Exoplaneta

Americká vesmírná agentura NASA objevila exoplanetu vzdálenou 146 světelných let, která je „pozoruhodně podobná Zemi“.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) šokoval astronomy. Na pekelně žhavé superzemi TOI-561 b, kde rok trvá jen 10 hodin a povrch tvoří oceán lávy, nečekaně objevil hustou atmosféru. Tento objev popírá dosavadní fyzikální modely a stal se jedním z největších paradoxů moderní astronomie.

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.

Vědci našli potenciálně obyvatelnou exoplanetu vzdálenou asi 146 světelných let. Existuje poměrně velká šance, že se nachází v obyvatelné zóně.

Tulácké planety, světy, které prolétávají vesmírem samy bez své hvězdy, jsou pro vědce stále z velké části záhadou. Nyní se astronomům poprvé v historii podařilo potvrdit existenci jednoho z těchto bezhvězdných světů tím že přesně určili jeho vzdálenost a hmotnost. Tulácká planeta o velikosti Saturnu byla od Země vzdálená 10 000 světelných let. Planety přitom většinou bývají objevovány u hvězdných systémů. Ovšem v roce 2000 astronomové detekovali první stopy tulácké planety, volně letícího světa, který neobíhal žádnou hvězdu. Později, v roce 2024, výzkumníci detekovali objekt, který deformoval světlo vzdálené hvězdy. Pozorování společně provedlo několik pozemských observatoří a evropská kosmická mise Gaia, která je dnes již mimo provoz. Tato pozorování pomohla vědcům určit, že se jedná o nově objevený svět nacházející se 9 950 světlených let od Země ve směru ke středu Mléčné dráhy s hmotností zhruba 70× větší než má Země. Saturn, ke kterému byla planeta přirovnána, má přibližně 95 hmotností Země.

Astronomové jsou nadšení z planety, jež se až nápadně podobá naší Zemi. Je podle nich ideálním kandidátem k dalším výzkumům.

Dnes se podíváme na příběh o tom, jak evropská observatoř Gaia detekovala náznaky planety v systémech mladých hvězd. Astrometrická informace od Gaii je nezbytným nástrojem k zachycení drobných pohybů hvězd, které jsou způsobeny tím, že kolem nich obíhají planety. Tato metoda byla poprvé použita k objevu planet kolem hvězd, které ještě samy vznikají, hvězd s protoplanetárními disky. Nebylo by skvělé, kdyby se Gaia mohla do tohoto úkolu pustit také se svými fotometrickými informacemi?

Vesmír nás asi nikdy nepřestane překvapovat. Astronomové totiž letos objevili exoplanetu, která si zaslouží titul nejpodivnějšího světa, jaký jsme kdy v Mléčné dráze dosud pozorovali.

Astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) díky dalekohledu Jamese Webba objevili bizarní planetu s ještě bizarnější hvězdou.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba NASA odhalil exoplanetu, která zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku planet. Objekt s oficiálním označením PSR J2322-2650b má velikost Jupiteru, ale jeho atmosféra je tvořená převážně heliem a uhlíkem. Co je na tom divného? Jde o kombinaci, kterou jsme nikde jinde ve vesmíru neviděli. A to není všechno. Je větší než její hvězda a gravitační síly ji protáhly do tvaru citronu.

Astronomové objevili vzácnou planetu HD 143811 AB b, která obíhá kolem dvou mateřských hvězd. Má tedy dvě slunce jako fiktivní planeta Tatooine z Hvězdných válek. Vědce však zaujala hlavně její oběžná dráha. Hvězdy obíhá v poměrně velké blízkosti, přesto jí to trvá podezřele dlouho.

Připomíná slavný Tatooine ze Star Wars, rodiště Anakina Skywalkera, ale její příběh je ještě podivnější. Nově potvrzená exoplaneta obíhá kolem dvou hvězd jednou za zhruba 300 let. Pro vědce jde o famózní objev, ale přitom ji deset let měli přímo před nosem – informace o ní byly schovány v archivních datech, která astronomové pořídili už před deseti lety.

