OECD

České veřejné finance míří špatným směrem – a to už od covidu. Zadlužujeme se v době, kdy bychom nemuseli, daňový systém málo vybírá a zatěžuje ekonomiku přesně tam, kde to bolí nejvíc. „Nemusíme být jasnovidci, abychom věděli, že za nějakých dvacet let to bude fakt průšvih, pokud s tím teď něco nebudeme dělat,“ říká v nejnovějším dílu podcastu Money Maker ekonomka Markéta Koscielniak z Centra veřejných financí.

Praha - Zrušení devátých tříd základních škol by přineslo spíše zhoršení vzdělávacích výsledků, zvýšilo počet mladých lidí na pracovním trhu bez dostatečné kvalifikace a nadměrně by zatížilo vzdělávací systém. Ve společném stanovisku se na tom shodli odborníci z organizací EDUin, PAQ Research a IDEA při CERGE-EI. O tom, že by se mohly zrušit deváté ročníky ZŠ, nedávno mluvil předseda Sněmovny a vládní SPD Tomio Okamura i premiér Andrej Babiš (ANO), podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) to ale není na stole.

V porovnání se Slovenskem, Polskem, Maďarskem a Slovinskem vybírá Česká republika na daních v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) o 135 až 198 miliard korun méně. Ve srovnání s průměrem EU je rozdíl ještě výraznější – rozdíl činí dokonce 351 až 395 miliard korun.

Když jsem před čtyřiceti lety vstoupil jako medik poprvé do nemocnice, nasával jsem spolu se základními medicínskými znalostmi i nepsaná pravidla o tom, jak zdravotnictví funguje. Patřilo mezi ně i přesvědčení, že o všem důležitém rozhodují lékaři a že jejich hierarchie je jednoznačně vertikální.

Čína za deset let zvýšila výrobu jaderné elektřiny o téměř 314 TWh. Celý svět přitom přidal jen asi 270 TWh. Bez čínského růstu by výroba klesla.

Česko stárne a na budoucí důchody si nevydělá, pokud razantně nezvýšíme efektivitu naší práce a tvorbu přidané hodnoty.

Důchodové systémy napříč Evropou se výrazně liší. Zatímco v některých zemích jsou penze štědré a senioři si žijí jako v bavlnce, jinde musí mnohem více spoléhat na vlastní úspory. Pojďme se podívat, jak si v tomto srovnání stojí Česko a kde mají penzisté nejlepší podmínky.

Maďarsko se potýká s důsledky enormního sucha. Firmy a domácnosti bezprecedentním způsobem snížily svou spotřebu elektřiny poté, co vláda vyzvala ke zmírnění tlaku na rozvodnou síť. Maďaři mluví o „varování pro společnost“. Naplno se podle nich projevila realita klimatických změn, píše agentura Reuters. Země zároveň musela z velké části odstavit svou jedinou jadernou elektrárnu.

Sotva Ukrajina otevřela první vyjednávací klastr s EU, prezident Volodymyr Zelenskyj přestavuje tým, který má klíčové reformy připravovat.

S cestovním ruchem bývá umělá inteligence (AI) nejčastěji spojována s plánováním dovolené nebo doporučováním hotelů. Skutečný dopad AI je ale mnohem širší, dokonce větší, než odborníci z oboru předpokládali. Pomáhá především k řízení provozu vytížených turistických destinací.

Více než 380 tisíc domácností v Česku potřebuje cenově dostupné nájemní bydlení. Podle výstupů zprávy EIB pro Ministerstvo pro místní rozvoj se to týká přibližně 1,1 milionu lidí, tedy zhruba 40 % osob žijících v nájmu. K řešení krize dostupnosti bydlení je kromě nové výstavby nutné systematicky využívat také renovace stávajících budov. Ty mohou nabídnout kvalitní bydlení, například díky využití objektů v centrech obcí, a zároveň snižovat jeho dlouhodobé provozní náklady. Desetina českých domácností totiž vydává na bydlení více než 40 % svých příjmů.

