Exoplaneta

Astronomové poprvé v reálném čase zaznamenali jeden z nejdramatičtějších procesů, jaké mohou potkat planetu: úplnou ztrátu atmosféry.

Vědecký tým odhalil v kosmickém sousedství planetu, která by mohla splňovat klíčové podmínky pro život. Nově objevená super-Země se nachází v „obyvatelné zóně“ a její vzdálenost od Země umožní detailnější zkoumání, než jaké bylo doposud možné u většiny exoplanet.

Nový průzkum oblohy VOYAGERS se zaměřil na hvězdy a exoplanety pocházející z trpasličích galaxií, které se staly součástí Mléčné dráhy až po svém vzniku.

Vědci díky experimentu dokázali, že voda vzniká během přirozeného procesu formování planet.

Japonská kosmická agentura JAXA oficiálně potvrdila, že sonda Akatsuki – poslední aktivní mise lidstva u Venuše – je po více než roce mlčení definitivně mrtvá.

Astronomové objevili planetu přibližně velikosti Země v obyvatelné zóně. To znamená, že voda by se v tomto vzdáleném světě mohla nacházet v kapalném skupenství.

Astronomové objevili superzemi, od které nás dělí jen 18 světelných let. Exoplaneta GJ 251 se navíc nachází v obyvatelné zóně své hvězdy a patří tak mezi nejzajímavější kandidáty na svět, kde by mohla existovat kapalná voda – a možná i život.

Představte si, že by vedle naší Země sousedil jiný obyvatelný svět.

Astronomové oznámili, že mají důkazy o existenci velké pevné planety, která by mohla mít na svém povrchu vodu. Leží totiž v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, uvedli vědci.

Vědci se věnují další planetě, která nápadně připomíná naši Zemi. Na jejím povrchu může existovat tekutá voda a dokonce i život.

Nová analýza dat z teleskopu Jamese Webba naznačuje, že kolem vzdálené exoplanety WASP-39b by mohl obíhat sopečný exoměsíc, který do okolí planety chrlí oblaka plynu a prachu.

Usazením slunečního štítu a fotovoltaických panelů dokončili inženýři konstrukci teleskopu Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars), což je mise Evropské kosmické agentury, která má hledat exoplanety podobné Zemi. Plato je nyní na správné cestě vstříc závěrečným testům, které mají potvrdit, že je připraven na svůj start. Aktivity spojené s dokončením observatoře Plato začaly už krátce poté, […]

Webbův teleskop přinesl první přímé měření chemických a fyzikálních vlastností disku kolem exoplanety, z něhož by v budoucnu mohly vzniknout měsíce.

Vesmírný teleskop Jamese Webba odhalil na potulné exoplanetě SIMP-0136 extrémně horkou atmosféru s rovnoměrnými silikátovými mraky a polárními zářemi připomínajícími ty pozemské.

Planety tu tančí v lávových mořích, nebo se skrývají v temnotě hlubší než ten nejtemnější uhel. NASA právě oslavila úžasný milník – potvrzení 6000. exoplanety mimo naši sluneční soustavu. Tyto vzdálené světy přepisují pravidla vesmíru a nutí nás se ptát: Jsme ve vesmíru opravdu sami?

Výsledky pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba naznačují, že atmosféra může existovat i tam, kde to fyzika zakazuje – na prastaré a žhavé exoplanetě TOI-561 b.

Planeta Trappist-1e, vzdálená 41 světelných let, je jedním z největších kandidátů na život mimo Zemi – teleskop Jamese Webba nyní zkoumá, zda má atmosféru, jejíž potvrzení by znamenalo průlom v moderní astronomii.

Počet potvrzených exoplanet překročil hranici šesti tisíc, což vědcům otevírá nové možnosti pátrání po obyvatelných světech i odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.

Počet exoplanet potvrzených kosmickou agenturou NASA dosáhl úctyhodného čísla 6 000. Překonání tohoto milníku dokazuje rychle rostoucí tempo vesmírných objevů.

Jan Herzig patří v sedmnácti letech k nejvýraznějším tvářím mladé české vědecké scény. Svým zápalem se pro vědu snaží nadchnout i svoje vrstevníky.

Evropská kosmická observatoř Plato bezpečně dorazila do ESTECu, technologického srdce Evropské kosmické agentury v Nizozemí. Tady inženýři dokončí její montáž tím, že na tělo observatoře připojí fotovoltaické panely a sluneční štít. Následně provedou sérii důležitých zkoušek, aby potvrdili, že Plato je připravena na start i na svou kosmickou misi, při které bude hledat exoplanety. Před pár měsíci byly dvě hlavní části observatoře Plato spojeny v čisté místnosti firmy OHB v německém Oberpfaffenhofenu. 1. září Plato dorazila lodí z Německa do Nizozemí po řece Rýn. Loď, která přepravu zajišťovala, zakotvila jen několik kilometrů od ESTECu. Odsud byl kontejner s Plato přesunut do střediska ESA po silnici s řádným doprovodem. V ESTECu byla zásilka opatrně vyložena a přesunuta do čisté místnosti.

