Josef Havlíček

Že by vás nenapadlo na dříve hornické a těžce průmyslové město Kladno jet za zajímavou architekturou? Kladenské věžáky, které můžete navštívit, vám ukáží pravý opak. Věžáky najdete v Rozdělově, vznikl…

Významná funkcionalistická budova na Žižkově je novou obětí benevolence Odboru památkové péče na pražském magistrátu. Způsob, jakým úřadem prošlo schvalování úprav, které plánuje nový vlastník, vzbuzuje otázky.

Vrstvy husté, tmavé barvy nanesené na desetitisíce světlých keramických dlaždic, které tvořily kůži nejmodernější budovy v Praze. Cílem bylo skrýt ji, vymazat její zářivou siluetu z noční mapy města, učinit ji neviditelnou pro spojenecké bombardéry.

Město toho mělo v novém Československu mnoho zajímavého. Kuriózní střípky z místního života před 100 lety pro vás vybírá Jan Schinko, odborník na budějovickou historii. Tentokrát o Předním mlýnu. V roce 1925 získal Josef Havlíček živnostenský list na mlýn a obchod moukou. Předtím mlýn koupil.

Přestavba pražského domu Radost na byty má stavební povolení. Žižkovskou nemovitost vlastní majitelé koupelnářské skupiny Siko. Valovi tam plánují namísto bývalých kanceláří vybudovat více než 600 malometrážních bytů doplněných o obchody, galerie, multifunkční sály či sportovní zařízení.

Slyšeli jste o dělníkovi zalitém v betonu? O 66 tancích, co tu duněly? Historie Nuseláku je temnější, než byste čekali.

Smuteční obřadní síň je architektonickým skvostem

Kladno, město s bohatou průmyslovou historií, ukrývá ve svém srdci unikátní architektonické skvosty, které předběhly svou dobu – Rozdělovské věžáky.

V Rozdělově na předměstí Kladna se tyčí šestice unikátních věžových domů, které navrhl architekt Josef Havlíček. Milovníci architektury si je mohou prohlédnout nejen zvenčí, ale také zevnitř, a to od podzemního krytu přes ukázkový byt až po střechu.

V Kladně se nachází ukázka architektonické vynalézavosti a pokrokového přístupu k městskému bydlení. Kladenské věžáky postavené koncem 50. let 20. století byly pohledem do budoucnosti bydlení, které se vyznačovalo prvky, jež by se zdály avantgardní i podle dnešních měřítek.

V rámci probíhající výstavby v areálu liberecké nemocnice a u příležitosti souvisejících úprav okolí, objevili dělníci u Jablonecké ulice pozůstatky bývalé čerpací stanice. Mnozí Liberečané na pumpu pamatují a jezdili si k ní tankovat pohonné hmoty do svých automobilů.

Vstupte do doby, kdy byl modernismus teprve na svém vzestupu. Pojďte s námi objevit tajemství kladenských věžáků, budov, které změnily tvář českého bydlení v 50. letech. Proč byly tak výjimečné? Jak se žilo jejich obyvatelům? A jak se tyto ikonické stavby proměnily v dnešní unikátní muzeum?

Palác Všeobecného penzijního ústavu je cennou ukázkou českého i evropského funkcionalismu.

Architektonický ateliér Jakub Cigler Architekti si připsal do svého portfolia projektů nový administrativní objekt Churchill II. Ten doplnil uliční frontu hned vedle o rok dříve realizovaného projektu Churchill I., a zakončil tak nároží ulic Italská a Seifertova.

Magazín České televize „Gejzír“ je dlouhou přehlídkou jmen, objevů i nápadů, jež dobyly svět.

Znáte historii Mlýnské ulice? Vzhledem k ostatním ulicím v centru města má poměrně mladou historii. Právě o té se rozepsal Jan Schinko v dalším dílu Drbny historičky.

