KSČ

Prezident Petr Pavel tento týden navštívil Univerzitu Pardubice. Debata se studenty se však rozjela zostra. Hned při druhém dotazu konfrontoval jeden z přítomných prezidenta ohledně jeho údajné vazby na StB. Pavel se nenechal vyvést z míry a na výpad reagoval s ledovým klidem.

Jak už deník Aktuálně.cz informoval, Ján Gurník, nový český vrchní zbrojíř, v 80. letech coby člen KSČ usiloval o odborné studium v Sovětském svazu. Otazníky vzbuzuje i jeho nynější nástup na ministerstvo obrany. Nemá potřebnou bezpečnostní prověrku a navíc nebyl jediným, kdo uspěl v tendru na vrchního ředitele. I přesto si Jaromír Zůna do jedné z nejvyšších resortních pozic vybral právě jeho.

Tzv. pražské jaro zakončené srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy se stalo přelomovým obdobím v novodobých dějinách naší země. Při popisu tehdejších událostí nelze nezmínit postavu premiéra Černíka.

S nástupem vlády Andreje Babiše se nejvyšší patra ministerstva obrany proměnila v seřadiště členů normalizační KSČ. Po Jaromíru Zůnovi a jeho „politickém“ opatrovníkovi Radovanu Víchovi se nyní objevil další bývalý komunista. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, nový vrchní ředitel vyzbrojovací sekce Ján Gurník po dvouleté kandidátské lhůtě vstoupil do totalitní strany 30. října 1986.

Patřila k nejjasnějším hvězdám své generace. Pak přišel srpen 1968 a s ním dvacet let ticha. Místo potlesku zbyly skleněné střepy, ze kterých s manželem vyráběli lampy.

KSČ, ekonomičtí liberálové 90. let, ostravský miliardář Kurka a nakonec Okamura. Miroslav Ševčík celý život instinktivně poznal, kde je výtah a nastoupil do něj. Jen nikdy nepostavil svůj vlastní. Příběh muže, který uměl přisednout, ale ne vést.

V září 1947 obdržel Jan Masaryk balíček s výbušninou. Vyšetřování pokusu o atentát vedlo ke komunistickému komandu, ale únorový převrat pravdu umlčel.

Hvězda seriálu Ulice Jaroslava Obermaierová má mezi televizními diváky mnoho fanoušků, ale i kritiků. Ti jí nemohou přijít na jméno hlavně kvůli kontroverzní minulosti. Opravdu si ale zaslouží někdy až nemístné komentáře?

Tváře z pohádky S čerty nejsou žerty zná snad každý, kdo vyrostl u české televize. Jméno herce, který ztvárnil laskavého mlynáře Máchala, už ale tolik lidí nepojmenuje.

Přesně před 105 lety soud potrestal organizátory dělnického povstání na Kladensku. Za mřížemi tehdy skončil i budoucí prezident Antonín Zápotocký.

NÁZOR / Poslanec za hnědý slepenec pod vedením SPD Miroslav Ševčík dal rozhovor Parlamentním listům. Někdejší člen KSČ a učitel na Ústavu marxismu-leninismu, posléze hlasatel trhu, se na webu, kde se…

Jiří Wolker bývá připomínán jako hlas proletářské poezie. Jenže za touto školní představou se skrývá mnohem barvitější postava: mladík, který miloval život, ženy, večírky, alkohol i sám sebe.

Některým je možné se zasmát ale nad jinými už zůstává rozum stát a vzniká otázka, kde se bere v lidech potřeba někoho takto urážet jen proto, že s ním nesouhlasí.

HISTORIE / Bohumír Šmeral patřil k zakládajícím členům KSČ v roce 1921. Bývalý sociální demokrat neměl zrovna na růžích ustláno, v Moskvě jej sice respektovali jako vůdčí osobnost komunistů, současně…

Vystoupil z komunistické strany, a přesto dál zářil na televizních obrazovkách. Jaroslav Moučka ztvárnil přes sto čtyřicet divadelních rolí, prošel desítkami filmů a seriálů.

