Listopad 1989

Víc než polovinu svého života je Jiří Kovář starostou Bohuslavic na Jihlavsku. Celkem třiatřicet let. Netají se tím, že jeho nadšení z listopadu 1989 později vystřídalo zklamání. Kritizuje přebujelou administrativu či dotační politiku. Ve své malé obci postavil kapli pro všechna vyznání.

„Odsuzujeme brutální zákrok jednotek ministerstva vnitra a žádáme potrestání lidí nesoucích zodpovědnost za tyto činy," četl zhruba pěti tisícovkám divákům v holešovické hale před duelem s Trenčínem kapitán Sparty Jan Reindl prohlášení, které mělo za cíl přispět k politickému převratu v Československu. V listopadu 1989 hokejisté překvapili, nikdo totiž nečekal, že právě oni výrazně podpoří volání studentů po svobodě.

Po krátké těžké nemoci zemřel Josef Jařab. Bylo mu 85 let. Profesor anglické a americké literatury, literární teoretik a překladatel byl prvním polistopadovým rektorem Univerzity Palackého v Olomouci, kterou řídil v letech 1990 až 1997.

Desítky lidí se ve čtvrtek dopoledne sešly u Památníku obětem komunismu v Parku Paměti národa, aby si připomněly události z listopadu 1989. Jeho účastníci poté vyrazili na pietní pochod proti zapomínání, který končil před libereckou radnicí.

Zatímco v Praze proběhl zásah na Národní třídě a události rychle nabíraly na síle, v Liberci panoval 17. listopadu klid. O tom, co se děje, se první Liberečáci dozvěděli až o den později, kdy na sever Čech dorazil režisér Petr Palouš a místo představení se řešilo, co se v hlavním městě děje. A pak už se události daly do pohybu i ve městě pod Ještědem.

Dálnici D1 ve směru na Brno uzavřela hromadná nehoda pěti aut a autobusu.

/FOTO/ Návštěvníci brněnské nákupní Galerie Vaňkovka budou mít možnost od 15. ledna do 5. února 2022 zhlédnout výstavu věnovanou novému brněnskému nádraží.

/FOTO, VIDEO/ Je to tu mnohem lepší než loni u letního kina, trať je delší a členitější, hodnotí trať v jihlavském areálu Český mlýn Matěj Šeknýř z Jihlavy. S přáteli se tam byl projet v neděli dopoledne a patřil k nejrychlejším. „Musí se počítat s tím, že jsou tu ostatní a nejezdit agresivně. Je to tu pro veřejnost a ne pro závodníky,“ soudí.

Český statistický úřad zveřejnil první data z loňského Sčítání lidu. Mezi nimi jsou také údaje o počtu domů, jejich stáří a místu výstavby. A jsou rozhodně zajímavé.

Když žádal ragbista Petr Giacintov komunistické pohlaváry o možnost hrát v zahraničí, poníženě seděl na chodbě v sídle Pragosportu, mocné organizace, která o tom rozhodovala. Ve stejné době vedle něho čekal na verdikt i hokejový gólman Dominik Hašek.

David Rath se po propuštění z vězení vrátil do svého města, které mu podle mnohých obyvatel vděčí za rozkvět. Hostivice se mezitím snaží žít novou kapitolu.

Jedná se o legendární, s ohledem na dobu a režim progresivní a sociálně kritické snímky.

Před 75 lety, 11. ledna 1947, se narodil populární zpěvák country music Michal Tučný. "Country je vše, co mám rád," tvrdil muž, který byl nekorunovaným králem této hudební odnože v Česku. Během své kariéry prošel skupinami Rangers, Rivals, Greenhorns, Fešáci či Tučňáci a na trůn české country jej pasovaly hity jako Poslední kovboj, Pověste ho vejš, Báječná ženská, Všichni jsou už v Mexiku nebo Snídaně v trávě.

Doslova na dva tábory rozdělila Holešov nová lavička prezidenta Havla, která byla v prosinci slavnostně odhalena na tamním náměstí Dr. E. Beneše, jako připomínka desátého výročí úmrtí bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla.

Na léty prověřenou radu „mlčeti zlato“ zřejmě v euforii z blížících se vnitrostranických voleb zapomněla jedna z kandidátek do čela strany, Jana Michailidu.

