Milena Jesenská

Utichl jeden z nejčistších hlasů planety, utichlo srdce horoucí, příliš brzy. Smrt irské zpěvačky Sinéad O’Connor 26. července 2023 ve věku 56 let vyvolala zármutek příznivců po celém světě, vzpomínky, snahu pochopit její odkaz.

Jméno Milena Jesenská by rozhodně nemělo být zapomenuto. Svým talentem, ale i postojem k životu, je totiž stejně inspirující jako její současníci a přátelé Max Brod, Ferdinand Peroutka, Karel Čapek nebo Franz Kafka. Kromě spisovatelky a novinářky byla i nesmírně odvážnou a nebojácnou ženou, kterou nezlomilo ani zatčení Gestapem a koncentrační tábor.

Hned první den po smrti Milana Kundery internet zaplavily příspěvky těch, kteří si na literáta s chutí plivli. Výsměch a zapomnění věští brněnskému rodákovi taky Monika Le Fay. Pojďme se mrknout na její argumenty.

Spisovatel Franz Kafka se necelých sto let po své smrti stal idolem generace Z. Videa s hashtagem #kafka mají na TikToku přes 143 milionů zhlédnutí.

Pravidelně po volbách se na mapě republiky její nejzápadnější část vybarví tak, že si toho všimnou i v Praze a začnou se ptát, co je to v těch Sudetech za zvláštní lidi? A pak si možná všimnou, že tam jsou také nejnižší platy, nejvíc lidí v exekucích, nejhorší lékařská dostupnost, nejméně vysokoškoláků, největší únik mozků, nejvíc sociálněpatologických jevů. Prostě naše Sudety, země „nad naše síly“: tak se jmenovala kniha reportáží Mileny Jesenské z předválečných Sudet a možná to pořád platí.

„Měly by právo vás vyhodit. Přicházíte jim připomínat nejtěžší chvíle, znovu obracet a přetřásat ten jejich kus těžkého života.“ – Koncem roku 2022 vydalo nakladatelství Maraton pod jednoduchým názvem Literární reportáže dvacet textů česko-německé spisovatelky Aleny Wagnerové (1936), rodačky z Brna, orální historičky a publicistky.

Bez jejího přičinění by sir Nicholas Winton z Československa patrně nikdy neodvezl stovky židovských dětí. Sama je v našich dějinách téměř anonymní postavou. Marie Schmolková, politička, sociální pracovnice a přesvědčená sionistka, přitom pro záchranu československých Židů riskovala život. Její osud zmapovala spisovatelka Markéta Lukášková, která Schmolkovou představuje ve čtvrtém díle podcastu Heroine Neznámé hrdinky.

Česko-německý fond budoucnosti v pátek udílel novinářské ceny v bavorském Bambergu. Jedno z ocenění si odnesla také redaktorka Českého rozhlasu Magdalena Fajtová. Zvláštní cenu Mileny Jesenské dostala za své reportážní pátrání po osudech pradědečka, který za druhé světové války sloužil v řadách Wehrmachtu a v roce 1943 spáchal sebevraždu.

Česko-německý fond budoucnosti v Bamberku vyznamenal Česko-německými novinářskými cenami osm žurnalistů za to, že svou prací přispěli k lepšímu vzájemnému porozumění Čechů a Němců. Mezi oceněnnými byli i čtyři autoři Českého rozhlasu. Ředitelé fondu Petra Ernstbergerová a Tomáš Jelínek na úvod poznamenali, že v době války na Ukrajině a množících se krizí je stále zřetelnější, jak důležitá jsou soudržnost, přeshraniční spolupráce a inspirace.

Cesta k jednoduchosti vlastně není vůbec jednoduchá, jak se čtenář dozvídá od autorky v samotném úvodu knihy. Česká spisovatelka, která byla často spojována především s Franzem Kafkou, svými esejemi dokazuje, že nebyla pouhou ženou ve stínu velkého literáta, naopak hrdě vystupuje a na svou dobu velice odvážně komentuje různé společenské nešvary, popisuje vztah mezi mužem a ženou, píše o stálosti a pomíjivosti nebo o tom, že člověk nemusí podniknout výlet třeba do Paříže, aby byl šťastný, ke štěstí může stačit úplně obyčejný obrázek pořízený za deset korun. V některých pasážích si autorka občas protiřečí, převážně však podněcuje ve čtenáři touhu po debatě. Esej je velice náročným literárním útvarem, který Jesenská bravurně zvládla.

O opravdu chudých se někdy říká, že si potřebují osvojit takzvanou finanční gramotnost. Vláda, místo boje proti rostoucím cenám, ordinuje tuto gramotnost všem.

V 80. letech proslavil naši zemi, když se jeho jméno dostalo na tiutlky novin po celém světě. Byl tím Čechem, kterému se podařilo infiltrovat nejlepší tajnou službu světa CIA. Kým skutečně byl a jak se k práci špiona dostal?

