Evropská jižní observatoř

Poblíž hvězdy Alnitak v Orionově pásu plápolá mlhovina Plamínek, kde se z chladného plynu rodí nové hvězdy.

Červí díra je dosud neobjevený vesmírný časoprostorový most popsaný ještě Einsteinem. Vědci ze Slezské univerzity v Opavě udělali další krok k potvrzení Einstenovy teorie a popsali záření, které by mohlo pocházet z červí díry.

Českému astrofotografovi Zdeňku Bardonovi se v noci na úterý podařil unikátní a naprosto nečekaný úlovek. Ze své soukromé hvězdárny ve východočeské obci Rasošky vyfotil Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST), když byl aparát od Země na vzdálenost Měsíce. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Životem kypící hlavní město Si-an provincie Šen-si ve střední Číně se doslova ze dne na den úplně zastavilo. Vláda zde zavedla přísná opatření kvůli rostoucímu počtu nakažených koronavirem. Doma muselo zůstat přes třináct milionů lidí.

Potulné planety neobíhají kolem žádné hvězdy, nýbrž osamoceně putují mezihvězdným prostorem. Až doposud jsme jich znali jen málo. Mezinárodnímu týmu astronomů se ale nyní podařilo nalézt minimálně 70 těchto záhadných těles.

Astronomům se letos naskytl dosud nejdetailnější pohled do centra galaxie, která hostí naši sluneční soustavu. Zjistili, že černá díra Sagittarius A*, která tam sídlí, je hmotnější, než se předpokládalo.

Parkerova sluneční sonda patřící Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně proletěla horní atmosférou Slunce. Je to vůbec poprvé, kdy se sonda "dotkla" naší nejbližší hvězdy. Stalo se tak 60 let poté, co si NASA stanovila tento cíl.

Astronomové pomocí přístrojů Evropské jižní observatoře (ESO) objevili a vyfotografovali planetu obíhající kolem dvojhvězdného systému s neobvykle velkou hmotností a vysokou teplotou, napsali na webu mpg.de.

Astronomové odhalili exoplanetu, která je na poměry těchto těles velmi malá. S polovinou hmotnosti Země je planeta GJ 367 b jednou z nejlehčích mezi téměř 5000 známými exoplanetami. Navíc je neuvěřitelně rychlá; oběh své mateřské hvězdy jí trvá jen zhruba osm hodin. Tak je na ní tedy dlouhý její jeden rok, poznamenal Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který se na výzkumu podílel.

Vesmír je ohromný a má stále čím překvapovat. Nejnovějším poznatkem astronomů z evropské observatoře v Chile je objev malé černé díry, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo Mléčnou dráhu poprvé. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách. Měla by pomoci i s objasněním jejich vzniku.

Astronomové z evropské observatoře v jihoamerickém Chile objevili malou černou díru, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo naši galaxii Mléčnou dráhu poprvé. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách, pomůže i s objasněním jejich vzniku, informovala Evropská jižní observatoř (ESO).

Pátrání po černých dírách ve vesmíru může připomínat práci detektiva, který hledá stopy usvědčující pachatele. V sousední galaxii tyto stopy našli astronomové z Evropské jižní observatoře

Nově objevená černá díra, jedenáctkrát hmotnější než Slunce, je v hvězdokupě NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd.

Astronomové z evropské observatoře v Chile objevili malou černou díru, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo naši galaxii Mléčnou dráhu poprvé. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách, pomůže i s objasněním jejich vzniku. O objevu informovala Evropská jižní observatoř (ESO).

Rozlišení Velkého Magellanova dalekohledu bude desetkrát vyšší než u Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Astronomové pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v chilské poušti Atacama pořídili snímky 42 planetek patřících k největším objektům tzv. hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Poprvé se tak vědcům - včetně těch českých - podařilo zobrazit tak rozsáhlou skupinu malých a roztodivně tvarovaných těles Sluneční soustavy v takových detailech.

Týmu vědců, složeného z astronomů z celého světa, se podařilo získat dosud nejostřejší fotografie záhadné planety přezdívané Kleopatra. Planetka je zajímavá tím, že její tvar připomíná "kost pro psa", a navíc ji obíhají rovnou dva měsíce.

