Exoplaneta

Astronomové ohlásili druhého možného kandidáta na exoměsíc. Objekt obíhá svou planetu ve vzdálenosti 5500 světelných let od Země.

Lidstvo už objevilo tisíce exoplanet různých velikostí i složení, nejnovější objev je však svým způsobem ojedinělý. Astronomové z Havajské observatoře totiž objevili hned tři obří planety, které jsou odsouzeny k jisté záhubě.

Astronomové věří, že objevili měsíc, který je zcela jiný než cokoliv, co doposud viděli. Je to už druhé vesmírné těleso, kterého si všimli a které by podle nich mohlo být měsícem mimo sluneční soustavu. Tedy exoměsícem. Tento obr je více než dvakrát větší než Země a obíhá kolem planety Kepler 1708b. Ta se velikostí rovná Jupiteru a je od nás daleko 5 500 světelných let.

Astronomové s pomocí observatoře CHEOPS poprvé spolehlivě detekovali deformaci exoplanety. Superjupiter WASP-103b podle vědců vypadá jako přefouknutý ragbyový míč.

Mise Evropské kosmické agentury (ESA) jménem Cheops, jejímž cílem je zkoumání exoplanet (tj. planet mimo Sluneční soustavu) z oběžné dráhy Země, si připisuje nový úspěch. Odhalila, že planeta obíhající kolem své hvězdy během jediného dne má deformovaný tvar a vypadá tak spíše jako ragbyový míč než jako koule.

Astronomové objevili dvě planety, které jsou podobné té naší. Dospěli k tomu na základě výpočtů. Nikdo ale neví, jestli je na těch planetách život a jestli se jejich obyvatelé náhodou nechystají k nám

TESS loví nejen exoplanety, ale i zvláštní objekty v okolním vesmíru. Mezi jeho nejpodivnější úlovky se řadí objekt TIC 400799224, zřejmě dvojhvězda, ve které na hvězdu chrlí spousty prachu druhý objekt, s nímž si nikdo neví rady. Prach zakrývá hvězdu s velkou pravidelností, jednou za 19,77 dne, ale každá z těchto událostí je úplně jiná. Co je tohle zač?

Na nově objevené exoplanetě panují hodně nehostinné podmínky. Místo vodních oceánů jsou na ní moře lávy.

Je 11krát těžší než Jupiter a má netypickou oběžnou dráhu. Exoplaneta HD 106906 b se nachází jen 366 světelných let od nás. Vědci předpokládají, že její výskyt může podpořit teorii o „planetě Devět", která by nahradila Pluto.

Astronomové využívající Hubbleův vesmírný dalekohled identifikovali magnetické pole kolem exoplanety HAT-P-11b. Magnetické pole Země je nezbytné pro naši další existenci a toto je poprvé, kdy jsme potvrdili jeho existenci kolem exoplanety, napsali na webu iflscience.com.

Země je už lidstvu malá, a tak roste touha najít nový domov. Kromě současné technologie nás limitují také podmínky, které musí planeta splňovat.

Vědci z univerzity v Bordeaux ve Francii objevili až 170 putujících exoplanet v hvězdotvorné oblasti Mléčné dráhy vzdálené 420 světelných let v souhvězdích Štíra a Ofíua, napsali na webu scitechdaily.com.

V souvislosti s objevenými exoplanetami a možnou existencí mimozemského života se obvykle skloňuje otázka tzv. obyvatelné zóny. Existují ale zóny obyvatelnosti také u galaxií?

Na poměry extrasolárních planet je GJ 367b drobeček. S polovinou hmotnosti Země je nově objevená planeta jednou z nejlehčích mezi téměř 5 000 dnes známými exoplanetami. Oběh své mateřské hvězdy trvá této extrasolární planetě přibližně osm hodin, právě tak je na ní tedy dlouhý jeden její rok. S průměrem něco málo přes 9000 kilometrů je GJ 367b o něco větší než Mars. Planetární systém se nachází necelých 31 světelných let od Země a je tak ideální pro další výzkum.

