Nezaměstnanost

Celá polovina Čechů nemá dostatečné finanční úspory. Pokud by totiž přišli o svůj hlavní zdroj příjmu, vystačili by s úsporami pouze tři měsíce a méně. Což je nedostačující. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos Mori pro Provident Fiancial. Lidé by měli mít úspory, jež jim po přičtení podpory v nezaměstnanosti pokryjí výdaje na 12 měsíců, aniž by se výrazněji zhoršila jejich životní úroveň.

Vláda Petra Fialy získala ve sněmovně důvěru; inflace v prosinci opět stoupla; maloobchod loni zažil žně; Škoda Auto má stále málo čipů; PKN Orlen chystá změny; Airbus loni Boeing předčil; Bolt získal další významnou investici; blíží se fúze herních titánů; Vladimír Dlouhý nahradí dle ČT v čele ČNB Rusnoka; Meta čelí žalobě za 2,3 mld. liber; Toyota stále předčí VW; PayPal zvažuje vývoj vlastní kryptoměny.

Jak se vyvíjela nezaměstnanost v prosinci roku 2021? Jaká je aktuální charakteristika uchazečů o zaměstnání a zvýšil se zájem o rekvalifikace?

Opavsko mělo v uplynulém roce nejméně nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji. A to navzdory vládním opatřením kvůli koronaviru, která často komplikovala výrobu. Počet lidí bez práce počet kolísal kolem 3%. To ovšem způsobilo opačný efekt: firmy se potýkají s nedostatkem zaměstnanců.

Inflace v prosinci dosáhla míry 6,6 %. Podle ekonoma Jana Švejnara ale v letošním roce zpomalí. Může za to podle něj vývoj ve světě. Kvůli tomu, že Česká národní banka (ČNB) zvýšila úrokové sazby, hrozí ale zvyšování nezaměstnanosti a horší konkurenceschopnost menších českých firem, varuje Švejnar.

Na konci prosince hledalo práci více než 12 tisíc Jihočechů, což je ve srovnání s listopadem o tisícovku více. Meziměšíčně poklesl počet volných pracovních míst. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Opavsko si po celý minulý rok drželo nejnižší nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji. A to přesto, že na mnohá odvětví, jako třeba pohostinství, gastronomie či služby, tvrdě dopadala protikoronavirová opatření a omezovala jejich činnost. Podíl nezaměstnaných tady během roku 2021 kolísal kolem 3%.

V prosinci přibylo na úřadech práce v Plzeňském kraji více lidí. Podíl nezaměstnaných se zvýšil z listopadových 2,5 na 2,8 procenta. Bez práce bylo…

Inflace, covid, drahé energie. A za stromem číhá jako pomyslný pohádkový vlk evropský klimatický výmysl Green Deal. Třetí rok už trvá boj českého průmyslu s nástrahami, které předtím neznal. Newstream se bavil s šéfy velkých českých firem o očekáváních roku 2022.

Podíl nezaměstnaných v Karlovarském kraji v prosinci vzrostl na 4,2 procenta. Proti listopadu jde o nárůst o 0,2 procentního bodu. V evidenci Úřadu práce…

Míra nezaměstnanosti v ČR stoupla loni v prosinci na 3,5 procenta, což je horní hranice expertních odhadů. I tak jde o relativně příznivý výsledek, zejména z pohledu zaměstnanců. Zaměstnavatelům a jejich svazům či asociacím naopak spíše přidělává vrásky na čele, takže umocňují své volání po zjednodušení zaměstnávání zahraničních pracovníků. To je ovšem trnem v oku třeba odborům.

Počet uchazečů o zaměstnání se během prosince v Plzeňském kraji zvýšil na 2,8 procenta. Bez práce bylo 11 558 lidí, což je o 742 více než o měsíc dříve. Nabídka pracovních míst se podle úřadu práce zvýšila a aktuálně je jich téměř 33 tisíc. Nezaměstnanost by v průběhu ledna měla opět mírně vzrůst.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v listopadu klesla proti říjnu o dvě desetiny procentního bodu na 6,5 procenta. Nejméně lidí bez práce je i nadále v České republice, kde nezaměstnanost činila 2,2 procenta. Největší nezaměstnanost je ve Španělsku, Řecku a Itálii. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Úřady práce v regionu evidovaly ke konci měsíce 29.019 uchazečů o zaměstnání, o 1063 více než na konci listopadu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. V celé České republice nezaměstnanost vzrostla o 0,2 procentního bodu na 3,5 procenta.