Tým astronomů využívající dalekohled VLT mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO) získal dosud nejostřejší záběry planetky Kleopatra, které se přezdívá Kost pro psa. Pozorování umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost asteroidu. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak planetka a její dva měsíce vznikly. Podílel se na tom i tým Miroslava Brože z Univerzity Karlovy (UK).

Podmínky podobné Zemi jsou na potenciálně obyvatelných planetách velmi vzácné. Astronomové dosud objevili 4 472 exoplanet, ale pouze několik z nich je považováno za potenciálně obyvatelné. Více než polovinu těchto objevů učinil vesmírný teleskop NASA Kepler, který v roce 2009 zahájil misi s cílem zjistit, jak časté jsou planety podobné Zemi v celé galaxii Mléčné dráhy.

Je to vzrušující objev: Astronomové u hvězdy vzdálené pouhých 35 světelných let nalezli pět skalnatých exoplanet – a mezi nimi i takovou, která by mohla být obyvatelná.

"Pouhých" 35 světelných let od Země se nachází hvězda, kterou obíhá řada kamenných exoplanet, mezi nimiž jsou i takové, jež mají velkou šanci na to být obyvatelné. Zjistil to nový astronomický výzkum.

Jejich ohromující gravitace neodolatelně přitahuje i naši pozornost. Černé díry představují fascinující extrémní objekty, v nichž přestávají platit fyzikální zákony. A jako by to nestačilo, vyznačují se mnoha výstřednostmi, jež nesmírně dráždí naši fantazii.

Řada teorií o tvaru vesmíru se rozšířila o další, tentokrát trochu zvláštní. Tým astrofyziků z Francie a Německa předkládá tezi, že vesmír je tvarován jako kobliha. A navíc se domnívají, že je konečný. Jejich teorie zatím není podložená.

Observatoř ESO odhalila chuchvalec obíhající plynového obra u vzdálené vznikající hvězdné soustavy – chuchvalec, který je prvním ale zřejmě nikoliv posledním exoměsícem.

Neznámý druh exploze ve vesmíru, který nastal před miliardami let, může být důkazem o existenci nového typu hvězdy. Naznačuje to složení jiné hvězdy nacházející se v Mléčné dráze, která obsahuje více těžkých prvků než jiné hvězdy přibližně stejného stáří.

Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila.

Nesmírně rozlehlý kosmos nás zcela obklopuje. Navzdory usilovnému bádání o něm však spoustu základních věcí stále nevíme, nebo jsou naše poznatky navzájem v rozporu. Například není jasné, jaký je jeho tvar. Netušíme, jestli má někde hranice.

Nový dalekohled na Observatoři La Silla se zapojí do ochrany Země před nebezpečnými asteroidy.

Dalekohled TBT2 umístěný na observatoři La Silla v Chile zahájil svůj operační provoz a stal se součástí celosvětového úsilí při odhalování blízkozemních planetek.

Vědci detailněji nahlédli na fascinující objekt vzdálený desítky milionů let od Země.

Vědci detailněji nahlédli na fascinující objekt vzdálený desítky milionů let od Země. Zkroucené světlo odhalilo magnetické pole kolem gigantické černé díry.

Mezinárodnímu týmu astronomů se poprvé podařilo přímo změřit rychlost větru ve středních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Na základě zkoumání chemických pozůstatků po dopadu komety do atmosféry planety v roce 1994 zjistili, že se v této vrstvě atmosféry vyskytuje extrémně silné proudění, jehož rychlost v blízkosti pólů dosahuje až 1450 km/h.

Krásný optický jev na noční obloze, který jako první pospal Giovanni Domenico Cassini, je pro nás čím dál tím vzdálenější. Jak přibývá umělé osvětlení, schází dokonalá tma pro pozorování světelných a astronomických jevů.

Astronomové vystřelují lasery na mlhovinu Carina, která je jednou z nejaktivnějších a nejjasnějších mlhovin na obloze za posledních 200 let. Very Large Telescope využívá lasery a adaptivní optiku ke korekci turbulencí způsobených zemskou atmosférou.

