Radiace

Vypadá jako nenápadná kulička. Ve skutečnosti patří k nejodolnějším organismům, jaké věda zná. Deinococcus radiodurans přežívá dávky ionizujícího záření, které by člověka spolehlivě zahubily, zvládá vyschnutí a dokáže obnovit vlastní DNA poté, co ji radiace rozstřílí na stovky kusů.

Švábi mají pověst stvoření, která by přežila i nukleární katastrofu. Ačkoliv jde v mnoha ohledech o mýty trochu přitažené za vlasy, pravdou zůstává, že patří k nejodolnějším organismům na Zemi.

Vypadalo to jako obyčejný kus šrotu, který se dá rozebrat a prodat. Pak se z něj stala domácí atrakce: uvnitř byl totiž modře zářící prášek, který si lidé prohlíželi zblízka. Problém byl ale v tom, že zářil z velmi špatného důvodu.

Narodila se v zakázané zóně jen pár kilometrů od zničeného reaktoru a pila mléko z ozářených pastvin. Marijka Sovenková studuje v Kyjevě a svou neobvyklou minulost raději tají.

Virální tvrzení, že vědci objevili bakterie, které dokážou uran doslova sníst a neutralizovat, zjednodušuje skutečný objev, ten je ale i tak pozoruhodný. Mikrobi žijící v zatopeném bývalém sovětském uranovém dole na území dnešního Německa uran nezničí ani nesnědí, dokážou ho ale přeměnit na stabilní minerál, který se z vody přestává šířit.

Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že v Černihivské oblasti zdokumentovala dalších šest případů použití ruských dronů s municí obsahující ochuzený uran. První případy hlásili Ukrajinci už v dubnu a květnu letošního roku. Nebezpečné součásti měli vyšetřovatelé objevit ve střelách R-60M, které ruská armáda upravila pro nasazení na útočných dronech Geran-2. Informuje ukrajinská agentura Ukrinform.

Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) zdokumentovala nové případy údajného použití munice s ochuzeným uranem při útocích na Černihivskou oblast. Nebezpečné komponenty kontrarozvědka a vyšetřovatelé...

Trosky ruských dronů Geran-2 mohou skrývat víc než jen kov a elektroniku. Uvnitř se nachází součást, která z vraku dělá vážný problém.

V jaderné elektrárně v Jižní Africe došlo při údržbě k několika incidentům se zvýšenou úrovní radiace. Provozovatel Eskom incident označil za nejmírnější možnou kategorii bez dopadu na okolí. Takové události nejsou výjimkou, přesto znovu vyvolávají otázku, jaká rizika představuje ionizující záření.

Ruský fyzik Anatolij Bugorskij utrpěl přímý zásah hlavy protonovým paprskem. Vliv extrémní dávky radiace překvapivě popřel zaběhnuté lékařské tabulky.

Prázdné domy a ulice. Zavřené obchody s vybledlými nápisy. Opuštěná auta a zrezivělá hřiště. Přesně tak vypadala po katastrofě ve Fukušimě v roce 2011 mnohá japonská města. Zela prázdnotou, protože je všichni obyvatelé opustili. Výjimkou však bylo město Tomioka na tichomořském pobřeží, kam se jeden z jeho bývalých obyvatel vrátil s jasným cílem: zachránit všechna opuštěná zvířata.

Krátký modrobílý záblesk trval jen okamžik, následky ale Hisashi Ouchi nesl dalších třiaosmdesát dní. Po nehodě v japonské Tókaimuře dostal jednu z nejvyšších známých dávek záření, jaké člověk po průmyslové havárii přežil déle než několik hodin.

Napadlo vás někdy, kolik bylo od druhé světové války uskutečněno pokusných nadzemních jaderných výbuchů? A jestli po nich úroveň radiace dosáhla vyšších hodnot než po havárii v Černobylu?

