Jiří Voskovec

Herce Františka Černého před kamerou nejvíce proslavila postava kuchaře v pohádce Byl jednou jeden král a role alchymisty ve filmech Císařův pekař a Pekařův císař. Dožil se pouhých 58 let, 18. ledna od jeho smrti uplynulo 63 let. Jaké bylo jeho soukromí?

Pro svou až morbidní obezitu byl velmi obsazovaným do rolí nejrůznějších kuchařů nebo hostinských. Velmi známé jsou i jeho komické postavičky četníků a policistů.…

Od smrti herce Františka Černého, kterého nejvíce proslavila postava kuchaře v pohádce Byl jednou jeden král nebo role alchymisty ve filmech Císařův pekař a Pekařův císař, uplynulo 63 let. Dožil se pouhých 58 let. Jaké bylo jeho soukromí?

Stačilo málo a skončili v rukou gestapa. Útěk Wericha s Voskovcem z 9. ledna 1939 zachránila neposlušnost pilota. V Americe je místo slávy čekal boj o přežití.

Jan Tříska patřil k našim nejoblíbenějším hercům. Pro mnohé už navždy bude Igorem Hnízdem z Obecné školy. Od konce 70. let žil v Americe, dokázal se prosadit i v Hollywoodu. Zemřel symbolicky na místě, které miloval.

Byl to šok, který na druhý svátek vánoční roku 1969 zasáhl celé Československo. Geniální skladatel Jiří Šlitr, který s kamennou tváří bavil národ, náhle zemřel.

Pojďte si v našem kvízu zavzpomínat na naše největší herecké hvězdy od první republiky až do revoluce. Dáme vám nápovědu a vy musíte určit, o jakého herce se jedná. Uspějí jen ti největší filmoví fanoušci.

Pohádka Byl jednou jeden král s Janem Werichem (†93) patří k vánočnímu evergreenu. Panovník, jenž chtěl zjistit, která ze tří dcer ho má nejraději, měl barvité soukromí. Byl to muž s komplikovaným životem, zdravotními problémy i mileneckými aférami, o čemž psal i web Lifee.cz.

Vydejte se na procházku světem muziky za známými melodiemi i překvapivými hudebními objevy. Poslední letošní vydání Hudebních toulek se poohlíží po písničkách, které jsou přislazeny humorem.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Legendární proměna ve smutného klauna a český adept na filmového Oscara

Ljuba Hermanová tvrdila, že se narodila 23. dubna 1913. A většina světa jí to věřila. Jenže v hereckých šatnách se už za první republiky šeptalo, že si ubrala několik let. Stárnutí bylo jejím největším nepřítelem. Muži naopak celoživotní slabostí

Otec Plha, který se v komedii Marečku, podejte mi pero! přijel zeptat na prospěch svého syna až z „Kojčic u Pejřimova“, sluha císaře Rudolfa II. ve filmech Císařův pekař – Pekařův císař či vesničan Vondruška terorizovaný majitelem chalupy v podání Oldřicha Vlacha ve snímku Na samotě u lesa. Herec Václav Trégl před kamerou zazářil v mnoha malých rolích. Divadelní kariéru zahájil už za první republiky po boku Voskovce s Werichem či Vlasty Buriana. Ve středu 10. prosince jsme si připomněli 123 let od jeho narození. Jaké bylo jeho soukromí?

Vydejte se na procházku světem muziky za známými melodiemi i překvapivými hudebními objevy. Občas potřebujeme pohladit po duši. Štěstí, že máme po ruce nepřeberné množství písniček, které umějí konejšit.

Ambiciózní novinka nabírá velké herecké posily

FOTOGALERIE: Nebýt některých filmových epizodních rolí, které Fanda Mrázek vytvořil v padesátých letech, dovedl by si ho dnes už málokdo představit. Než jsem se dostal díky televizi k některým předválečným snímkům, ve kterých mladý Mrázek hrál větší role („Pepina Rejholcová“, „Barbora řádí“, „Klapzubova jedenáctka“ aj.), vybavoval jsem si jeho tvář snad jen ze třech filmů: Hrál například celníka v pohádce „Byl jednou jeden král“, závodčího ve druhém dílu Švejka – „Poslušně hlásím“, anebo v „Pěti z milionu“, kde ve dvojici s Emanem Fialou zpíval písničku „Tak hodně štěstí do manželství“. Posledně jmenovaný titul je z roku 1959 a patřil také k posledním, v nichž se ještě koncem padesátých let Fanda Mrázek objevil. Zemřel o jedenáct let později, 13. října 1970, ve věku 67 let.