Ani kronika plná pochval mu nepomohla. Komunisté rodinu perzekvovali, mlýn sebrali a všechny věci rozkradli. Mlýn stejně jako uhelný důl šlo vstrčit do rudé kapsy…

Přežil vypálení Ploštiny, jako šestiletý lepil protirežimní plakáty a v dospělosti odmítl vstoupit do KSČ. Život Františka Vlčka je silným svědectvím o odvaze i ceně, kterou si vyžádal odpor proti totalitě.

9. dubna 1987 se Praha dočkala návštěvy Michaila Gorbačova. Vzduchem po letech letargie zavál svěží vítr naděje na reformy a konec šedivé normalizace.

Trvalo to několik měsíců, než se tehdejší druhý nejvyšší muž v manažerské hierarchii České televize musel klidit. Vrchní ředitel František Lambert v říjnu 2007 opustil vedení ČT, když se provalilo, že před listopadem 1989 působil v jednotkách Lidových milic. Teď s ním ale Česká televize obnovuje spolupráci. A deník Aktuálně.cz v archivech ÚV KSČ objevil další detaily normalizační kariéry Lamberta.

Z Národního divadla odešel, když měl kariéru před sebou a v exilu pracoval pro Svobodnou Evropu. Martin Štěpánek se po letech vrátil jako herec i ministr, ale postupující rakovinu nakonec odmítl dál snášet.

Většina lidí si spojuje znárodňování a konec soukromého vlastnictví v Československu až s komunistickým převratem v únoru 1948. To ale není úplně přesné. Znárodňovat se začalo hned po válce.

Dnes si připomínáme událost ze 4. dubna 1969. Pět dní umíral v nemocnici Evžen Plocek. Muž, který se zapálil na jihlavském Masarykově náměstí. Dnes sedmapadesát let starý čin Plocka, který bývá nazýván Třetí pochodní, je považovaný za protest proti nastupující normalizaci.

Teroristické útoky nejsou ničím novým, dokonce ani ničím, co snad vzniklo někdy v 60. letech. K jednomu takovému typickému útoku došlo v roce 1949 v Sedlčanech. V té době ještě neměla KSČ kraj zcela pod kontrolou, pachatel se nikdy nenašel.

Byl to normalizační hit, který diváci milovali a historici později označili za ukázku podprahové propagandy. Obojí je pravda a obojí platí dodnes. O tom, kdo za vznikem seriálu ve skutečnosti stál, se ale příliš nemluví ani dnes.

Kulaté, významné narozeniny. Nádhera. Rodina, přátelé a známí se sejdou, oslavenci poblahopřejí, společně se pobaví, zavzpomínají na staré časy, dají si skleničku a pak se vrátí domů do tepla.

Petr Špaček se po roce 1989 podílel na budování kontrarozvědky, v bezpečnostních službách celkem strávil více než třicet let. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na svého otce Josefa Špačka, který byl vysokým funkcionářem KSČ a blízkým spolupracovníkem Alexandra Dubčeka. Jako jeden z představitelů reformních sil přišel po okupaci v srpnu 1968 o postavení a byl ze strany vyloučen.

HISTORIE / Komunismus zapustil v českých zemích i na Slovensku hluboké kořeny. KSČ vznikla v roce 1921 a zejména po únorovém převratu 1948 negativně ovlivnila život statisíců lidí. Deník FORUM 24 oslo…

Na jaře 1929 se sedm známých levicových autorů postavilo proti novému vedení KSČ. Manifest sedmi otevřel spor o kázeň, Moskvu i směr české levice a ukázal, jak rychle strana trestala vlastní lidi. Právě tím se zapsal do dějin.

Ústavní soud definitivně potvrdil krácení starobních důchodů pro bývalé představitele komunistického režimu. Úřady nyní prověřují tisíce dalších jmen.

Komunistická strana měla miliony členů. Někteří věřili ideálům, jiní chtěli jen klidný život nebo lepší práci. Kolik lidí skutečně vstoupilo do KSČ, proč to dělali a lze dnes jejich jména dohledat?

Richard Chlad, sponzor Motoristů a totalitní ideolog svazáků a lektor KSČ, do strany údajně vstoupil proto, aby ji ničil zevnitř, tvrdí on sám. Historik Petr Blažek připouští, že takoví odbojáři či agenti, kteří pak skončili na popravišti, skutečně existovali. To ovšem podle něj nebyl případ Chlada. O realitě 80. let Blažek mluví ve Spotlight News, kde byl hostem reportéra Ondřeje Stratilíka.

