Evropská jižní observatoř

Nový snímek vydaný kolaborací Event Horizon Telescope (EHT) odhalil silná a organizovaná magnetická pole spirálovitě se šířící od okraje supermasivní černé díry Sagittarius A* (Sgr A*). Toto monstrum číhající v srdci Mléčné dráhy máme poprvé možnost vidět v polarizovaném světle.

Skupina astronomů si v rámci několika studií posvítila na fascinující a komplexní proces vzniku planet. Úchvatné fotografie byly pořízeny za použití dalekohledu ESO VLT v Chile a reprezentují jednu z největších studií protoplanetárních disků všech dob.

Když hvězda podobná našemu Slunci dosáhne konce svého života, může pohltit okolní planety a planetky, které se spolu s ní zrodily. Vědci nyní zaznamenali bílého trpaslíka s tmavou kovovou skvrnou, informoval server The Guardian s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Astrophysical Journal Letters. A skvrna má být právě otiskem úlomku planety, která se k tělesu až příliš přiblížila.

Astronomové identifikovali neuvěřitelně jasný kvasar, který je dost možná nejjasnějším objektem ve vesmíru. Rekordman s černou dírou ve svém středu, který září tak oslnivě jako 500 bilionů našich Sluncí, se dlouhá léta skrýval, přitom byl takřka „všem přímo na očích“, napsala agentura AP.

Španěl Juan Carlos Muñoz je vystudovaný astronom a pod záštitou Evropské jižní observatoře (ESO) pracoval mnoho let v místě astronomii zaslíbeném – observatoři Paranal v srdci pouště Atacama na severu Chile. Pak se však rodák z městečka Don Benito kariérně našel v práci s médii a pro ESO zařizuje komunikaci o práci astronomů směrem do světa. A že má v poslední době mnohé, o čem může hovořit…

Českému vědci zajistila světovou proslulost jedna z nejjasnějších komet dvacátého století nazvaná jeho jménem.

Astronom Luboš Kohoutek se dožil 88 let. Za svého života objevil 75 planetek a pět komet, z nichž jedna po něm dostala jméno.

V sobotu 30. prosince v německém Bergedorfu zemřel uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety. Bylo mu 88 let. Kohoutek objevil 75 planetek a pět komet, z nichž jedna po něm dostala jméno, přinesla mu světovou proslulost a inspirovala umělce. Kohoutek se ale zabýval hlavně planetárními mlhovinami, jejich objevováním, určováním jejich vzdáleností a fyzikálních parametrů.

Luboš Kohoutek patřil mezi nejvýznamnější osobnosti české astronomie. Během svého života objevil legendární Kohoutkovu kometu a získal několik ocenění včetně ceny Česká hlava za mimořádný vědecký výkon českého občana v zahraničí.

Štědrý den máme sice již dávno za sebou, ale vánoční stromek ještě čestně stojí nazdobený v obýváku. Někoho už nemusí bavit se na něj dívat a říká si, že příští rok by to chtělo koupit nějaký menší, aby s ním nebylo tolik práce. Nebo naopak větší, velkolepější.

Vědec a detektiv mají velmi podobnou práci. Oba dva vysvětlují záhadná vodítka a vymýšlejí způsoby, jak ověřit své hypotézy. Stejné postupy zvolili také astronomové při zkoumání hvězdného systému HR 6819. Pomohl jim s tím také český odborník Petr Hadrava. Nakonec se ale ukázalo, že je vše jinak.

Nový snímek, pořízený chilským dalekohledem VLT, zachycuje pozoruhodnou mlhovinu a hvězdnou porodnici připomínající běžící kuře…

Astronomové vůbec poprvé v historii spatřili známky rozsáhlého disku prachu a plynu, který obíhá kolem hvězdy v jiné galaxii.

Neuvěřitelné záběry dávají nahlédnout přímo na žhnoucí povrch Slunce, kde se nad hvězdou podél magnetických siločar klenou velké smyčky plazmy.

Betelgeuze se chová zvláštně. Zatímco dříve hvězda zničehonic pohasla a zjasnila, nyní je opět v normálu. A vědci konečně přišli na to, co se stalo.

Japonští vědci zabývající se pohybem objektů v Kuiperově pásu si myslí, že se v Sluneční soustavě může nacházet planeta nápadně podobná Zemi. Pomocí pokročilých simulací zjistili, že by mohla vysvětlit neobvyklé pohyby objektů za oběžnou dráhou Neptunu.

Astrofotograf Miguel Claro zveřejnil časosběrné video, na kterém zachytil velkolepou podívanou nad slunečním povrchem.

Nové video zachycuje obrovskou exoplanetu o hmotnosti dvanáctkrát větší než Jupiter, která obíhá kolem své hvězdy po dobu 17 let.

Astronomové využívající dalekohled Very Large Telescope a soustavu ALMA pořídili snímek, který ukazuje, jak by mohly vznikat masivní planety.