Stávající objekt byl postaven na začátku 20. století na hraně skalnatého svahu nad řekou Sázavou. Rekonstrukce v roce 2010 nedostačovala. Navazující ideou bylo vytvoření prostoru ateliérového typu pro tvůrčí aktivity klienta s dostatkem světla, s oddělenou spací částí s koupelnou a toaletou.

Asi jen málokdo by dnes neznal talkshow 7 pádů Honzy Dědka, nicméně už ne každý ví, že pořad je na světě už takřka 15 let.

Soňa Červená patřila k nejvýraznějším českým umělkyním 20. století. Ve světě uznávaná pěvkyně, doma emigrantka z nepřijatelné rodiny, o které se za komunismu nesmělo hovořit, svou energií a oddaností umění ovlivnila generace diváků i kolegů.

Raději na operační stůl než před nacistický mikrofon. Plachý komik z Osvobozeného divadla ukrýval odbojáře, odmítal kolaborovat a lékaři řekl: „Rozhodl jsem se zemřít, než pro ty svině cokoliv udělat.“

Vydejte se na procházku světem muziky za známými melodiemi i překvapivými hudebními objevy. Francouzské úsloví c'est la vie (česky: to je život) už inspirovalo nejednoho autora k napsání písničky.

V minulém článku jsme se podívali na osud malé automobilky, která chtěla vytvořit lidový vůz. Dnes se ponoříme do historie značky Wikov, která byla symbolem luxusu a moderních inovací.

Legendární písničkář Miroslav Paleček, jeden z pilířů české folkové scény, přichází s novým albem, které spojuje poezii a hudbu v mimořádně citlivé rovnováze. U příležitosti svých 80. narozenin představuje kolekci sedmnácti nových písní, v nichž se zrcadlí jeho celoživotní láska k českému jazyku, humoru i melodii.

Starší herci z prvorepublikových filmů se často dostali před kameru ve vyšším věku a velmi zvláštními cestami. Podobné to bylo u dragounského důstojníka a vystudovaného lékaře. Ten se dostal náhodou k Vlastu Burianovi a už jej neopustil.

Herce jsme si zvykli brát jako morální arbitry. Ať hrají jakoukoli postavu, kladnou nebo zápornou, automaticky předpokládáme, že jsou to v jádru dobří lidé a při ztvárnění padouchů se musejí přetvařovat. Ale musí to tak opravdu být?

Jan Werich vzpomínal, že měla „broskvové chloupky“, které ve světlech ramp tvořily svatozář. Kolegové jí pro její častý údiv přezdívali „Divíšek“. Nina Bártů byla jednou z prvních hvězd Osvobozeného divadla, přesto její kariéra zamířila pryč z Prahy.

Narodil se v Plzni do skromných poměrů a vyučil se zedníkem ve Škodových závodech. Přesto Emila Bolka táhlo divadlo. Přes kočovné společnosti a avantgardní scény E. F. Buriana se probojoval až na vrchol – do Národního divadla.

Komici mají zvláštní dar. Dokážou vylepšit i den, kdy se všechno sype, a ještě k tomu nás naučí něco o sobě samých. Když se potkají dva silné talenty a začnou si přihrávat pointy, vzniká chemie, která přežije dekády. O tom je tenhle kvíz. Nečeká vás akademická přednáška o dějinách humoru, spíš svižné otestování paměti a instinktu.

Milé mladé dámy: Vypadáte k světu, nejste úplná dřeva a dokážete z hrdla vyloudit i pár tónů, ze kterých vhodné filtry zvládnou vykřesat kousek čistého pěveckého projevu? Pak je velmi pravděpodobné, že se dřív nebo později vypravíte na konkurz do muzikálu. A třeba i uspějete a budete chvíli slavné.

Napsat o Janu Werichovi, že byl hercem, je pravdivé jen z části. Hercem jistě byl, ale také dramatikem, scenáristou, režisérem, textařem a rovněž vlastencem. Geniálně zacházel s rodným jazykem, češtinu miloval stejně jako zemi, v níž se narodil. Navzdory tomu, že Češi mu už po válce nerozuměli.

