Evropská jižní observatoř

Standardní kosmologický model předpokládá, že většinu galaxií obklopuje neviditelné halo tvořené temnou hmotou. .

Následky epické srážky zahrnující nejméně jednu neutronovou hvězdu byly poprvé zachyceny v milimetrovém rozsahu rádiových vlnových délek.

Evropská jižní observatoř neboli European Southern Observatory (ESO) je vybavena mnoha velkými dalekohledy, jež dostaly do vínku kvalitní kamery i spektrografy. A jejich pomocí se podařilo získat mimořádně zajímavé fotografie.

Dlouho hledaný jev, známý jako gravitační rudý posuv, byl předpovězen Einsteinovou obecnou teorií relativity, ale až dosud nebyl nikdy detekován v okolí černé díry.

Byla nalezena hvězda s nejkratší oběžnou dráhou kolem Sgr A*, supermasivní černé díry ve středu naší galaxie. Jeden oběh trvá čtyři roky.

Byl to asteroid, který znepokojil astronomy. Mohl na Zemi napáchat obrovské škody.

Byl to asteroid, který znepokojil astronomy. Mohl na Zemi napáchat obrovské škody.

Nová pozorování získaná radioteleskopem ALMA astronomům umožnila odhalit komplexní struktury v mlhovině Tarantule – v oblasti s probíhající tvorbou hvězd známé také pod označením 30 Doradus.

Nová pozorování získaná radioteleskopem ALMA astronomům umožnila odhalit komplexní struktury v mlhovině Tarantule – v oblasti s probíhající tvorbou hvězd známé také pod označením 30 Doradus..

Planeta se v posledních dvou desetiletích přesunula do jižního léta, astronomové pozorovali, jak její průměrné teploty klesly o neuvěřitelných 8 stupňů Celsia.

Astronomická observatoř světa ALMA vyfotila pozoruhodnou fotografii zobrazující spirální galaxii NGC 1087, která vypadá jako stočený spící had.

První snímek masivní černé díry Sagittarius A*, která se nachází v srdci Mléčné dráhy, bere dech. Také vám připomíná gigantickou koblihu?

Už za několik dní dojde k přelomové události v historii astronomie. Vědci z projektu Event Horizon Telescope slibují zveřejnění zcela průlomového výsledku.

Astronomové objevili nový typ hvězdné exploze. Nazvali ji mikronova.

Astronomové objevili nový typ hvězdné exploze. Nazvali ji mikronova.

Čeští astronomové získali pro svá pozorování dalekohled umístěný v observatoři na hoře La Silla v jihoamerickém Chile. Pozoruhodné je, že hradecká firma, která jej modernizovala a instalovala do něj nový řídicí systém, k tomu využila technologie a komponenty, které jinak používá v pivovarech, cukrovarech, mlékárnách či lihovarech. Jsou totiž bytelné, vydrží náročné podmínky a náhradní součástky se dají vcelku snadno pořídit.

Nová studie odhalila, že planeta zažila překvapivý pokles globální teploty, zatímco na jižním pólu došlo k podobně neočekávanému oteplení.

K tomu, aby na nějaké planetě mohl vzniknout život, musí být ideální podmínky. Planeta nesmí být ani horká, ani studená – protože základním předpokladem pro život je voda. Ta by se na planetě s neodpovídající teplotou buď uvařila a vypařila anebo zmrzla. Ale ani přítomnost kapalné vody vznik života nezaručuje. Jak je na tom objevená planeta Proxima B?

Když před dvěma lety došlo k objevu nové černé díry, která je vzdálena jen tisíc světelných let od země, slibovali si od toho astronomové nové poznatky ohledně vzniku a existence těchto zvláštních vesmírných těles. V rámci nového výzkumu však skupina astronomů z Evropské jižní observatoře (ESO) zjistila, že se ve skutečnosti o černou díru nejedná.

Od chvíle, kdy se v roce 1995 podařilo potvrdit existenci první exoplanety obíhající hvězdu podobnou našemu Slunci, objevili už vědci přes 4000 takových světů. Více něž polovina těchto objevů připadá na Keplerův teleskop provozovaný NASA, další se očekávají od nového Vesmírného teleskopu Jamese Webba vypuštěného v prosinci 2021.