Podíl nezaměstnaných osob v Česku vzrostl v prosinci na 3,5 %. Nezaměstnanost je tak o 0,2 procentního bodu vyšší než loni v listopadu a o 0,5 procentního bodu nižší než před rokem.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v listopadu klesla proti říjnu o dvě desetiny procentního bodu na 6,5 procenta. Nejméně lidí bez práce je i nadále v České republice, kde nezaměstnanost činila 2,2 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny se nezaměstnanost proti desátému měsíci roku snížila o desetinu procentního bodu na 7,2 procenta.

Nezaměstnanost v České republice na konci loňského roku stoupla na 3,5 procenta, to je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu. Vyplývá to ze statistik Úřadu práce České republiky. I přes její obvyklý prosincový nárůst kvůli skončení sezónních prací je její úroveň v ČR dlouhodobě nejnižší jak mezi zeměmi EU, tak OECD.

Na Vysočině přibylo během posledního loňského měsíce 1201 lidí bez práce a na konci roku bylo v tomto kraji 10.413 nezaměstnaných. Podle dnešních dat…

Nezaměstnanost v Česku stoupla o 0,2 procenta. Nabídla pracovních míst je stále vyšší než počet nezaměstnaných.

Míra nezaměstnanosti v prosinci vzrostla vlivem ukončení sezonních prací a smluv na dobu určitou, shodli se analytici oslovení ČTK. Letos by ale měla opět klesat. Na trh práce příznivě působí pokračující růst ekonomiky a poptávka po zaměstnancích ze strany firem napříč sektory. Nezaměstnanost v Česku na konci loňského roku stoupla na 3,5 procenta, to je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu.

Nezaměstnanost v Česku na konci loňského roku stoupla na 3,5 procenta, to je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu.

Nezaměstnanost v Česku na konci loňského roku stoupla na 3,5 procenta, to je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu. O práci se ucházelo 258 173 lidí, zhruba o 12 600 více než o měsíc dříve. Současně mírně ubylo volných pracovních míst, kterých zaměstnavatelé nabízeli 343 148. Jejich nabídka tak byla dál vyšší než počet uchazečů. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, informoval Úřad práce ČR. Analytici zveřejněný nárůst nezaměstnanosti očekávali.

Nový rok přinesl řadu změn. Pro lidi bez práce máme dobrou zprávu. Od 1. ledna se totiž zvýšila maximální možná podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Spočítejte si na kalkulačce, kolik peněz dostanete.

Nezaměstnanost v Česku na konci loňského roku stoupla na 3,5 procenta, to je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu. O práci se ucházelo 258.173 lidí, zhruba o 12.600 více než o měsíc dříve. Současně mírně ubylo volných pracovních míst, kterých zaměstnavatelé nabízeli 343.148. Jejich nabídka tak byla dál vyšší než počet uchazečů. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, informoval dnes Úřad práce ČR. Analytici zveřejněný nárůst nezaměstnanosti očekávali.

Češi mají soudě podle nízké nezaměstnanosti a vysokého počtu volných pracovních míst napříč obory velmi slušné vyhlídky získat stabilní a dobře placenou práci. A nejsme už jen levná montovna.

Spolu s rokem 2022 roste i maximální možná podpora v nezaměstnanosti či v rekvalifikaci a podpora počítaná z náhradní doby. Upravuje se i postup. Pro výpočet maximální podpory v nezaměstnanosti a rekvalifikaci se využije sdělení ministerstva práce a sociálních věcí s číslem 495/2021 Sb. Jde o sdělení s číslem 495/2021 Sb. Průměrná mzda za první až třetí čtvrtletí roku 2021 činí 37 047 Kč. Základní pravidla pobírání podpory se nemění, mění se její maximální výše i částky počítané z náhradní doby. Uchazečům se zjednoduší postup při podávání žádosti o podporu.

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Rok 2021 nakonec nebyl tak ekonomicky nepříznivý, jak mnozí čekali. Částečně ovšem proto, že se neblahý ekonomický dopad pandemie „odsunul“ do roku 2022. Míra nezaměstnanosti letos nestoupla, naopak, spíše klesla, byt mírně – nemá už ostatně moc, kam klesat, vždyť je nejnižší v EU i v zemích OECD.

Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří – v tomto měsíci až desetiprocentní – způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022.

Nástup nového kabinetu Petra Fialy znamená s největší pravděpodobností konec pro armádu úředníků z dob Babišovy vlády. Od roku 2014 totiž každým rokem docházelo k nabírání dalších a dalších státních zaměstnanců až do loňského roku. Stopku vystavila nová vláda tím, že neschválila státní rozpočet navržený končící ministryní financí Alenou Schillerovou. Na další nabírání tak prozatím nejsou prostředky. Nabírání totiž v poslední době zanechaly v rozpočtu miliardové výdaje, které nová vláda…

Každá situace, jakkoliv se zdá složitá, je příležitostí najít na ní výhody či příležitosti. Současný stav na trhu práce je tak vhodnou dobou změnit zákoník práce, „oslabit“ pozici zaměstnanců či zavést školné na vysokých školách.