Americký jaderný regulátor (NRC) navrhl zásadní revizi pravidel ochrany před radiací. Jde o nejvýznamnější legislativní změnu v tomto sektoru za poslední desetiletí. Cílem opatření, které prosazuje vláda prezidenta Donalda Trumpa, je snížit administrativní zátěž, omezit provozní náklady a zrychlit schvalovací procesy pro nové jaderné reaktory. Klíčovým bodem celého návrhu je úplné zrušení dlouholetého standardu známého […]

Mladé Američanky si při malování ciferníků olizovaly štětce namočené v radiové barvě. Firma o riziku věděla, ale mlčela.

Lesní požár v uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny zaměstnává stovky ukrajinských hasičů. Přestože úřady ujišťují, že radiace zůstává na běžných hodnotách, kouř z požárů o víkendu zhoršil kvalitu ovzduší v Kyjevě a meteorologové varují, že se může nad metropoli znovu vrátit.

V únoru 2025 zasáhl černobylský sarkofág ruský kamikadze dron a způsobil požár přímo nad zničeným reaktorem. Hasiči týdny riskovali životy v třeskutém mrazu v místech s vysokou radiací, přesto se...

Nadáváte na dnešní Hollywood, jehož špičkový umělec obsazuje do úlohy mytologické Heleny Trojské herečku tmavé pleti? Ohlédněte se nejprve do sedm dekád vzdálené minulosti, kdy westernová klasa a americký „Vévoda“ John Wayne ztvárnil mongolského vojevůdce a dobyvatele Čingischána v pověstné studiové katastrofě The Conqueror (tedy Dobyvatel). Jeden z nejkontroverznějších snímků zlaté filmové éry se nešťastně zapsal do historie nejen jejím zneuctěním v podobě příšerného castingu, ale též natáčením se stovkami lidí v oblastech, kde vláda jen pár měsíců předtím odpálila jedenáct atomových bomb. Radiace mohla přispět k vysoké úmrtnosti štábu v nadcházejících dvou dekádách a jednou z obětí byl i samotný Wayne.

Fotopasti v Černobylu odhalily, jak válka zasáhla denní rytmus zvířat, jejich pohyb i reakce na člověka v opuštěné krajině.

Bezprecedentní nehoda měla bezprecedentní následky: Proud částic změnil vědce navždy.

Do nemocnice chodíme s očekáváním, že nám v ní pomohou. V to samé doufali i lidé s rakovinou, které měl léčit stroj Therac-25. Ve skutečnosti jim však způsobil děsivé zdravotní problémy a v některých případech i smrt.

Pohlaví dítěte považujeme za dílo náhody. Některé výzkumy ale ukazují, že mužům vystaveným radiaci, elektromagnetickým polím nebo extrémní zátěži se rodí méně synů, než by odpovídalo běžnému populačnímu poměru.

V březnu 2011 došlo v Japonsku kvůli mimořádně silnému zemětřesení v oblasti Tóhoku k ničivé vlně tsunami, která poškodila jadernou elektrárnu Fukušima. Po výbuchu Černobylu šlo o druhou nejhorší jadernou havárii v historii lidstva. Pojďme si tuto událost připomenout několika zajímavými fakty.

Kyjev - Ruský bezpilotní letoun dnes zasáhl sklad vyhořelého jaderného paliva v blízkosti ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu. Úroveň radiace v areálu zůstává stabilní, napsala s odvoláním na úřady agentura Reuters a později potvrdila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Rusko, které sousední Ukrajinu ostřeluje od února 2022, se k oznámenému útoku na objekt vzdálený asi 15 kilometrů od elektrárny nevyjádřilo.

Opuštěná města a krajina poznamenaná radiací proměnily černobylskou zónu v jednu z nejpozoruhodnějších laboratoří života na Zemi.

Před půlstoletím se objevila zajímavá hypotéza o vyhynutí dinosaurů zaviněném explozí relativně blízké supernovy, která následně zalila Zemi smrtící radiací. Dnes už ale víme, že příčiny byly jiné.

