Klement Gottwald

Po práci má vyzvednout děti v parku, jenže uprostřed zeleně najde jen na lavičce spícího synka Rudu. „Kde je Naďa?“ lomcuje s ním. Chlapec částečně popíše neznámou ženu, jenže svou malou sestřičku už nikdy nespatří.

„Národní památník na Vítkově bude od 1. dubna t. r. z technických důvodů uzavřen. Současně se také uzavírá mauzoleum Klementa Gottwalda,“ oznámí stručně noviny na začátku roku 1962. O pár měsíců později je tělo prvního československého komunistického prezidenta spáleno.

Latinská fráze „ve víně je pravda“ platí i na držitele Nobelovy ceny za literaturu. V opilosti se Jaroslav Seifert vysmál sovětským bardům, ne bez následků. Letos uplynulo 40 let od jeho úmrtí.

Jméno Martin Dzúr dnes nepatří k nejznámějším. Je tomu tak i přesto, že se jednalo o jednoho z nejmocnějších mužů normalizačního Československa. Jeho cesta k moci byla ale lemovaná zradou.

Poradce je zvláštní funkce. I řada českých polistopadových politiků využívala jejich služeb, aniž bylo jasné, co takový člověk vlastně dělá a kde, případně jak, své zkušenosti nabyl. Na počátku padesátých let minulého století mělo toto slovo zlověstný nádech a neslo s sebou bezpráví, násilí a smrt.

NÁZOR / Dějiny mají jednu nepříjemnou vlastnost: v nějaké podobě se vracejí. Ne doslova, ne mechanicky, ale s železnou pravidelností připomínají, že kolaborace s agresivním a zločinným režimem se dlou…

Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína. Zlín patřil ve třicátých letech k městům, jejichž prosperita raketově rostla. Bylo to hlavně zásluhou Baťovy továrny,

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu zdůraznil význam občanské společnosti. Ta podle něj musí doplňovat běžnou politiku a může tak překonat rozdělení lidí, které prezidenta trápí.

Co přáli národu pánové (i soudruzi) prezidenti na Nový rok před 20, 30 nebo 50 či 70 lety? Na počátku nových kalendářních roků, jejichž letopočet končil číslovkou 6. V roce 1946 prezident Edvard Beneš novoroční projev vůbec nepřednesl, neboť zůstal u předválečné tradice vánočních poselství. S novoročními proslovy začal teprve Klement Gottwald v roce 1949 a pronášel je do své smrti v roce 1953. První lednový den roku 1956 již promlouval jeho nástupce Antonín Zápotocký. „Máme věrného a spolehlivého spojence v našem osvoboditeli, v Sovětském svazu,“ řečnil Zápotocký. Právě v roce 1956 sovětské tanky krvavě rozdrtily maďarské protikomunistické povstání.

Mocenský vzestup doprovázený litry tvrdého alkoholu a krví nevinných obětí. Příběh prvního dělnického prezidenta, který zaprodal duši i zemi Moskvě.

Praha - Prezident Petr Pavel ve svém třetím novoročním projevu ve funkci popřál vládě ANO, SPD a Motoristů, aby v opatřeních v zájmu občanů byla úspěšná. Považuje za správné nechat jí na začátku prostor. Zajímat se hlava státu bude o to, zda vláda a ministři nedělají kroky, které by mohly ohrozit demokracii a její instituce, bezpečnost či sounáležitost se svobodným světem. Prezidenta trápí rozdělená česká společnost. Není tomu tak podle něj kvůli tolika nepřekonatelným rozdílům, ale proto, že důraz na rozpory určuje tón veřejné debaty.

První sovětští poradci přijeli do ČSR na pozvání Gottwalda. Tito zcela v ničem nekompetentní diletanti a Stalinovi poskoci se infiltrovali do všech oblastí a funkcí a v podstatě republiku řídili. Rozkládali stát zevnitř. Komunisté z nich měli strach.

Pan prezident se rozhodl zasáhnout do demokratického procesu svým světonázorem. A došlo k jisté ozvěně dějin, která se objevila v jeho postoji.

Jel do Moskvy jako ministr, vrátil se jako pacholek. Ale co kdyby Jan Masaryk Stalinovi řekl „NE“? Marshallův plán mohl z Československa udělat druhé Rakousko. Stačilo nebát se.