Představte si, že se díváte na noční oblohu. A najednou si uvědomíte, že někde tam je planeta, která by mohla být naším dvojníkem. A že je pouhých 12,5 světelných let daleko. Tak to je Teegarden b: exoplaneta obíhající kolem červeného trpaslíka.

Astronomové, kteří se starají o mise teleskopu Jamese Webba, tvrdí, že mají v ruce důkaz existence atmosféry kolem skalnatého světa mimo naši sluneční soustavu.

Vědci pomocí dalekohledu Jamese Webba objevili atmosféru na skalnaté planetě TOI-561 b – extrémně horkém světě obíhajícím blízko hvězdy, kde se povrch mění v oceán magmatu. Objev zpochybňuje dosavadní představy o tom, že takové planety nemohou udržet atmosféru, a otevírá nové cesty pro výzkum vývoje exoplanet.

Astronomové poprvé v reálném čase zaznamenali jeden z nejdramatičtějších procesů, jaké mohou potkat planetu: úplnou ztrátu atmosféry.

Vědecký tým odhalil v kosmickém sousedství planetu, která by mohla splňovat klíčové podmínky pro život. Nově objevená super-Země se nachází v „obyvatelné zóně“ a její vzdálenost od Země umožní detailnější zkoumání, než jaké bylo doposud možné u většiny exoplanet.

Nový průzkum oblohy VOYAGERS se zaměřil na hvězdy a exoplanety pocházející z trpasličích galaxií, které se staly součástí Mléčné dráhy až po svém vzniku.

Vědci díky experimentu dokázali, že voda vzniká během přirozeného procesu formování planet.

Japonská kosmická agentura JAXA oficiálně potvrdila, že sonda Akatsuki – poslední aktivní mise lidstva u Venuše – je po více než roce mlčení definitivně mrtvá.

Astronomové objevili planetu přibližně velikosti Země v obyvatelné zóně. To znamená, že voda by se v tomto vzdáleném světě mohla nacházet v kapalném skupenství.

Astronomové objevili superzemi, od které nás dělí jen 18 světelných let. Exoplaneta GJ 251 se navíc nachází v obyvatelné zóně své hvězdy a patří tak mezi nejzajímavější kandidáty na svět, kde by mohla existovat kapalná voda – a možná i život.

Představte si, že by vedle naší Země sousedil jiný obyvatelný svět.

Astronomové oznámili, že mají důkazy o existenci velké pevné planety, která by mohla mít na svém povrchu vodu. Leží totiž v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, uvedli vědci.

Vědci se věnují další planetě, která nápadně připomíná naši Zemi. Na jejím povrchu může existovat tekutá voda a dokonce i život.

Nová analýza dat z teleskopu Jamese Webba naznačuje, že kolem vzdálené exoplanety WASP-39b by mohl obíhat sopečný exoměsíc, který do okolí planety chrlí oblaka plynu a prachu.

Usazením slunečního štítu a fotovoltaických panelů dokončili inženýři konstrukci teleskopu Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars), což je mise Evropské kosmické agentury, která má hledat exoplanety podobné Zemi. Plato je nyní na správné cestě vstříc závěrečným testům, které mají potvrdit, že je připraven na svůj start. Aktivity spojené s dokončením observatoře Plato začaly už krátce poté, […]

Webbův teleskop přinesl první přímé měření chemických a fyzikálních vlastností disku kolem exoplanety, z něhož by v budoucnu mohly vzniknout měsíce.

Vesmírný teleskop Jamese Webba odhalil na potulné exoplanetě SIMP-0136 extrémně horkou atmosféru s rovnoměrnými silikátovými mraky a polárními zářemi připomínajícími ty pozemské.

Planety tu tančí v lávových mořích, nebo se skrývají v temnotě hlubší než ten nejtemnější uhel. NASA právě oslavila úžasný milník – potvrzení 6000. exoplanety mimo naši sluneční soustavu. Tyto vzdálené světy přepisují pravidla vesmíru a nutí nás se ptát: Jsme ve vesmíru opravdu sami?

