Česká televize pro červen připravila proti konkurenci dobrý tah. Do nedělních podvečerů na jedničce nasadí seriál, jehož reprízy běží velmi často, a přesto diváky lákají stále a stále.
Měli být jen nenápadnou součástí televizní loterie Mates. Nakonec se z Bakalářů stal fenomén. Za jejich vznikem stojí hádky, tisíce dopisů od diváků, slavné brýle Miroslava Horníčka i geniální cit Jaroslava Dietla pro obyčejný lidský život.
Lékaři představují morální autoritu. Dennodenně se potýkají s případy na pomezí života a smrti. Jejich práce je náročná a pro řadu lidí těžko uchopitelná. Přiblížit ji tak, aby si o ní divák dokázal udělat lepší obrázek, se podařilo v několika filmech a seriálech. Který je váš nejoblíbenější?
Moderátor, scénárista, dramaturg i spisovatel, tím vším byl talentovaný Pavel Lukeš. Pamětníci si jej vybaví především díky seriálu Šest ran do klobouku, stál ale i za jinými zajímavými projekty.
Seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka patří k nejpozoruhodnějším televizním projektům 80. let. Třináctidílné dílo podle scénáře Jaroslava Dietla a v režii Františka Filipa se sice tvářilo jako běžný seriál z hotelových kuchyní, ve skutečnosti ale šlo o odvážný pokus přenést princip slavného Kinoautomatu na televizní obrazovku.
Jméno tohoto herce dnes již upadlo do zapomnění, ale určitě si ho vybaví ti, jenž kdysi sledovali Dietlův televizní seriál Dispečer. Josef Kobr v něm ztvárnil svérázného kapelníka hornické dechovky, který vládne přísnou rukou orchestru i rodině.
Nemocnice na kraji města patří mezi kultovní seriály, které neztratily sílu ani po desetiletích. Postavy jako doktor Sova v podání Ladislava Chudíka či Štrosmajer, kterého hrál Miloš Kopecký, zůstávají nesmrtelné. Jak dobře si seriál pamatujete?
Nenápadná komedie, která si podmanila milion diváků a dodnes baví svou upřímností i humorem. Film Tchán ukazuje, jak tvrdohlavý otec svádí boj nejen se světem, ale i s vlastní dcerou a prohrává tam, kde to čekal nejméně.
Osud si nevybírá. Jaroslav Dietl, muž, který naučil národ milovat seriály, zemřel náhle na tenisovém kurtu. Jeho život byl plný práce, disciplíny i rodinné harmonie. O to krutější byl jeho konec, který přišel bez varování.
Jaroslav Dietl zemřel na tenisovém kurtu před očima svých dětí. Vdova Magdalena zůstala sama, v dluzích, se zablokovaným účtem. Manžela pohřbila na zahradě domu, do kterého se nikdy nenastěhoval. Takový příběh by nenapsal ani on sám.
Narodil se 22. 5. 1929 v chorvatském Záhřebu, kam rodina odešla za hospodářské krize. Měl vrozenou vadu nohy, tak se rodiče přestěhovali do Brna, kde byla lepší zdravotní péče. Operace se ale nezdařila a sestry ho do školy tahaly na malém žebřiňáku.
Existují různé důvody, jimiž se nám může seriál nezaměnitelně zapsat do paměti – většinou to bývají sympatické postavy, vtipný scénář či vděčné prostředí. V neposlední řadě ale také patří k mnoha seriálům nezaměnitelné hlášky, a zdaleka to pak neplatí pouze u sitcomů či komediálních titulů. Dokážete naprosto přesně identifikovat hlášku a její domovský seriál?
Byl to normalizační hit, který diváci milovali a historici později označili za ukázku podprahové propagandy. Obojí je pravda a obojí platí dodnes. O tom, kdo za vznikem seriálu ve skutečnosti stál, se ale příliš nemluví ani dnes.
