Jaroslav Dietl

FOTO Charismatický gentleman byl vyhlášený milovník a přízně krásných žen se rozhodne nezříkal. Když mu ale kolega přebral manželku, rázem zapomněl na noblesu a v divadelním klubu je denně museli od sebe trhat.

Antonín Jedlička (1923 - 1993) by se letos dožil sta let, ale tragicky umřel při tenise, podobně jako osm let předtím scenárista Jaroslav Dietl. Zahynul 28. srpna 1993 v Houšťce (Stará Boleslav) a na kurtu, který jsem znal jen dík tomu, že jsme měli kus dál kolej, když jsem studoval. Má generace, narozená v šedesátých letech, ale Strýčka s takovou samozřejmostí nevnímala, a tak vtip Ivana Mládka (ten mu byl vzdáleně podobný a roku 1993 jej přátelsky obsadil do své krvavé komedie Deset malých běloušků), že se prý Jedlička narodil kterési pohádkové bytosti, jsem nepochopil, respektive s odstupem.

Na okraj včerejšího 62. výročí stavby evropské „čínské zdi dvacátého století“. Aneb všechno, na co byste se chtěli zeptat okolo NDR a Západního Berlína, kdybyste tušili, kolik je kolem nich paradoxů.

Zaujalo mě, že Česká televize do vysílání opět zařadila seriál scenáristy Jaroslava Dietla a režiséra Jaroslava Dudka Nemocnice na kraji města. Osudy hrdinů socialistického zdravotnictví budou vrcholit na konci srpna.

Víte, co mají společného seriály Tři chlapi v chalupě, Píseň pro Rudolfa III., Byli jednou dva písaři, Nemocnice na kraji města nebo Synové a dcery Jakuba skláře? Všechny (spolu s řadou dalších) pocházejí z pera scenáristy Jaroslava Dietla (22. 5. 1929 - 29. 6. 1985) a právem patří k pokladům naší televizní tvorby. Tento mimořádně plodný autor psal také filmové scénáře, například ke komediím Ženu ani květinou neuhodíš (1966), Nejlepší ženská mého života (1968), Tchán (1979) či Křtiny (1981).

Osmnáctidílný televizní seriál podle námětu a scénáře Jaroslava Dietla Tři chlapi v chalupě slavil na televizních obrazovkách velký úspěch. Dochovaly se z něj ale jen tři díly (další zdroje uvádějí, že dva nebo čtyři). V roce 1963 bylo celé televizní dílko ještě v živé divácké paměti, čehož barrandovská dramaturgie využila k realizaci stejnojmenného filmu. A právě na ten se můžete těšit 25. července ve 20:10 na Televizi Seznam.

Nejdřív kvízová otázka: Který seriál z domácí produkce si u nás jako první zasloužil označení „nekonečný“? Jasně, dnes bezkonkurenčně dominuje novácká Ulice vysílaná od roku 2005, která má už více než 4500 dílů. Od roku 1971 do roku 1987 ale tehdejší Československá televize nabídla divákům celkem 561 příběhů, které si sami napsali. Tomu projektu se říkalo Bakaláři a u jeho zrodu stála Libuše Pospíšilová (2. 8. 1923 – 18. 6. 2013). Zemřela před 10 roky.

Přiměřeně dlouhý přísun humoru na obrazovky přinesl v roce 1975 režisér Petr Tuček, který odvážně sáhl po knižní předloze Zdeňka Galušky. A je nezbytné přiznat, že kniha je kvůli nářečí pekelná výzva. Seriál je naopak díky nářečí zábavný a půlhodinové epizody představují vlídnou a nenáročnou zábavu.

Přestože předlohou pro pohádku měl být příběh z pera Františka Hrubína, scenáristka Jarmila Turnovská asi neměla nejlepší den, když pohádku pustila do světa. To ale nic nemění na tom, že Hana Maciuchová ztvárnila v roce 1979 sice zmatenou, ale krásnou princeznu.