Pozoruhodný a vědecky cenný snímek představila Evropská jižní observatoř. Díky spektroskopu MUSE, jenž je součástí soustavy čtyř dalekohledů na hoře Cerro Paranal v severním Chile, se podařilo zachytit světlo galaxie ve více vlnových délkách, což dovoluje vědcům nahlédnout do procesu tvorby hvězd.

V úterý 15. března 2022 publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Road to the Stars“ (Cesta ke hvězdám), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Dva roky starý objev nejbližší černé díry se ukázal být chybným. Podle nového pozorování se v hvězdném systému HR 6819 nachází vzácný druh „vampýrské“ dvojhvězdy a nikoliv černá díra.

V roce 2020 oznámil tým vedený astronomy Evropské jižní observatoře (ESO) objev Zemi nejbližší černé díry, která se měla nacházet jen asi tisíc světelných let daleko v systému hvězdy HR 6819. Výsledky této studie však řada vědců zpochybnila, mezi nimi i mezinárodní tým z university KU Leuven v Belgii.

Astronomům se podařilo ze starších záznamů vydolovat třetí satelit planetky Elektra, a tak poskytnou důkaz o prvním pozorovaném „čtyřnásobném asteroidu“ (quadruple asteroid).

"Tento objev ukazuje, že náš nejbližší hvězdný soused je zřejmě plný nových zajímavých světů, které jsou dostupné pro další studium a průzkum v budoucnu.

Teorie o zrodu planet bude možná potřebovat aktualizovat. Mezinárodní tým astronomů totiž zjistil, že se planety mohou tvořit okolo zanikajících hvězd.

Tým astronomů využívající dalekohled VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile nalezl důkazy přítomnosti další planety obíhající kolem hvězdy Proxima Centauri. Tento kandidát na novou exoplanetu je již třetím tělesem objeveným v tomto systému a zatím nejlehčím známým objektem na oběžné dráze kolem Slunci nejbližší sousední hvězdy.

Tým astronomů nalezl důkazy o existenci třetí planety, která obíhá kolem hvězdy Proxima Centauri, nejbližší naší Sluneční soustavě. Vzhledem k relativní blízkosti k Zemi je tento záhadný hvězdný systém ideálním cílem pro budoucí misi, jejímž cílem bude prozkoumat svět za hranicemi naší hvězdné soustavy, napsal server Inverse.

Tým astronomů využívající dalekohled na Evropské jižní observatoři v Chile nalezl důkazy přítomnosti další planety obíhající kolem hvězdy Proxima Centauri.

Má rád hvězdy a vesmír. Teprve třináctiletý student gymnázia Jan Herzig z Horšovského Týna ale astronomii rozumí víc než kdejaký dospělák. Díky své práci a snaze popularizovat vědu se stal jedním ze sedmi talentovaných dětí, které získaly ocenění Zlatý oříšek za rok 2021. Kromě astronomie se věnuje i fyzice, zeměpisu nebo biologii. Do budoucna sní o práci pro Evropskou kosmickou agenturu.

Poblíž hvězdy Alnitak v Orionově pásu plápolá mlhovina Plamínek, kde se z chladného plynu rodí nové hvězdy.

Červí díra je dosud neobjevený vesmírný časoprostorový most popsaný ještě Einsteinem. Vědci ze Slezské univerzity v Opavě udělali další krok k potvrzení Einstenovy teorie a popsali záření, které by mohlo pocházet z červí díry.

Českému astrofotografovi Zdeňku Bardonovi se v noci na úterý podařil unikátní a naprosto nečekaný úlovek. Ze své soukromé hvězdárny ve východočeské obci Rasošky vyfotil Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST), když byl aparát od Země na vzdálenost Měsíce. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Životem kypící hlavní město Si-an provincie Šen-si ve střední Číně se doslova ze dne na den úplně zastavilo. Vláda zde zavedla přísná opatření kvůli rostoucímu počtu nakažených koronavirem. Doma muselo zůstat přes třináct milionů lidí.

Potulné planety neobíhají kolem žádné hvězdy, nýbrž osamoceně putují mezihvězdným prostorem. Až doposud jsme jich znali jen málo. Mezinárodnímu týmu astronomů se ale nyní podařilo nalézt minimálně 70 těchto záhadných těles.

Astronomům se letos naskytl dosud nejdetailnější pohled do centra galaxie, která hostí naši sluneční soustavu. Zjistili, že černá díra Sagittarius A*, která tam sídlí, je hmotnější, než se předpokládalo.

