Pohraničí

Nález neoznačeného hrobu nedaleko Karlových Varů odstartoval obnovu místního památníku. Stát poprvé rozděluje miliony na opravu opuštěných německých hrobů. Pomáhá tak obcím i spolkům pečovat o historii pohraničí.

Reportáž z ruského severního Kavkazu, o zdejší situaci a bezpečnostních opatřeních, která představují kolorit této ruské kolonie. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na konec světa a zpět - 3.

Za hranice na Západ nestačil pas ani peníze. O cestě rozhodovala státní banka, zaměstnavatel i ministerstvo vnitra – a část pravidel zůstávala před veřejností skryta.

Festival Pavlův Studenec ožívá připomíná zaniklou vesnici na česko-německé hranici i osudy jejích obyvatel. Matouše Horáčka zasáhlo také setkání s mužem, jehož praděda po válce umlátili čeští pohraničníci. Spolek dnes oživuje paměť i dalších míst Tachovska.

Většina z téměř 200 lehkých pevnůstek, takzvaných řopíků, které ve 30. letech tvořily československé pohraniční opevnění na Králicku, je dnes opuštěná, poškozená nebo zarostlá.…

Když se mi ozval Tomáš Cidlina, jestli bych nechtěl napsat něco o knize, kterou nedávno vydal v nakladatelství Voda na mlýn, bylo jasné, obzvlášť když se knížka jmenuje Heimat Core, strach -- hnus --

Moneta Money Bank oznámila, že zprovoznila už dřív avizovanou možnost vkládat do některých bankomatů přijímajících hotovost i eura. Jde celkem o čtyřicet přístrojů v krajských městech a v pohraničí.

Hledáte klidnější alternativu k nejnavštěvovanějším turistickým místům? Vybrali jsme v českém příhraničí šest výletů, kde si užijete přírodu, historii, dobré jídlo i tajemnou atmosféru bez nekonečných zástupů návštěvníků.

Skutečný život se odehrává v rodinách, sousedstvích, místních komunitách. Ne ve velkých historických kategoriích, říká historik Jan Horský.

Dva roky na státní hranici. Strach, propaganda, šikana i zadržení lidí, kteří chtěli utéct. Bývalý pohraničník popisuje službu, o které se moc nemluví.

Zločin v Evropě se stává stále sofistikovanější a organizované sítě nebo teroristé často působí přes hranice, na globální úrovni a na internetu. Pomáhá jim s tom i umělá inteligence. Evropská komise se rozhodla na tyto nové hrozby reagovat posílením mandátu evropské policejní agentury Europol a úřadu EU pro justiční spolupráci Eurojust. The post Evropa tasí proti zločinu nové zbraně. Zaměří se na pohraničí, posílí Europol appeared first on Česká justice.

Lednice a Valtice dnes lákají na víno a památky UNESCO. Před lety však areál drancovala Rudá armáda, v sálech se sušil tabák a v konírnách sídlila Pohraniční stráž. Objevte příběh, o kterém se mlčelo.

Kniha Tak střílej! Emila Hrušky přináší dva silné příběhy z poválečného Československa. Bez senzace, zato s důrazem na fakta a souvislosti sleduje osudy lidí, jejichž životy formovala válka i složitá realita českého pohraničí po roce 1945.

Po odsunutých Němcích zůstaly v Česku stovky zaniklých vesnic, po některých zbyly jen základy. Jednou z nich je i obec Litrbachy na Sokolovsku, která se poté jmenovala Čistá a dnes je součástí obce Rovná. Pochází odsud německá rodina Heleny Baránkové, kterou nakonec poválečný odsun minul. Paní Helena dnes bydlí v nedaleké obci Krásno a s pomocí archeologů našla i místo, kde jejich dům stával.

V polsko-slovenském pohraničí spustili velkou akci zaměřenou na medvědy. Polští experti šelmy odchytávají a dávají jim GPS lokátory. Dvě medvědice, které ohrožovaly místní, také převezli hlouběji do lesů. Celá operace je součástí projektu placeného z peněz Evropské unie. Také na Slovensku chtějí mít přesnější představy o počtu a chování medvědů hnědých, v srpnu tam zveřejní výsledky nového rozsáhlého sčítání těchto zvířat.

Mnozí teď kvůli nedávnému sjezdu Sudetských Němců v Brně hulákají něco o vlastizradě a válečných obětech. Co víc, někteří obyvatelé pohraničí se stále nesmyslně klepou, že přijdou o svůj domek…

Zmínka Sudet většině lidí evokuje těžký život v pohraničí, druhou světovou válku a dramatické a smutné události, které se zde relativně nedávno odehrály. Vysídlené vesnice, respektive jejich zbytky nám tyto příběhy stále připomínají. Některé se postupně rozpouštějí do okolní krajiny, jiné už zmizely docela a další zase dostávají druhou šanci pod rukama nadšenců, kteří se je snaží zachránit.

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.

Otec a syn. Josef Brož a Ferdinand Brosch. Na konkrétním případu jedné rodiny si ukážeme, jak tenká byla hranice mezi Čechem a Němcem v nedávné minulosti.

