Jan Eskymo Welzl

Do hospody v Zábřehu na Šumpersku zavádí diváky nová inscenace Moravského divadla Olomouc nazvaná Bořiny za břehem. Vytvořili ji herec a režisér Miroslav Krobot s olomouckým psychologem Lubomírem Smékalem.

V zapadlé hospodě na okraji Zábřehu se možná dějí podivnější věci, než by se na první pohled zdálo. A právě tam zve diváky nová inscenace Bořiny za břehem, kterou uvádí Moravské divadlo Olomouc jako svou osmou premiéru sezony. Autorské duo Miroslav Krobot a Lubomír Smékal tentokrát vsadilo na vlastní text. Vznikla z něj inscenace, která se vzpírá jednoduchému zařazení. Její premiéru uvidí diváci 10. dubna.

Jan Eskymo Welzl prožil desítky let mezi Eskymáky na Dálném severu jako lovec, obchodník a náčelník. Po návratu do civilizace se stal pro úřady člověkem bez identity. Svobodu mu nevzal mráz ale lidé.

Kdyby měl sever duši, vypadala by jako Dawson City.

Nový český rekord vznikl v pátek 12. září večer v Zábřeze. Přes osm stovek lidí se svíčkou v ruce vytvořilo obří skautskou lilii. Dosavadní rekord z roku 2018 tak místní spolu se skauty z celé republiky překonali víc než dvojnásobně.

Všechny životní cesty – skutečné i myšlenkové – jsou milovníkům fiktivní osobnosti Járy Cimrmana dobře známy. Nebo alespoň natolik, nakolik to umožňují dosud nalezené doklady o rozsáhlém, leč poněkud fragmentárním díle tohoto nanejvýš univerzálního génia. Vždyť kdo by neznal pozoruhodné souvislosti jeho zahraničních projektů, kam se vedle výpravy z Liptákova na Severní pól či spolupráce na stavbě Panamského průplavu řadí také cesta do Ameriky? V podstatě nikoli jediná.

Zoo Praha dnes slavnostně zahájila svou 94. hlavní sezónu. Při té příležitosti ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, pražský primátor Bohuslav Svoboda a jeho náměstkyně Jana Komrsková symbolicky poklepali na základní kámen expozice Arktida. Desku s motivem ledního medvěda od světoznámého ilustrátora Petra Síse zakrývala obrovská ledová kostka.

Lední medvědi budou mít v budovaném pavilonu Arktida tři výběhy s bazény i vodotečí. Na to navážou dva další výběhy s bazény pro tuleně obecné. Novinářům to v sobotu při zahájení 94. sezony Zoo Praha a položení základního kamene expozičního celku Arktida řekl kurátor chovu savců Pavel Brandl. Stavba pavilonu by měla trvat asi tři roky, řekl novinářům ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Lidé podle něj budou moci v novém pavilonu například pozorovat medvědy i pod vodou. Zoo v sobotu také představila kriticky ohrožené strašilky humří.

Lední medvědi budou mít v budovaném pavilonu Arktida tři výběhy s bazény i vodotečí. Na to navážou dva další výběhy s bazény pro tuleně obecné. Novinářům to dnes při zahájení 94. sezony Zoo Praha a položení základního kamene expozičního celku Arktida řekl kurátor chovu savců Pavel Brandl. Stavba pavilonu by měla trvat asi tři roky, řekl novinářům ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Lidé podle něj budou moci v novém pavilonu například pozorovat medvědy i pod vodou. Zoo dnes také představila kriticky ohrožené strašilky humří.

Slavnostní zahájení výstavby nové expozice Arktida pro lední medvědy, tuleně a další arktická zvířata plánuje pražská zoologická zahrada 29. března, kdy startuje 94. sezona. Návštěvníci se od stejného dne mohou mimo jiné těšit také na vzácné strašilky humří, které se dlouhá léta pokládaly za vyhynulý druh. Jiná zoo v Evropě je nechová.

Námořník Jan Welzl, který procestoval asijskou Sibiř a pustiny Severního ledového moře až po 86 st. severní šířky a v těchto pustinách po 30 roků žil.

Ve věku 72 let zemřel malíř Petr Herzig Dubický z Dubicka na Šumpersku. Umělec, pábitel a upřímný člověk maloval krajiny, zvířata, památky i lidi, zdobil zdejší kostely, kaple, boží muka, ale například i zastávku.

V galeriích příliš nevystavoval, přesto jeho dílo obyvatelé Zábřežska a Mohelnicka důvěrně znali. Jeho plátnem byly zdi kapliček, hospod i autobusových zastávek. Žádnou další však už nevyzdobí. Malíř Petr Herzig Dubický zemřel v úterý 11. března ve věku 72 let.

Když se řekne nejslavnější Zábřežák, většině lidí se obratem vybaví Jan Eskymo Welzl. Ve světě astronomie je však známá úplně jiná osobnost, o níž má v Zábřehu ponětí málokdo. Luboš Kohoutek by se na sklonku letošního ledna dožil devadesáti let. Město mu v úterý 25. února odhalí na rodném domě pamětní desku.

