Lipno

Zimní hory, sníh pod nohama a děti, které se učí první oblouky. Lyžování s rodinou může být krásným zážitkem – když zvolíte správné místo. Kam se tedy vydat a jak si dovolenou užít bez zbytečného stresu (a velkých výdajů)? Tady je v rámci projektu Generace bez pohybu, který připravuje Aktuálně.cz, pár tipů.

Smutný pohled po noční oblevě a dešti, čekáme na mrazy. Tak v úterý dopoledne lipenští ledaři zhodnotili stav ledu na jezeře. Ten je plný vody a rozbředlého sněhu.

Zelená fasáda není dekorace, ale závazek: bez údržby rychle přestane fungovat. Pavel Míka, ředitel Divize 03 Jižní Čechy ve stavební firmě HINTON, mluví o bytových projektech od Lipna po Budějovice, o „smart“ domech v praxi i o tom, proč dnes stavebnictví nejvíc naráží na obyčejnou věc – nedostatek lidí.

Jihočeská lyžařská střediska měla o víkendu nadprůměrnou návštěvnost. Koncem týdne připadlo asi 20 centimetrů sněhu, bylo jasno a svítilo slunce. Na lipenských sjezdovkách se denní návštěvnost pohybovala mezi 3000 až 4000 lidí. Šumavské středisko Zadov očekávalo na víkend přibližně 2500 lyžařů. V jeho okolí je také 50 kilometrů tras pro běžkaře, v této zimě zatím nejvíc.

Teploty se už několik dní drží hluboko pod nulou, takže se zdá, že je ideální čas na zimní sporty. Lidé hromadně jezdí na zamrzlé vodní plochy po celém Jihočeském kraji, největší prostor na bruslení ale nabízí ledová magistrála na Lipně. V neděli si proto vyrazila zabruslit i reportérka Deníku, aby vyzkoušela kvalitu terénu a vyzpovídala další zimní nadšence.

Mikroskopická analýza odebraných vzorků potvrdila, že se jednalo o běžnou sinici Woronichinia naegeliana, která na Lipně převládá i během léta a podzimu. Základní příčinou rozvoje sinic je nadbytek živin ve vodě, především fosforu, který je z velké části důsledkem lidské činnosti. Zatímco na většině českých přehrad vodní květy sinic s příchodem podzimu postupně mizí a zpravidla se vytrácejí koncem září, Lipno je v tomto ohledu výjimkou. Dlouhodobá data ukazují, že sinice zde často převládají až do listopadu a v menším množství se mohou vyskytovat i během prosince a ledna. V závěru roku 2025 se biomasa sinic držela u hladiny nezvykle dlouho, od podzimu až do zimního zamrznutí nádrže, a to zřejmě díky kombinaci klidného počasí, slabého větru a dlouhé délce slunečního svitu. Pod tenkou a místy velmi průhlednou ledovou pokrývkou tak nahromaděné sinice vytvářely nápadné zelené plochy viditelné ze břehu i z leteckých snímků. Nejvíce patrný byl zelený led v období přechodného oteplení okolo Štědrého dne, po opětovném zamrznutí byla zvlášť výrazným rysem tzv. „sinicová oka“, tedy místa s čirým ledem nad tmavými shluky sinic, která vznikla rozdílným pohlcováním slunečního záření. Fenomén přetrval až do konce roku a pravděpodobně skončil až po vydatném sněžení, které omezilo přístup světla pod led. „Zelený led na Lipně zapadá do dlouhodobých změn, které zde pozorujeme v souvislosti s eutrofizací i probíhající změnou klimatu. Naznačuje, že podobných překvapení můžeme být v budoucnu svědky stále častěji,“ říká hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra AV ČR. Podledový výskyt sinic je ve světě vzácný a dosud byl zdokumentován jen v malém počtu případů. Nynější pozorování na Lipně tak patří mezi nejlépe popsané záznamy a zároveň ukazuje, že i běžné druhy sinic mohou za určitých podmínek vykazovat netypické chování. Fotogalerie na https://eu.zonerama.com/BiologickecentrumAVCRvvi/Album/14466976 (Foto: Petr Znachor, BC AV ČR) Kontakt: Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D. Biologické centrum AV ČR Hydrobiologický ústav znachy@hbu.cas.cz Mgr. Daniela Procházková PR manažerka Biologické centrum AV ČR daniela.prochazkova@bc.cas.cz Zelený led na Lipně v prosinci 2025. FOTO: BC AV ČR

