KSČ

Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně. Je mnohem pohodlnější předpokládat, že svět řídí tajné služby, mocné skupiny a neviditelní loutkovodiči, kteří tahají nitky.

Jednadvacet ročníků satirického týdeníku Dikobraz z let 1969–1989 se na Aukru nabízelo za 17 900 Kč. Aukce skončila bez kupce, ale cenové hladiny starých výtisků překvapují.

Nadšený komunista, statečný kritik stalinismu, rozevlátý dobrodruh. Tak lze charakterizovat Josefa Guttmanna, kterého se totalitní režim snažil vymazat z dějin, přestože byl svého času druhým mužem KSČ po Klementu Gottwaldovi.

Tento článek není odborný ani historický. Jde čistě o můj osobní pohled na události, které patří k jedněm z nejsmutnějších v našich dějinách.

V létě 1977 prošel Jan Tříska ruzyňskou kontrolou s kufry plnými plavek a triček. Cílem nebyl Kypr, ale Toronto.

Karel Gott nikdy neodmítl žádného fanouška a během svého života vycházel snad s každým. Přesto se našel někdo, s kým si dlouho nemohl přijít na jméno – se svým vlastním otcem.

Petr Pithart dokázal v životě udělat několik zásadních obratů. V 60. letech byl členem KSČ a reformním intelektuálem, po sovětské invazi ale přešel do opozice, stal se signatářem Charty 77 a po roce 1989 usedl do křesla českého premiéra.

Předně - co se skrývalo pod zkratkou SSM? Šlo o Socialistický svaz mládeže, jednotnou organizaci v socialistickém Československu řízenou Komunistickou stranou.

V letech 1945–1948 se rozhodovalo o dalším osudu Československa. Komunisté neměli zpočátku jasno v tom, jakým způsobem převezmou moc. Krátkou dobu byla „ve hře“ také tzv. specifická československá cesta k socialismu.

Na samém konci Čeladné, na úpatí hory Smrk, se nachází horský hotel Lorkova vila. Ten nabízí dokonalý relax uprostřed beskydské přírody.

Co stojí člověka odmítnutí vstupu do strany? Pro Miroslavu Šandovou to znamenalo kariéru na vedlejší koleji – s pedagogickou fakultou jí nabízeli místo uklízečky. Třikrát řekla komunistům ne, přestože jí bylo jasné, že to zaplatí profesním omezením. Až po revoluci mohla ukázat, co v ní skutečně je.

Pamatujete si? „Dáme si do bytu, do bytu dáme si vázu. Do vázy kytici, pod vázu stůl. A ke stolu židli, kdo židli má, bydlí. Každý, kdo bydlí, má starostí půl.“

Život v socialistickém Československu byl doslova zaplavený zkratkami. Zapátrejte v paměti, jestli ještě víte, co některé z nich znamenaly.

Otakar Vávra natočil padesát filmů během pěti politických režimů a vychoval Formana, Menzela i Chytilovou. Cena za to, že se dokázal přizpůsobit komukoli, byla pro českou kulturu vysoká.

Politická paměť bývá v českých hájích povážlivě krátká, ale to, co předvádí ministr zahraničí Petr Macinka, už hraničí s vyloženou ztrátou orientace ve vlastním vládním týmu.

Petr Pavel a Jaromír Zůna jsou si blíž, než si oni i jejich příznivci chtějí (mohou) připustit. Jsou to dvě verze téhož příběhu o úspěchu, pragmatismu a službě státu.

Od vysílání prvních dílů monumentálního normalizačního seriálu 30 případů majora Zemana uplynulo 50 let. Některé scény se po zásahu špiček KSČ přetáčely. „Z velké části šlo o čistou ideologii a propagandu,“ říká historik.

Beneše můžeme kritizovat za to, že nabídl nejvýchodnější cíp Československa, Podkarpatskou Rus Stalinovi, a to už v průběhu války.

Politolog Oskar Krejčí je výraznou a kontroverzní postavou české veřejné debaty. Bývalý poradce premiérů i kritik Západu budí obdiv i ostrou kritiku už desítky let.

Byla silná, vnitřně pevná a nekompromisní a dokázala se protlouct přetěžkými okolnostmi historie dvacátého století. Jediná z rodiny přežila koncentrační tábory i následující těžké roky tvrdých perzekucí, kterým čelila i kvůli manželovi, politikovi Františku Krieglovi.

Je tomu už více než 35 let, kdy někdejší šéf komunistů Miloš Jakeš vstoupil nechtěně do našich dějin svým projevem na Červeném Hrádku a pronesl slova, která se stala terčem posměchu. Se sametovou revolucí se mu zhroutil svět.

Generál Karel Kutlvašr velel v památných květnových dnech roku 1945 Pražskému povstání. Skromný hrdina se však stal jako mnozí jiní obětí komunistické zvůle.

