Leni Riefenstahlová

Legendární gymnasta Alois Hudec byl symbolem lidské vůle a nezdolnosti tváří v tvář krutému osudu. V pěti letech dostal záškrt a ochrnul na levou část tváře a na jednu nohu. Ale měl buldočí povahu, tak začal tvrdě cvičit, v lese si postavil hrazdu.

Výroční ceny Letní filmové školy Uherské Hradiště vedle už dříve oznámeného Jiřího Lábuse získají také Anna Geislerová a francouzský režisér animovaných filmů Michel Ocelot.

Podle původní ideje by sport měl být apolitický, jenže skutečnost je přesně opačná. Nejde jen o to, kdo bude soutěžit pod jakou vlajkou. Vládci a diktátoři používají olympijské hry jako legitimizaci svého postavení. A to není všechno.

Román Šálivá hra světla zkoumá osud slavného režiséra, který se v nacistickém Německu rozhodne „jen tvořit“. Daniel Kehlmann popisuje, jak se umělecká posedlost proměňuje v tiché přitakání zlu – i v kulisách válečné Prahy.

„Znám jen dvě sprostá slova: umění a dobrý vkus,“ prohlásil Helmut Newton, fotograf, který zásadně proměnil podobu módní fotografie. Jeho snímky dodnes rozdělují publikum i kritiky – jedni v nich vidí sílu a svobodu, druzí provokaci na hraně misogynie. Jisté je jediné: tvorba muže, kterému se v branži přezdívalo Král perverze, se nedá ani téměř čtvrt století od jeho smrti ignorovat.

„Režisérství je, celkově vzato, zvláštní povolání. Člověk je umělec, ale nic nevytváří, nýbrž diriguje ty, kteří něco vytvářejí, řídí práci jiných, kteří v tomto ohledu umějí víc než on sám.“ Nový román Daniela Kehlmanna Šálivá hra světla v kostce.

Svátek míru v rukou nacistické propagandy. Co Berlín 1936 světu ukázal – a co se snažil skrýt.

Letošní novinka českému publiku dobře známého německo-rakouského spisovatele Daniela Kehlmanna je opět skvělé čtení. V románu Šálivá hra světla líčí životní příběh Georga Wilhelma Pabsta, filmového tvůrce první poloviny 20. století, do jehož kariéry zasáhla druhá světová válka – a velká morální dilemata.

V kinech je dokument Riefenstahl o dvorní režisérce nacistického režimu. Dekonstruuje veřejný obraz, který si filmařka léta budovala.

Prožila plodný stoletý život a její filmařská kariéra, která vrcholila v období Hitlerovy Třetí říše před startem druhé světové války, je nadčasovým vzorem dokumentární praxe, ale také letitým předmětem veřejného pohrdání a skepse. Dokument Riefenstahl v českých kinech rozevřel archivy nejslavnější „nacistické“ režisérky Leni Riefenstahl a především formou veřejných názorových konfrontací nabádá diváka k uvažování, jak moc je umění ze své podstaty politické a jak filmy jako Triumf vůle nebo Přehlídka národů zhodnocují i zavrženíhodnou ideologii tehdejšího režimu.

Leni Riefenstahl patří mezi nejdiskutovanější filmaře historie. Na přetřes přichází vše od její proklamované geniality až po blízkost k Adolfu Hitlerovi. Během dlouhých sta let svého života nikdy nevykročila ze stínu třicátých a čtyřicátých let, kdy se nechala povýšit na přední …

Myslím na jeho blízké. A na všechny ty filmy, které ještě mohl natočit a nenatočí, zatímco splachovací charaktery jako Leni Riefenstahl a Otakar Vávra se dožívají sta let. Je to strašně nespravedlivé.

Fotogenická žena, která jako první obdržela německé válečné vyznamenání Železný kříž. Nejlepší pilotka v Německu. To byla Hitlerova hvězda Hanna Reitschová. Po válce nacismus oficiálně nepodporovala a…

Das Filmfest uvádí mimo jiné i dokument Riefenstahl o nechvalné nacistické filmařce, jejíž propagandistické filmy, především Triumf vůle, dodnes určují estetiku třetí říše – stále se nepodařilo vymanit ze spáru jejich promyšlené estetiky. Byla ale Leni Riefenstahl geniální filmařkou, nebo …

Novinka Fatiha Akina Ostrov Amrum, oscaroví kandidáti Páv a Pohled do slunce, dokument o kontroverzní Leni Riefenstahl či dokudrama o Thomasi Mannovi – to jsou jen některé z lákadel letošního Das Filmfestu. Festival německy mluvených filmů uvede v říjnu a …

Na jaře 1945 dvanáctiletý hoch na německém ostrově pomáhá matce s rybařením nebo prací na poli. Když skončí druhá světová válka, znamená to i konec jeho dětství.

