Ludvík Svoboda

Pro předválečné Československo byla bitva u Zborova, k níž došlo právě před 105 lety, ve dnech 1. a 2. července 1917, jednou z oslavovaných státotvorných událostí. Pro historiky bitvou plnou mýtů. Dlouho se tradovalo, že v ní proti sobě bojovali dva pozdější prezidenti: na straně legionářů Ludvík Svoboda, na straně Rakouska Klement Gottwald. Gottwaldova účast se v posledních letech zpochybňovala, je to ale sporné.

Jeden z nejvýznamnějších generálů byl nespravedlivě odsouzen k smrti za velezradu. Vděčnost od nového totalitního režimu se nedočkal. Komunistická propaganda z něj udělala nepřítele číslo jedna, i když se jednalo o legionáře a exilového bojovníka proti nacismu. Jak vypadaly poslední dny slavného generála Píky?

Rok 1974 je dávno minulostí, Topinkova fotbalová kariéra stále současností; v čerstvých 79 letech je nejstarším rozhodčím na krajské úrovni.

Praha rozšíří počet veřejných míst, kde je zakázáno pití alkoholu, z 837 na 1036. Novou vyhlášku, která to stanovuje, ve čtvrtek schválili zastupitelé s platností od července. Zákaz se nově bude týkat také náplavek, kde bude zákaz pití platit od půlnoci do 09:00. Nově rovněž bude pro postih stačit mít otevřenou lahev alkoholu, zatímco dosud museli strážníci přistihnout konzumenta přímo při pití.

Praha rozšíří počet veřejných míst, kde je zakázáno pití alkoholu, z 837 na 1036. Novou vyhlášku, která to stanovuje, dnes schválili zastupitelé s platností od července. Zákaz se nově bude týkat také náplavek, kde bude zákaz pití platit od půlnoci do deváté hodiny ranní. Nově rovněž bude pro postih stačit mít otevřenou lahev alkoholu, zatímco dosud museli strážníci přistihnout konzumenta přímo při pití.

Pražský maraton dnes omezí automobilovou dopravu, MHD i možnosti parkování v některých částech města. Běh se startem i cílem na Staroměstském náměstí je naplánovaný mezi 09:00 a 16:00, některá dopravní opatření budou platit ale i před závodem a po něm. Dopravní podnik posílí provoz metra. Trasa maratonu se převážně drží blízko Vltavy, běžce povede na severu až na Libeňský most a na jihu na Podolské nábřeží a Strakonickou.

Pražský maraton v neděli omezí automobilovou dopravu, MHD i možnosti parkování v některých částech města. Běh se startem i cílem na Staroměstském náměstí je naplánovaný mezi 09:00 a 16:00, některá dopravní opatření budou platit ale i před závodem a po něm. Dopravní podnik posílí provoz metra.

V neděli 8. května se v Praze koná 26. ročník Pražského maratonu – Volkswagen Maraton Praha 2022 a jeho doprovodná akce dm Rodinný běh Praha 2022. Tuto významnou mezinárodní sportovní událost budou doprovázet dopravní opatření, která se budou týkat automobilové dopravy a také provozu tramvajových a autobusových linek městské hromadné dopravy. Informoval o tom mluvčí magistrátu Vít Hofman.

V neděli 8. května 2022 se v Praze koná 26. ročník Pražského maratonu – Volkswagen Maraton Praha 2022 a jeho doprovodná akce dm Rodinný běh Praha 2022.

Nedávné přejmenování ulice Sirková na Ukrajinskou nenechalo v klidu neznámého autora. Ten nelenil a nové cedule umístěné na nárožích ulice v centru Plzně přelepil českou vlaječkou s nápisem "Česká." Čin okamžitě vyvolal bouřlivé reakce na sociálních sítích. Podobně tomu bylo v polovině března poté, co někdo přestříkal betonový nápis PLZEŇ na okraji města do ukrajinských barev. O několik dní později už dostal nápis barvy české státní vlaky.