Výsledky pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba naznačují, že atmosféra může existovat i tam, kde to fyzika zakazuje – na prastaré a žhavé exoplanetě TOI-561 b.

Planeta Trappist-1e, vzdálená 41 světelných let, je jedním z největších kandidátů na život mimo Zemi – teleskop Jamese Webba nyní zkoumá, zda má atmosféru, jejíž potvrzení by znamenalo průlom v moderní astronomii.

Počet potvrzených exoplanet překročil hranici šesti tisíc, což vědcům otevírá nové možnosti pátrání po obyvatelných světech i odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.

Počet exoplanet potvrzených kosmickou agenturou NASA dosáhl úctyhodného čísla 6 000. Překonání tohoto milníku dokazuje rychle rostoucí tempo vesmírných objevů.

Jan Herzig patří v sedmnácti letech k nejvýraznějším tvářím mladé české vědecké scény. Svým zápalem se pro vědu snaží nadchnout i svoje vrstevníky.

Evropská kosmická observatoř Plato bezpečně dorazila do ESTECu, technologického srdce Evropské kosmické agentury v Nizozemí. Tady inženýři dokončí její montáž tím, že na tělo observatoře připojí fotovoltaické panely a sluneční štít. Následně provedou sérii důležitých zkoušek, aby potvrdili, že Plato je připravena na start i na svou kosmickou misi, při které bude hledat exoplanety. Před pár měsíci byly dvě hlavní části observatoře Plato spojeny v čisté místnosti firmy OHB v německém Oberpfaffenhofenu. 1. září Plato dorazila lodí z Německa do Nizozemí po řece Rýn. Loď, která přepravu zajišťovala, zakotvila jen několik kilometrů od ESTECu. Odsud byl kontejner s Plato přesunut do střediska ESA po silnici s řádným doprovodem. V ESTECu byla zásilka opatrně vyložena a přesunuta do čisté místnosti.

JWST prozkoumal atmosféru exoplanety TRAPPIST-1e. Planeta je stejně velká jako Země a zajímavou teplotu. První výsledky ukazují, že má atmosféru bohatou na dusík, anebo vůbec žádnou.

Exoplaneta TRAPPIST-1e, vzdálená pouhých 40 světelných let, vykazuje podle dat teleskopu Jamese Webba známky atmosféry podobné Zemi – ačkoliv zatím není jisté, zda jde o skutečný plynný obal, nebo jen o zmatečná data.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba už tři roky zkoumá blízké planety i nejvzdálenější známé galaxie. Podívejte se na jeho největší objevy od planetek ve Sluneční soustavě a polární záře u Jupiteru, po černé díry. Jaká tajemství už odhalil?

Kolem hvězdy s označením TRAPPIST-1 se nachází sedm kamenných planet a na jedné z nich je možná více vody v kapalném stavu než na Zemi.

Planeta TRAPPIST-1e je jedním z nejzajímavějších kandidátů na obyvatelný svět mimo Sluneční soustavu. Co o tomto 40 světelných let vzdáleném světě ukazují dosavadní pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba?

Mise CHEOPS Evropské kosmické agentury ESA potvrdila existenci unikátní planety, která se sama ničí. Exoplaneta HIP 67522 b se nachází tak extrémně blízko k mateřské hvězdě, že spouští silné erupce. Tyto exploze ničí planetární atmosféru a způsobují, že se planeta neustále zmenšuje.

Nám nejbližší hvězdná soustava známá jako Alfa Centauri pravděpodobně obsahuje planetu ve vzdálenosti od „slunce“, která by mohla podporovat život. Sice se od nás tato planeta nachází ve vesmírném měřítku v sousedství, je asi 4 světelné roky vzdálená, nicméně její pozorování je velmi obtížné. Článek Nová planeta v sousední soustavě se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Kolem blízké hvězdy Alfa Centauri A možná obíhá plynný obr. Vesmírný dalekohled Jamese Webba totiž zaznamenal exoplanetu, posléze ji však opět ztratil. Další pozorování může potvrdit výskyt mizejícího tělesa, které se pohybuje v obyvatelné zóně.