Bude vás Keanu Reeves v roli popleteného anděla bavit?

Na stříbrném plátně zářila jako jedna z největších hvězd, symbol elegance a nedosažitelné krásy. V soukromí však Hana Vítová prožívala peklo plné zrady, ponížení a zdrcujících ztrát.

Elegantní milovník z prvorepublikových filmů, charakterní herec i ředitel Národního divadla. Ladislav Boháč byl umělcem mnoha tváří, jehož osud však neformovalo jen jeviště, ale především dramatické dějiny 20. století.

František Filipovský se narodil 23. 9. 1907. Pocházel z rodiny hudebníka a skladatele. Jako dítě měl nádherný alt, zpíval na mši v kostele. Hrál i na klavír, housle a flétnu. Láska k hudbě mu zůstala do konce života, s oblibou účinkoval v kabaretech.

V opileckém světle hospodského svítidla Jan Werich s kyselým humorem rozebírá Trumpovy pózy mírového zachránce…

Zatímco rozhlas a televize často opakují stále tytéž humorné scénky a dělají tak z ohraného ještě ohranější, stranou pozornosti leží pozapomenuté třeskuté poklady. A mnohdy je lze získat za pár korun.

Kdo ho zná jen jako Čestmíra Mázla z Ordinace v růžové zahradě, byl by možná překvapený. Herec Petr Rychlý se totiž vrhl na muzikál. Ztvárnil jednu z hlavních rolí v oblíbeném muzikálu s pohádkovými prvky Divotvorný hrnec.

Energickými krásnými blondýnkami se meziválečný film jen hemžil. Některým sláva vydržela, jiné komunismus zapudil. A pro jednu z nich se role nenašly patrně i pro nedostatek talentu či chuti učit se.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Byla patetická a exaltovaná, jak už operní pěvci občas bývají. Mohla si to ale dovolit.

Do posledního místa zaplněné Divadlo Hybernia přivítalo o víkendu hosty premiéry legendárního původně amerického muzikálu Divotvorný hrnec, který v Čechách zpopularizovali svojí úpravou Voskovec s Werichem, a v němž se stal nezapomenutelným vodníkem Josef Dvořák.

Divotvorný hrnec rozšířil od soboty v Divadle Hybernia pražskou muzikálovou nabídku. Rok po broadwayské premiéře ho v březnu 1948 uvedli v Divadle ABC Jiří Voskovec a Jan Werich a zajistili mu tak nesmrtelnost. Zatímco původní muzikál Finian´s Rainbow se už po světě nehraje, v Čechách se Divotvorný hrnec stal legendou.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: „To je Káča,“ prohlásil Jiří Voskovec, když pracoval na obsazení historicky prvního českého muzikálu Divotvorný hrnec.

Mimořádnou uměleckou dráhu i osobní příběh pěvkyně Soni Červené připomíná od 10. září výstava v Českém muzeu hudby v Praze. Otevřena byla u příležitosti stého výročí jejího narození. Návštěvníci se mohou těšit na osobní předměty, kostýmy, fotografie i archivní záznamy, které mapují její životní cestu. Výstava bude otevřena až do dubna příštího roku.

Western Barbarosa z roku 1982 patří k těm filmům, které při premiéře zapadly a neoslnily, ale postupně si našly místo v srdcích znalců a kritiků. Příběh o přátelství stárnoucího psance a mladého uprchlíka je dobrodružnou jízdou Divokým západem, ale i příběhem o cti, mýtech a hledání vlastní cesty.

Stoupal k hereckým výšinám, měl krásnou ženu po boku a ocenění své práce. A přece byl jeho život plný samoty a bolesti. František Vnouček se stal symbolem muže, který dokázal okouzlit davy, ale sám zůstal uvězněn ve svém vlastním vězení.

Prvorepubliková herečka Eliška Pleyová patřila mezi nejpůvabnější hvězdy stříbrného plátna, jenž zemřela bohužel předčasně. K rozhodnutí vzít si život ji donutil strach z gestapa. Bála se, že by mohla, kvůli svému příteli, padnout do jejich spárů, čehož se nechtěla za žádnou cenu dožít.

