Práce

Světoví producenti úspěšně outsourcovali viktoriánskou dřinu do asijských slumů a cynicky na ni přilepili štítek rodinné tradice.

O tom, zda umělá inteligence (AI) povede k masové nezaměstnanosti, můžeme debatovat hodiny a nedobereme se k žádnému výsledku. Na jedné straně zaplňují...

Průměrná mzda v Česku se v roce 2025 přiblížila padesáti tisícům korun. Jenže toto číslo neodráží realitu statisíců lidí, kteří každý měsíc vydělají sotva polovinu.

Představa, že vysoký plat patří jen lidem s tituly a kancelářskou prací, dnes už často neplatí. Na českém trhu práce roste poptávka po šikovných řemeslnících a například instalatéři či topenáři si mohou přijít i na více než 100 tisíc korun měsíčně. Řemeslo má zkrátka stále zlaté dno.

Možná to znáš taky. Otevřeš sociální sítě a vyvalí se na tebe nekonečná lavina příspěvků, videí a zaručených pravd. V éře, kdy umělá inteligence dokáže chrlit tuny obsahu na jedno kliknutí, se internet proměnil v obří digitální skládku.

Jak novináři ověřují, kde je pravda? Jaké mají kontrolní mechanismy? A můžeme ještě věřit zprávám z druhého konce světa? Ptáme se na to našeho kolegy, který má často důvod k opatrnosti: investigativního novináře Lukáše Valáška.

Vzpomínáte na falešné závěje na Kamčatce? Spory o hotelový pokoj Petra Pavla? Údajný kanibalismus v Epstein files? A přepadá vás pocit, že ve světě sítí, umělé inteligence a dezinformací pravdu už asi nikdy nezjistíme?

Úsměv přináší radost, zlepšuje atmosféru. Lidé, kteří se na ostatní usmívají bývají proto více oblíbení. Úsměv tak z profesního hlediska může být účinnou zbraní.

Pomalu ale jistě se blíží období letních prázdnin a spolu s ním se i řada studentů poohlíží po možnostech letního přivýdělku. Zatímco některé brigády mohou být časově i fyzicky velmi náročné, jiné svou povahou připomínají spíše zábavu, za kterou navíc dostanete hezky zaplaceno.

Karvinští studenti dostali jedinečnou šanci udělat si fyzické testy k policii nanečisto, ale s plnou platností. Pro mnohé z nich to může být první krok k budoucí kariéře v uniformě.

Roky se o penězích v práci nesmělo mluvit. Nová pravidla ale tohle ticho brzy ukončí a zaměstnanci poprvé dostanou nástroj, jak zjistit, jestli jejich platové ohodnocení odpovídá tomu, co firma platí ostatním.

Rádi by pracovali, mají hodně pracovních zkušeností, ale je pro ně těžší dělat něco úplně nového. Na jejich straně je ještě jedna velká překážka – mají dokončené základní vzdělání, ale víc už ne. Mají potom ještě šanci se někde uplatnit?

Rychlý návrat do práce se vydává za moderní a jediný správný postup. Není tomu tak, pokud matka musí dítě odložit z povinnosti. Rozhoduje totiž kvalita podpory, nikoliv póza o „Západu“.

Sezonní práce pomáhají snižovat nezaměstnanost, která v dubnu klesla na 4,9 procenta. Úřady práce evidují méně uchazečů i více volných míst. Přesto přetrvávají výrazné regionální rozdíly – zatímco některé kraje hlásí zlepšení, Karviná, Most či Ústecký kraj zůstávají mezi nejvíce postiženými oblastmi v zemi.

Nezaměstnanost v Česku klesla v dubnu na 4,9 procenta z březnových pěti procent. Ve srovnání s loňským dubnem je podíl nezaměstnaných o 0,6 procentního bodu vyšší. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR.

Řada společností si zoufá z uchazečů o práci, kteří si domluví pohovor, ale nakonec na něj nepřijdou. Některé firmy to začaly řešit kuriózním způsobem.

