Justinián I.

Renesance byla ideologickým návratem k antice. Celkem vzato - zpátečnictvím.

Historie nám ukazuje, jak děsivé dopady má na lidskou společnost ochlazení. Současné lidstvo se hrozí následků globálního oteplení, ale zatímco to přichází pozvolna, doba ledová může nastat v důsledku intenzivní sopečné činnosti prakticky ze dne na den, jak se projevilo v roce 536.

Rozhodující přínos Justiniánova Corpus iuris civilis pro dnešní kontinentální právo samozřejmě není v přenosu právních norem, ale v přenosu pojmového a metodického rámce, v němž se právo vykládá.

V roce 532 po Kristu se Konstantinopol topila v plamenech. Povstání Níká, nejkrvavější vzpoura v dějinách města, zanechalo centrum v troskách a císař Justinián I. byl téměř sesazen. Když prach opadl a krev zaschla, ukázalo se, že poničeny byly i dvě baziliky v centru města. Justinián se ovšem nerozhodl jen pro rekonstrukci. V ambiciózním plánu se rozhodl vybudovat monument, který by světu jasně řekl: "Římská říše je stále neotřesitelná a Bůh stojí na naší straně." Chtěl něco, co by svou velkolepostí zahanbilo i starověký Šalamounův chrám v Jeruzalémě.

Vina či nevina se u soudu ve středověku dokazovala za pomocí tzv. ordálů. Obviněni byli nuceni brát do rukou žhavé železo, byli potápěni do vody nebo spolu museli bojovat.

Pokud z výčtu architektonických pamětihodností Istanbulu vynecháte ty, které vznikly ještě předtím, než se města zmocnili osmanští Turkové, vyvstane před vámi v celé kráse jedna nepřehlédnutelná podivuhodnost. Velká Cisterna. Místo, které si prostě nesmíte odříct. Inženýrský zázrak, kterému bude brzy 1500 let.

Mor, včetně proslulé černé smrti, se po staletí rychle šířil a zabil miliony lidí. Dnes se stále vyskytuje, lze ho však léčit antibiotiky.

Vina či nevina se u soudu ve středověku dokazovala za pomocí tzv. ordálů. Obviněni byli nuceni brát do rukou žhavé železo, byli potápěni do vody nebo spolu museli bojovat.

Infekční nemoci trápí lidské pokolení, co je svět světem. Na podzim přicházejí klasické rýmy a chřipky s covidem. Jednou za čas se objeví pandemie, která připraví o život miliony lidí.

Historická záhada, která mátla vědce téměř 1 500 let, byla konečně rozluštěna. Nedávná studie poskytla první přímý genetický důkaz potvrzující, že za ničivý Justiniánský mor byla zodpovědná bakterie Yersinia pestis.

V dnešních Polozapomenutých dějinách: První Slované se vynořili na pole dějin v 6. století po Kristu. Čeští obrozenci si je představovali jako zemědělce holubičí povahy, ale pravda byla přesně opačná.

Ioánnina je městem v Epiru, které má pro řeckou kulturu velmi historický význam. Nezapomeňte navštívit místní hrad, jenž je ozdoben mimo jiné i dvojicí mešit.

Války subkultur jsou fascinujícím, a přitom opomíjeným fenoménem, který provází lidskou historii od jejích počátků. Připomeňte si některé z nich.

Zatímco turecká fotbalová reprezentace a její fanoušci si česká srdce podle všeho jen tak nezískají, tamější metropoli u Bosporu se to už v mnoha případech podařilo. Istanbul láká milovníky bohaté historie, architektury, autentické gastronomie a orientu obecně. Ačkoliv se naprostá většina turistických lákadel nachází na evropské straně města, odolat nutkání podívat se na pár hodin i do Asie je skoro nemožné.

Vynořili se jako blesk. Jejich původ mate autory už skoro patnáct století. Kdy, kde a jak se v historii objevili naši první předci?

Císař Justinián I., známý také jako Justinianus I., byl významný byzantský císař. Vládl v letech 527 až 565. Jeho vláda je známá mnoha historickými událostmi a politickými reformami, které měly velký vliv na Byzantskou říši.

Žijeme v náročné, zrychlené době. Klade se důraz na výkon a výsledky. Jsme neustále bičováni stresem. Pomocnou ruku nabízejí odborníci z řad psychologů a koučů, můžete se také inspirovat 2000 let osvědčeným myšlením.

Klidné, až mystické prostředí a hlavně velkolepou atmosféru. To vše nabízí podzemí vodní nádrž Bazilika Cisterna v tureckém Istanbulu, která zde stojí už více než 1500 let. Jde o jedno z nejpozoruhodnějších míst této vyhlášené turistické destinace.

Celosvětová epidemie, globální oteplování, finanční krize, novodobé války… Začátek tohoto tisíciletí byl opravdu náročný. Pohled do historie nám však odkrývá pravdu a tou je, že lidstvo pamatuje i horší roky. Který však historikové považují za ten opravdu nejhorší?

Máme tu další archeologickou novinku týkající se zkázy, úpadku, kolapsu a neklidných časů. Na první pohled by se mohlo zdát, že si v tom Vědátor nějak libuje (vraždícího herolda techno-apokalypsy v mém logu si nevšímejte). Skutečnost je ale bohužel taková, že – navzdory tomu, co nám tvrdily Disneyho dokumentární animované filmy ze starověké Arábie – historie lidstva je plná kolapsů, úpadků a krve. Za to zpěvu a roztomilých zvířátek je v ní o poznání méně!

Znásilnění bylo již od dob středověku vnímáno jako těžký hřích a pokud se ho muž dopustil na panně, hrozilo mu rozlámání v kole. Násilníkům ale společnost neměřila stejným metrem. Když krajem táhli vojáci, každému bylo jasné, že si budou ve vesnicích dělat, co chtějí, a nikdo jim v tom nezabrání, natož aby je dotáhl před soud.

V pátek se uskuteční první modlitby v istanbulském chrámu Boží moudrosti, který turecký prezident Erdogan nechal přeměnit na mešitu.

„Městské úřady v Miláně nařídily, aby v domech nakažených byly zazděny dveře a okna a nešťastníci ponechání osudu. Je možné, že právě díky tomuto opatření město nejhoršímu řádění nemoci uniklo,“ uvádí k morové ráně ve středověké Itálii respektovaná tištěná encyklopedie Kdy, kde, proč a Jak se to stalo z nakladatelství Reader's Digest Výběr.

Po dlouhá staletí byl Jeruzalém vyhledáván cílem křesťanských poutníků z celého světa. Přibližně před 1500 lety se ale jen několik kilometrů od něj nacházela byzantská bazilika, do níž rovněž proudily davy věřících. Zasvěcena byla neznámému mučedníku a archeology na první pohled upoutala opulentní výzdobou.