Novinka Fatiha Akina Ostrov Amrum, oscaroví kandidáti Páv a Pohled do slunce, dokument o kontroverzní Leni Riefenstahl či dokudrama o Thomasi Mannovi – to jsou jen některé z lákadel letošního Das Filmfestu. Festival německy mluvených filmů uvede v říjnu a …

Přesně před 90 lety se nacistické Německo pochlubilo novou vlajkou. Její dominantou se stal hákový kříž. Svastika přitom byla předtím, než ji využili nacisté v čele s Adolfem Hitlerem, považována za symbol štěstí, který používaly třeba i firmy a vojska pozdějších spojeneckých zemí. Pro Hitlera byl hákový kříž skvělým marketingovým tahem. Měl dokazovat nadřazenost německé rasy.

Riefenstahlová, narozená v Berlíně 22. srpna 1902, zahájila svou dlouhou a mimořádnou kariéru umělecké tanečnice. Poté, co zranění kolena dočasně zastavilo její povolání, se Riefenstahlová začala fascinovat možnostmi filmového média, zejména filmů o přírodě. Stala se hvězdou řady němých filmů německého režiséra Arnolda Fancka, typicky se odehrávajících v Alpách (tzv. Bergfilme), v nichž mladá Riefenstahlová ztvárnila atletickou a odvážnou ženskou hlavní roli. Pak přišel Hitler….

Dokument Riefenstahl se dostává pod kůži ženě, která svůj talent věnovala hitlerovské propagandě. Autorka filmu Triumf vůle to však viděla jinak.

Das Filmfest se v letošním roce uskuteční od 15. do 19. října v pražských kinech Lucerna a Edison Filmhub, od 20. do 26. října v brněnském kině Art, od 1. do 5. listopadu v sále Central Muzea umění v Olomouci a jeho závěrečnou zastávkou bude od 10. do 12. listopadu kino Hraničář v Ústí nad Labem. … Článek Das Filmfest bude na podzim se nejdříve objevil na PLAY.CZ.

Nacismus nebyl jen diktatura násilí, ale i diktatura přesvědčení. Joseph Goebbels vytvořil stroj na emoce, který dokázal v lidech vzbudit víru, že právě jejich nenávist je ctnost. Jak se z manipulace stala zbraň?

Leni Riefenstahl zfilmovala největší propagandu Hitlerova režimu v podobě slavného dokumentu Triumf vůle a Říši pochlebovala také rekapitulací berlínské olympiády z roku 1936. Její dílo mělo formální vliv na filmaře z celého světa včetně George Lucase a mnozí se ho naučili oddělovat od politického zázemí, přesně po vzoru režisérky, která se dožila 101 let. Německý dokumentarista Andres Veiel ovšem v retrospektivním portrétu Riefenstahl bude i české publikum od listopadu v kinech přesvědčovat, že jedna z nejkontroverznějších osobností kinematografie nacismus horlivě podporovala.

Někdy dokázali románky s nimi udržet pod pokličkou, jindy byly veřejným tajemstvím a někdy se s nimi dotyční pánové ani neskrývali. Řeč je o milenkách slavných mužů. Máte o nich přehled i vy?

Olympijský oheň, symbol míru a naděje, je nedílnou součástí moderních olympijských her. Jeho putování z Olympie do hostitelského města je plné symboliky, ale i kontroverzí a neočekávaných událostí. Zároveň se však v historii olympiády zapsala i tragédie, která navždy změnila vnímání bezpečnosti na hrách – mnichovský masakr v roce 1972.

Kouzlo filmu, které nás okamžitě vtáhne do děje, z něj udělalo silný nástroj hned od samého začátku. Je to proto, že film hraje na naše emoce, ukazuje nám svět v novém světle a má sílu ovlivnit i naše nejhlubší přesvědčení.

