Exoplaneta

Studenti, učitelé, astronomové laici i vesmírní nadšenci. Nejen ti se můžou zapojit do dalšího ročníku soutěže NameExoWorlds (Pojmenuj exosvěty). Vyhlašuje ji Mezinárodní astronomická unie (IAU), letos hledá nejlepší jména pro planetární soustavy, které jsou od července 2022 v hledáčku kosmického dalekohledu Jamese Webba. Uzávěrka přihlášek je 11. prosince 2022.

TOI-1075 b se nachází asi 200 světelných let daleko od Země. Kolem své hvězdy obíhá tak blízko, že rok na ní trvá 14,5 pozemských hodin. Její povrch dosahující více jak 1 000 °C může přinést nové poznatky o atmosférách exoplanet.

Vesmírný teleskop Jamese Webba americké vesmírné agentury NASA poskytl dosud nejpodrobnější pohled na atmosféru exoplanety. Na základě analýzy dat ze čtyř přístrojů se týmu astronomů podařilo sestavit kompletní molekulární a chemický profil planety.

Na observatoři La Silla v chilské poušti Atacama se v pátek slavnostně uvádí do provozu dalekohled E125, který modernizovala česká firma a budou ho používat a na dálku ovládat čeští astronomové. V rámci projektu PLATOSpec budou pozorovat zejména exoplanety, tedy planety u jiných hvězd, než je naše Slunce.

Teleskop pozoroval exoplanetu WASP-39b všemi čtyřmi přístroji, aby určil podrobné složení její atmosféry. Detailní chemické složení exoplanet umožňuje zjistit, jak se planeta vytvářela. WASP-39b se tak stala nejlépe prozkoumanou exoplanetou mimo naši Sluneční soustavu.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba odstartoval na svou misi do vesmíru loni, 25. prosince. Letos v červenci byly zveřejněny první snímky, které dokázal zachytit. A laici i odborníci ustrnuli. Média mluví o nové éře astronomie. To proto, že zachytil velmi ostře objekty, které jsou tak moc vzdálené, že vlastně nahlížíme do úplných začátků formování vesmíru. Článek Vědci hledají dvacet jmen pro exoplanety. Pojmenovat je v soutěži můžou i děti se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Studenti, učitelé, astronomové laici i vesmírní nadšenci. Nejen ti se můžou zapojit do dalšího ročníku soutěže NameExoWorlds (Pojmenuj exosvěty). Vyhlašuje ji Mezinárodní astronomická unie (IAU), letos hledá nejlepší jména pro planetární soustavy, které jsou od července 2022 v hledáčku kosmického dalekohledu Jamese Webba. Uzávěrka přihlášek je 11. prosince 2022.

Studenti, učitelé, astronomové laici i vesmírní nadšenci. Nejen ti se můžou zapojit do dalšího ročníku soutěže NameExoWorlds (Pojmenuj exosvěty).

Studenti, učitelé, amatérští astronomové a vesmírní nadšenci se mohou zapojit do dalšího ročníku soutěže NameExoWorlds (Pojmenuj exosvěty). Vyhlašuje ji Mezinárodní astronomická unie (IAU), letos hledá nejlepší jména pro planetární soustavy, které jsou od července v hledáčku vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Uzávěrka přihlášek je 11. prosince, soutěžní týmy musejí splnit určité podmínky.

Exoplaneta TRAPPIST-1e se nejvíce podobá Zemi, má však o 40 % menší hmotnost. Pomocí počítačové simulace bylo zjištěno, jak by se exoplaneta chovala při nárůstu skleníkových plynů. Vědci vytvořili rámec, podle kterého se v budoucnu mohou hledat planety vhodné pro život.

Astronomové objevili dosud nejtěžší prvek v atmosféře dvou žhavých exoplanet, kde z oblohy prší tekuté železo a drahokamy. Výzkumníci navíc objevili v horní atmosféře těchto planet baryum, což je činí ještě neobvyklejšími, než se dříve myslelo, píše server Interesting Engineering.

