Ladislav Hejdánek

KOMENTÁŘ. Tento text byl původně připomínkou výjimečného a statečného filosofa Ladislava Hejdánka, který už dávno před listopadem 1989 varoval, že neslušná hloupost většiny české společnosti nezmizí s odstraněním komunistického režimu. Měli jsme ho víc poslouchat… K pochopení všech našich polistopadových omylů a naivity třeba pomůže další Hejdánkův, ještě mnohem starší, citát: „O pravdě se nehlasuje.

Obvodní soud pro Prahu 1 projednává patnáct návrhů na rehabilitace. Týkají se disidentů, kteří byli za minulého režimu v cele předběžného zadržení. Patří mezi ně i známá jména – Vlastimil Třešňák, Petruška Šustrová nebo Karel Čárlí Soukup. Jedním z účastníků řízení je i evangelický farář Miloš Rejchrt, se kterým natáčela ČT.

V letošních volbách mají šanci se do sněmovny v extrémním případě dostat zástupci 16 stran a hnutí. Poslaneckých klubů by sice mělo zpočátku vzniknout méně (zřejmě maximálně devět), nicméně i tak se experti shodují, že by v takovém případě došlo k omezení stability jakékoliv vlády, snížení politické kultury a paralýze sněmovny. Na vlastní poslanecký klub jsou potřeba tři poslanci, což by různé jednotlivé strany v rámci koalic mít mohly. Otazník visí nad SOCDEM, která o své strategii ještě…

Před pěti lety zemřel Ladislav Hejdánek (1927–2020), filosof, disident a myslitel, jehož dílo přesahuje hranice tradiční filozofie. Jeho myšlenky, zaměřené na živou pravdu a kritiku zpředmětňování skutečnosti, zůstávají inspirativní i v 21. století.

Jste hrdá na to, že jste Češka a máte ráda naší zemi? Tak právě teď máte šanci otestovat své znalosti, jak dobře ji znáte. V kvízu nahlédneme do minulosti, víte, například to, kdo vyjednával vznik Československa nebo, co jsou Sudety? Nezapomeňte se pochlubit svým výsledkem.

GLOSA / Před svým středečním vystoupením ve sněmovně, která jednala o jeho vydání k policejnímu stíhání, si nechal šéf hnutí SPD Tomio Okamura k mikrofonu nainstalovat cedulku s heslem „neodvolám“. Ta…

Cambridgeské dálkové studium v rámci bytových seminářů bylo v normalizačním Československu naprostým zjevením. „Turisté“, tedy hostující profesoři, ovšem přijížděli tajně. Nesměli mít na přednášky ani poznámky. Na semináře vzpomíná jejich organizátorka i účastník. Jiří Schneider studoval v osmdesátých letech minulého století geodézii a kartografii na ČVUT v Praze. Nebyl to jeho vysněný obor, ale sám byl překvapen, že ho

KOMENTÁŘ. Dnes už oficiální státní svátek 17. listopadu připomene tradičně rozpačitým způsobem vymyšlený příběh o něžné revoluci a údajném konci komunismu. Bude to dojemné. Budou se zapalovat svíčky, pořádat besedy a koncerty.

Jednou z výrazných osobností, spojených s časopisem Křesťanská revue, byl evangelický teolog, religionista, básník a spisovatel Milan Balabán, profesor Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

NÁZOR / Nehodlám římským katolíkům mluvit do toho, čemu věří a jak si organizují život. Jsou však situace, kdy jejich starosti, bolesti a zájmy pronikají do celé společnosti a mohou ji ovlivnit. Víra…

Zájmy dělnické třídy jako celku byly pro komunistický režim „posvátné“. Ale zájmy jednotlivých dělníků mu na srdci tolik neležely. Odbory, které se jich měly zastávat, se proměnily v ryze formální a bezzubou organizaci.

Už deset let vytváří nezisková organizace Art for good, Nový život výstav na webovém portálu artforgood.cz prostor k zamyšlení nad důležitými událostmi především v oblasti výtvarného umění. Nyní ...