Patří mezi nejobsazovanější české herečky současnosti: hraje v několika pražských divadlech, objevuje se v televizních seriálech, točí filmy. To ale Vandě Hybnerové (53) nestačí. Co nevidět se divákům poprvé představí i jako filmová režisérka. Do kin uvede svou komedii Můžem i s mužem.

Diváci talk show „7 pádů Honzy Dědka“ se jako vůbec první dozvěděli informaci, že uznávaný režisér Robert Sedláček plánuje zfilmování skandální „Tajné knihy“ spisovatelky Ireny Obermannové, popisující její intimní vztah s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Potvrdila mu to ona sama během rozhovoru, který spolu vedli. Zároveň ale přiznala, že to, zda film vůbec vznikne, je prozatím nejisté.

Většina vztahů spisovatele Franze Kafky probíhala s pramálem osobních setkání. Dopisů však dámám napsal stovky. Těmi nejvýznamnějšími ženami v jeho životě byla následující pětice.

Významná česko-německá spisovatelka, feministka a intelektuálka se dnes dožívá 85 let. Její osobnost i práce čerpá z feministické, evangelické i socialistické zkušenosti.

Přinášíme anketu k životnímu jubileu významné intelektuálky, feministky a evangeličky. Čím je dílo Aleny Wagnerové tak unikátní a jaký je jeho přínos k levicovému myšlení či feminismu?

Nevařila, nepekla a domácí práce znala jen teoreticky. Poradit ale uměla spolehlivě. Bojovala za ženská práva, naučila se vzdorovat předsudkům a žila si po svém. Stala se ztělesněním nezávislosti, vášně a statečnosti.

Česko-německý fond budoucnosti dnes večer v Praze popáté rozdělil Česko-německé novinářské ceny reportérům, kteří svými výstupy přispívají k porozumění mezi lidmi obou zemí. Oceněno bylo osm českých i německých autorů, kteří "poutavým, nezaujatým a do souvislosti zasazeným zpravodajstvím vzbuzovali zájem o sousedy." Předávání cen v divadle Studio Hrdinů se kvůli koronavirové epidemii uskutečnilo bez publika.

První příležitost získat maturitu - a tím i možnost studovat na univerzitě - získaly dívky v Čechách a vlastně i ve střední Evropě díky pražskému soukromému gymnáziu Minerva. Poprvé se tam mohly zapsat 16. září 1890, samotná výuka pak začala o dva týdny později. Velkou zásluhu na vzniku dívčího gymnázia měla spisovatelka Eliška Krásnohorská.

Jednalo se o neuvěřitelnou 140 kilometrů dlouhou zeď, která rozdělila Berlín na dvě části. Kapitalismus a socialismus rozdělovaly cihly a třicet let se životy Berlíňanů odehrávaly zcela jinak. Kdo vlastní velkou část této památky doma a jaký politik stál o to, aby se nikdy nezbořila?

Nedávný výbuch dusičnanu amonného v libanonském hlavním městě Bejrút způsobil šok, děs a smrt. Město se během vteřiny proměnilo v apokalyptické kulisy jako z filmu. V minulosti se však odehrálo hned několik mnohem větších pohrom, které stály život tisíce lidí. O jakých je řeč?

Ani dnes nemůžeme hovořit o tom, že by v české společnosti bylo samozřejmé, že mají ženy stejná práva jako muži. O to důležitější je historický význam žen, které se prosadily ještě v méně příznivé době. Jaké osobnosti přispěly k tomu, aby se na ženy v Československu nedívalo konzervativní optikou?

Milada Horáková byla politička, oběť komunistického režimu, ale také feministka. Krom toho, že jí byla tato ideologie blízká, velice se angažovala v ženské otázce a značně se podílela na nových zákonech hlásajících rovnoprávnost a lepší postavení žen. Pozornost si ale zaslouží i další ženy, které nemusely být zrovna feministky, ale spojujeme si je s emancipací.

Rodačce z Horácka Nadie Svatošové se podařil neobvyklý počin na poli cestopisné beletrie. Spolu s kolektivem autorek pečlivě sbíraly střípky ze života umělců a zajímavých lidí, kteří spojili své zážitky s Vysočinou. Jak kniha Putování Vysočinou vznikla? Zeptali jsme se autorky Nadii Svatošové.

Začátkem října 2019 bylo možno v rámci Dne architektury navštívit mnoho zajímavých a jinak nepřístupných objektů. Jedním z nich je nenápadný zámeček poblíž stanice metra Veleslavín.

Popsala třeba nejen své setkání s Kafkovou přítelkyní Milenou Jesenskou v Ravensbrücku, ale také řadu sovětských i německých dobových reálií, o nichž bychom se jinak nedozvěděli. Po roce 1945 dospěla původně nadšená komunistka Margarete Buber-Neumannová k názoru, že stalinský režim lze právem označit i jako fašistický.