Irák

Hormuzským průlivem ve středu propluly tři supertankery, které měly na palubě dohromady šest milionů barelů ropy určené pro asijský trh. Ukazují to data o pohybu nákladních lodí. Tyto tankery po začátku americko-izraelských útoků na Írán a následné blokádě průlivu strávily v Perském zálivu více než dva měsíce.

V pondělí se Irákem prohnala velká písečná bouře. Ve městě Nadžaf zbarvila oblohu do oranžova a výrazně zhoršila viditelnost. Zároveň se zhoršila kvalita ovzduší a mnoho lidí muselo kvůli dýchacím potížím do nemocnice.

Byl jedním z těch Španělů, kteří se přestěhovali do Sýrie, aby bojovali za chalífát. Vzal s sebou i Yolandu Martínezovou, která po návratu do Španělska dostala tříletý trest odnětí svobody. Byl vězněn v Sýrii, ale Kronika potvrdila, že se nyní nachází v iráckém vězení Al Karkh. Je to klíčový krok k urychlení procesů, které umožní vydat dokumenty třem dětem, které se z tohoto vztahu narodily.

Íránské revoluční gardy zaútočily na skupiny napojené na USA a Izrael, které podle nich pašovaly do země americké zbraně a munici.

Spojené arabské emiráty urychlí stavbu nového ropovodu tak, aby se do příštího roku zdvojnásobily exportní kapacity procházející Fudžajrou na pobřeží Ománského zálivu. V pátek o tom informovala tamní vládní mediální kancelář. Tento krok by zvýšil schopnost SAE obcházet Hormuzský průliv, který po začátku americko-izraelských útoků zablokoval Írán.

Irák vstoupil do klíčové fáze politického vyjednávání. Výsledek může zásadně ovlivnit rovnováhu moci v celém regionu.

Šéf izraelského letectva Tomer Bar dříve uvedl, že během konfliktu probíhaly „mimořádné operace“ speciálních jednotek, aniž by poskytl další detaily.

Bilaterální dohody o přepravě ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) z Perského zálivu uzavřely s Íránem iráčtí a pákistánští představitelé. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na pět „dobře informovaných zdrojů“. Bagdád a Islámábád tak přistoupily na požadavek Teheránu, který nechce pustit kontrolu nad Hormuzským průlivem.

To, co se několik týdnů zdálo být pouhou podivnou nehodou v odlehlé oblasti Iráku, se ukázalo být jedním z nejneobvyklejších odhalení izraelsko-íránského střetu.

Převáděl migranty z Blízkého východu až do Británie, zatímco sám zůstával v anonymitě. Investigace reportérů britské BBC teď odhalila jeho skutečnou identitu.

Podle iráckých médií se Izraelci pohybovali západně od města Nadžáf. Irácká armáda se domnívala, že jde o Američany.

Spojené státy požadují od příštího iráckého premiéra Alího Zajdiho, aby podnikl konkrétní kroky vůči proíránským šíitským milicím, které podporuje Teherán. Do té doby mu neobnoví nejen pomoc v oblasti bezpečnosti, ale země nedostane ani platby za iráckou ropu přes americké banky. USA už zablokovaly let s půl miliardou dolarů.

Počet migrantů, kteří od roku 2018 překročili Lamanšský průliv na malých člunech, překonal hranici 200 tisíc. Vyplývá to z nových údajů britského ministerstva vnitra. V pátek dorazilo do Británie 70 lidí na jednom člunu, čímž celkový počet za posledních devět let vzrostl na 200 013. Informuje o tom server BBC.

Spojené arabské emiráty v dubnu skrz Hormuzský průliv dostaly čtyři naložené ropné tankery s vypnutými lokátory, píše s odkazem na zdroje z ropného průmyslu agentura Reuters. Oproti běžnému exportu před začátkem americko-izraelských útoků na Írán se ale Emirátům průlivem podařilo dostat jen zlomkové množství ropy.

Kromě krátkodobých záplat se několik zemí v regionu snaží oživit projekty na potrubí, které by obešly blokádu Hormuzského průlivu

Koaliční tanky v únoru 1991 ničily iráckou techniku na vzdálenost čtyř kilometrů – v naprosté tmě a hustém prachu. Protivník je neviděl.

Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se dohodlo, že v červnu zvýší své kvóty na těžbu ropy o 188 000 barelů denně. V neděli o tom informovala Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+ zahrnuje členské země kartelu OPEC a jejich spojence v čele s Ruskem. Zvýšení kvót je ale spíše symbolické, protože dodávky ropy z Perského zálivu zůstávají omezené v důsledku války USA a Izraele s Íránem.

Rozhodnutí Spojených arabských emirátů opustit ropný kartel OPEC jej nutně oslabuje. Není sice, s cca 3,5 miliony vytěženými barely ropy denně, největším producentem ropy v organizaci, ale na její produkci má asi desetiprocentní podíl. Nejde však jen o objem ropy, ale také o kredit organizace. Jednotlivé ropné emiráty totiž byly součástí OPEC ještě před vznikem Spojených arabských emirátů.

