Evropská jižní observatoř

Astronomové poprvé zachytili zrod supernovy v jejím úplně prvním okamžiku. Pozorování odhalilo, jak dramaticky a jak přesně umírají hvězdy.

Asi 22 milionů světelných let daleko v galaxii NGC 3621 explodovala supernova SN 2024ggi.

Na halloweenskou noc zachytil chilský teleskop VST děsivě krásný obraz – obří rudou mlhovinu připomínající vesmírného netopýra.

Kometa 3I/ATLAS, třetí známý objekt přilétající z mezihvězdného prostoru, se blíží ke svému největšímu přiblížení k Zemi. Přestože podle NASA nepředstavuje žádné nebezpečí, její nepravidelný pohyb a neobvyklé zrychlení znovu otevírají otázku: sledujeme přirozený úkaz, nebo něco, co nám vesmír teprve chce ukázat?

Zatímco na Zemi se lidé převlékají do strašidelných kostýmů, vesmír má vlastní masku.

Nad observatoří Paranal, kterou v chilské poušti Atacama provozuje mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), byl podle vyjádření vědců spatřen doslova „strašidelný netopýr“. Ve skutečnosti se jedná o působivou mlhovinu.

Kometa 3I/ATLAS, teprve třetí mezihvězdný objekt v dějinách astronomie, se dočasně ukryla za Sluncem. Až se v listopadu vrátí na oblohu, čeká ji finální pozorovací okno – a s ním i šance odhalit, jak vypadal vesmír dávno před vznikem Sluneční soustavy.

Tam, kde končí mraky, začíná vesmír. Až do stratosféry, pod níž se tvoří počasí, berou diváky tvůrci tzv. fulldome filmového dokumentu Na hraně nebe. Snímek ukazuje, jak vznikají a zanikají mraky, co je to oblačnost a jak se mění. Dokument je unikátní: natáčelo se za vichřice v Patagonii, v observatořích na hoře Cerro Paranal v Chile i na Lomnickém štítě.

Astronomové odhalili, že bludná planeta Cha 1107-7626 vzdálená 620 světelných let roste rekordním tempem – pohlcuje plyn a prach rychlostí šest miliard tun za sekundu, což stírá hranici mezi hvězdami a planetami.

Obří planetu, která přitahuje více hmoty ze svého okolí než jakékoliv jiné známé těleso ve vesmíru, pozorovali vědci pomocí obřího teleskopu v Jižní Americe.

Supermasivní černá díra J0529, vzdálená přes 12 miliard světelných let, překvapila astronomy. Nová pozorování ukazují, že je mnohem menší, než se původně předpokládalo, a vyvrhuje plyn rychlostí až 10 000 km/s.

Japonská sonda Hajabusa 2 míří k asteroidu 1998 KY26. Nová studie ale odhaluje, že cíl její vesmírné mise je menší a rychlejší, než se předpokládalo. Dokáže sonda na asteroidu přistát?

Dvojhvězda V Sagittae se podle astronomů blíží k dramatickému finále. Bílý trpaslík v tomto systému hltá svého většího partnera takovým tempem, že jednou vyústí v supernovu, jejíž záře bude zřetelná i ve dne - a to přesto, že se nachází deset tisíc světelných let od Země.

Přibližně 4,3 miliardy kilometrů od Země je jižní polokoule Neptunu uprostřed léta. Není to však léto, na jaké jsme zvyklí.

Vesmír přináší stále nová a nová poznání. Vědci jsou aktuálně šokováni rozpínavostí dvojhvězdy V Sagittae, která nebývalou rychlostí pohlcuje své dvojče. Chamtivost bílého trpaslíka může podle odborníků způsobit explozi viditelnou lidským okem i ze Země.

Astronomové zaznamenali explozi gama záření, která se během jednoho dne několikrát opakovala. Neznámý zdroj záření se nachází mimo naši Galaxii.

Všem je dnes jasné, že pokud by se měl člověk fyzicky podívat za hranice naší sluneční soustavy, vyžádá si to mimořádné nasazení a také naprostou změnu myšlení. Případná kosmická loď poletí daleko a za cenu značných obětí.

Záhadné proměny svítivosti rudého superobra Betelgeuse mají konečně vědecké vysvětlení.