Zábřeh žije událostmi na počest slavného rodáka. Jan Eskymo Welzl byl cestovatel, dobrodruh, zlatokop, obchodník, náčelník, soudce, spisovatel, vynálezce a milovník Arktidy a Aljašky. Zdeňka Svěráka zřejmě inspiroval ke zrodu postavy Járy Cimrmana.

Celkem 14 akcí nabídne od poloviny ledna do konce března festival cestovatelů, dobrodruhů a recesistů – zábřežské Welzlování. Putování po nejrůznějších koutech planety v zábřežském biografu bude odstartováno ve čtvrtek otevřením výstavy fotografií a cestovatelskou besedou s Veronikou Ankawi Valterovou o životě v deštném pralese mezi amazonskými indiány.

Jan „Eskymo“ Welzl byl československý cestovatel, dobrodruh, zlatokop, obchodník, kmenový vůdce a soudce, spisovatel, vynálezce a milovník Arktidy a Aljašky. Jeho postavou a příběhy se inspiroval i Zdeněk Svěrák při vymýšlení postavy Járy Cimrmana.

Představitelé Zábřehu na Šumpersku a kanadského Dawson City v Yukonu podepsali v závěru minulého týdne při online ceremonii dohodu o partnerství, která podtrhuje historické vazby a vzájemný respekt mezi oběma městy. Novinky o tom informovala mluvčí Zábřehu Lucie Mahdalová.

Město Zábřeh získalo novou partnerskou obec v Kanadě. Je to Dawson City ležící u soutoku zlatonosných řek Yukon a Klondike. Možná ho znáte z povídek a románů spisovatele Jacka Londona. Pojítkem mezi oběma městy je český dobrodruh a cestovatel Jan Eskymo Welzl. Rodák ze Zábřehu, který strávil závěr svého života právě na drsném severu kanadského Yukonského teritoria.

Přes tři sta figurek vyřezaných většinou ze špalíků lipového dřeva obsahuje unikátní betlém řezbáře Jaroslava Beneše z Loštic na Šumpersku. Raritou přitom je, že přes sto z nich představuje autentické postavy z Loštic, ale i dalších míst v České republice.

Václav Neckář, jeden z nejvýznamnějších českých zpěváků, slaví osmdesátiny. „Přeju mu, aby pořád zůstal snílkem,“ říká Jaromír 99, který stál u nového startu Neckářovy kariéry.

Eskymáci si ho podle jeho vyprávění zvolili svým náčelníkem. Říkali mu ,,Pojídač medvědů“. Když se ve dvacátých letech Jan Eskymo Welzl vrátil zpět na rodnou Moravu, stal se senzací. Každý chtěl slyšet jeho příběh.

Jan Eskymu Welzl byl velkým kuřákem a velmi úspěšným stavitelem. Právě pro své zkušenosti a technické znalosti se stal také význačným stavitelem Transsibiřské magistrály. U nás se za svou spolupráci se Sovětských svazem setkal s kritikou a nenávistí.

Zábřežský rodák Jan Welzl – dobrodruh, lovec kožešin a samozvaný soudce známý jako Eskymo Welzl nebo Arctic Bismarck – zanechal nesmazatelnou stopu ve světě dobrodružné literatury. Narodil se roku 1868 a jeho cesta ho zavedla z moravských ulic až na daleký sever, kde za lovem a obchodem s odvahou putoval od Země Františka Josefa po…

Před devadesáti lety byl v Zoo Praha – co by kamenem dohodil od hlavního vchodu – slavnostně otevřen nový medvědinec. Jednu jeho část obývali hnědí medvědi, příp. baribalové, druhou lední medvědi. Ti se nakonec stali jeho výhradními obyvateli.

Zoo Praha získala stavební povolení pro expoziční celek Arktida, který bude určen pro chov ledních medvědů, tuleňů a dalších arktických zvířat. Serveru Pražský patriot to dnes sdělil ředitel trojské zahrady Miroslav Bobek. Stavba by v ideálním případě mohla začít na konci letošního roku. Pokud nenastanou zdržení, návštěvníci by se do Arktidy mohli poprvé podívat na jaře 2027.

Už tuto sobotu se všichni zájemci mohou těšit na další ročník netradičního Welzlova kvadriatlonu v Zábřehu na Šumpersku. Závod spojuje běh, plavání, cyklistiku a jízdu na kolečkových bruslích, a vzdává tak hold nejznámějšímu zábřežskému rodákovi, cestovateli a dobrodruhovi Janu Eskymo Welzlovi.

V pražské zoologické zahradě vyroste nová expozice s názvem Arktida. Útočiště ve stavbě za pět set milionů najdou hlavně lední medvědi, kteří v současné době žijí v nevhodných podmínkách. Zoo také plánuje nový vstup a návrat koní Převalského.