Právě letos v dubnu uplynulo více než 40 let od největší a nejhorší katastrofy v dějinách jaderné energetiky, a to od výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu. K tomuto smutnému 40tiletému výročí uvedl kanál @DisneyPlus dokumentární seriál mapující tento příběh od okamžiku havárie a následného utajování až po současnou válku na Ukrajině, v níž se objekt jaderné elektrárny proměnil v bojiště.

Radiace v troskách dronu Geran-2 odhaluje technické pozadí střely R-60 a riziko, které po dopadu nemusí být vidět na první pohled.

Valerij Legasov vedl vyšetřovací komisi a ve Vídni předložil světu zprávu o Černobylu. Doma ho za to potrestali. Dva roky bojoval se systémem, nemocí z ozáření a svědomím. V den druhého výročí havárie se oběsil. Předtím ale stihl namluvit kazety.

Děti byly nadšené, ženy žasly, muži doufali, že zbohatnou. Prášek, který ve tmě modře zářil, nikdo z nich předtím neviděl. Nadšení ale brzy vystřídal boj o život, který ne každý vyhrál. Největší jaderná katastrofa na světě mimo jadernou elektrárnu začala nevinně…

V červenci 1961 došlo na palubě sovětské jaderné ponorky K-19 k havárii reaktoru, která hrozila přerůst v roztavení jádra. Skupina námořníků pronikla do reaktorového prostoru bez skutečné protiradiační ochrany a obětovala se.

V noci z 25. na 26. dubna 1986 prováděla noční směna bezpečnostní test. Operátoři Akimov a Toptunov udělali vše správně. Reaktor přesto vybouchl. Oba zemřeli do dvou týdnů. Do poslední chvíle nevěřili, že za to mohli oni.

Čtyři stovky volně žijících psů obývají Černobylskou zónu vyloučení.

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Vypukl ve čtvrtek kvůli pádu dronu do tamní rezervace. V pátek se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů. Práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP úřady nezaznamenaly žádný nárůst radioaktivity.

Rozsáhlý požár v uzavřené zóně Černobylu se po pádu dronu rozšířil už na zhruba 1100 hektarů. Hasičům práci komplikuje silný vítr, sucho, těžko přístupný terén i riziko min v některých částech oblasti. Ukrajinské úřady ale zatím uklidňují, že radiace v zasažených místech i na zbytku území Ukrajiny zůstává v normálních mezích.

Kyjev - V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. Dnes se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.

V černobylském reaktoru stále zůstává většina původního paliva. Případný únik by zasáhl okolní část Evropy.

Pozorovat obří červenou skvrnu Jupiteru pouhým okem přímo nad hlavou zní jako splněný sen každého astronoma. Následky takového výletu by ale byly naprosto fatální. Vaše vlastní buňky by během okamžiku vzdaly boj o jakékoliv přežití.

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.

Výbuch čtvrtého reaktoru v ukrajinském Černobylu 26. dubna 1986 svět vnímá hlavně jako ekologickou a humanitární katastrofu. Ve skutečnosti šlo také o jeden z nejdražších ekonomických kolapsů moderní historie. Náklady se odhadují na stovky miliard dolarů a za katastrofu se platí i po čtyřiceti letech.

Monumentální snímek měl být triumfem Hollywoodu, ale stal se polibkem smrti pro štáb i herce. V poušti Utahu všichni vdechovali smrtící radioaktivní prach. 91 lidí nakonec zemřelo na rakovinu. Zamýšlená legenda se stala propadákem i tragédii zároveň.

Před 40 lety se v Černobylu otevřelo peklo. To, co začalo jako rutinní test, se v 01:23:44 změnilo v jadernou noční můru, která navždy přepsala dějiny. Připomeňme si mrazivé výročí noci, kdy prasklo nebe a hrdinství se střetlo s neviditelnou smrtí.

