Pytláctví

Tradiční lodě mokoro jsou v deltě řeky Okavango v Botswaně šikovným prostředkem k dopravě i neodmyslitelnou součástí tamního turismu. Průvodce Isaac mě na jedné z nich dopravil hluboko do divočiny, kde jsem měl možnost z relativní blízkosti pozorovat divokou zvěř a velebit rozmanitost tamní přírody. V srdci samotné delty jsme si rovněž našli chvilku na krátký rozhovor.

Sloni jsou majestátní zvířata, která jsou známá svou velikostí a dlouhými kly. Tyto ikonické rysy z nich však dělají cíl pytláků. Poptávka po slonovině vedla k výraznému poklesu sloní populace v celé Africe a ani Mosambik není výjimkou. V reakci na pytlácký tlak se sloni v Mosambiku vyvíjejí tak, že ztrácejí kly. Sloní samice tak našly geniální způsob, jak pytlákům vypálit rybník.

Západoafrický lev je téměř na pokraji vyhynutí, čemuž se, samozřejmě, mnoho organizací snaží zabránit. Vypadá to, že jejich snaha opravdu nese ovoce. Téměř vyhynulý druh totiž možná zachrání jedna jediná lvice.

Poradkyní pro chov šimpanzů v Evropě je 42letá Jana Pluháčková z Ostravy, která už 20 let pracuje pro ostravskou zoo. Nejprve zde brigádničila, nyní je vedoucí zooložkou.

Pytláci v Namibii loni zabili 87 ohrožených nosorožců, což je rekordní počet a téměř dvojnásobek oproti předloňskému roku, kdy jich usmrtili 45. S odkazem na namibijské činitele a údaje namibijské vlády o tom informuje zpravodajský web BBC.

Národní park Meru, který leží v centrální části Keni, má za sebou rušnou historii a před sebou snad i reálnou budoucnost. Oblast, k jejíž ochraně významně přispěl před 30 lety zavražděný George Adamson, se zvolna vzpamatovává z někdejších masivních nájezdů pytláků a snaží se chránit před jejich nástupci.

O tom, že skutečnost je někdy jiná, než se na první pohled zdá se přesvědčili hned ve dvou naprosto kuriózních případech strážníci městské policie v Karlových Varech. K tomu prvnímu vyjížděli pod Tuhnickou lávku, kam je přivolali náhodní svědci s tím, že v řece někdo pytlačí.

Kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová vysvětluje v předvolebním rozhovoru pro Novinky kauzy na Mendelově univerzitě, kde byla rektorkou. Na vysoké škole mělo totiž docházet k plagiátorství i rychlostudiu. Nerudová tvrdí, že jako rektorka postupovala tak, jak měla. „Byla jsem hajná, co chytila pytláka,“ míní. Kauza ji proto podle jejích slov v kampani nepoškozuje.

Soběslavští policisté hledají pytláka, který v úterý ráno řádil v lese v obci Dírná na Táborsku. Odnesl si hlavu daňka, tělo ho nezajímalo.

Danuše Nerudová řeší, jestli jí problémy na Mendelově univerzitě mohou uškodit v prezidentské kandidatuře. Dodávka amerického obranného systému Patriot na Ukrajinu je především symbolem trvající podpory válkou zmítané zemi.

Někdejší ošetřovatel goril z pražské zoo Marek Žďánský se i po odchodu z pozice chovatele věnuje ochraně primátů. Během lockdownu nepřicházely ze srdce Afriky téměř žádné zprávy a hrozilo, že se na místo vrátí pytláci. Podle Žďánského ale všechno dopadlo lépe, než se předpokládalo.

Českomoravskou mysliveckou jednotu, která je organizací většiny českých myslivců, rozčílila část pořadu pro děti, odvysílaném v listopadu na stanici ČT Déčko. Vykresluje podle nich myslivce skupinově jako traviče dravců a šelem. Radě České televize zaslala jednota stížnost, kde upozorňuje, že sdělení pro dětského diváka je nepravdivé a žádá nápravu. Podle České společnosti ornitologické je pytláky, kteří dravce tráví, těžké dopadnout. Na myslivce ale podle ní mnohé poukazuje.

Polovina adventu za námi a vy pořád počítáte? Jak letošní Vánoce finančně utáhnout, co oželet a kde ušetřit? Jestli vás napadlo, že tentokrát pořídíte takříkajíc za pět prstů tradiční vánoční symboly, tedy stromek a kapra, pak vám můžeme poradit, že to není dobrý nápad, jak si finančně pomoci. Raději omezte punč a rohlíčky.