JWST prozkoumal atmosféru exoplanety TRAPPIST-1e. Planeta je stejně velká jako Země a zajímavou teplotu. První výsledky ukazují, že má atmosféru bohatou na dusík, anebo vůbec žádnou.

Exoplaneta TRAPPIST-1e, vzdálená pouhých 40 světelných let, vykazuje podle dat teleskopu Jamese Webba známky atmosféry podobné Zemi – ačkoliv zatím není jisté, zda jde o skutečný plynný obal, nebo jen o zmatečná data.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba už tři roky zkoumá blízké planety i nejvzdálenější známé galaxie. Podívejte se na jeho největší objevy od planetek ve Sluneční soustavě a polární záře u Jupiteru, po černé díry. Jaká tajemství už odhalil?

Kolem hvězdy s označením TRAPPIST-1 se nachází sedm kamenných planet a na jedné z nich je možná více vody v kapalném stavu než na Zemi.

Planeta TRAPPIST-1e je jedním z nejzajímavějších kandidátů na obyvatelný svět mimo Sluneční soustavu. Co o tomto 40 světelných let vzdáleném světě ukazují dosavadní pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba?

Mise CHEOPS Evropské kosmické agentury ESA potvrdila existenci unikátní planety, která se sama ničí. Exoplaneta HIP 67522 b se nachází tak extrémně blízko k mateřské hvězdě, že spouští silné erupce. Tyto exploze ničí planetární atmosféru a způsobují, že se planeta neustále zmenšuje.

Nám nejbližší hvězdná soustava známá jako Alfa Centauri pravděpodobně obsahuje planetu ve vzdálenosti od „slunce“, která by mohla podporovat život. Sice se od nás tato planeta nachází ve vesmírném měřítku v sousedství, je asi 4 světelné roky vzdálená, nicméně její pozorování je velmi obtížné. Článek Nová planeta v sousední soustavě se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Kolem blízké hvězdy Alfa Centauri A možná obíhá plynný obr. Vesmírný dalekohled Jamese Webba totiž zaznamenal exoplanetu, posléze ji však opět ztratil. Další pozorování může potvrdit výskyt mizejícího tělesa, které se pohybuje v obyvatelné zóně.

Nová pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba naznačují, že exoplaneta TRAPPIST-1 d, kdysi považovaná za „dvojče Země“, pravděpodobně nemá atmosféru vhodnou pro život.

U hvězdy Alfa Centauri A je planeta, která se podobá Zemi. Její existenci potvrdil tým astrofyziků, který obsluhuje Webbův teleskop.

Hvězdná soustava TRAPPIST-1 obsahuje sedm planet. Již od jejího objevení se spekuluje, že by tři z nich mohly být vhodné pro život. Dosavadní výzkum to ovšem nepotvrdil.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) objevil náznak přítomnosti obří plynné planety v obyvatelné zóně soustavy hvězdy Alfa Centauri, která je od Země vzdálená pouhé 4 světelné roky. Nová data získaná z JWST naznačují, že v okolí hvězdy Alfa Centauri A, která je po našem Slunci druhou nejbližší hvězdou k Zemi a rovněž je označována za jeho sesterskou hvězdu, se nachází plynný obr. Tato planeta se tak nachází přibližně čtyři světelné roky od nás, v obyvatelné zóně Alfa Centauri. V této oblasti by podle současných informací mohla existovat kapalná voda. V případě plynného obra je však díky podmínkám panujícím na planetě existence života prakticky vyloučena.

Initiative for Interstellar Studies (i4is) uspořádali extravagantní soutěž o nejlepší design multigenerační mezihvězdné kosmické lodi Project Hyperion Design Competition. Vítězem se stal projekt Chrysalis italského týmu, s 54 kilometrů dlouhou lodí ve tvaru válce pro 1 500 lidí, která by s podporou umělé inteligence dovezla výpravu k exoplanetě Proxima Centauri b.

Novou exoplanetu, tedy vesmírné těleso obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce, nalezli astronomové v hvězdném systému známém jako Kepler-139. Navzdory své ohromné velikosti planeta dlouho unikala pozornosti teleskopů.

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařil pozoruhodný objev při hledání exoplanet - detekovali periodický rádiový signál, který je dovedl k nebeskému tělesu s charakteristikami podobnými Zemi. Tato planeta, vzdálená dvanáct světelných let od naší sluneční soustavy, má důkazy naznačující existenci atmosféry a vlastního magnetického pole.