Spisovatel, který dal českému čtenáři Dařbujána i tragickou povídku Vyšší princip, vedl sedm let Svaz spisovatelů a sám prosazoval věznění svých kolegů. V srpnu 1968 se ale jadrně postavil proti tankům.

V čele Bezpečnostní informační služby (BIS) stojí na pozici náměstka muž, který před rokem 1989 aktivně sloužil v represivním aparátu totalitního státu. Jan Pavlíček, někdejší člen Komunistické strany Československa a kádrový příslušník Státní bezpečnosti, má být zítra povýšen do generálské hodnosti. Archivní dokumenty přitom jasně dokládají , že před rokem 1989 pracoval pro StB.

Československo mělo své světlé i slabé chvilky. Stejně tak hrdiny a zbabělce. Podívejme se na některé z nich. Vzpomínáte si například ještě na legendární projev Milouše Jakeše z Červeného hrádku?

Komunistický režim posílal na smrt jak vlastní funkcionáře, majetné vrstvy, studenty, tak i svou oporu – dělníky. Ale nejen ty.

Herečka Jiřina Švorcová známá ze seriálu Žena za pultem byla přesvědčenou komunistkou. Extra výhody ale nevyužívala. Aby si mohla koupit auto, musela se nositelka vysokých ocenění zapsat do pořadníku jako mnoho jiných.

Život Karla Gotta nebyl jen příběhem mimořádného úspěchu, ale i řady složitých rozhodnutí a osobních dilemat. Za ikonickou kariérou se skrývají momenty, které ho provázely až do konce života.

Někdejší ministr zahraničí Jan Kavan neuspěl se žádostí o statut účastníka odporu proti komunismu. Spor, zda disidentství Jana Kavana před rokem 1989 je nadřazené jeho členství v KSČ a vědomé či nevědomé spolupráci s rozvědkou, skončil u Nejvyššího správního soudu. Členství v KSČ i spolupráce tento statut vylučují a v exilu si to „neodpracoval“, rozhodl soud. The post Exministr Kavan neuspěl jako bojovník proti komunismu. I nevědomá spolupráce s StB stačí appeared first on Česká justice.

Jednou z obětí komunistického režimu se stal kněz Josef Toufar, kterého umučili vyšetřovatelé Státní bezpečnosti, konkrétně Ladislav Mácha.

Bohuš Záhorský patřil k nejvýraznějším českým hercům 20. století. Diváci si ho pamatují jako krále Dobromysla i jako hlas večerníčku o Krakonošovi. Jeho soukromý život ovšem skrýval překvapivé zvraty.

Přesně před 40 lety došlo k havárii v Černobylu. Událost z 26. dubna 1986 navždy změnila pohled na jadernou energetiku, přispěla k erozi komunistického režimu v Sovětském svazu a dodnes těžce poznamenává rozsáhlé území na Ukrajině a v Bělorusku. Dopady havárie se ale dotýkaly také Československa. Vedení Komunistické strany Československa v Praze ale na incident podle historika Jana Randáka reagovalo strategií „mrtvého brouka“ a notnou dávkou cynismu. Před zdravím vlastních občanů dalo přednost hladkému průběhu prvomájových oslav a udržení politické prestiže.

Povinná pakárna. Tak často vzpomínají lidé na účast v průvodech na 1. máje. Komunistický režim si z nich udělal svou výkladní skříň úspěchů a všudypřítomné dobré nálady, aby bylo vidět, jak si všichni v socialistickém zřízení dobře žijí.

V sále zazněla tvrdá otázka mířená přímo na prezidenta. Všichni ztichli a čekali, ale prezident svou reakcí naprosto překvapil.

HISTORIE / Karel Šváb, bratr významné funkcionářky Marie Švermové, patřil k obávaným figurám komunistického režimu, zejména v oblasti bezpečnosti. Sám se však stal obětí paranoidního hledání nepřátel…

24. dubna 1949 vznikl v Československu Pionýr. Organizace nahradila zakázaný skauting a zavedla rudé šátky jako symbol politické výchovy mládeže pod dohledem KSČ.

Prezident Petr Pavel tento týden navštívil Univerzitu Pardubice. Debata se studenty se však rozjela zostra. Hned při druhém dotazu konfrontoval jeden z přítomných prezidenta ohledně jeho údajné vazby na StB. Pavel se nenechal vyvést z míry a na výpad reagoval s ledovým klidem.

Jak už deník Aktuálně.cz informoval, Ján Gurník, nový český vrchní zbrojíř, v 80. letech coby člen KSČ usiloval o odborné studium v Sovětském svazu. Otazníky vzbuzuje i jeho nynější nástup na ministerstvo obrany. Nemá potřebnou bezpečnostní prověrku a navíc nebyl jediným, kdo uspěl v tendru na vrchního ředitele. I přesto si Jaromír Zůna do jedné z nejvyšších resortních pozic vybral právě jeho.

Tzv. pražské jaro zakončené srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy se stalo přelomovým obdobím v novodobých dějinách naší země. Při popisu tehdejších událostí nelze nezmínit postavu premiéra Černíka.

