Exoplaneta

Chystá se projekt, který vypadá jako sci-fi. Pokud by se vydařil, mohli bychom pozorovat vzdálené exoplanety podobně jako dnes blízký Mars.

Ústav pro pokročilé koncepty NASA je známý tím, že podporuje podivné nápady v oblasti astronomie a vesmírného průzkumu. Od svého znovuobnovení v roce 2011 už podpořil v rámci svého třífázového programu širokou škálu projektů. Jen tři se ale dostaly tak daleko, že získaly finanční granty i ze třetí fáze. Jedním z této trojice je projekt nového typu dalekohledu zkoumajícího přítomnost života na exoplanetách.

Planeta Země, náš jediný domov ve vesmíru, je jedinou planetou, o které s jistotou víme, že na ní vznikl život.

Vědci v roce 2022 oznámili důležitý milník v poznání vesmíru. Ukazuje ho takzvané počítadlo planet. Jak složité je exoplanety u cizích hvězd objevit?

Vědci americké NASA ukázali další unikátní fotografii z teleskopu Jamese Webba a hlásí, že objevili stopy vody na exoplanetě WASP-96b.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila další čtyři snímky, které pořídil její vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ukazují několik kosmických jevů v dosud nevídaných detailech.

Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově letos potvrdili objev čtyř nových plynných exoplanet (tj. planet mimo Sluneční soustavu). Jde o obří planety podobné Jupiteru a Saturnu, které jsou na povrchu velmi horké. Všechny čtyři oběhnou své hvězdy za několik dní. Jedna z hvězd je ve stádiu červeného obra, dvě jsou mladé a ta zbývající se podobá našemu Slunci.

Počet známých exoplanet přesáhl 5 000. Astronomové mezi nimi objevili oběžnice podobné Zemi či kroužící v obyvatelné zóně hvězd. Mnohé z nich ale představují zcela nehostinná, či dokonce bizarní místa.

Nový vesmírný dalekohled NASA bude v rámci prvního kola vědeckých operací pozorovat výjimečné horké exoplanety 55 Cancri e a LHS 3844 b.

Teleskop za zaměří na dvě exoplanety, které obíhají velmi blízko své hvězdy. Webbův tým chce zjistit, z čeho jsou exoplanety tvořeny. Exoplaneta 55 Cancri e je rozžhavená a na jejím povrchu se nachází oceány lávy. LHS 3844 b obíhá kolem své hvězdy tak blízko, že ji oběhne za pouhých 11 hodin.

Vesmírný teleskop Jamese Webba je téměř připraven k plnému provozu a v první fázi se plánuje výzkum dvou horkých exoplanet.

To, že se na Zemi vyvinul život můžeme považovat za šťastnou náhodu. Potvrzuje to fakt, že i přes pokročilé technologie vědci zatím neobjevili žádnou jinou planetu, kde by panovaly stejné podmínky jako u nás. Předpokládají však, že existují jiná tělesa, na kterých je nejen živo, ale bydlí se tam mnohem lépe. Takové oběžnice pojmenovali jako superobyvatelné exoplanety.

Věda zná více než 5000 exoplanet, tj. planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce. Přestože většina z nich obíhá kolem objektů, které jsou podobně velké nebo o něco menší než Slunce, existují výjimky, napsal server Universe Today.

Astronomové objevili u velké hvězdy v souhvězdí Štíra dva plynné obry. Během relativně krátké doby budou tyto exoplanety svědky exploze supernovy

Vezměte vesmírný dalekohled, pošlete ho daleko od Slunce a tam ho nechte pozorovat exoplanetu, která se nachází přesně za Sluncem. Až budeme mít k dispozici pořádný kosmický pohon, tak bychom tímhle způsobem mohli pozorovat oceány, kontinenty nebo vegetaci na povrchu exoplanet.

Asi každý zná planetku Pluto – původně devátá planeta naší sluneční soustavy byla v roce 2006 překlasifikována na trpasličí planetu. Událo se tak mimochodem na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze.

