Meteorit

Mezinárodní tým vědců právě odhalil, že řada šperků nalezených v hrobech minojské a mykénské civilizace byla vyrobena z materiálu, který by žádný z jejich nositelů nedokázal vysvětlit: železo z meteoritů, kovové úlomky, které příroda vymrštila z vesmíru na zemský povrch.

Jen si testoval objektiv na očekávanou středeční nebeskou událost. I tak se známému astrofotografovi Zdeňku Bardonovi podařilo na Hnačově na Klatovsku, kde má rekreační objekt, zachytit unikátní snímek. Vyfotil polární záři, což je v této době výjime

Ve Washingtonu panuje dusné letní odpoledne a Bílý dům je v pohotovosti. Tiskový sál praská ve švech. Kamery největších světových televizí míří na pultík, za který nevstupuje nikdo jiný než prezident Bill Clinton. Svět je jedno pomyslné lidské ucho.

Ve středu ráno okolo 08:35 SELČ dopadne na povrch Měsíce dlouho očekávaný a zhruba čtrnáctimetrový meteorit umělého původu – druhý stupeň rakety Falcon 9 Block 5. Vědci očekávají že tubus dosáhne rychlosti.

Ann Elizabeth Hodges se zapsala do historie jako jediný člověk zasažený padajícím meteoritem. Místo bohatství jí vzácný vesmírný kámen přinesl řadu potíží.

Maximum meteorického roje Perseid nastane letos v noci ze 12. na 13. srpna. Ideální temnou oblohu bez měsíčního svitu zajistí srpnová fáze novu. K úspěšnému pozorování desítek záblesků nepotřebujete dalekohled.

Joël Lapointe objevil v Mapách Google obří kráter kolem jezera Marsal. Odborníci potvrdili kosmický původ struktury staré zhruba 390 milionů let. Nový kráter pojmenovaný Uhackatik patří k největším objevům posledních let.

Meteorit, který před dvěma lety prorazil střechu rodinného domu v americkém New Jersey, přinesl vědcům nečekané překvapení. Při jeho analýze objevili stopy dávné slané vody i vzácné aminokyseliny mimozemského původu, které mohou pomoci objasnit vznik života ve Sluneční soustavě.

Kus vesmírné horniny, který před dvěma lety dopadl do domu v americkém New Jersey, přinesl vědcům nečekaně zachovalý materiál. Jeho rozbor odhalil pozůstatky dávných solných roztoků, aminokyseliny a další organické sloučeniny.

Psal se rok 1908. Nad rozsáhlou a řídce osídlenou východosibiřskou tajgou v tehdejším carském Rusku právě začínalo ráno, když oblohu proťal úkaz, který místní domorodci považovali za konec světa.

Meteorit, který v roce 2024 prorazil střechu domu v americkém Hillsborough, se ukázal jako mimořádně vzácný uhlíkatý chondrit. Obsahuje aminokyseliny, organické sloučeniny a materiál pozměněný koncentrovanou slanou vodou. Nejde o důkaz mimozemského života, ale o záznam chemie, která mu mohla předcházet.

Před lety narazil německý muž při kopání výkopu na nezvykle těžký kámen, který přitahoval magnet. Více než třicet let ho jen přemisťoval po pozemku, než se rozhodl obrátit na odborníky. Jejich zjištění ho naprosto překvapilo.

Před dvěma lety zasáhl dům v Hillsborough výjimečný meteorit. Obsahoval materiál z blízkosti povrchu mateřské planetky, vystavený působení slaných roztoků a bohatý na organické látky.

Astronomové odhalili, že v obrovském oblaku kosmického prachu a plynu u centra Mléčné dráhy se vyskytuje přírodní cukr, který na Zemi existuje například v malinách.

Dosud neznámý kráter po dopadu meteoritu objevili geologové v Kanadě. Prohlubeň je stovky milionů let stará a její průměr dosahuje více než dvou desítek kilometrů. Podle expertů se jedná o vzácný nález.

Když obyvatel domu v americkém New Jersey uslyšel ohlušující ránu, nejspíš ho ani nenapadlo, že právě zažil něco, co se stává jen jednou za mnoho let. Černý kámen, který prorazil střechu jeho domu, totiž nepřiletěl z vedlejší ulice, ale z hlubin vesmíru.

Rozbor meteoritu, který se právě před dvěma lety zřítil do střechy domu u New Jersey ve Spojených státech, přinesl jedinečné poznatky. Badatelé v nové studii oznámili, že našli aminokyseliny, které se na Zemi přirozeně nevyskytují. Díky nim se dozvěd

Tridimit nalezený v meteoritu ze Steinbachu otevírá cestu k elektronice odolné vůči extrémním teplotám

Jak vnímali lidé dopady a exploze kosmických těles v naší atmosféře nebo přímo na povrchu - v době, kdy ještě tyto úkazy nedokázal nikdo vysvětlit? Odpověď je složitější, než by se mohlo zdát.