Dosud neobjevená exoplaneta je asi třikrát větší než Země. Vědci ji označili jako "zakázanou". Planeta obíhá v "neptunské poušti“, což je název pro oblast v blízkosti hvězd, kde se nenacházejí žádné planety velikosti Neptuna. Exoplaneta NGTS-4b je plynná planeta střední velikosti. Nachází se 920 světelných let od Země a vědcům mate hlavy.

Extrémně horké jupitery WASP-76 b a WASP-121 b mají v horních vrstvách atmosféry baryum. Jde o doposud nejtěžší prvek, jaký jsme v atmosférách těchto světů objevili.

Tyto exoplanety jsou zvláštní díky neobvyklým vlastnostem. Na jedné prší tekuté drahokamy a na druhé zase titan z železných mraků. A nyní vědci v jejich atmosférách objevilo další překvapení.

Baryum bylo objeveno v ultrahorkých Jupiterech WASP-76b a WASP-121b. Tento těžký prvek byl nalezen v horních vrstvách atmosfér, kde teplota přesahuje 1 000 °C.

Astronomové, využívající dalekohled ESO/VLT, objevili v atmosféře extrasolární planety baryum – dosud nejtěžší chemický prvek, jaký byl tímto způsobem zaznamenán..

Sonda TESS, která nahradila Keplerův dalekohled a má za úkol hledat ve vesmíru planety vhodné pro život, je po závadě počítače mimo provoz.

Oxid dusný by se vedle metanu a kyslíku mohl stát dalším ukazatelem přítomnosti života v atmosférách blízkých exoplanet.

Poblíž oranžového trpaslíka, vzdáleného 130 světelných let od Země, objevili astronomové překvapení. Hvězdu obíhají tři skalnaté superzemě a dva supermerkury.

Superzemě jsou exoplanety, které jsou větší než Země a obíhají kolem své hvězdy v obyvatelné zóně. Astronomové odhadují, že jen v Mléčné dráze se nachází desítky miliard superzemí. Vědci také popsali planetu, která by byla ideální pro život.

Vědci vytvořili katalog možných povrchů extrémních exoplanet. Má posloužit k dešifrování výsledků vědeckých pozorování.

Vědci již desítky let pátrají po planetách, které by mohly být vhodné pro existenci života. K tomu, aby na planetě mohl život, jak ho známe, vzniknout, je potřeba především voda.

Analýzy hustoty exoplanet u červených trpaslíků odhalily populaci světů s vysokým podílem vody. Podle vědců to znčí, že vodních světů je ve vesmíru nejspíš mnohem více, než se doposud předpokládalo

AS 209 je mladá hvězda v souhvězdí Ophiuchus, která je podle vědců hostitelem jedné z nejmladších exoplanet vůbec. Odborníci navíc provedli vůbec první detekci plynu v cirkuplanetárním disku, píše server Interesting Engineering.

Exoplaneta HIP 65426 b byla objevena v roce 2017. Jedná se o plynného obra, který vznikl před 15 až 20 miliony let. Přístroje teleskopu dokáží exoplanetu lépe pozorovat díky koronografům, které tlumí světlo z hvězd.

Nové snímky Webbova teleskopu jsou pokládány za předěl v astronomii.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba poodhalil další tajemství vesmíru. Astronomové s jeho pomocí poprvé zachytili přímý snímek exoplanety, tedy planety obíhající jinou hvězdu, než je Slunce. Podle odborníků jde o přelom v dosavadním pozorování vzdálených světů.

Přestože jde o velký krok pro vědu, pro lidstvo tato planeta nemá praktické využití – je totiž neobyvatelná.

Kanadští astronomové objevili exoplanetu, která je zcela pokrytá vodou. Je o něco větší než naše Země a od své domovské hvězdy se nachází tak daleko, že by se na ní mohl vyskytovat život. Zatím je ale záhadou, jako formu by mohl mít.