Celý svět se kolem vás hroutí a právě vy ho máte zachránit. Přesně v takové situaci se ocitl Karel Urbánek. V listopadu 1989 se stal tváří jednoho z největších politických krachů.

Ohledně minulosti Richarda Chlada se vynořují další informace. Sám podnikatel před nedávnem potvrdil, že byl členem KSČ. Novinář Jiří Hynek však zjistil, že jeho zapojení bylo nejspíš větší a měl pracovat jako ideolog SSM. Chlad se k obviněním vyjádřil pro eXtra.cz, přičemž neopomněl zmínit i minulost současného prezidenta Petra Pavla. A v souvislosti s ním zmínil pro mnohé nečekanou novinku!

Dle servilně nahrbených zádíček bylo jasné, kdo je tu pouze doprovod a kdo ústřední postavou. Byl jí ON – pán s podivně nakloněnou hlavou - Miloš Zeman.

Boj KSČ proti církvi začal ihned po únorovém puči 1948. Strana založila organizaci Katolická akce, která měla z kněží a katolíků udělat spolupracovníky režimu. Část duchovních podlehla, ti vzdorující končili ve vězení.

Motoristé, zejména Petr Macinka a Filip Turek se předháněli v narážkách na komunistickou minulost Petra Pavla. Nyní ale je tyto narážky dobíhají, hlavní postavou dění je Richard Chlad.

Alexej Čepička schválil v roce 1950 likvidaci ženských klášterů. Akce Ř vyhnala tisíce řeholnic do továren v pohraničí a zabavila církevní majetek.

Na Richarda Chlada prasklo, že působil v KSČ a rozhodně nebyl jen nástěnkářem. Sám podnikatel v současné době tvrdí, že chtěl stranu rozklížit zevnitř. Až dosud ale nebylo jasné, jak to celé myslel. Až teď se můžete podívat na to, co muž mnoha tváří ve straně vlastně dělal.

Ať se to někomu líbí, nebo ne, Českou republikou se šíří zlo. A nabývá na síle, v podobě pomluv a lží, které mají jediný cíl. Znevážit člověka v čele země.

Poté, co deník Aktuálně.cz upozornil, že Richard Chlad, podnikatel a sponzor Motoristů, se v 80. letech realizoval jako ideolog Svazu socialistické mládeže (SSM) a politický lektor KSČ, strana od něj dává ruce pryč. Předseda Petr Macinka teď tvrdí, že Chlad je pouze kamarádem Filipa Turka. A že Motoristům daroval celkově „ jen“ sto tisíc korun. Sám Chlad však mluví o daleko vyšších sumách.

Nablýskanými sporťáky, vilou na Kanárech i talířem krevet k obědu se pochlubí moc rád. Když přijde řeč na jeho působení v KSČ, své členství zlehčuje. Nadšený podporovatel vládního zmocněnce Filipa Turka, hlavní sponzor Motoristů, podnikatel Richard Chlad na svou obranu říká, že chtěl stranu rozklížit zevnitř. Historikům se jeho verze moc nepozdává.

Staré archivní dokumenty z doby komunismu vrhají nové světlo na minulost podnikatele Richarda Chlada. Materiály naznačují jeho aktivní ideologickou roli.

Miliardář, blízký přítel vládního zmocněnce Filipa Turka a zásadní sponzor Motoristů, to je Richard Chlad. Už před několika týdny potvrdil, že byl členem normalizační KSČ. Podle svých slov tam vstoupil proto, aby partaj ničil zevnitř. Jak ale vyplývá ze zachráněných materiálů ústředního výboru strany, komunistickou myšlenku šířil jako svazácký ideolog a lektor politického vzdělávání KSČ.

Poslanec Jindřich Rajchl na svém facebookovém profilu označil předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba za usvědčeného lháře. Hřib totiž ve Sněmovně upozornil na spolupráci bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Ačkoliv se Rajchl odvolává na rozsudek z roku 2023, všechno je trochu jinak. Spolupráci mimochodem Válková v minulosti sama přiznala.