Dalekohled Evropské jižní observatoře pořídil snímek exoplanety obíhající kolem dvojhvězdy b Centauri, která je na obloze pozorovatelná pouhým okem. Jedná se zatím o nejteplejší a nejhmotnější systém hvězd, u jakého byla objevena planeta.

Planeta spadá do kategorie horkých či ultrahorkých Jupiterů. Jsou to plynní obři srovnatelní s Jupiterem, ale svou hvězdu obíhají v extrémní blízkosti, proto jsou také velmi rozžhavení.

Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře pořídil snímek exoplanety obíhající kolem dvojhvězdy b Centauri, která je na obloze pozorovatelná pouhým okem. Jedná se zatím o nejteplejší a nejhmotnější systém hvězd, u jakého byla objevena planeta.

Evropská kosmická agentura (ESA) chystá novou výzkumnou misi Ariel, která by měla přinést další poznatky o planetách kroužících mimo Sluneční soustavu. Nový vesmírný teleskop by měl odstartovat v roce 2029 a během čtyř let prozkoumat asi tisícovku tzv. exoplanet.

Evropská kosmická agentura (ESA) chystá novou výzkumnou misi Ariel, která by měla přinést další poznatky o planetách kroužících mimo Sluneční soustavu. Nový vesmírný teleskop by měl odstartovat v roce 2029 a během čtyř let prozkoumat asi tisícovku exoplanet. Mise může podle ESA přinést pokrok v pátrání po existenci života ve vesmíru, protože z ní mohou vzejít objevy dalších vzdálených planet podobných Zemi.

Na poměry extrasolárních planet je GJ 367b drobeček. S polovinou hmotnosti Země je nově objevená planeta jednou z nejlehčích mezi téměř 5 000 dnes známými exoplanetami.

Jedná se o jednu z nejlehčích objevených exoplanet. Vzdálená je 31 světelných let a svoji hvězdu oběhne za 8 hodin. Exoplaneta je kamenná a teplota zde může dosahovat až 1 500 stupňů Celsia.

Při pohledu do budoucna astronomové s nadšením sledují, jak strojové učení, tzv. hluboké učení a umělá inteligence (A.I.) zlepší průzkumy Vesmíru, píše server Inverse.

Astronomové odhalili exoplanetu, která je na poměry těchto těles velmi malá. S polovinou hmotnosti Země je planeta GJ 367 b jednou z nejlehčích mezi téměř 5000 známými exoplanetami. Navíc je neuvěřitelně rychlá; oběh své mateřské hvězdy jí trvá jen zhruba osm hodin. Tak je na ní tedy dlouhý její jeden rok, poznamenal Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který se na výzkumu podílel.

Vědci objevili ve vzdálenosti 31 světelných let od Země kamennou planetu. Badatelé jsou přesvědčeni, že tento rozžhavený svět má masivní železné jádro podobné jádru Merkuru.

Zajímavý objev učinil vědecký tým pod vedením Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR).

Poprvé byl „horký Jupiter“ objeven v roce 2020 sondou NASA. Exoplaneta je pětkrát hmotnější než Jupiter a je extrémně žhavá. V budoucnu chtějí astronomové pokračovat v bližším zkoumání.

Na planetě jsou roky extrémně krátké a horké. Je výrazně menší než Země a z 86 procent je z kovu. Podobá se Merkuru, napsal web Popular Science.

Astronomové našli neuvěřitelný počet exoplanet. Z dat vysloužilého teleskopu Kepler vytáhli 366 dříve nepozorovaných exoplanet, což nás přibližuje k milníku - 5000 známých exoplanet.

Vědci pátrají po zvláštních exoplanetách s extrémně hladkým povrchem. Mělo by se jednat o relativně malé a staré světy, značně vzdálené od svých mateřských hvězd s křehkou a nezvykle tenkou litosférou.

Představte si, že žijete na planetě, kde každých 16 hodin nastává nový rok. Vědci z družice NASA TESS (satelit pro výzkum tranzitujících exoplanet), která vznikla pod vedením MIT (Massachusettský technologický institut), objevili extrémně horkou planetu podobnou Jupiteru, jejíž hmotnost se odhaduje na pětinásobek hmotnosti Jupiteru a která oběhne kolem své hvězdy za pouhých 16 hodin, informuje server News18.