Cestovní ruch se po pandemii covidu vrátil k růstu a v mnoha zemích už překonal dřívější rekordy. Stále větší množství návštěvníků ale podle organizace automaticky neznamená úspěch. Vlády by se měly méně soustředit na samotné počty příjezdů a více sledovat, kolik hodnoty turismus skutečně vytváří, a jaké náklady naopak přináší místním obyvatelům či životnímu prostředí. Vyrazit si na dovolenou představuje pro mnoho lidí zasloužený odpočinek po náročné práci, zároveň je ale turismus stále důležitějším hybatelem světové ekonomiky. Potvrzuje to i nová zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Tourism Trends and Policies 2026, podle níž cestovní ruch přímo vytváří v průměru čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP) členských zemí a zajišťuje 6,3 procenta pracovních míst.

Než se rodiče dostanou do věku, kdy potřebují pomoc, většina dětí přemýšlí hlavně o penězích: o úpravách domu, o dědictví nebo o případném domově pro seniory. Finanční plán je ale nepřipraví na to, co pak budou řešit každý týden. Tahle zátěž se neměří v korunách, ale v hodinách, a přichází dřív, než si ji většina lidí vůbec uvědomí.

V jedné práci vydrží čeští zaměstnanci v průměru přes jedenáct let, což je řadí na evropskou špičku. Za nízkou mobilitou stojí zaměření ekonomiky na průmysl, drahé nájmy i nechuť Čechů měnit zaměstnání.

Eurostat předpokládá, že by se Estonci mohli během příštích padesáti let dožívat až 85 let, což by průměrnou délku pracovního života prodloužilo téměř na 45 let. Podle nové zprávy estonského Centra pro prognózy by tato změna vedla k tomu, že by si lidé museli opakovaně osvojovat nové dovednosti, nebo dokonce během života několikrát změnit profesi.

V současném světě potřebujeme více všeobecného vzdělání, ne méně. Zrušení devátých tříd by šlo proti tomuto trendu. Navíc by mohlo prohloubit nerovnosti a narušit reformu českého školství.

Vzniknou v Česku opravdu malé modulární reaktory, které ještě nikde na světě neexistují? Zdaleka to není jisté, časem se totiž může zjistit, že výhodnější bude stavět velké jaderné elektrárny.

Skoro každý z nás si aspoň jednou položil otázku, nad kterou dumají statistici i realitní makléři: kde se žije nejlíp? Odpověď letos znovu padla a jméno na vrcholu žebříčku překvapením není. Zajímavější je, co se skrývá pod ním.

Ženy tak každý měsíc přijdou o stovky korun, za celý rok pak o desítky tisíc. Zatímco jejich manželé pobírají slušné penze, ony se musí uskrovnit. Přitom celý život pracovaly, vychovávaly děti a budovaly domov. Co stojí za tímto rozdílem a je vůbec spravedlivý?

Pokud jde o oblast zdravotnictví, ocitají se Evropané v obtížné situaci. Cenová politika Trumpovy vlády totiž vyvolala řetězovou reakci, na kterou doplácejí evropští pacienti.

Dvě třetiny zaměstnanců v Německu připouštějí, že by mohly přijmout práci v zahraničí. Přibližně 30 procent respondentů během posledních dvanácti měsíců konkrétní pozice hledalo a každý desátý už odeslal alespoň jednu žádost. Vyplývá to z průzkumu, který pro pracovní portál Indeed provedla agentura Appinio.

Ženy v Česku pobíraly v březnu průměrný samostatný starobní důchod 20 579 korun, muži 23 078 korun. Rozdíl patří k nejnižším v OECD, stále ale odráží nižší mzdy, kratší kariéry a převážně ženskou odpovědnost za péči.

OECD v aktuálním výhledu uvádí, že konflikt na Blízkém východě zvyšuje nejistotu a tlačí na ceny energií a potravin. Jak připomíná Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), vyšší náklady podporují inflaci, oslabují kupní sílu domácností a zvyšují náklady firem.

Z úst spousty seniorů zaznívá, že se raději uskromní, než aby šli žebrat o dávky. A není to výjimečný případ, ale problém, na který se dlouhodobě upozorňuje. Někteří důchodci žijí na hranici chudoby, často nemají ani na léky, a přesto si o sociální dávky nezažádají. Je to pro ně jako žebrota, tudíž si raději utrhnou od pusy.

