Habsburská monarchie

Marie Terezie patří mezi nejvýznamnější panovnice evropských dějin. Přestože vládla před více než dvěma sty lety, její reformy ovlivnily svět, jak jej známe dnes.

Rakousko bylo po dlouhá staletí vlastně i naší domovinou, jeho věhlas a sláva však skončila s výstřely první světové války. Ta pro jeho existenci…

Český šlechtic, rakouský maršál a evropský vojevůdce. Osobnost, kterou nelze vměstnat do národních mýtů vzniklých po roce 1918.

Imperialismem obvykle rozumíme expanzivní politiku s cílem ovládnut určitá území, na která si činíme nárok. Imperialismus byl typický pro evropské velmoci, ale podobné cíle, byť výrazně skromnější, měly i menší národy. Patřili k nim i Češi?

Letos si připomínáme 150 let od smrti Františka Palackého a po celé republice se konají výstavy, přednášky, konference i kulturní akce věnované odkazu člověka, kterému historie dala přezdívku „Otec národa“.

Sudetoněmecký sjezd skončil, staré vášně však zůstávají. První díl série Jana Drnka připomíná dobu, kdy české země ještě nevnímaly Němce jako nepřítele a národnost nestála nad vírou ani korunou.

V rumunském Banátu se vyskytují české vesnice, ve kterých dosud žijí naši krajané tradičním způsobem života. Navštěvuji Svatou Helenu a poznávám místní kulturu a zvyklosti zdejších obyvatel.

Zveme vás do samého srdce Valašska, malebného města obklopeného beskydskými kopci, kde se střetává lidová tradice s luxusními technologiemi. Takže kam tentokrát vyrážíme? Napoví vám 5 indicií.

Sudetoněmecký sjezd vrací do Brna otázku zmizelého Německého domu i širší debatu o architektuře, paměti a kulturní kontinuitě střední Evropy.

Pod pojmem „Sudetští Němci“ si většinou vybavíme iredentu 30. let, Mnichov, válku, odsun. Německá otázka v ČSR ale nezačíná Henleinem. V článku, jenž má ambici nabýt formy vědecké práce, pojednám o „Německém Rakousku“ - pseudo-státu z let 1918-1919.

Ikona pruského militarismu. Brilantní stratég, který Prusko přeměnil z malého státečku v jednu z dominantních sil Německa. Ale také přítel Voltaira, podporovatel vzdělání, budovatel moderního státu.

Po Moháči přišla o manžela i království. Místo ústraní se ale Marie Habsburská stala jednou z nejmocnějších žen Evropy a řídila habsburské impérium v době válek a reformace.

Postavu Františka Josefa I. zná asi každý. Kolik lidí má ale povědomí o tom, kdo byl Karel Ludvík? A přitom šlo o císařova bratra, otce jednoho následníka trůnu a děda toho druhého. Co o něm víme?

Když se vyslanec Busbecq dostal do Osmanské říše, čekal exotický svět. Místo toho našel mocnost s řádem, disciplínou i překvapivými rozdíly vůči Evropě – a právě to popsal ve svých Tureckých listech.

Na mapě vypadá nenápadně. Dlouhé modré jezero sevřené mezi horami severní Itálie, někde mezi Benátkami a Milánem. Jenže Lago di Garda není obyčejné jezero. Je to místo, kde se během jediného...

Žádný národ nemá své dějiny bílé jak čerstvě napadlý sníh. Tak jako v lidském životě chvíle slávy, štěstí a radosti střídají okamžiky ponížení a žalu. A také momenty, které by člověk i národ nejraději vymazali z paměti.

Byl to Baťa či Ford své doby. Řeč je o Františku Štěpánu Lotrinském, který se neproslavil jako vladař, ale jeho manažérské schopnosti byly geniální. Své Toskánsko přivedl k rozkvětu a rovněž habsburskou monarchii hospodářsky významně pozvedl.

Schylovalo se ke konci třicetileté války. Ta v Čechách začínala psát svoje první kapitoly a ironií osudu v nich měla dopsat i kapitoly poslední, poznamenané pádem mocného generalissima.

Bratr Františka Ferdinanda d’Este, otec posledního císaře Karla I. a muž, který miloval ženy, alkohol i skandály. Arcivévoda Otto vstoupil do dějin jako „Krásný Otto“ – idol žen, postrach dvora a symbol úpadku habsburské monarchie.

Rodák z Čech Josef Radecký z Radče patřil k nejlepším vojevůdcům své doby. V Itálii dokázal během revolučních let 1848–1849 porazit silnější nepřátele a zachránit postavení monarchie.