Mezinárodní tým vědců poprvé určil okamžik, kdy se kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce, začaly formovat planety. Objev představuje první případ, kdy byl odhalen planetární systém v tak raném stadiu vzniku, u hvězdy astronomové poprvé identifikovali plyn kondenzující do pevných minerálů. Jedná se o stále se formující planetární systém HOPS-315. Otevírá se tím i pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.

Vědci z Evropské jižní observatoře v Chile poprvé zachytili dvojí výbuch hvězdy, kterému se říká supernova. Unikátní jev dokázali zachytil prostřednictvím zařízení označovaného jako VLT - Very Large Telescope.

Astronomové z mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem je i Česko, pořídili velmi detailní snímek, který odhaluje dosud neviděné rysy v galaxii Sochař. Pomocí soustavy dalekohledů VLT (Very Large Telescope) na chilské observatoři Paranal pozorovali tuto blízkou galaxii v tisících barev současně.

Astronomové vytvořili dosud nejdetailnější mapu blízké galaxie Sochař, která odhaluje skryté struktury a stovky planetárních mlhovin – klíče k pochopení zrodu a vývoje galaxií.

Astronomové pozorovali blízkou galaxii v souhvězdí Sochaře pomoci přístroje MUSE na dalekohledu VLT v Chile. Velmi detailní snímek odhaluje dosud neviděné rysy. Při první analýze dat tým odhalil v galaxii Sochař přibližně 500 planetárních mlhovin.

Vědci před několika dny pořídili prostřednictvím Velmi velkého dalekohledu Evropské jižní observatoře v Chile snímek vznikající planety větší než Jupiter na oběžné dráze vzdálené mladé hvězdy. V červnu zveřejněné záběry naznačily, že se může jednat o vzácný příklad planety objevené v ještě raném stádiu vývoje.

Akce Zvaž vědu!, kterou organizují studenti pro studenty, se uskuteční v pondělí 9. června v Senátu Parlamentu České republiky na Valdštejnském náměstí v Praze 1. Účastníci se mohou těšit na přednášky dvanácti inspirativních studentů z celého Česka. Nabídnou příběhy plné informací o vědě, technice a o zajímavých příležitostech.

Mezinárodní tým astronomů objevil exoplanetu, která obíhá pod úhlem 90 stupňů kolem systému dvou zvláštních hvězd 2M1510, jež vlastně ani hvězdami v pravém slova smyslu nejsou. Jde o dva „podměrečné“ hnědé trpaslíky, příliš malé na to, aby v nich probíhala plnohodnotná termonukleární reakce. Je to poprvé, co máme přesvědčivé důkazy o tom, že taková planeta obíhá na kolmé (polární) dráze, tj. kolmo na základní rovinu pohybu hvězdné dvojice.

Astronomové objevili planetu 2M1510 b, která obíhá okolo dvou hnědých trpaslíků. Její dráha je kolmá k rovině, ve které okolo sebe obíhají obě slunce. Systém 2M1510 najdeme v souhvězdí Vah 120 světelných let daleko.

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.

Barnardova hvězda je po trojité hvězdě Alfě Centauri druhým nám nejbližším hvězdným systémem. Leží od nás asi šest světelných let směrem k souhvězdí Hadonoše. Po desetiletích marných nadějí a předchozích nepotvrzených zprávách o objevu exoplanet (planet mimo Sluneční soustavu) máme u této hvězdy konečně jistotu: tento malý a chladný červený trpaslík hostí soustavu nejméně čtyř pravděpodobně kamenných planet, které všechny obíhají velmi blízko kolem něj.

Astronomové objevili v nejvzdálenější známé galaxii JADES-GS-z14-0 s pomocí observatoře ALMA kyslík.

Astronomové pomocí observatoře ALMA objevili kyslík v nejvzdálenější známé galaxii zvané JADES-GS-z14-0. Překvapující nález plynného chemického prvku je podle nich důkazem rychlého dospívání galaxií, což odborníky nutí přehodnotit znalosti o jejich formování v raném vesmíru. Pro existenci mimozemského života však pouhý výskyt plynu nestačí. O úspěchu evropských expertů informovala Evropská jižní observatoř.