České Budějovice - Jihočeská lyžařská střediska měla o víkendu nadprůměrnou návštěvnost. Koncem týdne připadlo asi 20 centimetrů sněhu a dnes je jasno a svítí slunce. Na lipenských sjezdovkách se denní návštěvnost pohybuje mezi 3000 až 4000 lidí. Šumavské středisko Zadov očekává za víkend přibližně 2500 lyžařů. V jeho okolí je také 50 kilometrů tras pro běžkaře, v této zimě zatím nejvíc. ČTK to dnes řekli zástupci skiareálů.

Ač tomu už mnozí nevěřili, v pátek se našel pes plemene Welsh Corgi Pembroke, který utekl majitelům na Silvestra večer v Přední Výtoni u Lipna na Českokrumlovsku. Tříletý Tommi, který podle některých vypadá jako podivná liška, přežil devět dní ve sněhu i mrazu.

Jak se premiérovi Babišovi podařilo po třiceti dnech vyřešit střet zájmů? Jak se s nástupem nové vlády změní muniční iniciativa? A proč je na Lipně zelený led? Témata polední publicistiky Vladimíra Kroce.

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno na konci roku 2025. Velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří provedli i odběry a analýzy vzorků. Vzhledem k tomu, že existuje velmi málo vědeckých záznamů tohoto jevu, bude lipenský zelený led jedním z nejlépe popsaných případů na světě.

Led na největší jihočeské nádrži získal o Vánocích nečekaný odstín. Sinice se u hladiny udržely déle než kdy dřív a vytvořily zelené mapy pod průhlednou krustou. Odborníci z Biologického centra AV ČR mluví o jasném signálu eutrofizace i klimatu.

Hydrologové z Biologického centra Akademie věd ČR se na konci loňského roku zaměřili znovu na lipenskou vodní nádrž. Tentokrát je upoutal neobvyklý zelený led. Vysvětlení zabarvení ledu do zelena je docela prosté, když se jedná o nahromadění sinic ve vodě, opravdu vědecky se však tímto ojedinělým jevem doposud zabýval jen málokdo.

Při úpravě ledové magistrály na Lipně došlo k nehodě obojživelného stroje, který po najetí na prasklinu v ledě skončil ve vodě. Zásah profesionálních a dobrovolných hasičů zajistil jeho bezpečné vyproštění, událost ale může ovlivnit další provoz bruslení ve Frymburku.

Na osmikolovém obojživelníku, který slouží jako rolba pro přípravu ledové magistrály na Lipně, je po úterní nehodě škoda za čtvrt milionu korun a čeká jej náročná oprava. Ledaře, tedy dobrovolníky, kteří ve svém volném čase se svou technikou a za své peníze dráhu pro lidi připravují, zaskočily reakce některých „chytrolínů“ na internetu.

Lipenská přehrada se v úterý stala dějištěm neobvyklé nehody. Osmikolka s radlicí, jež od pondělí připravovala novou část vyhlášené bruslařské magistrály, se u přívozu ve Frymburku propadla pod led. Technika už je z vody venku, provozovatelé ale přiznávají, že bez stroje se plánovaný okruh pro bruslaře zřejmě nepodaří dokončit.

V úterý vyjeli ledaři s obojživelnou technikou na úpravu ledové magistrály na lipenské přehradě. Přibližně 40 metrů od břehu došlo k situaci, kterou z praxe znají. Radlice stroje zajela do ...