Kdo by neznal československý seriál Malý pitaval z velkého města podle scénáře Jaroslava Dietla v režii Jaroslava Dudka se známými a populárními herci. Jedním z nich byl například Michal Pešek (†53), který hrál nejmladšího člena týmu vyšetřovatelů, Jiříčka Otradovce. Když se objevil v záběru seriálu, všichni diváci se usmívali. Osud herce bohužel už tak veselý nebyl. Druhý díl legendárního seriálu vysílá Česká televize již v pondělí večer.

Seriál z roku 2011 byl inzerován jako velkolepý projekt s atraktivní tematikou — western na moravský způsob, navíc s velice zajímavým obsazením. Premiérové díly údajně sledovalo přes milion televizních diváků a kritika pěla chválu.

Představitel hlavy sklářského rodu Cirklů Luděk Munzar (✝85) měl skutečně talent pro práci s píšťalou. Co možná ještě nevíte o seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře (1985)?

Dne 29. června roku 1985 zemřel český autor televizních seriálů, filmový a televizní scenárista, dramatik a dramaturg Jaroslav Dietl. Jeho žena Magdalena Dietlová na něj vzpomíná v příběhu napsaném pro neziskový portál vdovyvdovam.cz, který se zaměřuje na pomoc vdovám.

Josef Dvořák (81) ztvárnil hlavní roli v seriálu Rozpaky kuchaře Svatopluka, v němž o samotném ději rozhodovali diváci prostřednictvím vypínačů. Ty na vyzvání buď rozsvěcovali, nebo naopak zhasínali, aby vyjádřili svůj názor. Jak herec na natáčení vzpomíná?

Detektivní seriál Malý pitaval z velkého města se v létě vrací na obrazovky České televize. Následuje jej excelentní seriál Vyprávěj režiséra Bisera Arichteva a Osada podle scénáře Petra Kolečka. Vypadá to, že tentokrát si dala produkce s výběrem programu opravdu záležet!

Josef Abrhám a Libuška Šafránková – to je dvojice, na kterou budou filmoví diváci ještě hodně dlouho s láskou vzpomínat. Jak to ale bylo na začátku jejich vztahu? A co měl společného Josef Abrhám se svým seriálovým nevěrníkem Arnoštem Blažejem? Víc, než bychom si mysleli…

Jen těžko by si člověk dokázal představit pozitivnějšího lékaře, než jakým byl doktor Sova. Každý by si takového lékaře přál, kdyby se ocitnul na místě, kde by byl tak moc zranitelný – v nemocnici. Odborník na svém místě, jenž dokázal být k pacientům upřímný i v dobách, kdy to nebylo samozřejmostí.

Herec, ale také spisovatel, divadelní teoretik, režisér či – řečeno dnešním slovníkem – také bavič Miroslav Horníček se do srdcí diváků zapsal mnoha nezapomenutelnými rolemi. I když po celý život pracoval na tom, abychom se my, diváci, měli nad čím bavit, jeho vlastní osud byl poznamenán velkým smutkem a tragédií, která je svázaná s jeho sotva dospělým synem Janem.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy chodí často na balet, jen Louskáčka vloni viděl pětkrát. Dělá mu starosti výchova dcer a uklidňuje ho jízda ve starém džípu. Více se o něm dozvíte v tradiční rubrice Finmagu Zblízka.

Nemocnice na kraji města diváky uchvátila, a proto pravidelně sedávali celí nadšení nad dalšími epizodami. Nemocniční prostředí lákalo, neboť dávalo nahlédnout za svoji tajuplnou oponu. Seriál navíc rozkrýval i osudy jednotlivých postav, a to i mimo jejich pracoviště.

Nový seriál České televize je dalším odkloněním od zvyku zobrazovat normalizaci s laskavostí, která nám brání vidět vlastní komplicitu.