V sobotu 2. dubna odstartuje v Praze už 22. ročník závodu Sportisimo 1/2Maraton, který se uskuteční po dvouleté pauze způsobené epidemií koronaviru. Tradiční sportovní akce si však také vyžádá dopravní omezení, která se dotknou především historického centra metropole. Opatření se bude týkat parkování i průjezdu komunikací na trase závodu, případně v jeho nejbližším okolí. Závod také ovlivní provoz MHD. Informoval o tom mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Už tuto sobotu poběží se Prahou proženou tisíce běžců v rámci 22. ročníku závodu Sportisimo 1/2Maraton. Půlmaraton se v Praze poběží po dvouleté pauze, kterou způsobil covid. S půlmaratonem je tradičně spojeno dopravní omezení, které se týká hlavně centra Prahy.

Bylo to štěstí v neštěstí. Když v pražské garsonce, kde tehdy Vladimír Kratina (70) bydlel, vybouchl plyn, herec tam právě nebyl. Zdržel se v hospodě, kam zašel s kolegy z divadla Ypsilon po představení posedět. Život mu zachránil flám, jak sám říká.

Ludvík Svoboda je znám hlavně pro své hrdinství v bojích na Dukle, které později využila komunistická propaganda. Svoboda byl jediným komunistickým prezidentem, jenž bojoval v legiích. Jaký byl však člověk?

Studénka schválila prodej pozemku na výstavbu bytových domů. Územní plán počítá se stavbou šesti nadzemních podlaží. Součástí budou i nové parkovací plochy, kterých je ve městě nedostatek. Radnice plánuje rozvíjet i další lokality ve městě.

Podívejte se, jak vypadá kampaň „odborníka na válku“ a favorita prezidentské volby.

Studénka schválila prodej pozemku na výstavbu bytových domů. Územní plán počítá se stavbou šesti nadzemních podlaží. Součástí budou i nové parkovací plochy, kterých je ve městě nedostatek. Radnice plánuje rozvíjet i další lokality ve městě.

Vyšetřování střelby na hranicích totalitního Československa v posledních dvou letech výrazně zbrzdila pandemie covidu, připouští vrchní státní zástupce z bavorského Weidenu Christian Härtl. Němečtí vyšetřovatelé hledají viníky zabíjení na železné oponě už několik let ve společném týmu s českými kolegy. Záleží přitom doslova na každém měsíci. Obviněným bývalým komunistickým funkcionářům Lubomíru Štrougalovi a Vratislavu Vajnarovi je nyní 97,

Už pátým rokem vede Christian Härtl německou větev vyšetřování střelby na hranicích totalitního Československa. Teď vrchní státní zástupce z bavorského Weidenu jasně říká: Vše, co se dalo vyšetřit v Německu, jsme vyšetřili a při dalším postupu jsme odkázáni na českou stranu. V Česku se však řízení s bývalými komunistickými funkcionáři v pokročilém věku a s podlomeným zdravím dál protahuje. „Nesmíte si

Hitem sociálních sítí se o víkendu stala rodinka divokých prasat na Slovensku. Hned několik lidí pořídilo záznam, jak živočichové pobíhají po tramvajových kolejích na Nábřeží armádního generála Ludvíka Svobody v Bratislavě a zamířili k zastávce.

Na bratislavském Nábřeží armádního generála Ludvíka Svobody se v pátek objevilo stádo divočáků, které se procházelo přímo po kolejišti. Tramvaje musely chvíli počkat a dát divočákům přednost.

V půlce srpna 1968 při loupeži v klenotnictví v centru Prahy pachatel zastřelil osmačtyřicetiletou vedoucí prodejny. Ačkoliv se kriminalisté po čase dostali k vražedné…

V noci 18. dubna roku 1945 otřásl krajem východně od Chrudimi mohutný výbuch. V zemi po něm zůstal kráter 60 metrů dlouhý a 20 metrů široký. Kusy vagónů skončily na poli, v okolí byla najednou vidět světla, protože exploze rozbila okna, a tím poškodila zatemnění.

