Exoplaneta

Vědci se pokusili napodobit prostředí na exoplanetách s vysokým podílem uhlíku a výsledek je ohromil.

Umělá inteligence dokáže se slušnou přesností rozpoznat skutečné exoplanety od falešně pozitivních signálů.

Astronomové se domnívají, že atmosférický ozon může být klíčovým ukazatelem toho, že je exoplaneta obyvatelná. Hubble tak pozoroval sluneční světlo, které prošlo zemskou atmosférou a vědci v něm pátrali po stopách, které zanechal ozon.

Až příliš často se stává, že objevíme planetu nebo planetární systém, který tak úplně nepasuje do našich teorií a představ o vzniku a vývoji planet. Pěkný příkladem jsou i nová pozorování exoplanety K2-25b, mladičké planety obíhající kolem nedávno vzniklé hvězdy z hvězdokupy Hyády. Tahle planeta je totiž vzhledem ke své velikosti a stáří velmi neobvykle hustá.

„Lovec exoplanet” Plato, mise Juice pro výzkum měsíců Jupiteru a rentgenový dalekohled Athena patří k nejvýznamnějším kosmickým projektům, na kterých spolupracují vědecká pracoviště a firmy z ČR. Letos se zapojí do desítek nových projektů. Nejdražším v Česku vyrobeným komponentem za posledních 12 let bylo vypouštěcí zařízení pro nosnou raketu Vega.

"Lovec exoplanet" Plato, mise Juice pro výzkum měsíců Jupiteru či rentgenový dalekohled Athena patří k nejvýznamnějším kosmickým projektům, na kterých spolupracují vědecká pracoviště a firmy z Česka. V roce 2020 se zapojí do desítek nových projektů. Nejdražším v Česku vyrobeným komponentem za posledních 12 let bylo vypouštěcí zařízení pro nosnou raketu Vega. ČTK to řekl Václav Nesládek z Oddělení kosmických technologií a aplikací ministerstva dopravy.

Hledání exoplanet podpoří chystaný spektrograf pro dalekohled o průměru zrcadla 1,52 metru na observatoři La Silla v Chile. Bude mít velké rozlišení i možnost popsat planety s dlouhou oběžnou dobou. Projekt PLATOSPec, jehož cílem je instalace spektrografu, vede Astronomický ústav Akademie věd ČR. Odborníci z Česka modernizují i dalekohled. Situace kolem koronaviru práci zatím nezkomplikovala, do Chile by vědci měli odcestovat příští rok. ČTK to sdělil Petr Kabáth, vedoucí skupiny výzkumu exoplanet ze Stelárního oddělení AV. Exoplanety jsou planety, které obíhají jiné hvězdy než Slunce.

Astronomové Evropské jižní observatoře pořídili vůbec první snímek mladé hvězdy slunečního typu, kterou doprovází dvojice obřích planet.

Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře pořídil vůbec první snímek mladé hvězdy slunečního typu, kterou doprovází dvojice obřích planet. Jde o skutečně ojedinělé záběry.

Pokročilá adaptivní optika zařízení SPHERE na soustavě teleskopů Very Large Telescope (VLT) zachytila dva enormní plynné obry v planetárním systému hvězdy TYC 8998-760-1 ze souhvězdí Mouchy. Hvězda, které je pouhých 17 milionů let, je přitom velmi mladou verzí našeho Slunce.

Nové simulace naznačují, že některé exoplanety, které vypadají jako plynné mini-Neptuny, mohou být kamenné a pokryté přehřátým oceánem, v němž se voda vyskytuje v exotickém stavu na pomezí kapaliny a plynu.

Nová studie tvrdí, že exoplaneta obíhající ve vzdálenosti 730 světelných let od nás může být ve skutečnosti zbytkem jádra plynového obra typu Jupiter. Vědci naznačují, že u exoplanety TOI 849 b, která dokončuje oběžnou dráhu každých 18 hodin, mohlo dojít k odtržení vnější vrstvy plynu, když planeta prošla příliš blízko k hostitelské hvězdě.

Mezinárodní tým badatelů pod vedením Ženevské univerzity ve Švýcarsku potvrdil existenci exoplanety (planety mimo Sluneční soustavu) Proxima Centauri b, která obíhá v obyvatelné zóně hvězdy Proximy Centauri. Tato hvězda se nachází nejblíže našemu solárnímu systému, zhruba 4,24 světelných let daleko v souhvězdí Kentaura.