Tuší, že by to mohla být senzace. Než však tu úžasnou zprávu „pustí do světa“, chce získat nějaký důkaz. Proto se americký geolog Eugene Shoemaker do bavorského Nördlingenu rozjede. Při prohlídce místního kostela zběžně prozkoumá jeho zdi a… „Měl jsem pravdu!“ vydechne užasle! Římané zde v 1. století n. l. zakládají osadu, kterou zhruba o […]

Australská poušť vydala tajemství, které se skrývalo hluboko pod vrstvami prachu a kamení.

30. listopadu 1954 prorazil kus vesmírné horniny střechu domu v alabamském Sylacauze a trefil spící ženu do kyčle. Přežila s modřinou, a pak začaly skutečné problémy.

Představte si, že odpočíváte na pohovce, když vtom střechou proletí rozžhavený pozdrav z vesmíru. Ann Hodgesová jako jediný člověk v historii zásah meteoritem přežila. Stal se však jejím prokletím.

Uvnitř meteoritu z Marsu se nacházela zrnka granátu. Nález minerálu překvapil vědce. Dosud jej totiž v žádném vzorku z rudé planety nenašli. Rovněž nemají indicie, že by tam panovaly vhodné podmínky pro vznik krychlového sedimentu. Nevyloučili možnos

Meteorit, který kdysi dopadl na Zemi z Marsu, vydal nečekané tajemství. Vědci v něm objevili drobná zrnka granátu – minerálu, který dosud nebyl v žádném známém vzorku z Rudé planety nalezen.

Příběh o zničení biblické Sodomy a Gomory vychází ze skutečné historické události. Archeologové nalezli v pozůstatcích měst stopy po obrovské katastrofě.

Jak vlastně starověcí a středověcí lidé reagovali na neobvyklé přírodní jevy a jaký význam pro ně přírodní katastrofy, podzemní kuriozity, nebo úkazy na obloze skýtaly?

Vzácný meteorit nalezený v saharské poušti může být stopou po protoplanetě, která existovala v rané fázi vývoje Sluneční soustavy a později zanikla při některé z kosmických kolizí. Podle nové studie meteorit Northwest Africa 12774 zřejmě nepochází z asteroidu, jak se dosud předpokládalo, ale z planetárního embrya velikostně srovnatelného s Měsícem.

Analýza necelého půlkilogramu vesmírné horniny naznačuje existenci dávného světa, jenž mohl být zničen gigantickou srážkou před miliardami let.

Mezi více než 80 000 meteority, které se uchovávají ve vědeckých sbírkách po celém světě, patří jen několik desítek do rodiny tak neobvyklé, že dlouho vrtala hlavou vědcům: angritů.

Metrový meteor vstoupil v sobotu odpoledne vysokou rychlostí do zemské atmosféry. Mohutná exploze uvolnila obrovskou energii a vyvolala silný sonický třesk. Vesmírné těleso nakonec bezpečně skončilo ve vodách Atlantského oceánu.

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité rány připomínající exploze. Ve státech Massachusetts a Rhode Island se po dvou silných úderech otřásly budovy a úřady začaly pátrat po jejich příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) měl vše na svědomí meteor.

Mnozí lidé si mysleli, že v okolí došlo k havárii nebo výbuchu. Ve skutečnosti šlo o meteor letící rychlostí kolem 120 tisíc kilometrů za hodinu, který explodoval nad zemí silou stovek tun TNT.

Obyvatele severovýchodu USA znepokojila hlasitá rána a v některých případech i otřesy. NASA později uvedla, že šlo o pád meteoritu. Těleso narazilo do atmosféry, explodovalo a rozpadlo se.

Obyvatelé Bostonu v sobotu odpoledne panikařili kvůli hlasité ráně, která otřásla metropolí a jejím okolím ve státě Massachusetts. V obavě z možné exploze řada obyvatel dokonce volala na tísňovou linku, potvrdil mluvčí tamních policistů listu Boston Globe. Za otřesem však nestál výbuch, nýbrž pád meteoritu, který vstoupil do atmosféry nedaleko města.

Nejméně dva předměty ze slavného pokladu z Villeny nebyly vyrobeny z materiálu pozemského původu. Odborníci hovoří o pokladu z hvězd, který byl vyroben ze železa z meteoritů.

Tři španělští vědci publikovali v roce 2023 článek, který v těchto dnech opět vyvolává debatu poté, co jej znovu rozšířil časopis Španělského institutu pro strategická studia (IEEE).