Evropská jižní observatoř pořídila v Chile prostřednictvím největšího vesmírného dalekohledu na světě unikátní snímek planetární mlhoviny, která se skládá ze dvou těsně spojených hvězd, obíhaných třetí vnější hvězdou. Ta přitom byla poprvé spatřena až několik stovek let po objevu samotné mlhoviny, známé jako NGC 246.

Pozorování vzdálených vesmírných těles může být mimořádně složité, protože ho komplikuje spousta překážek. Astronomové z Evropské jižní observatoře si vypomáhají sci-fi pomůckou.

Vědcům se podařilo zachytit mimořádně vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející slapové roztrhání hvězdy superhmotnou černou dírou.

Superhmotná černá díra vznikla asi 900 milionů let po velkém třesku. Astronomové dodnes nemají dobré vysvětlení pro její existenci.

Průzkum Hubbleova teleskopu naznačuje, že v okolí galaxií by temná hmota mohla být v mnohem větším množství, než čekaly modely. Zatím není jasné, jak to vysvětlit, ale něco nám zjevně uniká.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zvažuje schválení až dvou planetárních vědeckých misí, a to včetně mise k Venuši s cílem zjistit, zda na planetě skutečně existuje život. Informovala o tom agentura Reuters poté, co se tento týden oznámilo, že vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) v atmosféře sousední planety našli plyn spojovaný s životem.

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly fosfanu v oblacích planety Venuše. Na Zemi plyn o vzorci PH₃ vzniká ve větším množství jen průmyslově či činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku. Může tak jít o potenciální ukazatel života v atmosféře na naší sousední planetě. Novinkami oslovený český expert však nadšení poněkud mírní.

Připomíná ohnivý ovál, přesto v ní astronomové z Evropské jižní observatoře pozorovali dobře známé prvky naší rodné Galaxie.

Astronomové Evropské jižní observatoře pořídili vůbec první snímek mladé hvězdy slunečního typu, kterou doprovází dvojice obřích planet.

Masivní hvězdy nejsou jako klíče od vašeho auta. Nezmizí pod hromadou pošty na vašem stolku v předsíni nebo v některé z vašich kapes. Zdá se ale, že obrovská hvězda, kterou astronomové po desetiletí pozorovali, je prostě pryč.

Tmavé skvrny na Slunci vyznačují oblasti s nižší teplotou. Astronomové nyní objevili hvězdy se skvrnami jasnými. Tyto hvězdy dokážou odpalovat supererupce s desetmilionkrát větší energií než naše hvězda.

Astronomové v Proximě Centauri už dlouho vidí velkou naději. Podle posledních výpočtů by se k ní dalo s novými typy pohonu doletět zhruba za 20 let, tedy v relativně krátké době, navíc má planetu obíhající v obyvatelné zóně.

Pozorování teleskopem ESO/VLT na chilské observatoři Paranal odhalila známky zrodu planetárního systému, oznámila organizace Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem je i ČR. Kolem mladé hvězdy AB Aurigae je totiž hustý disk plynu a prachu s nápadnou spirálovitou strukturou, ve kterém astronomové našli jistou poruchu popsanou jako „twist”. A ta může prozrazovat polohu vznikající planety.

Nově objevená černá díra, která se skrývá tisíc světelných let od Země v souhvězdí Dalekohledu, ovlivňuje dvojhvězdný systém na jižní obloze pozorovatelný pouhým okem. Objev se podařil astronomům z Evropské jižní observatoře.

Astronomové z Evropské jižní observatoře a dalších institucí včetně Astronomického ústavu AV ČR objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru.

Černé díry jsou stále obrovskou záhadou. Jejich pozorování v poslední době nabírá na síle. Astronomové nedávno objevili černou díru, která je nejblíže Zemi. Dosavadní rekord byl překonán o dvě třetiny. K detekci této blízké černé díry došlo tak pozdě, kvůli její velikosti. Je velmi malá a tichá.

Astronomové z Evropské jižní observatoře objevili černou díru, která leží přibližně 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. K objevu přispěli i vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Dvojhvězda HR 6819 v jižním souhvězdí Dalekohledu, která je za příznivých podmínek viditelná pouhých okem, je ve skutečnosti trojhvězdou. Jejich partnerem je nenápadná černá díra o hmotnosti nejméně 4 Sluncí, která je momentálně pro nás nejbližší černou dírou.