Útočiště pro zraněné šumavské rysy nebo rysí sirotky vznikne poblíž bavorské obce Neuschönau jen nedaleko od české hranice. Chráněné šelmy by se tam měly zotavovat v prostorném výběhu po nezbytně nutnou dobu aby se následně opět mohly vypustit do volné přírody. Vznik tohoto velmi potřebného zařízení vítá i vedení Národního parku Šumava, protože tam bude možné umístit i rysy z české strany.

Žirafy a okapi představují jediné známé zástupce žirafovitých. Zatímco však první jmenovaní tvorové patří k nejpopulárnějším obyvatelům zoo, ti druzí zůstávají tak trochu v jejich stínu. Naprostá většina okapi žije ve stejnojmenném národním parku v Kongu – a čelí tam pytlákům.

Jeden ze snímků mezinárodní kampaně Ukradená divočina poukazuje i na palčivý problém na našem území, totiž na nelegální trofejní lov rysů.

Rok 2014 se stal nejhorším rokem v historii, co se týká ztrát na životech nosorožců. Pytláky bylo v Jihoafrické republice zabito nejméně 736 nosorožců. Internet zaplavily snímky hrdých lovců s jejich trofejemi okradenými o rohy. Přestože jsou to strašlivé statistiky, lze i v takové tragédii najít světlá místa, a ta představují tvorové, kterým se podařilo přežít. V jejich tvářích můžete vidět vděk. Stejně jako u tohoto mláděte nosorožce.

Nosorožcům se v uplynulém století zkrátily rohy. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle autorů výzkumu by změna mohla být důsledkem selekčních tlaků, protože lovci a pytláci dávali přednost zvířatům s většími rohy.

Nosorožcům se za poslední století zkrátily rohy, vyplývá ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle autorů výzkumu by změna mohla být důsledkem selekčních tlaků, protože lovci a pytláci dávali přednost zvířatům s většími rohy.

Posledních deset let zachraňuje slony v Africe, přesto se mu podařilo svést jednu z nejkrásnějších českých hereček. Ani Ha Thanh Špetlíková ale nepřiměla Arthura Sniegona, aby se natrvalo vrátil do Česka a stále při honu za pytláky a překupníky se slonovinou riskuje svůj život. Nyní o mladém elefantologovi vychází nový dokument, ve kterém popíše celý svůj příběh. A nejen na toto téma jsme ho vyzpovídali ve studiu eXtra Hosta.

Podle informací ochranářských organizací bylo jen v letech 2007 a 2016 v různých částech Afriky zabito asi 100 000 slonů pro cennou slonovinu.

Na nelegálním trhu se objevuje slonovina z klů slonů zabitých před více než 30 lety. Oznámili to vědci, kteří provedli testy DNA. Podle webu BBC šlo o slonovinu, která byla v minulosti zabavena pytlákům a uložena ve střežených skladech v Burundi. Vědci se obávají, že materiál ze skladů je znovu v rukou pytláků.

Na nelegálním trhu se objevuje slonovina z klů slonů zabitých před více než 30 lety. Oznámili to vědci, kteří provedli testy DNA. Podle webu BBC šlo o slonovinu, která byla v minulosti zabavena pytlákům a uložena ve střežených skladech v Burundi. Vědci se obávají, že materiál ze skladů je znovu v rukou pytláků.

Lesy kolem slovenské obce Detva v Banskobystrickém kraji už několik dní prohledává zásahový tým. Jeho cílem je najít problematickou medvědici, kterou tým dříve postřelil. Místo ní nicméně našli jiného medvěda, kterého zřejmě zabil pytlák.

Tomáš Ouhel pracuje v Zoo Liberec, František Příbrský v Zoo Ostrava. Společně koordinují ochranářské projekty v terénu. Nadchla je práce v Indonésii. „Děláme to pořád trošku na punk. Nemáme příručky a speciální postupy. Naše aktivity se snažíme zprofesionalizovat,“ říká Tomáš Ouhel. „Know-how předáváme Indonésanům. Naším cílem je, abychom tam časem jezdit nemuseli, aby si místní lidé byli schopni chránit přírodu sami,“ dodává František Příbrský.

Počet nelegálně odchycených želv dlouhodobě klesá.

Pytlákům nejčastěji nejde o život nosorožce, ale pouze o domnělou hodnotu jeho rohu. Z tohoto důvodu jsou nosorožci často zabíjeni. Agentury na ochranu přírody zaujaly jedinečný přístup. Spolu s bezpečnostními opatřeními proti pytlákům se stalo běžnou praxí odstraňování rohů, které má zajistit přežití těchto obrovských zvířat.

