OECD

Evropské firmy dokáží získat pouze šest procent globálních investic do startupů s umělou inteligencí. Ve Spojených státech to je 61 procent. Evropští zákonodárci to chtějí změnit. Umělá inteligence se má stát dominantní složkou obchodní politiky evropského bloku, která zahrnuje vše od celních kontrol až po snazší vstup na světové trhy pro malé firmy.

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.

Česko už dnes patří mezi země s nejdelší a zároveň relativně štědrou rodičovskou podporou v rámci OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Přesto porodnost dál výrazně klesá. Právě v tom je skrytý paradox nynějšího rozhodnutí vlády zvýšit rodičovský příspěvek na 400 tisíc korun.

Vždy jeden z rodičů uplatňuje při výpočtu daně z příjmu daňové zvýhodnění na děti. Souhrnné efektivní zdanění rodičů je tak nižší než bezdětného zaměstnance. Jak se liší zdanění rodiny se dvěma dětmi v Česku a v ostatních zemích OECD? Podívejme se na praktické výpočty. Celkové zdanění práce ovlivňují nejenom přímé daně placené zaměstnancem (daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem), ale i sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Při zohlednění povinného pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnancem je zdanění práce vyšší, než to vypadá na první pohled.

Výdaje na zdravotnictví v Německu v posledních letech prudce vzrostly. Zatímco ještě v roce 2023 činily přibližně 500 miliard eur, o dva roky později to bylo už téměř 580 miliard. Přestože ne všechny jdou na vrub systému veřejného zdravotnictví, představují poměrně velkou zátěž pro hospodářství.

Měsíc co měsíc chodíte do práce, plníte úkoly a nakonec netrpělivě čekáte na den výplaty. Peníze na bankovním účtu představují zaslouženou odměnu za veškerou námahu. Málokdo si ale při pohledu na zůstatek naplno uvědomí, kolik prostředků se cestou tiše ztratí ve spleti nejrůznějších srážek.

Češi často mají pocit, že pracují zkrátka „tak akorát“. Když se ale jejich pracovní život přepočítá do čísel a porovná s jinými zeměmi, vyjde z toho překvapivý výsledek.

Pro zaměstnance je nejdůležitější čistá mzda, kterou dostávají od svého zaměstnavatele na účet. Tedy částka po zdanění. Hned ve 13 členských zemích OECD byla za rok 2025 průměrná roční čistá mzda vyšší než milion korun. Jak si při mezinárodním srovnání stojíme v Česku? V Česku odvádí zaměstnanci ze své hrubé mzdy daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. V tabulce níže si vypočítáme průměrnou roční čistou mzdu na účet u průměrné hrubé mzdy, která v Česku za loňský rok dle databáze OECD činila 584 744 Kč. Ve všech členských zemích OECD se níže v textu se čistá mzda vypočítávala z průměrné hrubé roční mzdy za rok 2025 dle databáze OECD (Taxing Wages 2026). Při výpočtu průměrné čisté mzdy se počítá pouze s uplatněním základní daňové slevy nebo základní nezdanitelné položky.

Rychlý návrat do práce se vydává za moderní a jediný správný postup. Není tomu tak, pokud matka musí dítě odložit z povinnosti. Rozhoduje totiž kvalita podpory, nikoliv póza o „Západu“.

Lze jen souhlasit se zpěvákem Petrem Jandou, že si v mnoha případech lidé včetně celebrit mohou za nízké penze sami.

Humanoidní roboti už dávno nejsou jen technologickou kuriozitou. Zvládají běhat půlmaratony rychleji než lidé, testují se ve výrobě, v pilotních projektech pomáhají i ve zdravotnictví a postupně se přesouvají z laboratoří do reálného provozu. Nově navíc míří i na jedno z nejrušnějších letišť světa, japonské Haneda Airport, kde od května zkoušejí nasazení robotů například při nakládání zavazadel nebo úklidu kabin letadel. Testování humanoidních robotů pro pozemní operace na tokijském letišti oznámily společnosti Japan Airlines a GMO AI & Robotics. Reagují tím na rostoucí poptávku po cestování a dlouhodobý nedostatek pracovních sil, přičemž klíčovou roli zde hraje stárnutí populace, které snižuje dostupnost zaměstnanců v logistice i službách.