Po únoru 1948 se mnoho lidí pokoušelo odejít z Československa. Někteří měli strach ze zatčení, jiní už nechtěli žít v zemi, kde moc převzali komunisté a kde se z běžného života rychle vytrácela svoboda. Státní bezpečnost toho využila po svém.

Mařížský zámeček u Slavonic přečkal dvě světové války, ale nepřežil éru komunismu. Po roce 1945 chátral v pohraničí, sloužil ke kulturním účelům, skladům i zemědělské technice a jeho postupnou zkázu v 80. letech dokončil filmový štáb.

Po únoru 1948 pomáhali někteří příslušníci SNB lidem utéct přes šumavskou hranici na Západ. Když Státní bezpečnost převaděčskou síť rozbila, většina skončila ve vězení. Jaroslav Maršík zatčení unikl a deset let se skrýval u své sestry v Bavorově.

Fronta u stojanů sahala do přilehlé křižovatky a čekání ve špičce trvalo až dvacet minut. Tohle není abstraktní zpráva o cenách ropy, tohle je konkrétní místo, kde se srazily dva cenové světy.

Ivo Skopal dokázal rozehrát zajímavou hru o přežití ve zdánlivě poklidném pohraničním městečku, která, i když má být určitou morální dystopií, působí jako popis reality.

Květen 1945 nepřinesl jen mír. V pohraničí začal největší majetkový přesun v našich dějinách. Zatímco se slavilo, v chaosu Sudet se bez pravidel rozhodovalo, kdo přebere cizí domovy a jakou cenu za to zaplatí naše svědomí.

Ruská Belgorodská oblast se kvůli sílícím útokům dronů dostává do stále vypjatější situace. Místní úřady nově oznámily, že do pohraničních oblastí začnou doručovat potraviny i poštu obrněnými vozidly vybavenými systémy elektronického boje. Opatření má pomoci udržet zásobování v místech, kde se běžný civilní provoz stává stále rizikovějším. Foto: Válka zasáhla běžný život naplno.

Na mapě kdysi existovaly desítky obcí, které dnes téměř nikdo nezná. Železná opona z nich udělala prázdná místa. Lidé odešli, domy zmizely a celé vesnice zůstaly za dráty.

Pohonné hmoty v Česku sice dál zdražují, ale oproti našim sousedům natankují řidiči u tuzemských benzinek pořád levněji. Markantní je to zejména v porovnání s Německem. U čerpacích stanic v pohraničí je tak jedno německé auto vedle druhého. Ekonom navíc propočítal, že když zohledníme inflaci, tak jsme v minulosti u stojanů platili za naftu a benzin téměř dvojnásobek současných cen.

Je v dnešní době normální chlubit se tím, že někdo byl členem Pohraniční stráže? Patrně příliš ne, ale stejně se tak děje. A to poměrně velmi okatě.

Automechanik Václav Uhlík z Líní u Plzně objevil roku 1950 v šumavských lesích vrak nacistického kolopásového transportéru. O tři roky později projel s manželkou, dvěma dětmi a dalšími čtyřmi lidmi opraveným strojem přes železnou oponu do Bavorska.

Po druhé světové válce opustily Československo miliony Němců. Odsun zásadně změnil podobu pohraničí, československého průmyslu i některých oblastí Německa, zejména Bavorska, kam přišla velká část vysídlených.

Česko-polské pohraničí se chlubí novým turistickým lákadlem. Karviná, Jastrzębie-Zdrój a Havířov spojují síly a navazují na dosavadní streetartovou spolupráci. Společný projekt MURAL.GO propojí stávající velkoformátové malby s novými díly a vytvoří ucelenou trasu muralů, která má přilákat návštěvníky a oživit region.

V roce 1954 překročila šedesátiletá žena ze Spolkové republiky Německo železnou oponu u Železné Rudy směrem do Československa. Po dvou dnech bloudění v lese se sama přihlásila úřadům.

České regiony jsou jako jeviště dvou odlišných tragikomédií. Na jedné straně stojí „překvalifikovaný“ člověk, kterého trh práce odmítá, a na druhé straně lékař, kterého ten samý trh prosí o pozornost.

Evropa byla v pravěku kontinentem lovců. Ti ovládali světadíl desítky tisíc let, než sem přišli zemědělci z území dnešního Turecka. A ti narazili na původní obyvatele. Jak přesně tento střet vypadal, se téměř neví, známý je ale vítěz – byli jím zemědělci. Nový výzkum ukazuje na slavném artefaktu, jak mohl vypadat kontakt mezi oběma skupinami.

Státní bezpečnost se po únoru 1948 rychle naučila používat gestapácké metody i naslouchat nezákonným radám sovětských poradců. Tomu odpovídala i geniální, ale zákeřná akce Kámen s falešnou hranicí.

Naše západní hranice byla dříve oblastí obyčejným smrtelníkům zapovězenou. Dnes se v ní naštěstí můžete pohybovat volně, třeba když budete procházet naučnou stezkou nazvanou Zapomenuté pohraničí.

