Lékárna

Odhaduje se, že Alzheimerovou nemocí trpí ve věku 65 let každý desátý člověk, v 80 letech každý pátý a v 90 letech již každý druhý. Obávané duševní onemocnění se přitom může projevovat různě – zhoršením paměti, řeči, schopnosti koncentrace či prostorové orientace.

Ročně si chřipka vyžádá životy až dvou tisíc lidí v naší zemi. Bohužel očkování proti této nemoci zůstává dlouhodobě na nízkých 5%.

Jak to vypadá s dostupností penicilinu v lékárnách? Hlásí, že několik balení tablet skutečně dorazilo, jak Ministerstvo zdravotnictví slibovalo. Přetrvává problém s dětskými sirupy.

Farmaceutické firmy posílají před sezónou respiračních nákaz českým pacientům vzkaz: Do ČR dodáme výrazně víc některých léků, jsme ale na hraně kapacit. Výrobci reagují na zvýšenou poptávku a problémy s výpadky některých medikamentů v minulých dvou sezónách respiračních nákaz. Před tou aktuální oznamují, že posílí dodávky léků do ČR.

Zakladatel sítě konopných lékáren Jiří Stabla naúterní tiskové konferenci k otevření nové konopné lékárny na Václavském náměstí upozornil na rizika užívání psychotropního výtažku z konopí HHC.

Revize cen a úhrad léků, které každý měsíc provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), dělají lékárníkům čáru přes rozpočet. Změna jim totiž mnohdy znehodnotí již nakoupené léky.

Nedostatkový penicilin dodala do Česka společnost BB Pharma. Její ředitel Jiří Volf v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, že by od přelomu roku mohlo téma penicilinu opustit veřejnou debatu.

Ten, kdo vyčerpá limit na doplatky za léky na recept, by v lékárně až do konce roku neplatil nic. Takovou změnu navrhují lékárníci. Dnes nadlimitní doplatky zpětně vrací pacientům jejich zdravotní pojišťovny, ale může to trvat poměrně dlouho. Lékárrníci chtějí, aby se zjednodušil mechanismus, který brání tomu, aby pacienti zaplatili za léky na předpis, na jejichž úhradě se podílí pojišťovny, příliš mnoho.

KOMENTÁŘ: Podívejte se do své domácí lékárničky, zda tam náhodou nemáte pět deset balení penicilinu a nezpůsobili jste tak jeho nedostatek. Je to samozřejmě nadsázka, ale zase ne tak velká. Velkodistributoři léků se totiž nedostatek některých přípravků snaží hodit na pacienty. Což není moc fér. Před pár dny jsme na našem webu Vitalia.cz zveřejnili dvojrozhovor, který vedla moje kolegyně se zástupci dvou velkých distribučních firem dodávajících na trh léky. Mluvilo se celkem pochopitelně třeba o tom, že už delší dobu je poměrně těžké sehnat penicilin nebo že byly dlouhé měsíce nedostupné základní léky na bolest a horečku pro nejmenší děti.

Velké sítě lékáren v Česku mají nyní dostatek zásob penicilinu i dalších antibiotik, v posledních dnech dostaly nové dodávky. Problémem nadále zůstávají dětské antibiotické sirupy, které jsou dostupné pouze lokálně. Vyplývá to z informací řetězců pro ČTK. S výpadky dodávek léků, zejména antibiotik, se Česko i další země potýkají od konce loňského roku. Podle výrobců budou dodávky o desítky procent vyšší než loni na podzim, u antibiotických sirupů přibude další výrobce.

Katastrofu na obzoru nevidíme. To vzkazují velcí obchodníci s léky pacientům před hlavní sezónou nemocí. Mimořádné dodávky penicilinu fungují, měly by být i čípky a sirupy pro nejmenší. „Je to příslib od výrobců, u kterého nám nezbývá nic jiného, než se na něj spolehnout,“ říká Petr Doležal, ředitel největšího obchodníka s léky u nás. O úskalích dodávek v rozhovoru pro Vitalia.cz hovoří spolu s ředitelem dalšího velkodistributora Janem Rohrbacherem. Lékárníci a pacienti mají dlouhodobé zkušenosti s výpadkem léčiv – antibiotickými sirupy, peniciliny, kapkami do očí, volně prodejnými sirupy na horečku či průjem nebo některými onkologickými léky. Proto se nejen oni ptají, jak to bude vypadat letos na podzim při další sezóně respiračních nákaz. Poslední dva roky přitom mají onemocnění, zejména u dětí, častěji komplikovanější průběhy, a tedy i spotřeba léků je vyšší.