Dramatik a scenárista Jaroslav Dietl je považován za jednoho z otců českého televizního seriálu. Řadu z jeho děl kritika považuje za angažovanou tvorbu, která podporovala tehdy vládnoucí režim. Jenže tak jednoduché to není: Státní bezpečnost Dietlovi nikdy nedůvěřovala a od první poloviny 70. let až do jeho smrti o něm neustále sbírala informace.
Herec, kterého miloval celý národ, žil s duševní nemocí, o které se veřejnost dozvěděla až po jeho odchodu. Příběh Miloše Kopeckého má daleko k pohodové komedii.
Vila slavného režiséra Juraje Jakubiska v pražských Hodkovičkách znovu míří na trh. Pohádkový dům s věží a bazénem dříve skončil v exekuci a vydražil se hluboko pod cenou. Nyní je však po letech opět k mání za desítky milionů.
Československé seriály jsou jako staré rodinné fotoalbum. Trochu zažloutlé a trochu sentimentální; ale když je otevřeme, okamžitě se nám vybaví, jak jsme tehdy žili. Já jsem na nich vyrůstala v době, kdy televize měla jen dva kanály. A rádio nám už nestačilo… Chtěli jsme prostě sledovat něco tak úžasného jako televizní vysílání.
Legendární seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka ukrývá mnoho podivných tajemství. Příběh provází falešné divácké hlasování, zakázaný zpěvák i velká láska.
Československé seriály už navždy zůstanou evergreenem i moderního televizního programu. I když se na řadu tehdejších počinů díváme z propagandistických důvodů skrz prsty, stále zůstává faktem, že se jedná o naši možná nejvýznamnější seriálovou éru, která měla po startu televize zásadní vliv na tehdejší tvorbu. Jak moc si známé seriály té doby pamatujete?
Miloš Kopecký se narodil 22.8. 1922. Otec byl majitelem kožešnictví, matka modelkou a později kloboučnicí. Měla židovský původ, což se jí stalo osudné, zahynula za války v Osvětimi. On ji doprovázel k tramvaji, aniž by tušil, že už ji nikdy neuvidí.
Hrdinové, kteří měli být vzory své doby, zaplnili v 70. a 80. letech televizní obrazovky. Skláři, kriminalisté, funkcionáři i vojáci vyprávěli moderní dějiny očima vládnoucího režimu. Poznáte ještě seriály, z nichž pocházeli?
Jaroslav Moučka se za minulého režimu objevil v řadě filmových a seriálových rolí. Největší popularitu mu získala hlavní role v seriálu Okres na severu. Sláva má ovšem i úskalí, která se promítla do jeho osobního života.
Miloslav Švandrlík se narodil 10.8. 1932. Z učení na instalatéra ho vyhodili, maturitu udělal jen díky kurzu pro dělnické kádry. Nakonec se dostal na DAMU. Ani tam neuspěl, jako student nestál za nic. Přesto patří ke klasikům českého humoru.
TAJNOSTI SLAVNÝCH: Královna swingu zářila na jevišti v době, která muzikálu právě nepřála, a říkává se, že kdyby muzikál neexistoval, musel by být kvůli ní vynalezen.
Sedmý díl seriálového občasníku je věnován jednomu z posledních společných počinů krále českého seriálu Jaroslava Dietla a režiséra Jaroslava Dudka, z jejichž tvorby jsme v jednom z minulých dílů rozebírali legendární Nemocnici na kraji města.
Jaroslav Moučka ztvárnil desítky filmových a seriálových postav. Největší proslulost mu přinesla role tajemníka ve svém době oblíbeném seriálu Okres na severu. Věřil komunistickým idejím, nicméně činy, které spáchal jeho bratr Milan, odsoudil.
Herečka Dana Hlaváčová nikdy nebyla tak slavná jako její starší sestra Jana. Stačila však jedna jediná role, aby si ji diváci zapamatovali navždy. Dora se jí stala osudem, ve Vorlíčkově filmu ji nehrála poprvé.