Všichni očekávali, že se na obrazovkách objeví „dietlovský” příběh, který nabídne pravidelnou porci zábavy a zajímavého děje umístěného do prostředí, které stojí za bližší prozkoumání. Jenže požadavky tehdejšího ředitele Československé televize Jana Zelenky oblíbenému scenáristovi svázaly ruce.

Janu Štěpánkovou si budeme navždy pamatovat jako představitelku ženských postav, které si dokázaly poradit s nástrahami osudu. Její hrdinky se uměly s životem poprat a dokázaly brát rány osudu s nadhledem. Především byly ale obdařeny smyslem pro humor a zdravým množstvím ironie.

Vilma Nyklová – někdy milá, starostlivá babička a empatická matka, ale kdysi dávno pěkně nepříjemná, závistivá, možná dokonce i zlá ženská. Zpočátku se její představitelce Jaroslavě Obermaierové vůbec nechtělo ji takovou hrát, sobeckou a necitelnou. Naštěstí přišla na to, jak ji polepšit.

Milovníci seriálu se shodnou na tom, že byl Jaroslav Dietl génius, který zemřel příliš brzy. Kromě schopnosti psát skvělé dialogy a dát postavám punc skutečných lidí, měl i další neocenitelnou schopnost. Dokázal i na „politickou objednávku“ napsat seriál, který byl především o lidech a vztazích.

Dokončení autorova osobního svědectví o svorníku české satiry a kultury, od jehož smrti tuto středu uplynulo dvacet let.

„Já nevím, co tady ještě dělám. Já už tady bejt nemám,“ smál se herec a zpěvák Josef Zíma v rozhovoru pro videocast Deník s nadhledem. Oblíbený umělec loni oslavil devadesátku, ale své fanoušky stále baví zpěvem a hereckým uměním. Moderátorovi talkshow Romanu Štěpánkovi prozradil, komu vděčí za to, že je na světě stále rád. Tedy fanouškům a rodině.

Byla totiž prodavačkou, a tak určitě příběhy z obchodu v rodině byly. Navíc jako místo pro setkávání různých lidských charakterů je prodejna s potravinami naprosto ideální. Každým obchodem projde velké množství lidí a samozřejmě se mohou do seriálu využít osudy zaměstnanců prodejny.

KOMENTÁŘ: Další Nemocnici na kraji města nebo ještě lépe Okres na severu by mohl napsat legendární scénárista Jaroslav Dietl, kdyby se dožil dnešních dnů. Pražský komunál nabízí mnoho inspirace.

Socialistické televizní seriály sice kritizujeme, ale každá jejich repríza se setkává s velkým úspěchem u diváků. Třeba takový seriál Žena za pultem je doslova esencí socialistické propagandy - a stejně se na něj podíváme příště znovu. Ve své době sklízel úspěchy, i když lidé dobře věděli, že jde z velké části o lež a pohádku.

František Diviš Bartoloměj Bouvard a Juste Roman Cyril Pécuchet se setkali řízením osudu jednoho dne na lavičce v parku a vydali se prožít zbytek života do romantického prostředí francouzského venkova.

Pro některé mladé herce malých rolí to byla zajímavá zkušenost, jak si zahrát ve velkém seriálovém projektu, ale nabídkami nepohrdli ani zkušení herci. Všeobecně se vědělo, že u seriálu Jaroslava Dietla je úspěch zaručen, a tak na malou roli kývl třeba i Jaromír Hanzlík či Marie Motlová.

Filmový režisér a scenárista Ondřej Trojan zveřejnil na Facebooku parte svého otce Ladislava Trojana (†90). Poslední rozloučení s legendárním československým hercem se uskuteční ve čtvrtek 22. prosince v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze 2.

V neděli nad ránem zemřel ve věku 90 let uznávaný český herec Ladislav Trojan. Dle synů Ondřeje a Ivana měl úsměv na tváři do posledních chvil. Jeho životní láskou se stala Olga, se kterou byl ve spokojeném manželství více než šedesát let. Ještě předtím, než Ladislav poznal svoji osudovou ženu, prožil hned několik milostných románků.