Pozorování pomocí spektrografu nové generace přineslo nové a přesnější informace o blízké exoplanetě Proxima b.

Astronomové v Proximě Centauri už dlouho vidí velkou naději. Podle posledních výpočtů by se k ní dalo s novými typy pohonu doletět zhruba za 20 let, tedy v relativně krátké době, navíc má planetu obíhající v obyvatelné zóně.

Nový výzkum přinesl něco, co vědci nazývají dekodérem klimatu. Jde o měření povrchových barev a odrazů hvězdného světla pozorovaného na exoplanetách, což může pomoci zjistit, jaké jsou šance na to, že by tam mohly být podmínky pro život.

Mateřské stálice nejbližších exoplanet představují převážně malé, chladné červené trpaslíky. Vykazují však erupce biologicky škodlivých složek ultrafialového záření. Obyvatelné zóny těchto planetárních soustav přitom leží blízko hvězd. Nevylučují silné UV erupce tamní existenci života?

Už 25 let objevují astronomové planety u cizích hvězd a říkají jim exoplanety. Znají jich přes 4000. Nemají z jejich povrchu sice fotografie, ale mnoho dokáží odpozorovat dalekohledy a usoudit, že jde o skutečně extrémní světy. Třeba WASP-76 b. Na jedné polokouli této planety je věčný den, na druhé věčná noc. Kvůli tomu vzniká zajímavý jev a z nebe padá železo.

Planet podobných Zemi je v naší galaxii Mléčná dráha možná celá řada, ale objevit je není tak jednoduché. Až do současné doby je zhruba jen třetina z více než čtyř tisíc nalezených a potvrzených exoplanet kamenná - a většina z nich se nachází v okruhu několika tisíc světelných let od Země. To ale není jediný důvod, proč je objev nové kamenné planety vzrušující.

Někde prší voda, někde kyselina sírová... někde železo!

První přímo pozorovaná exoplaneta Fomalhaut b nejspíš nikdy neexistovala. Podle vědců šlo ve skutečnosti o pomalu se rozšiřující mračno, vyvržené do vesmíru v důsledku kolize.

Tým vědců z NASA oznámil objev exoplanety velikosti Země, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně. Planeta by na svém povrchu mohla mít vodu v kapalném skupenství, což je základní předpoklad pro vznik mimozemského života.

Zemi podobnou planetu mimo Sluneční soustavu objevil tým vědců při nové analýze dřívějších údajů získaných Keplerovým vesmírným dalekohledem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tato exoplaneta je v astronomickém měřítku poměrně blízko, informovala dnes NASA na svých webových stránkách.

Vědci objevili opravdu velmi zvláštní exoplanetu – TOI-849b je zhruba třiapůlkrát větší než Země, zároveň je ale čtyřicetkrát těžší. Zřejmě jde o bizarní pozůstatek plynného obra.

Kosmický objekt Oumuamua ve tvaru doutníku se stal prvním mezihvězdným návštěvníkem spatřeným ze Země. Viděn byl v říjnu roku 2017 a od chvíle, kdy ho astronomové zpozorovali, řeší jeho původ a složení.

WASP-76 b je o něco menší než Jupiter a nachází se přibližně 640 světelných let od Země v souhvězdí Ryby. Její děsivé počasí je způsobeno skutečně extrémní oběžnou dráhou.

Dalekohled Evropské jižní observatoře zaznamenal železný déšť v atmosféře exoplanety. Na její denní straně stoupají teploty až na 2 400 °C.

Vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které předpokládají, že v její atmosféře prší železo. Na denní straně této mimořádně horké planety stoupají teploty až na 2 400 °C, což je dost na to, aby zde docházelo k odpařování kovů.

Vědci ze Ženevské univerzity představili exoplanetu s jedním z nejextrémnějších podnebí, jaké si lze vůbec představit. Planeta WASP-76b je vzdálena asi 390 světelných let od naší Sluneční soustavy a prší na ni železo. Studie byla publikována v odborném časopise Nature.

Bylo objeveno celkem 17 nových exoplanet, z nichž jedna přibližně o velikosti Země se nachází v obyvatelné zóně kolem své hvězdy. Na přítomnost nových planet přišla studentka University of British Columbia Michelle Kunimoto díky analýze historických dat Keplerova teleskopu.

Doktorandka Michelle Kunimoto se již stala jedním z nejúspěšnějších objevitelů exoplanet. Její sbírka se rozšířila i o planetu velmi podobnou Zemi.

