu s 96 metrů vysokou telekomunikační věží nepřesahovaly okolní zástavbu, mohou tak být vysoké maximálně 54 metrů. Na setkání s novináři to řekl Dušan Kunovský, majitel developerské společnosti Central Group, která areál vlastní.

Návrh věží s výškou až 100 metrů v projektu Centrum Nového Žižkova musí architektka Jiřičná změnit. Budovy musí být výrazně nižší, rozhodlo UNESCO.

Projekt Centrum Nového Žižkova v Praze 3, který pro developerskou společnost Central Group navrhla architektka Eva Jiřičná, se musí změnit. Ve svém stanovisku to uvedla organizace světového kulturního dědictví UNESCO, podle níž by rozvlněné věže s plánovanou výškou do 100 metrů neměly přesahovat okolní zástavbu. V úterý to uvedl majitel developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský.

Návrh rozvlněných věží s výškou až 100 metrů v projektu Centrum Nového Žižkova v Praze 3 musí architektka Eva Jiřičná změnit. Rozhodla o tom světová organizace UNESCO. Ve svém stanovisku požaduje, aby nové stavby na místě dřívějšího areálu Telecomu s 96 metrů vysokou telekomunikační věží nepřesahovaly okolní zástavbu a mohou být tak vysoké maximálně 54 metrů. Na setkání s novináři to řekl Dušan Kunovský, majitel developerské společnosti Central Group, která areál vlastní.

Odvážná stavba, která je symbolem Prahy. Tančící dům na Rašínově nábřeží, který letos slaví pětadvacetiny, pochází z dílny kanadsko-amerického architekta a designéra Franka Gehryho a českého architekta chorvatského původu Vlada Miluniče. Podle něj symbolizuje mimo jiné tanec nad koncem totality. Neoficiální jméno daly stavbě dvě věže připomínající postavy tanečníků. Proto se jí někdy říká Ginger a Fred podle známého dua Ginger Rogersové a Freda Astaira. Část interiérů navrhla známá architektka Eva Jiřičná. Provoz budovy byl oficiálně zahájen 20. června 1996.

V sobotu ve věku nedožitých 72 let zemřela bývalá primátorka města Zlína a někdejší senátorka Irena Ondrová (ODS). O jejím úmrtí informovala na Facebooku bývalá vedoucí městského odboru kultury Kateřina Pešatová. Ondrová stála v čele krajského města v letech 2006 až 2010. Mimo jiné podporovala zlínskou kulturu. Prosadila také stavbu kulturního a kongresového centra, jehož autorkou je zlínská rodačka, architektka Eva Jiřičná.

V sobotu ve věku nedožitých 72 let zemřela bývalá primátorka města Zlína a někdejší senátorka Irena Ondrová (ODS). O jejím úmrtí informovala na facebooku bývalá vedoucí městského odboru kultury Kateřina Pešatová. Ondrová stála v čele krajského města v letech 2006 až 2010.

V sobotu ve věku nedožitých 72 let zemřela bývalá primátorka města Zlína a někdejší senátorka Irena Ondrová (ODS). O jejím úmrtí informovala na Facebooku bývalá vedoucí městského odboru kultury Kateřina Pešatová. Ondrová stála v čele krajského města v letech 2006 až 2010. Mimo jiné podporovala zlínskou kulturu. Prosadila také stavbu kulturního a kongresového centra, jehož autorkou je zlínská rodačka, architektka Eva Jiřičná.

Zlínská filharmonie koncertuje od října on-line, dnes si připomíná první vystoupení.

Časopis Evening Standard ji zařadil mezi stovku nejvlivnějších žen Londýna. Pokud bychom chtěli sestavit desítku výjimečných českých osobností, které se po emigraci prosadily ve světě, určitě by mezi nimi nechyběla. Přezdívají jí královna kovu a skla. Nejslavnější česká architektka.

Modernizace pardubického zámku bude po dokončení pernštejnské expozice pokračovat vybudováním návštěvnického centra, stálých expozic a společenského sálu.

Počet účastníků odborná porota snížila z dvanácti na poslední čtyři.

Narozeniny slaví i jeho neméně slavná kolegyně Eva Jiřičná. Výročí dnes slaví Česká unie sportu, bývalý ČSTV.

Central Group je největší rezidenční stavitel u nás. V Praze vlastní kolem 1,5 milionu m2 brownfieldů a pozemků určených k výstavbě pro více než 30 tisíc nových bytů. I přes dopady koronavirové krize firma výrazně roste a nyní rozšiřuje svůj pracovní tým o mnoho nových technických i obchodních pozic.

Architektura se vlivem pandemie koronaviru dost změní, řekla v pořadu Interview na CNN Prima NEWS neúspěšnější česká designérka a architektka Eva Jiřičná. Prostory se naučíme využívat ekonomičtěji a nebudou pouhým skladištěm. Slevíme i z dalších všemožných požadavků a pomůžeme tak planetě, myslí si.

I přestože showbyznys stagnuje, tak Vendula Pizingerová (48) si prý nemůže stěžovat na nedostatek aktivit ve svém Nadačním fondu Kapka naděje.

Je to symbol Ostravy, říká Petr Vágner z AI DESIGN. Chátrající mrakodrap promění světoznámí architekti. Jaké další projekty po republice mají tito architekti „na triku“? Podívejte se v rozsáhlé fotogalerii.

K návrhu rekonstrukce už sedm let prázdné budovy ostravského „mrakodrapu“ v Ostrčilově ulici, který zpracovali architekti Eva Jiřičná a Petr Vágner ze studia AI Design, se mohli v pondělí večer živě vyjadřovat i návštěvníci facebookové stránky MAPPA Ostrava, tedy Městského ateliéru prostorového plánování a architektury.

Město Ostrava se navzdory přetrvávající epidemii covidu-19 pouští do další velké investiční akce. Ze zchátralého 22patrového činžáku v centru Ostravy chce za 390 milionů korun vybudovat o jedno patro vyšší prosklený „zelený“ mrakodrap.

​Hlavním důvodem výstavby přehrady v Nových Heřminovech je zadržení povodňových průtoků, dalším účelem je zajištění dostatečných průtoků v řece Opavě pro živočichy v době sucha a možná rekreace a sportovní vyžití, které regionu pomůže k ekonomickému rozvoji.

Ostrava chce pokračovat v projektu rekonstrukce nejvyššího domu v krajském městě. Mrakodrap o 22 podlažích v Ostrčilově ulici by se měl ještě o jedno podlaží zvýšit.

/VIZUALIZACE/ Renomované studio AI – DESIGN světoznámé architektky Evy Jiřičné a architekta Petra Vágnera dokončilo komplexní návrh rekonstrukce ostravského obřího věžáku v Ostrčilově ulici. Jak by měl nově vypadat?