Zdá se vám, že za své léky doplácíte v lékárně příliš? Pojďme se podívat na pár (dva) tipů, jak to udělat, abyste platili o něco méně nebo třeba vůbec nic.

Situaci v českém zdravotnictví by prospělo, kdyby tuzemští farmaceuti mohli v lékárnách očkovat proti chřipce. Vakcinace v lékárnách funguje v řade evropských zemí a vše je odborně i legislativně připravené i u nás, ale chybí potřebná domluva lékárníků s lékaři. To si myslí předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.

Zásobovat lékárny rovnoměrně penicilinem a dalšími nedostatkovými léky nyní podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka není možné. Jak situaci kolem problematické distribuce léků vnímají čtenáři Seznam Zpráv?

Na nadcházející sezónu je zajištěno dostatečné množství antibiotik, problémem zůstává jen nerovnoměrné rozložení těchto léků v lékárnách. Některé ho mají nadbytek, jiným chybí. Na pravidelné tiskové konferenci k řešení nedostatku léků to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (více zde).

Za penicilinem i dalšími nedostatkovými léky budou muset pacienti jezdit jen do některých lékáren. Podle Ministerstva zdravotnictví nelze zásobovat lékárny rovnoměrně.

Do lékáren míří několik desítek tisíc balení penicilinu. Antibiotikum pacienti marně sháněli dlouhé týdny, protože takřka nebylo k dostání.

S návrhem novely zákona o léčivech nelze souhlasit, protože v oblasti lékové politiky nepředkládá žádné řešení pro budoucnost a v některých ohledech stávající situaci dokonce zhorší, řekl v rozhovoru pro Zdravotnický deník předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.

Některé přípravky chybí pravidelně, například tablety na podporu vykašlávání. Jiné prostě dojdou a nejsou k sehnání. To je zase případ léků s betahistinem. S podzimním nástupem nemocí tak pacienty čeká zase hledání a shánění.

V pražské tržnici Sapa celníci minulý týden zabavili nelegálně prodávané léky. Celkem šlo o 89 kusů přípravků. Před nákupy léků mimo legální a kontrolované sítě varuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, který ve věci uděluje i postihy.

Na podzim přijdou desítky tisíc balení penicilinu, opakuje ministr zdravotnictví. Většina lékárníků ale zatím jen rozhazuje rukama: Nemáme. A pacientům nezbývá než hrát si na detektivy. Vlastimil Válek před otázkami utekl.

„Nerozhodí nás žádný rukopis. [...] Jsme odborníci na míchání,“ například to, ale i další o své profesi říkají lékárníci skupiny Dr. Max v nové propagační kampani. Ta se opírá o reálné lékárnické osobnosti – zaměstnance Dr. Max.

Skupina lékáren Dr. Max instalovala v nemocniční lékárně v Roudnici nad Labem jako vůbec první síťová lékárna v České republice moderního expedičního robota léků BD Rowa. Jedná se o prověřenou technologii stejnojmenné německé firmy.

Zatímco Německo se už pěknou řádku let potýká s problémem poklesu počtu lékáren, Norsko zažívá přesně opačný trend. Ve skandinávské zemi lékárny v posledních dvaceti letech rostly doslova jako houby po dešti. Jejich počet se od roku 2001 zvětšil 2,5násobně, zatímco v Německu mají historicky nejméně lékáren v přepočtu na obyvatele.

Když pracujete v lékárně, snažíte se všem svým pacientům maximálně vyhovět. Vydat jim jejich předepsané léky tak, jak se má. Některé léky se ale občas, i když je výjimečně máte, vydat i tak nedají.

Ministr zdravotnictví od loňského podzimu tvrdí, že situace na trhu s léky se stabilizuje. Antibiotika ale pořád chybí.

Lékaři a lékárníci v posledních týdnech upozorňují na to, že v lékárnách není dostupný penicilin. Musí tak zbytečně předepisovat širokospektrální antibiotika. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) výrobci přislíbili dodat do konce září 130 tisíc balení penicilinových antibiotik a sirupů.