Když byla herečka na vrcholu kariéry, začala přicházet o nabídky. V době normalizace totiž společně se svým manželem Luďkem Munzarem odmítla podepsat Antichartu.
Seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka se vrací na ČT1. Josef Dvořák neuměl vařit a slavné hlasování byl podvod. Proč zmizel Matuška a kde se skutečně natáčelo?
Eliška Balzerová patří k našim nejoblíbenějším herečkám. Herectví se věnuje šedesát let a stále je plná energie. Má za sebou i ředitelování Divadla Na Fidlovačce, kvůli kterému se dokonce zadlužila.
V těchto dnech si připomínáme výročí úmrtí herečky Jany Hlaváčové (†85) - jedné z nejvýraznějších osobností českého herectví, která zaplatila vysokou cenu za to, že se v době normalizace odmítla podřídit komunistickému režimu.
Ladislav Chudík zachraňoval Nemocnici po smrti Karla Högera, Jiřina Švorcová se stala hvězdou v Bulharsku a Vladimír Menšík během natáčení zastřelil kance. Normalizační seriály byly plné hvězd, skandálů a neuvěřitelných příběhů ze zákulisí.
Seriál Ulice je všem dobře známá klasika. Pořad se už vysílá řadu let a patří k oblíbeným seriálům na českém trhu. Nyní to pořádně odpálí s přicházejícími díly. Ten se totiž objeví už brzy a bude i symbolickým začátkem. Je tak velmi pravděpodobné, že si jej fanoušci budou velmi dlouho pamatovat.
Nebýt totalitního režimu, kdo ví, kam až by to Jana Hlaváčová dotáhla. Bohužel „křídla“ jí „přistřihli“ soudruzi, když se v jejich očích provinila proti rudé diktatuře. Herečku ale nezlomili.
V našem kvízu si připomenete ty nejlepší seriály, které se natočily mezi lety 1970 až 1989. Mnohé z nich jsou stále populární a v reprízách si své diváky nachází dodnes.
Nemocnice na kraji města patří mezi největší poklady české seriálové tvorby. Její hrdinové nás provázeli dětstvím i dospělostí a stali se ikonami našich televizních obrazovek. Připravili jsme pro vás kvíz, který prověří, jak dobře si pamatujete jejich tváře a slavné herce, kteří je ztvárnili.
Žánr krimi patří u diváků stále k těm nejoblíbenějším. Dnes natáčeným seriálům může směle konkurovat i více než 40 let stará klasika. Pokud jste fanoušci seriálu Malý pitaval z velkého města, pak si nenechte ujít náš kvíz na toto téma.
Seriál Nemocnice na kraji města byl na československých obrazovkách fenoménem. Lidé osudy hlavních hrdinů probírali v práci a našlo se jen málo těch, kteří ho nesledovali. V našem kvízu si na tento legendární seriál můžete zavzpomínat.
Který český seriál je ten nejlepší ze všech dob? Na takovou otázku se hledá jen těžko jednoznačná odpověď. Ani umělá inteligence nedokázala určit jediného vítěze, ale sestavila přehled seriálů, které Češi milují.
Znáte kultovní seriál Nemocnice na kraji města tak dobře, že si vybavíte i jména všech herců? Tento test prověří, jak moc si pamatujete legendární postavy i jejich představitele. Není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Většina lidí selže už u páté otázky. Tak schválně, kolik jmen dokážete doplnit správně?
Československé a české seriály jsou televizní formáty, které formují celé generace. Přinášejí nám pobavení i poučení a možná přispívají i k našemu pohledu na svět. U českých diváků mají seriály výjimečné postavení. A to hned od prvních pokusů v 60. letech až po současnost.