V Nákří na Českobudějovicku si to mezi sebou rozdali místní pytláci. U jejich souboje ale nemusela zasahovat policie. Nepadala žádná obvinění ani tresty. Bojovali…

Terénní zoologové a ochránci zvířat Tomáš Ouhel a František Příbrský zaznamenali další úspěch při záchraně kriticky ohrožených druhů. Do sítě pytláků kriticky ohrožených druhů ptactva se čeští ochranáři nabourali již v dubnu, kdy na Jávě odhalili jednoho z deseti největších pašeráků ptactva v Indonésii. Na konci července pak jejich týmy zabavily obchodníkovi 11 loskutáků niaských, jejichž celková světová populace se odhaduje na 200–300 jedinců.

Češi se odhalování pytláků a překupníků v Africe věnuje na více frontách. Hana Böhme se už roky věnuje tréninku psů, kteří v Africe pomáhají vypátrat pytláky. Pro výcvik psů však sama potřebuje vzorky srsti hledaných zvířat. S tím teď pomáhá Safari Park Dvůr Králové.

Ještě před studiem na vysoké škole se Tomáš Ouhel na svých cestách dostal do Indonésie a slíbil si, že se tam někdy vrátí. Teď už je to bezmála dvacet let, co pomáhá chránit indonéskou přírodu a šlape na paty pytlákům a pašerákům divokých zvířat.

Do Indonésie původně odcestoval kvůli ochraně drobného ptactva. Jak sám říká, motivací byla láska ke zvířatům a touha pomáhat někde, kde je to potřeba. Jeho cesta se však u malých opeřenců nezastavila. V indonéské divočině teď bojuje proti ilegálnímu obchodu se zvířaty a usilovně pracuje na ochraně kriticky ohrožených druhů.

Zjišťování informací, líčení pastí, stopování, plížení džunglí, odhalování pytláků i pašeráků – možná se budete divit, když zjistíte, že se nejedná o popis práce akčních hrdinů z filmů, ale dvou Čechů, kteří se rozhodli bojovat za životy ohrožených zvířat.

Výlet do panenské přírody se pro rodinu promění v peklo, kdy musí čelit pytlákům a podrážděnému lvu.

V Zimbabwe začala třídenní konference o ochraně slonů. Pořadatelská země na ní chce získat podporu pro povolení k prodeji svých zásob slonoviny zabavené pytlákům. Ochránci přírody jsou zásadně proti, protože to podle nich povede k dalšímu zabíjení slonů. Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) prodej slonoviny zakazuje od roku 1989.

Zločiny páchané v šeru lesa nebývají vidět a jejich pachatelé většinou uniknou. Zvlášť, pokud jde o zvířecí „mordy“.  V České republice se totiž podle odhadů podaří vyřešit méně než pětina útoků pytláků. Ochránci přírody proto navrhují, aby Policie ČR zřídila nový útvar, který se zaměří pouze na vyšetřování takzvané envirokriminality. Upozorňují na praxi ze sousedního Slovenska, kde specialisté dosahují dobrých výsledků. Objasní tam víc než polovinu takovýchto případů.

Případem pytláctví se zabývají kriminalisté z Chebska, kteří zahájili trestní stíhání čtyř osob ve věku 30, 32, 52 a 56 let. Na svědomí mají někteří z nich vedle pytláctví také nedovolené ozbrojování a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy.

Chebští kriminalisté zahájili trestní stíhání čtyř osob z Chebska ve věku 30, 32, 52 a 56 let. Nejmladší z této čtveřice osob byl kriminalisty…

Je ortopedem a zástupcem ředitele okresní lidové nemocnice v čínské provincii Shanxi. Je také předsedou Společnosti pro ochranu životního prostředí a většinu peněz, které vydělá na léčení lidí, věnuje na záchranu divokých zvířat. Ta umí léčit pouhým dotykem.

Vlk, který byl 18. března nalezen mrtvý v katastru obce Heřmánkovice v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, má v těle kousky kovových částic. Informaci obdržela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) poté, co experti z odborného veterinárního pracoviště provedli rtg vyšetření a následnou pitvu. Přítomnost kovových částic v těle uhynulého vlka by mohla naznačovat, že mohl být postřelen.

„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.

Lesy ČR stále nabízejí odměnu 200 000 korun za odhalení pachatele či pachatelů, kteří loni v říjnu zastřelili několik kusů zvěře v oborách nedaleko Mikulova na Břeclavsku. Odměnu státní podnik vypsal v listopadu, na výzvu ale nikdo nereagoval, napsala mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Pachatelé v oborách způsobili škodu ve stovkách tisíc korun.