Přestože jsou všechny členské země OECD při celosvětovém srovnání vyspělé, tak jsou mezi nimi značné ekonomické rozdíly, vždyť ve Švýcarsku je průměrná hrubá mzda vyšší 14,5krát než v Kolumbii. Hned v 19 členských zemích OECD byla za rok 2025 průměrná roční mzda vyšší než milión korun. Jak vysoké jsou mzdy v Česku? Průměrná roční hrubá mzda dle databáze OECD se za rok 2025 pohybovala v členských zemích OECD od cca 184 tisíc Kč v Kolumbii po téměř 2,67 mil. Kč ve Švýcarsku. V osmi členských zemích OECD byla průměrná mzda nižší než v Česku. Pouze mírně vyšší než v Česku byla průměrná mzda v Portugalsku, v Polsku, v Estonsku a v Řecku. Pro všechny členské země OECD platí, že většina zaměstnanců má svoji roční hrubou mzdu nižší, než je průměrná mzda, protože na průměrnou mzdu většina zaměstnanců nedosáhne.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.

Vyspělé země v posledních letech ve velkém snižují výdaje na humanitární a rozvojovou pomoc. Minulý rok klesla globální podpora mezi členy Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) o rekordních 23 procent a v dalších letech má pokles podle odhadů OECD pokračovat. Jednotlivé země k tomu mají podle Ondřeje Horkého-Hlucháně z Ústavu mezinárodních vztahů různé důvody – od zvyšování výdajů na obranu po snahu ozdravit veřejné finance. Analýzy expertů však upozorňují, že tyto škrty budou mít dalekosáhlé dopady – projeví se například ve zdravotní pomoci či opětovném rozvoji chudoby a hladu. Na svědomí mají také stovky tisíc mrtvých a počty obětí mohou jít brzy do milionů. Zhoršení podmínek v méně rozvinutých zemích také může zesílit tlaky na migraci.

Podle posledního průzkumu Financial Times na vzorku čtyř tisíc pracovníků z USA a Velké Británie používá umělou inteligenci na denní bázi zhruba šedesát procent zaměstnanců z nejvyšších příjmových skupin, zatímco u nejnižších je to přibližně patnáct procent. Technologie, která měla podle optimistických předpokladů hrát na trzích práce „demokratizační" roli, zatím spíše prohlubuje stávající rozdíly.

Evropa chce nakopnout průmysl. Připravila proto zákon, který mu má pomoci. Čína to ale cítí jako diskriminaci a varuje před odvetou.

Podle posledního průzkumu britského deníku Financial Times na vzorku čtyř tisíc pracovníků z USA a Velké Británie používá umělou inteligenci (AI) na denní bázi zhruba šedesát procent zaměstnanců z nejvyšších příjmových skupin, zatímco u nejnižších je to přibližně patnáct procent.

V daňové politice se jednotlivé členské země OECD významně liší, vždyť rozdíly ve zdanění práce u průměrné mzdy jsou desítky procent. Obecně platí, že v evropských zemích je zdanění značně vyšší než v mimoevropských zemích. Jak vysoké je zdanění práce v Česku v porovnání s ostatními zeměmi OECD? Podívejme se na praktické výpočty. Celkové daně ze mzdy tvoří rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance obdrženou na bankovní účet. Zdanění mzdy je tak vyšší než zdá na první pohled, když se porovnává pouze hrubá mzda a čistá mzda. Důvodem je právě platba povinného pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance, které zejména ve většině evropských zemích citelně zvyšuje celkové mzdové náklady.

Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.

Máte pocit, že jsou všichni nějak víc podráždění, méně chápaví a na empatii jako by se stála nekonečná fronta? Nejspíš si to úplně nenamlouváte. Nová studie i další mezinárodní data naznačují, že emoční inteligence i některé sociální a emoční dovednosti v posledních letech u lidí opravdu oslabují.

Důchody v evropských zemích jen málokdy plně pokryjí životní náklady. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že senioři v Česku či Polsku jsou na tom lépe než v mnoha bohatších zemích.

Pojem „střední třída“ v Česku roku 2026 se výrazně proměnil. Zatímco dřív se do ní řadil téměř každý se stabilní prací, nová ekonomická analýza z počátku roku 2026 ukázala čísla, která překvapila i odborníky.

V roce 2016 Norsko uvítalo digitální revoluci ve vzdělávání s otevřenou náručí.

Aktuální konflikt v Íránu pomalu, ale jistě zhoršuje výhled světové ekonomiky a vývoje cen. Nicméně přinesl i jinou dost palčivou otázku. Bude chtít po nejspíš ne úplně úspěšné konfrontaci na Blízkém východě D. Trump dál zůstávat v NATO? Přece jen se zdá, že neochota participovat na tomto konfliktu ze strany evropských států mohla být poslední kapka pro amerického prezidenta a jeho ochotu účastnit se obrany zájmů na starém kontinentu. Co by to pro evropské státy znamenalo nahradit USA? Jaký by to mohlo mít dopad na veřejné rozpočty?

Vlády, které po začátku války s Íránem snížily daně z pohonných hmot, musí urychleně zrušit nákladné univerzální energetické dotace. Náklady na tyto politiky jsou obzvláště vysoké, varuje OECD.

Přestože už pandemie Covidu skončila před přibližně čtyřmi lety, následky pociťujeme dodnes. A to jak ze zdravotnického, tak z ekonomického hlediska. Podle nejnovější analýzy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) si ekonomickou kouli na noze způsobenou největší zdravotní globální krizí od takzvané španělské chřipky poneseme ještě několik let v podobě long Covidu.

Hodná je ta, která pomáhá s učením. Zlá je ta, se kterou se hloupne. To tak nějak všichni tušíme. Ale jak to poznat v praxi, co to reálně znamená při výběru nástroje pro výuku - o tom mě donutila přemýšlet naše návštěva v Apple Developer Academy.

Objem rozvojové pomoci, kterou poskytují rozvinuté státy, zaznamenal loni rekordní pokles, a to o 23,1 procenta oproti roku 2024, sdělila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Mezinárodní rozvojová pomoc od zemí, které jsou sdruženy ve Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC), loni oproti roku 2024 klesla o 23 procent. Představuje to největší meziroční pokles v historii oficiální rozvojové pomoci (ODA). V absolutních číslech ODA meziročně klesla o 40 miliard dolarů (přes 800 miliard korun). Ve čtvrtek o tom informovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Česko patřilo loni k zemím, které v přepočtu na hrubý národní produkt vydaly na rozvojovou pomoc ze států DAC nejméně. Hůře na tom jsou jen USA.

Co se stane, pokud AI nahradí tolik lidí, že se dramaticky sníží počet plátců do sociálního pojištění, a tím ohrozí stabilitu důchodového systému či zdravotní péče? Budeme muset zdanit roboty.

Masivní investice do umělé inteligence mění i dluhopisový trh. OECD upozornila, že velké technologické firmy mohou kvůli financování datacenter zvýšit koncentraci trhu a ztížit investorům diverzifikaci.

Sníte o tom pracovat ze zahraničí, třeba od moře, ale váš zaměstnavatel má strach z „daňové pasti“? Strašákem je tzv. stálá provozovna – tedy povinnost firmy platit v cizí zemi daně a vést tamní účetnictví. Do situace proto vnesla jasno Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s cílem spravedlivých odvodů. The post Práce ze zahraničí do 50 % bez daňových rizik? Česko nutí firmy k restrikcím appeared first on Česká justice.