Parkerova sluneční sonda patřící Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně proletěla horní atmosférou Slunce. Je to vůbec poprvé, kdy se sonda "dotkla" naší nejbližší hvězdy. Stalo se tak 60 let poté, co si NASA stanovila tento cíl.

Astronomové pomocí přístrojů Evropské jižní observatoře (ESO) objevili a vyfotografovali planetu obíhající kolem dvojhvězdného systému s neobvykle velkou hmotností a vysokou teplotou, napsali na webu mpg.de.

Astronomové odhalili exoplanetu, která je na poměry těchto těles velmi malá. S polovinou hmotnosti Země je planeta GJ 367 b jednou z nejlehčích mezi téměř 5000 známými exoplanetami. Navíc je neuvěřitelně rychlá; oběh své mateřské hvězdy jí trvá jen zhruba osm hodin. Tak je na ní tedy dlouhý její jeden rok, poznamenal Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který se na výzkumu podílel.

Vesmír je ohromný a má stále čím překvapovat. Nejnovějším poznatkem astronomů z evropské observatoře v Chile je objev malé černé díry, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo Mléčnou dráhu poprvé. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách. Měla by pomoci i s objasněním jejich vzniku.

Astronomové z evropské observatoře v jihoamerickém Chile objevili malou černou díru, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo naši galaxii Mléčnou dráhu poprvé. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách, pomůže i s objasněním jejich vzniku, informovala Evropská jižní observatoř (ESO).

Pátrání po černých dírách ve vesmíru může připomínat práci detektiva, který hledá stopy usvědčující pachatele. V sousední galaxii tyto stopy našli astronomové z Evropské jižní observatoře

Nově objevená černá díra, jedenáctkrát hmotnější než Slunce, je v hvězdokupě NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd.

Astronomové z evropské observatoře v Chile objevili malou černou díru, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo naši galaxii Mléčnou dráhu poprvé. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách, pomůže i s objasněním jejich vzniku. O objevu informovala Evropská jižní observatoř (ESO).

Rozlišení Velkého Magellanova dalekohledu bude desetkrát vyšší než u Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Astronomové pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v chilské poušti Atacama pořídili snímky 42 planetek patřících k největším objektům tzv. hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Poprvé se tak vědcům - včetně těch českých - podařilo zobrazit tak rozsáhlou skupinu malých a roztodivně tvarovaných těles Sluneční soustavy v takových detailech.

Týmu vědců, složeného z astronomů z celého světa, se podařilo získat dosud nejostřejší fotografie záhadné planety přezdívané Kleopatra. Planetka je zajímavá tím, že její tvar připomíná "kost pro psa", a navíc ji obíhají rovnou dva měsíce.

Tým astronomů využívající dalekohled VLT mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO) získal dosud nejostřejší záběry planetky Kleopatra, které se přezdívá Kost pro psa. Pozorování umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost asteroidu. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak planetka a její dva měsíce vznikly. Podílel se na tom i tým Miroslava Brože z Univerzity Karlovy (UK).

Podmínky podobné Zemi jsou na potenciálně obyvatelných planetách velmi vzácné. Astronomové dosud objevili 4 472 exoplanet, ale pouze několik z nich je považováno za potenciálně obyvatelné. Více než polovinu těchto objevů učinil vesmírný teleskop NASA Kepler, který v roce 2009 zahájil misi s cílem zjistit, jak časté jsou planety podobné Zemi v celé galaxii Mléčné dráhy.

Je to vzrušující objev: Astronomové u hvězdy vzdálené pouhých 35 světelných let nalezli pět skalnatých exoplanet – a mezi nimi i takovou, která by mohla být obyvatelná.

"Pouhých" 35 světelných let od Země se nachází hvězda, kterou obíhá řada kamenných exoplanet, mezi nimiž jsou i takové, jež mají velkou šanci na to být obyvatelné. Zjistil to nový astronomický výzkum.

Jejich ohromující gravitace neodolatelně přitahuje i naši pozornost. Černé díry představují fascinující extrémní objekty, v nichž přestávají platit fyzikální zákony. A jako by to nestačilo, vyznačují se mnoha výstřednostmi, jež nesmírně dráždí naši fantazii.

Řada teorií o tvaru vesmíru se rozšířila o další, tentokrát trochu zvláštní. Tým astrofyziků z Francie a Německa předkládá tezi, že vesmír je tvarován jako kobliha. A navíc se domnívají, že je konečný. Jejich teorie zatím není podložená.