Vědce překvapil nález v nejvzdálenější dosud nalezené galaxii JADES-GS-z14-0. Našli tam důkaz, že daleké galaxie vznikaly rychleji, než si doposud mysleli.

Na vrcholu chilské hory Cerro Armazones roste největší pozemský dalekohled ELT, který slibuje revoluci v astronomii. První snímky ale nabídne později, než se původně plánovalo.

Astronomové objevili u jedné z nejbližších hvězd čtyři kamenné exoplanety. Ani jedna z nich ale podle vědců neskýtá naději na možnou obyvatelnost.

Vědci navrhují vyslat sondu k asteroidu 2024 YR4, který byl ještě nedávno považován za potenciální hrozbu pro Zemi.

Astronomové potvrdili, že asteroid 2024 YR4 Zemi neohrozí, jejich práce ale naráží na nové nebezpečí – rostoucí světelné znečištění ohrožuje klíčová pozorování.

Minulý týden mnoho lidí vyděsila zpráva, že pravděpodobnost srážky planety Země s potenciálně nebezpečnou planetkou dosáhla historického maxima, konkrétně 3,1 procenta. Jmenovitě Zemi hrozila v roce 2032 srážka s asteroidem 2024 YR4. Podle nejnovějších dat nejen od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je ale ve skutečnosti riziko srážky zanedbatelné.

Astronomové poprvé nahlédli do atmosféry planety mimo Sluneční soustavu a zmapovali její 3D strukturu.

Představte si planetu, kde zuří bouře silnější než hurikány na Zemi a kovové prvky létají vzduchem. To není sci-fi, ale realita na exoplanetě Tylos (WASP-121b), která se nachází asi 900 světelných let od nás. Vědci z Evropské jižní observatoře použili obří teleskopy v Chile k jejímu detailnímu zkoumání a narazili na dosud nevídané extrémní podmínky.

Evropská jižní observatoř zveřejnila úžasný snímek hvězdokupy RCW 38, který pořídil dalekohled VISTA, nacházející se v chilské poušti Atacama.

Astronomové a vědci z mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO) se obávají nárůstu světelného znečištění v chilské poušti Atacama, které by zhoršilo pozorování vesmíru. Nárůst světelného znečištění, které by snížilo výkony dalekohledů, které má ESO v Chile, by mohla způsobit výstavba rozsáhlého průmyslového areálu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a to jen několik kilometrů daleko.

Náš vesmír je protkaný kosmickou pavučinou. Je všudypřítomná, ale přesto je nesmírně obtížné ji pozorovat, protože ji tvoří kosmický plyn, který je velice nezřetelný. Převratný úspěch přinesla náročná pozorování soustavy Very Large Telescope se spektrografem MUSE, díky nimž astronomové získali nejvíce detailní snímek kosmické pavučiny.

Tým astronomů objevil extrémně silné nadzvukově větry, které podle něj doslova zmítají rovníkem obří exoplanety, tedy planety mimo naši Sluneční soustavu. Vítr na více než 500 světelných let vzdálené planetě s označením WASP-127b dosahuje rychlosti až 33 tisíc kilometrů za hodinu a představuje nejrychlejší proudění svého druhu, jaké kdy bylo na nějaké planetě naměřeno.

Na rovníku obří exoplanety WASP-127b dosahuje rychlost větru desítek tisíc kilometrů za hodinu. Astronomové prostřednictvím dalekohledu VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile zaznamenali nejrychlejší proudění svého druhu. Observatoř o tom informovala na svém webu.

Češi se ve světě neztratí. A když říkáme ve světě, tím myslíme i ve vesmíru. Čím jsme vědecky obohatili naši civilizaci? Astronomie Fotografie od Petra Horálka opět bodovala u NASA Už počtyřicáté se podařilo rodákovi z Pardubic, fotografovi Petrovi Horálkovi, vyhrát prestižní ocenění Astronomický snímek dne NASA.

Astronomové z Ženevské univerzity potvrdili objev zajímavé exoplanety HD 20794 d spadající do kategorie „superzemě“. Na rozdíl od kruhové oběžné dráhy Země kolem Slunce má dráhu eliptickou, což znamená, že se částečně vyskytuje v obyvatelné i neobyvatelné zóně své hvězdy. Systém se navíc nachází blízko Země, což poskytuje vědcům příležitost k výzkumům.