Pověst o Horymírovi a Šemíkovi zná u nás každý. Mnozí ji považují za historickou událost. Jenže Alois Jirásek ji opsal od Václava Hájka z Libočan. Ten ji upravil z německého textu čerpajícího z keltské pověsti tak, aby se hodila do české „historie“.
Skvělá herečka a odvážná žena Vlasta Chramostová a kameraman Stanislav Milota, „frajer ze Žižkova, který se nedal koupit“. Manželský pár, který odmítl Husákovu normalizaci i za cenu ztráty dvaceti let umělecké práce.
Josef Dvořák je nejenom nejznámější český vodník, ale také komik, bavič, moderátor a svého času býval i kuchařem. I když, jak se to vezme. On sám totiž vařit neumí, a tak se této role naštěstí zhostil jenom v legendárním retro seriálu, který se mu stal hluboce osudným.
Když se na obrazovce rozesměje Tomáš Holý a za oknem to signalizuje konec roku, víme, že přichází čas filmů Marie Poledňákové. Tato režisérka nás naučila, že rodina je to největší dobrodružství, smích je lékem na všechny starosti a život je lepší brát s nadhledem a s úsměvem.
Jaroslav Dietl a Jiří Křižan. Dva scénáristé, dva rozdílné přístupy k tomu, jak přežít 70. léta minulého století. Tvrdý promoskevský kurz nejvyššího komunistického představitele Gustáva Husáka nenabízel příliš možností, jak uhnout. Novému režimu, pro který se dodnes používá Husákův výraz normalizace, museli umělci prostě přitakat. A naučit se v něm kličkovat.
Když se řekne „Nemocnice na kraji města“, většina z nás si vybaví doktora Štrosmajera nebo primáře Sovu. Tento seriál svým vznikem a natáčením překračoval hranice běžného televizního dramatu. A stal se doslova symbolem doby.
Zatímco dnes frčí streamovací služby, za socialismu jsme se museli spolehnout na program a omezený výběr. I přesto jsme si ale své oblíbené seriály, na které jsme se pravidelně těšili, našli.
Když se v roce 1977 objevila na televizní obrazovce, proměnila svou hereckou práci v nástroj ideologického působení. Seriál, napsaný Jaroslavem Dietlem a režírovaný Jaroslavem Dudkem, zachycoval život prodavaček v potravinách, ale prostřednictvím každodenních situací předával divákům hodnoty normalizační společnosti: kolektivismus, pracovitost, obětavost a socialistickou uvědomělost. A přestože obraz plných pultů a ochotných prodavaček kontrastoval s tehdejší realitou, diváci si seriál zamilovali. V čele s jeho hlavní hrdinkou Annou Holubovou.
České seriály ze sedmdesátých a osmdesátých let patří ke zlatému fondu. Stále je milujeme, díváme se na ně znovu a znovu, takže známe jména všech hlavních hrdinů. Víte, který seriál byl ten úplně první?
Když se vysloví jméno Boris Slivka, většina asi bude tápat v paměti, o koho že se to jedná. Řekne-li se Vladko Rutkay, každý si vybaví Slováka z Chlapci a chlapi. Boris ale hrál od dětství a na kontě měl řadu počinů, pak ale raději emigroval.
Když se řekne Jaroslav Dietl, většina lidí si vybaví Nemocnici na kraji města nebo Ženu za pultem. Jenže už v polovině 60. let vznikl seriál, který položil základ československé televizní komedii. Eliška a její rod je devítidílný příběh z prostředí pražské hospody, který dodnes fascinuje atmosférou a odvahou tehdejších tvůrců.
Na první pohled nenápadný, epizodický seriál z 80. let. Jen 7 dílů, žádné velkolepé kulisy ani politické podtexty. Přesto si Doktor z vejminku získal diváky a drží se v jejich paměti dodnes. V čem spočívá kouzlo právnických historek, kde laskavý Martin Růžek coby advokát Kostrhún rozdával moudrost i humor?