Na zamrzlém Lipně u přívozu ve Frymburku se v úterý vpodvečer asi 50 metrů od břehu potopila pracovní čtyřkolka, která na přehradě připravovala bruslařskou…

Profesionální i dobrovolní hasiči tahají v úterý v podvečer ze dna Lipna speciální osmikolku, která je upravená pro přípravu lipenské ledové magistrály. Propadla se pod led poblíž Frymburku a je čtyři metry pod hladinou.

Frymburk (Českokrumlovsko) - Na zamrzlém Lipně u přívozu ve Frymburku se dnes vpodvečer asi 50 metrů od břehu potopila pracovní čtyřkolka, která na přehradě připravovala bruslařskou magistrálu. Nikdo se při nehodě nezranil. Jihočeští hasiči na síti X uvedli, že prořezávají led ke břehu a poté stroj vytáhnou navijákem ze zhruba čtyřmetrové hloubky.

Odborníci upozorňují, že při bruslení v přírodě je nutná opatrnost a dobře si vybírat místo ke sportování.

Hlavně pejskaři pochopí, jak zoufale se nyní cítí majitelé psa plemene Welsh Corgi Pembroke, který se ztratil na Silvestra večer v Přední Výtoni na Českokrumlovsku. Tříletého Tommiho vyděsila u domu pyrotechnika odpálená sousedem a vytrhl se majitelce. Od té doby po něm prakticky nepřetržitě a zatím bezvýsledně pátrají.

Dočasně mimo provoz je přívoz z Horní Plané do Bližší Lhoty přes lipenskou přehradu. Důvodem je zimní odstávka. Informovalo o tom město Horní Planá, které přívoz provozuje.

Ukázku ojedinělé soudržnosti bruslařů na lipenském jezeře vyzdvihli v sobotu na sociálních sítích provozovatelé pláže Windy Point v Černé v Pošumaví, která je jednou ze základen lipenských bruslařů. Poté, co se nad ledem několikrát prohnal silný vítr, který na ledovou plochu nafoukal místy až metrové závěje sněhu, se zdálo, že je s bruslením konec.

Oslavy Vánoc a nového roku už máme za sebou. Začíná sezona zimních dovolených, v případě rodičů s dětmi také zimních prázdnin. Oblíbeným způsobem, jak je strávit, jsou pobyty na horách. A to jak v zahraničí, tak i u nás, v některé z vyhlášených lyžařských oblastí. Mezi ty nejznámější a nejoblíbenější patří bezpochyby i Šumava a oblast Lipna.

Zatímco v českých Krkonoších se lyžaři často tísní na úzkých sjezdovkách a čekají v dlouhých frontách na starší sedačky, jen pár kilometrů za jihočeskou hranicí existuje jiný svět.

Energetická společnost ČEZ zahájí v lednu zimní prohlídky vodní elektrárny Lipno I. Firma vypsala 272 termínů, první z nich na 3. ledna. Bezplatné prohlídky elektrárny se mohou zúčastnit jen předem registrovaní návštěvníci starší 15 let. Zájemci se mohou na webu už registrovat, informoval mluvčí temelínské jaderné elektrárny Marek Sviták.

Nabízíme přehled 10 nejzajímavějších letošních kauz, které pro web iROZHLAS.cz popsali regionální zpravodajové Českého rozhlasu. Ve čtyřech měsících uplynulých od spuštění sekce regionálního zpravodajství webu iROZHLAS.cz jsme se věnovali nelegálním rourám vedoucím do Lipna, dress codu, který zakazuje žákům základní školy v Brně nosit crop topy nebo tepláky nebo třeba sporu o parcely s toxickým odpadem v Ostravě-Hošťálkovicích.

I v roce 2026 si budou moct lidé na Lipně prohlédnout unikátní vodní elektrárnu. ČEZ dnes spustil registrace na více než 270 termínů. Ten první je už 3. ledna. Prohlídky jsou zdarma.

Na lipenské přehradě v posledních dnech začali lidé bruslit. Síla ledu však zatím není dostatečná a hasiči upozorňují, že je to hazard. Bruslaři se nyní nejčastěji pohybují v úseku mezi Horní Planou na Českokrumlovsku a Pihlovem.

