Pytláctví

Útočiště pro zraněné šumavské rysy nebo rysí sirotky vznikne poblíž bavorské obce Neuschönau jen nedaleko od české hranice. Chráněné šelmy by se tam měly zotavovat v prostorném výběhu po nezbytně nutnou dobu aby se následně opět mohly vypustit do volné přírody. Vznik tohoto velmi potřebného zařízení vítá i vedení Národního parku Šumava, protože tam bude možné umístit i rysy z české strany.

Žirafy a okapi představují jediné známé zástupce žirafovitých. Zatímco však první jmenovaní tvorové patří k nejpopulárnějším obyvatelům zoo, ti druzí zůstávají tak trochu v jejich stínu. Naprostá většina okapi žije ve stejnojmenném národním parku v Kongu – a čelí tam pytlákům.

Jeden ze snímků mezinárodní kampaně Ukradená divočina poukazuje i na palčivý problém na našem území, totiž na nelegální trofejní lov rysů.

Rok 2014 se stal nejhorším rokem v historii, co se týká ztrát na životech nosorožců. Pytláky bylo v Jihoafrické republice zabito nejméně 736 nosorožců. Internet zaplavily snímky hrdých lovců s jejich trofejemi okradenými o rohy. Přestože jsou to strašlivé statistiky, lze i v takové tragédii najít světlá místa, a ta představují tvorové, kterým se podařilo přežít. V jejich tvářích můžete vidět vděk. Stejně jako u tohoto mláděte nosorožce.

Nosorožcům se v uplynulém století zkrátily rohy. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle autorů výzkumu by změna mohla být důsledkem selekčních tlaků, protože lovci a pytláci dávali přednost zvířatům s většími rohy.

Nosorožcům se za poslední století zkrátily rohy, vyplývá ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle autorů výzkumu by změna mohla být důsledkem selekčních tlaků, protože lovci a pytláci dávali přednost zvířatům s většími rohy.

Nevím, jak vy, ale já naprosto nesnáším, když vidím zvířata v nouzi. Cítím se tak bezmocná a oni určitě taky.

Posledních deset let zachraňuje slony v Africe, přesto se mu podařilo svést jednu z nejkrásnějších českých hereček. Ani Ha Thanh Špetlíková ale nepřiměla Arthura Sniegona, aby se natrvalo vrátil do Česka a stále při honu za pytláky a překupníky se slonovinou riskuje svůj život. Nyní o mladém elefantologovi vychází nový dokument, ve kterém popíše celý svůj příběh. A nejen na toto téma jsme ho vyzpovídali ve studiu eXtra Hosta.

Podle informací ochranářských organizací bylo jen v letech 2007 a 2016 v různých částech Afriky zabito asi 100 000 slonů pro cennou slonovinu.

Na nelegálním trhu se objevuje slonovina z klů slonů zabitých před více než 30 lety. Oznámili to vědci, kteří provedli testy DNA. Podle webu BBC šlo o slonovinu, která byla v minulosti zabavena pytlákům a uložena ve střežených skladech v Burundi. Vědci se obávají, že materiál ze skladů je znovu v rukou pytláků.

Na nelegálním trhu se objevuje slonovina z klů slonů zabitých před více než 30 lety. Oznámili to vědci, kteří provedli testy DNA. Podle webu BBC šlo o slonovinu, která byla v minulosti zabavena pytlákům a uložena ve střežených skladech v Burundi. Vědci se obávají, že materiál ze skladů je znovu v rukou pytláků.

Lesy kolem slovenské obce Detva v Banskobystrickém kraji už několik dní prohledává zásahový tým. Jeho cílem je najít problematickou medvědici, kterou tým dříve postřelil. Místo ní nicméně našli jiného medvěda, kterého zřejmě zabil pytlák.

Tomáš Ouhel pracuje v Zoo Liberec, František Příbrský v Zoo Ostrava. Společně koordinují ochranářské projekty v terénu. Nadchla je práce v Indonésii. „Děláme to pořád trošku na punk. Nemáme příručky a speciální postupy. Naše aktivity se snažíme zprofesionalizovat,“ říká Tomáš Ouhel. „Know-how předáváme Indonésanům. Naším cílem je, abychom tam časem jezdit nemuseli, aby si místní lidé byli schopni chránit přírodu sami,“ dodává František Příbrský.

Počet nelegálně odchycených želv dlouhodobě klesá.

