Pytláctví

Češi se odhalování pytláků a překupníků v Africe věnuje na více frontách. Hana Böhme se už roky věnuje tréninku psů, kteří v Africe pomáhají vypátrat pytláky. Pro výcvik psů však sama potřebuje vzorky srsti hledaných zvířat. S tím teď pomáhá Safari Park Dvůr Králové.

Ještě před studiem na vysoké škole se Tomáš Ouhel na svých cestách dostal do Indonésie a slíbil si, že se tam někdy vrátí. Teď už je to bezmála dvacet let, co pomáhá chránit indonéskou přírodu a šlape na paty pytlákům a pašerákům divokých zvířat.

Do Indonésie původně odcestoval kvůli ochraně drobného ptactva. Jak sám říká, motivací byla láska ke zvířatům a touha pomáhat někde, kde je to potřeba. Jeho cesta se však u malých opeřenců nezastavila. V indonéské divočině teď bojuje proti ilegálnímu obchodu se zvířaty a usilovně pracuje na ochraně kriticky ohrožených druhů.

Zjišťování informací, líčení pastí, stopování, plížení džunglí, odhalování pytláků i pašeráků – možná se budete divit, když zjistíte, že se nejedná o popis práce akčních hrdinů z filmů, ale dvou Čechů, kteří se rozhodli bojovat za životy ohrožených zvířat.

Výlet do panenské přírody se pro rodinu promění v peklo, kdy musí čelit pytlákům a podrážděnému lvu.

V Zimbabwe začala třídenní konference o ochraně slonů. Pořadatelská země na ní chce získat podporu pro povolení k prodeji svých zásob slonoviny zabavené pytlákům. Ochránci přírody jsou zásadně proti, protože to podle nich povede k dalšímu zabíjení slonů. Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) prodej slonoviny zakazuje od roku 1989.

Zločiny páchané v šeru lesa nebývají vidět a jejich pachatelé většinou uniknou. Zvlášť, pokud jde o zvířecí „mordy“.  V České republice se totiž podle odhadů podaří vyřešit méně než pětina útoků pytláků. Ochránci přírody proto navrhují, aby Policie ČR zřídila nový útvar, který se zaměří pouze na vyšetřování takzvané envirokriminality. Upozorňují na praxi ze sousedního Slovenska, kde specialisté dosahují dobrých výsledků. Objasní tam víc než polovinu takovýchto případů.

Případem pytláctví se zabývají kriminalisté z Chebska, kteří zahájili trestní stíhání čtyř osob ve věku 30, 32, 52 a 56 let. Na svědomí mají někteří z nich vedle pytláctví také nedovolené ozbrojování a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy.

Chebští kriminalisté zahájili trestní stíhání čtyř osob z Chebska ve věku 30, 32, 52 a 56 let. Nejmladší z této čtveřice osob byl kriminalisty…

Je ortopedem a zástupcem ředitele okresní lidové nemocnice v čínské provincii Shanxi. Je také předsedou Společnosti pro ochranu životního prostředí a většinu peněz, které vydělá na léčení lidí, věnuje na záchranu divokých zvířat. Ta umí léčit pouhým dotykem.

Vlk, který byl 18. března nalezen mrtvý v katastru obce Heřmánkovice v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, má v těle kousky kovových částic. Informaci obdržela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) poté, co experti z odborného veterinárního pracoviště provedli rtg vyšetření a následnou pitvu. Přítomnost kovových částic v těle uhynulého vlka by mohla naznačovat, že mohl být postřelen.

„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.

Lesy ČR stále nabízejí odměnu 200 000 korun za odhalení pachatele či pachatelů, kteří loni v říjnu zastřelili několik kusů zvěře v oborách nedaleko Mikulova na Břeclavsku. Odměnu státní podnik vypsal v listopadu, na výzvu ale nikdo nereagoval, napsala mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Pachatelé v oborách způsobili škodu ve stovkách tisíc korun.

Lesy ČR stále nabízejí odměnu 200 tisíc korun za odhalení pachatele či pachatelů, kteří loni v říjnu zastřelili několik kusů zvěře v oborách nedaleko…

Jednou z obětí pondělní střelby při běžné silniční kontrole v Německu byla teprve 24letá žena, která ještě nedostudovala policejní školu. Pachatelé, zřejmě pytláci, ji střelili přímo do hlavy z brokovnice. Uvedla to v úterý policie na tiskové konferenci.

