Exoplaneta

Mateřské stálice nejbližších exoplanet představují převážně malé, chladné červené trpaslíky. Vykazují však erupce biologicky škodlivých složek ultrafialového záření. Obyvatelné zóny těchto planetárních soustav přitom leží blízko hvězd. Nevylučují silné UV erupce tamní existenci života?

Už 25 let objevují astronomové planety u cizích hvězd a říkají jim exoplanety. Znají jich přes 4000. Nemají z jejich povrchu sice fotografie, ale mnoho dokáží odpozorovat dalekohledy a usoudit, že jde o skutečně extrémní světy. Třeba WASP-76 b. Na jedné polokouli této planety je věčný den, na druhé věčná noc. Kvůli tomu vzniká zajímavý jev a z nebe padá železo.

Planet podobných Zemi je v naší galaxii Mléčná dráha možná celá řada, ale objevit je není tak jednoduché. Až do současné doby je zhruba jen třetina z více než čtyř tisíc nalezených a potvrzených exoplanet kamenná - a většina z nich se nachází v okruhu několika tisíc světelných let od Země. To ale není jediný důvod, proč je objev nové kamenné planety vzrušující.

Hledat 'život po životě' kolem bílých trpaslíků umožní nové teleskopy a nové postupy.

Někde prší voda, někde kyselina sírová... někde železo!

První přímo pozorovaná exoplaneta Fomalhaut b nejspíš nikdy neexistovala. Podle vědců šlo ve skutečnosti o pomalu se rozšiřující mračno, vyvržené do vesmíru v důsledku kolize.

Tým vědců z NASA oznámil objev exoplanety velikosti Země, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně. Planeta by na svém povrchu mohla mít vodu v kapalném skupenství, což je základní předpoklad pro vznik mimozemského života.

Vědci objevili opravdu velmi zvláštní exoplanetu – TOI-849b je zhruba třiapůlkrát větší než Země, zároveň je ale čtyřicetkrát těžší. Zřejmě jde o bizarní pozůstatek plynného obra.

WASP-76 b je o něco menší než Jupiter a nachází se přibližně 640 světelných let od Země v souhvězdí Ryby. Její děsivé počasí je způsobeno skutečně extrémní oběžnou dráhou.

Dalekohled Evropské jižní observatoře zaznamenal železný déšť v atmosféře exoplanety. Na její denní straně stoupají teploty až na 2 400 °C.

Zemi podobnou planetu mimo Sluneční soustavu objevil tým vědců při nové analýze dřívějších údajů získaných Keplerovým vesmírným dalekohledem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tato exoplaneta je v astronomickém měřítku poměrně blízko, informovala dnes NASA na svých webových stránkách.

Kosmický objekt Oumuamua ve tvaru doutníku se stal prvním mezihvězdným návštěvníkem spatřeným ze Země. Viděn byl v říjnu roku 2017 a od chvíle, kdy ho astronomové zpozorovali, řeší jeho původ a složení.

Vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které předpokládají, že v její atmosféře prší železo. Na denní straně této mimořádně horké planety stoupají teploty až na 2 400 °C, což je dost na to, aby zde docházelo k odpařování kovů.

Vědci ze Ženevské univerzity představili exoplanetu s jedním z nejextrémnějších podnebí, jaké si lze vůbec představit. Planeta WASP-76b je vzdálena asi 390 světelných let od naší Sluneční soustavy a prší na ni železo. Studie byla publikována v odborném časopise Nature.

Bylo objeveno celkem 17 nových exoplanet, z nichž jedna přibližně o velikosti Země se nachází v obyvatelné zóně kolem své hvězdy. Na přítomnost nových planet přišla studentka University of British Columbia Michelle Kunimoto díky analýze historických dat Keplerova teleskopu.

Doktorandka Michelle Kunimoto se již stala jedním z nejúspěšnějších objevitelů exoplanet. Její sbírka se rozšířila i o planetu velmi podobnou Zemi.

Přímé pozorování a pořizování snímků exoplanet je extrémně náročné. Astronomové k tomu využívají různé důmyslné technologie. Jednou z pozoruhodných novinek je i observatoř PICTURE-C, která by měla pozorovat exoplanety vysoko v pozemské atmosféře, zavěšená na velkém balonu.

