Jaroslav Dietl

Janu Štěpánkovou si budeme navždy pamatovat jako představitelku ženských postav, které si dokázaly poradit s nástrahami osudu. Její hrdinky se uměly s životem poprat a dokázaly brát rány osudu s nadhledem. Především byly ale obdařeny smyslem pro humor a zdravým množstvím ironie.

Vilma Nyklová – někdy milá, starostlivá babička a empatická matka, ale kdysi dávno pěkně nepříjemná, závistivá, možná dokonce i zlá ženská. Zpočátku se její představitelce Jaroslavě Obermaierové vůbec nechtělo ji takovou hrát, sobeckou a necitelnou. Naštěstí přišla na to, jak ji polepšit.

Milovníci seriálu se shodnou na tom, že byl Jaroslav Dietl génius, který zemřel příliš brzy. Kromě schopnosti psát skvělé dialogy a dát postavám punc skutečných lidí, měl i další neocenitelnou schopnost. Dokázal i na „politickou objednávku“ napsat seriál, který byl především o lidech a vztazích.

Dokončení autorova osobního svědectví o svorníku české satiry a kultury, od jehož smrti tuto středu uplynulo dvacet let.

„Já nevím, co tady ještě dělám. Já už tady bejt nemám,“ smál se herec a zpěvák Josef Zíma v rozhovoru pro videocast Deník s nadhledem. Oblíbený umělec loni oslavil devadesátku, ale své fanoušky stále baví zpěvem a hereckým uměním. Moderátorovi talkshow Romanu Štěpánkovi prozradil, komu vděčí za to, že je na světě stále rád. Tedy fanouškům a rodině.

Byla totiž prodavačkou, a tak určitě příběhy z obchodu v rodině byly. Navíc jako místo pro setkávání různých lidských charakterů je prodejna s potravinami naprosto ideální. Každým obchodem projde velké množství lidí a samozřejmě se mohou do seriálu využít osudy zaměstnanců prodejny.

KOMENTÁŘ: Další Nemocnici na kraji města nebo ještě lépe Okres na severu by mohl napsat legendární scénárista Jaroslav Dietl, kdyby se dožil dnešních dnů. Pražský komunál nabízí mnoho inspirace.

Socialistické televizní seriály sice kritizujeme, ale každá jejich repríza se setkává s velkým úspěchem u diváků. Třeba takový seriál Žena za pultem je doslova esencí socialistické propagandy - a stejně se na něj podíváme příště znovu. Ve své době sklízel úspěchy, i když lidé dobře věděli, že jde z velké části o lež a pohádku.

František Diviš Bartoloměj Bouvard a Juste Roman Cyril Pécuchet se setkali řízením osudu jednoho dne na lavičce v parku a vydali se prožít zbytek života do romantického prostředí francouzského venkova.

Pro některé mladé herce malých rolí to byla zajímavá zkušenost, jak si zahrát ve velkém seriálovém projektu, ale nabídkami nepohrdli ani zkušení herci. Všeobecně se vědělo, že u seriálu Jaroslava Dietla je úspěch zaručen, a tak na malou roli kývl třeba i Jaromír Hanzlík či Marie Motlová.

Antonín Vorel – sexuální deviant, který se stal inspirací a námětem pro scénáristu Jaroslava Dietla pro jeden z jeho dílů seriálu Malý pitaval z velkého města. A čím si to zasloužil?

Filmový režisér a scenárista Ondřej Trojan zveřejnil na Facebooku parte svého otce Ladislava Trojana (†90). Poslední rozloučení s legendárním československým hercem se uskuteční ve čtvrtek 22. prosince v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze 2.

V neděli nad ránem zemřel ve věku 90 let uznávaný český herec Ladislav Trojan. Dle synů Ondřeje a Ivana měl úsměv na tváři do posledních chvil. Jeho životní láskou se stala Olga, se kterou byl ve spokojeném manželství více než šedesát let. Ještě předtím, než Ladislav poznal svoji osudovou ženu, prožil hned několik milostných románků.

Premiéru měl seriál Žena za pultem už před 45 lety. I dnes ale jeho reprízy přitahují diváky. Pro některé je nostalgickým seriálem, jiní ho odsuzují za komunistickou propagandu. A to i kvůli Jiřině Švorcové, která si v něm zahrála hlavní roli.

Nápad Jaroslava Dietla postavit dvanáctidílný seriál na rozvedené ženě, která prožívá osud podobný tisícovkám osudů dalších žen, byl vskutku geniální. Anna už není žádná bláznivá dorostenka a o životě už ví své. Stejně tak o mužích.

