Listopad 1989

Před 35 lety skončila vláda jedné strany. Komunističtí poslanci v čele s Jakešem jednomyslně zrušili článek 4 ústavy. Byla to jejich politická sebevražda.

Dne 27. listopadu 1989 se zastavila práce, rozezněly sirény a lidé zaplnili náměstí. Generální stávka trvala dvě hodiny, ale změnila celé Československo.

Vývoj celospolečenských událostí po 17. listopadu se nevyhnul ani fotbalu. Ligový zápas, který měly 25. listopadu sehrát Slavia Praha a RH Cheb, se neodehrál, týmy tím vyjádřili podporu stávkujícím studentům a změnám v zemi.

Je 17. listopadu 1989 večer. Václav Havel si na Hrádečku právě z nudy přepíná mezi oběma programy na televizi Junosť 406i. Na chvilku ho zaujme pořad Život v přírodě, pojednávající o australské fauně.

Listopad 1989 nebyl jen politickou revolucí. Byla to i scéna, kde herci, studenti a hudebníci přestali hrát podle předepsaného scénáře a převzali režii dějin do svých rukou. Divadla se proměnila v ústředí odporu, kam se chodilo nejen hrát, ale hlavně mluvit. Ulice se staly jevištěm a potlesk zněl tentokrát z balkonů, ne z hlediště. Každý rok si toto výročí připomínáme, protože je to den, kdy se naše země stala po mnoha letech svobodnou. Ke svobodě pomohli mnozí, většinou však mluvíme stále o těch samých lidech a osobnostech.

Vždy bojoval proti komunismu a také z toho důvodu se nemůže úplně smířit s politickou situací, která v současné době panuje v naší zemi. Michael Kocáb (71) se po listopadové revoluci postaral o odsun sovětských vojsk a dlouhé roky spolupracoval s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Nikdy neměl problém upřímně, a především svobodně vyjádřit svůj názor. Nynější hlava našeho státu se mu tak ohledem na komunistickou minulost příliš nezamlouvá.

Vždy byl velice cílevědomý a přesto, že dle svých slov nechtěl dělat politiku, povedlo se mu nemožné. Ještě před sametovou revolucí nadhodil Michal Horáček (73) udičku komunistickému režimu, aby se vytvořil, byť malý prostor pro komunikaci. Zadařilo se a po sametové revoluci byli najednou vysoce postavení pohlaváři ochotni najít společnou řeč. Samozřejmě v té době už tušili, že jejich nadvláda je u konce a lidé mohou konečně svobodně dýchat.

V říjnu 1990 se Občanské fórum dostalo na křižovatku. Do čela hnutí byl zvolen Václav Klaus. Byl to okamžik, který nastartoval jeho přeměnu.

Marta Kubišová vystoupila před vyprodanou pražskou Lucernou u příležitosti 55 let od zákazu vystupování. Podle pořadatelů šlo o oficiální ukončení její kariéry.

Jestli nějaký příběh změnil život tisíců, statisíců či vlastně až milionů Čechů, pak je to rozhodně Sametová revoluce – jeden z nejvýznamnějších milníků české a slovenské historie.

Před pětatřiceti lety, 27. listopadu 1989, se v Československu na dvě hodiny zastavila práce. Začala generální stávka, která znamenala přelom v revolučních událostech. Zapojilo se do ní až pětasedmdesát procent občanů, podniků, továren a institucí. Zapojení dělníků a podniků, které odstartovalo už 23. a 24. listopadu, bylo klíčové. Takto masivní podpora stávce znamenala pro komunistické představitele šok.

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Tak znělo slavné volební heslo spontánně vzniklého politického hnutí, které se stalo klíčovým aktérem sametové revoluce a provedlo společnost prvními lety v demokracii. Občanské fórum (OF) vzniklo v pražském Činoherním klubu před 35 lety, 19. listopadu 1989, dva dny poté, co policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Okolnostmi jeho vzniku se bude přímo v „Činoheráku“ zabývat speciální vydání pořadu 90' ČT24 ve 20:07.

Byl to okouzlující pocit národní sounáležitosti, ale o několik dekád později jsme v situaci, kdy je těžké přijmout, že má někdo na věci jiný názor. I to zaznělo ve speciální debatě Událostí, komentářů o sametové revoluci a pojmech jako svoboda, demokracie a lidská práva. Sešli se v ní pamětníci událostí listopadu 1989 i mladá generace, která je zná jen z vyprávění.