Složitá parcela obklopená stávajícími objekty různé architektonické kvality neposkytovala příliš prostoru pro velkorysou koncepci administrativně-komerčního objektu. Létající inženýři zde dostavbou doplnili původní objekty o nové funkce.

Ačkoliv má funkcionalistická stavba na pražském Žižkově status památky, majitelé ji plánují změnit k nepoznání. Po posledním rozhodnutí ministerstva není jisté, zda se jejich záměru podaří zabránit.

Ministerstvo kultury zastavilo přezkumné řízení k plánované přestavbě bývalého domu odborářů na pražském Žižkově na nájemní byty. Přezkum dříve zahájilo z podnětu Národního památkového ústavu (NPÚ), který nesouhlasil s kladným stanoviskem památkářů pražského magistrátu. Ministerstvo v něm však neshledalo pochybení, takže nyní pozastavené povolovací řízení bude moci pokračovat. V úterý o tom informoval server Seznam Zprávy.

Příběh architekta a inženýra Jaroslava Josefa Polívky (1886 až 1960), zapomenuté osobnosti české stavební kultury 20. století, přibližuje výstava v Galerii Jaroslava Fragnera.

Krok za krokem kráčí karvinská rocková skupina Doga kupředu. Již třicet čtyři let. Pro stále se zvyšující a omlazující počet fanoušků natočila jedenáct alb, přičemž to aktuální Respekt je z konce loňského roku, její koncerty jsou stále divoké i vizuálně zajímavé. Zpěvák a kytarista Roman „Izzi“ Izaiáš, který odpověděl na otázky, kapelu v roce 1988 spoluzakládal.

Třicet profesorů, profesorek a dalších akademiků podepsalo otevřený dopis ministru kultury proti připravované přestavbě funkcionalistické budovy od architektů Havlíčka a Honzíka.

Blok domů na pražské Letné sám o sobě kromě své velikosti na první pohled asi pozornost neupoutá.

Na střeše historického kladenského věžového domu, ve kterém město loni otevřelo muzeum, má letos vzniknout vyhlídka.

Asi nikdo nedokázal zanechat v českém rockovém písečku za krátkou dobu své kariéry takovou stopu jako JIří Schelinger. Vždyť odešel tak mlád, v pouhých třiceti letech.

Skupina příznivců Jiřího Schelingera připravila při příležitosti dvou letošních výročí populárního zpěváka vzpomínkové akce v on-line prostoru. Nabízet je bude po celý rok.

Žižkovská budova Všeobecného penzijního ústavu, později známá jako Dům odborových svazů a dnes jako Dům Radost, je dílo evropského významu. Jeho přestavba je z architektonického hlediska katastrofická.

Šest památkově chráněných věžáků architekta Josefa Havlíčka stojících na Vítězné třídě v Kladně se vyznačuje především svou funkcionalistickou tradicí, kterou si architekt v 50. letech prosadil. I když stále slouží svému účelu, díky vzniklému muzeu si lidé mohou projít interiéry unikátních domů, a to včetně vzorového bytu, který svým vybavením návštěvníky přesune zpět do poloviny minulého století.

Muzeum věžáků Kladno nabízí unikátní expozici sídliště Josefa Havlíčka, zaměřenou na kladenské věžáky, urbanismus padesátých let minulého století a pohled na život tehdejších obyvatel věžových domů.

Muzeum věžáků zahájí provoz 14. března. Zájemci si můžou rezervovat prohlídku už nyní. Autorem expozice zaměřené na kladenské věžáky je Josef Havlíček. K vidění bude i ukázkový byt nebo kryt civilní obrany.

Architekt Josef Havlíček, který výrazně ovlivnil podobu kladenské části Rozdělov, se in memoriam stal čestným občanem Kladna. V pondělí o tom rozhodli kladenští zastupitelé. Havlíček se jako hlavní architekt podílel na podobě šestice věžových domů sídliště Rozdělov v padesátých letech minulého století nebo obchodního domu Siréna.