Klement Gottwald

S výjimkou publikace popisující detailně život prezidenta Gustáva Husáka žádná důkladná biografie některého z dalších komunistických prezidentů dosud nevznikla. Změnit to chce historik Michal Stehlík. Už nyní v archivech nachází zajímavé informace o muži, který mimo jiné podepsal desítky rozsudků smrti a naopak omilostnil nacistické vrahy. Zápotocký je podle historiků „docela složitý případ“. „Žil poměrně dlouho a

„Mám, co jsem si zasloužil“ – toto byla poslední slova generálního tajemníka KSČ, kterého obětovala vlastní strana. Jeho smrt však neměla ukojit krvežíznivost davu. Byla obětí nejvyššímu, rudému bohu – Stalinovi.

Hrát si na Jamese Bonda je jedna věc, tohle je trochu jiná výzva z druhé strany někdejší železné opony. Auto mělo za úkol děsit a už ze zažitého označení Černý havran je patrné, že v tom bylo velmi dobré. (Mirek Mazal)

O první prezidentské vánoční poselství se pokusil už T. G. Masaryk v roce 1933, s pravidelnými vánočními projevy ale začal až o tři roky později prezident Edvard Beneš. Na Beneše navázali Emil Hácha i slovenská hlava státu Jozef Tiso, komunistický prezident Klement Gottwald však zavedl novoroční projevy. K těm vánočním se vrátil až Miloš Zeman v roce 2013, pronáší je každý rok 26. prosince.

Na rozdíl od většiny prvorepublikových filmových hvězd, které byly donuceny rezignovat na svoji další kariéru hned po osvobození, si na mimořádnou herečku osud počíhal až o pár let později. Její životní tragédie začala nevinně.

Minulý týden oslavil 125 let lídr naší komunistické strany z let 1929 – 1953 a čtvrtý československý prezident Klement Gottwald. Co nevíme o jeho kořenech, rodině a jeho filmových podobách?

Co pět let se celé Československo zastavilo a vypravilo se na největší sportovní událost, která se konala na našem území. Co jsou pro svět olympijské hry, to byla pro Čechoslováky spartakiáda.

Obrovskou stavbu na vrcholu kopce Vítkov, kde trůní jedna z největších jezdeckých soch na světě, si spojujeme primárně s minulým režimem. Vzhledem k tomu, že se komunisté rozhodli z tohoto místa udělat mauzoleum pro prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda, není se čemu ani divit. Historie nádherné funkcionalistické stavby je ovšem poněkud složitější a propaganda zde napáchala dodnes obrovské škody. Jaký jiný prezident zde měl navždy odpočívat?

Rudolf Slánský a jeho manželka Josefa byli oddanými komunisty. Přestože Rudolf byl nakonec právě komunistickými kamarády popraven ve zkonstruovaném procesu, jeho žena Josefa se komunistické ideje nikdy nevzdala. Smrt manžela ji poznamenala, ale největší tragédií života obou manželů byl únos malinké dcery, kterou již nikdy nespatřili.

O prezidenta Miloše Zemana by se v Lánech mělo starat pět až sedm lékařů a měl by mít 24hodinovou péči. CNN Prima NEWS to potvrdil člen lékařského konzilia Pavel Pafko. Zdravotníci podle něj ve střešovické nemocnici chybět nebudou.

Klement Gottwald byl jediným z našich prezidentů, který se nedožil ani seniorského věku. Zemřel ještě ve funkčním období ve svých 57 letech pouhých devět dnů po sovětském vůdci J. V. Stalinovi.

Byl hlavní tváří komunistického puče z února 48, který zemi na čtyřicet let odsoudil k totalitě. Stal se symbolem teroru, jenž poslal na smrt mnoho nevinných, dalším zničil život. Před 125 lety se narodil „první dělnický prezident“ Klement Gottwald, jehož historik Libor Svoboda označuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS za jednu z nejzápornějších postav českých dějin.

Na Slovensku se vzpomínka na 17. listopad po 32 letech vymknula ze zajetých zvyklostí. Ještě více než před rokem, kdy během nouzového stavu došlo k živelným, místy až násilným protestům, kterých se zúčastnilo do 15 tisíc lidí.