Byla tak krásná, že její tvář mohla zdobit titulní strany módních i filmových magazínů. Jenže jí povrchní pozlátko nezajímalo, cítila, že má na víc. Původně chtěla být tanečnicí, nebýt úrazu kolena, ke kinematografii a fotografii by se asi vůbec nedostala. Pro filmový svět by to byla nemalá ztráta.

Období nacismu a druhé světové války fascinuje diváky desítky let, stejně jako osobní příběhy lidí, kteří se na šíření Hitlerovy propagandy podíleli. A málokterý člověk je tak fascinující jako Leni Reifenstahlová, vůdcova dvorní propagandistka, která svůj blízký vztah k nacismu roky popírala.

Pokud zatoužíte ocitnout se během okamžiku ve 30. letech 20. století, nepotřebujete stroj času. V Brně stačí udělat pár kroků od náměstí Svobody, a s trochou fantazie si můžete představovat, jak kolem vás právě prošel Oldřich Nový.

Recenze filmu, který právě vstupuje do kin.

Německá režisérka a fotografka Leni Riefenstahlová patří k nejznámějším přisluhovačům nacistického režimu Adolfa Hitlera. Natočila propagandistické snímky jako Vítězství víry či Triumf vůle. Po válce propadla jako fotografka kouzlu Afriky. V její pozůstalosti se našlo mimo jiné zhruba 10 000 snímků núbijských domorodců.

Berlín - Německá režisérka a fotografka Leni Riefenstahlová patří k nejznámějším přisluhovačům nacistického režimu Adolfa Hitlera. Natočila propagandistické snímky jako Vítězství víry či Triumf vůle.

Leni Riefenstahlová zůstává zapsána jako Hitlerova oblíbená režisérka. V době nacistického Německa byla protežovanou filmařkou, po válce tvrdila, že při natáčení propagandistických filmů o zločinech, jako je holocaust, netušila. Že byla apolitickou filmařkou oddanou umění. Autor nového německého dokumentu s názvem Riefenstahlová, uvedeného na festivalu v Benátkách, je ale na základě režisérčina soukromého archivu přesvědčen, že nebyla oportunistkou. Nacistické ideologii skutečně věřila.

Berlínské olympiádě roku 1936 by se nikdy nedostalo takového věhlasu, kdyby se jejího dokumentování neujala Leni Riefenstahl, pozoruhodně nadaná filmová režisérka a zároveň jedna z nejbližších spolupracovnic Adolfa Hitlera.

Leni Riefenstahl je určitě jednou z nejúspěšnějších propagandistek všech dob. Dokázala svět přesvědčit o úchvatnosti nacistického Německa, ale i sebe samé způsobem, z nějž jsme se dodnes nevzpamatovali. Ve skutečnosti se jedná o fascinující předmět mnoha studií, protože v drtivé většině případů platí, že jakmile je státní propagandista odhalen a jeho postupy pojmenovány, jeho agenda ztrácí na funkčností. Není tomu tak ale v případě Riefenstahl, jejíž filmy nám svým vlivem vymývají mozek dodnes. Nyní bude v Cannes uveden dokument o této filmařce a nezbývá než doufat, že přispěje k jejímu širšímu pochopení.

Jihočeské divadlo rozdávalo o uplynulém víkendu ceny Jihočeská Thálie za rok 2023. Mezi oceněnými jsou například Sophie Debou za roli Popelky ve stejnojmenné inscenaci nebo Věra Hlaváčková a Tomáš Kobr za hlavní role v inscenaci Leni.

Zóna zájmu režiséra Jonathana Glazera přináší pohled na holocaust z místa, kterému se kamery dosud vyhýbaly.

Celkem pět inscenací představí v Praze Jihočeské divadlo na festivalu Jižní spojka. To startuje už v druhé polovině února. První inscenací bude v hra Leni, následovat bude Švejk 2022, Tristan a Izolda, Spaghetti Futurista a Autorka.

V rámci divadelní přehlídky Jižní spojka 2024 představí Jihočeské divadlo v hlavním městě pět inscenací, každou v jiném pražském divadle. Lidé mohou shlédnout adaptaci Švejka, kde titulní roli hraje žena, taneční zpracování legendy Tristan a Isolda nebo fiktivní rozhovor Hitlerovy dvorní režisérky Leni Riefenstahl.

Německá filmařka Leni Riefenhstahl byla v té době velmi úspěšná. Nikdo však netušil, že její srdce tlouklo pro jediného muže. Tím byl vůdce nacistů Adolf Hitler.