Pytlákům nejčastěji nejde o život nosorožce, ale pouze o domnělou hodnotu jeho rohu. Z tohoto důvodu jsou nosorožci často zabíjeni. Agentury na ochranu přírody zaujaly jedinečný přístup. Spolu s bezpečnostními opatřeními proti pytlákům se stalo běžnou praxí odstraňování rohů, které má zajistit přežití těchto obrovských zvířat.

V Nákří na Českobudějovicku si to mezi sebou rozdali místní pytláci. U jejich souboje ale nemusela zasahovat policie. Nepadala žádná obvinění ani tresty. Bojovali…

Terénní zoologové a ochránci zvířat Tomáš Ouhel a František Příbrský zaznamenali další úspěch při záchraně kriticky ohrožených druhů. Do sítě pytláků kriticky ohrožených druhů ptactva se čeští ochranáři nabourali již v dubnu, kdy na Jávě odhalili jednoho z deseti největších pašeráků ptactva v Indonésii. Na konci července pak jejich týmy zabavily obchodníkovi 11 loskutáků niaských, jejichž celková světová populace se odhaduje na 200–300 jedinců.

Češi se odhalování pytláků a překupníků v Africe věnuje na více frontách. Hana Böhme se už roky věnuje tréninku psů, kteří v Africe pomáhají vypátrat pytláky. Pro výcvik psů však sama potřebuje vzorky srsti hledaných zvířat. S tím teď pomáhá Safari Park Dvůr Králové.

Ještě před studiem na vysoké škole se Tomáš Ouhel na svých cestách dostal do Indonésie a slíbil si, že se tam někdy vrátí. Teď už je to bezmála dvacet let, co pomáhá chránit indonéskou přírodu a šlape na paty pytlákům a pašerákům divokých zvířat.

Do Indonésie původně odcestoval kvůli ochraně drobného ptactva. Jak sám říká, motivací byla láska ke zvířatům a touha pomáhat někde, kde je to potřeba. Jeho cesta se však u malých opeřenců nezastavila. V indonéské divočině teď bojuje proti ilegálnímu obchodu se zvířaty a usilovně pracuje na ochraně kriticky ohrožených druhů.

Zjišťování informací, líčení pastí, stopování, plížení džunglí, odhalování pytláků i pašeráků – možná se budete divit, když zjistíte, že se nejedná o popis práce akčních hrdinů z filmů, ale dvou Čechů, kteří se rozhodli bojovat za životy ohrožených zvířat.

Výlet do panenské přírody se pro rodinu promění v peklo, kdy musí čelit pytlákům a podrážděnému lvu.

V Zimbabwe začala třídenní konference o ochraně slonů. Pořadatelská země na ní chce získat podporu pro povolení k prodeji svých zásob slonoviny zabavené pytlákům. Ochránci přírody jsou zásadně proti, protože to podle nich povede k dalšímu zabíjení slonů. Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) prodej slonoviny zakazuje od roku 1989.

Zločiny páchané v šeru lesa nebývají vidět a jejich pachatelé většinou uniknou. Zvlášť, pokud jde o zvířecí „mordy“.  V České republice se totiž podle odhadů podaří vyřešit méně než pětina útoků pytláků. Ochránci přírody proto navrhují, aby Policie ČR zřídila nový útvar, který se zaměří pouze na vyšetřování takzvané envirokriminality. Upozorňují na praxi ze sousedního Slovenska, kde specialisté dosahují dobrých výsledků. Objasní tam víc než polovinu takovýchto případů.

Případem pytláctví se zabývají kriminalisté z Chebska, kteří zahájili trestní stíhání čtyř osob ve věku 30, 32, 52 a 56 let. Na svědomí mají někteří z nich vedle pytláctví také nedovolené ozbrojování a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy.

Chebští kriminalisté zahájili trestní stíhání čtyř osob z Chebska ve věku 30, 32, 52 a 56 let. Nejmladší z této čtveřice osob byl kriminalisty…

Je ortopedem a zástupcem ředitele okresní lidové nemocnice v čínské provincii Shanxi. Je také předsedou Společnosti pro ochranu životního prostředí a většinu peněz, které vydělá na léčení lidí, věnuje na záchranu divokých zvířat. Ta umí léčit pouhým dotykem.