Havířovští myslivci opět bojují s pytlákem. Na stejném místě jako v loňském roce naši o víkendu ostatky mrtvého čtyřletého srnce. Případem se už zabývá policie, myslivci žádají pomoc i od veřejnosti.

/VIDEO, FOTOGALERIE/ V Havířově řádí pytlák. Důkazem je další mrtvý kus vysoké, jejíž torzo našel v neděli dopoledne na obchůzce honitbou jeden místní myslivec se svým psem. Ostatky zdatného srnce byly zaházeny v Koběrském lese za hypermarketem Globus. Nimrodi jsou v šoku i pro to, že zdevastované ostatky nalezených srnců vykazují známky nemalé brutality. Upozorňujeme čtenáře, že záběry nalezeného srnce ve fotogalerii a ve videu jsou rovněž poměrně brutální.

Havířovští myslivci opět bojují s pytlákem. Na stejném místě jako v loňském roce naši o víkendu ostatky mrtvého čtyřletého srnce. Případem se už zabývá policie. Myslivci žádají pomoc i od veřejnosti.

Havířovští myslivci opět bojují s pytlákem. Na stejném místě jako v loňském roce naši o víkendu ostatky mrtvého čtyřletého srnce. Případem se už zabývá policie. Myslivci žádají pomoc i od veřejnosti.

Střelí vysokou, možná přímo z auta, uřízne jí hlavu a tělo nechá být. To je poznávací znamení pytláka, který řádí na severním Plzeňsku a po němž zatím marně pátrá policie.

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey – muž, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a proslul bojem proti pytláctví.

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a bojoval proti pytláctví. Podle agentury AFP o jeho úmrtí v neděli informoval keňský prezident Uhuru Kenyatta.

​Policisté z Obvodního oddělení ve Vítkově v těchto dnech v úzké spolupráci s opavskými kriminalisty prověřují případ pytláctví.

Počítání slonů z vesmíru je trochu jako snažit se najít jehlu v kupce sena. Ale tým vědců pod vedením University of Oxford považují tuto metodu za nejideálnější, napsal zpravodajský web Euronews.

Pytláci zabili v noci na pátek v soukromé rezervaci u Kapského Města čtyři nosorožce. Byla mezi nimi březí samice a mezi rohy, jež zvířatům pytláci odřízli, byl i jeden bezcenný ze syntetického materiálu. Informoval o tom majitel rezervace Inverdoorn Searl Derman.

Nosorožec indický je jedním z dodnes přežívajících zástupců prastaré skupiny lichokopytníků. Jeho kůže vypadá jako brnění a skutečně tuto funkci plní. Zvířeti totiž doslova visí na těle v záhybech a silných plátech a tvoří tak vynikající ochranu proti predátorům. Zároveň je pružnější, než by se mohlo zdát a umožňuje nosorožci volný pohyb.

Nejlépe prý chutná zakázané ovoce, ale co když člověk dává přednost masu? Třeba z upytlačené divočiny nebo ryby načerno vytažené z rybníka. Od letošního října se takové choutky mohou výrazně prodražit, protože ministerstvo zemědělství navýšilo sazebníkovou cenu za nelegálně zabitou zvěř. Za pytláctví však hrozí nejen finanční pokuty, ale dokonce trest odnětí svobody až na pět let.

Podnik Lesy ČR vypsal odměnu 200 tisíc korun za informace vedoucí k dopadení pytláka. Ten měl v říjnu zabíjet v oboře na Břeclavsku. Zastřelil jeleny, daňka a laň, jejich mrtvá těla nechal ležet na místě.

Dva dospělé jeleny, daňka a laň postrádají jihomoravští lesníci. Mrtvá těla zvířat našli pracovníci Lesů ČR v oborách Bulhary a Klentnice nedaleko Mikulova na Břeclavsku. Případ, který se odehrál koncem října letošního roku, vyšetřuje policie. Lesníci nabízí za dopadení či odhalení pachatele odměnu 200 tisíc korun.

