Exoplaneta

Skalnatá planeta LHS 1140b vzdálená 48 světelných let od Země má atmosféru, což představuje významný pokrok v pátrání po životě mimo naši sluneční soustavu.

Pouhých 25 světelných let od Země objevili astronomové exoplanetu podobnou Zemi. Ačkoliv dnes netušíme, zda je obyvatelná, může sehrát důležitou roli v hledání mimozemského života.

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.

Je tam venku někdo? K odpovědi na věčnou otázku lidstva jsme právě učinili obrovský krok. Vědci poprvé zachytili atmosféru u planety, která leží v ideální vzdálenosti od mateřské hvězdy.

Astronomové poprvé potvrdili atmosféru u kamenné planety nacházející se mimo Sluneční soustavu. Důkazy mohou být důležitým prvkem pro výzkum obyvatelnosti světa a možného mimozemského života. Někteří experti jsou ale skeptičtí.

Astronomové objevili potenciálně obyvatelnou exoplanetu. Je nejméně dvakrát hmotnější než Země a pravděpodobně se složením podobá naší planetě. Svou hvězdu sice obíhá v relativně velké blízkosti, přesto na ní podle odhadů panují teploty kolem nuly. Vědci ale upozorňují, že zatím nelze říci, zda je tato exoplaneta skutečně obyvatelná. Neznáme totiž složení její atmosféry a další důležité specifikace. Poprvé astronomové planetu GJ 3378 b zaznamenali v roce 2021, když prohledávali blízké červené trpaslíky pomocí spektrografu CARMENES ve Španělsku. Tehdy ale detekovali jen nespecifikovaný signál. V roce 2024 studie založená na analýze dat ze spektrografu SPIRou na Havaji zjistila, že jde o planetu.

Astronomové hlásí fascinující objevy z hlubin vesmíru. Malé těleso za dráhou Neptunu překvapilo vědce nečekanou atmosférou, zatímco Webbův teleskop odhalil extrémní ranní mlhy a křemičité mraky na exoplanetě WASP-94A b.

Mezinárodní tým vědcům, včetně NASA, objevil dva gigantické světy, které sice svou velikostí hravě strčí do kapsy i Jupiter, ale jejich hustota je menší než u cukrové vaty. Odborníci je nazývají supernafouknuté planety. Jejich vznik zůstává záhadou.

Astronomové popsali dva ohromné vzdálené světy v hvězdném systému TOI 791, které mají hustotu menší než cukrová vata. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír patří k nejlehčím exoplanetám své velikosti. Více o vzácných tělesech může pr

Exoplanetární systém TOI-201 představuje se stářím 1 miliardy roků velice mladou hvězdu vzdálenou 365 světelných roků od Slunce, která hostí dvě planety. Jedna z planet je podobná našemu Jupiteru, ale obíhá hvězdu TOI-201 jednou za 53 dní

Starší odhady často kladly konec fotosyntetické biosféry dříve, v některých scénářích kolem jedné miliardy let či zhruba 1,35 miliardy let. Nová simulace klimatu tuto prognózu posouvá – a ukazuje, proč starší výpočty systematicky přeháněly.

Evropská sonda Plato má od roku 2027 hledat exoplanety podobné Zemi mimo Sluneční soustavu. Z oběžné dráhy, kde se vyskytuje i Webbův teleskop, se zaměří na obyvatelnou zónu u hvězd podobných Slunci. K vyhledávání světů použije propracovaný systém ka

Každé ráno se na vzdálené planetě tvoří mraky ze žhavých minerálů, každý večer zmizí. Teleskop Jamese Webba poprvé takto zřetelně rozlišil ranní a večerní okraj atmosféry – naměřil mezi nimi teplotní rozdíl 449 stupňů Celsia. Přepsal tak chápání chemických portrétů mnoha exoplanet.

Tým australských expertů oznámil, že identifikoval 27 planet, které neobíhají kolem jedné, ale kolem dvou hvězd najednou. Právě tak fungovala i fiktivní Tatooine ve Star Wars.