Narodila se do velmi chudých poměrů jako nechtěné nemanželské dítě. Život zpočátku neměla vůbec jednoduchý. Rozhodně by ji nenapadlo, že jednou vkročí na Hrad jako manželka čtvrtého československého prezidenta. Marta Gottwaldová v sobě však nikdy nezapřela poměry, z nichž vzešla. Ač se snažila, jak mohla, národ si z ní utahoval.

Gustáv Husák zemřel v Bratislavě dva roky po listopadové revoluci. Ze státníka se stal polozapomenutý stařec stíhaný chorobami.

Dnes je to dvaatřicet let od listopadových událostí roku 1989. Pojďme si v krátkosti připomenout, co se v Jihlavě v těchto klíčových dnech dělo společně s obrazovým materiálem.

Trvalo neuvěřitelných 32 let, než z parlamentu této země konečně zmizeli zástupci nenávistné a tragické ideologie, kteří tuto zemi dusili a koupali v krvi celá čtyři desetiletí.

Řetězec banálních chyb způsobil obří tragédii: Srážku vlaků u Stéblové nepřežilo 118 lidí, další utrpěli těžká zranění. A stovky lidí ztratily své nejbližší. Největší vlakové neštěstí na českých kolejích se stalo 14. 11. 1960.

Klement Gottwald ani jeho manželka Marta nepatřili k ukázkovým párům, jak by se na prezidenta a první dámu slušelo. Gottwaldová byla dokonce považována za tlustou a hloupou, její manžel se za ni prý občas i styděl. Věděl však, že by se bez její péče neobešel.

Málokdo odešel z tohoto světa tak příznačně jako exkomunikovaný katolický kněz, agent StB a lidovec pracující ve prospěch Komunistické strany Československa Josef Plojhar. Ten, o němž se tradovalo, že dokáže přepít i sovětské soudruhy, zemřel při recepci na sovětském velvyslanectví, pořádané na oslavu Velké říjnové socialistické revoluce.

Zinscenovaný proces s JUDr. Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy probíhal od 31. května do 8. června 1950 a vedl jej JUDr. Karel Trudák. Komunistickému režimu a prezidentu Gottwaldovi tehdy posloužily jako vzor sovětské velké čistky z 30. let. Milada Horáková měla být exemplární příklad. Jak se na celou událost dívá a jak žije její dcera, Jana Kánská?

Komunistická strana Československa vznikla v květnu 1921, v plné síle se však poprvé představila až v říjnu 2021.

Historie Komunistické strany Československa (KSČ) se začala psát v květnu 1921, kdy se konal zakládající sjezd samostatné komunistické strany. Integrační proces byl poté završen 30. října 1921, kdy se do KSČ sloučily všechny komunistické frakce v zemi. Téměř čtyřicetiletá vláda KSČ proměnila zemi v satelit Sovětského svazu a zásadně omezila základní lidské svobody, politický monopol KSČ ukončil až listopad 1989.

„Ne že by říkali, jak je všechno skvělé, ale žádné zásadní informace o jeho zdraví nešly ven,“ popisuje informování o zdraví prvního československého prezidenta historik Michal Stehlík.

Lepšího hrdinu pro oslavy 28. října si snad ani nelze představit. „Příběh Petra Křivky je fascinující. Na konci první světové války bojoval za samostatné Československo. Posléze šel proti nacistům a ve Velké Británii dokonce patřil k vojenskému oddílu ochranky exilového prezidenta Edvarda Beneše,“ vypráví pro CNN Prima NEWS badatel a spisovatel Luděk Navara. Třetí odboj proti komunismu se ovšem Křivkovi stal osudný, v roce 1951 ho totalitní režim Klementa Gottwalda nechal popravit.

Se smrtí prezidenta Edvarda Beneše zemřela definitivně šance udržet v Československu alespoň malý záblesk demokratické naděje. Muž, který se v důležité ústavní roli ocitl v nejtěžších chvílích naší samostatné historie, zemřel tři měsíce po únorovém revolučním převratu komunistické strany. Jeho zdravotní stav byl však velmi komplikovaný již několik let. Jak Beneš zemřel a s jakými zdravotními problémy se potýkal již od druhé světové války?