Komentář: Už to přestává být vtipné. Na Česko se valí další problém ohledně nedostatku léků. Penicilinových antibiotik a sirupů podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) výrobci přislíbili dodat do konce září 130.000 balení tabletových antibiotik, dalších 170.000 balení dodají do půlky listopadu. Je to víc než loňská spotřeba, v září bylo předepsáno 45.000 balení a 14.000 balení sirupů, řekl na tiskové konferenci. Lékaři a lékárníci zejména na sociálních sítích v posledních týdnech upozorňují na to, že v lékárnách penicilin není dostupný. Musí tak zbytečně předepisovat širokospektrální antibiotika. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka je podle informací o zásobách v lékárnách asi 20.000 balení, což je měsíční spotřeba. Situaci, kdy opět chybí léky, okomentoval pro ŽivotvČesku.cz renomovaný právník Ondřej Dostál. Upozornil na to, že »hra s penicilinem« je časovaná bomba.

Současná spotřeba antibiotik v Česku podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] kopíruje loňský scénář. Resort dosud nasmlouval zhruba 300 tisíc balení tablet penicilinu i sirupů pro děti. Což má pokrýt poptávku i rezervu.

V poslední době, kdy je v lékárnách nedostatek některých léků, se občas můžete setkat s tím, že si je lidé vzájemně nabízí na sociálních sítích. Mnohdy jde i o léky, které jsou běžně jen na recept. Proč takovou nabídku nevyužít, ani nenabízet?

V prvním čtvrtletí letošního roku se počet lékáren v Německu poprvé snížil pod 18 tisíc. Druhé čtvrtletí však přineslo další pokles a v přepočtu na obyvatele je nyní v Německu nejméně lékáren od roku 1975. Vyplývá to z údajů Spolkového svazu německých lékáren, na které se odkazuje odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.

Je nejvíce prodávaný právě teď, o prázdninách. Dokáže si totiž poradit s akutním průjmem trápícím kvůli nezvyklé stravě dovolenkáře i cestovatele. Jenže český unikát Endiaron v lékárnách došel. A jeho výrobce hlásí další dodávky nejdříve na konci ledna příštího roku. Po čem tedy sáhnout, aby nás průjem nejen na cestách nezaskočil? Veřejně dostupná online databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvádí, že dodávky volně prodejného Endiaronu na český trh byly přerušeny na začátku letošního června. Další výrobce avizoval na 31. ledna 2024. To fakticky znamená, že zpět v lékárnách tento lék bude nejdříve v únoru příštího roku.

Ještě nedávno nebyl problém zakoupit si Endiaron v jakékoliv lékárně. S letními dovolenkovými zájezdy se zájem o tyto léky proti průjmu navýšil natolik, že nyní zejí regály prázdnotou. Není to ale jediný důvod, proč Endiaron chybí.

Tanec smrti na Kuksu: Nejde o zámek (za to by vás na pokladně pěkně zpucovali) – Kuks byl původně nemocnicí. Dodnes o její slávě svědčí nádherně zachovalé nástěnné malby v celém areálu nemocnice. Jsou známé jako Tanec smrti a představují rovnost lidí na konci života. Smrt si totiž přijde pro každého bez ohledu na bohatství či společenské postavení.

Léky se shodnou molekulou jsou oficiálně zaměnitelné. Lékaři sice zpravidla předepisují recept na konkrétní obchodní název léčiva, neboť je to v softwarovém rozhraní, v němž e-recepty vystavují, jednodušší a někdy i jediná možnost, lékárníci ale pacientovi mnohdy vydají lék s jiným názvem – tedy provedou tzv. generickou substituci.

Hospital Kuks: Najdete ho na vyvýšeném pravém břehu řeky. Samotná obec Kuks hostí v současné době jen něco málo přes 250 stálých obyvatel. A zamířit musíte do severovýchodních Čech, na půl cesty mezi městy Jaroměří a Dvorem Králové (asi 30 km od státních hranic s Polskem).

Česko se potýká s výpadkem volně prodejného Endiaronu na průjmy a střevní potíže. Lékárníci poradí jiné možnosti. V případě léků na předpis chystá ministerstvo zdravotnictví kroky na předcházení jejich výpadků.

Drzost některých podvodníků skutečně bere dech. Historický článek z roku 1908 vás seznámí s jedním profesionálně provedeným podvodem, na který tehdy v Paříži doplatilo více než 200 lékáren.