Stejně jako u seriálu 30 případů majora Zemana, i tento seriál nevznikl jen pro zábavu, ale měl v době reálného socialismu svůj úkol. Právě proto byl po sametové revoluci drsně odsuzován. Jenže z historie by se měl člověk spíše poučit než dělat, že neexistuje.

Existují prognostické modely na počasí, na vývoj ekonomiky i na společenskou náladu. S těmi posledními souvisí i odhad, na co se diváci budou v následujících týdnech a měsících nejraději dívat. Zdá se, že nekonečného namlouvání a čekání na svatební zvony bylo už dost.

​Nejmladší a nejmodernější přehradou v ČR, Slezská Harta na Bruntálsku, slaví 25 let provozu.

Režisérka a scenáristka Marie Poledňáková zemřela v úterý 8. listopadu 2022 na následky mozkové mrtvice. Tato zpráva zasáhla všechny, kteří milují její filmy. Ty totiž patří mezi klasiku, která se neomrzí.

„Když neposlechne malej, tak dostane na zadek. Když zlobí velkej, nedá se s tím dělat nic. A v případě tvého táty nepomůže ani polepšovna.“ Slavná věta z nejslavnějšího filmu Marie Poledňákové zazněla z televizní obrazovky i v úterý večer, když se vzpomínalo na jeho autorku. Vystihovala i její život. Královna rodinných komedií své diváky opustila v 81 letech.

Ve věku 81 let zemřela autorka nezapomenutelných filmů s Tomášem Holým nebo české klasiky S tebou mě baví svět. Marie Poledňáková odešla v blízkosti své rodiny. Její filmy neztrácejí na půvabu ani po desetiletích. Jaroslav Dietl o ní říkával, že píše, jako když onduluje vítr. Režírovala, ale psala i scénáře a knihy. Žádné velké tragédie, jen běžné rodinné starosti, jaké prožívá každý z nás. Právě proto zůstane v srdci fanoušků navždy. Právě pro ně přinášíme rozhovor, který dala časopisu Vlasta v roce 2017.

Autorka filmů Jak dostat tatínka do polepšovny či S tebou mě baví svět už není mezi námi.

S tebou mě baví svět, Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny, Líbáš jako bůh, Líbáš jako ďábel... To je jen stručný výčet nejslavnějších filmů režisérky Marie Poledňákové, která zemřela ve věku 81 let. Zatímco v kariéře se jí velmi dařilo, v soukromí takové štěstí neměla.

Eliška Balzerová umí i přes pokročilý věk diváky okouzlit. To ostatně předvedla třeba ve filmu Ženy v pokušení. Její hvězdná kariéra však začala už hodně dávno. Bylo to v okamžiku, kdy ztvárnila mladou lékařku na ortopedickém oddělení „Nemocnice na kraji města“.

Slavnostní premiéry nového celovečerního dokumentu Olgy Sommerové „Michal Kocáb - rocker versus politik“ se zúčastnilo plno známých osob. Nechyběla dnes již legendární Marie Rottrová (80), Jitka Molavcová (72), Jiří Suchý (91), Magdalena Dietlová (78) a další hvězdy. Nutno také dodat, že někteří snad nestárnou, o čemž se můžete přesvědčit sami v galerii.

Významného životního jubilea, osmdesátých narozenin, se 1. listopadu dožívá jedna z nejzásadnějších českých zpěvaček, jíž bezpochyby je Marta Kubišová. Ale i když od ní všichni znají zejména její Modlitbu pro Martu, rozhodně to není zpěvačka jednoho hitů, takových totiž měla celou řadu. Pojďme si je připomenout, na konci článku pak můžete hlasovat pro svůj nejoblíbenější. …

Když začala Československá televize před padesáti lety vysílat komediální cyklus „Bakaláři“, stal se takovou senzací, že bylo nakonec natočeno téměř šest set příběhů, inspirovaných skutečnými zážitky diváků.

Frekventovaný pojem „interaktivní“ si dnes zpravidla spojujeme s digitálními technologiemi. Ale víte, že interaktivní mohli být i televizní diváci v minulém století? A to přesto, že neexistovaly sociální sítě, nejchytřejším zařízením byla automatická pračka a telefony rozhodně neměla k dispozici každá domácnost. Způsob, jakým se to dělo, je v dnešní době úsměvný, ale v osmdesátých letech byl doslova revoluční a navíc zábavný. Stačilo jen rozsvítit světlo.

Na televizní obrazovky se vrací seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka, který byl v době svého prvního uvedení v roce 1985 obrovským fenoménem a vlastně se jednalo o jakousi první reality show. Příběh, ve kterém si hlavní roli zahrál herec Josef Dvořák, se totiž odvíjel podle přání diváků. Slavný československý seriál byl založený na principu kinoautomatu. Jaký v tom byl systém?