NASA nedávno oznámila, že detekovala více než pět tisíc exoplanet, tedy planet obíhajících jinou hvězdu než je Slunce. Které jsou ty nejznámější a nejpopulárnější?

Metan by za určitých podmínek mohl znamenat známky minulého/současného života na exoplanetách. Vědci se ve studii také zaměřili na snížení falešné pozitivity, kterou způsobují nebiologické procesy produkující metan.

Velké množství hvězd neobíhá ve vesmíru osamoceně jako například naše Slunce, nýbrž je součástí hvězdného dvojsystému. Navzdory velkému počtu dvojhvězd ve vesmíru je vznik planet v těchto zcela odlišných podmínkách (než nabízí naše sluneční soustava) velice málo prozkoumán.

Pátrání po exoplanetách dosáhlo významného milníku. Astronomům se povedlo detekovat již více než 5 000 těchto světů.

Od chvíle, kdy se v roce 1995 podařilo potvrdit existenci první exoplanety obíhající hvězdu podobnou našemu Slunci, objevili už vědci přes 4000 takových světů. Více něž polovina těchto objevů připadá na Keplerův teleskop provozovaný NASA, další se očekávají od nového Vesmírného teleskopu Jamese Webba vypuštěného v prosinci 2021.

21. března bylo potvrzeno dalších 65 exoplanet, tím byl překonán milník 5 000. Objevené exoplanety jsou tvořeny z různých materiálů, stejně jako naše planety ve Sluneční soustavě. Do budoucna se plánují další mise, které budou exoplanety hledat.

Americká agentura NASA zaznamenala milník v lovu exoplanet. Tento týden se od roku 1992, kdy byly objeveny první dva takové objekty, počet pozorovaných světů mimo naší Sluneční soustavu vyšplhal k více než pěti tisícům.

První exoplanetu – tedy planetu nacházející se mimo naši Sluneční soustavu, vědci objevili před 30 lety. Nyní známe již 5 000 těchto vzdálených světů. Podle vědců z NASA nás přitom skutečně velké objevy teprve čekají…

Pátrání po planetách mimo naši sluneční soustavu nyní dosáhlo významného milníku. Astronomové oznámili objev 5 000. exoplanety a zbývá jich najít dalších stovky miliard, píše server New Atlas.

Objevování a výzkum vzdálených exoplanet je velice náročnou vědeckou disciplínou, která mnohdy připomíná hledání jehly v kupce sena. Astronomové používají techniku, během které sledují nepatrný pokles světla, které hvězda vyzařuje, což znamená, že ji právě minul obíhající objekt, nejpravděpodobněji tedy exoplaneta.

Alfa Centauri je nejbližší hvězdný systém od naší Sluneční soustavy skládající se ze tří hvězd. Nová práce vydaná v časopise The Astrophysical Journal popisuje, jak by mohla vypadat obyvatelná planeta obíhající kolem jedné z nich.

Podle vědců objeví sonda s názvem TESS, která je součástí agentury pro lov exoplanet, do roku 2024 až 12 000 exoplanet, píše web New York Post.

K zániku hvězd dochází v naší galaxii v průměru jednou za sto let. I ony mají pevně danou „dobu expirace". Dokonce i Slunce. Dříve, než zcela vyhasne, však nabobtná. A spálí vše živé v jeho bezprostřední blízkosti.

Exoplaneta je termín používaný pro planety mimo naší Sluneční soustavu. Až dosud astronomové předpokládali, že mají pouze jednovrstvou, jednotnou atmosféru. Atmosféra naší Země se skládá z pěti vrstev s různými vlastnostmi. Nedávná studie provedená týmem výzkumníků z Univerzity ve švédském Lundu odhalila, že jedna exoplaneta s názvem WASP-189b má vícevrstvou atmosféru, stejně jako naše Země.