Sny o nalezení druhé planety, na které by mohl vzniknout život, se možná staly realitou. Vědcům se zřejmě podařilo objevit mimozemský svět podobný Zemi.

Nově objevenou superzemi TOI-2431 čeká s velkou pravděpodobností dramatický konec. Buď bude rozervána na kusy slapovou silou své hvězdy nebo ji čeká zničující srážka.

NASA objevila novou exoplanetu vzdálenou pouhých 154 světelných let od Země, která upoutala pozornost vědců tím, že vysílá opakující se signál hvězdného světla.

Exoplaneta TOI-1846 je zvláštní z více důvodů. Ačkoliv dosahuje velikosti Země, rok na ní uběhne za pouhé čtyři hodiny. Také je zde podle vědců věčný den a noc.

Na exoplanetě TOI-2431 b byste stárli mnohem rychleji. Oběhnout hostitelskou hvězdu ji trvá jen 5 hodin a 22 minut. To je jedna z nejkratších oběžných dob, jakou astronomové zaznamenali. Žít bychom však na této planetě nikdy nemohli. Je to rozžhavené peklo s pohnutým osudem.

Astronomové objevili exoplanetu TOI-2431 b, která okolo své hvězdy oběhne za pouhých 322 minut. Jedná se o další z planet s ultrakrátkou oběžnou dobou. Vznik těchto planet zůstává záhadou.

Jsme ve vesmíru sami? Odpověď na tuto otázku může vědcům přinést poměrně netradiční parametr, a sice složení planetárních plynů.

V posledních několika desetiletích vesmír odhalil tajemství, která zpochybňují naše chápání vzniku planet.

Vědci objevili planetu s bouří rychlejší než raketa. WASP-127 b je extrémním světem světla a tmy. Zkoumali ho i čeští vědci.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je od svého vypuštění v roce 2021 základním nástrojem pro pozorování známých planet mimo sluneční soustavu, tzv. exoplanet. Poprvé se však Webbu podařilo něco bezprecedentního: objev nové, dosud neznámé exoplanety.

Vesmír stále odhaluje tajemství, která zpochybňují naše chápání vesmíru. Každé nové astronomické pozorování nás přibližuje k odpovědi na jednu z nejstarších otázek lidstva: Jsme ve vesmíru sami?

Astronomové z University of New Mexico potvrdili existenci nové vzácné exoplanety. Úspěch je tentokrát dílem nejen špičkové vědy, ale i neobvyklého spojenectví s amatérskými astronomy.

Vědci už v podstatě dokončili satelit mise PLATO, která by měla s významnou českou pomocí hledat ve vzdáleném vesmíru exoplanety co nejvíce podobné Zemi.

Kosmický dalekohled Jamese Webba objevil exoplanetu TWA 7 b. Exoplanetu vidíme přímo. Hmotnost TWA 7 b je podobná Saturnu. Jedná se o nejlehčí exoplanetu, kterou jsme našli pomocí přímého zobrazení.

Zatímco počet známých exoplanet rychle roste, vědci pečlivě zkoumají, které z nich by mohly splňovat podmínky k životu podobnému tomu na Zemi.

Astronomové pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba našli planetu velkou jako Saturn, která obíhá kolem relativně blízké hvězdy. Využili k tomu techniku, která umožňuje exoplanetu spatřit i přes hvězdnou záři.

Mezinárodní tým astronomů narazil na planetu, která si příliš nedělá vrásky nad našimi teoriemi o to, jak taková tělesa vznikají.

Sny o nalezení druhé planety, na které by mohl vzniknout život, se možná staly realitou. Vědcům se podařilo objevit jedinečný mimozemský svět.

Nadšení, které v dubnu vyvolal objev možné stopy života na exoplanetě K2-18b, dostalo ledovou sprchu. Trojice nezávislých studií nyní naznačuje, že původní interpretace dat z teleskopu Jamese Webba byla nejspíš mylná.

Astronomové již objevili přes 7 300 planet za hranicemi Sluneční soustavy. Některé z nich se v určitých ohledech podobají Zemi, jiné však představují mimořádně extrémní světy, kde by známý život neměl šanci.

Výzkumný tým simuloval srážky mezi plynnými obry. Zajímali se o seismické vlny a jejich detekci dalekohledem Jamese Webba. Modelovali srážku exoplanety Beta Pictoris b a planetotřesení trvající miliony let.

Vědci z Cambridgeské univerzity učinili zásadní objev, který by mohl být jedním z nejsilnějších důkazů o existenci života mimo Zemi. Pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba detekovali v atmosféře exoplanety K2-18b molekuly, které jsou na Zemi výhradně spojovány s biologickými procesy, píše server 100+1 zahraniční zajímavost.