Příběh právě tak dlouhý, abyste si u něj vypili odpolední kávu a pobavili se, tedy pokud nejste vegetariáni. Pár skvělých herců a jeden čuník dali dohromady úsměvnou podívanou, ze které bohužel nevyšli všichni živí.

Scenárista Jaroslav Dietl umístil část příběhu do kartografického ústavu, který představoval typickou administrační budovu v dobách socialismu. Nic moc se tam nedělalo, ale důležité bylo kulturní vyžití! Režisérovi Zdeňkovi Podskalskému tehdy dělal asistenta mladý Zdeněk Troška.

Představitel dnes již legendárního prince Radovana z pohádky Princezna se zlatou hvězdou Josef Zíma (90) po letech prozradil, co diváci při každoročních reprízách slavného filmu nikdy neodhalili. V rozhovoru s Honzou Dědkem pak s dojetím zavzpomínal na svoji milovanou ženu, slavnou herečku, jež po jeho boku stála bezmála 60 let. Prozradil také, co na něj prásknul Jan Werich.

/FOTOGALERIE/ Jízda na konících, malování na obličej a plno nejen borůvkových dobrot. I taková byla sobotní akce Borůvkový rozmarný kulturák, která se v sobotu konala u kulturního domu a v přilehlém parku v Hlučíně na Opavsku. K mání byly i pravé valašské borůvkové frgály, speciální borůvkové pivo, víno a limonády. Děti se mohly vydovádět ve skákacím hradě, připraveny pro ně byly i další atrakce.

Seriál plný folklóru a humoru má kořeny až v roce 1975, kdy vzniklo prvních šest epizod. Pro velkou diváckou oblibu bylo natočeno se stejnými hlavními hrdiny dalších šest epizod v roce 1984.

Při natáčení seriálu Malý pitaval z velkého města v letech 1982 až 1986 se sešla skupina na slovo vzatých profesionálů. Jak o Pitavalovi psala tehdejší média?

Televize Nova v létě vysílá oblíbené seriály z bohatého archivu České televize. A dokonce s nimi suverénně vítězí v prázdninovém souboji o co nejvyšší sledovanost.

Bakaláři se dostali na televizní obrazovky už v roce 1972 a řadě lidí starší generace právě tyto krátké a humorné povídky utkvěly v paměti z dětství a mládí. Pořad, který se původně jmenoval Kufr za dveřmi, byl brzy přejmenovaný na Bakaláři vědy manželské, a nakonec se chytil zkrácený název Bakaláři.

Už v roce 1973 lidé pocítili tvrdou ruku normalizace a stále častěji se jim nedařilo na dovolenou vycestovat do zahraničí. Dovolenou tak většinou trávili doma, čímž vznikl československý fenomén chalupaření, který se udržuje dodnes. I proto měl seriál Chalupáří úspěch celá desetiletí.

Jméno Jaroslava Dietla bylo v předrevoluční seriálové tvorbě pojem. Právě seriál Velké sedlo je posledním dílem, který napsal. Jeho dokončení (1986) už se nedožil. Seriál sice nebyl takovým trhákem jako Nemocnice na kraji města, ale pro někoho může být nostalgickou vzpomínkou.

Stále v plné síle je vdova po autorovi legendárních seriálů Jaroslavu Dietlovi, novinářka a spisovatelka Magdalena Dietlová (77). V životě našla novou lásku, o tři roky mladšího hudebníka Miroslava Vitouše, a srší energií.

Lapkové a vrazi z Prahy se třásli strachy, když se sehraná parta pod Břéťovým vedením pustila do práce a lumpové nakonec končili v oranžovobílé Volze na tom správném sedadle. Na tehdejší poměry nebyl seriál vůbec špatný a dnes může i pobavit. Žádné mobily, počítače, propracované technologie.

Na televizní obrazovky se vrací patnáctidílný detektivní seriál Malý pitaval z velkého města. Razantního poručíka Libora Krejcárka si zahrál Jiří Krampol, který zavzpomínal na natáčení.

Zajímavosti z natáčení komediálního seriálu Slovácko sa nesúdí.

Mezi nejznámější tváře kriminálního seriálu Malý pitaval z velkého města patřil mladý vyšetřovatel Jiříček, kterého ztvárnil Michal Pešek. Byl to hráč a rád riskoval. Osud mu však připravil krutý konec.

Uplynulo již 10 let od smrti herce Michala Peška, který se proslavil hlavně díky své roli ppor. Jiřího Otradovce v Malý pitaval z velkého města. V 90. letech se dal na dráhu politika a podnikatele.