Pomocí ExoMineru bylo objeveno 301 nových exoplanet. Žádná se nepodobá Zemi. Hledání dalších exoplanet nadále pokračuje.

Na povrchu extrémního bílého trpaslíka KPD 0005+5106 je teplota nevídaných 200 tisíc kelvinů. Podle pulzů rentgenového záření s periodou 4,7 hodiny to souvisí s přítomností partnera, nejspíše exoplanety o velikosti Jupiteru, která krouží kolem trpaslíka v dramatické blízkosti. Trpaslík ji drásá takovým způsobem, že to vydrží maximálně pár milionů let.

Na této prskající exoplanetě vzdálené stovky světelných let od Země padají v noci z oblohy kapky železného deště, napsali na webu usatoday.com.

Proxima Centauri je naše nejbližší „hvězdná sousedka“ – tato sluneční soustava s hvězdou typu M (červený trpaslík) se nachází jen asi 4,24 světelných let daleko od Země.

Pokud má Země svoje vesmírné dvojče, NASA by ho nepochybně měla najít. To je závěr zprávy stanovující priority astronomie na další desítku let.

Existuje způsob, jak zjistit charakter minerálů u kamenných exoplanet. Slouží k tomu metoda zvaná nekroplanetologie.

V soustavách bílých trpaslíků je možné studovat složení trosek bývalých planet, do nichž bychom jinak neměli šanci nahlédnout.

NASA tak pro nalezení takových planet dostala pokyn k postavení dalekohledu, který technicky zcela převyšuje Hubbleův vesmírný dalekohled a je vybaven infračervenými, optickými a ultrafialovými senzory. Co takový dalekohled má umět Teleskop by také měl koronograf, teleskopický nástavec navržený tak, aby blokoval přímé světlo z hvězdy, aby bylo možné vidět blízké objekty, protože jinak by slabé exoplanety mohly být zastíněny světlem sousední hvězdy.

S novými technologiemi bychom konečně měli najít jiné obyvatelné světy.

Pokud má Země někde venku dvojče, NASA by ho měla najít. Tak zní závěr zprávy, která se objevuje jednou za deset let a která stanovuje priority astronomie na příští desetiletí. Zpráva uvádí, že k nalezení takových exoplanet podobných Zemi by NASA měla postavit nový velký a luxusní vesmírný teleskop, napsal server Space.

Skupina astronomů zastoupených americkou Národní akademií věd, inženýrství a medicíny apeluje na NASA, aby během příštích několika let postavila zbrusu novou kosmickou observatoř.

Goddardovo kosmické středisko americké agentury NASA vytvořilo video plné fantastických dobrodružství do skutečných míst. V něm odhaluje, jak by planety, exoplanety a měsíce vypadaly jako vzdálené prázdninové a dovolenkové destinace, přičemž nevšední zážitek zprostředkovává fiktivní cestovní kancelář Exoplanet Travel Bureau.

Podle současných zjištění se počet exoplanet v naší galaxii pohybuje mezi 4,3 až 4,7 tisíci a velká část z nich je kamenná, píše portál eurekalert.org. Zdálo by se, že jejich složení by pro nás nemělo být záhadou, protože sami jsme obyvateli takové planety, ale podle nejnovějších výzkumů to není tak samozřejmé.

Hledání planet je záležitost veskrze obtížné. Mimo naši sluneční soustavu planety nevidíme v pravém slova smyslu, ale odhalujeme je pomocí různých fyzikálních jevů. Tentokrát se však astronomům podařil zajímavý kousek. S využitím rentgenové observatoře Chandra se jim zřejmě podařilo poprvé v historii detekovat planetu v jiné galaxii. Tým si povšiml, že na jednom místě střídavě kolísá zaznamenávaná jasnost rentgenového záření, což napovídá existenci exoplanety obíhající hvězdu v galaxii Messier 51. První měření izotopů v atmosféře exoplanety Ta je vzdálená 28 milionů světelných let od naší galaxie. Pozorování nepozorování Pro kontext, všechny pravděpodobně objevené exoplanety v Mléčné dráze se nachází maximálně ve vzdálenosti 3 tisíc světelných let

Výzkum vesmíru je vzrušujícím dobrodružstvím a i přes nejmodernější technologie zůstává stále řada otázek bez odpovědí.

