Klecový chov

Česko si zákazem chovu nosnic v klecích naběhlo, varují chovatelé. Také obchodníci vysílají signály, že je obtížné zajistit dost vajec z preferovaných podestýlkových chovů.

Do konce tohoto roku se velká část českých obchodních řetězců dobrovolně zavázala ukončit prodej vajec z klecových chovů. Ten bude v Česku zakázaný od roku 2027. Zemědělci z toho ale nadšení nejsou a varují před lacinou konkurencí ze zahraničí. Dovoz „klecových vajec“ totiž zakázaný nebude.

Vejce z klecových chovů jsou stále běžnou součástí nabídky řady supermarketů. To by se ale od příštího roku mělo změnit a co dostání by měla být jen vejce z podestýlkových nebo volných chovů.

Vejce jsou politika a to platí zvlášť před velikonočními svátky. Shodou nešťastných okolností před Velikonocemi 2025 zdražila tuzemská vejce nejvíc v historii.

V Česku podražila vejce nejvýrazněji z celé EU, oproti loňsku o více než čtyřicet procent. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za tím stojí nákazová situace v Evropě, členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) považuje za hlavní faktor náklady na energie. Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by cena vajec mohla po Velikonocích klesnout, uvedla v pořadu 90' ČT24 moderovaném Klárou Radilovou.

Producenti vajec už druhým rokem nemusí díky dobré výkupní ceně čekat, že si polepší před velikonočními nebo vánočními svátky, kdy bývá zájem o vejce větší. Ačkoliv jednomu z největších českých producentů vajec, společnosti Proagro Nymburk, loni produkce hlavně kvůli přestavbám chovů mírně klesla, očekává velmi dobré ekonomické výsledky.

Povinné přestavby obohacených klecí na prostornější voliérové chovy se v Česku do roku 2027 nestihnou, oznámila Českomoravská drůbežářská unie. Část vajec na trhu může chybět.

České řetězce před lety slíbily, že do konce letošního roku přestanou prodávat klecová vejce. Platí jejich závazek, když chovatelé nemají dostatek neklecových vajec?

V jednom obchodě pořídíte deset kusů podestýlkových vajec za šedesát korun, ve druhém stejný druh koupíte za čtyřicet čtyři korun. Velké finanční rozdíly jsou i u klecových vajec. Co za zvýšením ceny stojí a kdo určuje spotřebitelskou cenu vajec?

Ceny potravin v lednu pokračovaly v růstu, oproti loňskému lednu byly vyšší téměř o pět procent. Šetření antimonopolního úřadu v minulosti nezjistilo v této oblasti kartelové dohody, ale mluvilo o oligopolním trhu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce zmínil, že je nutné zvýšit tlak na dodržování pravidel a tedy i pokuty. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala soudí, že nepsané kartely je nutno rozbít a pokuty musí být „téměř likvidační“.

Česko se odklání od prodeje vajec od slepic z klecí. I když zákaz těchto chovů platí až od roku 2027, tuzemské obchodní řetězce se zavázaly, že od letoška budou nabídku těchto produktů omezovat. Ještě v roce 2017 pocházela většina vajec z klecí. Teď tvoří ani ne polovinu. Poznat původ vajec je přitom jednoduché. Stačí se podívat na kód, který je na nich natištěný. Informace by měly být i na obalu.

Stromový létající vačnatec, který se dá ochočit.

Klecové chovy nejsou nic pěkného. Přesto i já často stojím při placení nákupu před určitým etickým dilematem.

Každý obyvatel Česka sní asi 790 kilogramů potravin ročně. Tuzemští zemědělci ale nedokáží vyprodukovat vše, co se v zemi spotřebuje. Soběstačnost v základních komoditách dosahuje necelých osmdesáti procent. Dlouhodobě se snižují stavy prasat či pěstební plocha zeleniny. Česko se ale zhoršuje i v produkci vajec. Chovatelé si stěžují na zvýšené náklady kvůli energiím a přechodu z klecových chovů na podestýlkové. Pomoci by jim měly dotace.

Skoro o polovinu zdražila během pár týdnů vejce u obchodníků. Důvodem jsou zejména ohniska ptačí chřipky v Evropě, kvůli nimž se musejí vybíjet celé chovy. K tomu se na zákazníky přenášejí náklady chovatelů na přestavby hal v souvislosti s blížícím se zákazem klecových chovů. Podle odborníků ceny ještě porostou. A navíc vejce mohou být menší než obvykle.

