Naděžda Goryczková

Tato cena veřejnosti je udělována Národním památkovým ústavem v rámci ocenění Patrimonium pro futuro. Vyzdvihuje nejlepší počiny v památkové péči. Hlasujte v jubilejním desátém ročníku.

Státní památky navštívilo letos do konce srpna 3,3 milionu turistů. Je to o osm procent víc než za prvních osm měsíců loňského roku, stále ale o 20 procent méně než v předcovidovém roce 2019. Novinářům to dnes řekla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ), který státní památky spravuje. Nejvíce lidí přišlo na památky tradičně v době letních prázdnin, bylo to 1,9 milionu návštěvníků.

Státní zámek Hrádek u Nechanic na Hradecku o dnešní Hradozámecké noci návštěvníkům poprvé otevřel obnovené hostinské pokoje v západním křídle zámku. Na večerní akci s programem přišlo kolem tisíce lidí a prohlídky pokojů byly plně obsazené. Po celé zemi bylo dnes při Hradozámecké noci i po setmění otevřeno 79 památek. Hradozámecká noc pořádaná Národním památkovým ústavem (NPÚ) je vyvrcholením letní návštěvnické sezony.

Státní zámek Telč se zařadil mezi několik málo památek v Česku, které bude možné navštívit celý rok. Zásadně k tomu přispěla evropská dotace na stavební a restaurátorskou obnovu v hodnotě čtvrt miliardy korun. Kompletně obnovený renesanční klenot ze seznamu UNESCO od nynějška nabízí návštěvníkům i dvě zbrusu nové prohlídkové trasy.

Na státním zámku v Telči skončila tříletá stavební a restaurátorská obnova za 241,5 milionu korun dotovaná Evropskou unií. Přibyly dvě prohlídkové trasy a moderní návštěvnické centrum, nově bude zámek z části přístupný celý rok. Kvůli dokončovacím pracím byl poslední dobou otevřený jen jeden prohlídkový okruh. Celý zámecký areál mohou návštěvníci procházet od pátku.

Hrad Karlštejn po třech letech stavebních prací otevře široké veřejnosti i dosud nepřístupné prostory. Nabízí jedinečný pohled do gotických sklepů, představuje vzácné dochované tesařské a kamenické prvky a poprvé také výhled z jižní terasy.

Hrad Karlštejn se v pátek slavnostně otevřel po rozsáhlé rekonstrukci. Dělníci obnovili suterén Císařského paláce či gotická sklepení purkrabství, přibyly nové expozice a moderní návštěvnické centrum. Stavební akce za 164 milionů korun začala v roce 2020, památka zůstala při opravách přístupná. Podle kastelána Lukáše Kunsta tříletá rekonstrukce nepřinesla žádnou konfliktní situaci. Obnova hradu však zcela nekončí, podle kastelána je potřeba se zaměřit ještě na další části hradu.

Hrad Karlštejn na Berounsku se dnes slavnostně otevřel po rozsáhlé rekonstrukci. Dělníci obnovili suterén Císařského paláce či gotická sklepení purkrabství, přibyly nové expozice a moderní návštěvnické centrum. Stavební akce za 164 milionů korun začala v roce 2020, památka zůstala při opravách přístupná. Obnova hradu však dneškem nekončí, do budoucna je potřeba ještě opravit střechy, vydláždit nádvoří nebo zrestaurovat sakrální prostory, řekla novinářům ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková (NPÚ).

Začíná nová sezona a památky se otevírají. Na jaká nová místa se můžou návštěvníci vypravit? „Dokončujeme několik velkých projektů, které zpřístupňujeme veřejnosti,“ říká šéfka památkového ústavu Naděžda Goryczková, která jmenujme například Klášter Kladruby, opatskou rezidenci v Plasích nebo zámek v Telči. „Čeká nás obnova Karlštejna, zpřístupnili jsme přízemí císařského paláce, připravili jsme nové návštěvnické centrum, prodejnu suvenýrů a kavárnu.“

Návštěvníky benediktinského kláštera v Kladrubech na Tachovsku čeká nevšední premiéra. Vůbec poprvé se podívají do obnovených mnišských cel, společné jídelny, kaple i do interiérů věnovaných rodu Windischgrätzů. Skončila totiž největší rekonstrukce v novodobé historii této památky, jež vyšla na téměř 165 milionů korun.

Dvě nové trasy čekají na návštěvníky benediktinského kláštera v Kladrubech od 1. dubna letošního roku. Obnova areálu a úprava expozic jsou u konce. Výsledkem projektu nazvaného Život v řádu, který stál 165 milionů korun a podpořil ho evropský program IROP (Integrovaný regionální operační program), je opravený starý konvent, první a druhé nadzemní podlaží nového konventu a rajský dvůr. První nová prohlídková trasa, Klášter, seznámí návštěvníky s každodenním životem mnichů. Druhá - Zámek pak přiblíží osud kláštera v 19. a 20. století a životy rodu Windischgrätzů, který byl v tu dobu novým majitelem objektu.

Do dosud nepřístupných prostor starého a nového konventu se od 1. dubna poprvé podívají návštěvníci benediktýnského kláštera Kladruby na Tachovsku. V národní kulturní památce skončila po dvou a půl letech největší rekonstrukce v novodobé historii kláštera. Přišla na 165 milionů korun, z toho přes 100 milionů byla dotace z EU. Ve dvou okruzích se lidé budou moci seznámit se životem mnichů a s rodem Windischgrätzů, který areál zrušeného kláštera koupil v 19. století. ČTK to řekl při slavnostním ukončení rekonstrukce ředitel českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Petr Pavelec.