Je to zřejmě nejbolestivější „co by kdyby“ moderních českých dějin. Každý rok v květnu, když šeříky kvetou a Plzeň slaví, se vrací ona neodbytná představa.

Prezidentské volby v roce 1935, které měly dát republice druhého prezidenta a nástupce Tomáše Garrigue Masaryka, byly ze zpětného pohledu velmi významné. Kdo se v nich postavil Edvardu Benešovi?

Před pár týdny jsem se v prodejně nejmenovaného knihkupeckého řetězce pídila po nově vydané monografii o druhém dělnickém prezidentovi a slečna mne ujistila, že už ji mají, jen se musí podívat kde.

Utekl za hranice, aby bojoval za svobodu, ale cenu za to zaplatila jeho rodina. Zatímco Bohumil Laušman snil v exilu o pádu komunismu, jeho žena a dcery trpěly ve vězení. Výčitky svědomí a samota ho nakonec dovedly až do pasti nastražené STB.

Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína.

Stál na chodníku a díval se, jak komunisté kladivy rozbíjejí rodinnou tiskárnu. Bylo mu šest. O dvacet let později zpíval z Německa písně, které se doma poslouchaly potají. Po listopadu 1989 se vrátil a pustil se do kritiky politiky.

JUDr. Milada Horáková čelila justiční vraždě s neuvěřitelnou statečností. Její poslední dopisy jsou srdcervoucím svědectvím o síle ducha a nezměrné brutalitě totalitního zla.

Když se T. G. Masaryk stal v říjnu 1918 předsedou první prozatímní československé vlády, bylo mu 68 let. A i když se říkalo, že za komunismu vládli Československu „staří papaláši“, žádný tehdejší premiér nepřekročil ve funkci sedmdesátku. Nejdéle sloužící československý premiér Lubomír Štrougal řídil celkem 6 vlád, a když byl v roce 1988 naposledy jmenován předsedou kabinetu, bylo mu 63 let. Andrej Babiš, jehož prezident Petr Pavel jmenoval premiérem v úterý 9. prosince 2025, má 71 let. A stává se tak nejstarším předsedou vlády od roku 1918.

Vyrůstala ve městě, které se za komunismu jmenovalo podle Klementa Gottwalda. Dětství trávila tréninky na svahu, které jí otevřely cestu za hranice, a díky prvnímu manželství získala možnost odejít. A pak si vzala příjmení, které ji natolik proslavilo, že ji dnes zná celý svět.

Napsal řadu vysokoškolských učebnic, jeho přednáškami prošly tisíce tuzemských studentů humanitních a společenských věd. Zároveň byl předním českým expertem na hermetismus, aktivně činným v oboru okultního esoterismu a nacionalismu. Profesor MILAN NAKONEČNÝ (3. února 1932 – 4. prosince 2025) byl sice jako adolescent na podzim 1948 z politických důvodů vyloučen z gymnázia, ale po kárném pobytu ve výrobě dostudoval a pak se mohl věnovat studiu českého fašismu a magie; mimo jiné se stal prvním předsedou obnovené české společnosti hermetiků Universalia. V 93 letech nyní zemřel a my přinášíme rozhovor (o jeho životě, o psychologii, alchymii, mystice nebo o Rusku), který s ním Reflex pořídil 10. září roku 2023.

V roce 1928 se u pražského soudu Adolf Hitler žaloval novináře Emila Straussera za urážku na cti. Strausser tehdy varoval před nebezpečím nacismu – a měl pravdu. Když nacisté později obsadili Prahu, byl mezi prvními, pro které si gestapo přišlo.

Když ji před časem Andrej Babiš představil coby lídryni v Ústeckém kraji, bylo to docela pozdvižení. Starostka Bíliny Zuzana Schwarz Bařtipánová umí překvapit. A rozhodně ne jen pěstěným zjevem a vášní pro tanec u tyče.

V loňském roce uplynulo již 50 let od otevření prvního úseku pražského metra, který vede mezi Kačerovem a Florencem na lince C. Dnes je zde 61 stanic a tři linky. Věděli jste ale, že existuje i tajná stanice metra, známá jako Klárov? Byla klasifikována jako důvěrná a patřila k nejlépe střeženým tajemstvím komunistické éry.