Kultivovanost a etiketa jí byla stejně vlastní jako mimořádný smysl pro karikaturu a grotesku. Její život se ale proměnil spíš v hořkou komedii, dceru v německé emigraci dokonce podporovala ze socialistické Prahy.

Milovat muže Blížence je snadné a zábavné. Jde to v podstatě samo. Před vámi stojí muž hezký, vtipný, chytrý a nekonečně zábavný. Jeho charisma spočívá ve věčné zvídavosti a touze po vzrušujícím životě. Jeho sex-appeal v nenucenosti a lehkosti. A navíc ve znamení Blíženců se rodí prezidenti.

Letos uplyne 44 let od uvedení prvního dílu legendárního seriálu Nemocnice na kraji města. Seriál Jaroslava Dietla se stal doslova fenoménem a dalo by se říct, že i předobrazem dalších seriálů z nemocničního prostředí. Postavu záletného, ale skvělého lékaře Arnošta Blažeje výtečně zahrál Josef Abrhám (✝82) , který už bohužel není mezi námi.

Za každou rolí si pevně stál s mužnou elegancí i noblesou. Jeden z nejpopulárnějších českých herců Josef Abrhám zemřel ve věku 82 let. Je to takřka na den po roce od smrti jeho ženy Libuše Šafránkové.

Jednoho z našich nejoblíbenějších herců, který v těchto dnech slaví osmdesátiny, známe především jako výborného komika. Zajímavé ale je, že Josef Dvořák (*25. 4. 1942) se ke kumštu dostal vlastně náhodou: „Šéf Kladivadla mě viděl hrát na kytaru a dělat scénky. Ptal se mě na největší zážitek v životě a já říkal: když se v neděli smaží řízky. Já mu zahrál ten řízek, plotnu i polínka a on mi řekl, že to, co jsem předvedl, byla etuda. A stal jsem se hercem,“ popsal své herecké začátky Josef Dvořák v jednom rozhlasovém pořadu.

Krásná hlasatelka a manželka jednoho z nejúspěšnějších scenáristů své doby, to vše byla Magdalena Dietlová. Nyní se jedná o vitální zralou ženu, která je už několik let šťastná po boku hudebníka Miroslava Vitouše. V pořadu Stříbrný vítr Českého rozhlasu prozradila, jak se vlastně seznámili.

Ve středu 16. března jsme si připomněli sté výročí narození největšího českého a jednoho z největších světových filmových hudebních skladatelů, významné osobnosti československé nové filmové vlny Zdeňka Lišky (1922-1983). V českém umění ho co do žánrové univerzálnosti, tvůrčí šíře i četnosti tvorby lze srovnat jen se dvěma umělci, scenáristou Jaroslavem Dietlem a režisérem Otakarem Vávrou. Ovšem s tím, že na rozdíl od díla těchto dvou se to Liškovo právě probouzí k svému druhému, mezinárodnímu životu.

Když se řekne Nemocnice na kraji města, tak se každému ihned vybaví rozvážný, charismatický primář ortopedie Karel Sova. Právě tento seriálový lékař se stal na dlouhou dobu jakýmsi prototypem pomalu ortopedického Boha. My jsme se ale vypravili za jedním reálným ortopedem, konkrétně MUDr. Pavlem Vlasákem, primářem ortopedie nemocnice v Mostě, abychom zjistili nejen to, co si o televizní tvorbě myslí, ale také například, jestli je ortopedie i pro ženy a zda „háky“ musí projít každý začínající lékař. Byla to totiž právě mostecká nemocnice, která autora seriálu Jaroslava Dietla inspirovala k jeho napsání. A tamější lékaři a zdravotníci pro něj byli v dost případech inspirací nebo chcete-li i jistými předobrazy.

Máte rádi seriál Nemocnice na kraji města a považujete se za znalce, co se jeho postav, prostředí a hlášek týče? Udělejte si náš kvíz, který vaše znalosti řádně prověří.

Umělci, kteří podepsali Antichartu, čímž se veřejně distancovali od Charty 77 kritizující režim, šli z role do role. Těšili se z výhod a objevovali se pravidelně na televizních obrazovkách. Ti, kteří nepodepsali, byli naopak na černé listině. Ve filmech a seriálech kvůli tomu docházelo k velkým personálním rošádám. Jak ostatně dokládají osudy zpěváka Karla Gotta nebo herečky Jany Hlaváčové.

Kdo by neznal legendárního primáře Sovu v podání slovenského herce Ladislava Chudíka. Role v seriálu Nemocnice na kraji města mu doslova zachránila život. V soukromí totiž prožíval situaci, kterou by nikdo nepřál ani svému nejhoršímu nepříteli.