Fridrich Falcký

Série mnoha chyb a amatérismus rozhodly o porážce stavovského povstání v letech 1618 – 1620. Stavům jaksi chyběly vůle a odhodlání vyhrát. Nyní se tedy zaměřme na jednu ze situací, která též přispěla k tomu, že jejich akce skončila katastrofou.

V bitvě na Bílé hoře, svedené 8. listopadu 1620 před pražskými hradbami, se střetly česká stavovská armáda s armádou císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armádou německé Katolické ligy. Je všeobecně známo, že bitva skončila katastrofální stavovskou porážkou. Méně se však ví o tom, že tento výsledek zřejmě zásadně ovlivnil člověk, jenž vůbec nebyl voják. Karmelitánský mnich Domingo Ruzola.

Kdyby se dějiny psaly podle délky bitev, Bílá hora by možná skončila někde v poznámce pod čarou. Jenže tahle dvouhodinová šarvátka, odehraná 8. listopadu 1620 na okraji Prahy, roztočila kolotoč, který s námi točil skoro tři století. A přestože tehdy padlo málo výstřelů, padla i česká svoboda.

I tak by se dalo popsat dění z počátku listopadu roku 1618, kdy čeští stavové zvolili tohoto švagra anglického krále na český trůn za sesazeného Habsburka.

Mluví-li se o „zimním králi“ Fridrichu Falckém, který měl ambici vystřídat na českém trůnu Habsburky a založit v Praze novou, protestantskou dynastii, obvykle se pár slovy zmíní i jeho manželka.

Vítězové ve válkách ve velkém popravovali vojáky nepřítele. Exekuce měla odradit potenciální následníky. V průběhu třicetileté války se řada takových masakrů odehrála i na moravském Valašsku.

České země přišly po Bílé hoře o svou elitu.

Čeští princové Mořic a Rupert prožili téměř celý život v exilu. Stali ze z nich válečníci, ale na čas také piráti, diplomati i vědci. Znáte příběh jejich neuvěřitelných životů?

Osud dvaceti sedmi popravených českých pánů na Staroměstském náměstí je chronicky znám, dnes už snad i toho dvacátého osmého Martina Fruweina. Ale konfiskace a exekuce začaly již mnohem dříve. Dokonce už před samotnou Bílou Horou.

Poprava 27 pánů na pražském Staroměstském náměstí byla odvetou Habsburků za povstání vůči centrální vládě ve Vídni. Jejím hlavním účelem bylo odstrašit případné další odpůrce.

Není pochyb o tom, že ve své době byl Jan Amos Komenský nejznámějším českým učencem. Možná je tomu tak dodnes, neboť jeho jméno nechybí snad v žádném odborném pojednání o učenosti 17. století.

Osudová bitva na Bílé hoře mohla skončit jinak, ale změnilo by to skutečně běh českých dějin?

Porážka stavovských protestantských armád na Bílé hoře v roce 162o vrátila opět české země ke katolictví. Malá srážka u Zelené hory byla předzvěstí dalších událostí.

V říjnu 1619 přijíždí s velkou pompou do Prahy nový královský pár. Je to kurfiřt Fridrich Falcký se svou atraktivní a vyzývavě oděnou manželkou Alžbětou. To ještě ani jeden z nich netuší, jak brzy a potupně budou ze „svého“ království utíkat.

Obora Hvězda v šestém pražském obvodu, oblíbeném výletním místě nejen Pražáků, má pohnutou historii. Nejvíce je spjata s rokem 1620, kdy tu v proslulé „bitvě“ prohrála protestantská vojska s katolíky.

Vítězstvím katolických vojsk nad protestanty v roce 1620 se naplno rozhořela celoevropská válka, kdy se mezi sebou rvali hlavně Habsburkové. Mýtus Bílé hory se zrodil až za národního obrození.

Krátké období panování zimního krále Fridricha Falckého skončilo srážkou protestantů s katolíky na Bílé hoře. Král prchl ze země a Habsburkové upevnili tvrdě svou moc.

Ekonomické dějiny mohou být stejně zajímavé jako dějiny válek nebo panovnických rodů. Dokladem budiž příklad měnové reformy z roku 1623 spojené s doslovným vytunelováním státu.

Zimní král nebyl žádným světlem tolerance. Byl neochvějně oddán kalvínské víře a jejich dvorní kaplan Scultetus si v ničem nezadal s nejvášnivějšími jezuitskými zpovědníky na dvoře v Madridu.

Slavná a tragická bitva na Bílé hoře trvala necelé dvě hodiny.

Už jste někdy zažili, že se aprílový žertík vymknul z kontroly? To přesně se dělo po dekády v Detroitu, kde halloweenské řádění posunuli občané na novou úroveň. Přiblížili se tak ale původním oslavám 5. listopadu.

