Radiace

Černobyl: Od ničivého výbuchu již uběhlo 36 let, přesto je tragédie v Černobylu v povědomí širokého světa stále živá. A to i přes to, že dnes již pozůstatky ničivé exploze začínají pomalu mizet vlivem přírody.

Černobyl a Pripjať. Pokud máte rádi svůj komfort a cestování jen minimálně komplikované úřednickým šimlem, pak tady si na své určitě nepřijdete. Bývalá pýcha Sovětského svazu je pro turisty totiž stále ještě nebezpečná. A to i v mírových dobách. Ve hře je především vysoká koncentrace radioaktivity.

Na Marsu je tolik radiace, že jakékoliv známky života by byly pohřbeny necelé 2 metry pod zemí! Co ukazují nové důkazy? Pro nalezení možných známek života budeme muset kopat ještě mnohem hlouběji, jak informuje Science alert.

Možná tam někdy byl, ale pokud ho máme najít, bude to určitě docela hluboko pod zemí. Řeč je o životě na Marsu a o nekonečném pátrání po něm.

Ambiciózní vesmírná mise LVICE2 s vědeckými přístroji Akademie věd ČR, ČVUT a MFF UK přinese hlubší poznání vesmírného prostředí v okolí Měsíce a pomůže při plánování budoucích misí do Sluneční soustavy..

V prvním čtvrtletí roku 2022 ondřejovští astronomové potvrdili objev čtyř nových plynných exoplanet. Jedná se o obří planety podobné našemu Jupiteru a Saturnu.

Pravda o zvířatech žijících v Černobylu. Po celá desetiletí vědci studují divokou zvěř, která žije poblíž místa katastrofy, ke které došlo v roce 1986.

Šlechtění využívá kombinace přirozených mutací plodin. Ale co kdybychom mohli tuhle míru mutací nějak zvýšit? A co kdybychom to používali už sedm desetiletí?

V americkém medu byl zjištěn spad z jaderných testů za studené války. Vědci při testování šarží amerického medu zjistili spad z jaderných testů provedených v 50. a 60. letech 20. století, informuje server Science.

Joseph Gilbert Hamilton byl americký fyzik, fascinovaný radiací. Svými experimenty byl tak posedlý, že tajně vystavoval své pacienty nadměrné radiaci.

Závislost na mobilních telefonech je u některých lidí skutečně obrovská. Kromě samotného telefonování mobil z ruky nepustí kvůli chatování, sledování sociálních sítí a filmů či hraní her.

Je to pár týdnů zpět, co se ruské síly stáhly z odstavené ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl, kde se na jaře 1986 odehrála jaderná katastrofa. V místě se podle ukrajinských představitelů nalézá úložiště jaderného odpadu. Černobyl v úterý navštívil i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který světu podle agentury AFP sdělil, že radiace v elektrárně je abnormální. Jenže to nebyla pravda. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřila šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová (60).

Většina lidí má dnes svůj chytrý telefon na dosah ruky 24 hodin denně. Když jsou v práci, mají ho v kapse, když jedou vlakem domů, a když jdou spát, mají ho na nočním stolku. Při této míře blízkosti a používání se mnozí nemohou zbavit nepříjemného pocitu, že by mohli dlouhodobě riskovat své poškození, píše server Statista.

Mezinárodní organizace, která podporuje mírové využívání jaderné energie, je opět „vážně znepokojena“ vysokým rizikem úniku radioaktivity do ovzduší, píše server Live Science.

V laboratoři se podle Ukrajinců nacházely nestabilní látky. Méně než deset kilometrů od černobylské elektrárny navíc vypukly lesní požáry, které podle Kyjeva nemůžou ukrajinští hasiči uhasit.

Jodové tablety mizí z pultů lékáren. Lidé doufají, že je v případě jaderné katastrofy ochrání před rakovinou. Proč a kdy jod chrání proti radiaci a proč jod z lékárny nepomůže? V souvislosti s válkou na Ukrajině prudce vzrostl zájem o jodové tablety. Všechny online lékárny hlásily na začátku března vyprodání zásob tohoto sortimentu, a to nejen u nás v České republice, ale třeba i v sousedním Německu nebo na Slovensku.

Přežila výbuch jaderné elektrárny Černobyl, skončila v sirotčinci, adoptovala ji americká univerzitní profesorka, v USA se začala věnovat sportu a na zimních paralympijských hrách v Pekingu 2022 nasbírala hned sedm medailí. Životní příběh americko-ukrajinské paralympioničky Oksany Masters nyní zaujal celý svět.

