František Čáp

Telegram přišel 14. srpna 1940. Adresátkou byla čtyřletá holčička, která o měsíc později oslavila páté narozeniny už na place.

Natáčení dramatu Noční motýl poznamenaly nucené personální změny na příkaz shora. Zákulisí dodnes skrývá utajený zpěv hlavní hrdinky i ukradenou melodii.

Praha zahalená kouřem, osudová láska, kabaretní svět a žena, která se snaží uniknout vlastní minulosti. Noční motýl z roku 1941 není jen starý černobílý film. Je to překvapivě moderní příběh vášně, ztracených iluzí a hvězd, jejichž osudy byly stejně dramatické jako samotný film.

Když se řekne česká filmová babička, většina lidí si okamžitě vybaví Terezii Brzkovou. Herečka, která se před kamerou výrazně prosadila až v penzi, vytvořila jedny z nejmilovanějších postav českého filmu a během okupace se stala symbolem odvahy i nezdolnosti českého národa.

Patřila k nejkrásnějším tvářím české kinematografie čtyřicátých let. Odešla na západ, život se jí ale nesmírně zkomplikoval sňatkem s arabským lékařem. Nakonec se znovu provdala, žila v Americe, kariéru však již neobnovila.

Po svém boku měla velké hvězdy prvorepublikového stříbrného plátna. Z filmů, ve kterých s nimi hrála, už nežije žádná. Pár dnů po začátku natáčení poetického filmu Babička (1940) oslavila jeho nejmladší protagonistka Jitka Dušková páté narozeniny. Super.cz představitelku Adélky Proškové navštívil u ní doma, aby zjistil, jak se jí daří.

Jako jedenáctiletá zazářila v roli Barunky ve filmové adaptaci Babičky a zdálo se, že ji čeká hvězdná herecká dráha. Z té však nakonec sešlo kvůli vážné nemoci a životní příběh Nataši Tanské nabral nečekané obrátky.

Po únoru 1948 zasáhla ideologie i svět filmu. Vznikl Mezinárodní filmový festival pracujících, kde o kvalitě snímků rozhodovala dělnická porota. Jeden její verdikt nakonec vedl k profesní likvidaci známého režiséra Františka Čápa.

Patřil k nejoblíbenějším hercům 40. let, jehož kariéru lemovaly hlavní role u režisérů Friče či Vávry. Po únoru 1948 se jeho osud začal komplikovat kvůli občanskému postoji u soudu s Jiřinou Štěpničkovou, což mělo pro jeho práci fatální následky.

Filmová plátna byla vždy plná nádherných žen. Nejinak tomu bylo u nás, československé herečky patřily k těm nejkrásnějším. Některé poznaly slávu, štěstí, bohatsví, lásku, ale i tragédii a pád na dno...

Do filmové adaptace nejslavnějšího díla Boženy Němcové byla obsazena víceméně náhodou. Stála za tím portrétní fotografie, kterou její strýc ukázal scenáristovi snímku a proslulému písničkáři Karlu Hašlerovi. Devadesátiletá Jitka Viktorínová, dříve Dušková, pro Novinky vzpomíná na zrod Babičky režiséra Františka Čápa z roku 1940, kterou lehce zastínila mladší verze v režii Antonína Moskalyka.

Legendární filmové zpracování Babičky Boženy Němcové z roku 1940 máme už silně spjaté s hlavní postavou babičky, kterou ztvárnila Terezie Brzková. Příliš se však…

Za laskavým filmovým obrazem se podle kolegů skrývala velmi svérázná povaha. Jaká byla Brzková mimo kamery?

Od premiéry filmu Babička z roku 1940, který vznikly na motivy stejnojmenné knihy Boženy Němcové, uplynulo 85 let. Roli Barunky si zahrála tehdy jedenáctiletá herečka Nataša Tanská, jejíž otec měl pro filmaře opravdu nestandardní požadavky. Nadějně rozvíjející se kariéru Nataši ale utnul tvrdý verdikt lékařů...

Václav Neužil patří k populárním hercům dneška a není snad nikoho, kdo by jej neznal. Hercem byl ale již jeho dědeček stejného jména. Toho diváci znali z filmu i z televize, na divadelních prknech pak hrával v Plzni.

Dětství Jiřího Štěpničky bylo plné zkoušek. Matka skončila ve vězení, on vyrůstal sám, přesto z něj vyrostl respektovaný herec.

Milovníci starých českých filmů, zbystřete. Už žádné shánění po VHSkách, šmelení na bazarech nebo sledování rozpixelovaných verzí na pochybných webech.

Kdo by neznal příběh o bláznivé Viktorce, která podlehla uhrančivým očím černého myslivce. Málokdo ví, že představitelé těchto rolí, Jiřina Štěpničková a Gustav Nezval měli k sobě hodně blízko i v reálném životě.

V éře prvorepublikového filmu zářila jako symbol krásy a talentu, ale život jí přinesl bolestné rány. Hana Vítová, rozená Jana Lašková, prožila kariéru plnou hitů jako Noční motýl. Stíhaly ji rodinné tragédie, zrada a osamělost.