S koncem roku přišla znepokojivá zpráva. Řada firem po celé republice totiž ohlásila hromadné propouštění. Stovky lidí se tak teď bojí, že přijdou o práci.

Uchazečům o zaměstnání bez nároku na podporu je povolen výdělek do výše poloviny minimální mzdy v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Možné jsou i jiné výdělečné činnosti. Jaké? A jaké činnosti nebrání dokonce ani současnému pobírání podpory v nezaměstnanosti? Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, může pracovat v nekolidujícím zaměstnání, i přes to, že je evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Musí to ale úřadu práce resp. jeho pobočce nahlásit a nesmí mu to bránit v plnění povinností uchazeče o zaměstnání.

Od ledna se zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci – můžete dostat až 21 488 Kč nebo 24 081 Kč za měsíc. Kdo na tyto peníze skutečně dosáhne? Maximální částky podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci od 1. ledna vzrostou. Jejich výše se odvíjí od několika faktorů, ne jen od příjmů z posledního zaměstnání. Jak a proč podpora v čase postupně klesá?

Více než 180 000 lidí je dlouhodobě nezaměstnaných, zatímco skutečně dlouhá období nezaměstnanosti se stále zvyšují. Laureáti Nobelovy ceny za ekonomii otevírají otázku nižších mezd.

Zdražení elektřiny a zemního plynu spolu s problémy v globálních dodavatelských řetězcích přinesou další inflaci. Naopak koruna by mohla lehce posílit.

Pracovní trh je v současnosti charakterizován nedostatkem uchazečů o zaměstnání a mezi firmami je o ně boj. Jednou ze zbraní, které se firmy chystají s boji o zaměstnance používat, jsou vyšší náborové příspěvky. Zatímco u mezd nelze z objektivních příčin očekávat v roce 2022 přílišný nárůst, náborové příspěvky budou v porovnání s letošním rokem pravděpodobně o poznání vyšší.

​Investiční společnost Accolade chce v Hladkých Životicích na Novojičínsku vybudovat průmyslovou zónu, kde by mohlo vzniknout až 1000 pracovních míst.

Investiční společnost Accolade chce v Hladkých Životicích na Novojičínsku vybudovat průmyslovou zónu, kde by mohlo vzniknout až 1000 pracovních míst. Části místních obyvatel se ale plán na výstavbu areálu nelíbí.

Podíl nezaměstnaných v Karlovarském kraji klesnul v listopadu na čtyři procenta. Proti říjnu jde o pokles o 0,3 procentního bodu. V evidenci Úřadu práce…

Česko v příštím roce čeká inflační smršť. Zvláště neúprosná bude v prvních měsících roku, zejména hned v lednu, kdy meziroční míra hladiny růstu spotřebitelských cen může atakovat nevídanou hodnotu deseti procent. Během roku smršť sice zmírní, ale odeznívat bude jen pomalu.

Podíl nezaměstnaných osob se v listopadu snížil oproti předchozímu měsíci o jednu desetinu na 3,3 procenta. K poklesu došlo i po sezónním očištění. Počet volných pracovních pozic byl sice v listopadu o 7 614 míst nižší, než v předchozím měsíci, v meziročním srovnání je však stále ještě o 26 868 vyšší.

Rozšířená státní podpora v nezaměstnanosti skončila již v září, ale Američané se do práce nevracejí tak rychle, jak analytici očekávali. Firmy musejí nabízet stále vyšší mzdy, ale ani to často nestačí k nalákání „zlenivělých“ pracovníků, kteří si zvykli pobírat téměř minimální mzdu za nicnedělání. Společnostem se proto stále nedaří sehnat tolik zaměstnanců, kolik potřebují.

Inflace v listopadu zrychlila meziroční růst na šest procent; pražská burza se vyšvihla mezi nejvýnosnější parkety světa; značku VW povede šéf Škody Schäfer; cena emisních povolenek se urvala ze řetězu, stojí přes 90 eur za tunu; hodnota Applu je na dohled tříbilionů; PPF koupila reality ve Varšavě; nezaměstnanost je nejníže od nástupu covidu; VW chce stále dostat Porsche na burzu; startupy se těší nebývalé podpoře investorů; český průmysl dál stahují dolů automobilky a další události z byznysu čtěte v našem pravidelném týdenním přehledu.

