Jan Bureš

Podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše zůstává globální ekonomika v mimořádně nejistém prostředí a příměří mezi Íránem a Spojenými státy podle něj rozhodně neznamená zásadní obrat. „Nemyslím si, že to je game changer. Ta dohoda je křehká, v mnoha bodech obecná a každá ze stran si ji vykládá po svém,“ říká Bureš. Klíčovým faktorem zůstává zejména kontrola Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy. „Docela bych se divil, kdyby se Írán vzdal své vyjednávací pozice,“ dodává.

Opoziční poslanci opět předložili ve sněmovně návrh na zrušení zákona, který zakazuje prodej ve stanovených prodejnách o vybraných svátcích. Se stejným

Korektní vystupování, poskytování pravdivých informací, nulová tolerance nekalého jednání, nezneužívání funkce k prosazování soukromých cílů a při střetu zájmů odchod za dveře. Ministři vlády Andreje Babiše (ANO) přijali kodex, který však podle politologa Jana Bureše už někteří stihli i porušit. Schválený dokument vnímá jen jako snahu o zlepšení image vlády, která směrem k médiím vystupuje neurvale. Politolog Lubomír Kopeček předpokládá, že si kodex Babiš připravil jako „klacek“ na ministry.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.

Potraviny jsou velmi specifickou součástí spotřebitelského koše a mají proto velký potenciál ovlivňovat naše vnímání inflace – tedy inflační očekávání. Hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš uvádí, že nižší dynamika cen potravin může teoreticky pomoci zmírnit zvýšenou mzdovou dynamiku a tím i vysokou inflaci ve službách. Teoreticky zvyšuje pravděpodobnost dalšího poklesu úrokových sazeb v tomto roce. Jednoduše řečeno, levné máslo skutečně může přispět i ke zlevnění peněz, uvedl Bureš a popsal důvody…

Tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí uplynulého roku lehce zvolnil tempo růstu a rostl mezikvartálně o 0,5 procenta (oproti 0,8 % v kvartále předešlém, pozn. aut.). Velmi lehce tak zaostal za naším očekáváním (+0,6 %).

Jak vypadala architektura divokých devadesátek? To ukazuje nová výstava i publikace Devade.

Poslanec Jindřich Rajchl (za SPD) svými výstupy u řečnického pultu během pátečního jednání Sněmovny vyvolával četné reakce dalších politiků. Těm se nelíbily některé jeho výroky i urážky, kterými častoval opoziční zákonodárce. Jednu z vyhrocených situací musel řešit předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD).

Vláda Andreje Babiše získala důvěru Sněmovny. Pro se vyjádřilo všech 108 koaličních poslanců. Sněmovna jednala o důvěře přes 24 hodin, což je rekord. Během jednání zaznívaly plány vlády i ostrá kritika opozice.

Průmyslová produkce loni v listopadu meziročně reálně vzrostla o 5,7 %. Ve srovnání s říjnem byla vyšší o 2,4 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 4,1 procenta. Nadále však klesá zaměstnanost v průmyslu.

POLEMIKA. Iniciativa skupiny historiků a novinářů z května 2025 za umístění vysvětlující tabulky k soše Edvarda Beneše před budovou ministerstva zahraničních věcí byla především výzvou k otevření osmdesát let ostudně opožděné diskuse. Po prvních hysterických reakcích (například Společnost Edvarda Beneše, Institut Václava Klause), se konečně objevují i skutečné diskusní texty. Po průkopnické reakci profesora Michala Stehlíka

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.

Americké akciové indexy zakončily rok 2025 poblíž historických maxim, a ne náhodou se současně dařilo i české koruně. Ke konci roku byla pro „sílu koruny“ důležitá o poznání více nálada na globálních trzích než podmínky v domácí ekonomice. A nejinak tomu pravděpodobně bude i na začátku roku 2026.

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.

V lednu 2026 vyjde kniha, která se jako první komplexně věnuje architektuře Prahy devadesátých let. Publikace s názvem DEVADE z nakladatelství IPR Praha přistupuje k dosud často přehlíženým nebo negativně hodnoceným stavbám této dekády s odstupem, bez sentimentu i předsudků.

Andrej Babiš (ANO) se stal novým premiérem Česka. Tvrdí, že přebírá „spálenou zemi“. Data ale ukazují jiný obraz. Česká republika je v překvapivě dobré kondici, ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropské unii a poprvé za dlouhou dobu roste i nezávisle na Německu, jehož ekonomika stagnuje.