Byla krásná, a tak talentovaná, že jí neodolali ani Voskovec s Werichem. Helena Bušová měla našlápnuto stát se ikonou stříbrného plátna. Jenže válka a později komunistický režim jí vzaly domov i kariéru. Do rodné Prahy se vrátila až po smrti.

Smích rozdával statisícům diváků, ale jeho vlastní život byl plný ztrát. Jiří Voskovec – elegantní klaun, herec s francouzským šarmem se stal obětí dvou diktatur a podezřívavé Ameriky. Miloval, ztrácel a nikdy nepřestal hledat domov.

V éře prvorepublikového filmu zářila jako symbol krásy a talentu, ale život jí přinesl bolestné rány. Hana Vítová, rozená Jana Lašková, prožila kariéru plnou hitů jako Noční motýl. Stíhaly ji rodinné tragédie, zrada a osamělost.

Výstava v Českém muzeu hudby připomíná nedožité sté narozeniny Soni Červené jako oslavu nezdolného talentu, odvahy a uměleckého odkazu pěvkyně, která dobyla světové scény a po návratu okouzlila i svou...

Pár dní před Vánoci 1944 se Adina Mandlová sklání nad mrtvě narozenou dcerkou, slzy jí tiše stékají. Její milenec Vladimír Šmeral a otec dítěte mezitím v mrazu tábora Klettendorf bojuje o život. O tragédii, co se stala, nemá nejmenší tušení.

Představte si muže s dokonalým úsměvem, uhlazenými způsoby a charismatem, které dokázalo roztát i ty nejchladnější srdce. Raoul Schránil nebyl jen hercem – byl symbolem elegance první republiky, který přežil války, režimy a osobní bouře.

Jindřich Plachta, narozený jako Jindřich Šolle, byl jedním z nejvýraznějších českých herců první republiky a poválečných let. Jeho hubená postava, ironický humor a přirozený talent pro komické role ho katapultovaly do srdcí diváků.

Rozhovor s Tomášem Morávkem, ředitelem neziskovky (Ne)ohrožené děti a autorem drsné knihy Nebuď p*ča. Jak se z bývalého herce a moderátora stal člověk, který se rozhodl budovat zařízení, kde děti dostanou lásku místo ústavního chladu?

Jako herečka příliš známá není, její jméno nedosahuje takového věhlasu jako jména jiných prvorepublikových celebrit, přesto se však Soňa Červená dokázala prosadit i jako…

Plné tři čtvrtě století zářila Soňa Červená na scénách pěti kontinentů světa ve více než pěti a půl tisících operních, činoherních, muzikálových i operetních představeních, ale i melodramech, či filmech. Její odkaz žije dál v Nadačním fondu, který podporuje mladé umělce a významné počiny v oboru vážné hudby. 9. září si připomínáme nedožité sté narozeniny této významné české mezzosopranistky, altistky i činoherní herečky.

Operní pěvkyně, která zažila sexuální zneužití, politický útisk, několik emigrací… Životní příběh Soni Červené nás fascinuje. 9. září by oslavila sté narozeniny!

Se Soňou Červenou jsem se seznámila v roce 2008, když jsem ji oslovila s prosbou o rozhovor pro magazín Czech Music. Patrně jsem obstála pod jejím přísným a zároveň laskavým zkoumavým pohledem – rozhovor s názvem Ohebné hlasivky a železná vůle Soni Červené pak vyšel, okořeněný jejími příznačně stručnými trefnými postřehy a humorem, občas i dost drsným. Jak se postupně náš vztah prohluboval, dovolila mi nahlížet i za oponu svého pečlivě střeženého soukromí, nechala si radit s notebookem, dokonce se mnou sdílela radost z běhu a mávala mi z okna červenou šálou při maratonech, disciplíny pro ni naprosto nepochopitelné.

Film, který je klasikou československé kinematografie. Představit si bez jeho reprízy neumíme Vánoce ani další svátky. Přitom se jedná o snímek, který silně podporoval režim minulého století a lidem tehdy otupoval mozky.

Po emigraci v roce 1962 zpívala Soňa Červená v operách v západním Německu i USA. Celosvětovou slávu jí přinesla role Bizetovy Carmen.

Listoval jsem jen tak na fejsbuku a koukám – paní poslankyně Maříková tam měla podivný příspěvek: „Stát začíná kastrovat umělce.“