Premiéru měl seriál Žena za pultem už před 45 lety. I dnes ale jeho reprízy přitahují diváky. Pro některé je nostalgickým seriálem, jiní ho odsuzují za komunistickou propagandu. A to i kvůli Jiřině Švorcové, která si v něm zahrála hlavní roli.

Nápad Jaroslava Dietla postavit dvanáctidílný seriál na rozvedené ženě, která prožívá osud podobný tisícovkám osudů dalších žen, byl vskutku geniální. Anna už není žádná bláznivá dorostenka a o životě už ví své. Stejně tak o mužích.

Stejně jako u seriálu 30 případů majora Zemana, i tento seriál nevznikl jen pro zábavu, ale měl v době reálného socialismu svůj úkol. Právě proto byl po sametové revoluci drsně odsuzován. Jenže z historie by se měl člověk spíše poučit než dělat, že neexistuje.

Existují prognostické modely na počasí, na vývoj ekonomiky i na společenskou náladu. S těmi posledními souvisí i odhad, na co se diváci budou v následujících týdnech a měsících nejraději dívat. Zdá se, že nekonečného namlouvání a čekání na svatební zvony bylo už dost.

​Nejmladší a nejmodernější přehradou v ČR, Slezská Harta na Bruntálsku, slaví 25 let provozu.

Režisérka a scenáristka Marie Poledňáková zemřela v úterý 8. listopadu 2022 na následky mozkové mrtvice. Tato zpráva zasáhla všechny, kteří milují její filmy. Ty totiž patří mezi klasiku, která se neomrzí.

„Když neposlechne malej, tak dostane na zadek. Když zlobí velkej, nedá se s tím dělat nic. A v případě tvého táty nepomůže ani polepšovna.“ Slavná věta z nejslavnějšího filmu Marie Poledňákové zazněla z televizní obrazovky i v úterý večer, když se vzpomínalo na jeho autorku. Vystihovala i její život. Královna rodinných komedií své diváky opustila v 81 letech.

Ve věku 81 let zemřela autorka nezapomenutelných filmů s Tomášem Holým nebo české klasiky S tebou mě baví svět. Marie Poledňáková odešla v blízkosti své rodiny. Její filmy neztrácejí na půvabu ani po desetiletích. Jaroslav Dietl o ní říkával, že píše, jako když onduluje vítr. Režírovala, ale psala i scénáře a knihy. Žádné velké tragédie, jen běžné rodinné starosti, jaké prožívá každý z nás. Právě proto zůstane v srdci fanoušků navždy. Právě pro ně přinášíme rozhovor, který dala časopisu Vlasta v roce 2017.

Autorka filmů Jak dostat tatínka do polepšovny či S tebou mě baví svět už není mezi námi.

S tebou mě baví svět, Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny, Líbáš jako bůh, Líbáš jako ďábel... To je jen stručný výčet nejslavnějších filmů režisérky Marie Poledňákové, která zemřela ve věku 81 let. Zatímco v kariéře se jí velmi dařilo, v soukromí takové štěstí neměla.

Eliška Balzerová umí i přes pokročilý věk diváky okouzlit. To ostatně předvedla třeba ve filmu Ženy v pokušení. Její hvězdná kariéra však začala už hodně dávno. Bylo to v okamžiku, kdy ztvárnila mladou lékařku na ortopedickém oddělení „Nemocnice na kraji města“.

Slavnostní premiéry nového celovečerního dokumentu Olgy Sommerové „Michal Kocáb - rocker versus politik“ se zúčastnilo plno známých osob. Nechyběla dnes již legendární Marie Rottrová (80), Jitka Molavcová (72), Jiří Suchý (91), Magdalena Dietlová (78) a další hvězdy. Nutno také dodat, že někteří snad nestárnou, o čemž se můžete přesvědčit sami v galerii.