Vlk, který byl 18. března nalezen mrtvý v katastru obce Heřmánkovice v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, má v těle kousky kovových částic. Informaci obdržela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) poté, co experti z odborného veterinárního pracoviště provedli rtg vyšetření a následnou pitvu. Přítomnost kovových částic v těle uhynulého vlka by mohla naznačovat, že mohl být postřelen.

„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.

Lesy ČR stále nabízejí odměnu 200 000 korun za odhalení pachatele či pachatelů, kteří loni v říjnu zastřelili několik kusů zvěře v oborách nedaleko Mikulova na Břeclavsku. Odměnu státní podnik vypsal v listopadu, na výzvu ale nikdo nereagoval, napsala mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Pachatelé v oborách způsobili škodu ve stovkách tisíc korun.

Lesy ČR stále nabízejí odměnu 200 tisíc korun za odhalení pachatele či pachatelů, kteří loni v říjnu zastřelili několik kusů zvěře v oborách nedaleko…

Jednou z obětí pondělní střelby při běžné silniční kontrole v Německu byla teprve 24letá žena, která ještě nedostudovala policejní školu. Pachatelé, zřejmě pytláci, ji střelili přímo do hlavy z brokovnice. Uvedla to v úterý policie na tiskové konferenci.

Havířovští myslivci opět bojují s pytlákem. Na stejném místě jako v loňském roce naši o víkendu ostatky mrtvého čtyřletého srnce. Případem se už zabývá policie, myslivci žádají pomoc i od veřejnosti.

/VIDEO, FOTOGALERIE/ V Havířově řádí pytlák. Důkazem je další mrtvý kus vysoké, jejíž torzo našel v neděli dopoledne na obchůzce honitbou jeden místní myslivec se svým psem. Ostatky zdatného srnce byly zaházeny v Koběrském lese za hypermarketem Globus. Nimrodi jsou v šoku i pro to, že zdevastované ostatky nalezených srnců vykazují známky nemalé brutality. Upozorňujeme čtenáře, že záběry nalezeného srnce ve fotogalerii a ve videu jsou rovněž poměrně brutální.

Havířovští myslivci opět bojují s pytlákem. Na stejném místě jako v loňském roce naši o víkendu ostatky mrtvého čtyřletého srnce. Případem se už zabývá policie. Myslivci žádají pomoc i od veřejnosti.

Havířovští myslivci opět bojují s pytlákem. Na stejném místě jako v loňském roce naši o víkendu ostatky mrtvého čtyřletého srnce. Případem se už zabývá policie. Myslivci žádají pomoc i od veřejnosti.

Střelí vysokou, možná přímo z auta, uřízne jí hlavu a tělo nechá být. To je poznávací znamení pytláka, který řádí na severním Plzeňsku a po němž zatím marně pátrá policie.

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey – muž, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a proslul bojem proti pytláctví.

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a bojoval proti pytláctví. Podle agentury AFP o jeho úmrtí v neděli informoval keňský prezident Uhuru Kenyatta.

​Policisté z Obvodního oddělení ve Vítkově v těchto dnech v úzké spolupráci s opavskými kriminalisty prověřují případ pytláctví.

Počítání slonů z vesmíru je trochu jako snažit se najít jehlu v kupce sena. Ale tým vědců pod vedením University of Oxford považují tuto metodu za nejideálnější, napsal zpravodajský web Euronews.

Pytláci zabili v noci na pátek v soukromé rezervaci u Kapského Města čtyři nosorožce. Byla mezi nimi březí samice a mezi rohy, jež zvířatům pytláci odřízli, byl i jeden bezcenný ze syntetického materiálu. Informoval o tom majitel rezervace Inverdoorn Searl Derman.

Nosorožec indický je jedním z dodnes přežívajících zástupců prastaré skupiny lichokopytníků. Jeho kůže vypadá jako brnění a skutečně tuto funkci plní. Zvířeti totiž doslova visí na těle v záhybech a silných plátech a tvoří tak vynikající ochranu proti predátorům. Zároveň je pružnější, než by se mohlo zdát a umožňuje nosorožci volný pohyb.

Nejlépe prý chutná zakázané ovoce, ale co když člověk dává přednost masu? Třeba z upytlačené divočiny nebo ryby načerno vytažené z rybníka. Od letošního října se takové choutky mohou výrazně prodražit, protože ministerstvo zemědělství navýšilo sazebníkovou cenu za nelegálně zabitou zvěř. Za pytláctví však hrozí nejen finanční pokuty, ale dokonce trest odnětí svobody až na pět let.