Už žádné zásuvky přeplněné prošlými léky. Ministerstvo zdravotnictví si pohrává s myšlenkou zavést výdej léků po tabletách. Tento systém již v určité podobě funguje například ve Švédsku, Holandsku či Velké Británii. V USA je dokonce častější než výdej po baleních. V České republice se takto léky vydávají jen ve zdravotnických zařízeních.

Lékový ústav upozorňuje pacienty, kteří mají doma oční kapky Luxfen, aby si zkontrolovali šarži. Jednu výrobce stahuje z trhu kvůli tomu, že může způsobit infekci oka. Stahování se konkrétně týká očních kapek na předpis Luxfen 2mg/ml 1×5ml, a to šarže s označením 22H042 a datem použitelnosti do 30. června 2025.

Státní ústav pro kontrolu léčiv stahuje z trhu jednu šarži očních kapek Luxfen. SÚKL uvedl, že u šarže s číslem 22H042 existuje riziko nesterility. Což by mohlo způsobit oční infekci, i když riziko není vysoké.

Kortikoidy jsou chemické látky, jejichž struktura je prakticky stejná jako u hormonů vytvářených v kůře nadledvin. Pro své silné protizánětlivé a imunosupresivní účinky nachází uplatnění například při léčbě atopického ekzému, astmatu nebo revmatoidní artritidy. S užíváním těchto léků se ale pojí poměrně velké množství nežádoucích účinků, a proto by se měly brát jen pod lékařským dohledem. Léčbu kortikoidy lékaři nejčastěji volí u pacientů, kteří mají autoimunitní onemocnění, zánětlivé nemoci a choroby kůže. Ve vysokých dávkách však mohou pomoci také při anafylaktickém šoku a během jiných akutních stavů. Tyto léky by se nicméně měly užívat jen po nezbytně dlouhou dobu a vždy pod dohledem lékaře. [1, 2]

Ceny léků na předpis jsou sice regulované státem, ve výsledku ale úprava nebrání tomu, aby v lékárnách pacienti hradili různě vysoké doplatky. Mezi lékárnami se doplatky mohou výrazně lišit. Co tedy udělat pro to, abyste nezaplatili víc, než musíte? To, jak velké mohou být rozdíly mezi lékárnami, ukázal únorový příspěvek na sociální síti Twitter uživatelky, jež zde vystupuje jako Magdalena. Ta uvedla, že zatímco v plzeňské nemocniční lékárně doplácela za lék ve formě injekčního roztoku (a další léky) 104 Kč, v jiné lékárně v Mariánských Lázních po ní chtěli doplatek ve výši 6500 Kč, a to jen za jednu injekci.

Umělá inteligence může ve zdravotnictví pomáhat se screeningem. Dobrým příkladem je mamografické vyšetření, kdy AI pomáhá s identifikací a vyhodnocováním mikrokalcifikací, tedy prvotních příznaků maligní léze. Kontroluje lékaře a napovídá mu, kterým pacientům se má věnovat prioritně a v jakých oblastech by se mohly vyskytovat pro pacienta potenciálně nebezpečné útvary, říká v komentáři ředitel divize Medical Solutions OR-CZ Michal Mačát.

Už v příštím týdnu by Spolková rada, horní komora německého parlamentu, měla hlasovat o zákonu, který má za cíl do budoucna předcházet vzniku nedostatku léků v německých lékárnách. Zákon do Spolkové rady doputoval ze Spolkového sněmu, který mu již dal zelenou.

Léky na eRecepty si Češi vyzvednou i v Chorvatsku. Do přeshraniční e-preskripce se v zemi zapojilo přes 1 300 lékáren. Za léky vyzvednuté v cizině na eRecept se stejně jako na listinný recept nejprve zaplatí, poté úhradu vyrovná pojišťovna.

Čeští turisté v Chorvatsku si mohou vyzvednout léky předepsané na eRecept. V některé z více než 1300 lékáren předloží vedle eReceptu ještě pas či občanský průkaz. O možnosti přeshraniční preskripce, která již od 12. června funguje v Polsku, informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Zkušenost s nedostupností léků má téměř každý Čech, přičemž z výpadků léků respondenti dvakrát častěji viní zvýšenou poptávku než farmaceutické firmy. Tři z pěti by potom akceptovali vyšší cenu léků, pokud by se vyráběly v Evropě. Zvýšené náklady na přesun by však měly hradit farmaceutické firmy, Evropská unie a stát.