Oběť zcela jistě byla. Ale než se tak stalo, byla hvězda, divadelní i filmová. A nebyla to jen Maryša, Štěpničková sehrála desítky rolí. Byla prototypem venkovské ženy, tak ji režiséři nejčastěji obsazovali. Narodila se však ve špatný čas – válka, komunistický převrat, vězení. To vše ji semlelo.

Byla krásná, měla uhrančivé oči. A jednou přišel herečce Jiřině Štěpničkové dopis od režiséra Františka Čápa z Německa, aby přijela, že má pro ni práci. Pokusila se i s malým synem emigrovat. Jenže převaděč byl konfidentem Státní bezpečnosti.

Z Prahy do Londýna, z filmového plátna do harému. Pavla Vrbenská okouzlila britského ministra, objevila se v BBC i ve filmech Františka Čápa. Pak udělala krok, který ji vyvedl z reflektorů a zavedl do světa, odkud už nebylo návratu.

V létě roku 1855 byla poprvé vydána Babička Boženy Němcové. Od té doby vyšlo kolem tří set čtyřiceti dalších českých vydání a kniha byla přeložena do více než dvou desítek jazyků. Knížka s podtitulem Obrazy venkovského života je nejznámější dílem Boženy Němcové a co se žánru týče, bývá nejčastěji označována jako idyla, novela, povídkový obraz nebo román.

Herectví se zdá jako nádherné povolání. Mít tu moc ztělesnit emoce, vyprávět příběhy jiných lidí, být milován publikem, objevovat se na stříbrném plátně. Ale právě ti, kteří byli ve filmové branži nejvíc vidět, byli v době komunistického Československa nejvíce zranitelní. Jejich sláva byla výhodou i prokletím. Zatímco se mohli stát ikonami národa, mohli být stejně rychle pronásledováni a trestáni.

V letošním roce uplyne 40 let od úmrtí vynikající české herečky Jiřiny Štěpničkové, jejíž život by vydal na několik filmových dramat. Pojďme si nyní o jejím nelehkém osudu povědět víc.

Babička, s podtitulem Obrazy venkovského života, je nejznámější dílo Boženy Němcové. Kniha vyšla před 170 lety, silně inspirovaná autorčinými vlastními vzpomínkami na dětství a její skutečnou babičku Marii Magdalenu Novotnou (rozenou Čudovou). Patříte mezi generace školáků, pro které bylo toto klasické dílo české literatury na seznamu povinné četby? Nebo jste si ji přečetli z vlastní zvědavosti v dospělosti? A co všechno si o hlavní hrdince pamatujete?

Její tvář měla ušlechtilé rysy. Možná i proto dostala roli kněžny ve filmovém zpracování Babičky z roku 1940. Marie Glázrová platila za noblesní dámu a v prvorepublikové herecké branži patřila k herecké elitě. Konec oslnivé kariéry přišel v době, kdy přišla řada na budovatelské filmy, kam nezapadala.

Je to především zásluhou režiséra Antonína Moskalyka, který měl jednoduše „dar“ pro obsazení rolí. Tentokrát novinové titulky nemusely divákům prozrazovat, že filmová babička byla ve skutečnosti nenávistná semetrika, která nesnášela děti, jak se to stalo po uvedení předchozí Babičky.

Národní umělec Rudolf Hrušínský patřil k nejlepším hercům své doby. Málokdo ví, že byl po válce vyslýchán, jako údajný milenec šéfa filmových studií Miloše Havla, strýce Václava Havla.

Jiří Štěpnička byl se svojí manželkou téměř šedesát let. Když před třemi lety zemřela, neskutečně zestárl. Nyní už je v lepší kondici, ale na Janu nikdy nezapomene. Byla jeho životní láskou.

Pavla Vrbenská patřila k našim nejpůvabnějším a nejpopulárnějším herečkám. Její sláva překonala koncem 40. let i hranice tehdejšího Československa, když jako Paula Valenska dobyla Velkou Británii.

Marie Glázrová patřila mezi největší krásky československého filmu. Ve čtyřicátých letech byla velkou hvězdou. Po osvobození již mnoho příležitosti nedostala. Napravil se ale její neutěšený osobní život.

Nabídku filmů odstartuje jedenáct filmových titulů a další budou pravidelně přibývat.

Babičku si málokdo pojí se jménem režiséra Františka Čápa. Své nejlepší filmy u nás tvořil za Protektorátu, neboť byl velmi blízkým přítelem filmového podnikatele Miloše Havla.

Ačkoliv se může zdát, že česká kinematografie za poslední roky spíše upadá, zájem o tuzemské filmy v zahraničí v posledních letech roste. Podívejme se, které české filmy u zahraničního publika uspěly.

Jiřina Jirásková byla vynikající herečka, inteligentní dáma, v životě však udělala několik přešlapů, na které by možná raději zapomněla.

Navštívili jsme Letní tábor Praskolesy, který byl založen před šestadvaceti lety manželi Čápovými. Ani se nám nechce věřit, že vcházíme na zahradu jednoho z rodinných domů uprostřed vesnice.