Podnik Lesy ČR vypsal odměnu 200 tisíc korun za informace vedoucí k dopadení pytláka. Ten měl v říjnu zabíjet v oboře na Břeclavsku. Zastřelil jeleny, daňka a laň, jejich mrtvá těla nechal ležet na místě.

Dva dospělé jeleny, daňka a laň postrádají jihomoravští lesníci. Mrtvá těla zvířat našli pracovníci Lesů ČR v oborách Bulhary a Klentnice nedaleko Mikulova na Břeclavsku. Případ, který se odehrál koncem října letošního roku, vyšetřuje policie. Lesníci nabízí za dopadení či odhalení pachatele odměnu 200 tisíc korun.

Dva dospělé jeleny, daňka a laň v říjnu zastřelili pytláci na Břeclavsku. Způsobili tak škodu za stovky tisíc korun. Těchto případů ale stále přibývá. Proto vypsaly Lesy ČR odměnu za informace o pytlácích.

Lesy ČR vypsaly odměnu 200 tisíc korun za odhalení pachatele či pachatelů, kteří v říjnu zastřelili několik kusů zvěře v oborách nedaleko Mikulova na…

Dva dospělé jeleny, daňka a laň v říjnu zastřelili pytláci v oborách Bulhary a Klenice nedaleko Mikulova. Způsobili tak škodu ve stovkách tisíc korun. To je však jen poslední případ. Policie řeší v této oblasti řadu dalších. Proto vypisují Lesy ČR za informace vedoucí k odhalení pachatele odměnu ve výši 200 tisíc korun. Informují o tom Lesy ČR.

Vyrábějí padělky a tím přispívají k dodržování zákona. Zdánlivý paradox? Ne však v souvislosti s jednou z nejdražších komodit černého trhu – rohu nosorožců. Myšlenka je to pozoruhodná ekonomickými, právními i etickými souvislostmi.

Pohnutý příběh mláděte ohroženého druhu slona dohání k slzám. Obyvatelé malého města v Indonésii ho našli v naprosto zuboženém stavu po hodinách strachu, hrůzy a bolesti, které muselo prožít. Záchranáři mu museli amputovat část chobotu. Z pohledu na týrané slůně mrazí.

Shane Campbell-Staton je biolog z Princetonské univerzity. Většinu času se věnuje studiu ještěrů.

Podmíněné tresty a pokuty v řádech stovek až tisíců euro. Takové tresty dostali rakouští pytláci. Gang několika lidí působil mimo jiné v Dolním Rakousku nedaleko hranic s Českem. Pytláci měli střílet z jedoucích aut.

Nové důkazy měly přinést odposlechy a kamerové záznamy ze schůzek šéfa opozičních sociálních demokratů Fica, exministra vnitra Roberta Kaliňáka a dalších osob.

Důkazů a nahrávek jsou hodiny, říká o uniklých odposleších Roberta Fica z myslivecké chaty Peter Bárdy, šéfredaktor serveru Aktuality.sk. V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví i o policejní válce a rozpačitém boji s korupcí.

V jihoafrickém Krugerově parku našli mrtvého muže. Podle rangerů jde o pytláka, kterého pravděpodobně ušlapal slon. Správa rezervace vydala prohlášení, kde před pytlačením důrazně varovala a varovala, že kriminálníci mohou přijít nejen o svobodu, ale i o život.

Za nezákonné a v rozporu s demokracii označil v úterý slovenský expremiér Robert Fico odposlechy svých schůzek s advokáty vazebně stíhaných osob na myslivecké chatě na jihu země. Odmítl, že v souvislosti se zmíněnými setkáními spáchal trestný čin. Záznamy z odposlechů unikly do slovenských médií. Fico napadá, jakým způsobem dostala souhlas s odposlechem chaty. O její sledování žádala kvůli pytlákům.

Nová studie odhalila evoluční skok u slonů afrických žijících v Mosambiku. Podle zjištění vědců totiž zdejším slonicím přestaly růst kly. Nemusí se tak již bát pytláků, vědci se však obávají důsledků této změny na ekosystém.

V Mosambiku se kvůli působení pytláků začali rodit sloni bez klů. Podle vědců jde o další dramatický důkaz vlivu člověka na okolní přírodu, kdy se u jednoho z největších suchozemských zvířat doslova mění anatomie.