Nový teleskop na hoře Paranal v Chile má pomoci vyřešit zásadní problém při hledání exoplanet, hvězdný šum, který může být až desetkrát silnější než signál samotné planety. PoET bude pozorovat Slunce jako modelovou hvězdu a jeho data umožní astronomům odfiltrovat rušivé vlivy hvězdné aktivity.

Astronomové objevili fascinující planetární systém u hvězdy LHS 1903, který se nepodobá ničemu, co známe. Zatímco naše Sluneční soustava má jasný řád, tento systém střídá skalnaté světy s plynnými obry v nečekaném pořadí.

Astronomy zaujala exoplaneta TOI-5205b vzdálená asi 285 světelných let od Země.

Výzkumníci získali díky teleskopu Jamese Webba zatím nejsilnější důkaz o existenci atmosféry u planety mimo Sluneční soustavu. Pozorování ultrahorké superzemě TOI-561 b naznačuje, že je tato exoplaneta obklopena hustým závojem plynů, které se vznáší nad globálním oceánem magmatu. Výsledky by mohly pomoci vysvětlit nezvykle nízkou hustotu planety a zpochybnit převládající názor, že mají planety, které obíhají tak blízko svých hvězd nejsou schopny udržet si atmosféru.

Z více než šesti tisíc planet objevených za hranicemi naší sluneční soustavy, zbývá pouhých pětačtyřicet kandidátů na to nejodvážnější hledání v dějinách vědy – pátrání po jiném životě.

Z více než šesti tisíc planet objevených za hranicemi naší sluneční soustavy, zbývá pouhých pětačtyřicet kandidátů na to nejodvážnější hledání v dějinách vědy – pátrání po jiném životě.

Zcela novou kategorii kapalných planet zaznamenali planetární vědci z Oxfordské univerzity. Prostřednictvím Vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili exploplanetu L98-59d, která od jádra na povrch obsahuje magmatický oceán. Složení způsobuje i specifický zápach.

Exoplaneta L98-59d patří mezi nejpodivnější světy, jaké astronomové dosud objevili. Nachází se asi 35 světelných let od Země a na první pohled může působit jako relativně běžná skalnatá planeta. Vědci dokonce zpočátku spekulovali, že by mohla ukrývat hluboký oceán a potenciálně i podmínky pro život. Nová data ale ukázala něco mnohem extrémnějšího. Pozorování pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba odhalila, že L98-59d je pravděpodobně zcela tvořena roztavenou horninou. Jinými slovy, jde o obří lávový svět, kde se od jádra až po povrch nachází kapalné magma.

Jelikož se NASA snaží pochopit záhady našeho vesmíru, rozvíjí také technologie pro objevení a průzkum Zemi podobných planet mimo Sluneční soustavu. Klíčovým prvkem tohoto výzkumu je pozorování světla odraženého z exoplanet, které může odhalit náznaky, že daná Zemi podobná planeta obsahuje látky jako je voda, či kyslík. Ovšem detekce tohoto velmi slabého odraženého svitu s pomocí současných technologií teleskopů je mimořádně náročná. Důvodem je oslepující svit blízkých hvězd a dalších hvězdných objektů. Koncept HOEE (Hybrid Observatory for Earth-like Exoplanets) od NASA představuje možné řešení. Kombinuje orbitální starshade, tedy stínítko, s velkými pozemskými teleskopy s cílem potlačit svit hvězd a umožnit přímé snímkování exoplanet.

Světlo vzdálené hvězdy se začalo chovat podivně – jako kdyby problikávalo a zhasínalo. Pro astronomy to byl signál, že se děje něco výjimečného.

Americká vesmírná agentura NASA objevila exoplanetu vzdálenou 146 světelných let, která je „pozoruhodně podobná Zemi“.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) šokoval astronomy. Na pekelně žhavé superzemi TOI-561 b, kde rok trvá jen 10 hodin a povrch tvoří oceán lávy, nečekaně objevil hustou atmosféru. Tento objev popírá dosavadní fyzikální modely a stal se jedním z největších paradoxů moderní astronomie.

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.

Vědci našli potenciálně obyvatelnou exoplanetu vzdálenou asi 146 světelných let. Existuje poměrně velká šance, že se nachází v obyvatelné zóně.