Americké akciové indexy ve čtvrtek výrazně klesly pod tlakem vyšších cen ropy. Obchodníci sledovali nejnovější vývoj na Blízkém východě.

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.

Paříž - Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.

Česko podporou humanitární pomoci nepřijde o kapacitu řešit domácí problémy, spíše naopak.

Česká republika zavádí mezinárodní standard CARF (Crypto-Asset Reporting Framework), který umožní automatickou výměnu informací o kryptoměnových transakcích mezi daňovými správami členských zemí OECD.

Česko má v přepočtu na obyvatele více než dvojnásobek intenzivních lůžek oproti průměru OECD. Přesto jsou naše výsledky v dlouhodobém srovnání špatné. Na drahých lůžkách přitom často leží pacienti, kteří tam být vůbec nemají. Problematice se věnovala konference NZIS Open: Datová podpora dohodovacího řízení. „Česká intenzivní péče má hrozně moc lůžek.

Aneb proč se v debatě o patriarchátu tak často míjíme a proč tenhle systém neškodí jen ženám, ale v jiné podobě i mužům.

První den jednání mezi USA a Čínou v Paříži je u konce. Rozhovory mají pokračovat v pondělí ráno. Diplomaté velmocí podle agentury Reuters jednali například o amerických clech a možnosti jejich snížení.

V Paříži v neděli po šesti hodinách skončil první den americko-čínských jednání o obchodní dohodě. Podle mluvčího amerického ministerstva financí budou rozhovory pokračovat v pondělí ráno, informovala…

Paříž - Zástupci Spojených států a Číny vedli v Paříži konstruktivní obchodní rozhovory, jednali například o vytvoření bilaterálního systému na podporu spolupráce v oblasti obchodu a investic. Uvedl to dnes čínský vicepremiér Che Li-feng, podrobnější informace o obsahu rozhovorů ale neposkytl, informuje agentura AFP. Americký ministr financí Scott Bessent podle serveru CNBC označil jednání za velmi dobrá.

Minulý týden prošla v prvním čtení novela zákonů o veřejných rozpočtech, která pod rouškou technických změn oslabuje roli Sněmovny. Ruší čtvrtletní zprávy a zavádí vágní výjimky, čímž odmítá standardy OECD a oslabuje demokratickou rovnováhu moci.

Zamýšlené zastropování důchodového věku na 65 letech začne zvedat výdaje na penze od roku 2030. Do poloviny století by vzrostly z 2,2 miliardy korun na téměř 129 miliard korun ročně. Vyplývá to z podkladu ministerstva práce pro tripartitu. Podle ministerstva se ale další pokračování v posouvání důchodové věkové hranice o měsíc ročně od 30.

Úroky u státního dluhu znovu povážlivě rostou, což není dobrá zpráva. Nejen pro vládu, ale třeba i pro hypotéky. Napětí ve světě se potkává s dobou, kdy si chce půjčovat každý. Kdo rozhazuje, koleduje si o problémy.

Zatímco se čeští politici i občané v médiích i na sociálních sítích do krve hádají o zástupná témata, ideologické hlouposti nebo drobné v řádech milionů, pod rukama jim uniká digitální armagedon.

Kdo se v Česku rozhodne jít na vysokou školu, musí se o sebe postarat sám. Ve srovnání s většinou zemí Evropské unie je veřejná finanční podpora vysokoškoláků téměř neviditelná. Zatímco unijní průměr míří ke 14 procentům veřejných výdajů na tento stupeň vzdělávání, v Česku je to kolem 1,5 procenta. Bez práce při studiu či pomoci rodičů se většina studentů neobejde.

