František Smolík

Princezna se zlatou hvězdou se sice natáčela roce 1958, přesto dodnes patří mezi nejoblíbenější české pohádky. Diváci si rádi připomínají princeznu Ladu s hvězdou na čele i myší kožíšek, do kterého se zahalila, nebo odvážného Radovana a zlého Kazisvěta. Nicméně stejně jako každý jiný film, i zde natáčení doprovázely různé nehody i zábavné situace.

Josef Lada. Ve středu uplynulo 65 let od jeho smrti, dnes 135 let od jeho narození. Vrcholnou popularitu v umělecké komunitě a v lidových vrstvách si zažil za svého života, svůj druhý, komerčně využitý život jeho dílo ovšem prožívá až dnes. Zvlášť před Vánoci. Motivy z něj se objevují pomalu na každém druhém českém výrobku, určeném do českého nákupního košíku. Přitom Josef Lada byl jedním z mála umělců, kteří ve své tvorbě dokázali nahmatat a vytáhnout na světlo génia české národní poetiky a humoru, a to nejen jako kongeniální ilustrátor a jeden z těch, kdo „prostřelili“ do světa Josefa Švejka, ale také jako spisovatel-satirik, který se v něčem dostal i dál, než jeho přítel Hašek sám. Jedním z razítek hodnoty díla Lady-spisovatele je, že se dostal i do hledáčku novodobých „elfů“ - hlídačů politické korektnosti.

Pokud máte rádi historická témata, určitě si nenechte ujít kostýmní veselohru Počestné paní pardubické, kterou v roce 1944 natočil osvědčený Martin Frič (✝66). Přenesete se v ní do barokních Pardubic počátku 18. století a zjistíte, že za tu dobu se toho mezi lidmi příliš mnoho nezměnilo. Jedna skupina si vždycky myslí, že je lepší než ta druhá…

Básník Adolf Heyduk jistě netušil, že jeho báseň Dědův odkaz bude jednou znát úplně každý. I vy si jistě vybavíte „Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá…“, kterou v komedii Škola základ života (1938) doluje z hlavy septimán Áda Čuřil, a pan profesor Kolísko se ho marně snaží přimět k procítěnější recitaci.

Vtipnou situační veselohru Tetička natočil v roce 1941 režisér Martin Frič (✝66). Trochu strašidelný, trochu satirický příběh se odehrává ve starobylém zámku, kam se po zprávě o náhlé smrti tety Berty sjíždí chamtiví příbuzní. A nikomu z nich není hanba.

Krásná princezna Lada si nechce vzít za muže mocichtivého krále Kazisvěta, a tak raději uprchne ze zámku svého otce. Svou zlatou hvězdu na čele ukryje pod kapucí ošuntělého myšího kožíšku a schová se jako kuchtička v paláci sousedního panovníka, moudrého prince Radovana.

Josef Beyvl (7. 6. 1906 – 10. 7. 1978), od jehož narození uplyne právě 115 let, byl originálním představitelem osobité a bodré komiky. Své komické figurky podtrhoval zavalitou menší postavou, temperamentem, šibalstvím a zvláštním vysokým hlasem. Na divadelních prknech díky tomu vynikl jako popelář Doolitle v Pygmalionu, loupežník Sarka Farka v Hrátkách s čertem, švec Habršperk v Našich furiantech či Falstaff ve Veselých paničkách windsorských.

Pyšná princezna, Byl jednou jeden král a Princezna se zlatou hvězdou. Tyto tři pohádky patří už více než šedesát let do zlatého fondu české kinematografie a Vánoce bez nich si mnozí z nás ani neumí představit.

Ve věku 89 let zemřela šansoniérka Hana Hegerová. Smutnou zprávu oznámil médiím dramaturg Tomáš Padevět. "Zemřela obklopena rodinou v Nemocnici Na Homolce, kde byla před měsícem hospitalizována po zlomenině krčku," uvedl Padevět.

Manželé František Smolík a Milada Ortová, herecký pár rodilých Pražáků, kteří se v Praze narodili ve stejném roce 1891, zůstali našemu hlavnímu městu věrní. Nejen dobu druhé světové války pak prožili v útulném domku v Barunčině ulici v pražských Modřanech (1937 - 1950).

K vánoční televizní klasice patří i pohádka Obušku, z pytle ven!, kterou máme všichni rádi, protože v ní dobro zvítězí nad zlem, což se v reálném životě bohužel moc často nestává. Byla natočena na motivy Erbenovy pohádky Kouzelné dary, a pokud si na první dobrou nevybavujete, o co přesně v ní jde, nabízíme krátké připomenutí.

Před 65 lety nás navždy opustil oblíbený komediální herec a velký mystifikátor Saša Rašilov starší (6. 9. 1891 – 3. 5. 1955). Pamětníci si jeho kulaťoučkou tvář určitě ihned vybaví ve filmech Mravnost nade vše (1937), Přijdu hned (1942), Hostinec U kamenného stolu (1948), Rodinné trampoty oficiála Tříšky (1949) či Divotvorný klobouk (1952).

Existuje řada vynikajících filmů popisujících hrůzy druhé světové války. Nicméně drama Vyšší princip, které v roce 1960 natočil Jiří Krejčík (†95), je v rámci žánru zcela výjimečným počinem. Film, který líčí nemilosrdný teror v době heydrichiády, je postaven na emotivně působivých hereckých výkonech a dojímá k slzám už několikátou diváckou generaci. Zároveň z něj běhá i mráz po zádech. V hlavních rolích snímku se představili František Smolík (†89), Ivan Mistrík (†46), Jana Brejchová (80), Marie Vášová (†73) či Alexandr Postler st. (†58).

Byl jednou jeden král aneb sůl nad zlato je silný příběh o lidské chamtivosti a poznání, že peníze nejsou vše. Pohádka z roku 1954 je stále v kurzu i pětašedesát let od natočení. Máme pro Vás ale pár informací, které jste o oblíbené pohádce možná netušili.

Šedesátá léta. Léta revolty, rockové hudby, hnutím hippies a sexuální revoluce. A nejen to. Byla to doba, kdy poprvé v lidské historii burácení raketových motorů nevyvolávalo v lidech děs, ale toužebné očekávání. Podaří se? Nepodaří se? Člověk konečně objevil něco stejně vzrušujícího, jako byla válka. Politici na obou stranách Atlantiku se dmuli hrdostí, bili se v prsa, ale obyčejní lidé viděli v kosmonautech hrdiny. Gagarin, Glenn, Leonov, Armstrong. Symboly dvou velmocí? Na to lidé nemysleli. Cítili zvláštní, řekl bych, všelidskou hrdost. Ne Sověti, ne Američané, ale lidé to dokázali.

Přátelé ho nazývali Smolka, kolegové Smolíček a manželka láskyplnými přezdívkami. Stejně jako měl klidné manželství, tak proplouval filmovým světem.