Praha - Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes na dotaz ČTK potvrdil, že na mise nastoupí v blízké době noví velvyslanci ve Spojených státech, v Itálii a také při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizaci spojených národů (OSN). První z 16 diplomatů, jejichž nástup potvrdil prezident Petr Pavel, na nové posty nastoupí na přelomu července a srpna. Další pak do konce léta a v novém roce.

Jak v polovině týdne dopadlo obchodování s akciemi na burzách v Evropě a na druhé straně Atlantiku, jak vidí Airbus svůj byznys ve střednědobém horizontu a jak si země OECD vedou z hlediska nezaměstnanosti? To všechno musíte vědět.

Očekávaná délka pracovního života v Česku dosáhla v roce 2025 celkem 38,1 roku a unijní průměr převýšila o šest desetin roku. Oproti roku 2024 vzrostla o šest desetin roku, zatímco v celé Evropské unii pouze o tři desetiny. Od roku 2016 se v Česku prodloužila o 2,5 roku, v celé Unii o 2,3 roku.

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).

Na německou železnici míří nový dopravce. Firma Italo chce na dvou klíčových linkách zlomit monopol Deutsche Bahn. Vlaky DB jsou totiž chronicky zpožděné a příchod konkurence může trh zásadně změnit.

Kolik lidí zvolí předčasnou penzi i za cenu nižších příjmů a proč? Sociální správa zveřejnila čísla a ministerstvo práce zjišťovalo důvody. Chystané změny mají více motivovat i pomoci, aby lidé pracovali déle.

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.

Slovensko se už několik let potýká s nedostatkem lékařů a zdravotních sester. Mladí zdravotníci odcházejí za lepšími platy a pracovními podmínkami do zahraničí, nemocnice se snaží zaplnit volná místa a vláda hledá způsoby, jak exodus zastavit. Podle odborníků přitom nejde jen o slovenský problém. Podobné výzvy řeší i Česká republika a další evropské země.

V Česku odvádí zaměstnanci ze své hrubé mzdy daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Čím vyšší hrubá mzda, tím vyšší přímé daně placené zaměstnancem. Nejenom v korunách, ale i v procentech. S vyšší mzdou však v Česku stoupá efektivní zdanění na straně zaměstnance poměrně málo. Ve většině členských zemích OECD je to více. Proč? Podívejme se na praktické výpočty. Dle databáze OECD činila v Česku za rok 2025 průměrná hrubá mzda roční mzda 584 744 Kč. V přiložené tabulce níže máme vypočteny přímé daně placené zaměstnancem u podprůměrné mzdy ve výši 67 % průměrné mzdy, průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy ve výši 167 % průměrné mzdy. Jednotlivé měsíční částky jsou vypočteny z roční mzdy 584 744 Kč, přičemž jsou zaokrouhleny na stokoruny nahoru.

Umělá inteligence bývá v cestovním ruchu nejčastěji spojována s plánováním dovolené nebo doporučováním hotelů. Skutečný dopad AI je ale mnohem širší. Zatímco dnes si většina lidí představí především asistenta, který navrhne itinerář nebo poradí s výběrem destinace, moderní turistické oblasti začínají umělou inteligenci využívat především k řízení samotného provozu.

Poskytovatelé služeb spojených s kryptoaktivy asi budou muset jednou ročně hlásit specializovanému finančnímu úřadu obchody, které lidé s těmito aktivy

Celkové zdanění práce netvoří pouze povinné daně srážené ze mzdy zaměstnanci, ale i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Jak vysoké je zdanění práce u nadprůměrných mezd v členských zemích OECD? Za rok 2025 činila v Česku dle databáze OECD průměrná roční hrubá mzda 584 744 Kč a jako nadprůměrná mzda se v databázi OECD uvádí mzda ve výši 167 % průměrné mzdy. V tabulce níže si proto vypočítáme celkové zdanění práce (tj. při zohlednění i povinného pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance) u měsíční hrubé mzdy ve výši 81 400 Kč (zaokrouhleno na stokoruny).