Přímé pozorování a pořizování snímků exoplanet je extrémně náročné. Astronomové k tomu využívají různé důmyslné technologie. Jednou z pozoruhodných novinek je i observatoř PICTURE-C, která by měla pozorovat exoplanety vysoko v pozemské atmosféře, zavěšená na velkém balonu.

Mezinárodní tým vědců našel kandidáta na exoplanetu typu „Superzemě“ obíhající kolem Proximy Centauri, nejbližší hvězdy vzhledem ke Slunci. Proxima Centauri je červený trpaslík vzdálený od nás 4,2 světelného roku, jedna planeta tam je už potvrzená. Nový potenciální svět nazvaný Proxima c je extrémně chladný. V ČR na objev upozornily Hvězdárna Valašské Meziříčí a Česká astronomická společnost.

Sedmnáctiletý stážista Wolf Cukier objevil exoplanetu, která je 6,9krát větší než Země a jde o teprve třináctou známou planetou svého druhu. Mladíkovi se tento objev podařil již třetí den po zapojení do programu NASA, který se zaměřuje na hledání planet mimo Sluneční soustavu.

Americký lovec exoplanet TESS objevil exoplanetu velikostí podobnou Zemi, která svou hvězdu obíhá v obyvatelné zóně.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v pondělí oznámil, že objevil první exoplanetu o velikosti Země, která se nachází od své hvězdy v takové vzdálenosti, že by se na ní mohla vyskytovat tekoucí voda, což by ji činilo obyvatelnou. K jejímu objevu přispěl i středoškolák.

Astronomové prostudovali tři vzdálené mladé exoplanety (planety obíhající kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce), jež se vyznačují zcela mimořádnou konzistencí nadýchané cukrové vaty. Přestože jsou velké téměř jako Jupiter, hmotnost nedosahuje ani jednoho procenta.

Mezinárodní astronomická unie v Paříži přidělila České republice vzdálenou exoplanetu, která nyní dostala své jméno. To vybírala veřejnost a nakonec zvítězil název Makropulos, podle stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka.

Nový teleskop CHEOPS Evropské kosmické agentury (ESA) vynesla ve středu 18. prosince na orbitu ruská raketa Sojuz ST-A z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o další zařízení, které se zaměří na planety mimo Sluneční soustavu, tedy extrasolární planety neboli exoplanety. Nebude však hledat nové, ale nebývale bedlivě zkoumat ty známé.

Hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno.

Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno.

Makropulos – tak zní jméno první česky pojmenovaná exoplanety, tedy planety mimo Sluneční soustavu. Poprvé v historii totiž mohli Češi vymyslet oficiální název pro cizí planetární systém. Zatímco planeta se jmenuje Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou planeta obíhá, dostala ve veřejném hlasování též čapkovský název: Absolutno.

Kromě několika zbloudilých planet, které se vlivem souhry nepříznivých okolností ocitly v mezihvězdném prostoru, jsou všechny námi známé planety připoutány ke svým mateřským hvězdám. To ale nemusí být univerzální pravidlo. Podle nové studie vědců z japonské Národní astronomické observatoře (NAOJ) by planety mohly vznikat i kolem supermasivních černých děr a vytvářet tak obrovské planetární systémy čítající tisíce světů.

Před deseti lety astronomové zachytili signály z vesmíru, které naznačovaly, že se stalo něco neuvěřitelného. Ve hvězdném systému vzdáleném asi 300 světelných let od Země došlo ke srážce dvou planet. Nyní se vědcům podařilo změřit, jaké dopady tato srážka měla.

Protože švýcarský astronom Didier Queloz letos dostal společně s Michelem Mayorem Nobelovou cenu za fyziku za objev exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu, má teď v médiích spoustu prostoru. Kromě jiného se Queloz v některých svých rozhovorech rozpovídal o mimozemských organismech. Domnívá se, že existují. A dokonce věří, že s nimi do roku 2050 navážeme kontakt.

Na planetě s označením K2-18b by se podle astronomů tudíž mohl vyskytovat život.

Nejnovější vědecká analýza uvádí, že vesmír může ukrývat celou řadu planet, kde může existovat více života než na Zemi.Podle vědců je totiž pravděpodobné, že se ve vesmíru nacházejí i planety, kde biodiverzita dosahuje obrovské úrovně.

Satelit americké kosmické agentury NASA zachytil tři nové exoplanety, o jejichž existenci vědci dosud neměli tušení.