Před 5 měsíci
Před rokem, na přelomu zimy a jara mě sklátil koronavirus (v sociální práci na dvojsměnný denně-noční provoz, nota bene s postiženými, je to hned – spíš jsem se divil, že na mě došlo tak pozdě). Průběh se obešel bez hospitalizace, ale ne bez následků. Díky kolegyni, bývalé vrchní sestře z nemocnice, mě v reálných termínech (v řádu protekčních měsíců, ne – jak je zvykem – roků) objednali do postcovidové poradny, kde mi posléze přidělili stroj, který mi pomáhá dýchat, a napsali mi doporučení, díky nimž docházím na oddělení kardiologie, do poradny pro léčbu chronických ran (s bércovými vředy, které se mi po nemoci udělaly) a na další místa, kde člověk znovu nabírá zdraví.