Před 100 lety byla Koločava součástí Československa, dnes v nejbezpečnějším regionu Ukrajiny zoufale chybějí turisté. Vydali jsme se po českých stopách zjistit, jak místo vypadá nyní a proč má během války smysl podporovat tamní ekonomiku.
Spisovatel Ivan Olbracht zafixoval v českém povědomí podobu Nikoly Šuhaje jako vášnivého a svobodomyslného zbojníka, kterého ke sporu nejdříve s rakousko-uherskými a po nich i s československými úřady vedou spíše vnější okolnosti a jenž se postupně s
Příběh skutečného loupežníka Nikoly Šuhaje zachytil jako první spisovatel Ivan Olbracht nedlouho po jeho smrti. Pak Šuhajovo jméno na několik desetiletí upadlo do zapomnění. Opravdové slávy se zbojník dočkal až posmrtně díky brněnským divadelníkům, kteří z jeho příběhu vytvořili legendu.
Už dnes večer se zahrada pod Chodským hradem promění v jeviště legendárního muzikálu Balada pro banditu. Představení v podání Metropolitního divadla Praha začne ve 20 hodin.
Byl hvězdou pražských salonů, ale skončil v chudé dřevěnici u zbojníků. Ivan Olbracht v Koločavě našel víc než jen námět. Co vše musel obětovat, aby odhalil pravdu o krvavém mýtu Nikoly Šuhaje?
Ruská invaze na Ukrajinu podstatně omezila turistických ruch v tamních Karpatech, přestože tato oblast je na Ukrajině nejbezpečnější. Válkou tak nepřímo trpí provozovatelé služeb spojených s cestovním ruchem. Jedním z jeho center je vesnice Koločava – pro mnohé z nás spojená s legendárním zbojníkem Nikolou Šuhajem.
Před ruskou okupací přijíždělo do ukrajinské Koločavy mnoho Čechů i na Silvestra, od jara je pak lákala karpatská příroda. Koločavu tak za posledních 35 let spatřily statisíce a možná i milion Čechů. „Letos v létě jsme tu měli 5 až 10 českých turistů, to je žalostně málo. Přitom se u nás války není třeba až tolik bát, i když obezřetnost je na místě. Ale potřebujeme vás,“ obrací se na Čechy tamní starosta Vasil Chudinec v obsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Mlynářova dcera z moravských Cvrčovic se nebála dívat smrti do očí. Irena Svobodová, tichá manželka generála a prezidenta, celý život stála v první linii – v odboji, v rodině i jako první dáma, která na Hradě odmítla žít „na účet státu“.
Napsal sice i krásné knihy, ale to ho neomlouvá. Svými postoji bagatelizoval zločinnou podstatu komunismu, otevřeně lhal o poměrech v bolševickém Rusku a na sklonku svého života veřejně podpořil justiční vraždy.
O tom, jak to zní, když spojí síly dvě oblíbené hudební skupiny, se přesvědčili návštěvníci třebíčského divadla Pasáž 13. listopadu 2025. Hradišťan zde koncertoval společně s Javory beatem sourozenců Ulrychových.
Kvality Balady pro banditu nebude asi nikdo zpochybňovat. Muzikál Milana Uhdeho a Miloše Štědroně v podání Divadla na provázku je legendární a nezestárl. Nemělo by se však zapomínat, co je jeho předlohou a kdo ji napsal. Muzikál, který je známý i z úspěšné a zdařilé filmové podoby, vznikl na motivy románu Nikola Šuhaj loupežník, který napsal Ivan Olbracht.
KOMENTÁŘ / Mám rád Olbrachtovu knihu Golet v údolí a ani Nikola Šuhaj loupežník mi nevadí. Jsem zásadně proti jakékoliv cancel culture. Ale chtít nazvat stanici metra, ulici či cokoliv jiného po fanat…
Spisovatelka, novinářka a někdejší disidentka Jana Soukupová vydává novou knihu s názvem Brněnské mordy. Publikace, která vyšla v rámci Velkého knižního čtvrtku (16. října), přináší třicet skutečných kriminálních případů, jež se odehrály zhruba před sto lety a tehdy výrazně rezonovaly v dobovém tisku.
Štěpánka Ranošová oslavila před nedávném své již devětadevadesáté narozeniny, řadí se tak mezi nejstarší žijící české herečky. Po celý svůj život je spojena s Ostravskem, kde se narodila i profesně působila.
Dvacet dalších zajímavých „figurek“ z historie regionu, většinu z nich dávno zapomenutých, představuje etnograf Vlastivědného muzea Jesenicka Matěj Matela (33) v knize Brateček z Bretnova, která je volným pokračováním jeho úspěšné prvotiny Zvoník Z Cukmantlu. Muzeum ji vydalo nákladem tisíc kusů.
Kariéru měla úspěšně rozjetou, když jí ale do cesty vstoupil alkohol, všechno se rázem změnilo. Přestože od smrti slavné české herečky uběhlo již dvacet let, diváci na její role stále vzpomínají. Do jejich srdcí se tato talentovaná herečka s pronikavýma očima zapsala například jako Eržika ve filmu Nikola Šuhaj loupežník.