Tulácké planety, světy, které prolétávají vesmírem samy bez své hvězdy, jsou pro vědce stále z velké části záhadou. Nyní se astronomům poprvé v historii podařilo potvrdit existenci jednoho z těchto bezhvězdných světů tím že přesně určili jeho vzdálenost a hmotnost. Tulácká planeta o velikosti Saturnu byla od Země vzdálená 10 000 světelných let. Planety přitom většinou bývají objevovány u hvězdných systémů. Ovšem v roce 2000 astronomové detekovali první stopy tulácké planety, volně letícího světa, který neobíhal žádnou hvězdu. Později, v roce 2024, výzkumníci detekovali objekt, který deformoval světlo vzdálené hvězdy. Pozorování společně provedlo několik pozemských observatoří a evropská kosmická mise Gaia, která je dnes již mimo provoz. Tato pozorování pomohla vědcům určit, že se jedná o nově objevený svět nacházející se 9 950 světlených let od Země ve směru ke středu Mléčné dráhy s hmotností zhruba 70× větší než má Země. Saturn, ke kterému byla planeta přirovnána, má přibližně 95 hmotností Země.

Astronomové jsou nadšení z planety, jež se až nápadně podobá naší Zemi. Je podle nich ideálním kandidátem k dalším výzkumům.

Dnes se podíváme na příběh o tom, jak evropská observatoř Gaia detekovala náznaky planety v systémech mladých hvězd. Astrometrická informace od Gaii je nezbytným nástrojem k zachycení drobných pohybů hvězd, které jsou způsobeny tím, že kolem nich obíhají planety. Tato metoda byla poprvé použita k objevu planet kolem hvězd, které ještě samy vznikají, hvězd s protoplanetárními disky. Nebylo by skvělé, kdyby se Gaia mohla do tohoto úkolu pustit také se svými fotometrickými informacemi?

Vesmír nás asi nikdy nepřestane překvapovat. Astronomové totiž letos objevili exoplanetu, která si zaslouží titul nejpodivnějšího světa, jaký jsme kdy v Mléčné dráze dosud pozorovali.

Astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) díky dalekohledu Jamese Webba objevili bizarní planetu s ještě bizarnější hvězdou.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba NASA odhalil exoplanetu, která zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku planet. Objekt s oficiálním označením PSR J2322-2650b má velikost Jupiteru, ale jeho atmosféra je tvořená převážně heliem a uhlíkem. Co je na tom divného? Jde o kombinaci, kterou jsme nikde jinde ve vesmíru neviděli. A to není všechno. Je větší než její hvězda a gravitační síly ji protáhly do tvaru citronu.

Astronomové objevili vzácnou planetu HD 143811 AB b, která obíhá kolem dvou mateřských hvězd. Má tedy dvě slunce jako fiktivní planeta Tatooine z Hvězdných válek. Vědce však zaujala hlavně její oběžná dráha. Hvězdy obíhá v poměrně velké blízkosti, přesto jí to trvá podezřele dlouho.

Připomíná slavný Tatooine ze Star Wars, rodiště Anakina Skywalkera, ale její příběh je ještě podivnější. Nově potvrzená exoplaneta obíhá kolem dvou hvězd jednou za zhruba 300 let. Pro vědce jde o famózní objev, ale přitom ji deset let měli přímo před nosem – informace o ní byly schovány v archivních datech, která astronomové pořídili už před deseti lety.

Představte si, že se díváte na noční oblohu. A najednou si uvědomíte, že někde tam je planeta, která by mohla být naším dvojníkem. A že je pouhých 12,5 světelných let daleko. Tak to je Teegarden b: exoplaneta obíhající kolem červeného trpaslíka.

Astronomové, kteří se starají o mise teleskopu Jamese Webba, tvrdí, že mají v ruce důkaz existence atmosféry kolem skalnatého světa mimo naši sluneční soustavu.

Vědci pomocí dalekohledu Jamese Webba objevili atmosféru na skalnaté planetě TOI-561 b – extrémně horkém světě obíhajícím blízko hvězdy, kde se povrch mění v oceán magmatu. Objev zpochybňuje dosavadní představy o tom, že takové planety nemohou udržet atmosféru, a otevírá nové cesty pro výzkum vývoje exoplanet.