Významného životního jubilea, osmdesátých narozenin, se 1. listopadu dožívá jedna z nejzásadnějších českých zpěvaček, jíž bezpochyby je Marta Kubišová. Ale i když od ní všichni znají zejména její Modlitbu pro Martu, rozhodně to není zpěvačka jednoho hitů, takových totiž měla celou řadu. Pojďme si je připomenout, na konci článku pak můžete hlasovat pro svůj nejoblíbenější. …

Když začala Československá televize před padesáti lety vysílat komediální cyklus „Bakaláři“, stal se takovou senzací, že bylo nakonec natočeno téměř šest set příběhů, inspirovaných skutečnými zážitky diváků.

Frekventovaný pojem „interaktivní“ si dnes zpravidla spojujeme s digitálními technologiemi. Ale víte, že interaktivní mohli být i televizní diváci v minulém století? A to přesto, že neexistovaly sociální sítě, nejchytřejším zařízením byla automatická pračka a telefony rozhodně neměla k dispozici každá domácnost. Způsob, jakým se to dělo, je v dnešní době úsměvný, ale v osmdesátých letech byl doslova revoluční a navíc zábavný. Stačilo jen rozsvítit světlo.

Na televizní obrazovky se vrací seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka, který byl v době svého prvního uvedení v roce 1985 obrovským fenoménem a vlastně se jednalo o jakousi první reality show. Příběh, ve kterém si hlavní roli zahrál herec Josef Dvořák, se totiž odvíjel podle přání diváků. Slavný československý seriál byl založený na principu kinoautomatu. Jaký v tom byl systém?

Příběh právě tak dlouhý, abyste si u něj vypili odpolední kávu a pobavili se, tedy pokud nejste vegetariáni. Pár skvělých herců a jeden čuník dali dohromady úsměvnou podívanou, ze které bohužel nevyšli všichni živí.

Scenárista Jaroslav Dietl umístil část příběhu do kartografického ústavu, který představoval typickou administrační budovu v dobách socialismu. Nic moc se tam nedělalo, ale důležité bylo kulturní vyžití! Režisérovi Zdeňkovi Podskalskému tehdy dělal asistenta mladý Zdeněk Troška.

Představitel dnes již legendárního prince Radovana z pohádky Princezna se zlatou hvězdou Josef Zíma (90) po letech prozradil, co diváci při každoročních reprízách slavného filmu nikdy neodhalili. V rozhovoru s Honzou Dědkem pak s dojetím zavzpomínal na svoji milovanou ženu, slavnou herečku, jež po jeho boku stála bezmála 60 let. Prozradil také, co na něj prásknul Jan Werich.

/FOTOGALERIE/ Jízda na konících, malování na obličej a plno nejen borůvkových dobrot. I taková byla sobotní akce Borůvkový rozmarný kulturák, která se v sobotu konala u kulturního domu a v přilehlém parku v Hlučíně na Opavsku. K mání byly i pravé valašské borůvkové frgály, speciální borůvkové pivo, víno a limonády. Děti se mohly vydovádět ve skákacím hradě, připraveny pro ně byly i další atrakce.

Seriál plný folklóru a humoru má kořeny až v roce 1975, kdy vzniklo prvních šest epizod. Pro velkou diváckou oblibu bylo natočeno se stejnými hlavními hrdiny dalších šest epizod v roce 1984.

Při natáčení seriálu Malý pitaval z velkého města v letech 1982 až 1986 se sešla skupina na slovo vzatých profesionálů. Jak o Pitavalovi psala tehdejší média?

Televize Nova v létě vysílá oblíbené seriály z bohatého archivu České televize. A dokonce s nimi suverénně vítězí v prázdninovém souboji o co nejvyšší sledovanost.

Bakaláři se dostali na televizní obrazovky už v roce 1972 a řadě lidí starší generace právě tyto krátké a humorné povídky utkvěly v paměti z dětství a mládí. Pořad, který se původně jmenoval Kufr za dveřmi, byl brzy přejmenovaný na Bakaláři vědy manželské, a nakonec se chytil zkrácený název Bakaláři.