Dřevěná rozhledna Hýlačka nedaleko Tábora patřila až do ničivého požáru v první den roku 2012 k nejznámějším stavbám svého druhu v České republice. Věž ve tvaru husitské hlásky, postavená podle projektu Theodora Petříka za tehdejších 45.000 korun a otevřená 4. července 1920, se zprvu jmenovala Svoboda, teprve později dostala název podle kopce, na kterém stojí. Za druhé světové války ji zabrali Němci a zřídili na ní leteckou pozorovatelnu. Za socialismu ji užíval Svazarm, který v ní měl radiostanici.

Měkké kontaktní čočky patří přesně mezi ty vynálezy, za které jejich autor nějakým omylem nezískal Nobelovu cenu. Pro nás brejlouny je Otto Wichterle člověkem, který nás zbavil jha nepohodlných brýlových obrouček a umožnil nám fungovat prakticky bez omezení. Kontaktní čočky za 60 let své existence prodělaly neuvěřitelný vývoj.

Přestože je v naší zemi obor zemědělství vnímán (a reálně tomu tak v mnoha případech je) jako hluboce rozdělený duální systém reprezentovaný na straně jedné průmyslovými agroholdingy a na straně druhé rodinnými farmami, spojuje potřeby mikropodniků, malých, středních i část velkých zemědělců celá řada společných zájmů. V nejobecnější poloze je to nutnost neustále odkládané transformace tuzemského zemědělství. To se ani po více než 30 letech po listopadu 1989 nedokázalo vymanit z předlistopadových přístupů, které jsou ale v mnohém buď překonané, nebo postupně překonávané, mimo jiné právě i pro měnící se podmínky Společné zemědělské politiky EU. Další zastírání této skutečnosti by bylo na škodu všem.

Pouhých pár dní před pádem Berlínské zdi 9. listopadu 1989 zamýšlela nezanedbatelná část represivního aparátu NDR použít proti demonstrantům střelné zbraně. Dokazují to tajné dokumenty východoněmecké Státní bezpečnosti (Stasi) objevené v Lipsku a jeho okolí, k nimiž se dostal týdeník Focus.

A jiné velké příběhy z nejzajímavějších historických knih vydaných v roce 2021.

Scénografii inscenace o známém ruském mystikovi a léčiteli vytvořil Čech Otto Bubeníček.

Desetileté výročí od úmrtí prvního prezidenta České republiky Václava Havla (†75) uplynulo v sobotu 18. prosince, ale vzpomínka na velkou osobnost evropských dějin zůstává stále živá. Havel zemřel ve spánku na chatě v osadě Hrádeček na Trutnovsku. Redakce ŽivotvČesku.cz se vydala navštívit památné místo, kde se setkávaly významné osobnosti, kvetl v něm politický odboj a diskutovalo se zde nejen o demokracii. Ale především jde o místo, které miloval jeden z největších státníků v historii Česka a také jeho první žena Olga Havlová (†62), které lidé na Hrádečku, kam se redakce ŽivotvČesku.cz vydala s kamerou, udělali dojemný pomníček. Ten je skrytě umístěn od příjezdové cesty vpravo od obytných prostor domu u stromu na sněhem pokrytém plácku.

Mobilní aplikace Skryté příběhy, která nabízí geolokační hry pro celou rodinu, vydala na podzim ke dvěma stávajícím tři nové trasy zaměřené na různé momenty ze života Václava Havla. Načasování není náhodné. V říjnu by bývalý prezident oslavil pětaosmdesátiny a v sobotu 18. prosince je to rovných deset let od jeho úmrtí.

Žijeme v epoše obrazů. Do paměti se vrývá především to, co jsme viděli. I pro mě se jedním z klíčů k pochopení prvního českého prezidenta staly fotky.

Dneškem si připomínáme deset let od smrti posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla. Do povědomí veřejnosti vstoupil v 60. letech minulého století díky působení v divadle. Během normalizace patřil k nejvýraznějším představitelům disidentu a po listopadu 1989 se stal vrcholným politikem. Zemřel 18. prosince v Hrádečku na Trutnovsku.

Na pražské Kampě, v cestě podél zdi u Sovových mlýnů, je umístěn soubor čtrnácti litinových reliéfů-kanálových poklopů. Cyklus, jehož autorem je Viktor Karlík, má název Hlasy z podzemí. Odhalení instalace, kterou zařídila Galerie hlavního města Prahy, proběhlo v den výročí 17. listopadu 1989. Mělo to svou logiku, ale také to způsobilo, že v nečetných mediálních zprávách byl rozměr díla poněkud

Sedmnáctého listopadu 1989 se v Liberci vlastně nic zvláštního nedělo, sametová revoluce se sem dostala až v dalších dnech, tehdejší události vyvrcholily až o deset dní později celostátní generální stávkou. Na náměstí před libereckou radnicí se sešlo na dvacet tisíc lidí. Co se v Liberci dělo od 17. listopadu? Připomeňte si tehdejší pohnuté dny.

