Lubomír Štrougal

Městské státní zastupitelství v Praze učinilo opatření, podle něhož má znalecký ústav Psychiatrická nemocnice v Praze-Bohnicích zjistit, jaký je současný zdravotní stav Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, kteří jsou obviněni, že spoluzavinili zranění, a dokonce i smrt lidí na československých hranicích.

Městské státní zastupitelství v Praze učinilo minulý týden opatření, podle něhož má znalecký ústav Psychiatrická nemocnice v Praze-Bohnicích zjistit, jaký je současný zdravotní stav Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, CSc., kteří jsou obviněni, že spoluzavinili zranění, a dokonce i smrt lidí na československých hranicích. Ekonomickému deníku to sdělil právní zástupce poškozených Lubomír Müller.

Nejen Lubomír Štrougal a Vratislav Vajnar, ale i další vysoce postavený soudruh, jsou stíháni kvůli odpovědnosti za úmrtí a zranění na československých hranicích před rokem 1989. Dalším obviněným, byť v samostatné věci, je bývalý ideologický tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Jan Fojtík.

Na žebrácích mi vadí, že lžou. Nestane se vám, aby řekl: „Nedal byste mi sto korun? Víte, jsem žebrák.“ Podobná přímočarost imponuje mé povaze skopce, takže by se mohlo stát, že bych se rozesmál… a něco mu dal. Neříkám, že přesně kilo. Ale to, co bych zrovna měl, respektive určitou část. Někdy jednám impulsivně, intuitivně a jsem pověrčivý jako stará černoška. Nedáš almužničku, spadne na tebe viadukt s Pendolinem, až jej budeš podjíždět na bicyklu rychlostí sto kilometrů v hodině; přesto tě viadukt zabije.

Komunistický premiér Štrougal prosazoval prototyp Škoda 742 P, kterému se přezdívalo Obrtlík. Po krachu plánů na společnou produkci automobilů s NDR bylo totiž potřeba vymyslet inovaci pro prodejně stagnující vozy ŠKODA 105 a 120.

Už od léta má státní zástupce z Prahy 1 na stole návrh policejních historiků z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu (ÚDV) na zastavení trestního stíhání bývalého vrcholného představitele komunistického Československa Jana Fojtíka (93).

Odsouzením starých zločinů se justice zbaví stínů minulosti, zdůrazňuje Neela Winkelmannová, která se zasadila o stíhání bývalých komunistických politiků za smrtící zákroky na hranicích.

Opožděné, pomalé, ale velmi důležité. Ústavní soud dal pozůstalým po obětech železné opony novou naději, že alespoň oni se snad dočkají spravedlnosti.

PSÍ UŠI. Vysoká škola života oznámila, že ukončuje distanční výuku epidemiologie a přesouvá ji do poslucháren pod širým nebem. Jen tedy posluchačům nesmí vadit, že se přednášky nadále konají převážně na hřbitovech. Vítejte u komentovaného týdne, je už v pořadí devadesátý první v epidemii, kterou nikdo neočekával a na kterou se za tu dobu ani nešlo připravit.

Ústavní soud zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání Městským státním zastupitelstvím v Praze. Rozhodl se na základě kritiky znaleckých posudků, v nichž bylo uvedeno, že Lubomír Štrougal a Vratislav Vajnar „nejsou schopni vnímat smysl soudního řízení“.

Žalobci se musí znovu zabývat případem bývalých komunistických pohlavárů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara v souvislosti se zraněnými a zabitými při přechodu státních hranic. Tak rozhodl dnes Ústavní soud. Ústavní stížnost proti zastavení trestního stíhání podalo šest německých občanů. Jedná se o zraněné a pozůstalé po zabitých na státních hranicích bývalého Československa.

Žalobci se musí znovu zabývat případem Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Vysoce postavení funkcionáři předlistopadového režimu byli obžalovaní kvůli použití střelných zbraní na československých hranicích. Obžaloba jim kladla za vinu podíl na smrti lidí, kteří se před rokem 1989 pokusili přes hranice uprchnout. Městské státní zastupitelství v Praze stíhání zastavilo kvůli jejich zdravotnímu stavu, Ústavní soud ale rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud (ÚS) rozhodl, že žalobci se budou muset znovu zabývat případem komunistických pohlavárů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, kteří byli stíhání kvůli použití střelných zbraní na hranici. Státní zastupitelství jejich případ zastavilo na podkladě znaleckých posudků, které ovšem podali odborníci, kteří byli spojeni s komunistickým režimem. Podle ÚS je dána pochybnost o nestrannosti znalců.

Ústavní soud v Brně by dnes měl rozhodnout o stížnosti pozůstalých po zemřelých a zraněných na československých komunistických hranicích. Jeden ze zemřelých byl roztrhán psy, druhý zastřelen. Ke stížnosti se připojili i zranění – pokousaní psy nebo postřelení. Ústavní stížností napadli zastavení stíhání dvou komunistických potentátů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara.