Umělá inteligence bývá v cestovním ruchu nejčastěji spojována s plánováním dovolené nebo doporučováním hotelů. Skutečný dopad AI je ale mnohem širší.

Umělá inteligence bývá v cestovním ruchu nejčastěji spojována s plánováním dovolené nebo doporučováním hotelů. Skutečný dopad AI je ale mnohem širší.

Když si americká novinářka uvědomila, kolik času tráví každý den u obrazovek, rozhodla se to změnit. Vydala se na cestu k méně digitálnímu životu a zjistila, že získat zpět čas i psychickou pohodu může být vcelku jednoduché. Někdy stačí obyčejný budík, pár nových návyků a trocha cílené nudy.

Myslím, že otázka „AI ve školách ano, nebo ne“ už je přežitá. Že tu máme daleko zajímavější otázky, které se v českém školství neřeší. A to kdy začít AI používat (ev. na kdy používání odložit). Co změnit ve školách. A jak se vyhnout zhloupnutí z AI.

Předseda PRO Jindřich Rajchl na Facebooku napsal, že „Irsko je s přehledem nejrychleji rostoucím státem v Evropě“, že loni dosáhlo růstu 12,2 % HDP, má

Výdělky ve školství jsou neustále debatovaným tématem. Jak se vyvíjely za posledních několik let, kam směřují a jak pedagogy vnímá česká společnost? Tomu se věnuje další díl letního seriálu o vývoji výdělků napříč profesemi.

Osamělost už dávno není jen problém lidí, kteří žijí sami. Stále častěji zasahuje mladé, muže i LGBTQ+ lidi a odborníci ji spojují nejen s horší psychikou, ale také s vážnými zdravotními riziky.

Česká republika usiluje o to, aby se v příštím roce stala předsednickou zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě) by se v takovém případě Praha na určitou dobu stala místem setkávání politických představitelů ekonomicky nejvýznamnějších zemí světa. Vicepremiér to uvedl při hodnocení prvního půlroku působení vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Macinka také pochválil Okamuru.

Rodičovská stoupne na 400 tisíc, aby dohonila inflaci. Dává to smysl. Škoda jen, že opět nedošlo na důmyslnější zlepšováky. Třeba na půlení dávek mezi matky a otce, ať si užijí práci i děti rovným dílem.

Nová analýza OECD NEA ukazuje, že současné politické ambice v jaderné energetice výrazně převyšují reálné tempo výstavby. Pro dosažení nejambicióznějších scénářů rozvoje nebude rozhodující pouze výběr technologie, ale zejména dostupnost kvalifikované pracovní síly, kapacita dodavatelských řetězců a zajištění financování. Agentura pro jadernou energii OECD zveřejnila zprávu Nuclear Energy Outlook: Global Installed Capacity to 2050 and […]

Na pětadvacet organizací vyzvalo vládu, aby na české školství příští rok určila zhruba o 40 až 50 miliard korun víc než letos. „Není to odhad od stolu. V zemích OECD je jakýsi průměr HDP, který by měl být dostačující na to, aby školství bylo financováno tak, jak je zapotřebí. Druhou věcí, kterou jsme vzali v potaz, je programové prohlášení vlády,“ vysvětluje prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Poslechněte si rozhovor.

Dotykové telefony, chytré pračky a umělá inteligence nám měly ušetřit čas a zkrátit pracovní dobu. Tak proč průměrný středověký rolník mohl během roku odpracovat méně hodin než dnešní Čech?

Česko se po pětatřiceti letech od revoluce dostalo do pasti středního příjmu a reálné dohnání Německa či Rakouska zůstává vzdáleným snem, říká Aleš Chmelař, český velvyslanec při OECD.

Je to stále stejná písnička: „Všechno je drahé, platy jsou směšné a důchodci živoří.“ Jenže pohled do mezinárodních statistik a průzkumů, jako je ten od Datapulse nebo agentury Natixis, vykresluje úplně jiný obraz.

Otáčíte v ruce každou korunu a přemýšlíte, kde ještě ušetřit? V dnešní ekonomicky složité době je to národní sport. Snažíme se nakupovat v akcích, omezujeme zbytečné radosti, jenže peněženka přesto zeje prázdnotou. Člověk má občas pocit, že mu peníze mizí z účtu doslova před očima a bez jeho vědomí.