Pomocí gravitační čočky se astrofyzikům povedlo zachytit masivní objekt v samotném středu Mléčné dráhy. Buď se jedná o obrovskou planetu, nebo o hnědého trpaslíka.

Exoplanetu zachytili astronomové pomocí dalekohledu ve Francii. Tato cirkumbinární planeta pomůže vědcům odhalit, jak dochází k formování planet.

Astronomové z MIT získali dosud nejjasnější pohled na bizarní exoplanetu známou jako WASP-121b, která má věčně temnou stranu, jež je slapově vázána na svou hvězdu, napsali na webu Scitechdaily.

Z téměř 5 000 dosud potvrzených exoplanet, patří přes 300 do kategorie horkých Jupiterů. Patří mezi ně i exoplaneta WASP-121 b, která je ale zároveň označována jako „prototyp“ pro ultra horký Jupiter. Podmínky na tomto podivném světě jsou podle vědců opravdu bizarní

Exoplaneta je vzdálena od Země 880 světelných let. Jedná se o tzv. „horký Jupiter“ a na straně otočené k hvězdě je až 3 000 stupňů Celsia. Na denní straně se nachází kovy v plynném stavu, které se na noční straně kondenzují do mraků.

Astronomové díky družici Cheops Evropské kosmické agentury objevili 1 500 světelných let vzdálenou exoplanetu velmi neobvyklého tvaru. Podařilo se jim získat bližší informace nejen o planetě samé, ale i co způsobilo její deformaci.

Hledání mimozemského života má dlouhou historii. Už počátkem 19. století matematik Carl Friedrich Gauss žádal, aby byla na zemském povrchu znázorněna Pythagorova věta. Doufal, že tvar z borovic a obilí by pozorným „ufonům" neunikl. Zatím však žádné zprávy z kosmu nepřišly. I přesto, že existuje řada exoplanet, které jsou potencionálně obyvatelné.

"Tento objev ukazuje, že náš nejbližší hvězdný soused je zřejmě plný nových zajímavých světů, které jsou dostupné pro další studium a průzkum v budoucnu.

Skupina evropských astronomů pod vedením švédských vědců velmi dobře popsala podmínky, které panují na nejžhavější exoplanetě, která kdy byla objevena. Exoplaneta WASP-189b je plynným obrem podobným Jupiteru, jen větší a mnohem žhavější.

V naší sluneční soustavě se astronomům život mimo naši vlastní planetu objevit nepodařilo, a tak se porozhlížejí jinde. Mile je překvapilo, že těleso podobné Zemi našli hned u nejbližší hvězdy Proximy Centauri vzdálené od nás pouhé čtyři světelné roky.

Tým astronomů využívající dalekohled VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile nalezl důkazy přítomnosti další planety obíhající kolem hvězdy Proxima Centauri. Tento kandidát na novou exoplanetu je již třetím tělesem objeveným v tomto systému a zatím nejlehčím známým objektem na oběžné dráze kolem Slunci nejbližší sousední hvězdy.

Astronomové jsou nadšení, objevili totiž další planetu, tentokrát jednu z těch dosud nejmenších. Obíhá kolem nejbližšího hvězdného souseda sluneční soustavy a je novým kandidátem na zařazení mezi exoplanety.

Hubbleův vesmírný teleskop se zaměřil na dva mini-Neptuny. Astronomové předpokládají, že se mini-Neptuny přeměňují na super-Země díky ztrácející se atmosféře.

Astronomové nahlédli do atmosféry jedné z nejextrémnějších exoplanet, jaká kdy byla objevena, WASP-189b. Nalezli její jednotlivé atmosférické vrstvy a zkoumali jejich chemické složení.

Atmosféra exoplanety WASP-189b má vrstvy podobně jako atmosféra Země. Jde ale o pekelný svět s teplotou šplhající až k 3 200 °C.

Astronomové ohlásili druhého možného kandidáta na exoměsíc. Objekt obíhá svou planetu ve vzdálenosti 5500 světelných let od Země.