Sedmnáctiletý stážista Wolf Cukier objevil exoplanetu, která je 6,9krát větší než Země a jde o teprve třináctou známou planetou svého druhu. Mladíkovi se tento objev podařil již třetí den po zapojení do programu NASA, který se zaměřuje na hledání planet mimo Sluneční soustavu.

Americký lovec exoplanet TESS objevil exoplanetu velikostí podobnou Zemi, která svou hvězdu obíhá v obyvatelné zóně.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v pondělí oznámil, že objevil první exoplanetu o velikosti Země, která se nachází od své hvězdy v takové vzdálenosti, že by se na ní mohla vyskytovat tekoucí voda, což by ji činilo obyvatelnou. K jejímu objevu přispěl i středoškolák.

Astronomové prostudovali tři vzdálené mladé exoplanety (planety obíhající kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce), jež se vyznačují zcela mimořádnou konzistencí nadýchané cukrové vaty. Přestože jsou velké téměř jako Jupiter, hmotnost nedosahuje ani jednoho procenta.

Mezinárodní tým vědců našel kandidáta na exoplanetu typu „Superzemě“ obíhající kolem Proximy Centauri, nejbližší hvězdy vzhledem ke Slunci. Proxima Centauri je červený trpaslík vzdálený od nás 4,2 světelného roku, jedna planeta tam je už potvrzená. Nový potenciální svět nazvaný Proxima c je extrémně chladný. V ČR na objev upozornily Hvězdárna Valašské Meziříčí a Česká astronomická společnost.

Mezinárodní astronomická unie v Paříži přidělila České republice vzdálenou exoplanetu, která nyní dostala své jméno. To vybírala veřejnost a nakonec zvítězil název Makropulos, podle stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka.

Nový teleskop CHEOPS Evropské kosmické agentury (ESA) vynesla ve středu 18. prosince na orbitu ruská raketa Sojuz ST-A z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o další zařízení, které se zaměří na planety mimo Sluneční soustavu, tedy extrasolární planety neboli exoplanety. Nebude však hledat nové, ale nebývale bedlivě zkoumat ty známé.

Hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno.

Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno.

Makropulos – tak zní jméno první česky pojmenovaná exoplanety, tedy planety mimo Sluneční soustavu. Poprvé v historii totiž mohli Češi vymyslet oficiální název pro cizí planetární systém. Zatímco planeta se jmenuje Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou planeta obíhá, dostala ve veřejném hlasování též čapkovský název: Absolutno.

Kromě několika zbloudilých planet, které se vlivem souhry nepříznivých okolností ocitly v mezihvězdném prostoru, jsou všechny námi známé planety připoutány ke svým mateřským hvězdám. To ale nemusí být univerzální pravidlo. Podle nové studie vědců z japonské Národní astronomické observatoře (NAOJ) by planety mohly vznikat i kolem supermasivních černých děr a vytvářet tak obrovské planetární systémy čítající tisíce světů.

Protože švýcarský astronom Didier Queloz letos dostal společně s Michelem Mayorem Nobelovou cenu za fyziku za objev exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu, má teď v médiích spoustu prostoru. Kromě jiného se Queloz v některých svých rozhovorech rozpovídal o mimozemských organismech. Domnívá se, že existují. A dokonce věří, že s nimi do roku 2050 navážeme kontakt.

Na planetě s označením K2-18b by se podle astronomů tudíž mohl vyskytovat život.

Nejnovější vědecká analýza uvádí, že vesmír může ukrývat celou řadu planet, kde může existovat více života než na Zemi.Podle vědců je totiž pravděpodobné, že se ve vesmíru nacházejí i planety, kde biodiverzita dosahuje obrovské úrovně.

Před deseti lety astronomové zachytili signály z vesmíru, které naznačovaly, že se stalo něco neuvěřitelného. Ve hvězdném systému vzdáleném asi 300 světelných let od Země došlo ke srážce dvou planet. Nyní se vědcům podařilo změřit, jaké dopady tato srážka měla.

Satelit americké kosmické agentury NASA zachytil tři nové exoplanety, o jejichž existenci vědci dosud neměli tušení.