Šest let staré sliby supermarketů o tom, že od roku 2025 přestanou prodávat vejce z klecových chovů, se nyní ukazují jako neuskutečnitelné. I kdyby své sliby chtěly splnit, většina nemůže. Varování drůbežářů se naplnila a vajec z alternativních chovů zatím na trhu není dost. Ceny navíc pomalu, ale jistě rostou a zřejmě jen tak nepřestanou. Hlavními důvody jsou výdaje drůbežářů na přestavby, nedostatek vajec v Evropské unii i ptačí chřipka.

Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat budou v Česku dále klesat. Chov se pro většinu z nich nevyplácí, což způsobuje, že zemědělci upouští od živočišné výroby.

Klecové chovy zvířat jsou v současné době velmi ožehavým tématem. Evropská komise byla na základě Strategického dialogu o budoucnosti zemědělství vyzvána, aby do roku 2026 zveřejnila návrh na postupné ukončení klecí v chovech zvířat. Tento dialog vyzývá země Evropské unie přejít na udržitelnější a humánnější zemědělství.

Přestože k zákazu klecových chovů má dojít až v roce 2027, upustilo od nich už zhruba 45 procent drůbežářů. Česko k zákazu přistoupilo jako jedna z mála zemí Evropské unie, například sousední Polsko o něm ani neuvažuje. Naši chovatelé tak mají obavu, zda budou lidé ochotni si mírně připlatit.

Zákaz klecových chovů nosnic v Česku má platit od ledna 2027.Téměř tři miliony jich však ještě žijí v podmínkách, které podle expertů na welfare zvířat nejsou důstojné.

Josef Dvořák se kolem slepic točil už od malička, jeho otec prodával kuřice, budoucí nosnice, které si od něj kupovali drobnochovatelé.Dvořáka to ale ještě více táhlo k „vejcím“, kterým se začal naplno věnovat v roce 2010.

Už v roce 2018 se všechny řetězce v Česku zavázaly, že ve svých obchodech přestanou nabízet klecová vejce. Většina tak učiní dle svých slov do roku 2025. Billa však slíbila, že klecová vejce vyřadí z prodeje do konce roku 2023. Povedlo se.

Evropská komise se před dvěma lety zavázala, že do konce letošního roku předloží návrh na celounijní zákaz klecových chovů zvířat do roku 2027. Aktivisté ale mají obavy, že se tak nestane. Komise dosud žádné kroky nepodnikla, její představitelé skloňují složitost problematiky. Zahraniční média s odkazem na zdroje uvnitř Evropské unie informují, že politici zvažují odložení zákazu. Jejich postup kritizují i známé osobnosti.

Jak funguje cenotvorba vajec a proč by vejce měla celoročně stát kolem pěti korun? Jak velké náklady mají chovatelé na přeměny klecových chovů a kolik jim na ně přispěje stát? Na otázky odpovídá Jan Pozdílek, ředitel podniku pro výrobu vajec Vejce Kosičky. „Chovatel není ten subjekt, který určuje cenu finálního produktu. Musí se přizpůsobit situaci na českém nebo Evropském trhu. Když je vajíček málo, je poptávka větší než nabídka, tak cena vajíček stoupá, když je přetlak vajec, tak se situaci musíme přizpůsobit a musíme vajíčka zlevňovat, jinak se stávají neprodejným artiklem,“ vysvětluje kolísání cen vajec v posledních měsících Jan Pozdílek, ředitel podniku pro výrobu vajec, Vejce Kosičky.

V letošním roce přemýšlí nad redukcí chovu pětina dotázaných drůbežářských podniků. Ukázal to nedávný průzkum Agrární komory České republiky a Českomoravské drůbežářské unie. Konec českých chovů drůbeže se časem hluboce propíše do našich peněženek. Levná vejce se k nám z dovozu už vozit nebudou, nebude důvod. Agrární komora České republiky (AG ČR) a Českomoravská drůbežářská unie (ČMDU) upozornili již v loňském roce na základě informací z vlastního průzkumu mezi svými členy na možné omezení chovů či úplné ukončení svého fungování, přičemž takové uzavření chovu prakticky vždy znamená definitivní výprodej nosnic, propouštění zaměstnanců a uzavření celého areálu.

Kuřata, která stěží unesou vlastní nohy a pod náporem mohutných těl se jim lámou kosti. Často také umírají hladem či žízní. Takhle to podle záběrů zveřejněných v pondělí na sociálních sítích spolku OBRAZ – Obránci zvířat vypadá v standardních českých chovech kuřat na maso. Snímky pocházejí ze tří farem v České republice – Blšan u Loun, Dubějovic a Lán.

Drůbežáři musí přestavět své klecové chovy, peníze na takové investice ale chybí a stát, který pomoc přislíbil, s ohledem na situaci ve světě couvá. Někteří drůbežáři tak s podnikáním končí. Jak to ovlivní soběstačnost ČR a cenu vajec? Poté, co řetězce avizovaly konec prodeje vajec od slepic chovaných v klecích a v listopadu 2020 prezident Miloš Zeman svým podpisem stvrdil novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, se otázka budoucnosti českých slepic v klecích zdánlivě nadobro uzavřela.