Včera jsem oslavil deset let ode dne, kdy jsme připravili první velký happening na „oslavu“ VLOR (Velké listopadové oligarchické revoluce), jejíž 25. výročí, a hlavně charakter oslav nám už tehdy nepříjemně připomínaly někdejší oslavy 25. února.

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Před pětatřiceti lety padl tehdejší komunistický režim. Vrcholem listopadových událostí před 31 lety byla velká generální stávka, kterou se Liberečané připojili k masovým demonstracím po celé zemi. Psal se 27. listopad 1989 a před libereckou radnicí stávkovalo s vlaječkami a transparenty na 20 tisíc lidí z tehdejších podniků, úřadů, obchodů, škol a dalších institucí. Totalitní režim se ocitl v posledním tažení. Co se v Liberci dělo od 17. listopadu? Připomeňte si tehdejší pohnuté dny.

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany.

Klíčové momenty z období, kdy se v Olomouci hroutil komunistický režim, si všichni zájemci mohou připomenout na výstavě v Červeném kostele s názvem Sametová revoluce objektivem Jiřího Fraita. Výstava potrvá až do konce ledna příštího roku.

V neděli 17. listopadu se u příležitosti 35. výročí pádu komunismu v Československu koná po celé republice řada akcí. Lidé se mohou zúčastnit nejenom shromáždění, piet nebo průvodů, ale také koncertů, divadelních představení, výstav či svátečních běhů. Níže naleznete přehled některých z nich.

Jedním z klíčových hybatelů událostí 17. listopadu byla mládež. Studentstvo si v roce 1989 chtělo připomenout padesáté výročí událostí z roku 1939. Povolené shromáždění na Albertově tehdy zaštítila jedna z hlavních povolených mládežnických organizací z dob socialismu, kterou byl Socialistický svaz mládeže. Smyslem všech povolených organizací pro mládež bylo co nejsilnější propojení lidského života s komunistickou stranou. O vzniku a fungování mládežnických organizací v dobách socialismu i o tom, jakou roli hrály v událostech 17. listopadu 1989, hovořil historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Marek Havrlík.

Česko si v neděli připomene 35 let od sametové revoluce a 85 let od uzavření vysokých škol nacisty. Konat se budou pietní shromáždění i kulturní akce. Nejinak tomu bude tradičně i v Liberci, kde proběhne pochod a shromáždění.

Blíží se pětatřicáté výročí sametové revoluce a události ze 17. listopadu 1989 a dalších revolučních dní si mohou připomenout i lidé v Jihlavě. Už dnes proběhne projekce filmu 1989: Z deníku Ivany A. Ve středu startuje také výstava Nesmíme zapomenout: Jan Opletal a další oběti listopadu 1939. Sametovou revoluci v Jihlavě připomíná také výuková on-line hra.

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Byla to nanejvýš povedená chyba, kouzlo nechtěného. Místo snímku 1989: z deníku Ivany A. do Benešova dorazil jiný film režiséra Karla Strachoty – Chceme dýchat.

Víc než polovinu svého života je Jiří Kovář starostou Bohuslavic na Jihlavsku. Celkem třiatřicet let. Netají se tím, že jeho nadšení z listopadu 1989 později vystřídalo zklamání. Kritizuje přebujelou administrativu či dotační politiku. Ve své malé obci postavil kapli pro všechna vyznání.

„Odsuzujeme brutální zákrok jednotek ministerstva vnitra a žádáme potrestání lidí nesoucích zodpovědnost za tyto činy," četl zhruba pěti tisícovkám divákům v holešovické hale před duelem s Trenčínem kapitán Sparty Jan Reindl prohlášení, které mělo za cíl přispět k politickému převratu v Československu. V listopadu 1989 hokejisté překvapili, nikdo totiž nečekal, že právě oni výrazně podpoří volání studentů po svobodě.

Po krátké těžké nemoci zemřel Josef Jařab. Bylo mu 85 let. Profesor anglické a americké literatury, literární teoretik a překladatel byl prvním polistopadovým rektorem Univerzity Palackého v Olomouci, kterou řídil v letech 1990 až 1997.