Žalobci se musí znovu zabývat případem bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara a zadat nové znalecké posudky jejich duševního stavu, plyne z dnešního nálezu Ústavního soudu (ÚS). Stíhání za mrtvé a zraněné na hranicích totalitního Československa žalobci původně zastavili na základě stanoviska znalců, že bývalý předseda vlády i někdejší ministr vnitra vzhledem k duševním stavu nerozumí smyslu trestního řízení. Znalci však nebyli nestranní, došlo tak podle ÚS k porušení práva na účinné vyšetřování.

V těchto dnech si připomínáme pád komunistického režimu, který vládl nepřetržitě od roku 1948. Proč se ale režim, zdánlivě pevný, zhroutil tak rychle jako domeček z karet?

Na Parlamentních listech se 22. 10. objevil titulek: „I ten K. H. Frank projevoval nemocnému Háchovi větší respekt. Zmatečný Vystrčilův papír z nemocnice, poukazuje ústavní právník.“ Můžeme se tedy těšit na značně výživnou duševní stravu.

V novodobých dějinách známe jeden případ, kdy nemoc paralyzovala hlavu státu do té míry, že byl prezident zbaven funkce. Kvůli předčasnému odchodu Ludvíka Svobody se měnil ústavní zákon.

Historická situace je nesrovnatelná, přesto se po padesáti letech dají na straně volební nabídky a poptávky vystopovat podobnosti.

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu vydal 25. srpna usnesení, ve kterém konstatuje, že 17 prověřovaných členů předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) nespáchalo zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby, když se jako vrcholní představitelé totalitní moci podíleli na úmrtích na československých hranicích před rokem 1989.

Ceny letí nahoru rychleji, než jsme byli zvyklí. Opravdový problém ale představuje hlavně ekonomický diletantismus všech kandidátů na premiéra.

Gustáv Husák, poslední československý komunistický prezident, vystupoval navenek jako člověk bez emocí. Byl velmi chladný, své city dobře skrýval. Důvodem mohla být i skutečnost, že zatímco své komunistické ideály bezhlavě následoval za každou cenu, v lásce se štěstí nedočkal.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu odložil 3. srpna „věc podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby… kterého se měl dopustit doc. RSDR. Ladislav Adamec, CSc.“. Vrcholné představitele komunistického režimu začala policie stíhat na základě trestního oznámení kvůli úmrtí na československých hranicích před rokem 1989.

Mnohým lidem stále zůstáváme dlužni, zatímco jiné přeplácíme. Slováci teď nabízejí inspiraci: snižují penze bývalým komunistickým prominentům.

Za mrtvé na hranicích nebude potrestán nikdo z komunistických prominentů. Jakeš zemřel a Vajnar se Štrougalem ani nepůjdou k soudu.

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné.

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu dnes ČTK informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Městské státní zastupitelství v Praze zamítlo stížnosti, podané po zastavení stíhání někdejších komunistických pohlavárů kvůli úmrtí na československých hranicích před rokem 1989. Stíhání iniciovala trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Když bylo stíhání žalobcem z Prahy 1 zastaveno, pozůstalí po zemřelých proti tomu podali stížnosti kvůli možné podjatosti soudních znalců, o jejichž resumé státní zástupce zastavení stíhání opřel.

Komunisté, jejichž česká strana byla založena 16. května 1921, tedy před sto lety, považovali majetek a bohatství pomalu za zločin. Jak jsou na tom „pohlaváři“ současné komunistické politiky, ale i té bývalé předrevoluční? Nejbohatšího z nich byste neuhádli.

Dozorový státní zástupce souhlasí s trestním stíháním bývalého vrcholného představitele komunistického Československa Jana Fojtíka (93), kterého policisté ze speciálního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) v lednu obvinili ze spoluúčasti na smrti a zranění minimálně osmi lidí na československých hranicích.

Městské státní zastupitelství v Praze bude rozhodovat o stížnosti proti zastavení stíhání někdejších komunistických pohlavárů kvůli úmrtí na československých hranicích před rokem 1989. Stíhání iniciovala trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Když bylo stíhání žalobcem z Prahy 1 zastaveno, platforma podala stížnost kvůli možné podjatosti soudních znalců, o jejichž resumé státní zástupce zastavení stíhání opřel.

Jana Fojtíka viní policie z toho, že jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích.

Policie dnes zahájila trestní stíhání bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Kriminalisté se domnívají, že spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích.

Policie dnes zahájila trestní stíhání bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Dvaadevadesátiletého muže viní ze zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se údajně dopustil tím, že jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích. ČTK to sdělil advokát Lubomír Müller, který v soudních sporech zastupuje lidi perzekuované komunistickým režimem.

Zmrzlo uhlí, vázly dodávky tepla, elektřiny i teplé vody. Československo na konci roku 1978 zasáhla mimořádná, od té doby nevídaná změna počasí.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová poskytla rozhovor pro Seznam Zprávy a bilancovala, jaký byl z jejího pohledu uplynulý rok. Někoho možná zaujmou machinace v českém fotbalu, ale mnoho lidí asi napadne, kde se to zadrhlo, pokud jde o našeho trestně stíhaného premiéra, a jak probíhá kroužení policie kolem lánského sídla prezidenta.