U Horské brány, tak se jmenuje nová ulice v centru Prahy. Vznikla podél Masarykova nádraží a její název odkazuje k opevnění Nového města pražského ze 14. století. Na jejím konci venkovní vyrostlo veřejné parkoviště, první v centru města po desítkách let. Zaparkovat tam může až 49 vozidel, parkovací plocha ale zatím zeje prázdnotou.

Bitva na Bílé hoře a porážka českých stavů je mnohými vnímána jako počátek doby temna. Tento pojem se ale zrodil až v časech komunismu, kdy bylo potřeba se vymezit proti cizí šlechtě. Ve skutečnosti po Bílé hoře Češi nijak netrpěli.

Brno má bohatou historii a lze tam narazit na mnoho zajímavostí. Například kostelní hodiny odbíjejí už v 11 namísto ve 12 tak, jak je zvykem. Tato tradice sahá až do obléhání města Švédy.

Jedenáctý díl podcastu Odtajněno se vrací do roku 1620, kdy vygradovala aféra nejbohatšího rodu v zemi. Jejich zámek vyletěl do povětří

Bělohorská tragédie na dlouho proměnila českou společnost. Češi ztratili svou zemi a dostali se na řadu staletí do habsburského otroctví. Kde je ale pravda o bitvě na Bílé hoře? Je pravdivá teorie, která se tradovala, nebo nastal čas odkrýt lež a vysvětlit dějiny jinak?

V rámci našeho seriálu jsme se dosud pohybovali výhradně ve 20. století, což rozhodně neznamená, že by k fenoménu české emigrace neměly co říci také předchozí věky.

V jihozápadní části Nizozemska, v provincii Severní Brabantsko, leží v nadmořské výšce 10 metrů město Bergen op Zoom. Historické prameny se o něm zmiňují již v roce 1212. V raném novověku bylo město velmi dobrou pevností, která využívala příznivých přírodních podmínek. Bylo obklopeno bažinami a uměle vystavěnými poldry, které bylo snadné zaplavit. Asi šest kilometrů od městského centra se nachází pevnost De Roovere ze 17. století a v ní zajímavý Mojžíšův most.

V červnu 1621 popravil sedmadvacet českých pánů, včetně českého šlechtice, diplomata, cestovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, či Václava Budovce z Budova.

Návštěvníci Národního muzea v Praze mohou od pátku zhlédnout výstavu zaměřeno na baroko v Čechách a v Bavorsku v období zhruba mezi 20. léty 17. a 20. léty 18. století.

Praha - Návštěvníci Národního muzea v Praze mohou od pátku zhlédnout výstavu zaměřeno na baroko v Čechách a v Bavorsku v období zhruba mezi 20. léty 17. a 20. léty 18. století. Nabídne 218 exponátů ze sbírek muzea i zapůjčených od desítek institucí či soukromých vlastníků v Čechách i zahraničí. Výstavu připravilo Národní muzeum spolu s Domem bavorských dějin, v minulých měsících byla k vidění v německé Řezně. Novinářům ji dnes představili zástupci obou institucí. Výstava potrvá v historické budově muzea do 8. května příštího roku.

8. listopadu uplyne 403 let od bitvy na Bílé hoře. Střetnutí, které ovlivnilo české země na stovky let, si připomínáme krátkým kvízem. Co si o naší slavné prohře a pamatujete?

Fakt že na Pražském hradě, sídla českých králů seděly už všelijaké prapodivné figurky je neoddiskutovatelný. Od vrahů, pomatených, alkoholiků až třeba po generála. Nejsme v tom žádná výjimka.

Národní muzeum na horním konci Václavského náměstí si o prázdninách přichystalo pro návštěvníky dvě novinky. V historické budově se otevřela výstava Karetní partie zimního krále. Představena je zde jedinečná sada hracích karet ze 17. století, která svérázně zobrazuje události stavovského povstání. Jejich autor se nebál zobrazit českého krále Fridricha Falckého jako opici. V Dětském muzeu v budově bývalého Federálního shromáždění se zase vyřádí menší návštěvníci.

Kniha Kultura – zbožnost – symbolická politika: Proměny společnosti ve střední Evropě v 17. a 18. století bere projevy zbožné úcty vážně, ale současně ukazuje, že kult jakéhokoli světce dokázali Habsburkové pragmaticky využít k legitimizaci své vlády

Pusťte si trailer nové historické fantasy, která vychází z knih Bernarda Cornwella.

V Národním muzeu (NM) dnes otevřeli výstavu alegorických karet z počátku třicetileté války, které znázorňují porážku českých stavů a útěk Fridricha Falckého.

Britské velvyslanectví v Praze oslavilo pětasedmdesáté narozeniny krále Karla III. A protože vztahy mezi Velkou Británií a naší zemí jsou staleté, tato narozeninová událost se tradičně připomíná i u nás. Koneckonců čaj s britským velvyslancem v zahradě popíjel už první československý prezident – Tomáš Garrigue Masaryk.