Tradiční pakty, na nichž od roku 2003 spočívala irácká politika, se rozpadají. Volby v listopadu 2025 nejenže zanechaly zemi několik měsíců bez vlády, ale urychlily rozklad kurdského i šíitského bloku, dvou hlavních os mocenského systému Bagdádu.

Irácká invaze do Kuvajtu v roce 1990 odstartovala konflikt s globálními důsledky a zásadně proměnila geopolitiku Blízkého východu.

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.

Do psychiatrické nemocnice poslal ve středu soud v Německu Iráčana Muhammada A., který loni v srpnu strčil v dolnosaském městě Friedlandu pod projíždějící vlak mladou dívku. Dívka těžkým zraněním na místě podlehla. Jednatřicetiletý muž podle posudku trpí paranoidní schizofrenií. Lítost neprojevil, zato si stěžoval, že se k němu policisté po činu chovali hrubě.

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.

Rozhodnutí Saddama Husseina napadnout Kuvajt v roce 1990 změnilo moderní dějiny nejen Blízkého východu. Jak by ale vypadal svět, kdyby k této invazi nikdy nedošlo? Hodně věcí by mohlo být jinak.

Česká republika patří k aktivním přispěvatelům do mezinárodních vojenských operací. Od roku 1999 prošlo zahraničními misemi tisíce českých vojáků. Co přesně v těchto operacích dělají a jakým rizikům čelí?

Státy Perského zálivu oživují plány na vybudování pozemních cest, které by jim umožnily bezpečně vyvážet ropu po zemi vedle tradičních mořských tras. Hormuzský průliv teď blokuje Írán a úžina Báb al-Mandab na jihu Arabského poloostrova čelí obdobným hrozbám ze strany jemenských šíitských povstalců Húsíů. Mezi zvažovanými projekty je například ropovod z Iráku přes Kuvajt a Saúdskou Arábii do ománských přístavů na břehu Arabského moře, nebo ropovod z irácké Basry do Turecka.

Irácké šíitské milice podporované Teheránem vypálily během horké fáze války v Perském zálivu stovky dronů na Saúdskou Arábii a další země Perského zálivu. Uvedl to americký list The Wall Street Journal. Ve středu list napsal, že USA zablokovaly Iráku převod 500 milionů dolarů z plateb za ropu. Nerozpustil totiž šíitské milice.

Událost z iráckého města Hadítha se stala jedním z největších skandálů americké přítomnosti v této zemi. Ukázala, jak rychle se může válka změnit v chaos, kde mizí hranice mezi bojem a zločinem.

Když byla Sadžida ještě dítě, její rodina jí domluvila sňatek s bratrancem z prvního kolena. Vzali se, když jim bylo něco málo přes dvacet. Usadili se v Iráku, kde hodlali založit rodinu. Její muž se jmenoval Saddám Husajn a brzy se z něj stal jeden z nejznámějších diktátorů v moderní historii.

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.

Neskutečné, co všechno dokáže vypustit z úst muž, který se vojenské službě vyhnul obloukem. Donald Trump se v úterním rozhovoru pro CNBC nechal slyšet, že kdyby byl tehdy prezidentem on, vyhrál by válku ve Vietnamu „velmi rychle“. Stejný recept by prý aplikoval i na Irák.

Ropný šok globální ekonomiku zatím nepoložil. Ropy se ale těží méně než spotřebovává a svět žije ze zásob, kterých zvolna ubývá. Vládní opatření v Evropě s cílem chránit spotřebitele ve skutečnosti problém nafukují.

Americké letectvo (USAF) si ještě několik let ponechá bitevní letouny A-10 Thunderbolt II kvůli probíhajícím bojovým operacím na Blízkém východě. Ačkoli prodloužení provozu potrvá pouze do roku 2030, podle dostupných informací budou do tohoto data zachovány dvě letky A-10 a jednu další letku si USAF ponechá do roku 2029.

Před začátkem úderů na Írán byly ceny ropy příliš nízké, než aby se těžařům vyplatilo investovat do některých nových nalezišť. Teď ale mají velké ambice. Nejen kvůli zdražení ropy, ale i omezování závislosti na Blízkém východě.

Irácká Teheránem podporovaná milice Katáib Hizballáh o víkendu potvrdila, že s ní jednal jeden z velitelů sil Kuds íránských Islámských revolučních gard brigádní generál Esmail Ghani, jak se připravit na obnovený konflikt Íránu s USA a Izraelem. Ghaní byl kvůli tomu v Bagdádu.