Před padesáti lety, 11. prosince 1970, došlo na železniční trati u Řikonína k jedné z nejtragičtějších nehod na území současné České republiky. Při pádu dvou vozů mezinárodního expresu z viaduktu do říčky Libochovky zemřelo celkem 31 cestujících, z toho 30 Poláků.

Marián Čalfa byl prvním premiérem v polistopadové vládě, která byla mostem k přechodu k demokracii a výměně socialismu za kapitalismus. Zároveň se tento mladý a na první pohled nevýrazný politik stal hlavní hnací silou, která přesvědčila federální shromáždění k tomu, aby se stal prezidentem Václav Havel a nikoli Alexander Dubček. Kdo byl Marián Čalfa a co se s ním stalo po odchodu z politiky?

Mnoho komunistů si v roce 1989 nepřipustilo, že jim zvoní hrana. To ale rozhodně nebyl případ slovenského právníka Mariána Čalfy (74). Ten v osudovém roce rychle pochopil situaci a neváhal sednout k jednacímu stolu s třídním arcinepřítelem Václavem Havlem. Výsledkem bylo poklidné předání moci do rukou slavného disidenta. Čalfa se tak stal nepopiratelně jednou z nejvýraznějších osobností 17. listopadu.

Sám o sobě vyprávěl, že je fanatikem komunismu. Poslední socialistický prezident Československa a normalizátor Gustáv Husák neměl jednoduchý život. Když ho v 60. letech propustili z komunistického lágru, mohl si myslet, že nejhorší má za sebou. Pak ale přišly další dvě soukromé tragédie. Obě se týkaly jeho dvou životních lásek!

Také jste si mysleli, že cílem kurzarbeitu má být udržení zaměstnanosti? V jiných státech možná ano.

Za střelbu do lidí, vážná zranění a řadu úmrtí při pokusu o překročení hranic ČSSR může někdejší vedení komunistického státu. I když o tom státní zástupce nepochyboval, trestní stíhání bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, expremiéra Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara zastavil. Důvody detailně vysvětluje v usnesení, které má HlídacíPes.org k dispozici. Kromě Jakešovy smrti je to především špatný zdravotní stav Štrougala s Vajnarem.

Za střelbu do lidí, vážná zranění a řadu úmrtí při pokusu o překročení hranic ČSSR může někdejší vedení komunistického státu. I když o tom státní zástupce nepochyboval, trestní stíhání bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, expremiéra Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara zastavil. Důvody detailně vysvětluje v usnesení, které má HlídacíPes.org k dispozici.

S advokátem Lubomírem Müllerem o obětech, kterým se nikdo neomluvil, o hrůzách lidových soudů i o tom, jak užitečná může být pro právníky Bible.

Česká justice neposlala a už ani nepošle komunistické funkcionáře odpovědné za smrtící střelbu na hranici za mříže.

Někdejší generální tajemník KSČ Jakeš zemřel. Štrougal a Vajnar trpí duševní chorobou, která jim trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání.

Jak by dnes nejslavnější komunistický politik Miloš Jakeš oslavil 98. narozeniny a zda by mu straničtí kolegové přišli gratulovat, můžeme jen spekulovat. V létě totiž odešel na věčnost a vzal si s sebou do hrobu i svou hrdost na to, že byl zapáleným komunistou. To jeho kolega Lubomír Štrougal stále ještě žije a strach z trestních stíhání, která ho provázejí, má neustále.

Fidel Castro patřil pravděpodobně k nejznámějším diktátorům v novodobé historii. Castrova Kuba s Československem udržovala dlouhodobě dobré vztahy v rámci internacionalistické spolupráce, takže není divu, že Castro navštívil Prahu hned třikrát. Na oplátku na Kubu létala československá delegace v čele s papaláši, jako byl Gustáv Husák, Lubomír Štrougal nebo Milouš Jakeš.

S virem přišla na přetřes nikoli prvně ošemetná problematika nepodmíněného příjmu. Co to znamená: Nic neděláte, ale malý příjem vám přesto zajistí stát a úředně nejde o „podporu v nezaměstnanosti“. Dál už je pak jenom na vás, abyste si zajistili příjem další, který vám zajistí život na lepší úrovni. Tedy nepodmíněný příjem... A ne každému bohužel dochází, že už tu byl. Kdy?

Autor nechvalně proslulého projevu na Červeném Hrádku je po smrti.

Ve věku 97 let zemřel bývalý komunistický politik Miloš Jakeš. Informovala o tom v úterý televize CNN Prima News s odvoláním na dva zdroje. Úmrtí někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ jeho okolí tajilo, pohřeb se v úterý konal v motolském krematoriu.

V 97 letech zemřel někdejší generální tajemník ÚV KSČ a komunistický politik Milouš Jakeš. Uvedla to televize CNN Prima NEWS, která zároveň dodala, že dnes se konal v pražském motolském krematoriu bez účasti veřejnosti jeho pohřeb. Jakeše od loňského listopadu stíhala policie spolu s Lubomírem Štrougalem kvůli střílení na československých hranicích.