Lidstvo už objevilo tisíce exoplanet různých velikostí i složení, nejnovější objev je však svým způsobem ojedinělý. Astronomové z Havajské observatoře totiž objevili hned tři obří planety, které jsou odsouzeny k jisté záhubě.

Astronomové věří, že objevili měsíc, který je zcela jiný než cokoliv, co doposud viděli. Je to už druhé vesmírné těleso, kterého si všimli a které by podle nich mohlo být měsícem mimo sluneční soustavu. Tedy exoměsícem. Tento obr je více než dvakrát větší než Země a obíhá kolem planety Kepler 1708b. Ta se velikostí rovná Jupiteru a je od nás daleko 5 500 světelných let.

Astronomové s pomocí observatoře CHEOPS poprvé spolehlivě detekovali deformaci exoplanety. Superjupiter WASP-103b podle vědců vypadá jako přefouknutý ragbyový míč.

Mise Evropské kosmické agentury (ESA) jménem Cheops, jejímž cílem je zkoumání exoplanet (tj. planet mimo Sluneční soustavu) z oběžné dráhy Země, si připisuje nový úspěch. Odhalila, že planeta obíhající kolem své hvězdy během jediného dne má deformovaný tvar a vypadá tak spíše jako ragbyový míč než jako koule.

Astronomové objevili dvě planety, které jsou podobné té naší. Dospěli k tomu na základě výpočtů. Nikdo ale neví, jestli je na těch planetách život a jestli se jejich obyvatelé náhodou nechystají k nám

TESS loví nejen exoplanety, ale i zvláštní objekty v okolním vesmíru. Mezi jeho nejpodivnější úlovky se řadí objekt TIC 400799224, zřejmě dvojhvězda, ve které na hvězdu chrlí spousty prachu druhý objekt, s nímž si nikdo neví rady. Prach zakrývá hvězdu s velkou pravidelností, jednou za 19,77 dne, ale každá z těchto událostí je úplně jiná. Co je tohle zač?

Na nově objevené exoplanetě panují hodně nehostinné podmínky. Místo vodních oceánů jsou na ní moře lávy.

Je 11krát těžší než Jupiter a má netypickou oběžnou dráhu. Exoplaneta HD 106906 b se nachází jen 366 světelných let od nás. Vědci předpokládají, že její výskyt může podpořit teorii o „planetě Devět", která by nahradila Pluto.

Astronomové využívající Hubbleův vesmírný dalekohled identifikovali magnetické pole kolem exoplanety HAT-P-11b. Magnetické pole Země je nezbytné pro naši další existenci a toto je poprvé, kdy jsme potvrdili jeho existenci kolem exoplanety, napsali na webu iflscience.com.

Země je už lidstvu malá, a tak roste touha najít nový domov. Kromě současné technologie nás limitují také podmínky, které musí planeta splňovat.

Vědci z univerzity v Bordeaux ve Francii objevili až 170 putujících exoplanet v hvězdotvorné oblasti Mléčné dráhy vzdálené 420 světelných let v souhvězdích Štíra a Ofíua, napsali na webu scitechdaily.com.

V souvislosti s objevenými exoplanetami a možnou existencí mimozemského života se obvykle skloňuje otázka tzv. obyvatelné zóny. Existují ale zóny obyvatelnosti také u galaxií?

Na poměry extrasolárních planet je GJ 367b drobeček. S polovinou hmotnosti Země je nově objevená planeta jednou z nejlehčích mezi téměř 5 000 dnes známými exoplanetami. Oběh své mateřské hvězdy trvá této extrasolární planetě přibližně osm hodin, právě tak je na ní tedy dlouhý jeden její rok. S průměrem něco málo přes 9000 kilometrů je GJ 367b o něco větší než Mars. Planetární systém se nachází necelých 31 světelných let od Země a je tak ideální pro další výzkum.