Tisková zpráva – Jednou z největších výzev ochrany životního prostředí je znečištění plasty a udržitelné nakládání s plastovými odpady. Ty z našeho prostředí jen tak nemizí, naopak se v něm kumulují. Ani několik lidských životů nestačí k tomu, abychom se jich zbavili. Produkce plastů přitom dál roste a podle odhadů má tento trend pokračovat i v dalších desetiletích. […]

Na ministerstvech školství (MŠMT) a financí už pomalu startují diskuze o tom, kolik peněz do vzdělávání přiklepnout na příští rok. Pokud chce vláda dostát svým slibům, zejména o platech učitelů a dalších pedagogů, měla by podle odborníků rozpočet MŠMT přifouknout o 40 až 50 miliard korun. Kabinet ale zatím výdaje komentovat nechce.

Vláda slíbila učitelům, že na konci jejího mandátu se dočkají průměrného platu ve výši 75 tisíc korun. Podle ekonoma a výkonného ředitele think tanku IDEA Daniela Münicha však tato částka nebude odpovídat rovněž slibovaným 130 procentům průměrné mzdy. Odkazuje se na ekonomické predikce. Odborníci současně spočítali, kolik musí ministr školství Robert Plaga (za ANO) vybojovat pro rozpočet resortu na příští rok, aby kabinet naplnil své závazky týkající se mezinárodního srovnání OECD.

Voliči by snáze přijali navýšení výdajů na školství na účet vyšších rozpočtových deficitů, když uvidí, že dodatečné peníze nepůjdou jen do vyšších platů, ale také do systémových změn.

Německo se přidává k evropským zemím, které volají po větší odpovědnosti sociálních sítí. Vláda nyní diskutuje o návrhu opatření, který by měl zajistit větší ochranu dětí a mladistvých. Co o tom zatím víme?

Praha - Na navýšení učitelských platů na úroveň 130 procent průměrné mzdy v Česku by bylo potřeba navýšit rozpočet školství na příští rok o 35 miliard korun. Novinářům to dnes řekl Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI. K navýšení rozpočtu školství tak, aby dosahoval průměrné intenzity výdajů zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), by bylo potřeba navíc asi 40 až 50 miliard korun, uvedl. Letos pracuje ministerstvo školství podle schváleného rozpočtu s výdaji 284 miliard korun.

Ačkoliv mzdy v Česku už druhým rokem rostou, třetina rodin je na tom hůř než v roce 2021. Za své peníze si koupí méně než před pěti lety. Příjmy po zohlednění inflace vzrostly jen necelé polovině lidí, zbytku stagnovaly. Ukazuje to analýza výzkumné organizace PAQ Research.

Největším tahounem světové ekonomiky zůstává technologický sektor, a přece jen velké firmy z tohoto odvětví, jako jsou Meta, Alphabet či Microsoft, stimulují poptávku napříč světovým dodavatelským řetězcem s vyšší přidanou hodnotou svými mohutnými investicemi do výzkumu, vývoje a datacenter. Vedlejším důsledkem této urputné snahy získat konkurenční výhodu jsou i obrovské emise korporátních dluhopisů. Ty by dle OECD měly dosáhnout až 4 bilionů USD v letech 2026–2030. Nabízí se otázka, zda nejsme svědky unikátní varianty efektu vytěsnění, ale opačným způsobem, než počítala tradiční ekonomická nauka.

Největším tahounem světové ekonomiky zůstává technologický sektor. Velké firmy z odvětví, jako jsou Meta Platforms, Alphabet nebo Microsoft, stimulují poptávku napříč světovým dodavatelským řetězcem s vyšší přidanou hodnotou svými mohutnými investicemi do výzkumu, vývoje a datových center. Důsledkem urputné snahy mít konkurenční výhodu jsou i obrovské emise korporátních dluhopisů. Ty by v letech 2026–2030 podle OECD měly dosáhnout objemu až 4 bilionů USD. Nejsme náhodou svědky unikátní varianty efektu vytěsnění, opačné, než s jakou počítá tradiční ekonomická nauka?