Na lipenské přehradě v posledních dnech začali lidé bruslit. Síla ledu však zatím není dostatečná a hasiči upozorňují, že je to hazard. Bruslaři se…

Zimní střediska na jihu Čech připravují na příští dny otevření dalších sjezdovek. Umožní to očekávané ochlazení, kdy lze více vyrábět technický sníh. Návštěvnost areálů v posledních dnech stoupla. Vyplývá to z aktuálních informací od provozovatelů.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR využili nízké hladiny v lipenské vodní nádrži a zmapovali odpadní výpusti na více než třetině pobřeží. Celkem napočítali téměř padesát různých rour, z nichž asi dvacet slouží nebo sloužilo k odvádění odpadních vod. Kvůli nedostatku financí schází ve výzkumu rozbor a výsledkem je interaktivní mapa.

Nízká hladina Lipna odhalila desítky výpustí načerno svedených rovnou do přehrady. Někde je viditelné také znečištění, a to i v místech, kam se chodí lidé koupat. Vše ale ještě musí prověřit vodohospodáři z Povodí Vltavy.

Nízký stav vody v Lipenské přehradní nádrži pomohl odhalit na padesát výpustí. Skoro polovina z nich odváděla nebo pořád odvádí odpadní vody přímo do nádrže. „Jsou to výpusti z velkých čistíren odpadních vod, které jsou v obcích, ale jsou tam i výpusti z malých čistíren, o nichž nic nevíme,“ přibližuje pro Dopolední publicistiku Radiožurnálu hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Vědci z Biologického centra AV ČR využili mimořádné příležitosti nízké hladiny vody v největší české vodní nádrži Lipno a zmapovali odpadní výpusti na více než třetině pobřeží. Průzkum vedli od konce října do druhé poloviny listopadu a odhalili téměř 50 různých rour, z nichž asi dvacet slouží či sloužilo k odvádění odpadních vod. Výsledkem je interaktivní mapa, která může sloužit jako podklad pro přípravu opatření ke zlepšení kvality vody na Lipně.

Padesát výpustí odpadních vod na břehu Lipna objevili díky nízké hladině vody jihočeští hydrobiologové. Zaměřili se především na čtyřicet kilometrů dlouhý úsek mezi Dolní Vltavicí a Lipnem nad Vltavou. Téměř polovina výpustí podle vědců odváděla nebo stále odvádí odpadní vody do jezera a některé jsou nelegální.

Jachetní klub v Černé v Pošumaví se v září pustil do rozsáhlého projektu. Pro své členy se rozhodl postavit zázemí za více než 30 milionů. Kvůli chybné statice však část budovy ještě před dokončením skončila v troskách. Oddíl je přesto odhodlaný ji dokončit do začátku nové sezony.

Už v sobotu 6. prosince začne na Lipně zimní sezona. Návštěvníkům bude k dispozici podle zástupců střediska minimálně sjezdovka s výhledem na Lipno. Do modernizace investovalo Lipno několik milionů korun. Využívá například na dvě desítky nových sněžných děl. Cena skipasů zůstává stejná.

Ani v době, kdy byla železná opona pevně utažena a hranice ve střední Evropě patřily k těm nejstřeženějším místům na světě, neztráceli lidé naději, že ji překonají a dočkají se vytoužené svobody.

V Horní Plané na Českokrumlovsku v úterý večer zemřel starší cizinec, který u přívozu sjel osobním autem do lipenské přehrady. Událostí se zabývá policie.…

Policisté vyšetřují neobvyklou nehodu. Starší řidič osobního automobilu vjel v úterý v podvečer u přívozu v Horní Plané přímo do lipenské vodní nádrže a zmizel pod hladinou. Havárii nepřežil.

Rybářský svět se mění. A to nejen díky novým sonarům, chytrým hlásičům nebo boilies, které voní po všech ovocích světa najednou. Teď přichází nová éra – éra umělé inteligence.