Před 55 lety, 23. prosince 1966, se svět dozvěděl o existenci fiktivního českého génia a všeuměla Járy Cimrmana. Stalo se tak v rozhlasovém humoristickém vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka. Karel Velebný alias Evžen Hedvábný tehdy oznámil veřejnosti nález truhly s rukopisy do té doby notoricky neznámého česko-moravsko-slezsko-chodského polyhistora. Truhlu objevil ve zdi své chalupy v Jizerských horách. Na její otevření si jazzman Velebný pozval svého přítele pyrotechnika Šťáhlavského. Tak byla v jednom okamžiku objevena a zároveň zničena rukopisná pozůstalost tajemného génia. A zrodil se pozoruhodný fenomén, který patří k pilířům české zábavy.

Podruhé se narodil. Jaromíra Dulavu nedávno postihly vážné zdravotní problémy, kvůli kterým skončil až na operačním sále. O co se jednalo a jak je na tom charismatický herec nyní?

Nedoceněný génius, renesanční osobnost vynikající v celé řadě oborů, vlastenec marně bojující za slávu Čechů zastíněných rakouskou monarchií, tím vším byl český velikán Jára Cimrman. Jeho postavu známe jen díky Jiřímu Šebánkovi a Zdeňku Svěrákovi, kteří si ji v roce 1966 vymysleli. Jak je to napadlo?

Málokomu věnuje Tomáš Garrigue Masaryk ve svých reminiscencích tolik místa jako právě Emanuelu Voskovi, krycím jménem Viktor, emigrantovi z Kutné Hory. Vyučený kameník a podnikatel intelektuálně nezlobil, rakouský režim rád neměl a TGM mu důvěřoval. Ovládal kumšt mystifikace a nevzrušovalo ho, že bylo možné si skutečnost snadno ověřit například četbou novin.

S heboučkými plyšáky mohou být nepříjemné chvíle snesitelnější. Hasiči ze Zábřehu proto budou ke krizovým událostem nově vozit plyšové pejsky. Tamní radnice jimi vybavila profesionální i dobrovolné jednotky.

Rozptýlit děti při dopravních nehodách a dalších krizových událostech by od nynějška měli roztomilí plyšoví pejsci, které s sebou budou vozit hasiči ze Zábřehu. Plyšáky dostaly od místní radnice profesionální i dobrovolné jednotky.

Netradiční závod, který spojuje disciplíny, jako jsou běh, plavání, cyklistika a jízda na kolečkových bruslích, inspirovaný postavou nejznámějšího zábřežského rodáka Jana Eskymo Welzla, odstartuje v sobotu v Zábřehu. Jde už o jedenáctý ročník mezinárodního Mistrovství ČR v extrémním kvadriatlonu.

Krásných pětaosmdesát let slaví 28. března 2021 dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů a spisovatel Zdeněk Svěrák. Kromě jeho nezapomenutelného působení v kulturním světě je jeho jméno spjato významně i s Olomouckým krajem.

V zoologické zahradě v pražské Troji by měla v budoucnu stát nová expozice s názvem Arktida. Ta by se měla stát domovem především pro lední medvědy. Jejich stávající expozice je totiž otevřena již od roku 1933 a z hlediska dnešních nároků je pro medvědy příliš malá a zastaralá. Půjde o rozsáhlou stavbu větší než 8000 metrů čtverečních. Dva velké výběhy a čtyři bazény? Součástí i nová restaurace? Na to vše se mohou jak medvědi, tak návštěvníci těšit.

Nečíst, hlásá provokativně název knižní prvotiny režiséra, dramatika a herce Miroslava Krobota, která původně měla být knihou rozhovorů. Jenže těm se zakladatel souboru pražského Dejvického divadla a jeho bývalý umělecký šéf už roky spíš vyhýbá, a tak to asi ani tentokrát nemohlo dopadnout jinak. Umělec s pověstí zdrženlivého, přemýšlivého nemluvy koncept slíbené knihy (Bizbooks, Brno) nakonec zásadně změnil.

Povzbuzující vzkazy začali natáčet lidé ze Zábřehu. Ve videích zveřejňovaných prostřednictvím internetu své spoluobčany motivují či jim dávají praktické tipy. „Dokud budu moci, budu pozitivní zprávy sdílet,“ říká iniciátorka akce Lucie Mahdalová.

Když se řekne Jára Cimrman, každý správný Čech hned ví, že se mluví o předním českém géniovi, ale zároveň málokdo tuší, kdo byl Jan Eskymo Welzl. Řeč je o slavném cestovateli, polárníkovi, lovci, dobrodruhovi, a především skvělém vypravěči, který se vypravil až na samotný konec světa a inspiroval tím Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka k vytvoření postavy Járy Cimrmana.

V každém národě se najdou dobrodruhové, kteří našli zálibu v objevování cizích krajů. Někteří se vydali po moři lodí, jiní se raději teple oblékli a šli...