Dosluhující ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová by se zřejmě ještě ráda zapsala do historie nějakou zásadní informací. Zkusila si tedy přivlastnit zásluhy na klesající nezaměstnanosti a nezapomněla dodat, že svůj resort předává ve výborném stavu. Se zlou se však potázala. Pokolikáté už jí odborníci, ale i laici vysvětlili, že takhle tedy ne?

Nezaměstnanost v ČR v listopadu podle Úřadu práce ČR a dle očekávání klesla na 3,3 procenta, z říjnových 3,4 procenta. Nižší byla nezaměstnanost naposledy loni v březnu. Znamená to, že trh práce prakticky již překonal útlum způsobený pandemickou situací.

Podíl nezaměstnaných v Karlovarském kraji klesnul v listopadu na čtyři procenta. Proti říjnu jde o pokles o 0,3 procentního bodu. V evidenci Úřadu práce ČR bylo na konci listopadu 8250 lidí, o 362 méně než v předchozím měsíci. Přibylo i volných pracovních míst, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Úřadu práce ČR.

V Plzeňském kraji ubylo nezaměstnaných. Počet volných míst v kraji vzrostl v listopadu na téměř 31 000, meziročně jich přibylo 5000. Každý uchazeč si…

Na trhu práce je nedostatek pracovních sil, což vytváří tlak na růst mezd. Přetrvávání této situace může likvidovat firmy s nízkou přidanou hodnotou, které si nebudou moci dovolit slušně odměňovat své zaměstnance.

Nezaměstnanost v Česku v listopadu klesla z říjnových 3,4 procenta na 3,3 procenta. Uvedla ministryně práce Jana Maláčová na twitteru. Nižší byla naposledy loni v březnu.

Nezaměstnanost v Česku v listopadu dle očekávání klesla na 3,3 procenta, z říjnových 3,4 procenta. Nižší byla nezaměstnanost naposledy loni v březnu. Znamená to, že trh práce prakticky již překonal útlum způsobený pandemickou situací.

Nezaměstnanost na Příbramsku v říjnu poklesla na 3,7 procenta.

Nezaměstnanost v listopadu činila 3,3 %. To je o 0,1 p. b. méně než v říjnu a o 0,5 p. b. méně než před rokem. Zároveň ubylo nových pracovních míst. Uvedl to Úřad práce ČR.

Nezaměstnanost v Česku v listopadu klesla z říjnových 3,4 procenta na 3,3 procenta. Nižší byla naposledy loni v březnu. Uchazečů o práci úřady evidovaly 245 549, zhruba o 6 100 méně než v předchozím měsíci a o téměř 29 tisíc méně než před rokem, kdy nezaměstnanost činila 3,8 procenta. Nabídka pracovních míst se proti předchozímu měsíci sice snížila, nicméně stále jich bylo více než uchazečů. Zaměstnavatelé jich nabízeli téměř 345 tisíc. Na volné místo tak připadá v průměru 0,7 uchazeče, informoval dnes Úřad práce ČR. Analytici pokles nezaměstnanosti předpokládali.

Česko má stále jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. V listopadu klesla míra nezaměstnanosti na 3,3 procenta.

Míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla v listopadu 3,3 procenta a oproti říjnu klesla o desetinu procentního bodu. V porovnání s loňským listopadem se jedná o pokles o půl procentního bodu. Informovala o tom ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Nižší byla nezaměstnanost naposledy loni v březnu.

Nabídka pracovních míst se proti předchozímu měsíci sice snížila, nicméně stále jich bylo více než uchazečů. Zaměstnavatelé jich nabízeli 345 tisíc.

Nezaměstnanost v Česku v listopadu klesla z říjnových 3,4 procenta na 3,3 procenta. Nižší byla naposledy loni v březnu. Uchazečů o práci úřady evidovaly 245.549, zhruba o 6100 méně než v předchozím měsíci a o téměř 29.000 méně než před rokem, kdy nezaměstnanost činila 3,8 procenta. Nabídka pracovních míst se proti předchozímu měsíci sice snížila, nicméně stále jich bylo více než uchazečů. Zaměstnavatelé jich nabízeli téměř 345.000. Na volné místo tak připadá v průměru 0,7 uchazeče, informoval Úřad práce ČR. Analytici pokles nezaměstnanosti předpokládali.

Počet nezaměstnaných v Česku se ke konci října dostal pod 140 tisíc. Jde o nejnižší nezaměstnanost od loňského května, kdy se na českém hospodářství začala naplno projevovat protiepidemická opatření vyvolaná nástupem koronavirové pandemie. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu.