Evropská jižní observatoř

Byla nalezena zajímavá dvojice plynných obrů obíhajících kolem hvězdy tak podobné Slunci, že by prakticky mohla být jeho dvojčetem.

Mléčná dráha dosud nikdy nebyla vyfotografována v tak gigantickém rozlišení na jediném snímku. Teleskop pořídil záběry, které berou dech.

Byla to detektivní práce. Hvězdu SDSS J102915+172927 v souhvězdí Lva vědci již několik let znali. Dokonce provedli i pár měření. Ta však nedávala smysl. Poprosili tedy generálního ředitele Evropské jižní observatoře, aby jí mohli věnovat více času. Jejich snažení se rozhodně vyplatilo.

Mezinárodní spolupráce vědců využila pozorování z teleskopu Green Bank Telescope (GBT), aby zjistila více o supermasivní černé díře, která záhadně vydává bubliny záření, jak píše server Interesting Engineering.

Ohromující temná mlhovina vypadá jako vesmírná nestvůra požírající hvězdy. Nový snímek, který zveřejnila Evropská jižní observatoř (ESO), dokládá, že vesmír je prostorem, který podněcuje naši fantazii. Čím víc o něm víme, tím víc je pro nás podivnější a úžasnější.

Když na počátku letošního roku objevily přehlídkové teleskopy neobvyklý zdroj okem viditelného záření, přijal oznámení s žádostí o detailní pozorování také dalekohled VLT Evropské jižní observatoře, a stejně jako řada dalších teleskopů se na cíl urychleně zaměřil. .

Na observatoři La Silla v chilské poušti Atacama se v pátek slavnostně uvádí do provozu dalekohled E125, který modernizovala česká firma a budou ho používat a na dálku ovládat čeští astronomové. V rámci projektu PLATOSpec budou pozorovat zejména exoplanety, tedy planety u jiných hvězd, než je naše Slunce.

Evropská jižní observatoř dává již 60 let astronomům z celého světa možnost odhalovat tajemství vesmíru. Výročí si ESO připomíná snímkem hvězdné porodnice známé pod jménem mlhovina Konus.

Bílý trpaslík se nachází od Země 90 světelných let. Kolem něj byly nalezeny pozůstatky z planetárního systému, který zanikl před více jak 10 miliardami let. Chemické prvky kolem bílého trpaslíka astronomové detekovali díky spektroskopii.

Přehlídkový dalekohled VLT Survey Telescope nasnímal v neobvyklých detailech pozůstatky po explozi supernovy v souhvězdí Plachet.

Největší pozemský teleskop na světě ALMA v Chile napadli hackeři. Kybernetický útok, k němuž došlo o víkendu, přiměl personál přerušit výzkum vesmíru. K poškození antény či nashromážděných dat nedošlo. Nefungují ani webové stránky observatoře a emailové služby jsou funkční jen částečně. K útoku se nikdo nepřihlásil.

Největší pozemský teleskop ALMA se stal o víkendu terčem kybernetického útoku a musel přerušit pozorování vesmíru. Ve středu to oznámilo vedení observatoře, která se nachází v Chile. Útok, ke kterému se zatím nikdo nepřihlásil, nepoškodil antény ani shromážděná vědecká data, napsala agentura AFP.

Astronomové z Evropské jižní observatoře zachytili ducha masivní hvězdy, která před 11 000 lety explodovala při výbuchu známém jako supernova.

Tento pestrobarevný snímek zachycuje zbytky obří hvězdy v podobě proplétajících se plynných filamentů připomínajících potrhanou pavučinu - jedná se o pozůstatky po explozi supernovy v souhvězdí Plachet..

Astronomové objevili dosud nejtěžší prvek v atmosféře dvou žhavých exoplanet, kde z oblohy prší tekuté železo a drahokamy. Výzkumníci navíc objevili v horní atmosféře těchto planet baryum, což je činí ještě neobvyklejšími, než se dříve myslelo, píše server Interesting Engineering.

Terňa - V pátek ráno americká vládní agentura NASA zveřejnila fotografii dne zachycující meteorický roj způsobený materiálem Halleyovy komety. Nejbližší návrat komety ke Slunci se očekává až v červenci 2061. Fotografii na východě Slovenska zachytil český fotograf a hvězdář Petr Horálek.

Zásadní krok pro výzkum, vývoj a využití laserových technologií v Evropě: ELI Beamlines, výzkumné centrum disponující nejintenzivnějšími laserovými systémy na světě, přechází ze struktury Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR do mezinárodního výzkumného konsorcia ELI ERIC – Extreme Light Infrastructure ERIC. Zařadí se tak mezi evropská vědecká centra typu CERN nebo Evropská jižní observatoř v Chile.

Tyto exoplanety jsou zvláštní díky neobvyklým vlastnostem. Na jedné prší tekuté drahokamy a na druhé zase titan z železných mraků. A nyní vědci v jejich atmosférách objevilo další překvapení.

Baryum bylo objeveno v ultrahorkých Jupiterech WASP-76b a WASP-121b. Tento těžký prvek byl nalezen v horních vrstvách atmosfér, kde teplota přesahuje 1 000 °C.

Podivná kapka horkého plynu sviští kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* ohromující rychlostí, oznámili vědci z Evropské jižní observatoře.

Pomocí radioteleskopu ALMA astronomové zachytili známky ‚horké skvrny‘ obíhající kolem superhmotné černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší Galaxie..

Masivní galaxie z časů raného vesmíru představuje mezičlánek při přeměně velké galaxie na kvasar.

Místo je od nás vzdálené 200 000 světelných let a svým chemickým složením se podobá galaxiím z raného vesmíru. Vědci pozorovali pohyb hvězd 11 let a zjistili, že se spirálovitě točí směrem do středu hvězdokupy. V budoucnu by mohl další poznatky přinést Webbův teleskop.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba poodhalil další tajemství vesmíru. Astronomové s jeho pomocí poprvé zachytili přímý snímek exoplanety, tedy planety obíhající jinou hvězdu, než je Slunce. Podle odborníků jde o přelom v dosavadním pozorování vzdálených světů.

Zatímco jiné části Chile trápí ničivé období sucha, Atacamě od června přejí vydatné lijáky. Jinak suchá a neúrodná pole na severu Chile dostala konečně na zimu dostatek vláhy (v jižní polovině zeměkoule je zima v plném proudu), aby se na několika místech zazelenala a vykvetla barevnými květy. K tomuto zázraku dochází téměř na každé poušti na světě, když spadnou neobvykle vysoké srážky.

Standardní kosmologický model předpokládá, že většinu galaxií obklopuje neviditelné halo tvořené temnou hmotou. .

Následky epické srážky zahrnující nejméně jednu neutronovou hvězdu byly poprvé zachyceny v milimetrovém rozsahu rádiových vlnových délek.

Evropská jižní observatoř neboli European Southern Observatory (ESO) je vybavena mnoha velkými dalekohledy, jež dostaly do vínku kvalitní kamery i spektrografy. A jejich pomocí se podařilo získat mimořádně zajímavé fotografie.

Dlouho hledaný jev, známý jako gravitační rudý posuv, byl předpovězen Einsteinovou obecnou teorií relativity, ale až dosud nebyl nikdy detekován v okolí černé díry.

Byla nalezena hvězda s nejkratší oběžnou dráhou kolem Sgr A*, supermasivní černé díry ve středu naší galaxie. Jeden oběh trvá čtyři roky.

Byl to asteroid, který znepokojil astronomy. Mohl na Zemi napáchat obrovské škody.

Byl to asteroid, který znepokojil astronomy. Mohl na Zemi napáchat obrovské škody.

Nová pozorování získaná radioteleskopem ALMA astronomům umožnila odhalit komplexní struktury v mlhovině Tarantule – v oblasti s probíhající tvorbou hvězd známé také pod označením 30 Doradus.

Nová pozorování získaná radioteleskopem ALMA astronomům umožnila odhalit komplexní struktury v mlhovině Tarantule – v oblasti s probíhající tvorbou hvězd známé také pod označením 30 Doradus..

Planeta se v posledních dvou desetiletích přesunula do jižního léta, astronomové pozorovali, jak její průměrné teploty klesly o neuvěřitelných 8 stupňů Celsia.

Astronomická observatoř světa ALMA vyfotila pozoruhodnou fotografii zobrazující spirální galaxii NGC 1087, která vypadá jako stočený spící had.

První snímek masivní černé díry Sagittarius A*, která se nachází v srdci Mléčné dráhy, bere dech. Také vám připomíná gigantickou koblihu?

Už za několik dní dojde k přelomové události v historii astronomie. Vědci z projektu Event Horizon Telescope slibují zveřejnění zcela průlomového výsledku.

Astronomové objevili nový typ hvězdné exploze. Nazvali ji mikronova.

Astronomové objevili nový typ hvězdné exploze. Nazvali ji mikronova.

Čeští astronomové získali pro svá pozorování dalekohled umístěný v observatoři na hoře La Silla v jihoamerickém Chile. Pozoruhodné je, že hradecká firma, která jej modernizovala a instalovala do něj nový řídicí systém, k tomu využila technologie a komponenty, které jinak používá v pivovarech, cukrovarech, mlékárnách či lihovarech. Jsou totiž bytelné, vydrží náročné podmínky a náhradní součástky se dají vcelku snadno pořídit.

K tomu, aby na nějaké planetě mohl vzniknout život, musí být ideální podmínky. Planeta nesmí být ani horká, ani studená – protože základním předpokladem pro život je voda. Ta by se na planetě s neodpovídající teplotou buď uvařila a vypařila anebo zmrzla. Ale ani přítomnost kapalné vody vznik života nezaručuje. Jak je na tom objevená planeta Proxima B?

Když před dvěma lety došlo k objevu nové černé díry, která je vzdálena jen tisíc světelných let od země, slibovali si od toho astronomové nové poznatky ohledně vzniku a existence těchto zvláštních vesmírných těles. V rámci nového výzkumu však skupina astronomů z Evropské jižní observatoře (ESO) zjistila, že se ve skutečnosti o černou díru nejedná.

Od chvíle, kdy se v roce 1995 podařilo potvrdit existenci první exoplanety obíhající hvězdu podobnou našemu Slunci, objevili už vědci přes 4000 takových světů. Více něž polovina těchto objevů připadá na Keplerův teleskop provozovaný NASA, další se očekávají od nového Vesmírného teleskopu Jamese Webba vypuštěného v prosinci 2021.

Pozoruhodný a vědecky cenný snímek představila Evropská jižní observatoř. Díky spektroskopu MUSE, jenž je součástí soustavy čtyř dalekohledů na hoře Cerro Paranal v severním Chile, se podařilo zachytit světlo galaxie ve více vlnových délkách, což dovoluje vědcům nahlédnout do procesu tvorby hvězd.

V úterý 15. března 2022 publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Road to the Stars“ (Cesta ke hvězdám), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Dva roky starý objev nejbližší černé díry se ukázal být chybným. Podle nového pozorování se v hvězdném systému HR 6819 nachází vzácný druh „vampýrské“ dvojhvězdy a nikoliv černá díra.

V roce 2020 oznámil tým vedený astronomy Evropské jižní observatoře (ESO) objev Zemi nejbližší černé díry, která se měla nacházet jen asi tisíc světelných let daleko v systému hvězdy HR 6819. Výsledky této studie však řada vědců zpochybnila, mezi nimi i mezinárodní tým z university KU Leuven v Belgii.

Astronomům se podařilo ze starších záznamů vydolovat třetí satelit planetky Elektra, a tak poskytnou důkaz o prvním pozorovaném „čtyřnásobném asteroidu“ (quadruple asteroid).

"Tento objev ukazuje, že náš nejbližší hvězdný soused je zřejmě plný nových zajímavých světů, které jsou dostupné pro další studium a průzkum v budoucnu.

Teorie o zrodu planet bude možná potřebovat aktualizovat. Mezinárodní tým astronomů totiž zjistil, že se planety mohou tvořit okolo zanikajících hvězd.

Tým astronomů využívající dalekohled VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile nalezl důkazy přítomnosti další planety obíhající kolem hvězdy Proxima Centauri. Tento kandidát na novou exoplanetu je již třetím tělesem objeveným v tomto systému a zatím nejlehčím známým objektem na oběžné dráze kolem Slunci nejbližší sousední hvězdy.

Tým astronomů nalezl důkazy o existenci třetí planety, která obíhá kolem hvězdy Proxima Centauri, nejbližší naší Sluneční soustavě. Vzhledem k relativní blízkosti k Zemi je tento záhadný hvězdný systém ideálním cílem pro budoucí misi, jejímž cílem bude prozkoumat svět za hranicemi naší hvězdné soustavy, napsal server Inverse.

Tým astronomů využívající dalekohled na Evropské jižní observatoři v Chile nalezl důkazy přítomnosti další planety obíhající kolem hvězdy Proxima Centauri.

Má rád hvězdy a vesmír. Teprve třináctiletý student gymnázia Jan Herzig z Horšovského Týna ale astronomii rozumí víc než kdejaký dospělák. Díky své práci a snaze popularizovat vědu se stal jedním ze sedmi talentovaných dětí, které získaly ocenění Zlatý oříšek za rok 2021. Kromě astronomie se věnuje i fyzice, zeměpisu nebo biologii. Do budoucna sní o práci pro Evropskou kosmickou agenturu.

Poblíž hvězdy Alnitak v Orionově pásu plápolá mlhovina Plamínek, kde se z chladného plynu rodí nové hvězdy.

Červí díra je dosud neobjevený vesmírný časoprostorový most popsaný ještě Einsteinem. Vědci ze Slezské univerzity v Opavě udělali další krok k potvrzení Einstenovy teorie a popsali záření, které by mohlo pocházet z červí díry.