Ačkoli to sotva bude problém, který nám v dnešním světě nedává v noci spát, stín stárnoucí populace slibuje, že se dříve či později objeví. Tam, kde se tak již děje nejsilněji, v čele se zeměmi, jako je Jižní Korea, je situace natolik kritická, že se již hovoří o superstárnutí populace. Jde o nenápadný posun v rétorice, který se navíc nezastavil.

Rozvoj umělé inteligence bude stát obrovské peníze. Devět velkých technologických firem může podle OECD do roku 2030 investovat více než čtyři biliony dolarů. Část těchto peněz si pravděpodobně půjčí na dluhopisových trzích. Investorům kvůli tomu hrozí nový problém.

Český stát má špatně nastavený a neudržitelný systém financování samospráv, který v Evropě nemá obdoby. Důsledkem je velký počet radnic a na nich sto tisíc úředníků. Změna systému je ale svízelná.

V Česku existuje kapitál velkých hráčů, kteří disponují nemalými zdroji, ale raději je alokují do zahraničí, nemovitostí či do rozšiřování svých firem. Česko ale podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) potřebuje, aby peníze byly investovány do start-upů. Pokud pak start-up nepřežije, velká firma si bude moci celou věc odepsat z daní. Klíčové zároveň bude, zda na burze nějakým způsobem zůstanou akce ČEZu. Havlíček řekl, že bude postupovat tak, aby získala firmu pod kontrolu, ale…

Česká republika patří mezi nejrychleji se zlepšující země v oblasti práce s veřejnými daty. Mezinárodní hodnocení OECD i Evropské komise potvrzují, že otevřená data se v Česku posunula od formální povinnosti k praktickému nástroji digitalizace státu.

Co spojuje obézní děti a podnikové daně? Prý složitost, jak vysvětlit správná řešení v televizi. Bohužel to poškozuje i vládní ekonomický program.

Kdo bude zasažen nejvíce a co s tím můžete udělat? Když jsem poprvé procházela podklady k důchodové reformě, která nabyde účinnosti v příštích letech, napadlo mě, jak málo se o ní vlastně běžně mluví.

Minimální mzda v Česku projde letos další zatěžkávací zkouškou. Její výše vzrostla na 22 400 korun, což představuje meziroční přilepšení o 1 600 korun. Důležitější než samotná částka je však mechanismus, jakým k ní dospíváme. Odpadá totiž každoroční nedůstojné handrkování vlády s odbory a zaměstnavateli.

Vlna výpovědí v dánské společnosti Novo Nordisk mění náladu na pracovním trhu. Firma, která v posledních letech táhla ekonomický růst země, nyní brzdí nábor a propouští. Nepřímé dopady mohou zasáhnout i střední Evropu včetně českých aktivit společnosti.

Automatický mechanismus navázaný na průměrnou mzdu letos posunul minimální mzdu na 22 400 korun a její podíl na průměrné mzdě na 43,4 procenta. Politické vyjednávání nahradil zákonný vzorec. Otázkou však zůstává, zda tempo růstu mezd odpovídá vývoji produktivity české ekonomiky.

Minimální mzda dosahuje v ČR 22 400 korun. V přepočtu podle kupní síly postupuje Česko do vyšší evropské ligy. OECD ale upozorňuje na slabý růst produktivity. Konvergence k Západu tak může zpomalit.

Důležitější, než samotná částka je však mechanismus, jakým k ní dospíváme. Odpadá totiž každoroční nedůstojné handrkování vlády s odbory a zaměstnavateli. O výši minima už nerozhoduje politický kalkul nýbrž zákonný automat navázaný na vývoj průměrné mzdy

V roce 2025 české ministerstvo zahraničních věcí poslalo finanční příspěvky 97 mezinárodním organizacím – v celkovém součtu za 1,42 miliardy korun. Někdy jde o stamilionové částky, jindy o „drobné“ v řádech nižších statisíců. Plyne to z údajů, které si na ministerstvu vyžádal HlídacíPes.org. Když Česko dostalo nedávno od amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvánku do jeho