Jarní únava už dávno není jen nepříjemností spojenou se změnou ročního období. Podle nových dat se stále výrazněji promítá do pracovního výkonu zaměstnanců i jejich ochoty ve firmách zůstávat. Zaměstnavatelé tak čelí nejen poklesu produktivity, ale i vyššímu riziku odchodů lidí.

Švýcarský kamionista si podle aktuálního benchmarku vydělá přes 62 000 franků ročně. Český medián je pětkrát nižší, jenže čísla bez kontextu lžou.

Všichni nám tlučou do hlavy, jak je sezení zhoubné. Takže se postavíme a zničíme si nohy. Ergonomie není o tom, jestli si koupíte předražený stůl. Tělo potřebuje pohyb, ne další statickou pózu.

Navazuji zde na svůj předchozí článek o tom, jak těžké je pro lidi s obsedantně kompulzivní poruchou vypravit se do práce. Zde naopak popíšu, jak těžké je pro ně z práce odejít.

Jednotné měsíční hlášení, které mělo zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, provázejí od startu vážné potíže. Svaz účetních ČR odmítá, že by za problémy nesli odpovědnost firmy či tvůrci softwaru, a kritizuje nefunkčnost systému i postup ministerstva práce.

Tak přehnaně v Česku lpíme na titulech, že to zajímá i zahraniční tisk. V zahraničí není titulům přikládána taková důležitost.

S přibývajícím věkem může být každé pracovní ráno o něco těžší. Lidé po šedesátce často dál zvládají své povinnosti, tělo jim ale stále častěji připomíná, že potřebuje víc času na odpočinek a pomalejší tempo.

Čínské soudy v Chang-čou řešily případy propouštění v souvislosti s nasazováním umělé inteligence a nastavily mu jasné limity. Z rozhodnutí vyplývá, že samotná automatizace práce nemusí být dostatečným důvodem k výpovědi, pokud nejsou splněny další zákonné podmínky.

Letní brigády v Česku přestávají být jen sezonním přivýdělkem studentů a stále častěji fungují jako běžná součást trhu práce. Firmy je využívají jako rychlé řešení nedostatku lidí – ten má podle aktuálních dat problém obsadit až 61 % zaměstnavatelů. Nabídka brigád přitom zůstává vysoká a v hlavní sezóně roste zhruba z 1 600 na 2 000 pozic denně napříč obory od obchodu a služeb přes logistiku až po administrativu.

Přestože se do nového systému jednotného měsíčního hlášení zaregistrovalo už téměř 90 procent zaměstnanců, zaměstnavatelé a účetní si stěžují na opakované chyby a nefunkčnost. Ministerstvo práce slibuje tolerantní přístup a sankce nebude uplatňovat minimálně do konce srpna.

Dřete se do roztrhání těla, abyste si u večeře mohli stěžovat, že pro sebe nic neděláte? Pokud vnímáte odpočinek jako odměnu za výkon, jste v pasti. Zní vám to povědomě? Čtěte dál.

Ve všech hlavních odvětvových sekcích platové sféry dochází k růstu průměru platu - odvětví „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“ o 7,0 %, odvětví „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ o 5,9 %, odvětví „vzdělávání“ o 5,8.

Asi to znáte. Někdo z příbuzných nebo známých jezdí pracovat za hranice a vrací se s historkami o pořádných výplatách.

Pracující důchodce je nový trend, který přichází do Česka ze západní Evropy. U nás aktuálně pracuje okolo 200 tisíc seniorů.

Podle nejnovějšího Microsoft AI Diffusion Reportu využívá AI v práci 28 % Čechů. Země na prvních místech se pohybovaly okolo 60 %.

Švarcsystém se může ve velkém vrátit. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozvolňuje pravidla jeho kontroly, krotí soudy i inspekci práce a výrazně snižuje pokuty. Pětibodový test má vyjasnit rozhodování o tom, kdo překročil zákon. Partner a specialista na pracovní právo Aegis Law Jiří Procházka ale také varuje, že to může rozpoutat roky právní nejistoty.