Průmysl v říjnu podle údajů Českého statistického úřadu rostl o něco pomaleji, než jsme čekali – meziměsíčně klesl o 0,1 procenta, zatímco meziročně byl vyšší o 1,1 procenta (náš odhad +1,7 %, pozn. aut.).

Průmyslová produkce v říjnu meziročně reálně vzrostla o 1,1 %. Ve srovnání se zářím byla nižší o 0,1 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 6,5 %, tuzemské zaznamenaly pokles o 3,5 procenta.

Slabší dynamika českého průmyslu za říjen potvrzuje podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše trend zpomalování ke konci roku, na který ukazovaly podnikatelské nálady i nové zakázky.

Martin Hrdlička je vedoucí vývoje pohonných systémů ve Škoda Auto. Odpovědnost má i za vývoj menších platforem celého koncernu VW a celosvětový vývoj řadových spalovacích motorů. Ačkoliv EU zatím nadále směřuje k ukončení prodeje „spalováků“ v roce 2035, Hrdlička upozorňuje na to, že tyto pohony mají na světových trzích stále dlouhou budoucnost. Za svůj přínos mezinárodnímu automobilovému průmyslu

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.

Průměrná mzda v České republice vzrostla ve třetím kvartále meziročně o 7,1 %, čímž lehce zpomalila tempo růstu ze 7,8 % ve druhém kvartále. Očekávání analytiků Komerční banky počítala s mírně vyšším růstem (7,5 %), zatímco Česká národní banka ve své poslední prognóze uváděla kosmeticky nižší odhad (7,0 %). Výsledek tak nepředstavuje zásadní překvapení.

Obchody čekají na konci roku doslova nákupní žně. Domácnostem rostou příjmy, a tak se nebojí utrácet. Nakupují třeba kosmetiku, oděvy nebo obuv. Jak ve svých komentářích pro Finanční a ekonomické informace (faei.cz) upozorňují vybraní tuzemští analytici, existuje jedna specifická oblast, kde Češi stále šetří – jsou to potraviny.

Hostem posledního MakroMixéru byl vedoucí vývoje podvozku a agregátu Martin Hrdlička ve ŠKODA AUTO. Budoucnost spalovacích motorů není tak temná, jak se zdá a Čína není v autoprůmyslu zdaleka ve všem vepředu.

Maloobchod zahájil čtvrtý kvartál silně, komentuje aktuální data Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Růst táhnou internetové obchody (+7,3 %) a prodejny zážitků v oblasti kultury a rekreace (+8 %), výrazně rostou i oděvy (+5,9 %).

Prezident Petr Pavel příští týden v úterý jmenuje předsedu hnutí Andreje Babiše premiérem. Pavel to večer oznámil v reakci na Babišovo rozhodnutí vzdát se koncernu Agrofert. „Musíme asi důvěřovat panu Babišovi, že tu situaci myslí vážně a že nechce veřejnost nějakým způsobem podvést. To by byl takový skandál, že by mohl znamenat i jeho konec v politice,“ popisuje politolog Jan Bureš, prorektor Metropolitní univerzity Praha.

Česká inflace podle předběžného odhadu zpomalila v listopadu na 2,1 procenta (z 2,5 %), a zůstala jak pod očekáváním trhu (2,5 %), tak i pod naším odhadem (2,3 %).

Česká inflace podle předběžného odhadu zpomalila v listopadu na 2,1 % (z 2,5 %), a zůstala jak pod očekáváním trhu (2,5 %), tak i pod naším odhadem (2,3 %).

Průměrná mzda rostla ve třetím kvartále meziročně o 7,1 % a lehce zvonila tempo růstu ze 7,8 % (ve třetím kvartále). My jsme předpokládali lehce vyšší růst mezd (o 7,5 %), zatímco Česká národní banka v poslední prognóze kosmeticky nižší (7,0 %).

Regionální sněm ODS v Karlovarském kraji doporučil na prvního místopředsedu strany Tomáše Portlíka, starostu Prahy 9. Na předsedu strany členové ODS v Karlovarském kraji svého kandidáta nenominovali. Doporučili ale další tři řadové členy nejužšího vedení. Novinářům tořekl předseda karlovarského oblastního sdružení a poslanec Jan Bureš. Kongres ODS bude vybírat nástupce Petra Fialy v lednu.