Pražský hrad je nejvýznamnějším českým hradem. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů, a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské. Pražský hrad má rozlohu přes 7 ha. Je to největší obývaný hrad na světě, větší než anglický Windsor. Zároveň je to největší sídlo hlavy státu na světě. Je nejen symbolem města, ale i české státnosti. Jsou zde uloženy korunovační klenoty i ostatky českých panovníků, světců a patronů české země.

S politologem Stanislavem Balíkem o sto letech českého komunismu, úpadku strany i o tom, kdo se chová jak z Dietlových seriálů.

Někdejší protokolář Hradu Jindřich Forejt v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak by on postupoval při informování veřejnosti o stavu prezidenta. Kancléři Vratislavu Mynářovi a poradci Martinu Nejedlému nemůže přijít na jméno.

Miloš Zeman není zdaleka jediným prezidentem, který se kdy potýkal se zdravotními problémy. Tomáš Garrigue Masaryk i Edvard Beneš na tom byli tak špatně, že museli abdikovat. A Emil Hácha už ani nevěděl o světě, když skončil v komunistickém vězení, kde po pár týdnech věznění zemřel.

Sociální demokracie řeší, jak se po volebním fiasku odrazit ode dna. Podle bývalého místopředsedy ČSSD a hejtmana Michala Haška je čas na širokou integraci levice, včetně části komunistů.

Major letectva Eduard Šimon zahynul za dodnes ne zcela jasných okolností po přestřelce s příslušníky SNB 15. října 1949.

I malé množství alkoholu působí v těle škody, jeho nadměrné a pravidelné užívání ale náš organismus dokáže úplně rozložit.

Bývalý tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla Michael Žantovský v této souvislosti připomenul, že zásadně jinak se informovalo o zdravotních problémech exprezidenta Václava Havla, který byl v nemocnici opakovaně, nejprve s plicními a později střevními problémy. „Lékařské konzilium tehdy informovalo každých 24 hodin, třeba i o tom, kolik centimetrů střeva bylo panu prezidentovi odebráno," řekl bývalý Havlův tiskový mluvčí pro CNN Prima NEWS s tím, že veřejnost znala i prognózy zdravotního stavu hlavy státu a léky, které dostává.

Zdravotní stav současného prezidenta Miloše Zemana je jedním z největších tajemství současné české politiky. Fotky malátného prezidenta nevěstí nic dobrého. Zeman, kterému přejeme brzké uzdravení a mnoho let v kondici, však není zdaleka jedinou hlavou státou, která se potýkala s vážnými zdravotními problémy. Například smrt Klementa Gottwalda dodnes provázejí spekulace. První dělnický prezident zemřel jen devět dní po smrti obávaného Stalina.

Od Tomáše Garrigue Masaryka, přes Edvarda Beneše až ke Gustávu Husákovi. Nemocemi a neduhy trpěli téměř všichni českoslovenští a čeští prezidenti. Klement Gottwald pak například dokonce ve funkci zemřel. Podívejte se na to, jaké nemoci někdejší prezidenti měli. V současné chvíli je nynější prezident Miloš Zeman hospitalizován ve vážném stavu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

Propaganda je nejúčinnější, když si myslíme, že to není propaganda nebo, že na nás neúčinkuje a úplně nejnebezpečnější je si myslet, že propaganda je to, čemu podléhají ti druzí, nás se netýká.

Marta Semelová opět kandiduje do sněmovny a rozhodla se, že bude stupňovat třídní boj. Doba jakéhosi ostychu, kdy komunisté o svém zločinném režimu raději mlčeli, je dávno pryč.

Rudolf Slánský byl jedním z nejmocnějších mužů Komunistické strany Československa. Ale jak to už tak bývá, po raketovém nástupu přišel strmý pád. Slánský byl později v procesu obviněn a odsouzen – nechala jej oběsit jeho vlastní komunistická strana.

Marta Čepičková měla opravdu zvláštní osud. Narodila se rodičům Klementu Gottwaldovi a Martě - tehdy ještě Holubové. Tatínek Klement neměl alespoň zpočátku o své rodičovské povinnosti velký zájem a Martu nechal samotnou jen s její matkou. A ani další roky nebyly tak jednoduché, jak bychom si u dcery budoucího prvního dělnického prezidenta možná představovali.