Letos je tomu přesně 53 let, co se 20. ledna v Plzni pokusil upálit Josef Hlavatý. Následoval studenta Jana Palacha, který podobný čin spáchal o několik dnů…

Je to více než půl století, kdy se na dnešním náměstí T.G. Masaryka v Plzni polil Josef Hlavatý petrolejem a škrtl sirkou. Následoval tak studenta Jana Palacha. Oba svým jednáním vyjádřili nesouhlas s okupací Československa armádami států Varšavské smlouvy. Oba taktéž těžkým popáleninám podlehli později v nemocnici. Památku mladíka, jenž tragicky zahynul v pouhých pětadvaceti letech, si Plzeň znovu připomněla až po dlouhých letech.

Minulý týden oslavil 125 let lídr naší komunistické strany z let 1929 – 1953 a čtvrtý československý prezident Klement Gottwald. Co nevíme o jeho kořenech, rodině a jeho filmových podobách?

Pokud bychom hledali zosobněné zlo, Bedřich Reicin by jistě stál za úvahu. Jeden z nejagilnějších komunistů měl za svůj krátký život na svých rukou krev válečných hrdinů a elity národa. Jeho fanatismus byl natolik přes čáru, že se ho nakonec zbavila vlastní strana. Co ho vedlo k brutálnímu chování a proč ho poslali na šibenici?

Ve čtvrtek oslavil nedožité jubileum sedmý československý prezident Ludvík Svoboda, jediný člen československých legií, které v Rusku svedly vítězné bitvy proti bolševikům, aby o dvacet let později po boku bolševiků bojoval proti Hitlerovi.

Zdraví prezidenta Miloše Zemana bylo tématem posledních několika týdnů. Zbavení jeho pravomocí se téměř vydařilo, ale v minulosti existuje jeden příklad, který šel ještě mnohem dál. Komunisté se totiž v roce 1975 zbavili prezidenta Ludvíka Svobody a nebyl to rozhodně jednoduchý úkol.

​Svinovské nádraží je už spousty let tou pravou vstupní branou do Ostravy.

Gustáv Husák zemřel v Bratislavě dva roky po listopadové revoluci. Ze státníka se stal polozapomenutý stařec stíhaný chorobami.

O bitvě o Sokolovo se dnes už moc nepíše. Je to zřejmě tím, že komunistickému režimu sloužila jako nástroj propagandy a důkaz československo-sovětského přátelství. Padlí hrdinové byli dokonce označováni za mladé odvážné komunisty, s čímž by určitě nesouhlasili. Před nasazením totiž prošli sovětskou internací. I z tohoto důvodu by nebylo fér, aby se na jejich jména zapomnělo.

/FOTOGALERIE/ Příběh Nikoly Šuhaje loupežníka znají čeští školáci z hodin literatury a dějepisu. Jak je možné, že neznáme také příběh jeho mladšího bratra Andreje Šuhaje ze Široké Nivy? Ten za války statečně bojoval pod velením Ludvíka Svobody. A zatímco slavnější Nikola byl vojenský dezertér z první světové války, jeho bratr Andrej byl hrdina druhé světové války.

Historici srovnávají informování o zdraví prezidenta Miloše Zemana s minulostí. Otevřeně mluvil o svém zdraví až Václav Havel po roce 1989.

Na Parlamentních listech se 22. 10. objevil titulek: „I ten K. H. Frank projevoval nemocnému Háchovi větší respekt. Zmatečný Vystrčilův papír z nemocnice, poukazuje ústavní právník.“ Můžeme se tedy těšit na značně výživnou duševní stravu.