Desítky lidí se ve čtvrtek dopoledne sešly u Památníku obětem komunismu v Parku Paměti národa, aby si připomněly události z listopadu 1989. Jeho účastníci poté vyrazili na pietní pochod proti zapomínání, který končil před libereckou radnicí.

Zatímco v Praze proběhl zásah na Národní třídě a události rychle nabíraly na síle, v Liberci panoval 17. listopadu klid. O tom, co se děje, se první Liberečáci dozvěděli až o den později, kdy na sever Čech dorazil režisér Petr Palouš a místo představení se řešilo, co se v hlavním městě děje. A pak už se události daly do pohybu i ve městě pod Ještědem.

Dálnici D1 ve směru na Brno uzavřela hromadná nehoda pěti aut a autobusu.

/FOTO/ Návštěvníci brněnské nákupní Galerie Vaňkovka budou mít možnost od 15. ledna do 5. února 2022 zhlédnout výstavu věnovanou novému brněnskému nádraží.

/FOTO, VIDEO/ Je to tu mnohem lepší než loni u letního kina, trať je delší a členitější, hodnotí trať v jihlavském areálu Český mlýn Matěj Šeknýř z Jihlavy. S přáteli se tam byl projet v neděli dopoledne a patřil k nejrychlejším. „Musí se počítat s tím, že jsou tu ostatní a nejezdit agresivně. Je to tu pro veřejnost a ne pro závodníky,“ soudí.

Český statistický úřad zveřejnil první data z loňského Sčítání lidu. Mezi nimi jsou také údaje o počtu domů, jejich stáří a místu výstavby. A jsou rozhodně zajímavé.

Když žádal ragbista Petr Giacintov komunistické pohlaváry o možnost hrát v zahraničí, poníženě seděl na chodbě v sídle Pragosportu, mocné organizace, která o tom rozhodovala. Ve stejné době vedle něho čekal na verdikt i hokejový gólman Dominik Hašek.

David Rath se po propuštění z vězení vrátil do svého města, které mu podle mnohých obyvatel vděčí za rozkvět. Hostivice se mezitím snaží žít novou kapitolu.

Jedná se o legendární, s ohledem na dobu a režim progresivní a sociálně kritické snímky.

Před 75 lety, 11. ledna 1947, se narodil populární zpěvák country music Michal Tučný. "Country je vše, co mám rád," tvrdil muž, který byl nekorunovaným králem této hudební odnože v Česku. Během své kariéry prošel skupinami Rangers, Rivals, Greenhorns, Fešáci či Tučňáci a na trůn české country jej pasovaly hity jako Poslední kovboj, Pověste ho vejš, Báječná ženská, Všichni jsou už v Mexiku nebo Snídaně v trávě.

Doslova na dva tábory rozdělila Holešov nová lavička prezidenta Havla, která byla v prosinci slavnostně odhalena na tamním náměstí Dr. E. Beneše, jako připomínka desátého výročí úmrtí bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla.

Na léty prověřenou radu „mlčeti zlato“ zřejmě v euforii z blížících se vnitrostranických voleb zapomněla jedna z kandidátek do čela strany, Jana Michailidu.

Dřevěná rozhledna Hýlačka nedaleko Tábora patřila až do ničivého požáru v první den roku 2012 k nejznámějším stavbám svého druhu v České republice. Věž ve tvaru husitské hlásky, postavená podle projektu Theodora Petříka za tehdejších 45.000 korun a otevřená 4. července 1920, se zprvu jmenovala Svoboda, teprve později dostala název podle kopce, na kterém stojí. Za druhé světové války ji zabrali Němci a zřídili na ní leteckou pozorovatelnu. Za socialismu ji užíval Svazarm, který v ní měl radiostanici.

Měkké kontaktní čočky patří přesně mezi ty vynálezy, za které jejich autor nějakým omylem nezískal Nobelovu cenu. Pro nás brejlouny je Otto Wichterle člověkem, který nás zbavil jha nepohodlných brýlových obrouček a umožnil nám fungovat prakticky bez omezení. Kontaktní čočky za 60 let své existence prodělaly neuvěřitelný vývoj.