Jaká je současná úroveň radiace ve světě a v České republice? Česká služba Windy.com nově ukazuje vedle počasí, srážek a proudění vzduchu také informace o aktuálním stavu radiace z více než 5 000 kontrolních stanic.

Od ruských útoků na ukrajinská jaderná zařízení vzrostly v mnoha evropských zemích obavy z vystavení radiaci, napsal server DW.

Události posledních dní na Ukrajině rozvířily i četné diskuse na sociálních sítích, kam se jít v případě nebezpečí schovat. Lidé přemítají, zda jejich města disponují nějakými kryty, i s ohledem na skutečnost, že Čáslav i Kutná Hora mají za humny vojenské letiště. Zeptali jsme se proto na radnicích, jaká je aktuálně situace s kryty civilní obrany na území jejich měst.

Šok, kterým začalo páteční ráno, je pro celý svět naprosto nová a bezprecedentní zkušenost. Doteď bylo zcela nemyslitelné, aby nějaká jaderná mocnost či režim zaútočily na jadernou elektrárnu či zařízení. Shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki mělo pro spoustu lidí natolik odstrašující účinky, že jaderné zbraně měly spíše odrazující charakter. Po dlouhá léta od svržení obou jaderných bomb, které způsobily zmíněnou apokalypsu, nebylo realistické předpokládat, že by byl někdo schopen uchýlit se k takovému útoku.

Obsazení jaderné elektrárny v Černobylu ruskými jednotkami má podle odborníků spíše psychologický a strategický efekt. Případný výbuch by podle nich v současné době nemohl způsobit větší zamoření. Ruské jednotky obsadily 24. února 2022 jadernou elektrárnu v Černobylu. Nechvalně proslulá elektrárna je symbolem neschopnosti Sovětského svazu a jeho vedení, které výbuch v Černobylu dlouho tajilo a nebylo schopné následky efektivně řešit. Došlo k jaderné katastrofě, kterou má většina světa v čerstvé paměti. Není tak divu, že obsazení Černobylu ruskými jednotkami vzbudilo nemalé obavy. Obavy, že by Rusko využilo Černobyl jako jakousi partizánskou jadernou zbraň, jsou podle odborníků liché.

Černobyl leží u hranic s Běloruskem, asi 100 kilometrů od Kyjeva.

Ani Československu se při spouštění prvních jaderných elektráren nevyhnuly smrtelné nehody a havárie, které hrozily vyústit v katastrofu. K té vůbec nejvážnější, ve své době utajované havárii došlo 22. února 1977 v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.

Černobylská uzavřená zóna je jedním z nejradioaktivnějších míst na světě. Dne 26. dubna 1986 došlo v jaderné elektrárně Černobyl na Ukrajině (v bývalém SSSR) ke katastrofální havárii, která vedla ke dvěma obrovským výbuchům, při nichž se z jednoho z reaktorů elektrárny utrhlo víko o hmotnosti 2 000 tun (1 800 tun) a oblast byla zasypána troskami reaktoru a radioaktivním palivem, napsal server Live Science.

Na Zemi odpalujeme věci velmi rádi. Ať už ve válce, nebo populárních pořadech. Jenže žádná naše bomba nepřekoná obrovskou sílu největší přírodní exploze, tedy supernovy.

Japonský útok na Pearl Harbor dne 7. prosince 1941 měl Spojené státy demoralizovat, ale vyvolal přesný opak. V mnoha oblastech, které do té doby vázly, se najednou začaly věci hýbat dopředu. Včetně vývoje americké atomové bomby.

Inovativní technologie umožnila snížit radiaci v ovzduší v Černobylu o 47 %. Tvůrci tohoto řešení odhadují, že dosažení bezpečné úrovně může nyní trvat 5 let namísto dříve předpokládaných 24 000 let.

Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné civilizace v celé Galaxii. Nová studie opavských fyziků poukazuje na tři typy produkce energie v blízkosti černých děr, tj.

Podle nových informací společnosti Tokyo Electric Power (TEPCO), která je majitelem jaderné elektrárny ve Fukušimě, se objevil nový nečekaný problém. Po havárii, která jadernou elektrárnu postihla v roce 2011, bylo přijato mnoho opatření, která měla zabránit úniku radiace a další kontaminaci okolí.

Na Zemi nás silná magnetosféra planety chrání před nejsmrtelnějšími formami záření, tedy těmi, které produkují sluneční erupce a galaktické kosmické paprsky přicházející z dálky a proudí sluneční soustavou. Nedostatek účinné radiační ochrany je stále jedním z největších problémů.

Jezero Karačaj je nejvíce znečištěným místem na Zemi, bylo totiž dlouho využíváno pro odkládání radioaktivního odpadu. Nachází se na jihu Uralu v centrálním Rusku.