Všichni si ji nejspíš vybaví jako Škopkovou z Hoštic. Ač vyrostla ve městě, režisér Zdeněk Troška jí vysekl poklonu, když během natáčení na dvorku šlápla do „kuřince“ a jako rodilá venkovanka si chodidlo v chůzi utřela v trávníku. Pro role silných žen byla jako stvořená.

Máte rádi černobílé filmy pro pamětníky? Tak to určitě znáte herečku Terezii Brzkovou. Představitelku milých a dobrotivých stařenek včetně té nejslavnější ze Starého bělidla. Ve skutečnosti ale prý byla protivná a nesnášenlivá.

Jiří Štěpnička si v dětství prožil skutečné peklo. Jeho matka s ním chtěla utéct do západního Německa, jenže při přechodu hranic byli oba dopadeni. Co se dělo pak, herec už nikdy nevymaže z paměti.

Babička je postava, která se díky filmovému zpracování dostala do povědomí nejen čtenářů klasické české literatury. Režiséry tato postava zaujala hned několikrát, a tak si každý obdivovatel starých časů mohl vybrat, která filmová Babička je ta jeho oblíbená.

Terezie Brzková se divákům vryla do paměti jako představitelka laskavých stařenek. Zejména se lidem vybaví její nejznámější snímek Babička, kde hrála hlavní roli. Ve skutečnosti prý dle pamětníků ale děti neměla ráda a stejně tak i Vlastu Buriana.

Romantické kostýmní příběhy byly vyhledávaným zpestřením hlavně pro ženské publikum. Takových filmů se v prvorepublikové historii netočilo moc, protože byly finančně velmi náročné. Přesto se i během protektorátu pár těchto filmů objevilo a romantická Tanečnice je právě takovým filmem.

Natašu Tanskou filmaři objevili na zlínské plovárně. Kromě první zvukové Babičky z roku 1940 se mladá talentovaná herečka objevila už jen v několika málo snímcích. Její slibně se rozvíjející kariéru totiž předčasně ukončila vážná nemoc.

VIDEO Když si dali záležet, dokázali zneužít téměř všechno. Nejkrásnější předválečnou herečku proměnili komunističtí mocipáni v exemplární případ, aby nahnali jiným strach. Někteří kolegové se o ni přece jen rvali jako o život, jiní ale žádali trest smrti. Tajnosti slavných

VIDEO Ztělesnění národního hrdiny i sen roztoužených paní a dívek. Největší krasavec českého filmu se bláznivě zamiloval až tři roky po svatbě, naštěstí měl mimořádně chápavou a tolerantní manželku.

VIDEO Točil v troskách Říšského sněmu uprostřed rozbombardovaného Berlína, na Jadranu s Mastroiannim i v Tel Avivu, sbíral ocenění na mezinárodních festivalech. Jen doma v Čechách měl být cíleně zapomenut.

Pohádková stařenka se stala za války ztělesněním a symbolem vlastenectví a statečnosti. Paradoxně ji ale film objevil, teprve když odcházela do důchodu. Navíc prý měla v reálném životě ke svým laskavým hrdinkám na míle daleko.

Roztomilá malá holčička se stala nejznámější českou filmovou hvězdou, jenže její kariéra začala ve špatnou dobu. A pak už místo ní rozhodovali jiní.

Začínala v opeře, pak utekla z Národního divadla za láskou. Jako ideální představitelku velkých dramatických hrdinek ji ale poznalo jen venkovské publikum a před kamerou byl o velké role příliš velký souboj.

FOTO Zasněná plavovláska byla pro svět showbyznysu příliš křehká a jemná. Kritika jí vyčítala nevýraznost a u Oldřicha Nového měla příliš velkou konkurenci. Pak ji nacisté připravili o kariéru a komunisté o domov.

Letos uplynulo neuvěřitelných devatenáct let od úmrtí oblíbené české herečky Heleny Růžičkové. Ta je neodmyslitelně spojována s rodinou Homolkových či s trilogií Slunce, seno.

FOTO Jejích fotografií dnes existuje jako šafránu, informací ještě méně a video prostě nenajdete. Přesto si jedna z dlouhé řady prvorepublikových filmových plavovlásek rozhodně zaslouží alespoň vzpomínku.

Režisér František Čáp nemohl dlouho najít představitelku titulní role. Sjezdil téměř všechna protektorátní divadla, až si vybral Růženu Naskovou. Ta však za sebe nabídla…

Malebné údolí řeky Úpy u Ratibořic by nebylo nijak výjimečné, kdyby se tu neodehrával děj románu Boženy Němcové Babička. Pro některé trochu otravná povinná školní četba, většina ale četla vyprávění o zidealizované moudré staré ženě jako hezký - a hlavně lidský příběh.

O televizní sérii Božena, kterou natočila režisérka Lenka Wimmerová, se bude ještě dlouho diskutovat. Asi proto, že snad každá jen trochu sečtělá žena v Čechách se s Boženou Němcovou nějak konfrontuje.