Úvahy o propojení zbytkové jámy po hnědouhelném dolu Libouš a nedaleké Nechranické přehrady na hranici Žatecka a Kadaňska vstoupily do nové fáze. Ministerstvo zemědělství zpracovává materiál, který vznik obří nádrže na Ohři posuzuje. Po Orlíku by byla druhým největším dílem v Česku, co se týká objemu zadržené vody. Větší třeba než Lipno či Slapy. O dalším osudu projektu rozhodne nová vláda na jaře příštího roku.

Ostatky v autě nalezeném na dně lipenské přehrady patřily podle analýzy DNA dvěma pohřešovaným Rakušanům. Policie nadále vyšetřuje příčiny jejich úmrtí. Informovala o tom…

Policie již zná totožnost dvou mužů nalezených před dvěma týdny v lipenské přehradě. Kriminalisté nadále pokračují ve vyšetřování okolností jejich úmrtí. Nevylučují ani nešťastnou náhodu.

Ostatky, které našla policie v autě v Lipně na konci října, patří dvěma pohřešovaným Rakušanům. Potvrdily to provedené testy DNA. Informovala o tom policejní mluvčí Lenka Krausová. Případem se dále zabývají krumlovští kriminalisté.

Pitva potvrdila, že ostatky v autě nalezeném ve středu na dně lipenské přehrady patřily dvěma mužům. Zatím není jisté, zda šlo o pohřešované Rakušany.…

Páteční soudní pitva potvrdila, že v utopeném citroënu v Lipně byla dvě lidská torza. Vše tak nasvědčuje tomu, že by se mělo jednat o Andrease Leitnera (26) a jeho stejně starého kamaráda Maximiliana Baumgartnera, kteří zmizeli před deseti lety, když se ve zmíněném voze vydali v noci do České republiky.

Policie zveřejnila další informace k případu vraku, který tento týden vyprostili policejní potápěči z Lipna. Podle provedené pitvy patří ostatky dvěma mužům. Zároveň podle policie nebyly zjištěny známky cizího zavinění. Jak přesně muži zemřeli je předmětem dalšího vyšetřování.

Deset let starý případ znovu otevřel nález auta dvou pohřešovaných Rakušanů v lipenské přehradě. Narazili na něj armádní potápěči při cvičení. O dva metry nižší hladina k nalezení auta přispěla.

Policie zatím neví, čí ostatky byly v autě, které ve středu vytáhla ze dna lipenské přehrady. Stále není jisté ani to, ostatky kolika lidí…

Policisté pokračují ve vyšetřování případu utopeného citroënu s lidskými pozůstatky v lipenské vodní nádrži, který ve středu vytáhli policisté ze dna u Dolní Vltavice. V pátek se uskuteční soudní pitva, která by měla napovědět, kolik lidí cestovalo ve voze.

Po deseti letech skončilo jedno z nejdéle trvajících pátrání na jihu Čech. Policie potvrdila, že z lipenské přehrady u Dolní Vltavice vytáhla vůz, který patřil dvěma pohřešovaným Rakušanům – Andreasu Leitnerovi a Maximilianu Baumgartnerovi. Po mladících, kteří zmizeli v roce 2015, tehdy rakouský kriminální úřad vypsal odměnu 10 tisíc eur, tedy zhruba čtvrt milionu korun.

Nález stříbrošedého citroënu, který ve středu objevili vojáci na dně Lipna nedaleko přívozu u Dolní Vltavice na Českokrumlovsku, souvisí se zmizením dvou rakouských mladíků Andrease Leitnera (tehdy 26) a jeho stejně starého přítele Maximiliana Baumgartnera před deseti lety.

Na dně lipenské přehrady našli kriminalisté rakouské auto, po kterém se nejspíše pátralo celých deset let. V jeho útrobách ležely lidské ostatky. Vozidlo objevili vojáci při výcviku nedaleko přívozu mezi Kyselovem a Dolní Vltavicí na Českokrumlovsku. Policie teď zjišťuje, zda nález nesouvisí s případem dvou Rakušanů, kteří v roce 2015 beze stopy zmizeli.