Dnes si připomínáme výročí sametové revoluce, ke které v Praze došlo přesně před jedenatřiceti lety. Šéfredaktor Plzeňské Drbny Richard Beneš, který pracuje v médiích od roku 1991, byl pár dnů po 17. listopadu v Praze a tyto fotografie pořídil ve dnech, kdy se režim začínal pomalu, ale jistě hroutit.

Monstrózní titul ´Vabank: 1989 - 1991 Sametová revoluce - Odsun sovětských vojsk´ z pera Michaela Kocába zaznamenal nevídaný mediální ohlas. A to ještě před samotným vydáním. Tehdy jsme knihu velmi mylně považovali za soubor vzpomínek a čekali prolínání pamětí spolu s texty Pražského výběru. Jak moc jsme se spletli, prokázaly už první strany.

Česká republika patří dnes, 30 let po listopadových událostech roku 1989, o nichž se ve školách vyučuje jako o sametové revoluci, ačkoli je mnozí tvrdošíjně označují za převrat, mezi 10 nejbezpečnějších zemí světa. A to přesto, že znovunastolení demokracie v zemi provázel raketový vzestup kriminality.

Čeští penzisté se v letech od listopadu 1989 měli nejlépe – tedy podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) – v roce 1991, kdy výše jejich průměrného důchodu (2 176 korun) představovala 57,4 % průměrné hrubé mzdy a 73,7 procenta čisté mzdy.

Mezi lety 1989 a 2018 se průměrná hrubá mzda navýšila přibližně desetkrát, což je podstatně vyšší nárůst, než který byl zaznamenán u spotřebitelských cen. Lidé si dnes mohou dovolit nakupovat více zboží a služeb než v minulosti. Lze však vytipovat položky spotřebního koše, u kterých to neplatí.

Řada z ikon a aktérů sametové revoluce je po třiceti letech od sametové revoluce po smrti. Z někdejších mladíků, zastupujících studenty, jsou dnes zralí padesátníci. Ti, co na náměstích před třiceti lety cinkali klíči, jsou dnes buď ve zralém či důchodovém věku. Anebo už nejsou mezi námi. Česko zestárlo.

Bylo by jistě velmi zajímavé porovnat, jak by vypadaly letošní oslavy 30. výročí sametové revoluce a Dne boje za svobodu a demokracii, kdyby je s obvyklou rutinou organizovali pouze politici a nikoliv různé občanské iniciativy a spolky. Leccos prozradily ty akce, jichž se zúčastnili členové vlády či další straničtí funkcionáři. Zmohli se akorát na projevy a křečovité kladení pohřebně vyhlížejících věnců nebo dokonce letošní oslavy zcela ignorovali.

Padesát pět tisíc sedmdesát tři byty. Přesně tolik se jich podařilo dokončit v revolučním roce 1989 na území dnešního Česka. A dnes? Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo vloni dokončeno 33 868 bytů, což je sice nejvíce od rekordního roku 2009 (38 437 dokončených bytů), ale přesto jen tři pětiny počtu dokončených bytů v roce sametové revoluce. Zdroj

Před listopadem lidé s průměrným platem vydělávali na kilogram banánů téměř hodinu. Dnes jim na to stačí sedm minut, pokud jsou banány v „akci“, a z průměrného platu si můžeme koupit skoro až tunu a půl tohoto exotického ovoce. Vyplývá to z analýzy společnosti Česká distribuční, která je největším tuzemským distributorem reklamních letáků.

K tvářím sametové revoluce, jejíž třicáté výročí si tento měsíc připomínáme, patří i hudebník Vladimír Mišík. A zcela právem. Je jednou z žijících legend české blues-rockové scény, na které září již přes padesát let. Jeho písně stále patří k nejhranějším evergreenům. Za všechny stačí připomenout Sluneční hrob, Kuře v hodinkách, Stříhali dohola malého chlapečka, Proč ta růže uvadá nebo nádhernou Variaci na renesanční téma.

Když se spojí ti správní lidé, vznikne často kniha, která stojí za to. Momentálně jsou na trhu hned dvě. Obě se týkají společenských záležitostí, ne však ze stejné doby. Jedna dokáže leckdy rozesmát, druhá spíše dojmout.