HDP znovu překvapilo pozitivně, česká ekonomika jede na "plný plyn" HDP podle zpřesněného odhadu rostlo ve třetím kvartále ještě výrazněji, a to o +0,8 % mezikvartálně a +2,8% meziročně. Již předběžný odhad (+0,7 % qoq) přitom viditelně překonal očekávání trhu i nejnovější prognózy České národní banky (+0,2 % mezikvartálně).

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zrychlila více, než ukazoval původní odhad, a výrazně překonala odhady trhu i prognózu ČNB, uvádí hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) podle zpřesněného odhadu rostl ve třetím kvartále ještě výrazněji, a to o 0,8 procenta mezikvartálně a 2,8 procenta meziročně. Již předběžný odhad viditelně překonal očekávání trhu i nejnovější prognózy České národní banky (+0,2 % mezikvartálně).

Aktuálně předložená dokumentace EIA rozděluje stavbu 6,2 kilometru dlouhé silnice na dvě etapy.

Češi začínají být národem „spořílků“ a podobně jako Němci budou značnou část svého jmění ukládat dál stranou. To je v zásadě závěr analýzy České národní banky (ČNB) zveřejněné v poslední Zprávě o měnové politice. Centrální banka předpokládá, že míra úspor zůstane v nejbližších letech na 18 procentech, tedy přibližně šest procentních bodů nad dlouhodobým průměrem.

Předseda ANO Andrej Babiš už má od SPD návrh jmen na ministry do vlády. SPD v ní má obsadit ministerstvo dopravy, zemědělství a obrany. Předseda SPD seznam odeslal v pátek, a to na rozdíl od Motoristů, kteří prý nominace předají, až si o ně Andrej Babiš řekne. „Kdyby Motoristé stáhli kandidaturu pana Turka, tak to nakonec jejich voliči spíše pochopí,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Jan Bureš, politolog a prorektor Metropolitní univerzity Praha.

SPD už odeslala předsedovi ANO seznam nominantů do vlády. Proč to zatím neudělali Motoristé sobě? A mohou si dovolit nenominovat Filipa Turka na ministerské křeslo? Proč Spojené státy tlačí na Ukrajinu, aby do několika dnů přijala Trumpův mírový plán? A proč letos Česko zaznamenalo rekordní množství antisemitských projevů?

Jak bude vypadat státní hospodaření pod novou vládou? Nejen na to odpovídal ve středu od 10:00 host pořadu FRESH, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Jak bude vypadat státní hospodaření pod novou vládou? Nejen na to odpovídal ve středu od 10:00 host pořadu FRESH, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Mezinárodní měnový fond varuje, že zadlužení vlád se blíží úrovni, která nastala naposledy po druhé světové válce. Pokud státy neprovedou potřebné – byť politicky nepopulární – reformy, sklouznou do takzvané spirály beznaděje.

Jak bude vypadat státní hospodaření pod novou vládou? Nejen na to bude dnes od 10:00 odpovídat dnešní host pořadu FRESH, jímž je předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Současně zůstává v ekonomickém týmu mateřské skupiny KBC. Jeho dosavadní funkci hlavního ekonoma společnosti Patria Finance nově převzal Dominik Rusinko.

Prezident Petr Pavel dnes v Karlových Varech připomněl, že se od jeho předchozí návštěvy loni v červnu stále nepodařilo otevřít v tomto regionu veřejnou vysokou školu. Zmínil také to, že v současné době jedná s kandidáty na ministry, a tak by přivítal i náměty zastupitelů Karlovarského kraje a města Karlovy Vary na otázky, které by s kandidáty mohl probírat. Uvedl to dnes při zahájení dvoudenní návštěvy kraje.

Mezi končící vládou Petra Fialy (ODS) a pravděpodobným příštím premiérem Andreje Babišem (ANO) vře spor o návrh státního rozpočtu. V tom, který dosluhující vláda předložila, chybí podle té budoucí více než 85 miliard korun, příjmy jsou přifouknuté a chce nový návrh. Podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše k tomu ale Fialovu vládu nic nenutí. „Dosluhující vláda by měla hrát konstruktivní roli a předat rozdělanou práci „nastupující“ vládě bez zbytečných průtahů. Na druhou stranu zákon v zásadě opětovné předložení rozpočtu nevyžaduje a svoji váhu má i argument dosluhující vlády, že pokud nová vláda s navrženým rozpočtem nesouhlasí v základních parametrech, měla by si ho sama připravit a nechat schválit,“ řekl v rozhovoru pro Deník.cz .