Aristokraté, kteří pohrdali parlamentem, a přesto v něm seděli. Šlechtici, kteří bránili český stát, ale mluvili německy. Konzervativci, kteří chtěli zachovat řád – a přitom ho sami bourali.

Dne 30. listopadu 1631 byla v průvodu odnesena rakev s 11 lebkami popravených „českých pánů“ od Staroměstské mostecké věže do chrámu Matky Boží před Týnem. Poté byly lebky pochovány na tajném místě, aby je katolíci nenašli. Dodnes je nenašel nikdo.

On se vzepřel i císaři. Oba se museli vzdát všech práv a titulů a ona musela snášet příkoří a ponížení z důvodu nerovného postavení vůči habsburskému rodu.

První polovinu 20. století doprovázel spor Československa a Polska o území Těšínska. Vyvrcholil podílem Polska na tragédii kolem mnichovské zrady, která je dnes dobře známou předehrou k vraždění během druhé světové války.

Když se dnes mluví o diskriminačních zákonech minulosti, většina lidí si vybaví především období nacismu.

V Čechách se šíří povstání poddaných. Ve Vídni je připraven robotní patent. Kdy jej ale uveřejnit? A s jakým datem? Tyto problémy řešili úředníci v Praze i Vídni. Jak tento problém nakonec vyřešili?

Únor roku 1775. Zlatý patent císaře Josefa II. Prý ho vydal a prý jím byla zrušena robota. No, nevydal a nebyla. Ale poddaní si mysleli, že ano a vrchnosti jim ho tají. A tak se vzbouřili…

Zapomeňte na založení Československé republiky, střelbu v Kadani roku 1919, sudetoněmecké povstání roku 1938 a vysídlení Němců po roce 1945. Zásadní rozkol mezi Čechy a Němci přišel už o mnoho desetiletí dřív, během revolučního jara 1848.

Noc, kdy se armáda porazila sama.

Miloval jen jednu ženu. Ta však své city upnula jinam. Po její smrti se z něj stal uzavřený muž, který nenáviděl vlastní manželství a útěchu hledal v nevěstincích. Skutečný život Josefa II. byl mnohem temnější, než se učí ve školách.

V době první republiky býval posměšně nazýván Karlem Posledním. Nyní už habsburská říše není tím zlopověstným „minulým režimem“, proti kterému je potřeba se vymezovat. Třebaže je Karel spojen s katastrofou říše, jeho stopa v dějinách není negativní.

Na první pohled běžná noc v Praze roku 1741. Ulice utichly, brány se zavřely a město se ponořilo do spánku. Jenže za jeho zdmi se schylovalo k událostem, které změnily dějiny Evropy.

Čtvrtý díl série o daních po třicetileté válce a jejich nominální i reálné výši.

Baron Franz von der Trenck vybudoval obávanou jednotku pandurů a zachránil trůn Marie Terezie. Jeho nesmírná brutalita ho posléze dovedla až na Špilberk.

13. srpen 1849 je do maďarských dějin zapsán temnou barvou. Kapitulací u Világoše skončil heroický boj za nezávislost Uher na habsburské říši. Následovala krvavá odplata a země pozbyla svá historická práva, stejně jako země Koruny české po roce 1620.

Malá pevnost, několik tisíc obránců a armáda, která měla zaplavit Evropu. Obléhání Szigetváru se proměnilo v krvavou legendu o odvaze a zoufalství.

Žádný pokrok pro všechny, ale drsný byznys a luxus pro vyvolené. Zatímco běžný dělník nechal za jízdenku z Prahy do Brna čtvrtinu výplaty, baron Salomon z bankéřského klanu Rothschildů se nechal vozit v pojízdném paláci z hedvábí a mahagonu.

V roce 1789 zrušil Josef II. robotu. Místo práce měli poddaní platit svým vrchnostem peníze. Proč šlechta tuto novotu nejen nevítala, ale bezprostředně po jejím zavedení se postarala o její zrušení? Důvod si ukážeme na příkladu jedné vesnice.

Atentát v Sarajevu v roce 1914 postavil Rakousko-Uhersko před zásadní rozhodnutí. Císař František Josef I. pak podpořil tvrdý postup vůči Srbsku a udělal krok, který rozpoutal první světovou válku.

Na počátku března roku 1645 se zdálo, že české země už mají nejhorší léta třicetileté války za sebou. Místo úlevy však přišel střet, který během jediného dne (5. března 1645) změnil strategickou situaci ve střední Evropě. U nenápadné středočeské obce Jankov se proti sobě postavily dvě armády na jednom z nejkrvavějších bojišť na území dnešní České republiky.