Zapomeňte na zlato nebo bitcoiny. Skuteční sběratelé dnes investují do věcí, které spadly z nebe nebo ležely miliony let v zemi. Bizarní aukce, kde se úlomek meteoritu prodává za cenu vily v Beverly Hills, nebo v Praze, jsou na vzestupu. Co vede miliardáře k tomu, aby si do obýváku vystavili zkamenělý exkrement? Investiční portfolio moderního.

Na pár sekund rozzářil noční oblohu nad Českem tak silně, že si ho lidé pletli s výbuchem nebo padajícím letadlem. Meteorit. Teď má tenhle příběh nečekané pokračování: vědci našli v Polsku jeho fragment.

Nejvzácnějším vystaveným meteoritem je Rafsa 005, který byl objeven před třemi lety v Alžírsku. Jde o takzvaný angrit. Ze zhruba 78 tisíc meteoritů nalezených…

Viděli jste 18. dubna na nebi jasný světelný jev? Takových záznamů totiž existuje na sociálních sítích zejména od řidičů opravdu hodně. A už je jasné, že šlo skutečně o meteorit, který nakonec dopadl do sousedního Polska.

V pátek 17.

O bolidu jsme prostřednictvím formuláře na webu Astronomického ústavu AV ČR obdrželi přes 20 hlášení. Důležité bylo, že všechny naše přístroje, tedy fotografické i video kamery, přesné fotometry i ostatní sledovací systémy byly v činnosti a máme tudíž k dispozici velké množství záznamů. Ty nejvhodnější, tj. především ty z největší blízkosti ke dráze bolidu, jsme použili pro jeho podrobný popis. Na obrázku 1 je výřez z celooblohového fotografického snímku pořízeného automatickou celooblohovou bolidovou kamerou na stanici ČHMÚ Červená hora poblíž Budišova nad Budišovkou v Moravsko-slezském kraji. Pro výpočet jsme použili ještě snímky z Lysé hory, Frýdlantu, Jičína a Polomu. Dále jsme použili záznamy z našich video kamer z Opavy, kde složený snímek z tohoto videozáznamu je na obrázku 2, Červené hory, Kunžaku a Ondřejova. Některé z těchto kamer pořídily i spektra bolidu. Rovněž tak máme zachycen i přesný průběh svícení bolidu a čas jeho přeletu a to velmi rychlými fotometry, jejichž časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Dodatečně jsme také vyhodnotili dva videozáznamy z polské bolidové sítě. Díky všem těmto záznamům bylo možné popsat atmosférickou dráhu bolidu, určit jeho hmotnost, složení a předsrážkovou dráhu meteoroidu ve Sluneční soustavě a předpovědět místo pádu meteoritu. Meteoroid vstoupil do zemské atmosféry přesně v 18 hodin 53 minut a 59 sekund světového času v oblasti západně od polského města Lodž. Ve výšce 84 km nad zemí začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami. Pohyboval se rychlostí jen o málo vyšší než 13 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí velmi pomalu) po poměrně strmé dráze o sklonu 69 stupňů k zemskému povrchu a pokračoval v letu přibližně jihovýchodním směrem. Díky vysokému sklonu je průmět dráhy (viz obrázek 3) relativně krátký, nicméně ve skutečnosti v atmosféře těleso uletělo téměř 75 km světelné dráhy. Během letu se meteoroid brzdil, tavil, odpařoval a částečně rozpadal. Ve srovnání s jinými se však jednalo o velmi soudržný materiál. Jelikož ve spektrech byly dobře viditelné pouze čáry železa a niklu, bylo jasné, že jde o vzácný případ převážně železného meteoroidu. Bolid dosáhl v maximu absolutní (tj. při pozorování ze vzdálenosti 100 km) jasnosti odpovídající jasnosti Měsíce v úplňku. Pohasl po téměř 7 sekundách letu ve výšce necelých 14 kilometrů nad zemí, což je mimořádně nízko. V té době se pohyboval rychlostí už jen 2,3 km/s. Meteorit pak pokračoval po temné dráze a po zhruba 70 sekundách dopadl volným pádem na zemský povrch rychlostí kolem 100 m/s. Nálezci meteoritu jsou Anna Walczaková a Paweł Walczak, kteří byli součástí skupiny pátrající po meteoritu již od neděle 19. dubna. Meteorit byl celý zabořený v zemi v hloubce 40 cm a zasypán asi deseti centimetry kypré zeminy. Místo dopadu, tedy díra způsobená dopadem meteoritu, je ukázána na obrázku 4 a její rozměr je přibližně 20 x 10 cm. Vzhled meteoritu bezprostředně po vyjmutí ze země je na obrázku 5. Na povrchu očištěného meteoritu (obrázek 6) je možné vidět tavnou kůrku a proudové linie způsobené orientovaným letem v atmosféře Země. Šlo tedy o orientovaný pád meteoritu, který tvarem připomíná trojúhelníkovitý disk o rozměrech přibližně 14,5 x 11,5 x 6,5 cm. Je výrazně odlišný od sférického tvaru, pro který bylo modelováno místo dopadu. Místo nálezu si polští kolegové zatím nepřejí zveřejnit, proto nezveřejňujeme ani předpokládanou pádovou oblast. Podrobná analýza a klasifikace meteoritu bude probíhat v Polsku v následujících týdnech. Tento meteorit se řadí mezi meteority s rodokmenem, tedy takové, jejichž předsrážková dráha ve

