Před 1 rokemNa prkna Národního divadla v Praze se vrátila Káťa Kabanová Leoše Janáčka. Opera o mladé vdané ženě ničené dobovými konvencemi, jež nemá sílu prolomit, a kterou opětovaná láska k jinému muži společensky znemožní, vystaví domácímu násilí a ona vidí jako jediný možný únik z nesnesitelné reality dobrovolnou smrt. Janáčkovi bylo předlohou drama Alexandra Nikolajeviče Ostrovského Bouře z roku 1859, které od doby svého vzniku inspirovalo několik hudebních skladatelů, mimo jiné Petra Iljiče Čajkovského ke kompozici symfonické fantazie e-moll Bouře (1896). Postupně vzniklo i několik oper na tento námět, k první z nich z pera skladatele Vladimira N. Kašperova (1867) napsal libreto sám Ostrovskij. Káťa Kabanová je první opera, ke které si Janáček vytvořil po zkušenostech s libretisty ve Výletech páně Broučkových text sám, přičemž zredukoval počet postav Ostrovského dramatu a učinil ještě další zásahy. Patří k nejosobnějším Janáčkovým dílům, inspirací mu byl jeho vlastní vztah k paní Kamile Stösslové – on byl ženatý, ona vdaná. Opera byla hrána poprvé v brněnském Městském divadle 23. listopadu 1921.