Revoluční Extrémně velký teleskop (ELT) pro pozorování vesmíru z povrchu Země bude největším dalekohledem na světě pro viditelné světlo a infračervené záření. Výstavba tohoto obřího teleskopu je již ve své polovině.

První miliardu let vypadal vesmír trochu jako polní cesta během sněhové bouře. Nebylo v něm možné nic za nic vidět. Změnila to až energie, kterou poskytlo světlo hvězd.

Saturnův měsíc Enceladus vypouští gejzíry vody dlouhé tisíce kilometrů. Vědci to zjistili z dat Webbova vesmírného dalekohledu. Výsledky pozorování přinesl vědecký časopis Nature Astronomy. Odborníci už delší dobu zkoumají, jestli by Enceladus mohl být potenciálně obyvatelný. „Vidíme paralely s tím, jak vznikala Země,“ říká astronom a vedoucí planetária liberecké IQLandie, Martin Gembec.

Bylo zjištěno, že exoplaneta MASCARA-4b je domovem Samaria a Rubidia, dvou prvků, které byly poprvé detekovány na cizích rostlinách. Právě při tomto zajímavém zkoumání astronomové objevili samarium (Sm) jakožto nejtěžší prvek na této exoplanetě, píše Interesting Engineering.

Vědci poskytli veřejnosti čtyři nové snímky vesmírných jevů zachycené v rentgenové observatoři Chandra a teleskopem Jamese Webba. Zveřejnili pohled na dvě galaxie, tzv. nebulu (vesmírnou mlhovinu) a početné seskupení hvězd neboli hvězdokupy. Na svých stránkách fotografie minulý týden publikoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Teleskop v Chile pořídil neuvěřitelný snímek mladé hvězdy, která – podobně jako zahradní zavlažovač – vystřeluje do okolí materiál.

Nic podobného lidstvo ještě nikdy nevidělo. Astronomové zveřejnili první snímek, který zobrazuje černou díru i s mohutnými výtrysky.

Byla nalezena zajímavá dvojice plynných obrů obíhajících kolem hvězdy tak podobné Slunci, že by prakticky mohla být jeho dvojčetem.

Mléčná dráha dosud nikdy nebyla vyfotografována v tak gigantickém rozlišení na jediném snímku. Teleskop pořídil záběry, které berou dech.

Byla to detektivní práce. Hvězdu SDSS J102915+172927 v souhvězdí Lva vědci již několik let znali. Dokonce provedli i pár měření. Ta však nedávala smysl. Poprosili tedy generálního ředitele Evropské jižní observatoře, aby jí mohli věnovat více času. Jejich snažení se rozhodně vyplatilo.

Mezinárodní spolupráce vědců využila pozorování z teleskopu Green Bank Telescope (GBT), aby zjistila více o supermasivní černé díře, která záhadně vydává bubliny záření, jak píše server Interesting Engineering.

Ohromující temná mlhovina vypadá jako vesmírná nestvůra požírající hvězdy. Nový snímek, který zveřejnila Evropská jižní observatoř (ESO), dokládá, že vesmír je prostorem, který podněcuje naši fantazii. Čím víc o něm víme, tím víc je pro nás podivnější a úžasnější.

Když na počátku letošního roku objevily přehlídkové teleskopy neobvyklý zdroj okem viditelného záření, přijal oznámení s žádostí o detailní pozorování také dalekohled VLT Evropské jižní observatoře, a stejně jako řada dalších teleskopů se na cíl urychleně zaměřil. .

Na observatoři La Silla v chilské poušti Atacama se v pátek slavnostně uvádí do provozu dalekohled E125, který modernizovala česká firma a budou ho používat a na dálku ovládat čeští astronomové. V rámci projektu PLATOSpec budou pozorovat zejména exoplanety, tedy planety u jiných hvězd, než je naše Slunce.

Evropská jižní observatoř dává již 60 let astronomům z celého světa možnost odhalovat tajemství vesmíru. Výročí si ESO připomíná snímkem hvězdné porodnice známé pod jménem mlhovina Konus.

Bílý trpaslík se nachází od Země 90 světelných let. Kolem něj byly nalezeny pozůstatky z planetárního systému, který zanikl před více jak 10 miliardami let. Chemické prvky kolem bílého trpaslíka astronomové detekovali díky spektroskopii.

Přehlídkový dalekohled VLT Survey Telescope nasnímal v neobvyklých detailech pozůstatky po explozi supernovy v souhvězdí Plachet.

Největší pozemský teleskop na světě ALMA v Chile napadli hackeři. Kybernetický útok, k němuž došlo o víkendu, přiměl personál přerušit výzkum vesmíru. K poškození antény či nashromážděných dat nedošlo. Nefungují ani webové stránky observatoře a emailové služby jsou funkční jen částečně. K útoku se nikdo nepřihlásil.

Největší pozemský teleskop ALMA se stal o víkendu terčem kybernetického útoku a musel přerušit pozorování vesmíru. Ve středu to oznámilo vedení observatoře, která se nachází v Chile. Útok, ke kterému se zatím nikdo nepřihlásil, nepoškodil antény ani shromážděná vědecká data, napsala agentura AFP.