Klid zbraní v Íránu a dočasné příměří dává prostor k počítání ztrát a způsobených škod. Podle odhadu společnosti Rystad Energy způsobila válka škody na energetické infrastruktuře v rozmezí 34 až 58 miliard dolarů. Nelze však opomenout ani přerušení provozu klíčových ropných a plynárenských zařízení, která, přestože nebyla přímo zničena, znamená výrazné ekonomické ztráty kvůli výpadkům […]

Teroristická organizace Islámský stát není mrtvá. Navzdory vojenským porážkám v Sýrii a Iráku se ISIS vrací – a Evropská unie to ví. Otázka zní: je připravena? Článek Islámský stát znovu sílí. Evropa tápe, co dál se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Napětí mezi Spojenými státy a Íránem nepolevuje a Hormuzský průliv je pro tankery s ropou a plynem dál těžko průjezdný. Země Blízkého východu proto vytahují ze šuplíků plány na stavbu ropovodů a plynovodů přes poušť směrem do Turecka. Mají tyto finančně a technicky náročné megaprojekty šanci na úspěch? Jedno je jisté.

Když se uzavře Hormuzský průliv, svět si rychle uvědomí, jak křehká je jeho energetická bezpečnost. Fatih Birol z Mezinárodní energetické agentury to formuloval jasně: obnova energetické produkce na Blízkém východě na předválečnou úroveň zabere přibližně dva roky. A to je optimistický scénář. Článek Blízký východ bez ropy: Cesta zpět potrvá roky se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Těžba ropy a plynu na Blízkém východě se na předválečnou úroveň vrátí nejdříve za dva roky. V rozhovoru pro švýcarský list Neue Zürcher Zeitung to uvedl Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii. Jaké dopady bude mít blokáda Hormuzského průlivu na světovou ekonomiku, zatím nelze říct. Jasné je, že kromě ropy zdražují i další suroviny.

V březnu 1988 zaútočila irácká armáda chemickými zbraněmi na kurdské město Halabdža a během jediného odpoledne zabila odhadem kolem pěti tisíc civilistů. Šlo o největší chemický útok proti civilnímu obyvatelstvu v dějinách.

Poslední epizoda minisérie o dějinách náboženství v povodí veletoku Eufrat nás přivádí do Iráku.

Trumpova kampaň proti Íránu směřuje k nasazení pozemních sil, čehož se odborníci obávají již od islámské revoluce v roce 1979.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) uvolní pět miliard eur (přibližně 121 miliard korun) na letošní podporu ekonomik států a území postižených dopady konfliktu na Blízkém východě.

Kvůli útoku proíránských ozbrojených skupin na diplomatickou misi Spojených států si Washington předvolal iráckého velvyslance. V noci na pátek drony zaútočily na Kuvajt, Íránské revoluční gardy účast popírají.

Náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau si ve čtvrtek předvolal iráckého velvyslance Nizára Chirulláha kvůli útokům proíránských ozbrojených skupin na diplomatickou misi a personál Spojených států v blízkovýchodní zemi. Na svém webu o tom informovalo americké ministerstvo zahraničí.

Banka se zaměří na energetickou bezpečnost a pomoc státním podnikům, což přispěje k zajištění plynulých dodávek základního zboží a poskytování základních služeb.

Íránské vítězství, americký debakl. Tak média komentují poslední vývoj na blízkovýchodní frontě, kde proti sobě – alespoň dosud – stály Írán, respektive USA spolu s Izraelem. Desetibodový plán, jenž zřejmě načas ukončil či přibrzdil regionální válku a se kterým lze podle prezidenta USA Donalda Trumpa „pracovat“, je svého druhu návrhem americké kapitulace.

Irák, coby jeden z klíčových leteckých koridorů v regionu, otevírá svůj vzdušný prostor i všechna komerční letiště v reakci na dvoutýdenní příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Z obnovení provozu v oblasti nebude mít prospěch pouze Bagdád, otevření znamená zkrácení tras z Asie do Evropy.

Pětina světové ropy. Třetina námořního obchodu. Vše stlačeno do průlivu širokého jako vzdálenost Praha–Beroun. A alternativní trasy? Slibují více, než dokážou splnit.

Dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem světoví lídři vítají, mezi prvními ho komentovali šéf OSN a německý kancléř. Vyjádřil se i papež a také představitelé Británie, Francie, Španělska a Evropské unie.

Shelly Kittlesonovou unesla proíránská milice Katáib Hizballáh minulé úterý, podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia byla propuštěna. Jako novinářka se v regionu věnovala válečnému zpravodajství pro server Al-Monitor.

Americká novinářka Shelly Kittlesonová, kterou unesli v Bagdádu členové proíránské milice Katáib Hizballáh, byla propuštěna. Informoval o tom na sítích americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a USA vyzval Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle AFP oznámil, že provoz v přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle agentury večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak před vypršením ultimáta prezidenta USA Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením „celé jeho civilizace“. Exploze zněly také v iráckém Bagdádu.

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a Spojenými státy vyzval v úterý Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle agentury AFP oznámil, že provoz v hlavním přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle AFP večer slyšet v katarském Dauhá i irácké metropoli Bagdádu. V Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak jen několik hodin před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením celé jeho civilizace.

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, přidávají zhruba od jednoho a půl do dvou procent. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu, včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.