Odborníci analyzovali rozsáhlé databáze a objevili dosud neznámý meteorický roj. Původcem tohoto úkazu není kometa, ale neustále se drolící asteroid. Pečlivé monitorování spolehlivě odhaluje neviditelné blízkozemní planetky.

Víte, kolik meteoritů spadne za rok na zemský povrch? Odhaduje se, že 17 000 až 50 000. Denně se do atmosféry dostane zhruba 100 tun celkového meteorického materiálu, většinou prachu. Oficiálně pak bylo dosud na Zemi nalezeno přes 50 000 meteoritů. Jeden z nich je mimořádný.

Praha - Evropská bolidová síť, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, pomohla svými výpočty k nálezu železného meteoritu v Polsku. Zemskou atmosférou proletěl minulý týden v pátek večer, na polském území meteorit o hmotnosti 2,9 kilogramu našli ve středu odpoledne. Jde o vzácný případ převážně železného meteoroidu, uvedl Astronomický ústav v tiskové zprávě, kterou dnes poskytl ČTK.

V pátek 17. dubna 2026 před devátou hodinou středoevropského letního času, ještě během soumraku, proletěl pro pozorovatele z České republiky na severní až severovýchodní obloze nízko nad obzorem jasný meteor – bolid. Byl dobře zaznamenán speciálními přístroji tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, rozmístěnými na celém našem území a v některých dalších státech.

Pouhý tah perem by mohl zničit vědecký výklad horniny, která z Marsu urazila miliony kilometrů. To je nejprovokativnější závěr výzkumu vedeného Leirem Colomou z Baskické univerzity a publikovaného v časopise Applied Geochemistry.

V pátek 17. dubna před devátou večer vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid o hmotnosti kolem 100 kilogramů, složený hlavně ze železa a niklu. Začal natolik svítit, aby mohl být zaznamenaný kamerami, a to ve výšce 84 kilometrů nad zemí při rychlosti přes 13 km/s. Což podle astronomů znamená, že z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí se pohyboval velmi pomalu.

V noci ze středy na čtvrtek bude vrcholit meteorický roj Lyrid. Podle astronomů budou letos k jeho pozorování velmi dobré podmínky, protože nebude příliš rušit svým svitem Měsíc.

Marťanské meteority jsou jedny z nejvzácnějších vědeckých materiálů na Zemi. Je jich méně než 400 a každý z nich představuje přímé okno do minerálního složení Rudé planety. Jenže nová studie španělských vědců přináší nepříjemné zjištění: vzorky, které přicestovaly z vesmíru, nesou stopy pozemského původu — a mezi nimi i syntetickou organickou molekulu z inkoustu kuličkových per. Věda tím dostává naléhavou otázku: jak moc věříme výsledkům analýz, jejichž vzorky mohly absorbovat částečky ze zkumavek, pil a textilií v laboratoři?

Bývalý astronom zjistil, že naše planeta právě prochází polem úlomků rozpadajícího se asteroidu, což vytváří velkolepou podívanou připomínající padající hvězdy.

Země letos zažívá nečekaně vysoký nárůst extrémně jasných a hmotných bolidů. Zvýšený počet sonických třesků potvrzuje vstup větších objektů do atmosféry. Mnoho těles přilétá z opačné strany oblohy a vědci zkoumají jejich původ.

Ve vzorcích asteroidu Ryugu vědci objevili všech pět základních nukleobází. Množství amoniaku v mateřských tělesech ovlivnilo poměr prebiotických látek. Uhlíkaté asteroidy zřejmě dopravily nezbytné stavební bloky života na ranou Zemi.

V době bronzové lidé nemohli tavit železo. Přesto z této doby existuje tolik železných artefaktů včetně slavné Tutanchamonovy dýky.

Termín dinosaurus pochází z řečtiny a znamená v překladu „strašlivý ještěr“. Dávní vládci planety ale ve skutečnosti nebyli ještěři. Šlo o skupinu plazů, která se vyvinula do ohromujících velikostí, jež zůstávají dodnes nepřekonány.