Kultovní muzikál Divadla Antonína Dvořáka o legendárním loupežníku Nikolovi Šuhajovi, jeho lásce Eržice a dalších hrdinech příběhu se představí v malebném prostředí skanzenu. Diváci se mohou těšit na jedinečnou atmosféru a nezapomenutelný večer pod širým nebem.
Před současným úderem čelila Zakarpatská oblast ruskému úderu naposledy loni 17. listopadu, kdy úlomky rakety sestřelené ukrajinskou protivzdušnou obranou dopadly blízko města Rachiv. Kdysi byla součástí Československa.
Divadelní svět v pátek ráno opustil ve věku 85 let herec Stanislav Šárský. Úmrtí potvrdilo Národní divadlo moravskoslezské, ve kterém za více než 30 let ztvárnil Šárský okolo 120 rolí. Svůj nezaměnitelný hlas propůjčil také mnoha rozhlasovým hrám a povídkám. V roce 2023 pak za své celoživotní mistrovství v činohře získal cenu Thálie.
Nikola Šuhaj národní hrdina nebo zločinec, který se stal legendou díky románu Ivana Olbrachta. Další smyšlené báchorky přidali místní četníci a lidová tvořivost. Pokud ho zabili jeho kumpáni, kdo potom seděl v kriminále pod jeho jménem?
Psal se rok 1825, když policie Rakouského císařství dostala udání, že krádeže, k nimž v té době docházelo na Litoměřicku, páchá jistý 29letý tulák a vojenský zběh Václav Babinský, který přežívá v různých úkrytech po lesích a živí se nekale. Dotyčného na základě popisu zadržela, ale nic mu nedokázala, a tak byl muž opět propuštěn. V té době nikdo, ani on sám netušil, že se právě rodí legenda o nejslavnějším českém loupežníkovi.
Popularita ho vynesla na výsluní před čtyřmi lety, když mu bylo pětadvacet a zazářil v seriálu televize Prima Slunečná. Doteď je jedním z našich nejobsazovanějších herců. „Už ale nemám pocit, že musím dělat úplně všechno. Uvědomil jsem si, že důležité jsou i jiné věci. Třeba duševní pohoda,“ říká dnes devětadvacetiletý Marek Lambora.
Miroslav Donutil slaví 74. narozeniny. Skvělý herec se českému diváku zapsal do paměti jako táta Šebek, poručík Troník či doktor Ulrich, ale také jako bavič a vypravěč, který stále dokola oživuje historky s Věrou Chytilovou, Frantou Kocourkem či Jiřím Kodetem. Co vše o našem Donutilovi víte? Otestujte se v našem eXtra kvízu.
PrahaIN.cz pokračuje v odkrývání epizod ze zákulisí některých našich celebrit. Tentokrát se zaměříme na populárního herce Miroslava Donutila. Jeho skeče, vzpomínkové večery a role (poručík Troník, Žemla, Karel Herbich či Nikola Šuhaj) jsou všeobecně známé.
Znají se přes čtyřicet let, spojuje je láska k hudbě, melodika, charakter a obsah písní a patří mezi stálice české hudební scény. V roce 2019 se hudebníci...
O Nikolovi Šuhajovi panují dost mylné představy. Rozhodně to ale nebyl žádný kladný hrdina ani romantik. Ani žádný Jánošík, který by bohatým bral a chudým dával, chtěl se mít pouze sám dobře.
Zánovní tank T-90 Proryv a další techniku získali obránci Doněcké oblasti, kteří zastavili ruský obrněný útok a zahnali posádky obrněnců na útěk. Když zmíněná moderní zbraň osiřela v poli, jejich odvá…
V českém filmovém a divadelním světě se Miroslav Donutil jeví jako osobnost s mimořádným charismatem, které diváky fascinuje. I on si ale rád od záře reflektorů odpočine. V takových chvílích se rád uchyluje na svou chalupu na Vysočině.
Romantická postava hrdinného zbojníka, který bohatým bere a chudým dává, není v umění neobvyklá. Loupežník Nikola Šuhaj z Podkarpatské Rusi inspiroval Ivana Olbrachta a mnoho dalších tvůrců.
Nová verze úspěšné divadelní adaptace známého románu Ivana Olbrachta - Nikola Šuhaj loupežník - zahájí v sobotní premiéře v Českém Těšíně jubilejní, 20. ročník Festivalu divadel Moravy a Slezska. Inscenaci nastudovalo Těšínské divadlo, které zároveň festival pořádá.
Herec se do divácké paměti zapsal především jako vyvolávač u kondiciogramu v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974). Miroslav Homola (25. 11. 1909-24. 10. 1983), od jehož úmrtí letos uplynulo čtyřicet let, patřil k výjimečně nadaným komediálním hercům a jeho život stojí rozhodně za připomenutí.