Kandidátka na ministryni pro místní rozvoj za hnutí ANO Zuzana Schwarz Bařtipánová vzbudila pozornost hned jedním z prvních veřejných vystoupení. Na druhém nádvoří Pražského hradu po schůzce s prezide…

27. listopadu uplynulo 73 let od rozsudku v procesu s Rudolfem Slánským. Přečtěte si, jak Gottwald rozhodl o osudu přítele a proč se vysílalo se zpožděním.

První sovětští poradci přijeli do ČSR na pozvání Gottwalda. Tito zcela v ničem nekompetentní diletanti a Stalinovi poskoci se infiltrovali do všech oblastí a funkcí a v podstatě republiku řídili. Rozkládali stát zevnitř. Komunisté z nich měli strach.

ROZHOVOR / Herec a hudebník David Matásek je rodilý Pražan a srdcem Žižkovan. Působil jako člen činohry Národního divadla v Praze, nyní je na volné noze, raduje se ze svých dětí a vnoučat a s manželko…

Antonín Novotný býval hodnocen jako málo schopný politik. Přesto ho Klement Gottwald v kritickém roce 1951 vyzdvihl do nejvyšších funkcí. Jak je možné, že se v nich tento „lidový“ aparátčík udržel až do roku 1968?

23. listopad je 327. den roku, do jeho konce zbývá 38 dní. Svátek slaví Klement, Klementýna, Kolombína a Alana. V roce 1951 byl první tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský zatčen a obviněn z velezrady. Zda si začátek tohoto zinscenovaného procesu, na jehož konci byl Slánský popraven, nadělil bolševický diktátor Klement Gottwald k 55. narozeninám a…

Proces se Slánským skončil popravou. Obžalovaní odříkávali výpovědi jako naučené role, spravedlnost byla jen iluze. Rudolf Slánský a dalších 10 byli pověšeni.

Před 130 lety se narodil generál Alois Liška. Legionář, velitel československých jednotek za II. světové války ve Francii a Anglii a hrdina bojů o přístav Dunkerque. Doma ho komunisté hodlali zlikvidovat, Liška ale se skupinou spolubojovníků dokázal za dramatických okolností utéct do Anglie.

Bývali to přední představitelé komunistického režimu v Československu a jakákoliv kritika na jejich stranu byla svého času okamžitě potírána. Když ale režim padnul, povinná úcta vůči jménům jako Miloš Jakeš, Miroslav Štěpán nebo Klement Gottwald byla tatam. Ti z nich, kteří se sametové revoluce dožili, se po ní často museli zpovídat ze zločinů, které režim pod jejich vedením na vlastních lidech páchal. A podle toho vypadají i místa posledního odpočinku čelních představitelů totality v Česku. U některých dokonce ani nevíme, kde nakonec naposledy spočinuli.

Dnes si připomínáme události, které se staly v roce 1989, tedy přesně před 36 lety. Takzvaná sametová revoluce se odehrávala také v Jihlavě. Pojďme si v krátkosti připomenout, co se v krajském městě Vysočiny dělo. Listopadové události dokreslují dochované dobové snímky.

Co jsem dělal(a) 17. listopadu 1989? Tak by mohla znít otázka celostátní ankety pro všechny občany ve věku nad 50 let. A garantuji, že to nebude nuda, jedině snad národní ostuda. Podobný sociologický průzkum totiž může barvitě ukázat, jak totalitní režim snadno držel za klopy téměř každého občana. Začnu od sebe, v pátek 17. listopadu 1989 jsem v maskáčích Československé lidové armády (ČSLA) pochodoval po buzerplacu vojenské katedry, načež tentýž den večer se mi do cesty připletlo sousoší Klementa Gottwalda s Josifem Stalinem.

Marxovo učení je nereálné, odporuje lidské přirozenosti a nutně končí brutalitou s masovými vraždami. Perfektně to vystihl ve svém díle Farma zvířat George Orwell, kdy kapitalistické farmáře vystřídala daleko krutější komunistická prasata.

6. listopadu 1962, jen sedm a půl roku po odhalení, zmizel z Letné největší žulový kolos Evropy. Stalinův pomník, symbol totalitní servilnosti a megalománie. Zůstaly jen zbytky a příběh sochaře, kterému jeho stavba podepsala rozsudek smrti.