Dva dospělé jeleny, daňka a laň v říjnu zastřelili pytláci na Břeclavsku. Způsobili tak škodu za stovky tisíc korun. Těchto případů ale stále přibývá. Proto vypsaly Lesy ČR odměnu za informace o pytlácích.

Lesy ČR vypsaly odměnu 200 tisíc korun za odhalení pachatele či pachatelů, kteří v říjnu zastřelili několik kusů zvěře v oborách nedaleko Mikulova na…

Dva dospělé jeleny, daňka a laň v říjnu zastřelili pytláci v oborách Bulhary a Klenice nedaleko Mikulova. Způsobili tak škodu ve stovkách tisíc korun. To je však jen poslední případ. Policie řeší v této oblasti řadu dalších. Proto vypisují Lesy ČR za informace vedoucí k odhalení pachatele odměnu ve výši 200 tisíc korun. Informují o tom Lesy ČR.

Vyrábějí padělky a tím přispívají k dodržování zákona. Zdánlivý paradox? Ne však v souvislosti s jednou z nejdražších komodit černého trhu – rohu nosorožců. Myšlenka je to pozoruhodná ekonomickými, právními i etickými souvislostmi.

Pohnutý příběh mláděte ohroženého druhu slona dohání k slzám. Obyvatelé malého města v Indonésii ho našli v naprosto zuboženém stavu po hodinách strachu, hrůzy a bolesti, které muselo prožít. Záchranáři mu museli amputovat část chobotu. Z pohledu na týrané slůně mrazí.

Shane Campbell-Staton je biolog z Princetonské univerzity. Většinu času se věnuje studiu ještěrů.

Podmíněné tresty a pokuty v řádech stovek až tisíců euro. Takové tresty dostali rakouští pytláci. Gang několika lidí působil mimo jiné v Dolním Rakousku nedaleko hranic s Českem. Pytláci měli střílet z jedoucích aut.

Nové důkazy měly přinést odposlechy a kamerové záznamy ze schůzek šéfa opozičních sociálních demokratů Fica, exministra vnitra Roberta Kaliňáka a dalších osob.

Důkazů a nahrávek jsou hodiny, říká o uniklých odposleších Roberta Fica z myslivecké chaty Peter Bárdy, šéfredaktor serveru Aktuality.sk. V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví i o policejní válce a rozpačitém boji s korupcí.

V jihoafrickém Krugerově parku našli mrtvého muže. Podle rangerů jde o pytláka, kterého pravděpodobně ušlapal slon. Správa rezervace vydala prohlášení, kde před pytlačením důrazně varovala a varovala, že kriminálníci mohou přijít nejen o svobodu, ale i o život.

Za nezákonné a v rozporu s demokracii označil v úterý slovenský expremiér Robert Fico odposlechy svých schůzek s advokáty vazebně stíhaných osob na myslivecké chatě na jihu země. Odmítl, že v souvislosti se zmíněnými setkáními spáchal trestný čin. Záznamy z odposlechů unikly do slovenských médií. Fico napadá, jakým způsobem dostala souhlas s odposlechem chaty. O její sledování žádala kvůli pytlákům.

Nová studie odhalila evoluční skok u slonů afrických žijících v Mosambiku. Podle zjištění vědců totiž zdejším slonicím přestaly růst kly. Nemusí se tak již bát pytláků, vědci se však obávají důsledků této změny na ekosystém.

V Mosambiku se kvůli působení pytláků začali rodit sloni bez klů. Podle vědců jde o další dramatický důkaz vlivu člověka na okolní přírodu, kdy se u jednoho z největších suchozemských zvířat doslova mění anatomie.

V oblasti častých útoků pytláků na slony kvůli slonovině se rodí stále častěji sloní samice bez klů. Zvířata se tak evolučně sama brání lidem. Vyplývá to z vědecké studie zveřejněné tento měsíc v odborném časopise Science. Její autoři sledovali situaci slonů v Mosambiku.

Za posledních 30 let dvojnásobně stoupl počet narozených slonic bez klů. Kvůli nim je totiž pytláci zabíjejí.