Prezident Miloš Zeman je druhým týdnem opět v nemocnici a prognóza jeho zdravotního stavu je podle Ústřední vojenské nemocnice „hodnocena jako krajně nejistá“, i když se jeho stav v posledních dnech mírně zlepšil. Kolem jeho hospitalizace však hradní kancelář mlčí. Lékaři se ke zdravotnímu stavu prezidenta vyjádřili až poté, co si informace vyžádal Senát. Vzhledem k pochybnostem okolo Zemanova zdraví začali politici řešit možnost zbavení Zemana prezidentských pravomocí. Tato situace, kdy…

Špatný zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je aktuálně jedním z hlavních témat na domácí politické scéně. Pokud nebude Zeman dál schopen vykonávat své povinnosti, parlament ho může brzy zbavit prezidentských pravomocí. V takovém případě by přešly do rukou premiéra a předsedy sněmovny. Některé jsou však nepřenositelné a může je vykonávat výhradně prezident.

Převedení prezidentských povinností má být co nejkratší. Brzo musíme mít zase plnohodnotnou hlavu státu.

Článek 66. Ústavní krok, který se čím dál častěji skloňuje v médiích. Jaký je ale jeho význam, historie a co konkrétně obsahuje? Ve zkratce se článek 66 věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát". V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.

Prezident Miloš Zeman není schopný úřadovat a v úterý bude Senát jednat o uplatnění článku 66, uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil. Článek 66 se věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li…

Havel byl výjimka. O jeho předchůdcích sice Hrad vyloženě nelhal, ale pouštěl do novin hodně „přecezené“ zprávy. Čtenář se například neměl šanci dozvědět, jak vážně je prezident nemocný.

Miloš Zeman není zdaleka jediným prezidentem, který se kdy potýkal se zdravotními problémy. Tomáš Garrigue Masaryk i Edvard Beneš na tom byli tak špatně, že museli abdikovat. A Emil Hácha už ani nevěděl o světě, když skončil v komunistickém vězení, kde po pár týdnech věznění zemřel.

Veřejnost ani ústavní činitelé nemají v současnosti dostatek informací o stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho schopnosti projevit svobodně svou vůli a přijímat rozhodnutí. Podle ústavního právníka Davida Kosaře by měli politici tlačit na prezidentovo okolí, aby informovalo transparentněji. Stejně tak Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) doporučuje, aby přehodnotila svůj zdrženlivý přístup.

Veřejnost ani ústavní činitelé nemají v současnosti dostatek informací o stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho schopnosti projevit svobodně svou vůli a přijímat rozhodnutí. Podle ústavního právníka Davida Kosaře by měli politici tlačit na prezidentovo okolí, aby informovalo transparentněji.

Bývalý tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla Michael Žantovský v této souvislosti připomenul, že zásadně jinak se informovalo o zdravotních problémech exprezidenta Václava Havla, který byl v nemocnici opakovaně, nejprve s plicními a později střevními problémy. „Lékařské konzilium tehdy informovalo každých 24 hodin, třeba i o tom, kolik centimetrů střeva bylo panu prezidentovi odebráno," řekl bývalý Havlův tiskový mluvčí pro CNN Prima NEWS s tím, že veřejnost znala i prognózy zdravotního stavu hlavy státu a léky, které dostává.

Veřejnost ani ústavní činitelé nemají v současnosti dostatek informací o stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho schopnosti projevit svobodně svou vůli a přijímat rozhodnutí. Podle ústavního právníka Davida Kosaře by měli politici tlačit na prezidentovo okolí, aby informovalo transparentněji. Kosař také doporučuje Ústřední vojenské nemocnici, aby přehodnotila svůj zdrženlivý přístup - v současné situaci převažuje právo veřejnosti na základní informace o zdravotním stavu prezidenta nad právem pacienta na soukromí. Vedoucí katedry ústavního práva a politologie brněnské právnické fakulty to řekl v rozhovoru s ČTK.

Cévní mozková příhoda je druhá nejčastější příčina úmrtí na světě, její příznaky ale přesto lidé nepoznají. Jde přitom o minuty.

Aktuální situace kolem prezidenta Miloše Zemana není podle historika Jaroslava Šebka ničím ojedinělá. Výrazné zdravotní problémy během výkonu své prezidentské funkce měli skoro všichni předrevoluční prezidenti. „Možná jen s výjimkou Antonína Novotného,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Šebek. S jakými zdravotními problémy se potýkali?