Astronomové z Evropské jižní observatoře zachytili ducha masivní hvězdy, která před 11 000 lety explodovala při výbuchu známém jako supernova.

Tento pestrobarevný snímek zachycuje zbytky obří hvězdy v podobě proplétajících se plynných filamentů připomínajících potrhanou pavučinu - jedná se o pozůstatky po explozi supernovy v souhvězdí Plachet..

Astronomové objevili dosud nejtěžší prvek v atmosféře dvou žhavých exoplanet, kde z oblohy prší tekuté železo a drahokamy. Výzkumníci navíc objevili v horní atmosféře těchto planet baryum, což je činí ještě neobvyklejšími, než se dříve myslelo, píše server Interesting Engineering.

Terňa - V pátek ráno americká vládní agentura NASA zveřejnila fotografii dne zachycující meteorický roj způsobený materiálem Halleyovy komety. Nejbližší návrat komety ke Slunci se očekává až v červenci 2061. Fotografii na východě Slovenska zachytil český fotograf a hvězdář Petr Horálek.

Zásadní krok pro výzkum, vývoj a využití laserových technologií v Evropě: ELI Beamlines, výzkumné centrum disponující nejintenzivnějšími laserovými systémy na světě, přechází ze struktury Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR do mezinárodního výzkumného konsorcia ELI ERIC – Extreme Light Infrastructure ERIC. Zařadí se tak mezi evropská vědecká centra typu CERN nebo Evropská jižní observatoř v Chile.

Tyto exoplanety jsou zvláštní díky neobvyklým vlastnostem. Na jedné prší tekuté drahokamy a na druhé zase titan z železných mraků. A nyní vědci v jejich atmosférách objevilo další překvapení.

Baryum bylo objeveno v ultrahorkých Jupiterech WASP-76b a WASP-121b. Tento těžký prvek byl nalezen v horních vrstvách atmosfér, kde teplota přesahuje 1 000 °C.

Podivná kapka horkého plynu sviští kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* ohromující rychlostí, oznámili vědci z Evropské jižní observatoře.

Pomocí radioteleskopu ALMA astronomové zachytili známky ‚horké skvrny‘ obíhající kolem superhmotné černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší Galaxie..

Masivní galaxie z časů raného vesmíru představuje mezičlánek při přeměně velké galaxie na kvasar.

Místo je od nás vzdálené 200 000 světelných let a svým chemickým složením se podobá galaxiím z raného vesmíru. Vědci pozorovali pohyb hvězd 11 let a zjistili, že se spirálovitě točí směrem do středu hvězdokupy. V budoucnu by mohl další poznatky přinést Webbův teleskop.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba poodhalil další tajemství vesmíru. Astronomové s jeho pomocí poprvé zachytili přímý snímek exoplanety, tedy planety obíhající jinou hvězdu, než je Slunce. Podle odborníků jde o přelom v dosavadním pozorování vzdálených světů.

Zatímco jiné části Chile trápí ničivé období sucha, Atacamě od června přejí vydatné lijáky. Jinak suchá a neúrodná pole na severu Chile dostala konečně na zimu dostatek vláhy (v jižní polovině zeměkoule je zima v plném proudu), aby se na několika místech zazelenala a vykvetla barevnými květy. K tomuto zázraku dochází téměř na každé poušti na světě, když spadnou neobvykle vysoké srážky.

Standardní kosmologický model předpokládá, že většinu galaxií obklopuje neviditelné halo tvořené temnou hmotou. .

Následky epické srážky zahrnující nejméně jednu neutronovou hvězdu byly poprvé zachyceny v milimetrovém rozsahu rádiových vlnových délek.

Evropská jižní observatoř neboli European Southern Observatory (ESO) je vybavena mnoha velkými dalekohledy, jež dostaly do vínku kvalitní kamery i spektrografy. A jejich pomocí se podařilo získat mimořádně zajímavé fotografie.

Dlouho hledaný jev, známý jako gravitační rudý posuv, byl předpovězen Einsteinovou obecnou teorií relativity, ale až dosud nebyl nikdy detekován v okolí černé díry.

Byla nalezena hvězda s nejkratší oběžnou dráhou kolem Sgr A*, supermasivní černé díry ve středu naší galaxie. Jeden oběh trvá čtyři roky.

Byl to asteroid, který znepokojil astronomy. Mohl na Zemi napáchat obrovské škody.

Byl to asteroid, který znepokojil astronomy. Mohl na Zemi napáchat obrovské škody.

Nová pozorování získaná radioteleskopem ALMA astronomům umožnila odhalit komplexní struktury v mlhovině Tarantule – v oblasti s probíhající tvorbou hvězd známé také pod označením 30 Doradus.

Nová pozorování získaná radioteleskopem ALMA astronomům umožnila odhalit komplexní struktury v mlhovině Tarantule – v oblasti s probíhající tvorbou hvězd známé také pod označením 30 Doradus..