S nástupem vlády Andreje Babiše se nejvyšší patra ministerstva obrany proměnila v seřadiště členů normalizační KSČ. Po Jaromíru Zůnovi a jeho „politickém“ opatrovníkovi Radovanu Víchovi se nyní objevil další bývalý komunista. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, nový vrchní ředitel vyzbrojovací sekce Ján Gurník po dvouleté kandidátské lhůtě vstoupil do totalitní strany 30. října 1986.

Patřila k nejjasnějším hvězdám své generace. Pak přišel srpen 1968 a s ním dvacet let ticha. Místo potlesku zbyly skleněné střepy, ze kterých s manželem vyráběli lampy.

KSČ, ekonomičtí liberálové 90. let, ostravský miliardář Kurka a nakonec Okamura. Miroslav Ševčík celý život instinktivně poznal, kde je výtah a nastoupil do něj. Jen nikdy nepostavil svůj vlastní. Příběh muže, který uměl přisednout, ale ne vést.

V září 1947 obdržel Jan Masaryk balíček s výbušninou. Vyšetřování pokusu o atentát vedlo ke komunistickému komandu, ale únorový převrat pravdu umlčel.

Hvězda seriálu Ulice Jaroslava Obermaierová má mezi televizními diváky mnoho fanoušků, ale i kritiků. Ti jí nemohou přijít na jméno hlavně kvůli kontroverzní minulosti. Opravdu si ale zaslouží někdy až nemístné komentáře?

Tváře z pohádky S čerty nejsou žerty zná snad každý, kdo vyrostl u české televize. Jméno herce, který ztvárnil laskavého mlynáře Máchala, už ale tolik lidí nepojmenuje.

Přesně před 105 lety soud potrestal organizátory dělnického povstání na Kladensku. Za mřížemi tehdy skončil i budoucí prezident Antonín Zápotocký.

NÁZOR / Poslanec za hnědý slepenec pod vedením SPD Miroslav Ševčík dal rozhovor Parlamentním listům. Někdejší člen KSČ a učitel na Ústavu marxismu-leninismu, posléze hlasatel trhu, se na webu, kde se…

Jiří Wolker bývá připomínán jako hlas proletářské poezie. Jenže za touto školní představou se skrývá mnohem barvitější postava: mladík, který miloval život, ženy, večírky, alkohol i sám sebe.

Některým je možné se zasmát ale nad jinými už zůstává rozum stát a vzniká otázka, kde se bere v lidech potřeba někoho takto urážet jen proto, že s ním nesouhlasí.

HISTORIE / Bohumír Šmeral patřil k zakládajícím členům KSČ v roce 1921. Bývalý sociální demokrat neměl zrovna na růžích ustláno, v Moskvě jej sice respektovali jako vůdčí osobnost komunistů, současně…

Vystoupil z komunistické strany, a přesto dál zářil na televizních obrazovkách. Jaroslav Moučka ztvárnil přes sto čtyřicet divadelních rolí, prošel desítkami filmů a seriálů.

Ani kronika plná pochval mu nepomohla. Komunisté rodinu perzekvovali, mlýn sebrali a všechny věci rozkradli. Mlýn stejně jako uhelný důl šlo vstrčit do rudé kapsy…

Přežil vypálení Ploštiny, jako šestiletý lepil protirežimní plakáty a v dospělosti odmítl vstoupit do KSČ. Život Františka Vlčka je silným svědectvím o odvaze i ceně, kterou si vyžádal odpor proti totalitě.

9. dubna 1987 se Praha dočkala návštěvy Michaila Gorbačova. Vzduchem po letech letargie zavál svěží vítr naděje na reformy a konec šedivé normalizace.

Trvalo to několik měsíců, než se tehdejší druhý nejvyšší muž v manažerské hierarchii České televize musel klidit. Vrchní ředitel František Lambert v říjnu 2007 opustil vedení ČT, když se provalilo, že před listopadem 1989 působil v jednotkách Lidových milic. Teď s ním ale Česká televize obnovuje spolupráci. A deník Aktuálně.cz v archivech ÚV KSČ objevil další detaily normalizační kariéry Lamberta.

Z Národního divadla odešel, když měl kariéru před sebou a v exilu pracoval pro Svobodnou Evropu. Martin Štěpánek se po letech vrátil jako herec i ministr, ale postupující rakovinu nakonec odmítl dál snášet.

Většina lidí si spojuje znárodňování a konec soukromého vlastnictví v Československu až s komunistickým převratem v únoru 1948. To ale není úplně přesné. Znárodňovat se začalo hned po válce.

Dnes si připomínáme událost ze 4. dubna 1969. Pět dní umíral v nemocnici Evžen Plocek. Muž, který se zapálil na jihlavském Masarykově náměstí. Dnes sedmapadesát let starý čin Plocka, který bývá nazýván Třetí pochodní, je považovaný za protest proti nastupující normalizaci.