Z vojína generálem díky manželství s dcerou prezidenta. Taková byla vojenská cesta Alexeje Čepičky. Po Stalinově smrti skončil ve všech stranických funkcích i KSČ. Zemřel jako dementní troska v léčebně v Dobříši v roce 1990.

Byli hrdiny, kteří pro Československo vybojovali titul mistrů světa. Oslavoval je celý národ a komunističtí pohlaváři jim třásli rukou. O necelý rok později je tentýž režim zlomil, obvinil z velezrady a poslal na otrocké práce do uranových dolů.

Dne 5. března 1953 zemřel sovětský diktátor Josif Stalin. O devět dní později, krátce po návratu z pohřbu, jej následoval jeho československý vazal Klement Gottwald. Proč se jejich odkaz lišil?

Tento víkend se Marek Dobeš vrací k sérii MULTIVERCZ III.

Při natáčení nového seriálu zažil oblíbený herec bolestivý úraz. Jak to celé dopadlo?

Vyzkoušejte, jak dobře znáte československé dějiny. Od vzniku republiky přes komunismus až po sametovou revoluci. Zvládnete všech 10 otázek bez chyby?

Zřejmě poslední setkání bez následného zemětřesení čeká v pondělí Andreje Babiše na Pražském hradě. Prezident si našeho národního rekreanta pozval, aby se dozvěděl, kterak se vyvíjejí jednání o budoucí vládě.

Budete překvapení, kolik herců si ještě v roce 1986, kdy si už ve společnosti nešlo nevšimnout změn, v této oslavě totalitního režimu zahrálo. Režisér Evžen Sokolovský nabídl roli Gottwalda Jiřímu Štěpničkovi, aby mu pomohl vylepšit pošramocený kádrový profil. A on nabídku přijal.

V noci ze soboty na neděli se, tak jako každý rok touhle dobou, posune čas o hodinu zpátky. Oficiálně začne doba dlouhých večerů, podzimních splínů a dýňových polívek. A také svítících obojků.

Příběh o rozpadu mumie Klementa Gottwalda se traduje od doby, kdy bylo jeho tělo vystaveno na pražském Vítkově. Fakt, že se jednalo o jakýsi dobový folklor rezonující až do současnosti, inspiroval Lucii Hlavinkovou k napsání knihy.

Povinností vyučujících je učit, nikoliv šířit politickou propagandu, vnucovat dětem své náboženské přesvědčení nebo předkládat místo fakt své osobní vyhraněné názory. V hodinách mají žactvu nabízet informace, nikoliv propagandu. Přinášet prostor pro vhled svůj, ale nechat jej i svým žáků. Vyvolávat diskusi, nikoliv šířit strach a zesměšňovat nebo trestat jiné názory či úhly pohledu. Jenže co když děti učí někdo, komu ta názorová nestrannost, vyváženost a objektivita nějak nejde? Téma dezinformací ve školách zpracovával i další díl seriálu Ratolesti na ČT.

Před 80 lety, tedy 19. října 1945 spustila československá vláda organizované osídlování pohraničí, které po odsunu Němců zůstávalo zpustošené a téměř prázdné. Do bývalých Sudet přicházeli lidé z vnitrozemí i ze zahraničí, aby obnovili život a upevnili státní hranice. Zásadní vliv na tuto akci měli komunisté, kteří ji chápali jako příležitost k posílení svého vlivu a proměně společnosti dle vlastních představ, připomíná historik Andreas Wiedemann.

GLOSA / „Jak už nehraju, tak mám čas sledovat zpravodajské a diskusní pořady,“ svěřila se pro web eXtra.cz herečka a přeživší řádění Fialova režimu Jaroslava Obermaierová. Zdá se, že zatímco jsme dopo…

V roce 1973 se pro automobilový provoz, a příští rok i pro metro, otevřel most Klementa Gottwalda. Později jej přejmenovali na Nuselský.

Z chudého moravského muže se během několika let vypracoval na druhého nejmocnějšího muže v komunistickém Československu. Jeho kariéra byla strmá a poháněná ideologickým zápalem, ctižádostí a ochotou podílet se na nejtemnějších praktikách režimu.