GLOSA / Slavná ruská operní hvězda Anna Netrebko „vyťala Praze políček“ – a ta má prý z ostudy kabát. Tak alespoň soudí Alex Švamberk v Novinkách.cz. Patrně mu ta formulace s políčkem v titulku připad…

Leni Riefenstahlová nebyl členkou nacistické NSDAP, nálepky prominentní fotografky a režisérky Hitlerova režimu se ale nikdy nezbavila. Přesto se její filmy oslavující sjezdy NSDAP a olympiádu v Berlíně zapsaly do dějin kinematografie.

Hned několik novinek si na následující měsíce připravilo Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích. První premiérou tohoto roku bude už v sobotu balet Popelka, který režíroval Petr Zuska. V únoru a březnu mohou diváci vyrazit na špionážní thriller Nevinný nebo hru Leni o režisérce Leni Riefenstahl.

Filmová pohádka Pyšná princezna není nic jiného než komunistická propaganda. Není divu, když ji režisér Bořivoj Zeman natočil v ponurých padesátých letech. Tato tvorba je čirým zlem, které šíří ...

Pokud to s filmem myslíte vážně, tohle byste měli nakoukat... aneb nejočekávanější článek v dějinách MovieZone opravdu doráží dřív než Avatar 2.

V jarní sezoně Ordinace v růžové zahradě 2, která odstartuje po Novém roce, se diváci mohou těšit na nové dějové linky, ale i na čtyři nové hvězdné herecké posily! Tou první je slovenská herečka Zdena Studenková.

Bentley Mulliner Batur je jakýmsi loučením s érou spalovacích motorů u luxusní britské značky a současně ukázkou nového designu.

Německá filmařka Leni Riefenstahlová přepsala dějiny kinematografie. Některé její tvůrčí postupy se využívají dodnes. Zároveň ale patří k nejkontroverznějším postavám minulého století. Její filmy totiž vznikaly na objednávku nacistů a staly se účinnou propagandou, sama režisérka se zároveň přátelila s Adolfem Hitlerem.

Série kontroverzních uměleckých postav pokračuje světoznámým režisérem, držitelem Oscara a zároveň mužem, který se přiznal k znásilnění nezletilé.

Dvojče Ivety Bartošové (†48) Ivana (56) se na veřejnosti skoro vůbec neobjevuje, nyní ale udělala výjimku. Poslala vzkaz fanouškům své sestry plný laskavosti a vzpomínek na zesnulou zpěvačku.

Hvězdná pěchota je klasikou mezi akčními sci-fi filmy a i její režisér Paul Verhoeven se netají tím, že má tento svůj snímek nejraději. Fanoušci na něj nedají dopustit a je třeba říci, že ačkoli je film již dvacet pět let starý, stále je to pecka.

Dvoudílný dokumentární film Leni Riefenstahlové o olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 považuje mnoho filmových expertů za milník v kinematografii. Nejúspěšnější, nejvlivnější a nejkontroverznější film, jaký byl zřejmě kdy v Německu natočen, měl premiéru 20. dubna 1938 a jeho režisérka si až do vysokého věku nechtěla přiznat, že svým dílem sloužila nacistické propagandě.

Jaký vlastně byl Adolf Hitler? Spousta lidí si ani nedokáže představit, že se tento muž uměl upřímně zasmát nebo měl radost z padajícího sněhu. Ale i on měl rád společnost, kterou bavil vtipnými poznámkami. I když trošku specifickými.

Ze seriálu Příběh služebnice, který vznikl na motivy románu kanadské spisovatelky Margaret Antwood, se stal postupem času opravdový hit. Doposud se dočkal třech řad a čtvrtá je chystána na příští rok. Pojďme se tak podívat, co zajímavého se stalo v zákulisí a co o pořadu prozradili jeho tvůrci.

Letní olympijské hry 1936 přinesly pořádajícímu Německu, které z pozice kancléře vedl Adolf Hitler, několik překvapení.

Někteří umělci se za Adolfa Hitlera měli pohádkově. Dokud běžely vernisáže, premiéry a večírky v režii ministra propagandy Josepha Goebbelse a šampaňské teklo proudem, všichni byli spokojeni. Jenže velký nacistický mejdan roku 1945 skončil a začal se hledat někdo, kdo zaplatí účet. A to se umělcům nechtělo.