Astronomové mají první jednoznačný důkaz výskytu oxidu uhličitého v atmosféře exoplanety. Cílem pozorování dalekohledu Jamese Webba byl horký plynný obr WASP-39b ze souhvězdí Panny.

Mezinárodní tým vědců oznámil objev TOI-1452 b, exoplanety obíhající jednu ze dvou malých hvězd v binárním systému nacházející se v souhvězdí Draka asi 100 světelných let od Země. Výzkumníky vedl Charles Cadieux, doktorandský student na Montrealské univerzitě a člen Institutu pro výzkum exoplanet (iREx).

Vědecký svět se zase jednou vlní nadšením. Kanadští astronomové totiž v oblasti souhvězdí Draka objevili novou exoplanetu – tedy planetu, která neobíhá kolem „našeho“ Slunce – nese název TOI-1452 b a její povrch je pokrytý vodou. Díky zajímavým teplotním podmínkám podle odborníků může ukrývat život.

Vesmírný teleskop Jamese Webba je teprve na začátku své vědecké mise, ale už se může pochlubit prvními výsledky. Jedním z nich je nedávný objev oxidu uhličitého na planetě ležící vně naší sluneční soustavy. Podle NASA jde o první případ v historii, kdy se tímto způsobem povedlo oxid uhličitý na exoplanetě objevit. Ačkoliv šlo o nečekaný úspěch, vkládají teď vědci do této schopnosti další naděje. Signál byl totiž i přes vzdálenost planety poměrně silný – Webbův teleskop by měl být schopen takto analyzovat i menší či vzdálenější objekty.

Pokud má nějaká planeta na svém povrchu oceány a je alespoň tak velká, jako naše Země, pak se jí říká Superzemě. A jedna taková byla nalezena doslova za rohem.

Exoplaneta TOI-1452 b je podle astronomů větší a hmotnější než Země a její povrch má pokrývat hluboký oceán.

Kanadští astronomové pomocí teleskopu NASA TESS objevili exoplanetu zcela pokrytou vodou, která připomíná hollywoodský snímek Vodní svět z roku 1995 s Kevinem Costnerem v hlavní roli. Zjištění také nasvědčují tomu, že mírná teplota na ní by mohla podporovat život. Jaký druh a jak dlouho by tam mohl prosperovat, se výzkumníci stále snaží zjistit. Exoplaneta je od Země vzdálená sto světelných let.

Exoplaneta WASP–39b byla objevena v roce 2011 a nachází se 700 světelných let daleko. Webbův teleskop oxid uhličitý objevil díky přístroji Near–Infrared Spectrograph. Teleskop by se později mohl zaměřit i na menší kamenné exoplanety podobné Zemi.

Exoplaneta je o něco větší než Země a nachází se v takové vzdálenosti od své hvězdy, že by na jejím povrchu mohla existovat kapalná voda.

Teleskop se zaměří na takzvané horké Jupitery, které se nacházejí tak blízko své hvězdy, že jsou rozžhavené na tisíce stupňů. V atmosférách těchto exoplanet se nacházejí kovy a minerály ve skupenství páry. Webbův teleskop se zaměří i na exoplanety, na kterých by mohl být život.

Ingredience pro život jsou rozšířeny po celém vesmíru. Odhalení života mimo Zemi je hlavním cílem moderní astronomie a planetární vědy.

Astronomové objevili při hledání nových světů už tisíce exoplanet, přičemž většinu z nich zaznamenali pomocí takzvané tranzitní metody. To je trvalé sledování jasu vzdálených hvězd optickým dalekohledem a zaznamenání jejich případného „zabliknutí“, jež může znamenat, že před hvězdou právě proletěla na oběžné dráze planeta. Tato metoda ale má své limity, proto vědci hledají i jiné způsoby detekce. A jeden našli.

Když vědci namíří teleskop na exoplanetu, může být světlo, které teleskop přijímá, "kontaminováno" světlem z jiných planet.