Když se komunisté v roce 1948 dostali k moci, udělali z republiky jeden velký lágr. Kdo byl bohatý, byl nepřítel lidu, kdo chtěl odejít do zahraničí, byl zrádce. Takové lidi KSČ posílala na hodně dlouho do kriminálu.

Přežil čtyři roky v Mauthausenu, aby se sám stal katem. Antonín Novotný posílal lidi na smrt a na Orlíku mastil mariáš, zatímco mu národ pro jeho nevzdělanost vymýšlel jízlivé vtipy. Pak ale přišla noc, kdy mu i Moskva ukázala záda.

Březen 1968 přinesl vlnu politického tání. Okresní konference KSČ podpořily směr, který udával Alexander Dubček a odstartovaly demokratizaci Československa.

Během měsíce sjezdu státostrany byly vypsány parlamentní volby na květen. Stálo to za jednu jedinou zmínku v partajním deníku za celý březen '86. Žádná kampaň se kvůli volbám do obou sněmoven „federálu“ a národních rad nekonala. Zato sjezdu bylo na stránkách plno. Ty tam ovšem byly časy, kdy z Moskvy vážil cestu generální tajemník sovětských komunistů. Michail Gorbačov poslal jako náhradníka svého jmenovce Solomenceva a pak už jen zdravici plnou obvyklých frází bez jakékoliv pobídky k reformám.

NÁZOR / Šéfka trpasličí strany Trikolora Zuzana Majerová předvedla jeden ze svých vrcholných výkonů, kdy ukázala, co všechno je v politice možné. Hájila dva agenty komunistické Státní bezpečnosti v so…

Pořád ještě nejsem muška (ani když se vracím z piva v oblíbené hospodě), takže jsem včera nemohl poletovat po Senátu a vyzvědět, jaké konkrétní číslo Rudého práva dostal Petr Macinka od senátora a známého herce Tomáše Töpfera. Jak známo, umělec tímto darem reagoval na špatnou komedii v podání pana ministra, který si „Ruďasem“ ostentativně listoval předchozího dne při projevu prezidenta ve Sněmovně.

Senátor Tomáš Töpfer (ODS a TOP 09) dnes v horní komoře věnoval ministrovi zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé) krásný dárek - výtisk komunistického deníku Rudé právo. Šlo o zjevnou reakci na Macinkovo úterní počínání ve Sněmovně, kde při projevu prezidenta Petra Pavla v jednacím sále listoval právě Rudým právem. Macinka od Töpfera modrou kazetu s historickým výtiskem převzal, krátce s ní před plénem zapózoval a následně Senát opustil. Bezpečnostní expert Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že Motoristé Pavlovi »neodpustí Turka« a budou ho napadat tam, kde je »nejslabší«, tedy v otázce jeho členství v KSČ.

Senátor ODS a známý herec Tomáš Töpfer daroval ve středu na plénu horní komory parlamentu přítomnému ministrovi zahraničních věcí Petru Macinkovi (Motoristé sobě) historický výtisk Rudého práva. Podle všeho tím reagoval na úterní Macinkovo chování ve Sněmovně, kde si šéf české diplomacie otevřel výtisk tohoto předrevolučního komunistického deníku a listoval v něm před televizními kamerami ve chvíli, kdy měl před poslanci projev prezident Petr Pavel. Macinka seděl hned za jeho zády.

Útěk generála Jana Šejny v únoru 1968 rozzuřil tehdejší vedení KSČ. Aféra s jetelovými semínky odstartovala pád Antonína Novotného a odhalila korupci v armádě.

Tenhle trolling vejde do dějin, respektive už vešel. Tak zhodnotil někdejší europoslanec Jan Zahradil úterní počínání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), který si během projevu prezidenta Petra Pavla ve Sněmovně listoval výtiskem Rudého práva. I když šéf Motoristů nepotvrdil, že šlo o cílenou provokaci poukazující na Pavlovo členství v KSČ, opozice Macinkovi hojně připomínala, že kontroverzní minulost z předlistopadových dob má i mnoho jeho vládních kolegů. „Jak to fanklub pana prezidenta nemůže rozdýchat, to je zábava k nezaplacení,“ zmínil Zahradil, který Motoristům radí v oblasti zahraniční politiky.