Lesy ČR stále nabízejí odměnu 200 tisíc korun za odhalení pachatele či pachatelů, kteří loni v říjnu zastřelili několik kusů zvěře v oborách nedaleko…

Jednou z obětí pondělní střelby při běžné silniční kontrole v Německu byla teprve 24letá žena, která ještě nedostudovala policejní školu. Pachatelé, zřejmě pytláci, ji střelili přímo do hlavy z brokovnice. Uvedla to v úterý policie na tiskové konferenci.

Havířovští myslivci opět bojují s pytlákem. Na stejném místě jako v loňském roce naši o víkendu ostatky mrtvého čtyřletého srnce. Případem se už zabývá policie, myslivci žádají pomoc i od veřejnosti.

/VIDEO, FOTOGALERIE/ V Havířově řádí pytlák. Důkazem je další mrtvý kus vysoké, jejíž torzo našel v neděli dopoledne na obchůzce honitbou jeden místní myslivec se svým psem. Ostatky zdatného srnce byly zaházeny v Koběrském lese za hypermarketem Globus. Nimrodi jsou v šoku i pro to, že zdevastované ostatky nalezených srnců vykazují známky nemalé brutality. Upozorňujeme čtenáře, že záběry nalezeného srnce ve fotogalerii a ve videu jsou rovněž poměrně brutální.

Havířovští myslivci opět bojují s pytlákem. Na stejném místě jako v loňském roce naši o víkendu ostatky mrtvého čtyřletého srnce. Případem se už zabývá policie. Myslivci žádají pomoc i od veřejnosti.

Havířovští myslivci opět bojují s pytlákem. Na stejném místě jako v loňském roce naši o víkendu ostatky mrtvého čtyřletého srnce. Případem se už zabývá policie. Myslivci žádají pomoc i od veřejnosti.

Střelí vysokou, možná přímo z auta, uřízne jí hlavu a tělo nechá být. To je poznávací znamení pytláka, který řádí na severním Plzeňsku a po němž zatím marně pátrá policie.

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey – muž, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a proslul bojem proti pytláctví.

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a bojoval proti pytláctví. Podle agentury AFP o jeho úmrtí v neděli informoval keňský prezident Uhuru Kenyatta.

​Policisté z Obvodního oddělení ve Vítkově v těchto dnech v úzké spolupráci s opavskými kriminalisty prověřují případ pytláctví.

Počítání slonů z vesmíru je trochu jako snažit se najít jehlu v kupce sena. Ale tým vědců pod vedením University of Oxford považují tuto metodu za nejideálnější, napsal zpravodajský web Euronews.

Pytláci zabili v noci na pátek v soukromé rezervaci u Kapského Města čtyři nosorožce. Byla mezi nimi březí samice a mezi rohy, jež zvířatům pytláci odřízli, byl i jeden bezcenný ze syntetického materiálu. Informoval o tom majitel rezervace Inverdoorn Searl Derman.

Nosorožec indický je jedním z dodnes přežívajících zástupců prastaré skupiny lichokopytníků. Jeho kůže vypadá jako brnění a skutečně tuto funkci plní. Zvířeti totiž doslova visí na těle v záhybech a silných plátech a tvoří tak vynikající ochranu proti predátorům. Zároveň je pružnější, než by se mohlo zdát a umožňuje nosorožci volný pohyb.

Nejlépe prý chutná zakázané ovoce, ale co když člověk dává přednost masu? Třeba z upytlačené divočiny nebo ryby načerno vytažené z rybníka. Od letošního října se takové choutky mohou výrazně prodražit, protože ministerstvo zemědělství navýšilo sazebníkovou cenu za nelegálně zabitou zvěř. Za pytláctví však hrozí nejen finanční pokuty, ale dokonce trest odnětí svobody až na pět let.

Podnik Lesy ČR vypsal odměnu 200 tisíc korun za informace vedoucí k dopadení pytláka. Ten měl v říjnu zabíjet v oboře na Břeclavsku. Zastřelil jeleny, daňka a laň, jejich mrtvá těla nechal ležet na místě.

Dva dospělé jeleny, daňka a laň postrádají jihomoravští lesníci. Mrtvá těla zvířat našli pracovníci Lesů ČR v oborách Bulhary a Klentnice nedaleko Mikulova na Břeclavsku. Případ, který se odehrál koncem října letošního roku, vyšetřuje policie. Lesníci nabízí za dopadení či odhalení pachatele odměnu 200 tisíc korun.