Ludvík Svoboda

Na první pohled měli rozdílné koníčky, od alkoholu přes umění až po myslivost. Ve skutečnosti ale jejich záliby plnily stejnou roli, protože byly prostorem, kde se utužovala moc.

Co dělá hudebník, když musí vyměnit housle za samopal? Volyňský Čech Zdeněk Damašek hrál v orchestru pod nacisty, bojoval v Karpatech a jeho dokonalý sluch zachránil kamarády před jistou smrtí. Válka mu vzala kolegy, ale hudbu ne. Jeho příběh ukazuje, jak tenká byla hranice mezi životem a smrtí na východní frontě.

Rodina Stratilova je spojena s uherskobrodským Předbranským mlýnem. Jedna ze Stratilových dcer Irena se provdala za budoucího československého prezidenta Ludvíka Svobodu. O tragickém osudu rodiny kvůli odbojové činnosti, přednášela v...

Píše se 4. duben 1945 a prezident ČSR v exilu Edvard Beneš jmenoval první vládu Zdeňka Fierlingera. Vláda fungovala do 6. listopadu 1945 a…

30. březen 1968. Den, od kdy si občané Československa začali zvykat na jméno nového prezidenta. Sedmým československým prezidentem byl zákonodárnými orgány zvolený Ludvík Svoboda, který má coby rodák z Hroznatína na Třebíčsku vazby na Vysočinu.

17. března 1943 zmasakrovaly jednotky SS v Charkově stovky raněných vojáků. Mezi oběťmi nemocničního běsnění byli i Češi zranění v bitvě u Sokolova.

Ludvík Aškenazy byl český spisovatel a novinář, za naši svobodu bojoval s československou armádou Ludvíka Svobody. Bouře politických změn ho zahnala do exilu. Jeho dramatické životní osudy utichly 18. března 1986 v italském Bolzanu.

Brali se po bitvě u Dukelského průsmyku. Dvacet kilometrů od něj ve městě Svidník. Tenkrát se tam prý vzalo hodně lidí. „Jak byli rádi, že tu Duklu přežili, tak měli svatbu rovnou kousek od bojiště, v prvním slovenském městečku, které osvobodili od Němců,“ říká Jan Kundera o začátku vztahu svých prarodičů. Babička Helena Motrincová i

V březnu 1943 prošli českoslovenští vojáci pod vedením Ludvíka Svobody tvrdou zkouškou v bitvě u ukrajinského Sokolova. Bitva přinesla těžké ztráty.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 stálo Československo před volbou. Podpis moskevských protokolů ukončil Pražské jaro. Otázkou zůstává, zda prezident Ludvík Svoboda mohl jít jinou cestou.

V letech 1868 až 1880 odešlo z tehdejšího Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů, kteří tam šli hledat své štěstí. V českých…

Někde na Pražském hradě musí být podnes uložen klíč od města Teheránu. Primátor íránské metropole ho daroval československému prezidentovi Ludvíku Svobodovi, stalo se tak v pondělí 24. listopadu 1969. Československo totiž udržovalo vřelé vztahy s režimem íránského šáha Muhammada Rezy Pahlavího, jenž dokonce v Plzni ochutnal čepovaný Prazdroj. Pahlaví osobně poznal hned tři československé prezidenty: Antonína Novotného, Ludvíka Svobodu a Gustáva Husáka. A šáhův syn Kýros Rezá Pahlaví nyní usiluje o převzetí moci ve své vlasti.

Viděl gulagy na vlastní oči, mapoval je, zachránil tisíce. Varoval Beneše: SSSR neusiluje o svobodu, ale o diktaturu. Gottwald proti němu protestoval už v roce 1941. Ve vykonstruovaném procesu ho odsoudili za tři dny. 21. 6. 1949 ho oběsili v Plzni.

Březen 1943. Led praská pod pásy tanků, domy hoří a tisíc československých vojáků poprvé čelí Wehrmachtu tváří v tvář. U Sokolova se rodí legenda i bolestná pravda války.

Herec Vladimír Kratina prožil život plný zvratů. V mládí o vlásek unikl smrti při výbuchu bytu a skončil ve vězení. Nyní po těžkém rozvodu ukázal novou ženu.

17. 5. 1945 vjel do Prahy generál na bílém koni. Karel Klapálek vedl vítěznou přehlídku československých vojáků, kteří bojovali v zahraničí. Od Zborova a Tobruku po Duklu. O sedm let později seděl ve Valdicích. Provinil se snahou chránit své vojáky.

Ludvík Svoboda odjížděl na frontu 30. 1. 1943. Byl velitelem praporu, který cvičil rok v třeskutém mrazu Buzuluku. Netušil, že jeho syn Miroslav už měsíc nežije. Zatímco otec osvobozoval vlast, rodina umírala v koncentračních táborech.

Obranné zpravodajství byla v období 1945-1946 armádní kontrarozvědka pod sovětskou taktovkou hlavní nástroj vlivu KSČ v armádě. Pod jinou titulaturou existovala ale i dál a její svévolné řádění se trochu utlumilo až počátkem roku 1951.