Rentgenová observatoř Chandra, která se pohybuje po oběžné dráze Země, poprvé v historii natrefila na jev, jehož zkoumáním by lidstvo mohlo nalézt první planetu mimo naši galaxii Mléčná dráha. Tajemný vesmírný objekt se zřejmě nachází ve Vírové galaxii, zhruba 28 milionů světelných let od modré planety.

Vědci objasnili původ tajemného signálu z vesmíru, který loni v prosinci fascinoval astronomy. Spekulovalo se, že ruch, který dostal označení BLC1, pochází z hvězdné soustavy hvězdy Proxima Centauri. Její součástí je totiž i exoplaneta nacházející se v obyvatelné zóně, jinými slovy tedy připouštějící existenci života. Nakonec se ukázalo, že odpověď je prostší.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že byla objevena potenciální první planeta mimo naši galaxii Mléčnou dráhu. Možný kandidát na planetu se nachází ve spirální galaxii Messier 51 (M51 či také Virová galaxie) v souhvězdí Honicích psů, a to ve vzdálenosti zhruba 28 milionů světelných let od Země. Definitivní potvrzení objevu však nebude snadné.

Američtí astronomové možná objevili vůbec první planetu mimo naši Galaxii. Objekt zhruba o velikosti Saturnu je od Mléčné dráhy vzdálený desítky milionů světelných let.

Američtí astronomové našli novou exoplanetu mimo naši galaxii. Jde o první planetu mimo Mlečnou drahu.

Povrchy planet, minerály i horniny ze vzdáleného kosmu, kosmické sondy a vzácné meteority přiblíží výstava Dotkni se (exo)planet. Lidé ji od úterý mohou navštívit…

Jiný pohled na planety nabídne výstava Dotkni se (exo)planet. Návštěvníci budou moci zblízka prozkoumat povrch, minerály a horniny vzdálených světů, modely planet a exoplanet, kosmické sondy a vzácné meteority, které přinášejí důkazy o tom, jak to všechno začalo – kde se vzal náš svět.

Povrchy planet, minerály i horniny ze vzdáleného kosmu, kosmické sondy a vzácné meteority přiblíží výstava Dotkni se (exo)planet. Lidé ji mohou navštívit v pražském Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR (AV).

Povrchy planet, minerály i horniny ze vzdáleného kosmu, kosmické sondy a vzácné meteority přiblíží výstava Dotkni se (exo)planet. Lidé ji od úterý mohou navštívit v pražském Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR (AV). ČTK o výstavě, která potrvá do konce listopadu, informovala za AV Martina Spěváčková v tiskové zprávě. Exoplanety jsou planety, které obíhají jiné hvězdy než Slunce.

Astronomové objevili v blízké hvězdné porodnici jednu z nejmladších známých exoplanet. Podle prvních odhadů je stará jen několik milionů let.

Exoplanety jsou pro planetární vědce doslova jinými dimenzemi. Mezi ně patří také svět WASP-76b.

Hned na začátku si musíme ujasnit to, že nejde o detekci vyspělé mimozemské civilizace. Pravděpodobně je to výsledek interakce mezi exoplanetou a magnetickým polem hvězdy generující intenzivně silné polární záře.

Astronomové díky teleskopům odhalili v nečekaných detailech mraky a složení atmosféry na exoplanetě vzdálené 520 světelných let.

V současnosti známe asi čtyři tisíce planet obíhajících jiné hvězdy. Můžeme se tedy podívat na statistiku jejich vlastností

Objev ionizovaného vápníku ve spektru záření exoplanety WASP-76b ukazuje na extrémně silné větry v atmosféře, nebo na mnohem vyšší teplotu.