Novela lékového zákona, kterou začne Sněmovna projednávat příští týden, nemůže zcela zabránit výpadkům léků na předpis, ale má minimalizovat dopad na veřejnost. Tak v úterý vysvětloval detaily předlohy náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Vláda minulý týden schválila návrh novely zákona o léčivech, která má pomoci omezit výpadky léků v českých lékárnách. Za nimi stojí podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vedle zvýšené nemocnosti hlavně selhání plánování výrobců léků. Podle novely budou muset zachovávat zásobu na měsíc či dva. U léků, které ministerstvo zařadí na zvláštní seznam, budou držet zásobu i distributoři léčiv. Redakce ŽivotvČesku.cz požádala exministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymulu, aby zhodnotil současnou situaci v rámci nedostatku léků v ČR. Z jeho slov vyplynulo, že situace přetrvává.

Vláda schválila novelu zákona o léčivech. Rovněž schválila svůj záměr půjčit si od Evropské komise 137,4 miliardy korun pro Národní plán obnovy. Z nich by měly jít 3,3 miliardy korun na rozvoj geriatrie.

V lékárně pracuje lékárník, to ví každý. Jenže kromě něj se za pultem pohybuje ještě řada dalších lidí, každý má svou práci a své pravomoci. O tom, kdo je kdo za tárou, informoval prezident České lékárnické komory Aleš Krebs v souvislosti se Dnem lékáren. Ten letos připadá na čtvrtek 15. června. I když je každá lékárna jiná a o velikosti a složení týmu rozhoduje vícero faktorů, žádná se neobejde bez přítomnosti lékárníka. Tím, kdo vede celý tým v každé lékárně, je vedoucí lékárník.

Pro české pacienty začal fungovat tzv. přeshraniční eRecept. Tuzemští lékaři díky němu mohou pacientům v zahraničí posílal recepty na dálku, protože odpadá nutnost předkládat v zahraničních lékárnách papírový předpis. Nevýhodou je, že přeshraniční eRecept platí zatím jen v některých polských lékárnách. Navíc si vyzvednutý lék musí pacient zaplatit. Od pondělí 12. června je možné vyzvedávat si léky v zahraničí, aniž byste tam museli lékárníkovi předkládat papírový předpis. Nicméně zatím to jde jen na velmi málo místech. Kdo chce přeshraniční eRecept třeba na letní dovolené využít, potřebuje znát několik jeho podstatných podmínek použití.

Lékárníci by měli vzhledem k typu svého vzdělání disponovat širšími pravomocemi, myslí si prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Mohly by se týkat například mimořádného výdeje léků. Lékaři jsou však proti. Na tiskové konferenci ke Dni lékáren byla představena také činnost farmaceutických asistentů.  „V lékárně dokážou vyhodnotit a změřit některé parametry, například krevní lipidy nebo glykémie.

Říkáte si, proč jsou dnešní léky tak drahé? Historický článek z roku 1922 vám ve vtipném srovnání s dávnými tajemnými léčitelskými a alchymistickými recepty ukáže, že dnešní moderní medikamenty vlastně zas až tak drahé nejsou. Jen je potřeba si pořádně cenu léků náležitě vysvětlit a přepočítat.

V posledních měsících se Česká republika, stejně jako celá řada dalších zemí Evropy i mimo ni, potýká s nedostatkem řady léků od antibiotik po léky na dětskou horečku. Je proto zajímavé podívat se blíže na to, jak v takovém případě na danou situaci reagují příslušné statní organizace, tedy především Ministerstvo zdravotnictví a Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Na čtvrtek 15.6. připadá již 25. ročník tradičního Dne lékáren. K němu se váže akce České lékárnické komory [ČLnK]. Ta veřejnosti představí práci lékárníků, farmaceutických asistentů, sanitářů a provozních týmů v lékárnách.

Léky na eRecept si od příštího týdne vyzvednou čeští pacienti jako v první zemi Evropské unie v Polsku. Pacienti ale musí počítat s tím, že léky vyzvednuté v cizině sami zaplatí a následně jim je pojišťovna proplatí.

Je to už 6 let, co se mým stálým společníkem stal diabetes, vypráví Tereza. Najednou se jí život obrátil o 180 stupňů. Nejen, že musela nemoci přizpůsobit svůj denní režim, také to byl najednou velký zásah do peněženky a rodinných financí.