Před 5 hodinami
V loňském roce proběhl 12. ročník Ceny NPÚ Patrimonium pro futuro. Tyto „památkářské Oscary“ jsou udělovány v pěti hlavních kategoriích (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace a popularizace; záchrana památky). Cílem ocenění udělovaného od roku 2014 je ukázat, co se v oblasti památkové péče podařilo a ocenit ty, kteří se o to přičinili. Vítězné projekty vybírá odborná porota. V dalších kategoriích bývá udělena cena za příkladnou správu památky, je oceněna osobnost památkové péče a uděleny jsou také Cena generální ředitelky NPÚ a cena veřejnosti Památky děkují. Slavnostní vyhlášení a předání cen probíhalo před kamerami České televize 19. listopadu v pražském divadle Hybernia. Vítězové obdrželi skleněnou sošku symbolizující pomocnou ruku památkové péče. Jejím autorem je akad. sochař Kurt Gebauer. Podle generální ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové ukazuje i letošní ocenění mimo jiné rozmanitost památkové péče a to, že její význam daleko přesahuje samotnou záchranu historických staveb či uměleckých děl. Památky jsou podle ní také zdrojem poznání, identity a inspirace pro současnost i budoucnost. Dva prastaré dvorce * V kategorii Objev, nález roku byla udělena cena Muzeu Vysočiny Jihlava a městu Třebíč za objev předlokačního osídlení města Třebíče. Laureátem ceny se stal vedoucí archeologického oddělení jihlavského muzea Aleš Hoch. Dva projekty záchranných archeologických výzkumů na Karlově náměstí a v okolí kostela sv. Martina v historickém centru Třebíče vedl v letech 2021 – 2024. Objev nominovalo na udělení ceny telčské pracoviště NPÚ. Podle památkářů výzkum na Karlově náměstí odhalil existenci dvorce, jehož datace byla na základě dendrochronologické analýzy určena do 40. – 80. let 12. století. Podle odborníků je dvorec unikátní svým rozsahem a také zachovalostí dřevěných konstrukcí. Samotná centrální stavba byla obklopena řemeslným okrskem. Výzkum nedaleké lokality v okolí kostela sv. Martina odhalil druhý, jen asi 130 m vzdálený dvorec z přelomu 12. a 13. století, tedy rovněž ještě z doby před lokací historického centra města. Tento dvorec byl obehnán masivním příkopem a dřevěnou palisádou. Podle zjištění archeologů zde ještě před jeho vznikem existoval románský předchůdce kostela sv. Martina. „Součástí objevu je také zjištění, že po zasypání příkopu toto místo posloužilo pro nepietní pohřeb ostatků několika mužů, kteří zde nejspíš byli i popraveni v průběhu 13. století,“ doplňují informaci k této lokalitě archeologové. Záchranné průzkumy tak odhalily zcela neočekávanou existenci dvou překvapivě blízkých areálů, které jsou spojovány s působením tehdejších elit. Podle Aleše Hocha historické jádro Třebíče od prvního dne výzkumu nepřestávalo archeology udivovat bohatostí nálezů. „Zejména objevy z časů před založením města doslova překopaly pohled na nejstarší etapu zdejšího osídlení, o kterém nebylo téměř nic známo,“ uvedl archeolog jihlavského muzea. Tato éra přerodu raného středověku ve vrcholný je podle něho v mnoha ohledech stále zahalena tajemstvím, a to nejen v případě Třebíče. Odborníci proto považují tyto objevy za zcela výjimečné v celorepublikovém kontextu. Na archeologických výzkumech s Muzeem Vysočiny Jihlava spolupracovala organizace Archaia Brno. Cenu společně s Alešem Hochem převzal i starosta Třebíče Pavel Pacal. Město totiž vedle financování záchranného archeologického výzkumu podpořilo také vznik unikátní expozice a doplňující přírodovědné analýzy. Aleš Hoch koordinoval práci zapojených organizací a dalších odborníků a v širším autorském kolektivu připravil k tématu populárně-naučnou publikaci a dvě stálé expozice. Podle starosty Třebíče je poznání naší historie klíčo