Odliv talentované mládeže, nevyhovující dopravní infrastruktura či chátrající rozvody vřídelní vody byly hlavními tématy zmíněnými na úvod návštěvy prezidenta Petra Pavla v Karlovarském kraji.

Zkrocená inflace, stabilní růst ekonomiky a vyšší reálné mzdy. Takový rok věští Česku nejnovější predikce ministerstva financí. Podle dosluhujícího ministra Zbyňka Stanjury je to velký úspěch končící vlády. Nová vládní koalice ale mluví jen o postupném dorovnávání ztrát minulých let.

Nová prognóza České národní banky (ČNB) i její interpretace na setkání s analytiky na nás působí lehce jestřábím dojmem. Pravděpodobnost dlouhodobé stability sazeb (což je náš základní scénář, pozn. aut.) po jejím uveřejnění v našich očích vzrostla.

Tuzemský průmysl rostl v září rychleji, než jsme předpokládali – produkce meziměsíčně podle českých statistiků vzrostla o jedno procento, zatímco meziročně o 0,4 procenta (náš odhad -1,5 %).

Po měsících postupného uklidnění inflace v Česku znovu lehce zrychluje. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu stouply spotřebitelské ceny v říjnu meziročně o 2,5 procenta, tedy o dvě desetiny více než v září. Analytici se shodují, že za zrychlením stojí především dražší potraviny, které meziměsíčně podražily o 1,1 procenta.

Český statistický úřad (ČSÚ) tento týden zveřejnil data k zářijovým tržbám v tuzemském maloobchodu. „Pomalý meziroční růst je překvapením a z analytické obce s ním nepočítaly ani ty nejpesimističtější odhady,“ sdělila Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank.

Zářijové maloobchodní tržby v Česku vzrostly o 2,8 %, což je méně než očekával trh i analytici ČSOB. Podle hlavního ekonoma Jana Bureše však nejde o důvod k obavám.

Zkušený a v mediálním prostoru známý ekonomický analytik Dominik Rusinko se od listopadu ujímá role hlavního ekonoma Patria Finance. Na této pozici nahrazuje Jana Bureše, který přebírá z rukou Martina Kupky roli hlavního ekonoma skupiny ČSOB a zároveň i odborné vedení a strategické směřování analytických týmů.

Průmysl rostl v září rychleji, než jsme předpokládali – meziměsíčně produkce vzrostla o 1 %, zatímco meziročně o 0,4 % (náš odhad -1,5 %). Při pohledu na poslední výsledky podnikatelských nálad však zůstáváme opatrní a slabá zahraniční poptávka spojená s obchodní nejistotou bude pravděpodobně český průmysl v nejbližších měsících brzdit.

Index spotřebitelských cen CPI vzrostl v říjnu podle předběžného odhadu o 0,5 % a meziroční tempo inflace tak lehce zrychlilo na 2,5 % (z 2,3 %). To je o něco rychlejší dynamika, než jsme očekávali my i trh (+0,3 % m/m a 2,3 % y/y).

Skupina ČSOB dnes oznámila několik personálních změn. První z nich je nové jméno na pozici hlavního ekonoma celé skupiny – Martina Kupku od 1. listopadu střídá Jan Bureš. Absolvent pražské VŠE působí v ČSOB od roku 2005, kdy se stal seniorním ekonomem ČSOB a KBC. Před nástupem do bankovního sektoru pracoval jako analytik Českého statistického úřadu a vedoucí výzkumu v Institutu pro evropskou politiku Europeum. Od roku 2007 působil jako hlavní ekonom Poštovní spořitelny a v roce 2016 přešel na…

Jan Bureš byl k 1. listopadu 2025 jmenován hlavním ekonomem skupiny ČSOB. Nahradil Martina Kupku, který nově povede strategický výzkum pro region střední a východní Evropy ve skupině ČSOB a její mateřské společnosti KBC.

Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí meziročně o 2,7 %. Růstové tempo je pod potenciálem české ekonomiky, ale je vyšší, než v eurozóně. Dochází tak ke kýžené konvergenci ekonomik.

Česká ekonomika ve třetím kvartále překvapila silným růstem HDP, který dosáhl mezikvartálně 0,7 % a meziročně 2,7 %, výrazně nad očekáváním trhu i poslední prognózou ČNB.