Začátek kariéry je pro mnohé absolventy tvrdým střetem s realitou pracovního trhu. Zaměstnavatelé jim vytýkají hlavně nedostatek samostatnosti, slabší orientaci ve firemních procesech a pomalé pracovní tempo. Problém ale nikdy není jen na jedné straně. Pokud firmy slibují jinou práci, než jaká na zaměstnance po nástupu čeká, a podceňují onboarding i komunikaci s kandidáty, samy vytvářejí prostředí, které motivaci ani loajalitě příliš nepřeje. Přechod ze školy do prvního zaměstnání bývá náročný pro každou generaci. Dnešní absolventi se však na trhu práce ocitají v prostředí, které je v mnoha ohledech méně předvídatelné než dřív. Firmy od nich očekávají rychlou adaptaci, samostatnost a schopnost zvládnout běžný provoz. Jenže mladí lidé často narážejí na nedostatečné zaškolení, nejasné požadavky a rozdílná očekávání.

Ministerstvo práce a sociálních věcí hlásí úspěchy a rychlé opravy chyb. Praxe ale ukazuje, že se řada firem stále potýká s problémy a systém zatím nefunguje tak hladce, jak bylo slibováno.

Odbory jdou do ofenzivy. Po sjezdu ČMKOS představil předseda Josef Středula klíčové priority na příští čtyři roky – zastropování důchodového věku na 65 letech, zkrácení pracovního týdne na 37,5 hodiny a pět týdnů dovolené pro každého.

Sedavý způsob života se dnes označuje za ekvivalent kouření, tichou pandemii a hrozbu pro veřejné zdraví.

Farmaceutický průmysl v Česku zaměstnává téměř 13 500 lidí, nepřímo je na něj navázáno více než 39 tisíc pracovníků. Zaměstnanci farmaceutických firem vytvářejí nejvyšší přidanou hodnotu ze všech oblastí průmyslu, produktivita práce je o 64 procent vyšší než v celé české ekonomice.

Zhruba každá šestá česká firma (17 procent) plánuje v příštích dvou až třech letech v souvislosti se zaváděním AI omezit juniorní pracovní pozice i nábor absolventů. V polovině případů za tím stojí ekonomická nejistota podnikatelského prostředí nebo tlak na snižování nákladů. Naopak s posílením náboru mladých talentů počítají pouhá čtyři procenta společností. Výsledky vycházejí z exkluzivního průzkumu pro poradenskou skupinu Moore Czech Republic mezi 525 firmami různých velikostí.

Zapomeňte na staré povídačky o tom, že bez maturitního vysvědčení v kapse skončíte u zametání chodníků za minimálku. Dnešní trh práce připomíná spíše obrácený svět, kde se firmy přetahují o každého, kdo udrží v ruce klíč nebo se nebojí robotické linky.

V lednu jsme uspořádali první letošní strategické setkání majitelů s výkonnými řediteli našich firem a organizací. Chtěli jsme se jednak sladit v plánech na letošní rok, ale také se sblížit jako tým.

Umělá inteligence sice může představovat užitečného pomocníka, na druhou stranu se s jejím vzestupem pojí i několik vážných hrozeb. Mimo jiné existuje možnost, že v důsledku rozvoje této technologie mohou lidé začít masivně přicházet o práci.

Moderní pracovní trh aktuálně zažívá naprosto nevídané a obrovské zemětřesení. Lidé už zkrátka nechtějí obětovat veškerý svůj volný čas a duševní zdraví budování cizího firemního snu. Fenomén zvaný tichá výpověď boří staré toxické mýty o nutnosti neustálého pracovního nasazení a vrací vyčerpaným zaměstnancům jejich ztracenou osobní svobodu.

Pátky strávené v kanceláři se pomalu stávají přežitkem. Kratší týden totiž není jen o vyšším výkonu, ale o skutečné proměně životního rytmu, která svědčí duši, vztahům i planetě.

Muskova vize bez práce lidstvo nezničí. Skutečnou hrozbou je náš zastaralý vnitřní software. Pokud se nenaučíme ordinovat si dobrovolné nepohodlí, utopíme se ve zlaté kleci levného dopaminu.