Na původní národní plemena slepic se zaměřil výzkum českých vědců. V něm například sledovali, jaký vliv má způsob chovu a stáří slepic na kvalitu snášených vajec. Parametry kvality vajec ovlivňuje řada vnitřních a vnějších faktorů. K těm nejpodstatnějším patří genotyp slepic, systém jejich ustájení a věk, uvádí Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity (ČZU), jejíž odborníci publikovali zjištění svého výzkumu. Ten se zabýval právě stanovením vybraných parametrů a kvalitě vajec českých a slovenských původních slepic v závislosti na těchto faktorech.

Vejce patří do jídelníčku člověka už od pradávna. Obsahují spoustu minerálů a živin, které lidské tělo potřebuje a zároveň mají nezaměnitelnou chuť. Existuje však nějaký rozdíl mezi vejci z volného chovu a vejci z klecí?

Europoslanci se v textu věnují také ukončení klecových chovů či jednotnému označování potravin. Cílem strategie je do roku 2050 vyrábět potraviny klimaticky neutrálně a to s minimálním znečištěním.

Maloobchodní řetězce se chlubí, že z jejich obchodů zmizí klecová vejce ještě dříve, než by podle zákona musela. Pokud je to pravda, jaká vejce je nahradí, když v ČR tolik „neklecových“ vajec nemáme?

Jak vznikla vaše chovatelská vášeň?

Pražský magistrát přikáže od září svým školám nakupovat pro školní jídelny vejce od slepic z bezklecových chovů.

Brněnská nezisková organizace Nesehnutí zveřejnila mapu a záběry z velkochovů po celém Česku. Iniciativou chce upozornit veřejnost na problematiku klecového chovu hospodářských zvířat, o jehož zákazu budou jednat také europoslanci. Zmiňované podniky ale o tom, že na webových stránkách visí fotky z jejich areálu, nevědí.

Přední výrobci potravin vyzývají EU, aby ukončila „dobu klecovou“. K výzvě se připojily například Nestlé, Unilever, Mondelēz či skupina zastřešující franšízy IKEA.

Zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027, který schválil Senát, je podle agrární komory jižních Čech diskriminační krok, pokud nebudou ve stejné době zakázány v zemích, odkud se vejce do ČR vozí. Potravinářům hrozí, že budou mít zmařené miliardové investice. Rizikem je i nákaza ptačí chřipkou, která se šíří ve volných chovech. ČTK to řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.

Senát schválil beze změn zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027. Souhlasil tak i se zvýšením pokut za týrání zvířat nebo zákazem drezúry v cirkusech a podobných zařízeních. Rozhodl o tom po čtyřhodinové debatě v rámci novely o ochraně zvířat proti týrání. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Senát schválil beze změn zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027. Souhlasil tak i se zvýšením pokut za týrání zvířat nebo zákazem drezúry v cirkusech a podobných zařízeních.

Starosta Chrastavy a také senátor Michael Canov čelí vlně kritiky za prohlášení po zasedání Senátu Parlamentu ČR. Canov chce totiž pozměňovacím návrhem zrušit plánovaný zákaz klecových chovů slepic.

Sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic. Návrh prošel jen těsně především díky opozici. Zákaz by měl platit od roku 2027. Podle odpůrců to poškodí české chovatele vůči ostatním zemím Evropské unie a umožní dovoz levných vajec.Platit by měl od roku 2027.

Sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) byl proti, neboť chce zákaz prosadit nejdříve v Evropské unii. Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal. Sněmovna dnes v doprovodném usnesení podpořila celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030, což Toman podporoval.

Zákon o zákazu klecového chovu slepic byl schválen Poslaneckou sněmovnou. Platit začne od roku 2027. Pro schválení zákona hlasovaly všechny poslanecké kluby kromě hnutí ANO. Nesouhlas vyjádřil i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na klecové chovy upozorňovala kampaň Měsíc v kleci, kterou podpořilo mnoho známých osobností.

Zákon nyní posoudí senát. Zákaz klecového chovu by měl vzejít v platnost od roku 2027.

Sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) byl proti, neboť chce zákaz prosadit nejdříve v Evropské unii. Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal. Sněmovna dnes v doprovodném usnesení podpořila celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030, což Toman podporoval.

Poslanecká sněmovna má v příštím týdnu jednat o zákazu klecových chovů nosnic. O zákaz se mimo jiné snaží spolek Obraz – obránci zvířat, který podporují také herci Jakub Prachař, Hana Vagnerová a Barbora Mottlová, stejně jako umělkyně Léna Brauner nebo influencerka Dewii. Zákaz prosazuje také Agrární komora. A to pouze v případě, pokud bude zákaz platný ve všech evropských státech.

Tři čtvrtiny Čechů podporují zákaz klecového chovu slepic. Vyplynulo to z červnového průzkumu společnosti PPM Factum. Projednávání novely zákona o týrání zvířat poslanci ale poslanci na schůzi 8. července opět odložili. Poslanci se tak k projednávání novely vrátí po sněmovních prázdninách.

Natáhnu černé kalhoty a triko a vyrážím směr Malostranské náměstí. Od sedmé večer přebírám s dalšími dvěma dobrovolníky starost o informační stánek a hlavně klec, zvětšený model těch, ve kterých spolu žijí miliony slepic ve velkochovech. Je začátek července a právě nastává vrchol kampaně. Už za pár dní čeká poslaneckou sněmovnu třetí čtení zákona, který životní podmínky českých nosnic může rapidně zlepšit.

Jak na neplatiče výživného? Poslanec Jiří Bláha navrhuje právní kanceláře na pomoc ženám. Zaujal ale především svým výrokem, že je třeba nastupující maminky dobře ve škole připravit na to, aby si vybraly správnéhého partnera.

Sněmovna by měla příští týden rozhodnout o zákazu klecových chovů slepic v Česku. Pokud jej schválí, mohl by platit za pět let, pravděpodobněji ale až od roku 2033. Zastánci zákazu argumentují tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky. Odpůrci zase poukazují na to, že by tento krok poškodil české chovatele vůči ostatním v EU a umožnil by dovoz levných vajec zejména z Polska a Pobaltí.

Fotbalisté slezského klubu FC Baník Ostrava se připojili k výzvě proti klecovému chovu slepic. O jeho zákazu by měla jednat i poslanecká sněmovna.

Baník Ostrava se připojil k aktivitě spolku OBRAZ - Obránci zvířat, který se snaží upozornit na bídné životní podmínky slepic v klecových chovech. Na své sociální sítě klub v úterý vypustil video nazvané „Baník proti klecím“, v němž si jeho hráči zahráli role slepic v klecovém chovu. O možném zákazu budou příští týden rozhodovat poslanci.

Baník Ostrava se připojil k aktivitě spolku OBRAZ - Obránci zvířat, který se snaží upozornit na bídné životní podmínky slepic v klecových chovech.

S nezvyklou iniciativou vyrazil do světa prvoligový fotbalový klub Baník Ostrava. Poté co hráči i trenéři nedávno podpořili dárcovství kostní dřeně se nyní hráči i fandové Baníku ve videoklipu vymezili proti klecovému chovu slepic.

Poslanci ani dnes nerozhodli, zda zakážou klecový chov slepic. Návrh, který je součástí novely zákona o ochraně zvířat proti týrání, jehož součástí je třeba i zákaz drezury, projednají na příštím zasedání.

Čeští drůbežáři klamou spotřebitele, zjistili Reportéři České televize. Videa ze dvou českých drůbežářských závodů ukazují, že dochází k záměrnému míchání vajec od slepic chovaných v klecích a na podestýlce. Vejce klecová jsou tak podvodně označována jako podestýlková, díky čemuž je mohou drůbežáři prodávat za vyšší cenu. Zjištění přichází v době, kdy poslanci rozhodují o budoucnosti klecových chovů slepic v Česku.

Klecových chovů nosnic v Česku ubylo. Zákaz tohoto způsobu je ale pro zemědělce život ohrožující zátěž a obávají se, že si tím Česko spíš uškodí. Jenže otázku humánosti klecových chovů si klade stále více lidí.

Lidé protestují zavření v kleci, která přesně imituje ty ze slepičích velkochovů. Doslova pod nosem poslanců, aby viděli, jak to ve skutečnosti vypadá. Rozhoduje se totiž o zákazu klecových chovů. Nebohé slípky by si tak při celoživotní službě snášení vajíček mohly trochu polepšit. Jenže poslanci Zemědělského výboru hlasovali proti zákazu klecových chovů nosnic. Podle šéfa Pražské TOP09 Jiřího Pospíšila je to nepřijatelné.

Dvanáct hodin bez možnosti většího pohybu, namačkaní v kleci společně s 19 sochami slepic v nadživotní velikosti.  K tomu se dobrovolně přihlásily zhruba tři stovky dobrovolníků. Někteří z nich se po dobu jednoho měsíce budou střídat zavření v kleci před Poslaneckou sněmovnou na Malostranském náměstí. Cílem je přesvědčit poslance, aby zvedli ruku pro zákaz klecových chovů slepic, o kterém by se mělo hlasovat v nejbližších týdnech.