Nebezpečí zde však nepředstavuje koronavirus. I 35 let po havárii reaktoru v kdysi sovětské jaderné elektrárně jsou stále radioaktivní prachové částice, napsal server World Nuclear.

V dubnu 1986 explodoval reaktor č. 4 jaderné elektrárny v Černobylu. Důsledkem byl špatný test, který byl označen za největší jadernou havárii v celé naší historii. Reaktor vyzařoval 400krát více záření než atomová bomba, která byla upuštěna na Hirošimu.

Mars je planeta, která je silně vystavena kosmickému záření. Záření je nebezpečné pro člověka, a proto bude nutné hledat do budoucna vhodnou ochranu. Vědci mezitím objevili na Marsu přírodní místa, která jim v tom mohou pomoci, jak píše portál Science Alert. Jedná se o terénní útvary v podobě strmých kopců.

Vědci zjistili, že podle hadů žijících ve vyklizené oblasti kolem japonské jaderné elektrárny Fukušima lze sledovat radioaktivní znečištění. Deset let po havárii této elektrárny v důsledku vlny cunami představují radionuklidy ve zdejších hadech (zejména ve stromových hadech Elaphe climacophora a Elaphe quadrivirgata) jedinečný nástroj ke zmapování různých stupňů radioaktivity prostředí. Uvádí to nová studie.

Poslední dobou koluje médii informace o tom, že v Černobylu zase hrozí výbuch. Skutečnost je ovšem explozivní jen novinářsky.

Hodnoty nejsou rizikové, říkají nám víc o chování spadu i tom, jak se chovají včelstva.

Ukrajinské město Pripjať se stalo smutným mementem černobylské katastrofy. Dnes je především rájem turistů a zároveň stále ještě důrazným varováním nad tím, jak může být jaderná energetika nebezpečná.

V době černobylské katastrofy bylo Sofii Moskalenkové z Kyjeva pouhých deset let. Několik měsíců po havárii a drsné evakuaci se u ní rozvinula dermatitida, autoimunitní porucha vyvolaná těžkým stresem. S úzkostnými stavy se potýkala desítky let. Uzdravovat ji začal až předloňský televizní seriál.

Deset let staré zemětřesení na severovýchodě Japonska bylo nejsilnější za 140 let, během nichž se o nich vedou záznamy. Vyvolalo také havárii jaderné elektrárny Fukušima I. – nejhorší jadernou havárii od Černobylu 1986.

Astronauti se chystají na návrat na Měsíc, který se má odehrát už za čtyři roky. A jedním z největších nebezpečí, kterým budou budoucí astronauti čelit, je vesmírné záření, které může mít trvalé zdravotní následky od šedého zákalu až po rakovinu a neurodegenerativní choroby.

Vědci z NASA zkoumají v současné době možnosti, které nabízí zcela unikátní druh plísně, který je natolik odolný, že dokázal přežít i podmínky v radioaktivitou zamořeném Černobylu, kde došlo v roce 1983 k nejhorší jaderné havárii v dějinách. Tento druh houby totiž prokazatelně nabízí vysokou účinnost proti radioaktivnímu záření.

Rusko odmítlo, že by na svém území změřilo zvýšenou hladinu radiace. Reagovalo tak na zprávy o mírně vyšší radiaci ze Švédska, Norska a Finska.

Odborníci ze skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT pracují na vývoji dronu samostatně vyhledávajícího radiaci. Oproti současným systémům může dron využívat výhodnou kombinaci malého rozměru a flexibility, takže lze zařízení používat v obtížně přístupných terénech.

V sobotu 4. dubna 2020 nedaleko vesnice Volodymyrivka na Ukrajině vypukl požár.

Ačkoli je prostor kolem bývalé černobylské jaderné elektrárny po 34 letech, jež uplynuly od její havárie, pro krátkodobé návštěvníky už poměrně bezpečný, teď se riziko zvýšilo. Nedávné rozsáhlé lesní požáry totiž podle vědců zvýšily opět radioaktivní záření, a to až šestnáckrát oproti obvyklé úrovni v dané oblasti.

Dmitryj Kalmykov, ředitel Karagandského muzea životního prostředí, sbírá artefakty z testovacího zařízení už více než 20 let. „Po jaderné explozi vzplanul zkušební letoun. Jeho motor se tak rozžhavil, že z něj zůstala jen louže,“ říká Kalmykov a ukazuje zbytky motoru novinářům.

Pracovníci z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze pořídili na oběžné dráze Země první snímky radiačním detektorem RISEPix, který je na palubě malého japonského satelitu RISESAT, pozorujícího zemi a monitorujícího vesmírné prostředí.