Jedním z nejznámějších československých vojáků druhé světové války je generál Karel Klapálek. Jeho osudy nás dodnes fascinují. Život generála Karla Klapálka patří k těm nejdramatičtějším.

Stará střelnice v Hranicích se nedávno stala místem významné události – hostila prezidenta republiky, který se zde setkal s obyvateli. Návštěva hlavy státu se tak stala nezapomenutelnou událostí, která spojila místní obyvatele a připomněla význam Staré střelnice jako centra kulturního života Hranic.

Jako velitel čs. armádního sboru v SSSR je znám Ludvík Svoboda. Před ním jednotce ale velel generál, kterého svévolně odvolal maršál Koněv a československá vláda na to neřekla ani popel. Z Kratochvíla se stal obětní beránek sovětských ambicí.

Fejeton o dvou (zcela nepodobných!) aférách. Všichni šílí z aféry Epstein, jako by se provalilo něco nového. Že bohatí a mocní využijí toho, co mají, a rádi si za to za..cají, to tu bylo co svět světem stojí.

Za minulého režimu získala tzv. Karpatsko-dukelská operace téměř mytologický status. Nyní je naštěstí možné dívat se na ni kriticky a se vším, co k ní patřilo, jakkoliv to není příjemné čtení.

V lednu si připomínáme dvě výročí herce Františka Smolíka: 135 let od narození a 54 let od jeho smrti. Ten se proslavil především ve filmech, jako jsou Obušku z pytle ven, Princezna se zlatou hvězdou, Hrátky s čertem, Jan Hus. Jaké bylo jeho soukromí?

Komunistická historie bývalého Československa byla formována Moskvou a stranou řízenými prezidenty.

Dějiny Československa jsou plné zlomových okamžiků, euforie, ale i pádů.

Manželka prezidenta Ludvíka Svobody za II. světové války pracovala v odboji. V pozici „první dámy“ na Pražském hradě byla velmi aktivní, obnovila některé části interiéru z doby Masaryka, starala se o venkovní úpravu hradních prostor, stala se iniciátorkou a zakladatelkou SOS vesniček. Život jí ale kromě váženého postavení přinesl i řadu bolestných ztrát.

Gustáv Husák využil prezidenta Ludvíka Svobodu jako důležitou figurku v své hře o prezidentský stolec. Proč těžce nemocnému generálovi Svobodovi „zakázal“ abdikovat, a jak si pojistil cestu k moci?

V prosinci 1943 převzali v Moskvě Zlatou hvězdu hrdiny Sovětského svazu. Za pár let jejich válečné ocenění vystřídalo vězení, emigrace do Británie a smrt při nejasné nehodě. V pamětech Ludvíka Svobody chybí jméno Josefa Buršíka.

Kdyby v srpnu 68 armáda dostala rozkaz k obraně, Československo by se změnilo v evropský Vietnam. Sověti by odpor utopili v krvi, země by byla v troskách. Stál by hrdinský mýtus za mrtvé?

Magazín Securitytech.cz přináší rozhovor s Pavlem Nechanským, synovcem majora Jaromíra Nechanského, který byl v politickém procesu v roce 1950 popraven za špionáž a vyzvědačství.

Ostrá předvolební kampaň a politický souboj v parlamentu? Nic takového v předlistopadovém Československu neplatilo. Poslanci sloužili hlavně k legitimizaci komunistického režimu.

Mlynářova dcera z moravských Cvrčovic se nebála dívat smrti do očí. Irena Svobodová, tichá manželka generála a prezidenta, celý život stála v první linii – v odboji, v rodině i jako první dáma, která na Hradě odmítla žít „na účet státu“.

Přezdívali jí bába radnická či tymákovská podle obcí, kde působila. Nebyl v tom posměch, ale obdiv. Diagnózy Boženy Kamenické byly neuvěřitelně přesné, přestože je často dělala na dálku, aniž by pacienta viděla. O zázračné léčitelce si mnozí lidé na Plzeňsku vyprávějí s úctou dodnes.

Bedřich Kopold a jeho pozdější žena Jiřina Švermová se poznali jako příslušníci 1. československého armádního sboru v SSSR. Společně prošli ohněm války, v poválečném Československu ale zažili perzekuci ze strany vlastních lidí. „Pro mladého člověka v prostředí, ve kterém jsem žila, bylo jediným možným životním rozhodnutím jít na frontu a bojovat. Rozhodovalo se o tom,

Město pravidelně investuje do obnovy chodníků. Každoročně vytipuje nejvíce opotřebené úseky, které projdou rekonstrukcí nebo kompletní výměnou povrchu. Letos proběhly hlavní práce ve třech lokalitách.

Když v závěru roku 1945 opouštěli Československo američtí a sovětští vojáci, mezi domácím obyvatelstvem to vyvolávalo smutek i úlevu.