Nová pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba naznačují, že exoplaneta TRAPPIST-1 d, kdysi považovaná za „dvojče Země“, pravděpodobně nemá atmosféru vhodnou pro život.

U hvězdy Alfa Centauri A je planeta, která se podobá Zemi. Její existenci potvrdil tým astrofyziků, který obsluhuje Webbův teleskop.

Hvězdná soustava TRAPPIST-1 obsahuje sedm planet. Již od jejího objevení se spekuluje, že by tři z nich mohly být vhodné pro život. Dosavadní výzkum to ovšem nepotvrdil.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) objevil náznak přítomnosti obří plynné planety v obyvatelné zóně soustavy hvězdy Alfa Centauri, která je od Země vzdálená pouhé 4 světelné roky. Nová data získaná z JWST naznačují, že v okolí hvězdy Alfa Centauri A, která je po našem Slunci druhou nejbližší hvězdou k Zemi a rovněž je označována za jeho sesterskou hvězdu, se nachází plynný obr. Tato planeta se tak nachází přibližně čtyři světelné roky od nás, v obyvatelné zóně Alfa Centauri. V této oblasti by podle současných informací mohla existovat kapalná voda. V případě plynného obra je však díky podmínkám panujícím na planetě existence života prakticky vyloučena.

Initiative for Interstellar Studies (i4is) uspořádali extravagantní soutěž o nejlepší design multigenerační mezihvězdné kosmické lodi Project Hyperion Design Competition. Vítězem se stal projekt Chrysalis italského týmu, s 54 kilometrů dlouhou lodí ve tvaru válce pro 1 500 lidí, která by s podporou umělé inteligence dovezla výpravu k exoplanetě Proxima Centauri b.

Novou exoplanetu, tedy vesmírné těleso obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce, nalezli astronomové v hvězdném systému známém jako Kepler-139. Navzdory své ohromné velikosti planeta dlouho unikala pozornosti teleskopů.

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařil pozoruhodný objev při hledání exoplanet - detekovali periodický rádiový signál, který je dovedl k nebeskému tělesu s charakteristikami podobnými Zemi. Tato planeta, vzdálená dvanáct světelných let od naší sluneční soustavy, má důkazy naznačující existenci atmosféry a vlastního magnetického pole.

Sny o nalezení druhé planety, na které by mohl vzniknout život, se možná staly realitou. Vědcům se zřejmě podařilo objevit mimozemský svět podobný Zemi.

Nově objevenou superzemi TOI-2431 čeká s velkou pravděpodobností dramatický konec. Buď bude rozervána na kusy slapovou silou své hvězdy nebo ji čeká zničující srážka.

NASA objevila novou exoplanetu vzdálenou pouhých 154 světelných let od Země, která upoutala pozornost vědců tím, že vysílá opakující se signál hvězdného světla.

Exoplaneta TOI-1846 je zvláštní z více důvodů. Ačkoliv dosahuje velikosti Země, rok na ní uběhne za pouhé čtyři hodiny. Také je zde podle vědců věčný den a noc.

Na exoplanetě TOI-2431 b byste stárli mnohem rychleji. Oběhnout hostitelskou hvězdu ji trvá jen 5 hodin a 22 minut. To je jedna z nejkratších oběžných dob, jakou astronomové zaznamenali. Žít bychom však na této planetě nikdy nemohli. Je to rozžhavené peklo s pohnutým osudem.

Astronomové objevili exoplanetu TOI-2431 b, která okolo své hvězdy oběhne za pouhých 322 minut. Jedná se o další z planet s ultrakrátkou oběžnou dobou. Vznik těchto planet zůstává záhadou.

Jsme ve vesmíru sami? Odpověď na tuto otázku může vědcům přinést poměrně netradiční parametr, a sice složení planetárních plynů.

V posledních několika desetiletích vesmír odhalil tajemství, která zpochybňují naše chápání vzniku planet.