Přestože je v naší zemi obor zemědělství vnímán (a reálně tomu tak v mnoha případech je) jako hluboce rozdělený duální systém reprezentovaný na straně jedné průmyslovými agroholdingy a na straně druhé rodinnými farmami, spojuje potřeby mikropodniků, malých, středních i část velkých zemědělců celá řada společných zájmů. V nejobecnější poloze je to nutnost neustále odkládané transformace tuzemského zemědělství. To se ani po více než 30 letech po listopadu 1989 nedokázalo vymanit z předlistopadových přístupů, které jsou ale v mnohém buď překonané, nebo postupně překonávané, mimo jiné právě i pro měnící se podmínky Společné zemědělské politiky EU. Další zastírání této skutečnosti by bylo na škodu všem.

Pouhých pár dní před pádem Berlínské zdi 9. listopadu 1989 zamýšlela nezanedbatelná část represivního aparátu NDR použít proti demonstrantům střelné zbraně. Dokazují to tajné dokumenty východoněmecké Státní bezpečnosti (Stasi) objevené v Lipsku a jeho okolí, k nimiž se dostal týdeník Focus.

A jiné velké příběhy z nejzajímavějších historických knih vydaných v roce 2021.

Scénografii inscenace o známém ruském mystikovi a léčiteli vytvořil Čech Otto Bubeníček.

Desetileté výročí od úmrtí prvního prezidenta České republiky Václava Havla (†75) uplynulo v sobotu 18. prosince, ale vzpomínka na velkou osobnost evropských dějin zůstává stále živá. Havel zemřel ve spánku na chatě v osadě Hrádeček na Trutnovsku. Redakce ŽivotvČesku.cz se vydala navštívit památné místo, kde se setkávaly významné osobnosti, kvetl v něm politický odboj a diskutovalo se zde nejen o demokracii. Ale především jde o místo, které miloval jeden z největších státníků v historii Česka a také jeho první žena Olga Havlová (†62), které lidé na Hrádečku, kam se redakce ŽivotvČesku.cz vydala s kamerou, udělali dojemný pomníček. Ten je skrytě umístěn od příjezdové cesty vpravo od obytných prostor domu u stromu na sněhem pokrytém plácku.

Mobilní aplikace Skryté příběhy, která nabízí geolokační hry pro celou rodinu, vydala na podzim ke dvěma stávajícím tři nové trasy zaměřené na různé momenty ze života Václava Havla. Načasování není náhodné. V říjnu by bývalý prezident oslavil pětaosmdesátiny a v sobotu 18. prosince je to rovných deset let od jeho úmrtí.

Žijeme v epoše obrazů. Do paměti se vrývá především to, co jsme viděli. I pro mě se jedním z klíčů k pochopení prvního českého prezidenta staly fotky.

Dneškem si připomínáme deset let od smrti posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla. Do povědomí veřejnosti vstoupil v 60. letech minulého století díky působení v divadle. Během normalizace patřil k nejvýraznějším představitelům disidentu a po listopadu 1989 se stal vrcholným politikem. Zemřel 18. prosince v Hrádečku na Trutnovsku.

Na pražské Kampě, v cestě podél zdi u Sovových mlýnů, je umístěn soubor čtrnácti litinových reliéfů-kanálových poklopů. Cyklus, jehož autorem je Viktor Karlík, má název Hlasy z podzemí. Odhalení instalace, kterou zařídila Galerie hlavního města Prahy, proběhlo v den výročí 17. listopadu 1989. Mělo to svou logiku, ale také to způsobilo, že v nečetných mediálních zprávách byl rozměr díla poněkud

Sedmnáctého listopadu 1989 se v Liberci vlastně nic zvláštního nedělo, sametová revoluce se sem dostala až v dalších dnech, tehdejší události vyvrcholily až o deset dní později celostátní generální stávkou. Na náměstí před libereckou radnicí se sešlo na dvacet tisíc lidí. Co se v Liberci dělo od 17. listopadu? Připomeňte si tehdejší pohnuté dny.

Dnes si připomínáme výročí sametové revoluce, ke které v Praze došlo přesně před jedenatřiceti lety. Šéfredaktor Plzeňské Drbny Richard Beneš, který pracuje v médiích od roku 1991, byl pár dnů po 17. listopadu v Praze a tyto fotografie pořídil ve dnech, kdy se režim začínal pomalu, ale jistě hroutit.