Tanky jsou horší než radiace. Na tom se shodují lidé, kteří se po černobylské havárii dobrovolně vrátili do zakázané zóny. Dodnes jich tam s tichým svolením ukrajinských úřadů šťastně přežívá okolo stovky.

Na minulou neděli 26. dubna připadlo 40. výročí výbuchu černobylské elektrárny. Obdobná katastrofa nastala o necelých 25 let později v Japonsku. Jaderné havárie, ke kterým došlo v tehdejším Sovětském svazu a Japonsku, otřásly světem. Obě dosáhly na stupnici INES hodnoty 7 a obě zároveň znamenaly únik velkého množství radioaktivních látek. Tím ovšem podobnost mezi nimi končí, průběh katastrof, jejich příčiny a následky nelze srovnávat.  Zatímco havárie v Černobylu byla dána kombinací lidských chyb a nestability reaktoru, ve Fukušimě za ni mohlo silné zemětřesení a následná vlna tsunami. Nic to však nemění na skutečnosti, že tisíce lidí se v důsledku toho musely sbalit a opustit své domovy.

Radioaktivní záření je nebezpečné, to ví každý. Tak proč ho nevidíme, abychom se mu mohli vyhnout? To nám vysvětlí Jan.

Jedno jarní ráno, cesta do školy a šeptané varování od platonicky milované dívky, kterému jsem ale nevěřil. Zatímco televize lhala o běžné nehodě, v Černobylu vybuchl reaktor.

/Pohledem Jiřího Nováčka/ Když se stala v jaderné elektrárně Černobyl havárie, autor tohoto článku byl právě na vojně. Sloužil jako chemik, mimo jiné měřil v ovzduší radiaci. Vždy naměřil nulu, před 40 lety to ale bylo jinak.

Přesně před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo v Sovětském svazu, v Černobylské jaderné elektrárně na území Ukrajiny, k nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Explodoval čtvrtý reaktor a dodnes nelze spočítat všechny, kteří následkem radiace zemřeli. Samotnou havárii a její důsledky tehdejší sovětský režim dlouho tajil. „Situace tohoto typu dnes prakticky nehrozí,“ říká ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpán Kochánek.

V neděli 26. dubna uplyne 40 let od havárie v jaderné elektrárně Černobyl. Nehoda, která nemá v evropských dějinách obdoby, nezvratně poznamenala i život manželů Iryny a Serhije Lobanovových, již měli v den katastrofy poblíž elektrárny svatbu. Iryna navíc pár dní poté zjistila, že je těhotná...

Tohle už není tvůj manžel, to je radioaktivní odpad. Tvrdá slova lékařů neodradila manželku černobylského hrdiny od toho, aby o svého muže pečovala do konce jeho dní. Ji samotnou pak od trýznivé smrti ochránilo dítě, které nosila pod srdcem.

Přinášíme druhou část článku k havárii černobylského reaktoru před 40 lety. Důsledky exploze čtvrtého bloku elektrárny byly okamžité a devastující, a to jak z hlediska lidských ztrát, tak z hlediska radiační kontaminace.

Kalendář ukazoval 26. duben 1986. Právě tehdy došlo k výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu. O katastrofě se ale svět nedozvěděl hned, sovětská vláda totiž mlčela. A i když pak začaly informace přicházet, často to bylo se zpožděním, nebo si protiřečily. A informace tajil Sovětský svaz i před vlastními obyvateli. Dnes od téhle události uplynulo čtyřicet let.

Přesně v 1:23 ráno 26. dubna 1986 se v černobylské jaderné elektrárně ozvaly první výbuchy, které odstartovaly jednu z nejhorších technologických katastrof historie. Exploze čtvrtého reaktoru nebyla jen důsledkem lidské chyby, ale také konstrukčních vad a systémových problémů, které vyšly najevo až později.