Astronomové poprvé v reálném čase zaznamenali jeden z nejdramatičtějších procesů, jaké mohou potkat planetu: úplnou ztrátu atmosféry.

Vědecký tým odhalil v kosmickém sousedství planetu, která by mohla splňovat klíčové podmínky pro život. Nově objevená super-Země se nachází v „obyvatelné zóně“ a její vzdálenost od Země umožní detailnější zkoumání, než jaké bylo doposud možné u většiny exoplanet.

Nový průzkum oblohy VOYAGERS se zaměřil na hvězdy a exoplanety pocházející z trpasličích galaxií, které se staly součástí Mléčné dráhy až po svém vzniku.

Vědci díky experimentu dokázali, že voda vzniká během přirozeného procesu formování planet.

Japonská kosmická agentura JAXA oficiálně potvrdila, že sonda Akatsuki – poslední aktivní mise lidstva u Venuše – je po více než roce mlčení definitivně mrtvá.

Astronomové objevili planetu přibližně velikosti Země v obyvatelné zóně. To znamená, že voda by se v tomto vzdáleném světě mohla nacházet v kapalném skupenství.

Astronomové objevili superzemi, od které nás dělí jen 18 světelných let. Exoplaneta GJ 251 se navíc nachází v obyvatelné zóně své hvězdy a patří tak mezi nejzajímavější kandidáty na svět, kde by mohla existovat kapalná voda – a možná i život.

Představte si, že by vedle naší Země sousedil jiný obyvatelný svět.

Astronomové oznámili, že mají důkazy o existenci velké pevné planety, která by mohla mít na svém povrchu vodu. Leží totiž v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, uvedli vědci.

Vědci se věnují další planetě, která nápadně připomíná naši Zemi. Na jejím povrchu může existovat tekutá voda a dokonce i život.

Nová analýza dat z teleskopu Jamese Webba naznačuje, že kolem vzdálené exoplanety WASP-39b by mohl obíhat sopečný exoměsíc, který do okolí planety chrlí oblaka plynu a prachu.

Usazením slunečního štítu a fotovoltaických panelů dokončili inženýři konstrukci teleskopu Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars), což je mise Evropské kosmické agentury, která má hledat exoplanety podobné Zemi. Plato je nyní na správné cestě vstříc závěrečným testům, které mají potvrdit, že je připraven na svůj start. Aktivity spojené s dokončením observatoře Plato začaly už krátce poté, […]

Webbův teleskop přinesl první přímé měření chemických a fyzikálních vlastností disku kolem exoplanety, z něhož by v budoucnu mohly vzniknout měsíce.

Vesmírný teleskop Jamese Webba odhalil na potulné exoplanetě SIMP-0136 extrémně horkou atmosféru s rovnoměrnými silikátovými mraky a polárními zářemi připomínajícími ty pozemské.

Planety tu tančí v lávových mořích, nebo se skrývají v temnotě hlubší než ten nejtemnější uhel. NASA právě oslavila úžasný milník – potvrzení 6000. exoplanety mimo naši sluneční soustavu. Tyto vzdálené světy přepisují pravidla vesmíru a nutí nás se ptát: Jsme ve vesmíru opravdu sami?

Výsledky pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba naznačují, že atmosféra může existovat i tam, kde to fyzika zakazuje – na prastaré a žhavé exoplanetě TOI-561 b.

Planeta Trappist-1e, vzdálená 41 světelných let, je jedním z největších kandidátů na život mimo Zemi – teleskop Jamese Webba nyní zkoumá, zda má atmosféru, jejíž potvrzení by znamenalo průlom v moderní astronomii.

Počet potvrzených exoplanet překročil hranici šesti tisíc, což vědcům otevírá nové možnosti pátrání po obyvatelných světech i odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.

Počet exoplanet potvrzených kosmickou agenturou NASA dosáhl úctyhodného čísla 6 000. Překonání tohoto milníku dokazuje rychle rostoucí tempo vesmírných objevů.