Svou vášní pro vesmír a přírodu fascinuje tisíce lidí. Popularizátor astronomie, hvězdář srdcem i duší, fotograf krás (nejen) noční oblohy a spisovatel Petr Horálek. V našem rozhovoru vám odhalí, jak zachytit vesmírné úkazy a co ho v jeho práci motivuje. Zeptali jsme se ho také na to, jak vypadá příprava na focení noční oblohy. Jakou fototechniku při tom používá a proč je důležité vědět, co se děje na obloze.

Astronomům se podařilo v blízkosti supermasivní černé díry v centru naší galaxie, Mléčné dráhy, objevit první dvojhvězdu. Vědci totiž v dané oblasti pozorovali spektrum zářícího objektu, které svědčilo o tom, že jde pravděpodobně o dvě hvězdy kroužící blízko kolem sebe. Jedná se o vůbec prvního kandidáta na dvojhvězdu v okolí supermasivní černé díry.

Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.

Po 24 letech se zřejmě podařilo nějakému českému astronomovi objevit kometu. Objevitelem nejnovější „české“ komety, tedy oficiálně zatím ještě kandidáta na novou kometu, se stal Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Kometa byla objevena na sérii snímků pořízených v průběhu vánoční noci z 24. na 25. prosince. Jde o druhou kometu objevenou tuzemským astronomem od rozdělení Československa.

Dvojhvězdu obíhající v blízkosti supermasivní černé díry uprostřed Mléčné dráhy, známou jako Sagittarius A*, objevil evropský tým vědců, jehož součástí byli i experti z Masarykovy univerzity v Brně a Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Nález založený na datech získaných pomocí dalekohledu VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) pomůže pochopit, jak hvězdy přežívají v prostředí s extrémní gravitací. Může i otevřít cestu k detekci planet v centru galaxie.

Nový spektrograf s vysokým rozlišením jménem PLATOSpec se 26. listopadu na chilské observatoři La Silla dočkal „prvního světla“. Po takřka dvouletém období konstrukce, na které se podíleli i čeští odborníci, je přístroj připraven k pozorování. Bude prověřovat hvězdy, které potenciálně hostí exoplanety (planety mimo Sluneční soustavu) podobné Zemi, a poskytovat pozemní podporu připravované vesmírné misi Evropské kosmické agentury (ESA).

Astronomové z mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem je i Česko, si připsali další úspěch. Podařilo se jim zobrazit 160 tisíc světelných let vzdálenou obří hvězdu s označením WOH G64. Jedná se o první detailní snímek hvězdy, která se nachází v jiné galaxii, než je naše Mléčná dráha. Nová pozorování ukazují hvězdu chrlící plyn a prach v její zřejmě poslední fázi, než se stane supernovou.

Výzkumníci z Univerzity Karlovy (UK) ve spolupráci s vědci z Francie, USA a mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO) odhalili původ 70 procent meteoritů, které dopadají na Zemi. Počítačové modely vědců z Astronomického ústavu UK ukázaly, že nejvydatnějším zdrojem meteoritů jsou rodiny asteroidů nesoucí jména Massalia, Koronis a Karin z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Ohromná hvězda WOH G64, nacházející se v blízkosti Mléčné dráhy, má kolem sebe kokon ve tvaru vejce i slabý prstenec. Jev potvrdily první snímky pořízené teleskopem Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Vědci dále zjistili, že sousedící těleso prochází dramatickou proměnou. Brzy se z něj stane supernova.

Astronomové slaví důležitý úspěch – vůbec poprvé se jim podařilo zachytit detailní snímek hvězdy mimo naši Galaxii. Hvězda WOH G64 je obří červený veleobr nacházející se 160 000 světelných let od Země ve Velkém Magellanově oblaku. Nachází v pokročilé fázi svého života, kdy odhazuje své vnější vrstvy, což je proces, který předchází mohutné explozi supernovy. Pozorování bylo možné díky evropské observatoři Very Large Telescope Interferometer (VLTI) v Chile, konkrétně jejímu přístroji GRAVITY. Ano, právě tam sídlí Evropská jižní observatoř, která přináší jedinečný vhled do životního cyklu největších hvězd ve vesmíru.