Astronomické jaro začíná podle kalendáře 21. března. „Pražské jaro“ roku 1968, éra politického tání a uvolňování poměrů, naplno začalo 22. března abdikací prezidenta Antonína Novotného. O týden později byl nástupcem „krásného Tonyho“ zvolen úterní oslavenec Ludvík Svoboda. O sedm let později úřad také opustí předčasně, ale to bude zcela jiný příběh. Oba ale hodně vypovídají o jeho životě, který psal československé dějiny.

Ludvík Svoboda prošel životem s hrdinskou odvahou a pevnou rozhodností, neminuly ho ale také hluboké osobní tragédie. Ve druhé světové válce na pozici armádního generála velel 1. československému armádnímu sboru. V roce 1968 byl zvolen sedmým prezidentem Československa.

Hroznatín (Třebíčsko) - Ludvíka Svobodu jako normalizačního prezidenta soudí především ti, kteří o něm nic nevědí, řekl dnes ve Svobodově rodném Hroznatíně na Třebíčsku historik Jiří Fidler. V obci se konala vzpomínková akce ke 130. výročí narození armádního generála a pozdějšího prezidenta Svobody. Spojená byla i se křtem nové Fidlerovy knihy Svobodovci.

Vyrůstal mezi hříbaty na jihu Moravy a snil o tom, že jednou ovládne Velkou pardubickou. Václav Chaloupka svůj sen splnil – a hned několikrát. Ale cesta k vítězstvím byla plná bahna, zlomenin i ztrát, které bolí víc než prosté pády z koně.

Na severních svazích Českého středohoří se rozprostírá místo, kde ticho zní jinak než jinde. Les tu chrání zbytky domů před zvědavými pohledy zvenčí. Když

Bedřich Kopold a jeho pozdější žena Jiřina Švermová se poznali jako příslušníci 1. československého armádního sboru v SSSR. Společně prošli ohněm války, v poválečném Československu ale zažili perzekuci ze strany vlastních lidí.

Z vojína generálem díky manželství s dcerou prezidenta. Taková byla vojenská cesta Alexeje Čepičky. Po Stalinově smrti skončil ve všech stranických funkcích i KSČ. Zemřel jako dementní troska v léčebně v Dobříši v roce 1990.

Než se zesnulý arcibiskup Dominik Duka dal na duchovní dráhu, jako malý kluk uvažoval o kariéře vojáka. V jeho rodině proto změna rozhodnutí vyvolala rozruch…

Vyhlédne z okénka, když vtom spatří, jak se na jejich vůz v plné rychlosti řítí nákladní auto. Řidič stihne vyskočit, ale podplukovník Sochor namísto toho nahmatává samopal. Vystřelit už nezvládne. Vojenský náklaďák do jeho automobilu zprava narazí takovou silou, že ho zcela odmrští stranou.

Podplukovník ve výslužbě Josef Svoboda, jeden z posledních žijících účastníků frontových bojů druhé světové války, jehož život je spjat s Trutnovem, se stal dvanáctou osobností, která získala Čestné občanství města Trutnova. Ocenění převzal ve čtvrtek večer při slavnostním koncertu pořádaném k výročí vzniku samostatného Československa.

6. října 1944 po tvrdých bojích překročili vojáci 1. československého armádního sboru v SSSR československé hranice.

Ač s menšími zraněními, Hynek Zmítko přežil boje na východní a západní frontě 2. světové války, a dokonce i africké. Patřil totiž k československému 11. východnímu pěšímu praporu, který procestoval blízkovýchodní a severoafrické válčiště včetně Tobruku, než se přidal k bojům československé brigády o Dunkerque.

František Fajtl se narodil Františku a Marii Fajtlovým v srpnu 1912 v obci Donín na Lounsku. Měl dvě starší sestry. Po dokončení základní školní docházky začal v roce 1928 studovat na České obchodní akademii v Teplicích, kde také v roce 1932 maturoval. Poté nastoupil na povinnou vojenskou službu. Stal se příslušníkem pěšího pluku č. 9 Karla Havlíčka Borovského v Mostě.

6. října 1944 po tvrdých bojích překročili vojáci 1. československého armádního sboru v SSSR československé hranice.

Pokud jste koncem minulého století zavítali na Vysočinu, mohli jste se setkat hned s několika „Bohem obdařenými“ lidovými léčiteli. Máte s nimi i vy osobní zkušenost?

Mrtvého muže ve čtvrtek našli svědci v pražském parku Lannova v části metropole Nové Město. Okolnosti úmrtí prověřují policisté.

Když se řekne dovolená, člověk si představí moře, hory nebo chalupu u lesa. Kam ale vyrážely hlavy českého státu, když potřebovaly vypnout? Možná vás to překvapí.

Ministryně obrany Jana Černochová v Praze na Vítkově vyznamenala in memoriam 10 československých hrdinů, kteří zemřeli v různých obdobích 2. světové války. Jde o výsadkáře, odbojáře i příslušníky Stráže obrany státu. Padli v boji proti nacismu, ale nikdy se jim nedostalo důstojného uložení ani ocenění. Ostatky devíti z nich se vrátily z Německa a Polska...