V novodobých dějinách známe jeden případ, kdy nemoc paralyzovala hlavu státu do té míry, že byl prezident zbaven funkce. Kvůli předčasnému odchodu Ludvíka Svobody se měnil ústavní zákon.

Co se děje ve chvíli, kdy je prezident z jakéhokoliv důvodu nezpůsobilý vykonávat svůj úřad? Tento problém řešili už v 70. letech komunisté v případě Ludvíka Svobody – a i proto dnes máme v ústavě článek 66.

Druhá světová válka přináší velké oběti vždy na obou stranách. Kromě smrti na bojišti se k tomuto tragickému období dějin váže také mnoho zločinů, které odnesli i nevinní lidé. Jedním z největších masakrů během Národního slovenského povstání byl tzv. Masakr ve Skleném. Kolik Němců zde skočilo v masovém hrobě?

Ačkoliv byl řidič pro policii poměrně známá firma, pokuta nakonec nebyla nijak vysoká. I řidičák mu zůstal.

Jen málokterý komunistický politik budí takové rozporuplné dojmy. Bývalý prezident Ludvík Svoboda zemřel 20. září roku 1979, ale jeho pověst válečného hrdiny už byla tou dobou dávno pošramocená. Legionář, velitel československé armády za druhé světové války a v padesátých letech persekuovaný politik si lid znepřátelil hlavně svým chováním po okupaci v roce 1968. Čím Ludvík Svoboda zklamal národ?

ROZHOVOR. Miloš Zeman tento týden znovu skončil v nemocnici. Po dlouhém mlčení o jeho stavu Hrad alespoň sdělil, že je prezident vyčerpaný a dehydrovaný. Zeman však zdaleka není první český prezident, jehož výkon mandátu poznamenaly potíže se zdravím: „Většinou se do funkcí dostávají starší muži, kteří si něčím prošli, nejednou i válkou či vězením, ne vždy

Experti se neshodují na tom, zda má veřejnost právo na informace o důvodu hospitalizace prezidenta Miloše Zemana. Zatímco advokát Tomáš Sokol to kategoricky odmítá kvůli právu na soukromí, poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek věří tomu, že veřejný zájem má rozhodně přednost. Ústřední vojenská nemocnice argumentuje povinnou mlčenlivostí podle zákona o zdravotních službách.

Experti se neshodují na tom, zda má veřejnost právo na informace o důvodu hospitalizace prezidenta Miloše Zemana. Zatímco advokát Tomáš Sokol to kategoricky odmítá kvůli právu na soukromí, poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek věří tomu, že veřejný zájem má rozhodně přednost. Ústřední vojenská nemocnice argumentuje povinnou mlčenlivostí podle zákona o zdravotních službách.

Experti se neshodují na tom, zda má veřejnost právo na informace o důvodu hospitalizace prezidenta Miloše Zemana. Zatímco advokát Tomáš Sokol to kategoricky odmítá kvůli právu na soukromí, poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek věří tomu, že veřejný zájem má rozhodně přednost. Uvedli to dnes na dotaz ČTK. Ústřední vojenská nemocnice argumentuje povinnou mlčenlivostí podle zákona o zdravotních službách.

ROZHOVOR. Shodou okolností se v jeden den ocitli ve stejné nemocnici aktuální český prezident i jeho předchůdce: Miloš Zeman a Václav Klaus. O důvodech hospitalizace stávající hlavy státu se prakticky nic neví. Jistý je aspoň pohled do historie. Níže nabízíme již dříve publikovaný rozhovor s historikem Michalem Macháčkem, autorem oceňované biografie Gustáva Husáka – právě na téma

Na okupanty mířila protitanková děla, z kasáren se potají odnášely zbraně, výsadkáři plánovali osvobození zajatého Dubčeka. Československo se však nakonec v srpnu 1968 proti invazi vojsk Varšavské smlouvy nebránilo. Historik Daniel Povolný v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak blízko jsme k tomu před 53 lety byli. Co by ozbrojený odpor znamenal? A jak by na něj zareagoval Západ?