Sovětský svaz se tak stal jediným státem z protinacistické koalice, který nedodržel slib o poválečné obnově tehdejšího Československa v předmnichovských hranicích. Ukradl nám Podkarpatskou Rus.
Současně s ukrajinskou premiérou se do našich kin dostává historické drama Dovbuš o tamním legendárním zbojníkovi, který nemá daleko k Robinu Hoodovi, Juraji Jánošíkovi či Nikolovi Šuhajovi. Načasování přitom rozhodně není náhodné, jelikož právě dnes Ukrajinci slaví svůj Den nezávislosti. Dovbuš tedy není jen velkolepým zpracováním národního mýtu, ale zároveň i nezastíranou součástí ukrajinské propagandy.
Velmi dobrou mušku prokázali ukrajinští vojáci. Jediným shozeným granátem totiž způsobili mohutnou explozi ruského muničního skladu. Sami okupanti měli mluvit o „malém jaderném výbuchu“. Kdy a kde se úspěšný útok odehrál, není z popisu zřejmé. Podle autenticky vypadajících záběrů se zřejmě udál v letních měsících.
Bohatým bral a chudým dával? Otázka, na kterou mnoho historiků stále nenašlo odpověď. Loupežník Nikola Šuhaj a jeho banda strašila celou Podkarpatskou Rus a jejich osud se stal legendou kvůli knize Ivana Olbrachta, která byla poprvé vydána v roce 1933. Co vlastně o něm z historických zdrojů víme?
Pověsti o loupežnících mnohé vypovídají o typických povahových rysech jejich spoluobčanů. Lidé rádi zločince oslavují a do jejich osudů promítají svá vlastní zklamání a neúspěchy. I když Grasel grázlem zůstane…
V únoru se 90. reprízy dočká muzikál Balada pro banditu. Program pro děti nabídne Pohádky do kapsy z repertoáru Divadla A. Dvořáka a hostující představení Maková panenka a motýl Emanuel.
Těžko bychom hledali v českých zemích člověka, který by neznal jméno zbojníka Nikoly Šuhaje. Hlavní zásluhu má na tom bezpochyby román Ivana Olbrachta „Nikola Šuhaj loupežník“. Řada lidí je ovšem přesvědčena, že to byl obyčejný vrah, kterého literát nepřiměřeně zidealizoval...
Obdiv k osudu zakarpatských Ukrajinců je hlavním motivem nového filmu Vladimíra Morávka s názvem Bandité pro baladu. Legendu o Nikolovi Šuhajovi zpracoval režisér jako road movie z ukrajinské Koločavy. V práci s neherci se režisér odkazuje i k Miloši Formanovi. Důležitá je pro snímek hudba, písně z muzikálu hraje Jihočeská filharmonie. ČTK to dnes řekl Morávek. Film měl dnes republikovou premiéru v budějovickém kině Kotva.
Tento víkend se konají hned dva běžecké závody, účastnit se mohou více i méně zdatní sportovci a děti. Koho láká spíše tanec, v Lidových sadech může navštívit oblíbenou tančírnu s tanečním mistrem. V Šaldově divadle ožívá legendární zakarpatský příběh a liberecké muzeum nabídne zajímavou módní výstavu.
V pouhých 50 letech zemřel divadelní herec Přemysl Houška. O jeho skonu informovalo liberecké Divadlo F. X. Šaldy, kde herec působil od roku 2001 a ztvárnil zde řadu nezapomenutelných rolí.
Pro jedny hrdina, pro druhé zločinec. Každopádně se díky knize Ivana Olbrachta, vydané poprvé roku 1933, stal legendou. Fotr na tripu s rodinkou navštívil hrob Nikoly Šuhaje v Koločavě. Cesta k němu je však hodně trnitá, místní ho totiž příliš v lásce nemají. A tak se skupinka Čechů musela prodírat úzkými cestičkami a dokonce přelézat plot.
Pepa a jeho dcerky vyrazili do Zakarpatské oblasti v západní části Ukrajiny podívat se na rodiště známého loupežníka Nikola Šuhaje. Našli i českou stopu, a to nejen v podobě cestovatelů, ale také školy, kde se dříve učil český jazyk. Jen s těmi bankami je to tam docela kříž.
Vlastní adaptaci slavného románu o podkarpatském zbojníkovi od Ivana Olbrachta připravuje liberecké Šaldovo divadlo. Poslední novinka sezony činoherního souboru je postavená na písních Petra Ulrycha. V premiéře uvede divadlo Nikolu Šuhaje na velké scéně v pátek. Nová inscenace je nezvyklá i tím, že v něm vystupuje živá divadelní kapela. Podle režiséra představení Petra Svojtky to nebývá zvykem.
Jakmile Rudá armáda dobyla Užhorod, Stalinův diktátorský režim tam začal okamžitě upevňovat moc. Bez ohledu na to, že se Sověti nacházeli na území, které před válkou náleželo Československu. To s odstoupením Podkarpatské Rusi souhlasilo 29. června 1945.