Konrad Henlein už není čestným občanem Nového Jičína. Impuls ke zrušení občanství vzešel od zdejších představitelů SPD. Jejich návrh zastupitelé schválili až na druhý pokus.

Starší a střední generace si pamatuje Pomocnou stráž Veřejné bezpečnosti. Pro nepamětníky ocituji Wikipedii: „Člen Pomocné stráže VB ve svém volném čase aktivně a zdarma pomáhal bezpečnostním orgánům.“

Konrad Henlein už není čestným občanem Nového Jičína. Impuls ke zrušení občanství vzešel od zdejších představitelů SPD. Jejich návrh zastupitelé schválili až na druhý pokus.

ROZHOVOR. Miloš Zeman tento týden znovu skončil v nemocnici. Po dlouhém mlčení o jeho stavu Hrad alespoň sdělil, že je prezident vyčerpaný a dehydrovaný. Zeman však zdaleka není první český prezident, jehož výkon mandátu poznamenaly potíže se zdravím: „Většinou se do funkcí dostávají starší muži, kteří si něčím prošli, nejednou i válkou či vězením, ne vždy

ROZHOVOR. Shodou okolností se v jeden den ocitli ve stejné nemocnici aktuální český prezident i jeho předchůdce: Miloš Zeman a Václav Klaus. O důvodech hospitalizace stávající hlavy státu se prakticky nic neví. Jistý je aspoň pohled do historie. Níže nabízíme již dříve publikovaný rozhovor s historikem Michalem Macháčkem, autorem oceňované biografie Gustáva Husáka – právě na téma

S koncem druhé světové války dovedly zákruty politických dějin Československo na stranu vítězů a Maďarsko na stranu poražených.

Pražské Kobylisy už dneska vnímáme téměř jako pražské centrum, ovšem prakticky celou svou historii byla tato čtvrť samostatnou obcí, tedy až do roku 1922, kdy byly připojeny k Praze. Neblaze to nesl poslední starosta Václav Šturc.

KOMENTÁŘ. Existovala vůbec nějaká polistopadová vláda, která neměla ve svém programu důchodovou reformu? Socialističtí paternalisté či pravicoví pragmatici, podnikatelé či odboráři, intelektuálové nebo ekonomové, všichni se shodovali na nezbytnosti důchodové reformy. Jenže na ni stále jaksi nedošlo. Kromě socialistických blouznivců typu Vladimíra Špidly přitom snad nikdo nepochybuje, že současný systém je neudržitelný a že jeho

Podle komunistické propagandy byla Marta Gottwaldová bojující ženou z lidu a oddanou soudružkou. Její odpůrci ji naopak vnímali jako tlustou a prázdnou nádobu, která se marně snažila napodobit noblesní Hanu Benešovou. Klement Gottwald se za ni tak trochu styděl. Zároveň se však bez ní neobešel.

Vladimír Bohata sloužil na začátku padesátých let v útvaru Javor, který měl na starosti ochranu vysokých stranických činitelů. Bezpečnost předního komunistického funkcionáře Rudolfa Slánského zajišťoval až do jeho zatčení.

Komunistický režim šířil svoji ideologii politickou, ale také kulturní cestou. Kromě toho, že brojil proti komukoliv, kdo vznesl kritický názor či nárok na život ve svobodě, se moc posilovala také cílenou propagandou. Už Adolf Hitler a jeho Třetí říše věděla, jak na to. Jak se k tomuto prostředku “oblbování” občanů postavila KSČ?

Neurochirurg Vladimír Beneš zemřel ve svých 100 letech. Ještě před třemi lety však napsal vědeckou práci.

Nejlepší obrana je útok, řekla si zřejmě Marta Semelová, předsedkyně Krajského výboru KSČM Praha a někdejší poslankyně (než komunisté ve volbách tak pohořeli). Nelíbí se jí lidovecký návrh, že by se zvláště aktivním činovníkům protiprávního komunistického režimu aspoň snížily jejich nadprůměrné důchody. Tak se rozhodla na lidovce hodit všechno za posledních tisíc let.