V oblasti častých útoků pytláků na slony kvůli slonovině se rodí stále častěji sloní samice bez klů. Zvířata se tak evolučně sama brání lidem. Vyplývá to z vědecké studie zveřejněné tento měsíc v odborném časopise Science. Její autoři sledovali situaci slonů v Mosambiku.

Pytláka Phillipa Smithe (46) našli novináři deníku The Mirror poté, co zabil majestátního lva. Jeho čin, který je samozřejmě nezákonný a odsouzeníhodný, pobouřil uživatele internetu. Fotografie zabitého lva s pytláky obletěly internet a Smith se okamžitě stal jednou z nejopovrhovanějších postav v USA.

Upytlačená zvěř je bohužel stále smutnou realitou, se kterou se musíme smířit. Přesto dochází i v této oblasti k poměrně pozitivním změnám. Aktuálně se Policie ČR a Ministerstvo zemědělství dohodly na upravení sazebníku, který se týká právě upytlačené zvěře a ryb. K navýšení cen dochází poprvé za neuvěřitelných 11 let. A kdy začaly nové taxy platit? Stalo se tak od 5. října 2021.

Nové taxy za nelegálně ulovenou zvěř a ryby začaly platit ode dneška. Podle ministerstva jde o učinnější zbraň na pytláky, odborníci jsou ale mírnější.

Kontroverzní lovkyně Michaela Fialová (33) informovala o alarmující situaci v Jihoafrické republice, kde je na vzestupu pytláctví. Lidé, kteří přišli kvůli koronavirové krizi o práci, totiž trpí hlady. Pomoci se jim rozhodla i samotná Michaela. Výtěžek z jejího OnlyFans tak jde na pomoc patrole, která proti pytlákům bojuje.

Úředníci v Indii veřejně spálili 22. září 2500 rohů nosorožců. Akce se konala ve státě Ásám u příležitosti Světového dne nosorožců, kteří jsou velmi vzácní.

Záchrana sloního mláděte. Právě takové video v pátek umístila organizace Sheldrick Wildlife Trust na svůj Twitter, na kterém doktor Poghon a jeho tým z mobilní veterinární jednotky pomáhají slůněti. To se chytilo do pytlácké pasti poblíž řeky Tana v oblasti Ndera ve Rwandě. Na videozáznamu lze vidět, že zvíře není schopné vymanit kotník z těsné smyčky lana, která je připevněna na kůlu v zemi.

Indičtí úředníci ve státě Ásám veřejně spálili na 2500 nosorožčích rohů. U příležitosti Světového dne nosorožců se tak snažili upozornit na nutnost ochrany těchto vzácných zvířat a potřebu ukončit pytláctví, napsala agentura AP. Pytláci nosorožce loví pro jejich rohy, kterým někteří lidé připisují léčivé účinky.

Dva mrtvé jeleny evropské nechal ležet pytlák u obce Hrachoviště na Jindřichohradecku. Pachatel jim podle policie od těla neodborně oddělil hlavu s parožím. Kriminalisté případ vyšetřují a žádají případné svědky, aby se obrátili na linku 158.

Majitel největší jihoafrické rezervace chovající nosorožce John Hume požádal úřady o povolení prodávat rohy těchto zvířat. Bez toho podle něj nedokáže chov a park dále udržet v chodu a chránit zvířata před pytláky.

Opravdu zapeklitým případem se zabývají policisté z oddělení hospodářské kriminality z Klatov, kteří vyšetřují smrt jednoho jelena evropského. Jeho tělo nalezl pracovník Sprány NP Šumava v katastru obce Prášily v lesním prostoru lokality Slučí tah. Existovalo podezření ze spáchání pytláctví.

Keňa se stejně jako další africké země dlouhodobě potýká s pytláctvím. Jedním z druhů, který byl během 20.

V Keni žije v současné době ve volné přírodě 36 280 slonů, tedy o 12 procent více než v roce 2014. Podle keňské vlády může za nárůst sloní populace úspěšný boj proti pytláctví. Vyplývá to z nové vládní zprávy z dosud největšího sčítání divokých zvířat, jaké africká země uskutečnila. Nejméně pět druhů zvířat je však kriticky ohrožených, zejména kvůli zásahům lidí do jejich přirozeného prostředí a přeměně půdy na hospodářskou.