V předvečer oslav Sametové revoluce se v prostorách Národního muzea konala diskuse na téma Romové a disent. Mezi panelisty byla i signatářka Charty 77, bývalá předsedkyně Helsinského výboru a bývalá veřejná ochránkyně lidských práv Anna Šabatová. Ta promluvila o významném dokumentu Postavení Cikánů-Romů v ČSSR, který vydalo lidskoprávního hnutí Charta 77. Ačkoliv vyšel před čtyřiačtyřiceti lety, popisuje témata aktuální dodnes.

Snažil se držet od politiky stranou, nakonec se však stal mluvčím Charty a svou filozofii proměnil v aktivní občanský postoj. Pociťoval mravní nezbytnost, a proto na sebe vzal riziko. Zaplatil za něj: před 46 lety v roce 1977 zemřel uštván nekonečnými výslechy StB.

Škola Aria není příliš známá, ale má za sebou dlouholetou historii a ovlivnila stovky životů. Někteří na ni vzpomínají jako na prostor, kde se setkávali se slavnými intelektuály, poznali filozofické texty, vážnou hudbu a umění, a vděčí jí za to, že je naučila formulovat a rozvíjet myšlenky. U jiných i po mnoha letech převládá pocit, že byli podvedeni. Sexuální vztahy, které navázali v rané dospělosti se svým vedoucím, zpětně nepovažují za konsenzuální, a cítí se zneužiti. Přinášíme jejich svědectví a příběh tohoto společenství, které dnes funguje neoficiálně a dál se snaží nabírat nové členy.

V loňském roce úřady odebraly z rodin v Česku 2903 dětí. V době komunistické totality to ale bylo mnohem více. „Sociálka“ a „děcáky“ sloužily ještě jednomu účelu: jako páka na zastrašování neposlušných rodičů.

Po prvních normalizačních volbách skončili ve vězení desítky lidí jen za to, že svým spoluobčanům připomněli právo nejít volit: „Účast ve volbách není právní povinností, ale právem občana.“

Výroky o svobodě, které pronesli Václav Havel, Věra Čáslavská či Karel Kryl a řada dalších osobností krátce po Sametové revoluci, připomene nová výstava Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Od čtvrtka si ji lidé prohlédnou na náměstí Václava Havla v Praze, potrvá do 25. června. ÚSTR expozici připravil k 30. výročí prvních polistopadových voleb. V tiskové zprávě o ní dnes informovala mluvčí ústavu Darja Čablová.

Jaspers svůj text napsal jako Němec Němcům, ale jeho slova jsou určená i nám, kteří jsme žili v éře komunismu.

Respirátory dodalo ministerstvo vnitra a byly v originálním balení. Kraj po prověření žádné další závady nenašel.

Ve věku 92 let zemřel v úterý Ladislav Hejdánek, filozof, pedagog, politický vězeň a jeden z prvních mluvčích Charty 1977. Při této příležitosti přinášíme jeho nekrolog od filozofa a publicisty Miroslava Vodrážky a připomínáme recenze Hejdánkových knih: Úvod do filozofování a Setkání a odstup.

Zemřel Ladislav Hejdánek. Filosofu, signatáři a jednomu z prvních mluvčích Charty 77 bylo 92 let. Při této smutné příležitosti připomínáme salonní rozhovor nazvaný „Kdyby dnes přišel Ježíš, kolik křesťanů by poznalo, že je to alespoň velký muž?”, který s ním v září 2000 vedl Jan Stern.

Ve věku 92 let zemřel filozof, publicista a někdejší disident a mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek. Uvedl to v úterý Český rozhlas, kterému to řekla Hejdánkova příbuzná, režisérka Hana Kofránková. Za normalizace byl Hejdánkovi odepřen přístup na akademickou půdu a byla mu znemožněna veřejná činnost, v 80. letech tak pořádal bytové semináře. Po roce 1989 působil na Univerzitě Karlově.

V úterý ráno zemřel významný český filozof, signatář a bývalý mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek. 10. května by oslavil 93 let.