Bitva u Jankova roku 1645 znamenala konec habsburských nadějí. Švédský maršál Torstensson zde v krvavé lázni rozdrtil císařská vojska a změnil dějiny Evropy.

Průmyslový rozmach proměnil Ostravu v magnet pro dělníky z celé monarchie, jejichž každodenní život často určovala tvrdá práce, bída a všudypřítomný alkohol.

Karel Habětínek byl právníkem, docentem Vídeňské univerzity, kde zastával i funkci děkana, kromě toho byl prvním Čechem, který se stal ministrem ve vládě v…

Ačkoliv příjmení příslušníků rodu zní echt německy, šlo o starý rod, který žil na pomezí dnešního Česka a Polska, ovšem v historii hraniční linie běžela po jiných přímkách než dnes.

Už přes 10 let uplynulo od chvíle, kdy byla Marie Terezie nucena přenechat Slezsko pruskému králi Fridrichovi II. Proti němu se postavila většina evropských států, přesto nebylo radno ho podceňovat.

České dějiny jsou plné klíčových událostí od habsburské korunovace v roce 1527 přes průlomové moderní milníky, jako byl autosalon v roce 1904, až po dramatické politické změny po roce 1948 a úspěchy i tragédie v současnosti.

Když spisovatel Bram Stoker na konci 19. století vdechl život profesoru Abrahamu Van Helsingovi, neohroženému lovci upírů s krucifixem v kapse a osikovým kůlem v brašně, asi netušil, že habsburská monarchie měla svého skutečného „Van Helsinga“ už o sto let dříve.

Je léto 1775. Marie Terezie rozhodla o stížnosti poddaných proti své vrchnosti, knížeti Kinskému. Kníže musí zaplatit citelnou pokutu. Ale nechce se mu. A tak píše své královně odvolání…

Koncem února 1846 povstali poddaní v rakouské Haliči proti vrchnosti. Hořela panská sídla, mrtvá těla šlechticů a jejich úředníků se vršila na hromadách. Ironií osudu tím poddaní zhatili povstání šlechty za nezávislé Polsko. Nebo to nebyla náhoda?

Marie Terezie zavedla 17. února 1754 první sčítání lidu. Chtěla peníze a vojáky, ale narazila na tvrdý odpor církve i šlechty.

Za života Josefa II. (1741-1790) byla nasměrována mnohonárodnostní habsburská monarchie k pokrokovým změnám a všeobecně jeho doba přinesla do společnosti nový svěží a příznivější vítr.

Marie Terezie byla manželkou císaře, matkou šestnácti dětí a ženou, která vládla v době válek a reforem. Jako žena to neměla jednoduché. Přesto její vláda trvala po čtyři desetiletí. Poslední roky jejího života poznamenala nemoc a žal.

Na mapě severní Itálie může působit jako nenápadná zastávka mezi Brennerským průsmykem a městem lásky Veronou. Trento neboli Trident v podhůří majestátních Dolomit je přitom centrem regionu Trentino v čele s populárním údolím Val di Fiemme, které také hostí únorovou zimní olympiádu. Po staletí se tam setkával sever s jihem a dodnes tam přežívají vazby na české země. Jen je třeba hledat. A třeba vystoupat k hradu Buonconsiglio.

ČASOSBĚR: Minulé století přineslo splnění staletého snu našeho národa o samostatném státě. A s republikou jsme se dočkali i toho, co dělá národ národem – náš jazyk se stal oficiálním, to znamená úředním. Ale situace byla po vzniku Československa mnohem složitější. Právě na spletitý příběh našeho jazyka se podíváme v dnešním díle Časosběru.

První pěší pluk zažil slavná vítězství i drtivé porážky a jeho historie je úzce spjata s habsburskou monarchií i s naším územím.

Před 137 lety zemřel korunní princ Rudolf a Mary Vetsera. Žádná romantika, ale drogy, syfilis a sebevražda, která otřásla monarchií. Co odhalily dopisy?

Tragédie v Mayerlingu se odehrála 30. ledna 1889 a vedla ke smrti arcivévody Rudolfa, jediného syna císaře Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské, a jeho milenky Marie de Vetsera. Existují různé teorie o okolnostech tragédie. Podle oficiální verze následník rakouského trůnu nejprve zabil svou milenku a poté spáchal sebevraždu. Jiná verze událostí naznačuje, že pár byl zavražděn. Okolnosti úmrtí arcivévody a jeho milenky zůstávají dodnes kontroverzní…