Ačkoli snímek Král Artuš: Legenda o meči nebyl v kině kdovíjakým hitem a zájem a obdiv diváků sklízel až v průběhu let díky online distribuci a fyzickým nosičům, streamovací služba MGM+ chystá novou verzi, jež estetikou z filmu Guye Ritchieho očividně silně vychází. A první trailer vypadá rozhodně zajímavě.

V historii se někdy objevují jedinci, kteří mají zkrátka osudovou smůlu. Jedním z nich byl i Fridrich Falcký, kterému se Češi naučili přezdívat zimní král. Tragicky selhal během svého panování v Čechách, pravda však je, že se mu vůbec nedařilo ani v letech poté.

Po porážce stavovských vojsk v bitvě na Bílé hoře opustil Fridrich Falcký Prahu a uprchl ze země. Jeho poslední zastávkou na českém území se stal náchodský zámek, který v té době patřil Markétě Salomeně Smiřické, dvorní dámě královny Marie Stuartovny.

Opravdu koluje v žilách současné britské královské rodiny krev českých panovnických dynastií? A v jakém stupni příbuznosti byli naši vladaři vůči těm anglickým?

Například český král Fridrich Falcký se oženil s dcerou anglického krále Jakuba I. Alžbětou Stuartovnou.

Asi po 225 letech se na jeden den sešly na jednom místě dvě historické kroniky města Cheb z 18. a první poloviny 19. století. Jedna, kterou psal tehdejší purkmistr Johann Thomas Funk, a druhá, sepsaná posledním chebský katem Karlem Hussem.

Nejbohatší středoevropský bankéř dvacátých let 17. století a Valdštejnova šedá eminence Hans de Witte je dodnes vnímán především jako symbol gigantického ožebračení chudých a obrovského obohacení vyvolených aristokratů.

Desetidukát z pražské mincovny za vlády Fridricha Falckého z počátku 17. století se dnes v aukci v Praze prodal za více než deset milionů korun. Vyvolávací cena mince byla dva miliony korun, na sále se prodala za 8,55 milionu korun a včetně přirážky 20 procent na ni kupec zaplatí 10,26 milionu korun.

Skotská i anglická princezna, česká královna. Především těmito tituly se mohla pyšnit Alžběta Stuartovna, která však žila ve značně složité době.

Před 401 lety, 8. listopadu 1620, skončilo na Bílé hoře neslavnou porážkou povstání českých stavů. S odstupem staletí můžeme říci, že skončilo podobně špatně, jako začalo. Porážka stavů však neznamenala národní porážku.

Při ponuré exekuci 27 odsouzenců 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze vyhasl také život sedmdesátiletého českého šlechtice Václava Budovce z Budova, politika, diplomata, spisovatele a někdejšího hofmistra diplomatického poselstva v tureckém Cařihradu. Jeho vztah k Turkům představuje jednu z nejzajímavějších kapitol stavovského povstání.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) chce vybrat nového nejvyššího státního zástupce zhruba do dvou týdnů. S kandidáty se postupně setkává, avšak už nyní je jasné, že do užšího výběru se nedostane nikdo z krajských žalobců. V rozhovoru pro Právo ministryně také řekla, že s končícím nejvyšším žalobcem Pavlem Zemanem se už bavit nechce a odmítá, že by ho k rezignaci dotlačila.

Slova „Diverti nescio!“, která používal jako své osobní heslo český král Fridrich Falcký, se případně překládají také jako „Prchat nedovedu!“. Leč nakonec panovník, jemuž dala historie přízvisko zimní král, z českých zemí kvapem utíkal.

Projekt spojující divadlo, procházku Prahou a exkurzi do historie nabízí soubor Geissler Hofcomoedianten. Připravil venkovní on-line hru Hero of the White Hill: ten, který tam byl.

Pokud od nějaké historické události uplyne přiměřeně dlouhá doba, a pokud je to ještě navíc kulaté výročí, většinou je čas na bilancování. Historie, či přesněji historici si nehrají na slůvko kdyby. Není oblíbené, protože je zbytečné. To, co se stalo, se nedá změnit, dokud se nenaučíme cestovat v čase. Spisovatelé však na něj nedají dopustit, protože jim pomáhá společně s fantazií tam, kde chybí informace.

Bitva na sychravé bělohorské pláni v neděli 8. listopadu 1620 se stala v našem povědomí symbolem české národní katastrofy a teprve poté významným střetem začátku třicetileté války. Z vojenského hlediska se ale boje před Prahou nedaly srovnávat s kterýmkoli zásadním zápasem na evropském kontinentě neklidného 17. století.

Snad každý Čech někdy slyšel o popravě hrdého Choda Jana Sladkého Koziny, jenž prý s oprátkou na krku vyzval strůjce svého osudu, bídného německého šlechtice „Lomikara“, „do roka ha do dne před súdnú stolici Boží“. Slavné chodské povstání však proběhlo trochu jinak, než jak je líčili Alois Jirásek a Jindřich Šimon Baar.

"Český národ rozhodně nezanikl, nedocházelo ani k násilné germanizaci," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ivana Čornejová.