Národní památkový ústav (NPÚ) nebude s přicházející hlavní turistickou sezonou zdražovat vstupné, sníží naopak cenu vstupenek pro děti od šesti do 17 let. Uvedla to ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. NPÚ zdražoval vstupné na památky ve své správě naposledy loni se začátkem sezony, šlo o nárůst v rozmezí od deseti do 30 korun. Hlavní turistická sezona začne na památkách 1. dubna.

Národní památkový ústav (NPÚ) nebude s přicházející hlavní turistickou sezonou zdražovat vstupné, sníží naopak cenu vstupenek pro děti od šesti do 17 let. Nově bude činit 30 procent ze základního vstupného. Děti do šesti let mají nadále vstup zdarma. Novinářům to dnes řekla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. NPÚ zdražovalo vstupné na památky ve své správě naposledy loni se začátkem sezony, šlo o nárůst v rozmezí deset až 30 korun. Hlavní turistická sezona začne na památkách 1. dubna.

Významnou roli v našich dějinách hrál rod Harrachů, jeho členové přitom patřili k vysokým představitelům státu a církve, ale také patřili k pokrokovým správcům panství. Představit starobylý rod Harrachů a probudit zájem veřejnosti o něj je cílem 13. ročníku projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů s podtitulem Harrachové – vznešenost zavazuje.

Cílem 13. ročníku projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů  je představit starobylý rod Harrachů. Slavnostní zahájení se konalo v prostorách proslulých harrachovských skláren.

Národní památkový ústav (NPÚ) dnes netradičně ve sklárně v Harrachově na Jablonecku zahájil 13. ročník projektu Po stopách šlechtických rodů. Ten letošní je věnován rodu Harrachů, kteří patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody, hráli zásadní roli v českých dějinách jako vysocí představitelé státu a církve, ale také jako pokrokoví správci panství. Cílem projektu je představit tento rod a probudit zájem veřejnosti o něj, řekla ČTK generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Ctnost vítězí nad nepřízní. Tak zní motto rodu Harrachů, které zůstává platné i v dnešní době. Hraběcí elegance, glanc, osvícené myšlení, skvělé podnikatelské cítění,…

U kulturních památek je umisťování solárních zařízení obecně nežádoucí, uvádí Národní památkový ústav (NPÚ) v nově zveřejněné metodice o vztahu historicky cenných budov a solárních elektráren.

Zámecký kopec v Náchodě už není zarostlá džungle, ale po revitalizaci je to místo odpočinku a nová chlouba města. Akce si vyžádala 240 milionů korun a zítra se zámecký kopec slavnostně otevře.

V Praze v rámci českého předsednictví Radě EU probíhá třídenní mezinárodní konference nazvaná Výzvy současné evropské památkové péče. Jednou z výzev je i aktuální energetická krize. Jak se staví památkáři k instalaci fotovoltaiky na památkově chráněné stavby? Nejsou ochránci kulturního dědictví příliš rigidní? Vladimír Kroc se zeptal generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové.

Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech – cenu Architekt roku 2022 získala dvojice brněnských architektů Ladislav Kuba a Tomáš Pilař z ateliéru Kuba & Pilař architekti. Čestné uznání poroty obdržela architektka Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu. Slavnostní vyhlášení výsledků čtrnáctého ročníku soutěže proběhlo 21. září 2022 na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

Po protiepidemických omezeních, která v Česku trvala dva roky, se do hradů a zámků letos znovu vracejí návštěvníci. Pořád jich je ale míň než dřív. Kvůli rostoucím nákladům na provoz navíc stoupla i cena vstupného na hrady a zámky. Jaké to má důsledky? Na to odpovídá generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

Po třech letech příprav se návštěvníci poprvé podívají, co na zámku Opočno ukrývá druhé patro. V rámci prohlídkové trasy se také budou moci pokochat vyhlídkou ze zámeckých arkád. To také ještě nikdy nebylo možné.

Národní památkový ústav má být garantem péče o dědictví. Řada chráněných objektů chátrá, ale úřad chce lít peníze do zbytečné moderní dostavby.

Národní památkový ústav (NPÚ) odhaduje, že do konce května ztráta způsobená uzavřením památek dosáhne 125 až 130 milionů korun. Na tiskové konferenci to řekla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Rok přitom podle ní začal z ekonomického hlediska dobře, za první dva měsíce z pětiny památek, které jsou otevřené celoročně, byly výnosy meziročně o 1,5 milionu korun vyšší. Od 10. března ale byla stovka státních památek uzavřená. V pondělí 25. května se otevírají interiéry památek, NPÚ uvažuje o tom, že hlavní návštěvnickou sezonu prodlouží.

Pozemky okolo Masarykova nádraží v Praze získala skupina Penta Investments už před téměř deseti lety. Na největším brownfieldu v pražské památkové rezervaci chce postavit obchodní komplex podle proslulé architektky Zahy Hadid. Po letech příprav a plánování se teď projekt vydává na poslední úsek závodu. Penta totiž požádala o územní rozhodnutí. Pomoci jí může i nedávný převrat na radnici Prahy 1.

Podle ministra kultury se developeři v Praze snaží prosadit projekty, které nerespektují charakter metropole.

Premiér Andrej Babiš se pokusí najít peníze na záchranu ateliéru sochaře Aleše Veselého, jehož díla jsou ve sbírkách Centre Pompidou.

Památková péče při řešení likvidace sprejerského nápisu z pilíře Karlova mostu, který se tam objevil v polovině července, nijak nepochybila. Uvedla to generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. Památkáři se měli vyjádřit k technologickému postupu čištění, který navrhl restaurátor. Podle Goryczkové ho schválili v den, kdy jej obdrželi, tedy 22. července. Sjednání termínu dodání zakázky i ceny je podle ní úkolem vlastníka.