Mzdy v Česku jsou stále výrazně nižší než v západní Evropě, i když produktivita práce v řadě odvětví tomu už neodpovídá. Proč tento rozdíl přetrvává, není otázka výkonu jednotlivců, ale struktury celé ekonomiky.

Vysokoškolský titul býval zárukou úspěchu. Dnes od něj globální giganti ustupují a hledají skutečné dovednosti. Pokud se Česko bude dál křečovitě držet papírových diplomů, ekonomicky nás to zničí.

Podle Elona Muska nás AI dovede k blahobytu s nekonečnou rentou pro každého člověka. Lidé nebudou muset už nikdy pracovat a budou se moci věnovat svým koníčkům. Možná to ale bude také znamenat konec lidstva.

Možná neberete málo. Možná jen čekáte peníze za něco, co nikdo nechce platit.

Změna zaměstnání už pro specialisty a manažery neznamená automaticky vyšší plat ani kariérní posun. Vyšší mzdu po přechodu získala jen třetina zaměstnanců, zatímco více než čtvrtina si finančně pohoršila.

„Když se řekne K2, tak se asi v prvé řadě vybaví každému to, že to je druhá nejvyšší hora na světě a říká se, že je to ta nejtěžší hora. Je to taky něco, co mám pocit, že provází naše podnikání,“ říká Petr Schaffartzik, spolumajitel úspěšné ostravské společnosti K2.

Desetiletí nás strašili, že bez titulu se neuživíme. Výsledek? Máme armádu manažerů s průměrným platem, zatímco na instalatéra čekáme měsíce a platíme ho zlatem. Proč nás tahle lež vyšla tak draho a proč dnes „špinavé ruce“ finančně vítězí?

Podle nového průzkumu společnosti PlanRadar mezi 1 728 profesionály ze 14 zemí Evropy včetně České republiky, Blízkého východu a asijsko-pacifického regionu si 58 % respondentů myslí, že AI by jim dokázala výrazně ulehčit každodenní práci.

Půl druhé odpoledne. Zíráte do monitoru, víčka váží deset kilo, ale lehnout si nejdete. Byli byste za lenocha. Jenže věda mluví jasně: odpírat si dvacet minut spánku po obědě je jako bušit pěstí do zamrzlého počítače.

Domnívám se, že v dnešní době personalisté ví, jaké otázky by při pracovním pohovoru rozhodně neměly zaznít. Jaká je ale realita? Opravdu nikdo diskriminační otázky nepokládá? A pokud zazní, víte, jak na ně reagovat?

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek činila loni v Česku 48 336 korun hrubého. V Praze a v Brně, kde jsou vyšší náklady na bydlení, dosáhla 56 912 korun. Na tuto částku přitom podle expertů nedosáhlo 2,5 milionu pracujících, tedy značná část zaměstnanců a zaměstnankyň.

V roce 2026 čeká zaměstnavatele i mzdové účetní na Slovensku specifická situace, která vznikla v důsledku legislativních změn a konsolidačních opatření státu.

Zatímco se evropský venkov potýká s dramatickým stárnutím a průměrný věk farmáře na kontinentu se vyšplhal na 57 let, Česko se v posledních letech stává pozoruhodnou výjimkou.

Žen v tomto drsném řemesle u nás najdete jako šafránu a jednou z nich je i paní Květa. Původně pracovala v administrativě, pak ale přišel covid a její život nabral úplně jiný směr.

Karvinsko trápí vysoká nezaměstnanost a nejvíce ji pociťují bývalí horníci. Po letech v dolech zůstávají někteří doma, jiní berou hůře placenou práci. Region se s útlumem těžby vyrovnává jen pomalu.

Fenomén práce z domova přinesl do našich životů neuvěřitelnou svobodu, avšak aktuálně nabírá zcela nový a poměrně kontroverzní směr. Obrovské množství lidí si totiž přestalo vybírat oficiální dny volna. Místo toho odjíždějí na tajné výlety a před svými šéfy jen obratně předstírají běžnou pracovní aktivitu.