Radiace

Na Zemi odpalujeme věci velmi rádi. Ať už ve válce, nebo populárních pořadech. Jenže žádná naše bomba nepřekoná obrovskou sílu největší přírodní exploze, tedy supernovy.

Japonský útok na Pearl Harbor dne 7. prosince 1941 měl Spojené státy demoralizovat, ale vyvolal přesný opak. V mnoha oblastech, které do té doby vázly, se najednou začaly věci hýbat dopředu. Včetně vývoje americké atomové bomby.

Inovativní technologie umožnila snížit radiaci v ovzduší v Černobylu o 47 %. Tvůrci tohoto řešení odhadují, že dosažení bezpečné úrovně může nyní trvat 5 let namísto dříve předpokládaných 24 000 let.

Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné civilizace v celé Galaxii. Nová studie opavských fyziků poukazuje na tři typy produkce energie v blízkosti černých děr, tj.

Podle nových informací společnosti Tokyo Electric Power (TEPCO), která je majitelem jaderné elektrárny ve Fukušimě, se objevil nový nečekaný problém. Po havárii, která jadernou elektrárnu postihla v roce 2011, bylo přijato mnoho opatření, která měla zabránit úniku radiace a další kontaminaci okolí.

Na Zemi nás silná magnetosféra planety chrání před nejsmrtelnějšími formami záření, tedy těmi, které produkují sluneční erupce a galaktické kosmické paprsky přicházející z dálky a proudí sluneční soustavou. Nedostatek účinné radiační ochrany je stále jedním z největších problémů.

Jezero Karačaj je nejvíce znečištěným místem na Zemi, bylo totiž dlouho využíváno pro odkládání radioaktivního odpadu. Nachází se na jihu Uralu v centrálním Rusku.

Nebezpečí zde však nepředstavuje koronavirus. I 35 let po havárii reaktoru v kdysi sovětské jaderné elektrárně jsou stále radioaktivní prachové částice, napsal server World Nuclear.

V dubnu 1986 explodoval reaktor č. 4 jaderné elektrárny v Černobylu. Důsledkem byl špatný test, který byl označen za největší jadernou havárii v celé naší historii. Reaktor vyzařoval 400krát více záření než atomová bomba, která byla upuštěna na Hirošimu.

Mars je planeta, která je silně vystavena kosmickému záření. Záření je nebezpečné pro člověka, a proto bude nutné hledat do budoucna vhodnou ochranu. Vědci mezitím objevili na Marsu přírodní místa, která jim v tom mohou pomoci, jak píše portál Science Alert. Jedná se o terénní útvary v podobě strmých kopců.

Vědci zjistili, že podle hadů žijících ve vyklizené oblasti kolem japonské jaderné elektrárny Fukušima lze sledovat radioaktivní znečištění. Deset let po havárii této elektrárny v důsledku vlny cunami představují radionuklidy ve zdejších hadech (zejména ve stromových hadech Elaphe climacophora a Elaphe quadrivirgata) jedinečný nástroj ke zmapování různých stupňů radioaktivity prostředí. Uvádí to nová studie.

Poslední dobou koluje médii informace o tom, že v Černobylu zase hrozí výbuch. Skutečnost je ovšem explozivní jen novinářsky.

Hodnoty nejsou rizikové, říkají nám víc o chování spadu i tom, jak se chovají včelstva.

Ukrajinské město Pripjať se stalo smutným mementem černobylské katastrofy. Dnes je především rájem turistů a zároveň stále ještě důrazným varováním nad tím, jak může být jaderná energetika nebezpečná.

V době černobylské katastrofy bylo Sofii Moskalenkové z Kyjeva pouhých deset let. Několik měsíců po havárii a drsné evakuaci se u ní rozvinula dermatitida, autoimunitní porucha vyvolaná těžkým stresem. S úzkostnými stavy se potýkala desítky let. Uzdravovat ji začal až předloňský televizní seriál.

Deset let staré zemětřesení na severovýchodě Japonska bylo nejsilnější za 140 let, během nichž se o nich vedou záznamy. Vyvolalo také havárii jaderné elektrárny Fukušima I. – nejhorší jadernou havárii od Černobylu 1986.

Astronauti se chystají na návrat na Měsíc, který se má odehrát už za čtyři roky. A jedním z největších nebezpečí, kterým budou budoucí astronauti čelit, je vesmírné záření, které může mít trvalé zdravotní následky od šedého zákalu až po rakovinu a neurodegenerativní choroby.

Vědci z NASA zkoumají v současné době možnosti, které nabízí zcela unikátní druh plísně, který je natolik odolný, že dokázal přežít i podmínky v radioaktivitou zamořeném Černobylu, kde došlo v roce 1983 k nejhorší jaderné havárii v dějinách. Tento druh houby totiž prokazatelně nabízí vysokou účinnost proti radioaktivnímu záření.

Rusko odmítlo, že by na svém území změřilo zvýšenou hladinu radiace. Reagovalo tak na zprávy o mírně vyšší radiaci ze Švédska, Norska a Finska.

Odborníci ze skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT pracují na vývoji dronu samostatně vyhledávajícího radiaci. Oproti současným systémům může dron využívat výhodnou kombinaci malého rozměru a flexibility, takže lze zařízení používat v obtížně přístupných terénech.

V sobotu 4. dubna 2020 nedaleko vesnice Volodymyrivka na Ukrajině vypukl požár.

Ačkoli je prostor kolem bývalé černobylské jaderné elektrárny po 34 letech, jež uplynuly od její havárie, pro krátkodobé návštěvníky už poměrně bezpečný, teď se riziko zvýšilo. Nedávné rozsáhlé lesní požáry totiž podle vědců zvýšily opět radioaktivní záření, a to až šestnáckrát oproti obvyklé úrovni v dané oblasti.

Dmitryj Kalmykov, ředitel Karagandského muzea životního prostředí, sbírá artefakty z testovacího zařízení už více než 20 let. „Po jaderné explozi vzplanul zkušební letoun. Jeho motor se tak rozžhavil, že z něj zůstala jen louže,“ říká Kalmykov a ukazuje zbytky motoru novinářům.

Pracovníci z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze pořídili na oběžné dráze Země první snímky radiačním detektorem RISEPix, který je na palubě malého japonského satelitu RISESAT, pozorujícího zemi a monitorujícího vesmírné prostředí.