Nabíječka

Libor Hladík, vedoucí sekce Emobility Pražské energetiky, v rozhovoru pro pořad ElektroDrive na platformě FocusOn vysvětluje, proč některé stanice zůstávají dlouho neaktivní. Překážkou nejsou technologie, ale razítka, zákazy parkování a roztříštěná pravidla.Pražská energetika řídí rozvoj dobíjecí infrastruktury podle strategie 5P: People, Product, Place, Profit, Planet. ,,Chceme, aby řidič nemusel přemýšlet, kde bude dobíjet. Místo musí být čisté, bezpečné a s možností občerstvení nebo toalety," popsal Hladík vizi PRE.V oblasti produktů se PRE zaměřuje na široké spektrum: od neveřejného dobíjení pro firemní klientelu po veřejné dobíjení na ulicích, v nákupních centrech či na dálnicích. Na plánovaných "hubech" bude možné nabít i 400kW stanicí za 12 až 15 minut.Rychlý růst vs. pomalé povolování: Tříleté odklady nejsou výjimkouPřestože PRE ročně instaluje desítky stanic, celý proces je nesmyslně zdlouhavý. ,,Největší problém je doba od záměru po otevření stanice. Trvá to až tři roky. Každý stavební úřad má jiný pohled, jiný seznam dokumentů," popsal Hladík praxi.Praha patří k nejsložitějším oblastem, kde městské části často nepovolí značení ani vyhrazená stání. Vzniká tak patová situace, kdy sice stanice fyzicky existuje, ale nelze ji legálně využít.Elektromobilita na sídlištích? Prakticky nemožná bez spolupráce SVJDobíjení v bytových domech je těžké nejen technicky, ale i organizačně. ,,Instalujeme jednotky řešení, ale desítky studií končí na tom, že SVJ neschválí investici," uvedl Hladík. Při počtu 30 bytových jednotek a třech zájemců je těžké prosadit náklady v řádu statisíců až milionů korun.PRE nabízí tzv. HomeCheck za 3 500 Kč, který zahrnuje obhlídku a návrh řešení. Cena za samotný wallbox včetně montáže se pohybuje mezi 18 až 33 tisíci korunami. V případě SVJ se preferuje jedno společné odběrné místo pro celý dům s následným rozúčtováním.Pilotní projekty nabírají tempoPRE testuje řešení dobíjení v chytrých lampách, z nichž část už byla osazena v Praze. Dále se zaměřuje na smart grid a velká bateriová úložiště o výkonu až 2 MW. ,,Malá lokální řešení zatím nejsou na pořadu dne, primárně chceme regulovat celou soustavu skrze bateriové úložiště v blízkosti rozvoden," vysvětluje Hladík.Současný trend se zaměřuje na energetickou soběstačnost stanic pomocí fotovoltaiky. U větších lokalit se předpokládají přestřešení s panely a využití pro vlastní spotřebu.Nabíjení v praxi: Od 6 hodin doma po 15 minut na staniciPRE testuje a standardizuje technologické řešení. Pro AC nabíjení se osvědčil dodavatel Alfen, v oblasti DC Alpitronic. ,,Na ultrarychlé stanici nabijete z 20 % na 80 % během 20 až 30 minut, doma přes wallbox zhruba za 6 hodin," shrnul Hladík na příkladu škody Enyaq.PRE chce stavět stanice s přístupem pro osoby se sníženou pohyblivostí, tranzitní vozidla a modulovou konstrukcí, kterou lze škálovat podle poptávky.Platby, čipy a zelená energiePRE zavedla platby přes QR kódy a chystá 50 terminálů pro platbu kartou. ,,QR kódy se často přelepují, platební terminál bude bezpečnější a přívětivější," vysvětluje Hladík. Elektřina, kterou PRE dodává do sítě PREpoint, je 100% z obnovitelných zdrojů s garancí původu, převážně z norských vodních elektráren.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Co se dozvíte jen z podcastu?Jaké jsou interní procesy PRE při schvalování nových stanic a kdo může projekt zablokovat?Proč hasiči ztěžují instalaci nabíječek v garážích a jak se změnily normy?Jak funguje spolupráce PRE s THMP a TSK v rámci hlavního města Prahy?Proč vodíková technologie v Česku prakticky skončila a jak to vypadalo na Barrandově?