Ony „velké dějiny“ událostí z přelomu září a října 1938 jsou dostatečně známé. Na jejich pozadí se ale odvíjely osudy jednotlivých lidí. Jedním byl i Josef Navrátil, příslušník Stráže obrany státu.

Děčín, Sokolov, Český Krumlov a Bruntál – to jsou okresy, kde ekofarmy převažují rozlohou nad konvenčními hospodářstvími.Velká část farmářů chová skot a až čtyři pětiny plochy tvoří pastviny.

Češi a Slováci se znovu sešli na hraniční hoře Velká Javořina v Bílých Karpatech. Na česko-slovenském pomezí se na konci prosince oba národy neformálně potkávají už desítky let a společně oslavují příchod nového roku. Tradiční silvestrovská akce vždy přiláká lidi z obou stran hranice. Připomínají si někdejší společný stát, utužují vzájemné vztahy a nechybí ani každoroční přípitek.

V odlehlé ruské pohraniční oblasti s názvem Mujezerskij se před válkou na Ukrajině obchodovalo hlavně se dřevem, které se vyváželo do Finska. Dokud Moskva nezačala posílat muže do války a finská vláda nezavřela hranice.

Rodině řekli, že emigroval. Osmnáct let žili ve lži, než pravda náhodou vyplula na povrch. Bývalý voják měl pět identit a dodnes nikdo neodhalil, komu skutečně sloužil. Věděli pohraničníci, na koho střílí?

Vypadal jako dobrácký strýček odvedle. Miloval přírodu, sbíral bylinky a v obci Senec u Plzně platil za neškodného podivína. Nikdo ze sousedů netušil, že za zdmi domku Huberta Pilčíka se odehrává horor, který i po desetiletích mrazí.

Tři oříšky pro Popelku jsou pohádkový příběh o lásce i nepřízni osudu. Popelčina macecha v něm ale hraje důležitou roli. Němka Carola Braunbock, která ji ztvárnila, rozuměla kolegům na place každé slovo. Pocházela totiž z Čech.

Jak poznáš, že už nejsi doma, když neexistují cedule ani pasy? Tenhle text vysvětluje, jak tehdejší říše a království chápaly hranice, co vlastně hlídaly a proč byla často spíš zóna než čára.

Hraniční kontroly mezi Rakouskem a Českem a dalšími třemi státy budou trvat do léta, oznámil rakouský ministr vnitra. Vídeň zároveň plánuje rozšířit kontroly hlouběji do vnitrozemí.

Byly jich tisíce, dnes jejich jména často už téměř nikdo nezná. Ve 20. století zaniklo na území Česka tolik obcí, že jejich seznam už asi nikdy nebude kompletní. Pamětníci mizí, a tak dříve živé vesnice často připomínají už jen opuštěné hřbitovy v lesích. V posledních letech ale klíčí snahy tyto zaniklé osady alespoň připomínat – jednou z nich je i nová publikace.

Rýchorská rozsocha je unikátní místo. Leží na východě Krkonoš ve výšce nad sedmi sty metry nad mořem a v minulosti se tu věnovali zemědělství. Jenže pak se dostal k moci Adolf Hitler, přišel Mnichov a po něm druhá světová válka.

Bystré smysly a schopnost rozhodovat se i v podmínkách, které by jiné plemeno zaskočily. Je chytrý a samostatný, ale pokud mu člověk nedokáže nabídnout jasná pravidla a každodenní smysluplnou práci, rychle se projeví jeho problematická stránka.

Speciální policejní útvar, který řeší nepromlčitelné zločiny totality, funguje přes třicet let. Jak Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu pod vedením Dalimila Syptáka funguje a kolik toho má za sebou? A před sebou?

Zahraničí to sice nebude, ale rázná povaha Filipa Turka přece jen nalezne v nové vládě Andreje Babiše uplatnění. S hranatým chlapíkem se počítá na post ministra pohraničí.

V rámci projektu neziskové organizace Post Bellum „Živá paměť pohraničí“ vzniká venkovní úniková hra, která bude otevřena v Rychlebských horách. Zmíněný projekt reaguje na výzvy, kterým čelí české pohraniční oblasti. Jeho cílem je podpořit udržitelný rozvoj regionů, kde stále doznívají dopady poválečných změn jako odsuny obyvatel, izolace a ztráta vazby k samotnému místu.

Mohlo by se zdát, že o tzv. mnichovské krizi vědí všichni všechno. Není to ale pravda, celá řada fenoménů, které jsou s ní spojeny, ve veřejném povědomí chybí. Třeba to, co se dělo po kapitulaci.

Jesenické pohraničí nabízí řadu silných a zajímavých příběhů z minulosti. Jedním takovým se nechali inspirovat pracovníci středomoravské pobočky Paměti národa. Ti připravili únikovou hru v Rychlebských horách na motivy příběhu Heleny Křížové z takřka zaniklé obce Zálesí u Javorníku.