Jen 35,6 světelných let od Země se nachází malá chladná hvězda s názvem Ross 508. Tento červený trpaslík má asi jen pětinu hmotnosti Slunce. V její obyvatelné zóně ale obíhá exoplaneta, na které by se mohla nacházet voda v kapalném skupenství.

Chystá se projekt, který vypadá jako sci-fi. Pokud by se vydařil, mohli bychom pozorovat vzdálené exoplanety podobně jako dnes blízký Mars.

Ústav pro pokročilé koncepty NASA je známý tím, že podporuje podivné nápady v oblasti astronomie a vesmírného průzkumu. Od svého znovuobnovení v roce 2011 už podpořil v rámci svého třífázového programu širokou škálu projektů. Jen tři se ale dostaly tak daleko, že získaly finanční granty i ze třetí fáze. Jedním z této trojice je projekt nového typu dalekohledu zkoumajícího přítomnost života na exoplanetách.

Vědci v roce 2022 oznámili důležitý milník v poznání vesmíru. Ukazuje ho takzvané počítadlo planet. Jak složité je exoplanety u cizích hvězd objevit?

Vědci americké NASA ukázali další unikátní fotografii z teleskopu Jamese Webba a hlásí, že objevili stopy vody na exoplanetě WASP-96b.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila další čtyři snímky, které pořídil její vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ukazují několik kosmických jevů v dosud nevídaných detailech.

Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově letos potvrdili objev čtyř nových plynných exoplanet (tj. planet mimo Sluneční soustavu). Jde o obří planety podobné Jupiteru a Saturnu, které jsou na povrchu velmi horké. Všechny čtyři oběhnou své hvězdy za několik dní. Jedna z hvězd je ve stádiu červeného obra, dvě jsou mladé a ta zbývající se podobá našemu Slunci.

Počet známých exoplanet přesáhl 5 000. Astronomové mezi nimi objevili oběžnice podobné Zemi či kroužící v obyvatelné zóně hvězd. Mnohé z nich ale představují zcela nehostinná, či dokonce bizarní místa.

Nový vesmírný dalekohled NASA bude v rámci prvního kola vědeckých operací pozorovat výjimečné horké exoplanety 55 Cancri e a LHS 3844 b.

Teleskop za zaměří na dvě exoplanety, které obíhají velmi blízko své hvězdy. Webbův tým chce zjistit, z čeho jsou exoplanety tvořeny. Exoplaneta 55 Cancri e je rozžhavená a na jejím povrchu se nachází oceány lávy. LHS 3844 b obíhá kolem své hvězdy tak blízko, že ji oběhne za pouhých 11 hodin.

Vesmírný teleskop Jamese Webba je téměř připraven k plnému provozu a v první fázi se plánuje výzkum dvou horkých exoplanet.

To, že se na Zemi vyvinul život můžeme považovat za šťastnou náhodu. Potvrzuje to fakt, že i přes pokročilé technologie vědci zatím neobjevili žádnou jinou planetu, kde by panovaly stejné podmínky jako u nás. Předpokládají však, že existují jiná tělesa, na kterých je nejen živo, ale bydlí se tam mnohem lépe. Takové oběžnice pojmenovali jako superobyvatelné exoplanety.

Věda zná více než 5000 exoplanet, tj. planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce. Přestože většina z nich obíhá kolem objektů, které jsou podobně velké nebo o něco menší než Slunce, existují výjimky, napsal server Universe Today.

Astronomové objevili u velké hvězdy v souhvězdí Štíra dva plynné obry. Během relativně krátké doby budou tyto exoplanety svědky exploze supernovy

Vezměte vesmírný dalekohled, pošlete ho daleko od Slunce a tam ho nechte pozorovat exoplanetu, která se nachází přesně za Sluncem. Až budeme mít k dispozici pořádný kosmický pohon, tak bychom tímhle způsobem mohli pozorovat oceány, kontinenty nebo vegetaci na povrchu exoplanet.